Nový dotační program COVID – Nájemné připravený Ministerstvem průmyslu a obchodu projednala vláda. Další podpora z řady COVID má za cíl pomoct podnikatelům, kterým byl mimořádnými opatřeními zakázán prodej zboží a služeb v provozovnách, což jim snížilo schopnost platit nájemné. Podstatou programu je participace: pronajímatel sleví 30 % z nájmu, nájemce uhradí 20 % a stát mu přispěje 50 %.

Program se má týkat nájemného za druhé čtvrtletí. Do června totiž situaci řeší mimořádné opatření vlády, které říká, že zpoždění platby nájmu za nebytový prostor kvůli koronaviru není důvodem k výpovědi. „Program COVID - Nájemné je jedním z nejnáročnějších návrhů, kde odhadujeme, že si příspěvek státu na nájemném za tři měsíce vyžádá 4 až 5 miliard korun. Platit má, že pokud se pronajímatel a nájemce dohodnou, stát je připraven přidat 50 %,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Inspirovali jsme se na Slovensku, obdobně to mají i ve Švédsku, Estonsku aj. Jde o pomoc pro všechny, kteří nemohou provozovat živnost.

V souvislosti s novým programem vzniká na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) speciální tým, který bude mít žádosti na starosti. Protože jde o dotaci, pravidla už nemusí jít do Parlamentu, vychází se z dřívější legislativy. „Program respektuje dočasný rámec Evropské komise, podle kterého je nyní možné poskytovat přímé granty až do výše 800 000 eur. Dotace, která je určená výhradně na částečnou úhradu nájemného podnikatelům, jejichž činnost ovlivnil koronavirus, se bude financovat z vládní rozpočtové rezervy,“ vysvětluje náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro zahraniční vztahy a EU Martina Tauberová s tím, že po projednání vládou je nyní nutná notifikace programu Evropskou komisí. Poté bude program bezodkladně vypsán.

Podporu podle projednaného materiálu budou moci čerpat fyzické osoby - podnikatelé nebo právnické osoby, které podnikají podle živnostenského zákona v pronajaté provozovně. Dotace 50 % nájemného na měsíce duben, květen a červen bude do maximální výše 10 milionů korun. Podnikatelé ji budou moct čerpat v případě, že nemohli v kontextu s koronavirem prodávat zboží a služby v provozovnách alespoň v části období mezi 13. březnem a 30. červnem 2020.

U nájemců, kteří mají pronajímatele z veřejné sféry, automaticky poskytneme 80 %, abychom vše zjednodušili, neboť státní subjekty budou slevu 30 % poskytovat,“ připomíná Karel Havlíček.

Podrobnosti MPO zveřejní na webu www.mpo.cz, jakmile bude program schválen, respektive notifikován Evropskou komisí. Záměrem je maximálně využívat elektronické podání dokumentů s cílem vyřizovat žádosti co nejdříve.

/zr/

Na snímku: Sídlo Ministerstva průmyslu a obchodu
Foto: archiv*

V závěru loňského roku Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě shrnul situaci v oblasti bydlení v České republice. Zpráva zahrnula mimo jiné i poznatky ze tří kontrol, popsala strategické cíle v této oblasti a zformulovala slabá místa bytové politiky.

Na některé nedostatky v oblasti bytové politiky Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)  opakovaně upozorňoval již dříve. Podle jeho názoru například nejsou jasně vymezené pravomoci a odpovědnosti mezi institucemi, které mají bytovou politiku na starosti. Podpora bydlení ohrožených osob je špatně koordinovaná a její přínos se nedostatečně hodnotí. Stát například nesleduje, jak se využívají dotované sociální byty. Stále také chybí zákon o sociálním bydlení.

Pro 10 % obyvatel v ČR představují náklady na bydlení více než 40 % disponibilních příjmů domácnosti. Na pořízení vlastního bydlení (70 m2) je u nás potřeba 11 ročních platů (viz Deloitte: Property Index Overview of European Residental Markets, July 2017), zatímco v Belgii stačí 3,7 průměrného hrubého ročního platu, v Německu 5 a ve Velké Británii 9,8 průměrného hrubého platu. Na podporu bydlení vynaložil stát za posledních 20 let 232 miliard korun. Kromě toho přispívá i ohroženým lidem na náklady na bydlení, za poslední dva roky šlo o 23,2 miliardy korun.

Aby byla podpora bydlení účinná, musí být jasně určené role jednotlivých institucí, které mají na bydlení vliv, a to včetně obcí. Je také potřeba vymezit sociální bydlení a pro koho je určené. Stát by měl své intervence pravidelně vyhodnocovat, aby věděl, jaký mají dopad. Důležité je také účinně bojovat proti zneužívání podnikání, založeného na provozování ubytoven a nájmu bytů ohroženým osobám.

Ke zlepšení situace by přispělo i snížení počtu vyloučených lokalit a o úspěšnější integrace ohrožených osob na trhu práce. Počet vyloučených lokalit roste. V roce 2006 bylo takových lokalit 310 a žilo v nich 80 tisíc lidí. V roce 2015 se jednalo už o 606 lokalit se 115 tisíci lidmi.

Podle NKÚ se ukazuje, že výplata sociálních dávek a dotací na sociální práci je málo účinná. Ministerstvo práce a sociálních věcí vyplatilo například v letech 2015 a 2016 krajům a obcím dotace ve výši 550 milionů korun na zvýšení počtu sociálních pracovníků na obecních a krajských úřadech. V roce 2016 se ale podařilo dosáhnout jen 28 % počtu sociálních pracovníků, který by byl podle MPSV optimální. Naopak Úřad práce počet svých pracovníků navýšil, ale počet sociálních šetření zůstal stejný a v poměru k počtu vyplacených dávek nízký.

NKÚ ve zprávě také uvádí, jak na jeho kontroly reagovaly příslušné instituce. MMR například slíbilo zrevidovat koncepci bydlení. MPSV připravilo návrhy na úpravu výpočtu sociálních dávek, změny v systému sociálních služeb. Podílí se i na přípravě zákona o sociálním bydlení, který je uveden jako jedna z priorit v programovém prohlášení vlády. Úřad vlády pak navrhl změnit zákon o sociálních službách.

V zemích EU na poskytování sociálního bydlení stále více spolupracuje soukromý a veřejný sektor. Má přitom jasně stanovené a rozdělné úlohy. V některých zemích, jako například v Rakousku, Belgii, Německu, Estonsku, navíc hrají klíčovou roli družstva. V Dánsku a Nizozemsku poskytuje sociální bydlení soukromý neziskový sektor. Na Slovensku existuje zákon, který upravuje systém sociálního bydlení a také vymezuje cílovou skupinu. Za poskytování sociálního bydlení jsou odpovědné obce. V Rakousku je pak sociální bydlení určené pro širší skupinu obyvatel, ne jen pro nejchudší a sociálně vyloučené. Na rozdíl od ČR se tam více zaměřují i na podporu bytové výstavby dostupného nájemního bydlení.*

/tz/

Ilustrační foto: archiv Moderní obce

Jak dnes ohlásil předseda poslaneckého Klubu hnutí STAN Jan Farský, podá tento klub v dolní parlamentní komoře návrh novely zákonů, na jehož základě by se 23 centrálních úřadů přesunulo z Prahy do regionů. V regionech by tak vzniklo 4838 nových pracovních míst, jež by regiony výrazně a dlouhodobě posílily. Tento krok by podle STAN zároveň ulevil české metropoli.

"Proč to navrhujeme?" položil si řečnickou otázku poslanec Jan Farský.  A vzápětí si na ni i odpověděl: "Je to jednoduché řešení s dlouhodobými pozitivními důsledky pro celou společnost. Mezi Prahou a zbytkem republiky je obrovský rozdíl, který se stále zvyšuje. V počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí, ve mzdách, v kvalitě a dostupnosti služeb. Tento trend je potřeba v zájmu celé země zastavit, ještě lépe obrátit. Přesun úřadů z centra do regionů je jedním z prvních kroků."

Poslanecký Klub hnutí STAN má za to, že přemístěním úřadů do krajských měst se v regionech snáze udrží ekonomicky aktivní obyvatele, zvýší se tam rozmanitost trhu práce, sníží vnitřní sociální, ekonomické i kulturní rozdíly až napětí v rámci ČR. Praze se zase uvolní prostory v centru pro bydlení, kulturu a další využití, ušetří se za drahé nájmy, vyřeší se nedostatek vhodných kancelářských prostor ve stávajících budovách, vysoké výdaje na jejich provoz a energie. Nebude také nutné stavět zcela novou vládní čtvrť s plánovanými náklady až 6 miliard korun, kterou předpokládá programové prohlášení vlády.

"Vzhledem k tomu, že jde o centrální úřady, jejichž partnerem jsou primárně další úřady, ne přímo občané, státní správa se občanům nijak nevzdálí," konstatoval dále Jan Farský.  Podle jeho slov náklady mohou dočasně mírně vzrůst v rámci komunikace mezi úřady, ale při současné (a v budoucnusnad  stále lepší) infrastruktuře a digitalizaci státní správy, není fyzická přítomnost většinou nezbytná.
Plánovaný přesun by se týkal 23 úřadů či jejich částí. Šlo by o téměř pět tisíc kvalifikovaných pracovních míst, která budou umístěna v regionech. Objem finančních prostředků na mzdy těchto zaměstnanců činí více než 2,6 mld. Kč ročně. Tyto peníze by přirozeným způsobem zvýšily kvalitu života v regionech. Pomohly by regionálním kulturním institucím, školám, sportovištím, živnostníkům, řemeslníkům a všem firmám a občanům, kteří ve službách podnikají.

V regionech naleznou úřady i dostupnější pracovní sílu. Sehnat kvalitní odborníky, ať už právníky, inženýry či pracovníky v IT, je v hlavním městě čím dál obtížnější. Přesunem i těchto pozic dojde ke zvýšení rozmanitosti trhu práce v jednotlivých regionech.
Poslanecký Klub STAN se k tomuto svému návrhu inspiroval zkušenostmi z Estonska, které k podobnému kroku již přistoupilo, když přestěhovalo 4 % úřednických míst do regionů, změny se týkaly celkem 40 státních úřadů. Inspirací je i přístup v USA – tzv. gentrification – umístěním vládních institucí do problémových oblastí tyto zatraktivní a posílí.
Jan Farský připustil, že by bylo nutné počítat i s neochotou úředníků k tomuto přesunu. Návrh je proto připraven s odloženou účinností pět let, aby úřady i jejich zaměstnanci získali čas se na změnu sídla připravit.*

/zr/

 

K foto:

Jan Farský ohlašuje návrh poslaneckého Klubu hnutí STAN

Foto: archiv STAN

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down