Ministerstvo pro místní rozvoj – Národní orgán pro koordinaci (MMR-NOK) hostilo ve dnech 18. a 19. října neformální jednání zástupců Evropské komise a českých orgánů odpovědných za čerpání z fondů EU v ČR. Cílem schůzky bylo zhodnotit stav příprav Dohody o partnerství a jednotlivých programů a projednat jejich poslední úpravy před oficiálním předložením dokumentů do Bruselu.

„Oceňujeme otevřenou diskuzi s kolegy z Evropské komise nad návrhy české Dohody o partnerství a programů, která završuje neformální konzultace nastavení nového období. Je naší společnou odpovědností nastavit programy tak, aby podpora směřovala na prioritní oblasti nejen z pohledu Evropské unie, ale i České republiky. Přestože v dílčích otázkách kolem zelených cílů se nám shoda hledá obtížněji, pracujeme na tom, abychom poslední sporné body vyřešili co nejdříve a mohli tak v příštím roce přejít k vyhlášení prvních výzev,“ uvedla Daniela Grabmüllerová, náměstkyně ministryně pro místní rozvoj, která má na MMR na starosti řízení Sekce evropských fondů a mezinárodních vztahů.

V rámci dvoudenního jednání byly projednány připomínky komise jak k návrhu Dohody o partnerství, klíčového dokumentu zastřešujícího čerpání fondů EU v příštím programovém období 2021-2027 mezi ČR a EK, tak k návrhům jednotlivých programů. Část z nich již vláda schválila – jedná se o OP Jan Amos Komenský, OP Zaměstnanost+, OP Životní prostředí, OP Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost a OP Technická pomoc V dalším kroku dojde po vypořádání všech připomínek k postupnému schválení programů, a to jak na vládní, tak na evropské úrovni.

Česká republika vyjednala z evropských fondů pro programové období 2021-2027 téměř 1 bilion korun. Nad rámec 550 miliard korun v rámci několika fondů politiky soudržnosti se jedná o prostředky na podporu oživení a odolnosti (Národní plán obnovy), Modernizačního fondu nebo komunitárních programů. Přehledně jsou všechny evropské fondy a iniciativy pro období 2021-2027 znázorněny na letáku zde.

*

/zr/

 

Zelenou Dohodě o partnerství na své včerejší schůzi dala vláda ČR. Tento klíčový dokument zastřešuje využívání fondů Evropské unie v programovém období 2021–2027, ve kterém bude moci Česká republika čerpat přibližně 550 miliard korun jen v rámci politiky soudržnosti. Celkově pak jde o bezmála jeden bilion korun. Dohoda o partnerství definuje priority a očekáváné výsledky politiky soudržnosti pro celou příští unijní sedmiletku.

„Dokument popisuje, jaké oblasti chceme v příštích letech financovat z evropských peněz, ať už se jedná o rozvoj dopravy, digitalizace, moderní infrastruktury nebo o výzkum a vývoj. To vše s cílem zlepšit kvalitu života občanů a posílit rozvoj a konkurenceschopnost našich regionů,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. „Přestože evropská legislativa pro politiku soudržnosti vstoupila v platnost až v červnu letošního roku,  je Česká republika v přípravě Dohody i podle sdělení Evropské komise v čele pelotonu členských států EU. První avíza představující parametry výzev budou zveřejněné do konce tohoto roku a první výzvy vyhlášeny začátkem roku příštího,“ dodala Klára Dostálová.

Schválená Dohoda o partnerství je výsledkem jednání s řadou partnerů – krajů, obcí, řídicích orgánů a zástupců z neziskové či akademické sféry. V dalších týdnech Národní orgán pro koordinaci dopracuje Dohodu o partnerství podle výsledků probíhajícího neformálního dialogu s Evropskou komisí a předloží ji komisi k formálnímu vyjednávání.  Postupně budou vládě předloženy návrhy jednotlivých programů a po jejich schválení Evropskou komisí budou vyhlášeny první výzvy.*

Informace o přípravě nového programového období 2021-2027 jsou dostupné na zastřešujícím webovém portále www.dotaceEU.cz, včetně včera vládou schválené Dohody o partnerství.

/zr/

 

Evropská komise schválila a zveřejnila návrh Lesnické strategie EU do roku 2030. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) považuje tento návrh za zcela nevyvážený, upřednostňující pouze ekologický aspekt hospodaření v lesích. Podle sdružení návrh silně ohrožuje zásady trvale udržitelného hospodaření, pomíjí multifunkční úlohu lesů a zasahuje do kompetencí členských států v lesnictví.

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR namítá, že schválený návrh nezohledňuje připomínky a argumenty subjektů evropského lesnického a dřevařského sektoru zaslané čelným představitelům Evropské komise v červnu letošního roku, ani obavy a požadavky ministrů zemědělství 11 členských států (včetně České republiky) stran strategie zaslané výkonnému místopředsedovi EK pro Evropskou zelenou dohodu F. Timmermansovi počátkem tohoto měsíce. Strategii bude na podzim schvalovat Evropský parlament a Rada.

Jak SVOL ve svém prohlášení připomíná, Evropská unie nemá společnou lesnickou politiku, tato oblast podle principu subsidiarity podléhá řízení jednotlivými členskými státy. Základy směřování evropského lesnictví byly položeny v Lesnické strategii EU v roce 1998 a v Lesnickém akčním plánu EU na období 2007-2011. Po dlouhé přípravě byla Evropskou komisí v září 2013 předložena Lesnická strategie EU pro lesy a navazující sektory do roku 2020. Jasně definovaným základem této strategie bylo trvale udržitelné lesní hospodaření, multifunkční role lesů, efektivita lesních zdrojů a globální odpovědnost za lesy. V roce 2018 bylo zahájeno posuzování dosaženého pokroku a probíhaly intenzivní snahy zainteresovaných stran, členských států a Evropského parlamentu vytvořit novou strategii, která by brala zřetel na aktuální klimatický, společenský a politický vývoj. Navzdory veškerým iniciativám byl tento proces změny v Evropské komisi protahován a nyní probíhá pod tlakem nového politického rámce Evropské zelené dohody (Green Deal) a Strategie biodiverzity EU do roku 2030.

„Návrh Lesnické strategie EU je pro nás jako zástupce nestátních vlastníků lesů skutečným zklamáním. Návrh strategie je nevyvážený, extrémně jednostranně totiž upřednostňuje ekologické parametry hospodaření v lesích. Je založený spíše na ideologii a emocích než na každodenní realitě v lesnictví,“ uvádí místopředseda SVOL Stanislav Janský a dodává: „Většina lesů EU je v soukromém vlastnictví, a proto lze tuto strategii a její cíle realizovat pouze při skutečném uznání a respektování vlastníků lesů, kteří se o lesy po generace starají. Bez motivace a spolupráce vlastníků lesů a ohledu na vlastnická práva nemůže být žádná lesnická strategie úspěšná.

Podle SVOL největší výzvou, které lesy a vlastníci lesů v současné době čelí, je změna klimatu, a jedinou jistotou je nejistota. Vlastníci lesů právě v této době potřebují politickou, společenskou a ekonomickou podporu jejich práce a úsilí, nikoliv strategii, která vytváří ještě větší nejistotu.

Příkladem, který ilustruje rozdíl mezi strategií a potřebami vlastníků lesů, je to, že strategie neobsahuje žádnou samostatnou kapitolu o přizpůsobení se změně klimatu a zmírňování jejích dopadů, ani o financování nad rámec environmentálních služeb. Navrhovaná opatření se zaměřují především na jeden pilíř udržitelnosti, a to environmentální. Přitom postupy udržitelného lesního hospodářství používané v lesích EU jasně ukazují, že v aktivně obhospodařovaných lesích lze zachovat všechny ekosystémové funkce včetně biologické rozmanitosti vedle poskytování biomasy, dřeva a produktů ze dřeva.

Lesní ekosystémy jsou stále náchylnější k různým biotickým a abiotickým tlakům, jako jsou požáry, sucha a bouře, ohniska škůdců a chorob. Trvale udržitelné hospodaření v lesích je optimální způsob, jak udržet lesy zdravé, odolné a přizpůsobené změně klimatu, což jim umožní přispívat k cílům Green Deal. Navrhovaná opatření Lesnické strategie EU však trvale udržitelné lesní hospodaření masivně oslabují a s tím i globální schopnost konkurence celého navazujícího řetězce. V návrhu nové strategie jsou definována opatření, která mají významný dopad a omezují způsoby hospodaření v lesích, ale zároveň nejsou v souladu s adekvátním návrhem podpor. Odpovědnost za zmírňování vlivů změny klimatu a ochrany biodiverzity je tak jednostranně přenesena na vlastníky a správce lesů.

Lesnická strategie otevírá prostor pro nové ukazatele a limity v lesnictví. Obavy budí strategií ohlášený nový legislativní návrh EU na monitorování, podávání zpráv a sběr údajů neodbornou veřejností a strategické plánování, který zasahuje do pravomoci členských států v oblasti lesnictví a vyvolává řadu otázek ohledně konečného politického cíle a realizace této iniciativy.

Lesnictví přispívá ke zmírňování změny klimatu absorpcí CO2 a ukládání uhlíku ve stromech a ve všech výrobcích ze dřeva, strategie EU se však více zaměřuje na rizika než na příležitosti a biohospodářství vztahuje pouze k výrobkům ze dřeva s dlouhodobou životností. Za zcela nadbytečný pak považujeme návrh na zavedení dalšího nového certifikačního systému. Evropská komise připomínky vlastníků lesů, organizací lesnického a navazujících sektorů, ani ministrů členských států nezohlednila, došlo spíše jen ke kosmetickým úpravám. Pokud Evropský parlament a Rada na podzim neprosadí do strategie zásadní změny, čekají nejen vlastníky, ale i celé lesnictví těžké časy,“ varuje Stanislav Janský.*
/zr/

Ilustrační foto: archiv

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová se dnes dohodla s ministrem zdravotnictví Petrem Arenbergerem a předsedou Asociace krajů ČR Martinem Kubou a panem hejtmanem Půtou na změnách v programu REACT-EU, který je určen pro nemocnice.

„Na jednání jsme společně našli řešení, které by mělo zajistit, aby z této výzvy byly podpořeny všechny projekty, které splní všech 23 kritérií. Zároveň jsme se dohodli, že Ministerstvo zdravotnictví bude spolu s hejtmany do budoucna pro další výzvy hledat jiné vhodné, jasně měřitelné kritérium, než je pouze čas podání projektů, pokud budou projekty stejně kvalitní,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

V tuto chvíli ještě není jasné, které projekty aktuální výzvy všech 23 kritérií splnily. Kompletně vyhodnoceny by měly být do poloviny července. Alokace výzvy byla 7,9 miliardy, žádostí bylo podáno 112 celkem za 18,7 miliardy. Už nyní je ale zřejmé, že ne všechny projekty daná kritéria splnily. Zároveň se na dnešní schůzce ministryně se zástupcem hejtmanů a s ministrem zdravotnictví shodla na tom, že další výzva pro zařízení péče o zvlášť ohrožené pacienty, která měla být vyhlášena dnes odpoledne, bude odložena.

„Chci poděkovat za dnešní jednání, zdá se mi, že jsme domluvili velmi konstruktivní kompromis. Dohodli jsme se také, že svoláme Radu Asociace krajů a budeme se bavit o spoluúčasti krajů na financování projektů,“ uvedl předseda Asociace krajů ČR Martin Kuba„Chci poděkovat za korektní jednání, na kterém jsme hledali východisko. Jsem také velmi rád, že Ministerstvo pro místní rozvoj vládě navrhne, aby šly do programu další prostředky,“ doplnil Martin Půta, hejtman Libereckého kraje.

Hlavní body dohody:

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová se na dnešním ranním jednání dohodla s ministrem zdravotnictví Petrem Arenbergerem, šéfem Asociace krajů ČR Martinem Kubou a hejtmanem Martinem Půtou na tom, že 98. výzva v rámci nástroje REACT-EU se nezruší. Budou se ale hledat zdroje, aby se všechny přihlášené projekty, které projdou úspěšně hodnocením, mohly zafinancovat. Vyhodnocení projektů by mělo proběhnout do poloviny července.

Jedním z řešení, na kterém se všichni shodli, je, že Ministerstvo zdravotnictví a Asociace krajů ČR podpoří projekty desetiprocentním spolufinancováním, nebo poníží rozpočty projektů tak, aby se dostalo na všechny přihlášené projekty, které podmínky splňují. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová dá zároveň podnět na vládu, aby alokované prostředky z plánované tranše ve výši 5,5 mld. byly využity také pro pokrytí 98. výzvy.

Na dnešním jednání bylo rovněž dohodnuto, že výzva č. 99, která měla být otevřena 14. května, se zatím odloží a nebude vyhlášena. I v tomto případě se bude jednat o tom, jak nejlépe nastavit míru kofinancování a upravit limity maximální výše dotace na jeden projekt. Stejně tak i u dalších výzev, které se budou v rámci REACT-EU vyhlašovat, bude MMR společně s Ministerstvem zdravotnictví a Asociací krajů ČR hledat řešení, aby zde kritérium času podání žádosti nebylo ani při splnění všech ostatních kritérií, resp. shodné kvalitně projektů, určující.*

/zr/

Snížit emise CO₂, šetřit zdroje a zvednout povědomí o udržitelném stylu podnikání a života je cílem pokračování vzdělávacího projektu Young Energy Europe. Další kolo projektu Young Energy Europe 2.0. bylo zahájeno v pondělí 26. dubna. Během tříletého trvání prvního kurzu se tohoto projektu zúčastnilo v České republice celkem 33 společností. Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK) již přijímá přihlášky do nového ročníku.

„Young Energy Europe vyniká z celé řady projektů na ochranu klimatu. Kurz se zaměřuje na skryté rezervy úspor energie a jiných zdrojů a účastníci se tak stávají ambasadory ochrany klimatu ve svých firmách,“ shrnul záměr projektu René Harun, zástupce výkonného člena představenstva ČNOPK. Young Energy Europe cílí především na pracovníky výrobních a obchodních společností. Pro nové období se účastníky mohou stát také pracovníci obcí a krajů nebo komunálních podniků a služeb.

Odborní lektoři v kurzu nabídnou znalosti z oblasti úspor energií a dalších zdrojů a zároveň zájemce provedou i projektovým managementem a tzv. soft skills. Během kurzu budou účastníci pro své zaměstnavatele navrhovat úsporné projekty a vypracují konkrétní opatření na hospodárnější využití zdrojů ve své firmě. Tím přinesou svým zaměstnavatelům často zároveň značnou finanční úsporu.

V prvním tříletém období se kromě Česka projektu účastnilo také Bulharsko, Řecko a Maďarsko. Dohromady se tak proškolilo 339 Energy Scouts ze 135 podniků. Kromě úspory energie se projekty zaměřily také na snížení spotřeby vody nebo plýtvání dalšími zdroji. Ve svých 143 projektech navrhli účastníci pro zaměstnavatele úsporná opatření, která by snížila emise CO₂ až o 26 600 tun ročně. Cesta k úsporám vedla nejen přes technická opatření, ale také reorganizaci obecných pracovních procesů, změnou logistiky a dalšími organizačními opatřeními.

Nyní se do projektu připojilo také Polsko, Slovensko, Srbsko a Chorvatsko. Kurz je podporován BMU, v České republice je součástí Evropské iniciativy k ochraně klimatu (EUKI).

Plánované zahájení kurzu je červen 2021. Kurz i letos nabízíme zdarma. Jelikož je součástí kurzu týmová práce na projektu, měli by se přihlásit 2-4 pracovníci z jedné firmy.*

Více informací na: www.tschechien.ahk.de/cz/business-services/kvalifikace-zamestnancu

/zr/

 

On-line veřejnou debatu k Národnímu plánu obnovy (NPO) včera uspořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Plán představili a další postup nastínili vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a jeho náměstkyně pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková. Nechyběli zástupci zaměstnavatelů, odborů, samospráv či univerzit. On-line akce vysílané z MPO se zúčastnilo na dvě stě lidí, nechyběli ani zástupci všech ministerstev, jichž se NPO týká.

Je to poctivě připravený plán, není to lití do betonu, investujeme do chytrých řešení a technologií. Chceme být zemí založenou na inovacích,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Na jeho slova navázala náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková: „Cílem NPO je zvýšit ekonomickou prosperitu a kvalitu života. Najít by se v něm měl každý, je pro nás všechny. Předpokládáme, že v mezirezortním připomínkovém řízení, které potrvá do 23. dubna, plán ještě dozná změn.

Po meziresortním připomínkovém řízení bude NPO projednán vládou  a následně odeslán Evropské komisi a Radě EU.

Děkuji MPO, je mi jasné, že příprava NPO nebyla jednoduchá, nelze vyjít vstříc všem. Věřím, že ve spolupráci budeme pokračovat a že se ještě podaří některé naše návrhy zohlednit,“ řekla generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR Dagmar Kuchtová.

Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo k NPO speciální web na adrese www.planobnovycr.cz, který průběžně aktualizuje a kde je zveřejněna poslední podoba plánu. „Oceňuji, že si každý může najít aktuální verzi NPO na speciálním webu a děkuji týmu na MPO za práci, kterou odvedli. Zveřejnění plánu a informační otevřenost týmu pana ministra a paní náměstkyně Jirotkové považuji za krok pozitivním směrem, přičemž v NPO očekávám ještě další změny, které jsou třeba,“ prohlásil na debatě předseda Českomoravské konfederaci odborových svazů Josef Středula.

O rozvoji samospráv ve vztahu k NPO mluvil na veřejné debatě Miroslav Žbánek, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a primátor statutárního města Olomouc. „NPO jde správným směrem, je o občanech, o kvalitě života ve městech a obcích, ovlivní životy milionů lidí. Musíme se dívat dopředu, plán je umění možného a o detailech budeme dál jednat,“ sdělil Miroslav Žbánek.

O vzdělávání a vědě v NPO pohovořil prorektor Masarykovy univerzity v Brně Radim Polčák: „Od prvního návrhu NPO jsme se hodně posunuli. A věřím, že tak jak je plán sestaven, tak dohromady to bude dobře fungovat. Oceňuji, že se do něj dostala i kvantová informační infrastruktura.

NPO má lidem přinést mj. lepší komunikaci s úřady, bezpečnější dopravu, kvalitnější výuku či lepší přístup k nejmodernějším zdravotnickým zařízením. Pro podniky by pak měl představovat růst produktivity a konkurenceschopnosti, snížení administrativní zátěže či cílenější podporu start-upů a podnikání obecně.

NPO bude financován z Nástroje pro oživení a odolnost Evropské unie (Recovery and Resilience Facility, RRF). RRF představuje celkem 672,5 miliardy eur na období 2020–2026, z toho 312,5 mld. eur v grantech a 360 mld. eur v podobě půjček. Pro ČR se z RRF pro NPO nyní předpokládá 172 mld. Kč přímých zdrojů, možné jsou i půjčky, a to až do výše 405 mld. Kč. K Národnímu plánu obnovy vznikne meziresortní pracovní skupina či komise, která ho bude dále rozvíjet. NPO je totiž živý dokument, který musí reagovat na potřeby a možnosti České republiky, které se mění v průběhu času, bude tedy možnost plán revidovat.

Kromě samotného plánu, tedy poslední verze z 9. 4. 2021, která je nyní v meziresortním připomínkovém řízení, je k dispozici i velmi stručná podoba formou e-Booku. A lidé si rovněž mohou stáhnout prezentaci NPO (viz odkaz O plánu na www.planobnovy.cz), která na veřejné diskuzi zazněla.*

/zr/

 

 

 

Členové Komise pro občanství, správu, institucionální a vnější věci (CIVEX) VR diskutovali se zástupci Evropského parlamentu Antoniem Tajanim a Helmutem Scholzem o tom, jak zapojit milion místních a regionálních politiků do projektů a iniciativ, které mohou přiblížit Evropu občanům a přispět k úspěchu konference o budoucnosti Evropy. Vyzvali zejména k zapojení členů VR do pilotního projektu Building Europe with Local Entities (Budujeme Evropu společně s místními orgány, BELE), který spustil Výbor pro ústavní záležitosti (AFCO) Evropského parlamentu. Zahájení konference o budoucnosti Evropy se chystá na letošní 9. květen.

Podle zvláštního průzkumu Eurobarometru zaměřeného na budoucnost Evropy, který byl zveřejněn den předtím, než předsedové tří hlavních orgánů EU, Ursula von der Leyen, David SassoliCharles Michel podepsali 10. března 2021 společné prohlášení o konferenci o budoucnosti Evropy, 76 % respondentů souhlasí s tím, že konference o budoucnosti Evropy představuje významný pokrok pro demokracii v EU, a 92 % Evropanů požaduje, aby byly při rozhodování o budoucnosti Evropy více zohledněny hlasy občanů.

Účinné konzultace s občany a způsob, jakým budou výsledky těchto konzultací zohledněny, jsou proto klíčem k úspěchu konference, která bude zahájena 9. května. Členové Komise pro občanství, správu, institucionální a vnější věci (CIVEX) Evropského výboru regionů (VR) diskutovali se zástupci Evropského parlamentu, Evropské komise a Bertelsmannovy nadace o tom, jak zajistit úspěch připravované konference.

Mark Speich (DE/ELS), tajemník spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko pro spolkové, evropské a mezinárodní záležitosti a předseda komise CIVEX, uvedl: „Místní a regionální politici hrají ve vzájemných vztazích mezi Evropskou unií a občany klíčovou úlohu. Díky konferenci o budoucnosti Evropy máme příležitost tlumočit do Bruselu konkrétní názory občanů na budoucnost Evropské unie.“

Během první tematické diskuse účastníci zkoumali, jak mohou místní a regionální orgány podpořit účast občanů na konferenci o budoucnosti Evropy i po jejím skončení. Helmut Scholz (DE/GUE-NGL), poslanec Evropského parlamentu, představil členům komise CIVEX hlavní zjištění návrhu zprávy Dialogy s občany a zapojení občanů do rozhodovacího procesu EU, jejímž je zpravodajem a v níž zohledňuje práci, kterou již odvedly orgány EU a Evropského výboru regionů v oblasti zapojení občanů. Vyzývá v ní k vytvoření trvalých participativních mechanismů, které občanům umožní zapojit se do rozhodovacího procesu EU. Tato myšlenka stálého dialogu s občany, jenž nebude omezen jen na předvolební období, byla již v říjnu 2018 jedním z hlavních sdělení stanoviska VR Úvahy o Evropě – hlas místních a regionálních orgánů a obnovení důvěry v Evropskou unii (spoluzpravodajové Karl-Heinz Lambertz a Markku Markkula).

Jak uvedl Helmut Scholz, „konference o budoucnosti Evropy je jedinečnou příležitostí k zapojení občanů do diskuse o jejich představách a obavách týkajících se EU. Ale již nyní a obecně musí být jasné, že možnost účastnit se rozhodovacího procesu EU by měl mít každý, a to i po skončení konference. Potřebujeme proto podporu místních a regionálních orgánů, organizací občanské společnosti a sociálních partnerů. Pouze tak budeme schopni rozvíjet evropskou veřejnou sféru a posilovat demokratickou legitimitu EU.“

Dominik Hierlemann, hlavní odborník, a Anna Renkamp, vedoucí projektová manažerka Bertelsmannovy nadace, se s členy komise CIVEX podělili o své dosavadní zkušenosti s vedením místních, regionálních a nadnárodních digitálních dialogů s občany.

Popsali rovněž to, co by mohla jejich nadace nabídnout v rámci společné iniciativy s Evropským výborem regionů, která má být brzy zahájena. Měly by být zavedeny nové nástroje, jež by měly voleným místním a regionálním politikům pomoci lépe komunikovat s občany a zlepšit demokratické postupy a jejich fungování. V období od září 2021 do ledna 2022 by se měly konat přeshraniční dialogy a panely s občany na místní úrovni. Tyto dialogy by měly být i na základě návrhů obsažených ve stanovisku VR Místní a regionální orgány ve stálém dialogu s občany koncipovány tak, aby přispěly ke konferenci.

Další diskuse se týkala iniciativ místních a regionálních zastupitelů z EU. V prosinci 2020 schválilo předsednictvo VR návrh na vytvoření sítě místních a regionálních zastupitelů z EU, kteří by se měli zabývat záležitostmi EU ve svých volebních obvodech a v rámci konference o budoucnosti Evropy informovat VR o svých aktivitách. Výbor pro ústavní záležitosti (AFCO) Evropského parlamentu zahájil v téže době pilotní projekt Building Europe with Local Entities (Budujeme Evropu společně s místními orgány, BELE).

Ten umožní, aby byl v každém ze zúčastněných místních orgánů určen zastupitel odpovědný za komunikaci s občany o programech a projektech, které v dané obci financuje Evropská unie, jakož i o dalších tématech a iniciativách, jež souvisejí s EU, a mj. tak přispět ke konferenci. Oba tyto projekty mají podobné cíle a prostředky, a cílem diskuse bylo tedy prozkoumat možné synergie mezi projekty VR a EP, na nichž se podílejí zastupitelé z celé Evropské unie. Bude-li síť místních a regionálních zastupitelů z EU, kterou vytvořil VR, považována za prováděcí opatření v rámci projektu BELE, mohl by VR podpořit účinnou realizaci tohoto projektu. Zahájení činnosti této sítě by proto mělo být způsobilé pro financování v rámci pilotního projektu BELE.

Předseda výboru AFCO Antonio Tajani (IT/ELS) uvedl: „Regionální a místní volení politici jsou výrazem evropského bohatství a rozmanitosti. V loňském roce představil Výbor pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu pilotní projekt BELE, jehož cílem je učinit představitele místní správy klíčovým bodem politik EU a zároveň informovat občany o činnostech Evropské unie. Komunikace o EU má zásadní význam v rámci boje proti populismu a dezinformacím a VR a jeho členové hrají v této souvislosti klíčovou úlohu. Konference o budoucnosti Evropy musí poskytnout příležitost k jasné diskusi, proto vyzývám členy VR, aby se do projektu BELE aktivně zapojili. Pokud má konference opravdu tlumočit přání občanů, pak během ní musí mít místní činitelé s rozhodovací pravomocí, které si občané demokraticky zvolili, úlohu a váhu, které jim náleží.

Kromě tematických diskusí bylo na schůzi komise CIVEX také přijato stanovisko Strategie na posílení uplatňování Listiny základních práv v EU, které připravil zpravodaj Jean-Luc Vanraes (BE/RE), člen zastupitelstva obce Uccle. Konstatoval: „Regiony jsou důležitými strážci a ochránci základních práv.

Místní samosprávy hrají důležitou úlohu při prosazování, ochraně a dodržování základních práv, včetně jejich uvádění do praxe, čímž pomáhají uskutečňovat Listinu základních práv EU. Stanovisko zdůrazňuje, že zapojení VR do interinstitucionálního dialogu o Listině má zásadní význam, a navrhuje zřídit kontaktní místa, která by usnadnila výměnu informací o Listině mezi různými úrovněmi správy. Tato kontaktní místa by rovněž mohla poskytovat prostřednictvím konkrétních příkladů místním a regionálním orgánům vodítko, jak mají koncipovat své politiky, aby byly v plném souladu s Listinou. Místní orgány jsou úrovní správy, která je občanům nejblíže, a mají dobré předpoklady ke zlepšování povědomí občanů o jejich právech a o tom, kam se obrátit v případě jejich porušování.

Podle dalšího návrhu by proto členové VR mohli využít příležitosti, kterou představuje Den Evropy 9. května a konference o budoucnosti Evropy, aby podpořili místní aktivity, v jejichž rámci by vysvětlili a zdůraznili zásadní význam základních práv a Evropské charty pro naše demokracie. Barbara Nolan, vedoucí oddělení v rámci ředitelství Základní práva a právní stát na Generálním ředitelství Evropské komise pro spravedlnost a spotřebitele, stanovisko přivítala.

Dále proběhla rozprava o pracovním dokumentu, který bude sloužit jako podklad pro stanovisko, jehož zpravodajkou je starostka Gdaňsku Aleksandra Dulkiewicz (PL/ELS), k Evropskému akčnímu plánu pro demokracii navrženému Evropskou komisí. Rozpravě byl přítomen William Sleath, ředitel ředitelství pro občany, zdraví, migraci a bezpečnostní unii na Generálním sekretariátu Evropské komise. Cílem Evropského akčního plánu pro demokracii je posílit postavení občanů a vybudovat v celé EU odolnější demokracie prostřednictvím podpory svobodných a spravedlivých voleb, posilování svobody sdělovacích prostředků a boje proti dezinformacím.

Během diskuse bylo vysloveno politování nad tím, že ačkoli úspěch navrhovaného akčního plánu bude do značné míry záviset na činnosti místních a regionálních orgánů, sdělení Evropské komise se o nich bohužel vůbec nezmiňuje

Jak uvedla zpravodajka Aleksandra Dulkiewicz, „Evropský akční plán pro demokracii by měl vést ke stanovení konkrétních opatření, která by měla být přijata v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány. Stav demokracie nenapravíme přes noc, ale čím rychleji budeme jednat, tím spíš se nám tento problém podaří vyřešit.“ Komise CIVEX toto stanovisko přijme 11. května 2021.

CO JE EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Evropský výbor regionů je shromážděním regionálních a místních zástupců ze všech 27 členských států EU. Byl vytvořen v roce 1994 po podpisu Maastrichtské smlouvy a jeho úkolem je zapojit orgány regionální a místní samosprávy do rozhodovacího procesu v EU a informovat je o politikách EU. Evropský parlament, Rada a Evropská komise s ním konzultují oblasti politik týkající se regionů a měst. Evropský výbor regionů má 329 členů a 329 náhradníků, kteří musí mít všichni buď volební mandát, nebo být politicky odpovědní volenému shromáždění ve svých domovských regionech a městech, aby v něm mohli zasedat. Více podrobností o jednotlivých národních delegacích (včetně české) se dozvíte na tomto odkazu.

/zr/*

 

 

 

 

 

Za necelý měsíc (27. 3.) vypukne po deseti letech opět akce sčítání lidu, domů a bytů. Lidé už při něm nebudou muset vyplňovat tolik údajů a budou se moci sečíst online pohodlně a bezpečně přes počítač nebo mobilní telefon. Dovolujeme si zaslat Vám informace pro občany, které můžete využít ve Vašem zpravodaji, na webu obce/města i v dalších informačních kanálech směrem k občanům. Ti se z nich mají dozvědět, jak bude sčítání probíhat a na co se mají připravit.

Rozhodným okamžikem pro letošní sčítání je půlnoc z 26. na 27. března. Od tohoto okamžiku až do 9. dubna budou lidé moci vyplňovat online sčítací formuláře na www.scitani.cz. Formuláře jsou intuitivní a řada údajů v nich již bude předvyplněna, takže nebude nutné vypisovat vše znovu. Pro přihlášení bude třeba zadat číslo platného osobního dokladu vydaného Českou republikou (občanský průkaz, cestovní pas, povolení k pobytu nebo vízový či pobytový štítek) a datum narození. Ti, kteří využívají elektronickou identitu (eidentita.cz) nebo datovou schránku fyzické osoby se mohou přihlásit jejich prostřednictvím.

Vyplňovat se bude společný formulář za byt a domácnost, který zjišťuje údaje o velikosti obydlí v metrech čtverečních, o počtu místností a informace o způsobu odběru energií. Vyplnění tohoto formuláře trvá cca 10 minut. Druhý formulář za osobu je určen např. na zaznamenání mateřského jazyka, adresy pobytu rok před rozhodným okamžikem sčítání, nejvyššího dosaženého vzdělání, zaměstnání a způsobu dopravy do zaměstnání. Tato část zabere zhruba 8 minut. Následným kliknutím na „odeslat“ splní občan svou povinnost a dál se nemusí sčítáním zabývat.

 

Bezpečnost především

Online sčítání, kromě toho, že je rychlé a jednoduché a lze ho provést odkudkoli, kde je připojení k internetu, má ještě řadu dalších výhod. Například tu, že za celou rodinu může vyplnit sčítací formuláře jeden člen, který má s používáním internetu největší zkušenosti. Stačí, když mu ti ostatní nadiktují své údaje, a on je do počítače, tabletu či mobilu vloží.

Online sčítání rovněž představuje ideální variantu z hlediska obrany proti šíření koronaviru. Není totiž třeba kvůli němu nikam chodit, s kýmkoliv se potkávat, přebírat a předávat formuláře a obávat se případné nákazy. Online sečíst se můžete pohodlně z domova, i když budete třeba zrovna v karanténě.

Další výhodou je vysoká míra zabezpečení. Data, která lidé do formulářů vyplní, se zakódují a putují rovnou do vysoce zajištěného datového centra, do něhož má přístup jen několik prověřených a slibem mlčenlivosti zavázaných odborníků. Veškeré nakládání s daty probíhá plně v souladu s přísnými předpisy na ochranu osobních údajů a poté, co se čísla zaznamenají do příslušných souhrnných kolonek, budou identifikační údaje o konkrétních osobách vymazány.

U informací vyplňovaných online tedy nehrozí, že by někdo cestou ztratil či rozlepil obálku s formuláři nebo ji nechal ležet na nějakém snadno přístupném místě.

K online sčítání bude také k dispozici snadno dostupná nápověda, v níž si každý bude moci najít potřebné informace, jak má postupovat v konkrétní situaci.

Také listinné formuláře bez obav

Pro ty, kteří z nějakého důvodu online sčítání nevyužijí, budou i letos připraveny listinné (papírové) sčítací formuláře. Získat je bude možné od sčítacích komisařů, kteří se dostaví v předem oznámeném termínu a předají formuláře sčítaným osobám venku před domem tak, aby co nejvíce omezili fyzický kontakt a možnost přenosu nákazy. Formuláře bude možné rovněž vyzvednout v kontaktních místech sčítání, která budou zřízena na vybraných pobočkách České pošty a jejich seznam bude v každé obci či městské části včas zveřejněn. Na vyplnění papírových formulářů budou mít lidé čas mezi 17. dubnem a 11. květnem. V těchto dnech budou moci vyplněné formuláře odevzdávat na kontaktních místech nebo je vložit do odpovědní obálky, kterou obdrží spolu s formuláři, a vhodit do poštovní schránky. Obálka již bude mít předtištěnou adresu a její odeslání bude zdarma. Nebude tedy třeba lepit na ni známku nebo s ní chodit na poštu. Tento způsob rovněž maximálně omezuje vzájemné kontakty, a tedy i možnost přenosu nákazy koronavirem.

 

Sčítání lidu, domů a bytů 2021 bude bezpečné, jednoduché, raz dva.

Nemusíte se ničeho obávat, zvládne ho opravdu každý.

V průběhu sčítání bude v provozu kontaktní telefonní linka, na níž budou školení operátoři odpovídat na dotazy a pomáhat s vyplňováním formulářů. Číslo linky je 840 30 40 50.

 

Průběh sčítání

Online sčítání

  1. března – 9. dubna 2021

Elektronické formuláře bude možné vyplnit z mobilu, tabletu či počítače s připojením na internet.

 

Listinné sčítání

  1. dubna – 11. května 2021

Papírové formuláře dostanou pouze ti, kteří se nesečtou online.

 

Zpracování výsledků

  1. května – 31. prosince 2021

Údaje budou nejprve anonymizovány a následně převedeny do výstupů za územní celky.

 

Zveřejnění výsledků: od ledna 2022

Statistické výstupy ze sčítání budou k dispozici zdarma.

/zr - ČSÚ/*

Hlavní města zemí V4 na základě společného Paktu svobodných měst v uplynulém roce opakovaně upozorňovala na klíčovou roli místních samospráv nejen v boji proti pandemii, ale také při spravedlivém a udržitelném oživení ekonomiky. Díky iniciativě signatářů Paktu svobodných měst, ke kterým se dále připojilo více než 30 evropských měst, se podařilo prosadit opatření, které národním vládám ukládá, aby zapojily města a regiony do přípravy a implementace národních plánů obnovy.

Na základě národních plánů obnovy mohou státy žádat o finance z evropského Nástroje na podporu oživení a odolnosti (RRF), v jehož rámci bude pro všechny členské státy k dispozici více než 670 miliard eur. Primátoři Bratislavy, Budapešti, Prahy a Varšavy ve společném prohlášení apelují na to, aby toto opatření bylo skutečně národními vládami dodržováno.

Jsem přesvědčen, že Praha musí být důležitým partnerem naší vlády při navrhování a implementaci národního plánu obnovy. Praha se podílí více než z jedné čtvrtiny na celkovém HDP České republiky, navíc nyní je pandemií těžce zasažena, jelikož její ekonomika je závislá na terciárním sektoru. V Praze máme jasnou vizi, jak postupovat při ekonomické obnově po pandemii. Máme také připravenou řadu projektů, které odpovídají prioritám a požadavkům EU pro využití finančního nástroje RRF. Jsme například připraveni na naplňování ambiciózních cílů v oblasti digitalizace či překonávání výzev spojených s klimatickou změnou. Doufám, že se národní vlády budou řídit pozměněnými pokyny RRF a budou skutečně spolupracovat s představiteli měst a regionů, a to jak v České republice, tak i v dalších členských státech. Praha je na tuto aktivní roli připravena,” řekl k otevřenému dopisu Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy.

Primátoři ve svém prohlášení dále uvedli, že jsou hluboce znepokojeni neochotou mnoha národních vlád zapojit se do smysluplného dialogu se zástupci měst a regionů. Města a místní samosprávy v několika členských státech uvádějí, že konzultace s jejich národními vládami jsou pouze symbolické, týkají se jen malého podílu prostředků RRF nebo k nim vůbec nedochází. V této souvislosti je obzvláště znepokojivé, že, jak uvedl předseda Evropského výboru regionů,  Apostolos Tzitzikostas, některé takto opomíjené místní orgány, které se obrátily na specializovanou pracovní skupinu Evropské komise, byly zamítnuty a odkázány na jejich národní vládu. To je v rozporu se stanovenými cíli RRF.

Primátoři vyzvali vlády členských států a Evropskou komisi k tomu, aby se zasadily o dodržování zadání finančního nástroje RRF, a umožnily tak skutečné zapojení měst a regionů do tvorby národních plánů obnovy a následné využívání prostředků z nástroje RRF. Tento finanční program je příležitostí významného zdroje financí pro rozpočty členských států EU, ale i měst a regionů, které mohou při obnově ekonomiky výrazně pomoci. Hlavní města zemí V4 nabízejí partnerství všem evropským institucím a národním vládám v jejich společném úsilí o spravedlivé a udržitelné zotavení po pandemii.*

/zr/

 

Na snímku: Pakt svobodných měst byl podepsán primátory Bratislavy, Budapešti, Prahy a Varšavy v prosinci 2019 v metropoli Maďarska

Ilustrační foto: praha.eu

 

Přeměně české energetiky směrem k většímu využívání obnovitelných zdrojů a komunitní energetiky má pomoci Modernizační fond. Aby zájemci o dotaci v dosud nejžádanějším programu č. 2, Nové obnovitelné zdroje (RES+), mohli žádost o finance podat, musí se během ledna přihlásit do tzv. předregistračních výzev. Možnost mají do 1. února 2021. Využít k tomu mohou zdarma on-line nástroj vyvinutý expertní skupinou Frank Bold.

Ačkoliv Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí uvádějí, že Česko spouští Modernizační fond zřízený Evropskou komisí  jako první v Evropě, jedná se zatím o spuštění tzv. předregistračních výzev. "Jsou to výzvy k podání projektových záměrů, které nemusí být příliš konkrétní, stačí, když budou na úrovni vize. Jejich podání je ale nutnou podmínkou pro pozdější podání žádosti o dotaci. Úředníci získané informace využijí k nastavení finálních podmínek ostrých výzev. Ty by měly být spuštěny v prvním čtvrtletí roku 2021,” připomíná Karolina Gyurovszká z expertní skupiny Frank Bold.

Program RES+ má podporovat zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na energetickém mixu a je určen pro všechny, kteří jsou, nebo budou držiteli licence na podnikání v energetických odvětvích. Jako jediný program z dosavadních tří, pro něž je předregistrační výzva spuštěna, tedy umožňuje, aby v jeho rámci žádaly i obce, komunity, malé a střední podniky, popřípadě veřejné instituce, které v následujících devíti letech budou mít zájem o vlastní obnovitelné zdroje energie (OZE).

"V rámci předregistračních výzev vyvíjíme maximální úsilí pro to, abychom budoucím nově vznikajícím komunitám vytvořili rezervaci finančních zdrojů, které si komunity po svém vzniku budou moci vyčerpat,” uvádí Jiří Krist, předseda Národní sítě Místních akčních skupin ČR.

Usnadnit všem subjektům projít předregistrací se rozhodli odborníci ve Frank Bold a pro zájemce proto připravili nový on-line nástroj, který je provede vyplněním formuláře a automaticky ho vyplní. Je dostupný zdarma na adrese https://www.frankboldenergy.cz/modernizacni-fond. Vyplněný formulář poté stačí jen vytisknout, podepsat a naskenovaný odeslat na adresu epodatelna@sfzp.cz s předmětem Projektový záměr do programu RES+.

Podávání projektových záměrů takto narychlo se může zdát riskantní, ale opravdu není co ztratit. Dle informací ze Státního fondu životního prostředí bude možné projekt před ostrou výzvou ještě upravit, není proto nutné mít nyní všechno zcela detailně rozmyšlené a připravené. Jde především o to, nechat si otevřené dveře do ostrých výzev. Její podání má ale ještě další smysl, a to ukázat Státnímu fondu životního prostředí jak velký zájem a potenciál obnovitelných zdrojů leží mezi občany. Nejen velké podniky dokáží zmodernizovat českou energetiku,” upozorňuje ředitel expertní skupiny Frank Bold Pavel Franc.

Předregistrační výzva je nyní vyhlášena kromě RES+ také pro programy HEAT a ENERG ETS. Program HEAT je zaměřen na modernizaci teplárenství, zejména na změnu palivových zdrojů současných tepláren, program ENERG ETS je určen pro zlepšení energetické účinnosti a snížení produkce skleníkových plynů v průmyslové výrobě. Oba jsou tedy primárně zaměřeny na velké podniky. I do těchto výzev se zájemci mohou přihlásit do 1. února 2021. Kdy budou spuštěny výzvy v rámci ostatních programů fondu ani kdy bude k dispozici další kolo předregistračních výzev pro program RES+, zatím není jasné.

Jak se do předregistračních výzev přihlásit zjistí zájemci ve workshopu, který Frank Bold připravil ve spolupráci s Českou radou pro šetrné budovy. Zúčastnit se ho mohou ve středu 20. ledna od 10 hodin. Bližší informace najdete na tomto odkazu.

*

/zr/

Ilustrační foto: archiv MŽP

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down