Městská nájemní agentura by se mohla stát jedním z nástrojů ke zlepšení dostupnosti bydlení v české metropoli pro ty rodiny s dětmi, samoživitele, seniory a lidi se zdravotním znevýhodněním, kteří řeší akutní problémy s bydlením. Praha schválila změnu zřizovací listiny organizace, která má agenturu provozovat.

Zastupitelstvo hlavního města Prahy učinilo první krok k pilotnímu spuštění Městské nájemní agentury. Po vzoru jiných evropských měst by tak Praha mohla začít pomáhat nejohroženějším domácnostem rozšířením dostupného bydlení pomocí pronájmu bytů od soukromých majitelů, kteří před možností vyššího zisku dají přednost stabilní spolupráci se společenským přesahem. Takto získané byty by pak hlavní město pronajímalo Pražanům, kteří se dostali do tíživé sociální situace a žádají o městské sociální byty, nebo zatím bydlí v provizorních podmínkách na ubytovnách.

Snahou hlavního města je lépe reagovat na dlouhodobou krizi bydlení, která se kvůli pandemii zhoršuje, a do tíživé sociální situace se dostává stále širší skupina nízkopříjmových domácností, včetně rodin s dětmi, lidí se zdravotním znevýhodněním nebo osamělých seniorů.

Byty soukromých majitelů, získané Městskou nájemní agenturou, by měly zvýšit šanci na řešení situace lidí s nízkými příjmy. Stabilní bydlení zvýší účinnost sociální práce, jejíž kapacitu již druhým rokem posilujeme. Navazujeme na spolupráci s Výborem dobré vůle Olgy Havlové, se kterým jsme v loňském roce spustili fond podpory bydlení, i nově spuštěný provoz nábytkové banky. To vše jsou nástroje sociální politiky, které společně pomáhají domácnostem, které potřebují podporu, aby si běžné bydlení udržely,“ řekla Milena Johnová, radní pro oblast sociální politiky a zdravotnictví.

Schválení úpravy zřizovací listiny Centra sociálních služeb Praha (CSSP) otevírá cestu této městské příspěvkové organizaci, aby v budoucnu mohla zajistit pilotní provoz Městské nájemní agentury.

Koncept městské nájemní agentury funguje v různých podobách v řadě měst Evropy. Chceme dát možnost majitelům bytů se sociálním cítěním bezpečně pronajmout byt lidem v nouzi bez toho, aby museli podstupovat rizika spojená s pronájmem. Praha je jistě zárukou pro dlouhodobou spolupráci,“ uvedl Adam Zábranský, radní pro oblast bydlení a transparentnosti.

Předmětem činnosti Městské nájemní agentury bude především získávání a pronajímání bytů. Její pilotní provoz ale bude zajišťovat Centrum sociálních služeb Praha. Na konci roku 2022 bude projekt vyhodnocen a hlavní město rozhodne o jeho dalším nastavení.*

/zr/

Ilustrační foto: FB profil Městské policie Praha

Členové Komise pro občanství, správu, institucionální a vnější věci (CIVEX) VR diskutovali se zástupci Evropského parlamentu Antoniem Tajanim a Helmutem Scholzem o tom, jak zapojit milion místních a regionálních politiků do projektů a iniciativ, které mohou přiblížit Evropu občanům a přispět k úspěchu konference o budoucnosti Evropy. Vyzvali zejména k zapojení členů VR do pilotního projektu Building Europe with Local Entities (Budujeme Evropu společně s místními orgány, BELE), který spustil Výbor pro ústavní záležitosti (AFCO) Evropského parlamentu. Zahájení konference o budoucnosti Evropy se chystá na letošní 9. květen.

Podle zvláštního průzkumu Eurobarometru zaměřeného na budoucnost Evropy, který byl zveřejněn den předtím, než předsedové tří hlavních orgánů EU, Ursula von der Leyen, David SassoliCharles Michel podepsali 10. března 2021 společné prohlášení o konferenci o budoucnosti Evropy, 76 % respondentů souhlasí s tím, že konference o budoucnosti Evropy představuje významný pokrok pro demokracii v EU, a 92 % Evropanů požaduje, aby byly při rozhodování o budoucnosti Evropy více zohledněny hlasy občanů.

Účinné konzultace s občany a způsob, jakým budou výsledky těchto konzultací zohledněny, jsou proto klíčem k úspěchu konference, která bude zahájena 9. května. Členové Komise pro občanství, správu, institucionální a vnější věci (CIVEX) Evropského výboru regionů (VR) diskutovali se zástupci Evropského parlamentu, Evropské komise a Bertelsmannovy nadace o tom, jak zajistit úspěch připravované konference.

Mark Speich (DE/ELS), tajemník spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko pro spolkové, evropské a mezinárodní záležitosti a předseda komise CIVEX, uvedl: „Místní a regionální politici hrají ve vzájemných vztazích mezi Evropskou unií a občany klíčovou úlohu. Díky konferenci o budoucnosti Evropy máme příležitost tlumočit do Bruselu konkrétní názory občanů na budoucnost Evropské unie.“

Během první tematické diskuse účastníci zkoumali, jak mohou místní a regionální orgány podpořit účast občanů na konferenci o budoucnosti Evropy i po jejím skončení. Helmut Scholz (DE/GUE-NGL), poslanec Evropského parlamentu, představil členům komise CIVEX hlavní zjištění návrhu zprávy Dialogy s občany a zapojení občanů do rozhodovacího procesu EU, jejímž je zpravodajem a v níž zohledňuje práci, kterou již odvedly orgány EU a Evropského výboru regionů v oblasti zapojení občanů. Vyzývá v ní k vytvoření trvalých participativních mechanismů, které občanům umožní zapojit se do rozhodovacího procesu EU. Tato myšlenka stálého dialogu s občany, jenž nebude omezen jen na předvolební období, byla již v říjnu 2018 jedním z hlavních sdělení stanoviska VR Úvahy o Evropě – hlas místních a regionálních orgánů a obnovení důvěry v Evropskou unii (spoluzpravodajové Karl-Heinz Lambertz a Markku Markkula).

Jak uvedl Helmut Scholz, „konference o budoucnosti Evropy je jedinečnou příležitostí k zapojení občanů do diskuse o jejich představách a obavách týkajících se EU. Ale již nyní a obecně musí být jasné, že možnost účastnit se rozhodovacího procesu EU by měl mít každý, a to i po skončení konference. Potřebujeme proto podporu místních a regionálních orgánů, organizací občanské společnosti a sociálních partnerů. Pouze tak budeme schopni rozvíjet evropskou veřejnou sféru a posilovat demokratickou legitimitu EU.“

Dominik Hierlemann, hlavní odborník, a Anna Renkamp, vedoucí projektová manažerka Bertelsmannovy nadace, se s členy komise CIVEX podělili o své dosavadní zkušenosti s vedením místních, regionálních a nadnárodních digitálních dialogů s občany.

Popsali rovněž to, co by mohla jejich nadace nabídnout v rámci společné iniciativy s Evropským výborem regionů, která má být brzy zahájena. Měly by být zavedeny nové nástroje, jež by měly voleným místním a regionálním politikům pomoci lépe komunikovat s občany a zlepšit demokratické postupy a jejich fungování. V období od září 2021 do ledna 2022 by se měly konat přeshraniční dialogy a panely s občany na místní úrovni. Tyto dialogy by měly být i na základě návrhů obsažených ve stanovisku VR Místní a regionální orgány ve stálém dialogu s občany koncipovány tak, aby přispěly ke konferenci.

Další diskuse se týkala iniciativ místních a regionálních zastupitelů z EU. V prosinci 2020 schválilo předsednictvo VR návrh na vytvoření sítě místních a regionálních zastupitelů z EU, kteří by se měli zabývat záležitostmi EU ve svých volebních obvodech a v rámci konference o budoucnosti Evropy informovat VR o svých aktivitách. Výbor pro ústavní záležitosti (AFCO) Evropského parlamentu zahájil v téže době pilotní projekt Building Europe with Local Entities (Budujeme Evropu společně s místními orgány, BELE).

Ten umožní, aby byl v každém ze zúčastněných místních orgánů určen zastupitel odpovědný za komunikaci s občany o programech a projektech, které v dané obci financuje Evropská unie, jakož i o dalších tématech a iniciativách, jež souvisejí s EU, a mj. tak přispět ke konferenci. Oba tyto projekty mají podobné cíle a prostředky, a cílem diskuse bylo tedy prozkoumat možné synergie mezi projekty VR a EP, na nichž se podílejí zastupitelé z celé Evropské unie. Bude-li síť místních a regionálních zastupitelů z EU, kterou vytvořil VR, považována za prováděcí opatření v rámci projektu BELE, mohl by VR podpořit účinnou realizaci tohoto projektu. Zahájení činnosti této sítě by proto mělo být způsobilé pro financování v rámci pilotního projektu BELE.

Předseda výboru AFCO Antonio Tajani (IT/ELS) uvedl: „Regionální a místní volení politici jsou výrazem evropského bohatství a rozmanitosti. V loňském roce představil Výbor pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu pilotní projekt BELE, jehož cílem je učinit představitele místní správy klíčovým bodem politik EU a zároveň informovat občany o činnostech Evropské unie. Komunikace o EU má zásadní význam v rámci boje proti populismu a dezinformacím a VR a jeho členové hrají v této souvislosti klíčovou úlohu. Konference o budoucnosti Evropy musí poskytnout příležitost k jasné diskusi, proto vyzývám členy VR, aby se do projektu BELE aktivně zapojili. Pokud má konference opravdu tlumočit přání občanů, pak během ní musí mít místní činitelé s rozhodovací pravomocí, které si občané demokraticky zvolili, úlohu a váhu, které jim náleží.

Kromě tematických diskusí bylo na schůzi komise CIVEX také přijato stanovisko Strategie na posílení uplatňování Listiny základních práv v EU, které připravil zpravodaj Jean-Luc Vanraes (BE/RE), člen zastupitelstva obce Uccle. Konstatoval: „Regiony jsou důležitými strážci a ochránci základních práv.

Místní samosprávy hrají důležitou úlohu při prosazování, ochraně a dodržování základních práv, včetně jejich uvádění do praxe, čímž pomáhají uskutečňovat Listinu základních práv EU. Stanovisko zdůrazňuje, že zapojení VR do interinstitucionálního dialogu o Listině má zásadní význam, a navrhuje zřídit kontaktní místa, která by usnadnila výměnu informací o Listině mezi různými úrovněmi správy. Tato kontaktní místa by rovněž mohla poskytovat prostřednictvím konkrétních příkladů místním a regionálním orgánům vodítko, jak mají koncipovat své politiky, aby byly v plném souladu s Listinou. Místní orgány jsou úrovní správy, která je občanům nejblíže, a mají dobré předpoklady ke zlepšování povědomí občanů o jejich právech a o tom, kam se obrátit v případě jejich porušování.

Podle dalšího návrhu by proto členové VR mohli využít příležitosti, kterou představuje Den Evropy 9. května a konference o budoucnosti Evropy, aby podpořili místní aktivity, v jejichž rámci by vysvětlili a zdůraznili zásadní význam základních práv a Evropské charty pro naše demokracie. Barbara Nolan, vedoucí oddělení v rámci ředitelství Základní práva a právní stát na Generálním ředitelství Evropské komise pro spravedlnost a spotřebitele, stanovisko přivítala.

Dále proběhla rozprava o pracovním dokumentu, který bude sloužit jako podklad pro stanovisko, jehož zpravodajkou je starostka Gdaňsku Aleksandra Dulkiewicz (PL/ELS), k Evropskému akčnímu plánu pro demokracii navrženému Evropskou komisí. Rozpravě byl přítomen William Sleath, ředitel ředitelství pro občany, zdraví, migraci a bezpečnostní unii na Generálním sekretariátu Evropské komise. Cílem Evropského akčního plánu pro demokracii je posílit postavení občanů a vybudovat v celé EU odolnější demokracie prostřednictvím podpory svobodných a spravedlivých voleb, posilování svobody sdělovacích prostředků a boje proti dezinformacím.

Během diskuse bylo vysloveno politování nad tím, že ačkoli úspěch navrhovaného akčního plánu bude do značné míry záviset na činnosti místních a regionálních orgánů, sdělení Evropské komise se o nich bohužel vůbec nezmiňuje

Jak uvedla zpravodajka Aleksandra Dulkiewicz, „Evropský akční plán pro demokracii by měl vést ke stanovení konkrétních opatření, která by měla být přijata v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány. Stav demokracie nenapravíme přes noc, ale čím rychleji budeme jednat, tím spíš se nám tento problém podaří vyřešit.“ Komise CIVEX toto stanovisko přijme 11. května 2021.

CO JE EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Evropský výbor regionů je shromážděním regionálních a místních zástupců ze všech 27 členských států EU. Byl vytvořen v roce 1994 po podpisu Maastrichtské smlouvy a jeho úkolem je zapojit orgány regionální a místní samosprávy do rozhodovacího procesu v EU a informovat je o politikách EU. Evropský parlament, Rada a Evropská komise s ním konzultují oblasti politik týkající se regionů a měst. Evropský výbor regionů má 329 členů a 329 náhradníků, kteří musí mít všichni buď volební mandát, nebo být politicky odpovědní volenému shromáždění ve svých domovských regionech a městech, aby v něm mohli zasedat. Více podrobností o jednotlivých národních delegacích (včetně české) se dozvíte na tomto odkazu.

/zr/*

 

 

 

 

 

Hlavní města zemí V4 na základě společného Paktu svobodných měst v uplynulém roce opakovaně upozorňovala na klíčovou roli místních samospráv nejen v boji proti pandemii, ale také při spravedlivém a udržitelném oživení ekonomiky. Díky iniciativě signatářů Paktu svobodných měst, ke kterým se dále připojilo více než 30 evropských měst, se podařilo prosadit opatření, které národním vládám ukládá, aby zapojily města a regiony do přípravy a implementace národních plánů obnovy.

Na základě národních plánů obnovy mohou státy žádat o finance z evropského Nástroje na podporu oživení a odolnosti (RRF), v jehož rámci bude pro všechny členské státy k dispozici více než 670 miliard eur. Primátoři Bratislavy, Budapešti, Prahy a Varšavy ve společném prohlášení apelují na to, aby toto opatření bylo skutečně národními vládami dodržováno.

Jsem přesvědčen, že Praha musí být důležitým partnerem naší vlády při navrhování a implementaci národního plánu obnovy. Praha se podílí více než z jedné čtvrtiny na celkovém HDP České republiky, navíc nyní je pandemií těžce zasažena, jelikož její ekonomika je závislá na terciárním sektoru. V Praze máme jasnou vizi, jak postupovat při ekonomické obnově po pandemii. Máme také připravenou řadu projektů, které odpovídají prioritám a požadavkům EU pro využití finančního nástroje RRF. Jsme například připraveni na naplňování ambiciózních cílů v oblasti digitalizace či překonávání výzev spojených s klimatickou změnou. Doufám, že se národní vlády budou řídit pozměněnými pokyny RRF a budou skutečně spolupracovat s představiteli měst a regionů, a to jak v České republice, tak i v dalších členských státech. Praha je na tuto aktivní roli připravena,” řekl k otevřenému dopisu Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy.

Primátoři ve svém prohlášení dále uvedli, že jsou hluboce znepokojeni neochotou mnoha národních vlád zapojit se do smysluplného dialogu se zástupci měst a regionů. Města a místní samosprávy v několika členských státech uvádějí, že konzultace s jejich národními vládami jsou pouze symbolické, týkají se jen malého podílu prostředků RRF nebo k nim vůbec nedochází. V této souvislosti je obzvláště znepokojivé, že, jak uvedl předseda Evropského výboru regionů,  Apostolos Tzitzikostas, některé takto opomíjené místní orgány, které se obrátily na specializovanou pracovní skupinu Evropské komise, byly zamítnuty a odkázány na jejich národní vládu. To je v rozporu se stanovenými cíli RRF.

Primátoři vyzvali vlády členských států a Evropskou komisi k tomu, aby se zasadily o dodržování zadání finančního nástroje RRF, a umožnily tak skutečné zapojení měst a regionů do tvorby národních plánů obnovy a následné využívání prostředků z nástroje RRF. Tento finanční program je příležitostí významného zdroje financí pro rozpočty členských států EU, ale i měst a regionů, které mohou při obnově ekonomiky výrazně pomoci. Hlavní města zemí V4 nabízejí partnerství všem evropským institucím a národním vládám v jejich společném úsilí o spravedlivé a udržitelné zotavení po pandemii.*

/zr/

 

Na snímku: Pakt svobodných měst byl podepsán primátory Bratislavy, Budapešti, Prahy a Varšavy v prosinci 2019 v metropoli Maďarska

Ilustrační foto: praha.eu

 

Od 1. září až do konce listopadu se v Česku uskuteční Integrované šetření v zemědělství. Plošný zemědělský cenzus letos probíhá ve všech státech Evropské unie. Jeho výsledky poslouží také pro formování domácí i celoevropské zemědělské politiky.

Aktuální zjišťování navazuje na sérii pravidelných strukturálních šetření konaných v České republice od roku 1995, naposledy v roce 2016. Obsahem šetření jsou údaje o počtu a struktuře pracovníků v zemědělství, výměře a využití obhospodařované zemědělské půdy a jejím vlastnictví či pachtu, zavlažování, hnojení a hospodaření se statkovými hnojivy, stavech hospodářských zvířat a typech jejich ustájení, ekologickém hospodaření a jiných výdělečných činnostech zemědělských subjektů.

„Naším cílem je zjistit údaje o skutečném rozsahu a stavu českého zemědělství a srovnáním s daty z předchozích šetření vysledovat a popsat změny, k nimž v tomto důležitém a sledovaném odvětví dochází. Výsledky také pomáhají formovat zemědělskou politiku na národní i evropské úrovni,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Strukturální šetření je také podkladem pro aktualizaci zemědělského registru, který slouží jako základ pro každoroční zemědělské statistiky.

 

Šetření se týká zemědělských subjektů, které splňují některou ze stanovených prahových hodnot. V rostlinné výrobě například obhospodařují alespoň pět hektarů zemědělské půdy či dva hektary půdy orné nebo 0,1 hektaru vinic nebo součtová plocha sadů a ostatních trvalých kultur dosahuje alespoň 0,3 hektaru nebo součtová plocha zeleniny a jahod alespoň 0,5 hektaru. V živočišné výrobě půjde o subjekty, které chovají hospodářská zvířata v přepočtu na dobytčí jednotky od  hodnoty 1,7. Podrobnější informace o prahových hodnotách i celém šetření jsou uvedeny na webových stránkách ČSÚ.

„Právnické osoby a fyzické osoby disponující datovou schránkou obdrží výkaz do datové schránky. Ostatní fyzické osoby jej obdrží poštou anebo budou kontaktovány tazateli, kteří jsou povinni se prokázat průkazem tazatele. Všichni respondenti pak mají možnost vyplnit výkaz
v elektronické formě,“
upozorňuje Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství , a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ. Výsledky Integrovaného šetření v zemědělství budou zveřejněny v srpnu příštího roku.

 /zr/*

Podle zprávy OSN, zveřejněné u příležitosti Mezinárodního dne migrantů (18. 12.), je na světě je podle odhadů 258 milionů lidí, kteří žijí v jiné zemi, než se narodili. Oproti roku 2000 jde o nárůst o 49 %.

Zprávu The International Migration Report 2017 (Highlights) vydává každý druhý rok odbor OSN pro ekonomické a sociální záležitosti (UN DESA). Podle ní tvoří mezinárodní migranti v současnosti 3,4 % světové populace. Jde o mírný nárůst oproti 2,8 % z roku 2000. Podíl migrantů žijících v zemích s vysokými příjmy se zvýšil z 9,6 % (2000) na 14 % (2017). Zpráva se zabývá posledními migračními trendy, demografickým přínosem migrace, stavem ratifikace příslušných mezinárodních úmluv a hodnotí vývoj otázky migrace v rámci OSN. Data, se kterými pracuje, jsou statistické údaje z jednotlivých států, která jsou získávána při sčítání lidu či prostřednictvím dalších statistických průzkumů.

Mezinárodní migrace je kritickým faktorem naplňování mezinárodní agendy transformace k udržitelnému rozvoji. V září 2016 přijalo Valné shromáždění OSN “Newyorskou deklaraci pro migranty a uprchlíky”, v níž se státy OSN dohodly, že budou uplatňovat politiku řízené migrace. Představitelé států se také zavázali, že se budou více podílet na spravedlivém sdílení zátěže a odpovědnosti při poskytování útočiště uprchlíkům, že budou chránit lidská práva všech migrantů a bojovat proti xenofobii a intoleranci namířené proti migrantům. V závěru příštího roku se bude konat další celosvětová konference o migraci, jejímž cílem bude přijetí tzv. Globálního kompaktu (společného plánu) pro bezpečnou, řízenou a regulérní migraci.

 

Podle této zprávy mezinárodní migrace významně přispívá k populačnímu růstu a v mnohých zemích brání populačnímu poklesu. V letech 2000 až 2015 se migrace podílela na populačním růstu v Severní Americe ze 42 % a v Oceánii z 31 %. Bez migrace by ve stejném období došlo k poklesu populace v Evropě. Tři čtvrtiny (74 %) mezinárodních migrantů jsou lidé v produktivním věku (20 až 64 let) (2017). Podíl lidí v produktivním věku na celkové populaci přitom činí 57 %. Vzhledem k tomu snižuje příliv migrantů podíl ekonomicky závislých (dětí a starších lidí) ve vztahu k populaci v produktivním věku. V Africe, Latinské Americe a Karibiku je čistý dopad migrace na populační růst negativní, ale v porovnání s jinými populačními změnami ve většině států není významný. V některých malých rozvojových státech může ale být negativní dopad emigrace na celkovou velikost populace výrazný, zejména u populace v produktivním věku.

Trendy v mezinárodní migraci

V roce 2017 žilo ve vysoce příjmových zemích 165 milionů mezinárodních migrantů - 64 % z celkového počtu. Většina migrantů směřuje do zemí s vysokými příjmy - 64 milionů z celkových 85 milionů mezinárodních migrantů, kteří odešli do jiné země po roce 2000. Počet mezinárodních migrantů zahrnuje i 26 milionů uprchlíků a žadatelů o azyl, kteří tvoří 10 % z celkového počtu migrantů. Přestože většina mezinárodních migrantů žije ve státech s vysokými příjmy, ve středně a nízkopříjmových zemích žije 22 milionů uprchlíků a žadatelů o azyl (84 procent z celkového počtu). Celosvětově se zvýšil věkový medián migrantů z 38 let (2000) na 39,2 roku (2017). V některých částech světa, např. v Asii, Oceánii a především v Latinské Americe a Karibiku se medián věku migrantů snížil o tři roky. V současné době tvoří 48,4 % mezinárodních migrantů ženy. Počet migrantek je vyšší ve všech regionech s výjimkou Afriky a Asie. V některých asijských státech připadá na tři muže migranty jedna žena.

V roce 2017 žily dvě třetiny mezinárodních migrantů v pouhých 20 státech a polovina všech mezinárodních migrantů žije jen v deseti státech. Nejvíce jich je v USA (49,8 milionu, 19 %). Následují Saúdská Arábie, Německo a Rusko (přibližně 12 milionů migrantů) a Velká Británie (9 milionů).

Cíl a původ mezinárodních migrantů

Víc než 60 procent mezinárodních migrantů žije v Asii a Evropě (80 resp. 78 milionů). V Severní Americe je 58 milionů migrantů, v Africe 25 milionů, v Latinské Americe a Karibiku 9,5 milionu a v Oceánii 8,4 milionu. To odpovídá i nárůstu v období 2000-2017, kdy v Asii přibylo 30 milionů, v Evropě 22 milionů, v Severní Americe 17 milionů a v Africe 10 milionů mezinárodních migrantů.

Ve většině států Evropy, Severní Ameriky a Oceánie tvoří migranti v současné době víc než 10 % populace. Většina mezinárodních migrantů pochází z Asie (106 milionů) a Evropy (61 milionů). Z Latinské Ameriky a Karibiku pochází 38 milionů a z Afriky 36 milionů migrantů. Nejvyšší nárůst počtu mezinárodních emigrantů zaznamenala v letech 2000–2017 Afrika (+68 %), dále Asie (+62 %), Latinská Amerika a Karibik (+52 %) a Oceánie (+51 %). Nejvíc lidí, kteří žijí mimo hranice své rodné země, pochází z Indie (17 milionů), následuje Mexiko (13 milionů), Ruská federace, Čína, Bangladéš, Sýrie, Pákistán a Ukrajina.*

/zr/

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down