Rada Energetického regulačního úřadu (ERÚ) dnes vydala prohlášení, v němž uvádí na pravou míru tvrzení některých politiků o tom, že tento úřad selhal, když nedokázal předejít situaci, v níž se v uplynulých týdnech ocitli zákazníci zkrachovalé Bohemia Energy a některých dalších menších dodavatelů elektřiny a zemního plynu.

V prohlášení Rady ERÚ stojí: "Energetický regulační úřad  uskutečnil v uplynulých týdnech řadu jednání pro řešení situace zákazníků, kteří ztratili svého původního dodavatele energií v období vysokých cen na trzích s komoditami, a je jim dodávána elektřina a plyn dodavateli poslední instance. Úřad intenzivně informuje zákazníky na svých internetových stránkách o vhodných postupech, komunikuje se zástupci vlády, zástupci místních samospráv, se zástupci neziskových organizací, dodavateli poslední instance i dalšími subjekty, které mají skutečný zájem na řešení situace. Členové Rady ERÚ pak pravidelně vystupují s informacemi také ve sdělovacích prostředcích, pro tyto účely pořádáme tiskové konference.

V této souvislosti je nutné zdůraznit, že informace, které zaznívají v médiích od některých veřejných činitelů o tom, že Energetický regulační úřad je jakýmkoliv způsobem odpovědný za situaci na trhu, zejména v souvislosti s krachem dodavatelů, jsou hrubě zkreslené a pramení z hluboké neznalosti českých zákonů, evropských směrnic a nařízení i dosavadní energetické praxe. Energetický regulační úřad nemá žádné pravomoci a kompetence v oblasti regulace nákupu energií dodavateli, stejně jako tito dodavatelé nemají v zákonech uložené žádné povinnosti, které by museli dodržovat ve svých obchodních strategiích.

Zároveň Energetický regulační úřad nemá vůbec žádné oprávnění pro zásahy do cen na trzích s elektřinou a plynem. Uvedené je dáno liberalizací trhu, tedy principem volného obchodování s komoditami,  jako je elektřina a plynm bez regulačních zásahů. Je nutné zdůraznit, že v tomto smyslu se Česká republika v posledních 20 letech postupně vzdala jakékoliv účinné kontroly nad trhem v souladu s politikou Evropské unie a její legislativou, ba právě naopak regulacím v této oblasti bránila právě z důvodu volného a otevřeného trhu. Regulační úřady v členských zemí Evropské unie byly zřízeny nikoliv pro regulaci trhu s komoditami, ale pro dohled nad dosažením dostatečně liberálního prostředí v oblasti obchodu a výroby a pro regulaci pouze v případě monopolního postavení přenosových, přepravních a distribučních společností zabývajících se přenosem elektřiny a přepravou plynu. O tomto jasně vymezeném postavení regulátorů v celé Evropě jednoznačně hovoří i evropské směrnice a nařízení.

Některá vyjádření, která probíhají v různých politických debatách narušují nezávislost Energetického regulačního úřadu na politické reprezentaci a zcela neprávem napadají postavení úřadu, který má pravomoci pouze ve vztahu k regulaci síťových odvětví, přičemž oslabují jeho pozici i v této roli. Tím poškozují i spotřebitele, jejichž zájmy má regulátor chránit. Za silnými slovy některých činitelů zaniká snaha o nalezení skutečných řešení pro spotřebitele v České republice.

Energetický regulační úřad vidí řešení situace především v sociální oblasti a v oblasti záruk státu či bankovních institucí při pomoci těm, kteří ji potřebují. Přestože úřad nemá účinné kompetence v těchto oblastech, snažíme se vzniklou situaci řešit a se všemi zainteresovanými stranami intenzivně jednáme, nehledě na to, zda jsou výsledky prezentovány jako úspěch té či oné strany. Pro Energetický regulační úřad není podstatná obhajoba v záležitostech, ve kterých nemohl pochybit, nemá-li zákonodárci vepsané pravomoci v energetickém zákoně. Podstatnou je pouze pomoc spotřebitelům, kteří se nezaviněně ocitli v sociální tísni. Situaci vnímáme jako velmi napjatou a pro mnoho domácností kritickou. Nabízíme proto naši pomoc, součinnost a podporu při formulování možných účinných realizačních opatření těm, kteří možnost realizace opatření skutečně mají nebo ji brzy budou mít."

/zr/

*

Poslední říjnový den patří Světovému dni měst (World Cities Day), jehož cílem je zvýšení povědomí o globální urbanizaci a jejích dopadech. Obecným mottem Světového dne měst je „Lepší město, lepší život“, přičemž tato iniciativa se každý rok zaměřuje na odlišné téma. Tím letošním je adaptace měst na klimatickou odolnost.

„Změny klimatu a přizpůsobení se jim jsou velkým tématem i pro Evropskou unii; jsme proto rádi, že na něj reaguje i Světový den měst OSN. Ten se letos zaměří na zvýšení povědomí o klimatických změnách a reakci měst na ně. Zároveň poskytne možnost sdílet efektivní řešení a možné cesty, jak se bránit oteplování a dalším negativním klimatickým jevům,“ uvedla Daniela Grabmüllerová, náměstkyně pro řízení sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů. „Klimatické změny jsou jednou z hrozeb udržitelného rozvoje, která dopadá na velká i malá města – ať už v podobě záplav, sesuvů půdy nebo extrémních teplot. Více než půl miliardy lidí žijících ve městech je už teď ohroženo stoupající hladinou moří a stále častějšími bouřemi. Právě z prostředí měst by tak měla vzejít řešení založená na vědeckém výzkumu a zapojení podniků,“ dodala Grabmüllerová.

Světový den měst se slaví od roku 2014 na základě rezoluce Valného shromáždění OSN. Hlavním hostitelem letošní iniciativy je egyptský Luxor. Ve svém prohlášení k letošnímu Světovému dni OSN upozorňuje, že v příštích dvou desetiletích se povodně dotknou obyvatel nejméně 136 světových megaměst. V polovině století by pak klimatické změny ve městech mohly ohrožovat až 3,3 miliardy obyvatel.

Cíle a závazky v oblasti rozvoje měst a bydlení koordinuje na celosvětové úrovni  Program OSN pro lidská sídla (UN-Habitat), který je zaměřen na zlepšování života ve městech. Věcným gestorem tohoto programu v České republice je Ministerstvo pro místní rozvoj.*

/zr/

Priority 2021+ jsou jako programový dokument Svazu schváleny. Jejich příprava trvala několik měsíců a spolupracovala na nich řada odborníků. Výsledkem je dokument, ve kterém Svaz vyzdvihuje svoje nejpodstatnější úkoly v dalším období. A jejich splnění nebude lehký úkol. Současně byla na společenském večeru Sněmu pokřtěna kniha starostovských příběhů s názvem Starostenské humoresky a oceněny významné osobnosti veřejné správy.

Právě ukončený XVIII. sněm Svazu, který tentokrát proběhl v Hradci Králové, v Kongresovém centru Aldis ve dnech 21.–22. října t. r., měl jeden zásadní úkol, odsouhlasit a schválit Priority 2021+. Tyto priority byly dlouho zpracovávány napříč odborníky z území a bylo hledáno jejich jasné, stručné a výstižné vyjádření.

Nastavení základních a zásadních cílů a ůkolů pro následující období,“ říká předseda Svazu a starosta města Kyjov František Lukl a pokračuje, „hraje důležitou úlohu i při navazování dialogu s novou Poslaneckou sněmovnou. Na čem budeme stále trvat, je bezesporu zachování spojeného modelu veřejné správy ve stavebním řízení, i nadále odmítáme schválenou institucionální změnu, podporujeme vznik speciálního stavebního úřadu na liniové stavby a požadujeme posílení kompetencí územních samosprávných celků v oblasti územního plánování.“

Mezi další priority patří i zakotvení povinnosti státu územním samosprávným celkům zajistit financování úkolů v rozsahu, ve kterém je stát na územně samosprávné celky přenáší. Jakýkoliv zásah ze strany státu, který má rozpočtový dopad na straně výdajů územních samosprávných celků, musí být státem finančně vyrovnán na straně příjmů územních samosprávných celků. 

Prioritou je i zajištění odpovídající odměny výkonu funkce volených zástupců územních samospráv. Svaz měst a obcí ČR požaduje zavedení automatické valorizace odměn zastupitelů obdobně jako je tomu u ústavních činitelů.

S výkonem funkce je spojen náš požadavek na prodloužení funkčního období zastupitelstev obcí na 6 let a úpravu volebního systému tak, aby zastupitelstvo obcí bylo složené dle skutečné vůle voličů a byla posílena jeho legitimita.

Pro další období, možná více než kdy dříve, se jeví důležitým i úkol navýšení daňových příjmů obcí v rámci rozpočtového určení daní tak, aby se samotný podíl obcí čím dál tím více přibližoval hodnotě jedné třetiny v rámci rozpočtového určení daní.

Samozřejmostí v prioritách nadále zůstává oblast digitalizace a kyberbezpečnosti a mnoho dalšího.

Letošní Sněm přinesl i diskusi nad tématem evropské zelené legislativy. Svaz měst a obcí ČR připravil výzvu Parlamentu ČR, ve které nabádá k rozumnému přístupu při zavádění ekologických opatření a k respektování odlišných zeměpisných podmínek a historických zkušeností jednotlivých členských zemí. Zamýšlenými adresáty jsou především senátorky a senátoři. Právě v jejich rukou je nyní možnost vystavit souboru evropských zelených předpisů „žlutou“ či „červenou“ kartu a upozornit tak Unii na závažnost nepříjemných dopadů, které může mít honba za uhlíkovou neutralitou na stát, obce, a především každého jednotlivce. Vzkaz výzvy SMO ČR je jasný: chraňme přírodu, ale neničme přitom sami sebe.

Hosty letošního sněmu byli také zástupci zahraničních delegací. Poprvé jsme uvítali delegaci zástupců Rakouského svazu obcí, kterou reprezentoval prezident asociace, pan Alfred Riedl, výkonný ředitel pan Walter Leiss a další zástupci kanceláře. Na jednání v rámci Sněmu s nimi hovořili předseda Komory obcí SMO ČR Pavel Drahovzal a další zástupci Svazu měst a obcí o výzvách, před kterými stoji české i rakouské obce v tomto období. Posílení přeshraniční spolupráce nebo sdílení zkušeností v oblasti komunální energetiky jsou do budoucna oblasti, ve kterých je možno posílit spolupráci. Sněmu se dále také zúčastnil pan Martin Červenka, člen předsednictva ZMOS, tedy Sdružení slovenských měst a obcí.

Závěr prvního jednacího dne XVIII. Sněmu patřil slavnostnímu křtu publikace s názvem Starostenské humoresky. Tato kniha vznikala spoluprací starostů a starostek, kteří zaslali svůj starostenský příběh či zamyšlení o práci starosty, s kanceláří Svazu. Obsahuje řadu autentických příspěvků ze života našich starostů a starostek, veselých i smutných, tak, jak je přináší sám život. Obraz na obálce je dílo malířky Věry Kubík-Kdolské.

Vyvrcholením společenského večera bylo předání ocenění osobnostem veřejné správy, mezi kterými letos byli například Marie Kostruhová, bývalá ředitelka odboru veřejné správy, dozoru a kontroly MV nebo Jaromír Zajíček, bývalý předseda Sdružení tajemníků.*

/TZ SMO ČR/

Zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské infrastruktury, příprava na transformaci za využití nových plynů s ohledem na celoevropské „zelené“ plány, plynofikace sektoru teplárenství kvůli odklonu od využívání uhlím nebo aktivní pomoc české vládě při jednání s Evropskou komisí. To jsou zásadní teze, jež vyplynuly ze 27. Podzimní plynárenské konference na téma „České plynárenství v kontextu vnitrostátního plánu pro oblast energetiky a klimatu“, která se konala 11. a 12. října 2021 v Praze. Generálním partnerem on-line konference se stala společnost GasNet, partnery pak Pražská plynárenská Distribuce a EG.D.

Úvodní slovo patřilo Martinu Slabému, předsedovi Rady Českého plynárenského svazu (ČPS), jehož se svými zdravicemi vystřídali Martin Gebauer, Managing Director and Head of Central and Eastern Europe, MIRA Executive Chairman, ze skupiny GasNet, a Claudia Viohl, generální ředitelka skupiny E.ON v ČR. Všichni tři zdůraznili nezastupitelnou roli plynu jako dostupného a bezpečného paliva v postupné transformaci na bezemisní ekonomiku. „Současná krize trhu s energiemi dává nepřehlédnutelný impulz k systémovým změnám v energetické politice, evropské i tuzemské. Dnes tu krizi dokážeme zvládnout, za pět let už to nemusí být možné,“ zdůraznil M. Slabý.

Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS, nastínila zásadní výzvy pro Českou republiku. Podle ní je to právě plynárenství, které přeměnu tuzemské energetiky umožní, ať už jde konkrétně o elektroenergetiku, teplárenství nebo dopravu. „Je nezbytné si přiznat, že plyn je klíčovým hybatelem udržitelné energetiky. Využitím dostupných plynových technologií navíc dosáhne EU i ČR rychlého snížení emisí,“ uvedla L. Kovačovská s tím, že změny musí doznat i samotné plynárenství. Jako příklad uvedla větší využívání biometanu či vodíku a s tím související proces postupného ozeleňování a dekarbonizace. Podpora by se měla týkat kogenerace a zachování či dalšího rozvoje centrálního zásobování teplem, jemuž bude umožněna transformace na zemní plyn.

Důležitou roli zemního plynu vyzdvihl také Radek Benčík, jednatel NET4GAS. Zmínil, že společnost plánuje posílení výstupní kapacity z přepravní soustavy do regionu severní Moravy a zároveň připravuje soustavu i na jiné typy plynů včetně vodíku. Společnost NET4GAS je zakládajícím členem iniciativy European Hydrogen Backbone, která představuje vizi možného rozvoje plynárenské infrastruktury pro přepravu vodíku. „Plynárenská infrastruktura bude v nejbližších letech i nadále sloužit pro přepravu zemního plynu, v delším časovém horizontu zajistí přepravu dekarbonizovaných plynů, například vodíku,“ je přesvědčen R. Benčík.

Plyn jako jediná možná náhrada uhlí v sektoru teplárenství

Jak připomněl Andrej Prno, ředitel operativního Asset Managementu skupiny GasNet, dekarbonizace teplárenství je nevyhnutelná pro splnění klimatických cílů České republiky. Přechod z uhlí na zemní plyn je proto společným cílem teplárenských i plynárenských společností. Jak GasNet, tak i ostatní provozovatelé distribučních soustav v ČR vyhodnocují potenciál a připravenost na plánovanou změnu. „Celková úroveň plynofikace v České republice patří k nejvyšším v Evropě. Distribuční soustava byla historicky stavěna na větší kapacity, než na jakou je nyní využívána,“ sdělil A. Prno s tím, že GasNet zmapoval trh se zdroji uhlí a identifikoval 101 výrobců tepla s potenciálem přechodu na plyn. Podle posledních údajů potvrdilo již 41 tepláren přechod na plyn včetně navýšení stávající potřeby. Teplárenské zdroje, které se rozhodly přejít na zemní plyn, se primárně nacházejí v severních Čechách a na severní Moravě. V dlouhodobém horizontu lze podle A. Prna předpokládat postupný přechod ze zemního plynu na obnovitelné plyny, zejména biometan a vodík.

Zemní plyn jako efektivnější a komfortnější náhradu za uhlí v sektoru teplárenství jednoznačně spatřuje i Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR. „Plyn je objektivně jedinou plnohodnotnou náhradou za uhlí pro české teplárenství. Pokud ovšem nebude v Bruselu notifikován zákon POZE anebo nebude zavedena uhlíková daň pro všechny výrobce tepla, tak ani plyn problém teplárnám s vysokými cenami kvůli rostoucí ceně emisních povolenek nevyřeší,“ konstatoval T. Drápela.

Aktivity v procesu postupné plynofikace tepláren vykazuje rovněž Energetický regulační úřad (ERÚ), jak připomněl Petr Kusý, člen Rady ERÚ. „Naše nové tarify, platné od roku 2022, boří bariéry připojení tepláren k plynárenské soustavě. Čím snazší bude změna pro teplárny, tím spíše ji spotřebitel nepozná na své peněžence či komfortu vytápění,“ informoval P. Kusý.

Také podle Reného Neděly, náměstka pro řízení sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu, je zemní plyn reálnou cestou, jak dekarbonizovat teplárenský sektor. „Aktuální skokové růsty cen energií znamenají pro sektor plynárenství důležitou výzvu. V EU bude muset zemní plyn obhájit svoji úlohu v energetické transformaci,“ říká R. Neděla s tím, že jednání s Bruselem jsou ohledně možných ústupků dost obtížná a ČR v této souvislosti potřebuje další spojence. Navíc je i samotná evropská legislativa značně nepředvídatelná.

Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí (MŽP), informoval, že pro přechod tepláren na plyn je vyčleněno zhruba 80 miliard Kč. „Plynové“ projekty by měly být podávány co nejdříve, konkrétně v horizontu několika let, protože šance na jejich realizaci se průběžně zmenšuje a Evropská komise není nakloněna další podpoře zemního plynu. „Před sektorem plynárenství leží obrovská výzva. Pokud má přispět k transformaci směrem ke klimaticky neutrální Evropě do 2050, musí velmi rychle přijít s řešeními, která povedou k čistým nulovým emisím oxidu uhličitého v následujících dekádách,“ shrnul P. Zámyslický.

Funkční plynárenství je nezbytný předpoklad k dosažení výrazné dekarbonizace

Michal Macenauer, ředitel strategie společnosti EGÚ Brno, považuje plyn za řešitele mnoha budoucích výzev, ať už jde o kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo samotnou pozici plynárenství jako nezbytného stabilizačního prostředku. „Bez plynu nelze zajistit bezpečný provoz elektrizační soustavy včetně teplárenství v žádné z možných variant rozvoje. Energetika pro dosažení výrazné dekarbonizace potřebuje funkční plynárenství,“ zdůraznil M. Macenauer. Aby elektrizační soustava spolehlivě fungovala, bude do roku 2050 zapotřebí zprovoznit nové plynové zdroje zajišťující přes 6000 MW pro výrobu a okolo 800 MW jako zálohu.

Jak uvedl David Šafář, člen představenstva EG.D., jejich společnost posiluje investice do rozvoje a obnovy distribuční sítě plynu včetně testování nových technologií s ohledem na rozvoj biometanu a vodíku.

První den konference zakončil kulatý stůl na téma „Plyn a jeho trading v (post)covidové době“. O cenotvorbě, spotřebě plynu v covidovém období nebo o naplněnosti zásobníku diskutovali Michal Slabý, ředitel strategie NET4GAS, Daniel Pexidr, výkonný ředitel a člen představenstva EP Commodities, Michal Pech, místopředseda představenstva RWE Supply & Trading CZ, Zbyněk Pokorný, obchodní ředitel RWE Gas Storage CZ, a Jiří Mlynář, vedoucí nákupu energií E.ON Energie.

Na rostoucí zájem o plyn je třeba navázat nabídkou komplexních služeb pro domácnosti a posílením spolupráce se školami pro výchovu budoucích odborníků

Druhý den plynárenské konference odstartovala Erika Vorlová, členka Management Boardu ve společnosti GasNet. Představila strategii ESG, která v GasNetu zahrnuje tři pilíře: udržitelnost a budoucnost plynu, péče o lidi i společnost kolem nás & odpovědné podnikání. Další tématem byl digitální rozvoj a cloudová řešení pro řízení financí, práci v terénu či evidenci plynárenských aktiv. Závěrečná část tohoto bloku byla věnovaná získávání a výchově budoucí plynárenské generace, ve které Erika zdůraznila důležitost spolupráce se školami.

Jan Zápotočný, místopředseda představenstva E.ON Energie, zmínil, že zájem o vytápění domů plynovými kotly roste. Zemní plyn má podle něj u domácností do budoucna potenciál, na druhou stranu komodita není všechno a zákazníci očekávají kompletní řešení své situace. „Oblíbenost zemního plynu hodně ovlivňují i kotlíkové dotace. Na další podporu výměn neekologických zdrojů je připraveno 14 miliard korun,“ připomněl J. Zápotočný s tím, že počátkem roku 2020 bylo v provozu ještě 365 tisíc nevyhovujících kotlů, které čeká výměna.

Plyn bude mít svou roli nejen teplárenství, ale také v dopravě nebo při dlouhodobém uskladňování energie

Podle Jiřího Šimka, jednatele innogy Energo, člena Rady COGEN Czech a člena Rady ČPS, je zemní plyn bezpečným a vyzkoušeným palivem na cestě k nízkoemisní budoucnosti jak v energetice, tak v dopravě. S přechodem tepláren z uhlí na plyn je podle něj zapotřebí začít co nejdříve, neboť samotná realizace se pohybuje mezi 5–7 lety. Jak dodal Lukáš Pokrupa, ředitel úseku Retail v MND, bezemisní ekonomiku zaplatí koncový zákazník. Jan Kříž, náměstek pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů na MŽP, připomněl, že zájem o plynové kotle v rámci programu kotlíkových dotací stoupá. Například v poslední výzvě o ně požádal každý třetí zájemce. S plynem se podle něj nadále počítá v jednotlivých dotačních programech a až 30 % financí z Modernizačního fondu má být vyčleněno právě na „plynové“ projekty. Zdůraznil také, že plyn jednoznačně přispívá ke zlepšení kvality ovzduší ve velkých aglomeracích.

Zdeněk Kaplan, jednatel innogy Energo, uvedl, že tuzemská síť plnicích stanic na stlačený zemní plyn (CNG) pokrývá celou ČR. Další rozvoj je podle něj závislý na roli plynu při naplňování klimatických cílů v dopravě. V oblasti kamionové dopravy se začíná postupně prosazovat zkapalněný zemní plyn (LNG) i s vlastní infrastrukturou. Do budoucna je také nutno počítat s rolí biometanu i vodíku. Důležitá přitom bude investiční podpora státu, zejména pokud jde o nové technologie. „Zdroje zeleného vodíku je třeba řešit v mezinárodním kontextu. Všichni dovážet nemohou, někdo musí i produkovat,“ zmínil Martin Paidar, člen představenstva České vodíkové technologické platformy (HYTEP).*

/gar/

Zelenou Dohodě o partnerství na své včerejší schůzi dala vláda ČR. Tento klíčový dokument zastřešuje využívání fondů Evropské unie v programovém období 2021–2027, ve kterém bude moci Česká republika čerpat přibližně 550 miliard korun jen v rámci politiky soudržnosti. Celkově pak jde o bezmála jeden bilion korun. Dohoda o partnerství definuje priority a očekáváné výsledky politiky soudržnosti pro celou příští unijní sedmiletku.

„Dokument popisuje, jaké oblasti chceme v příštích letech financovat z evropských peněz, ať už se jedná o rozvoj dopravy, digitalizace, moderní infrastruktury nebo o výzkum a vývoj. To vše s cílem zlepšit kvalitu života občanů a posílit rozvoj a konkurenceschopnost našich regionů,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. „Přestože evropská legislativa pro politiku soudržnosti vstoupila v platnost až v červnu letošního roku,  je Česká republika v přípravě Dohody i podle sdělení Evropské komise v čele pelotonu členských států EU. První avíza představující parametry výzev budou zveřejněné do konce tohoto roku a první výzvy vyhlášeny začátkem roku příštího,“ dodala Klára Dostálová.

Schválená Dohoda o partnerství je výsledkem jednání s řadou partnerů – krajů, obcí, řídicích orgánů a zástupců z neziskové či akademické sféry. V dalších týdnech Národní orgán pro koordinaci dopracuje Dohodu o partnerství podle výsledků probíhajícího neformálního dialogu s Evropskou komisí a předloží ji komisi k formálnímu vyjednávání.  Postupně budou vládě předloženy návrhy jednotlivých programů a po jejich schválení Evropskou komisí budou vyhlášeny první výzvy.*

Informace o přípravě nového programového období 2021-2027 jsou dostupné na zastřešujícím webovém portále www.dotaceEU.cz, včetně včera vládou schválené Dohody o partnerství.

/zr/

 

Příští rok na jaře chce mít Ministerstvo pro místní rozvoj ČR stanoveno, ve kterých obcích zůstanou zachovány stavební úřady. Příslušná vyhláška má být připravena v létě 2022. Dle ministryně Kláry Dostálové má fungovat v České republice síť 323 stavebních úřadů v rámci nového státního systému. Ministryně to uvedla na konferenci Veřejná správa na rozcestí, kterou pořádalo v pátek v Brně Sdružení místních samospráv ČR.

Stavební úřady budou zachovány v obcích, které splňují některá zákonná kritéria, jako je například správní obvod nad deset tisíc obyvatel. O finální podobě sítě stavebních úřadů chceme jednat i se Sdružením místních samospráv ČR či Svazem měst a obcí ČR,“ uvedla Klára Dostálová. Dodala, že ministerstvo osloví s nabídkou přechodu do nového státního systému všechny stávající úředníky, kteří by si měli polepšit o jednu platovou třídu.

Budeme v jednáních s MMR usilovat mimo jiné o to, aby byl počet stavebních úřadů navýšen. Současný návrh představuje jejich snížení více jak o polovinu nynějšího stavu, což povede ke zhoršení dostupnosti této služby pro občany,“ uvedl Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv ČR.

Důrazně proti stavebnímu zákonu vystoupil na Martin Kupka, místopředseda ODS. „Po volbách navrhneme zrušení celé této institucionalizace stavebních úřadů,“ uvedl. Tento návrh na konferenci podpořila také Věra Kovářová, místopředsedkyně hnutí STAN.

Široká shoda zástupců devíti parlamentních stran, kteří na konferenci vystoupili v rámci politické diskuse, panovala na potřebě otevření tzv. rozpočtového určení daní pro kraje i obce.  "Rozpočtové určení daní pro kraje musí projít zásadní změnou, nevychází ze žádného systému, nezohledňuje například počty obyvatel, které se za poslední roky výrazně proměnily. Například ve Středočeském kraji žije o několik set tisíc lidí více,“ uvedl Petr Gazdík, místopředseda hnutí STAN. RUD by podle něho mělo mimo jiné zohledňovat počet žáků, počet seniorů nebo například délku pozemních komunikací v daném kraji. Politiky často uváděným řešením, jak obcím a krajům přinést více peněz, bylo také zahrnutí do RUD daně z minerálních olejů a spotřební daně.

Podařilo se nám společným tlakem dosáhnout toho, že obcím a městům připadá v rámci Rozpočtového určení daní 25,84 procenta ze sdílených daní. Tuto hodnotu sdílení daní mezi samosprávami a státem považujeme již za přiměřenou,“ dodal Stanislav Polčák.

Dary pro obce zasažené tornádem

Sdružení místních samospráv ČR na konferenci rovněž symbolicky předalo transparentní účty zástupcům osmi obcí, které v letošním roce tvrdě zasáhlo tornádo a jiné živelní katastrofy. V rámci akce Sdružení místních samospráv České republiky „Obec pomáhá obci“ přispěly samosprávy z celé republiky částkou přesahující 45 milionů korun. „Obce z celé České republiky prokázaly mimořádnou solidaritu a sounáležitost. Pomoc jsme koncipovali díky spolupráci s Českou spořitelnou, která byla stvrzena smlouvou přímo na konferenci. Spolupráce byla koncipována tak, abychom darující obce i příjemce administrativně jen minimálně zatěžovali. Protože jsme přesvědčeni, že starostové ví nejlépe, co jejich obce potřebují, není finanční pomoc účelově ani časově nijak vázána. Obce samy určí, jak peníze využijí,“ říká Jana Přecechtělová, ředitelka SMS ČR.

Sdružení místních samospráv ČR na konferenci zástupcům obcí představilo také výhody informačního systému AGIS, který bude moct do konce října začít zdarma využívat každá obec. V systému najdou obce na jednom místě užitečné informace z různých registrů a budou moci využívat i dotační poradnu, která jim usnadní vyhledávání a čerpání vhodných dotačních titulů pro jejich rozvoj.

/zr/*

 

 

 

Obce, které jsou zřizovateli základních a mateřských škol, očekávají dva týdny před začátkem školního roku od vlády jasné informace, za jakých podmínek bude od září probíhat výuka.

Z dotazníku, kterým Sdružení místních samospráv ČR oslovilo členské obce, vyplývá, že v řadě oblastí zřizovatelé přesné informace stále postrádají. Zároveň by přes 80 % obcí poskytlo prostory pro mobilní očkovací týmy a zveřejnilo na obecních vývěskách či internetových stránkách informace související s očkováním proti covid-19.

Zřizovatelé školských zařízení nejčastěji upozorňují na to, že potřebují co nejdříve dostat přehledné a jasné informace o podmínkách, za nichž bude výuka probíhat.

Zřizovatelé jsou v mimořádně těžké situaci, protože ani dva týdny před začátkem školního roku není zřejmé, jak bude probíhat například testování žáků na covid-19 či nošení respirátorů a kdo je bude hradit. Nevíme, jak se plánovaná opatření dotknou třeba svážení dětí do škol, kroužků, exkurzí či soutěží. Specifická je rovněž situace malotřídek, pro které je značná část dosud zveřejňovaných opatření nesplnitelná,“ říká Oldřich Vávra, předseda pracovní skupiny pro školství SMS ČR a starosta obce Tupesy.

Obce zároveň avizují silnou ochotu podpořit zvýšení informovanosti občanů ohledně očkování proti covid-19. Přes 80 procent by bylo ochotno například zveřejnit na obecních vývěskách či webových stránkách zaslané informace o očkování. Obdobný počet obcí by pak poskytl prostory pro zázemí mobilních očkovacích týmů.

Ze zkušeností partnerských organizací v Evropské unii víme, že nejvyšší proočkovanost vykazují země, kde je shoda politické reprezentace na podpoře očkování, která je doprovázena podporou místních veřejných autorit a lokálních informačních kampaní, jako je tomu v Portugalsku či Francii, anebo usnadněním přístupu občanů k očkování přímo v jejich bydlišti,“ dodává Stanislav Polčák, předseda SMS ČR, člen výboru na ochranu veřejného zdraví a regionálního výboru EP.*

/zr/

Na snímku: V Olomouckém kraji pomáhají i mobilní očkovací týmy Fakultní nemocnice Olomouc

Foto: archiv FN Olomouc

 

Hlavní ekonomové bank zastoupení v prognostickém panelu České bankovní asociace (ČBA) téměř nezměnili, vzhledem k potvrzujícím se známkám nastupujícího oživení, předchozí odhad růstu HDP a čekají letos růst tuzemské ekonomiky o 3,4 %. Odhad pro rok 2022 mírně upravili směrem vzhůru na 4,5 %. Většina rizik spojených se slabším než očekávaným růstem souvisí s nejistotou ohledně dalšího vývoje covid-19 a jeho hospodářskými dopady, ke kterým zatím patří i poruchy dodávek některých komponentů ze zámoří.

Předběžný odhad růstu HDP zveřejněný ČSÚ na konci července potvrdil, že se české hospodářství pozvolna pohybuje po trajektorii oživení. A to i když tržní očekávání byla ještě vyšší než oznámené 7,8% meziroční tempo, které bylo měřené oproti velmi nízké srovnávací základně, tj. nejhoršímu druhému kvartálu loňského roku. Prognostický panel ČBA předpokládá, že o růst se zasloužila především rostoucí spotřeba domácností i stále vysoká vládní spotřeba, a to o něco více než zatím pokulhávající investice. V průběhu roku by se však všechny tři složky měly na růstu HDP podílet v zásadě vyrovnaně. Příspěvek čistých vývozů k růstu bude za nimi, vzhledem k akcelerujícím dovozům, letos zaostávat. Napřesrok by se mohl s očekávaným růstem dovozů investičního zboží na čas dostat i do záporu.

Vliv hospodářského vývoje ve světě na české hospodářství

Mezinárodní měnový fond (MMF) po poklesu globálního výkonu o 3,2 % v roce 2020 potvrdil svá jarní očekávání letošního růstu světového HDP na 6 %. V roce 2022 pak předpovídá zmírnění tempa na 4,9 % (což je o 0,5 p.b. výš, než čekal na jaře).

I další údaje v upřesněné předpovědi korigoval směrem vzhůru. U Číny, jejíž hospodářství v loňském roce vzrostlo o 2,3 %, letos čeká zrychlení na 8,1 % a napřesrok má její HDP stoupnout o 5,7 %. Německo by se mělo, po loňském poklesu o 4,8 %, vrátit k růstu o 3,6 %, a v příštím roce dokonce o 4,1 % (tady zvýšil MMF odhad o celý procentní bod!). To samozřejmě znamená dobré zprávy i pro naši exportně orientovanou ekonomiku.

Výhled hospodářského růstu ČR: oživení potvrzeno, ale…

Po meziročním poklesu HDP o 2,1 % v prvním čtvrtletí tohoto roku se česká ekonomika do fáze oživení překlopila už ve druhé polovině dubna. V návaznosti na zlepšující se epidemiologický výhled u nás i v zahraničí, zvyšující se tempo růstu zejména německého hospodářství a rostoucí proočkovanost populace byla očekávání ohledně výkonu české ekonomiky ve druhém letošním kvartálu poměrně vysoká. Předběžné údaje ČSÚ zveřejněné na konci července však optimismus poněkud tlumí, i když 7,8 % meziročně na první pohled nevypadá špatně. Trh však očekával tempa růstu HDP cca o 1 p.b. vyšší. A ještě měsíc si bude muset počkat na upřesnění, která z jeho složek za zveřejněnými odhady stojí. Zda je to nečekaně vysoký růst dovozů, nárůst zásob v souvislosti s ne úplně hladkými dodávkami některých komponent (např. čipů pro automotive) a nedokončenou výrobou nebo zkrátka jen nedostatek dat implikující možné korekce směrem k původním očekáváním.

Navzdory neuspokojivému hospodářskému výkonu ve druhém čtvrtletí jsou experti prognostického panelu ČBA v zásadě stejného názoru jako v květnu, kdy ČBA prezentovala druhý letošní hospodářský výhled. Letos by tak podle mediánu jejich odhadů měl HDP meziročně vzrůst o 3,4 %. Po 2,1% meziročním propadu v prvním čtvrtletí a 7,8% meziročním růstu ve čtvrtletí druhém očekávají ve zbytku roku 3,5 až 3,9% tempo. Podle jejich názoru se o zesilování počínajícího oživení v zásadě rovnoměrně postará spotřeba domácností, vládní spotřeba a (spíše ve druhé polovině roku) i investice. Tempo růstu vývozů (10,4 %) by mělo mírně překonat tempo dovozního růstu (10,1 %).

Pro rok 2022 očekávají hlavní ekonomové bank 4,5% růst HDP. Ten by, vedle soukromé spotřeby zrychlující na meziroční tempo růstu ve výši 4,6 %, měl být tažen (konečně) především 6% oživením investiční aktivity firem. Veřejná spotřeba by oproti letošku měla růst pouze 1,1% tempem a pokračující dovozní aktivita způsobí, že čisté exporty budou z růstu spíše odečítat.

Trh práce: nezaměstnanost stále nízká, odráží přetrvávající strukturální nedostatky

Charakteristiky českého trhu práce se v čase příliš nemění a jeho nepružnost se i po pandemii dále zhoršuje. Mezera mezi volnými pracovními místy a počtem nezaměstnaných se od nejvyšší hodnoty v březnu 2020, kdy volných míst bylo o cca 124 tisíc více než žadatelů, postupně uzavírala. Počínaje lednem 2021 (nejnižší převis na úrovni „pouhých“ 16,8 tis. volných míst) se však tento dočasný trend začal obracet a v červnu t.r. statistiky zaznamenaly o 82,3 tisíc více volných míst než žadatelů o práci. Podíl nezaměstnaných osob podle definice MPSV ve stejném měsíci poklesl na 3,7 %, přičemž strukturální charakteristiky trhu práce se dále zhoršovaly. Dle definice ILO činila obecná míra nezaměstnanosti 2,9 %.

V roce 2021 odhaduje Prognostický panel ČBA průměrnou nezaměstnanost na 4 %, která by následně v roce 2022 měla poklesnout dokonce na 3,6 % (což je hodnota o polovinu p. b. nižší oproti květnovému odhadu).

Veřejné finance: volání po konsolidaci sílí, expanze přesto pokračuje

Vzhledem k loňskému „covidovému“ schodku veřejných financí 6,2 % HDP vzrostl kumulovaný veřejný dluh ČR na 38,1 % HDP. Obrázek podobný řadě (nejenom) evropských států, u mnoha z nich navíc na značně vyšší úrovni zadlužení. Česká republika se však z představy o odpovídající reakci na krizi a následném návratu na udržitelnou trajektorii vymyká hned v několika směrech. Za prvé (podle údajů dubnového Konvergenčního programu ČR) to nemá být návrat nikterak razantní: schodek na letošní rok odhaduje MF na 8,8 %, téměř 6 % na rok 2022 a shodně nad 5 % po dva následující roky. Skoro jako bychom od tradiční české rozpočtové střídmosti a odpovědnosti mířili opačným směrem. Za druhé: po nedávném ničím nekompenzovaném zrušení superhrubé mzdy zůstala na příjmové straně cca 100 mld. Kč mezera a dosud nezodpovězená otázka, jak rychle a čím ji zaplnit. Za třetí se od řady zemí EU (a zejména od našich německých či rakouských sousedů) lišíme nejenom neexistencí konsolidační strategie, ale především znepokojujícím způsobem rostoucí dynamikou zadlužování, vzhledem k níž se k blízkosti dluhové brzdy (zákonem stanovené na 55 % HDP) přibližujeme až nepříjemně svižně. V prvním čtvrtletí roku 2021 vzrostl český veřejný dluh hned po Kypru nejrychleji ze všech zemí EU a povinné šlápnutí na dluhovou brzdu by bez včasného otočení kormidlem mohlo přijít v nejbližších letech.

Ze zákona by tím vládě vznikla bezprostřední povinnost předložit Poslanecké sněmovně ke schválení plán opatření vedoucích „k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí“ (cit. zák.). Obce, kraje a zdravotní pojišťovny by však musely na následující rok připravit vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet a ostatní veřejné instituce (školy, školky, vysoké školy, ČMZRB, Česká exportní banka, výzkumné ústavy) od tohoto okamžiku nesmí uzavřít žádnou novou smlouvu či závazek, který by vedl ke zvýšení jejich zadlužení. Co by to znamenalo v praxi? Z deficitů by se tak některé instituce, pro něž platí velmi tvrdé rozpočtové omezení, musely v rámci daného roku dostat na čistou nulu. V tak krátkém období by jedinou možností, jak toho dosáhnout, byly dramatické škrty v jejich výdajích včetně omezení některých služeb, a zároveň zvýšení daní a jiných příjmů státu. Není tedy na co čekat – méně bolestivá postupná konsolidace je rozhodně lepší volbou.

 

Prognostický panel ČBA odhaduje schodek veřejných financí v letošním roce na 7,3 % HDP, přičemž veřejný dluh vzroste na 43,5 % HDP. Dopad razantního výpadku příjmů bez přijetí dostatečných opatření na výdajové straně ani v roce 2022 neumožní snížení schodku veřejných financí pod 4,6 % HDP (což není hodnota příliš korespondující s pokračující konjunkturou). Veřejný dluh by se tak vyšplhal na 45,5 % HDP. Pokud vláda vzešlá z podzimních voleb nezačne veřejné finance razantně konsolidovat, k nárazu na dluhovou brzdu, stanovenou zákonem o rozpočtové odpovědnosti na 55 % HDP, by mohlo dojít v nejbližších letech.

Opakování je matkou moudrosti. Přestože ve srovnání s řadou států EU, pokud jde o úroveň dluhu, zatím patříme ve fiskální oblasti mezi premianty, z dynamického pohledu se řadíme k těm nejhorším – rozsah zadlužení českého státu se rychle zhoršuje. Náraz na dluhovou brzdu navíc hrozí v situaci, kdy naopak by bylo potřeba konečně realizovat desetiletí odkládanou reformu penzijního systému a vytvořit fiskální prostor pro financování zdravotní péče. Prognostickému panelu ČBA tak nezbývá než znovu a znovu zdůrazňovat apel na urychlené přijetí plánu konsolidace veřejných financí. Změní-li se sentiment investorů (což může nastat i při nezměněném ratingu ČR) dříve, než bude důvěryhodný plán přijat, výsledné zdražení obsluhy veřejného dluhu by dále zkomplikovalo situaci, v jaké se české veřejné finance nacházejí.

Měnová politika, inflace a měnový kurz

V krizovém roce 2020 i v nejistotou zatížených prvních pěti měsících roku 2021 setrvávala měnová politika v uvolněném módu navzdory spotřebitelské inflaci. Ta se od loňského dubna pohybovala nad inflačním cílem, a do konce letošního ledna i mírně nad horní hranicí tolerančního pásma. V závěru prvního letošního čtvrtletí bylo možné pozorovat postupný návrat hodnoty indexu spotřebitelských cen do tolerančního pásma. V červenci však inflace vzrostla nad očekávání trhu i centrální banky a dosáhla 3,4 %, zejména z titulu růstu cen potravin a cen souvisejících s bydlením. Rizika nárůstu cen energií, některých materiálů a problémy v dodavatelských řetězcích pak patrně inflaci ve druhé polovině roku dále zvýší ke 4% hranici.

 

Po červnovém startu zvyšování měnově-politických sazeb o „tradiční čtvrtku“ – tedy 0,25 %, ke kterým ČNB přistoupila jako letos teprve druhá centrální banka v EU, očekávaly trhy další krok stejným směrem při zveřejnění její srpnové prognózy. S výjimkou těch ekonomů, kteří předpovídali „hike“ ještě vyšší, nebyli ostatní zklamáni. Bankovní rada na srpnovém zasedání rozhodla o zvýšení dvoutýdenní repo sazby o dalších 0,25 %, čímž se počínaje 6. srpnem 2021 česká vedoucí měnově-politická sazba dostala v EU na ojedinělou úroveň 0,75 % (výše je už jen Magyar Nemzeti Bank s 1,20 %, nicméně s inflací nad 5 %). Prognóza ČNB se odhadem růstu HDP na letošních 3,5 % vrátila v zásadě na úroveň tržní shody a korigovala tak překvapivě nízký odhad z května (1,2 %). Ačkoli vyznění prognózy signalizovalo zvýšení sazeb o 0,5 %, bankovní rada se nakonec většinově přiklonila ke konzervativnějšímu kroku.

Hlavní ekonomové bank pak pro letošní i pro příští rok očekávají, že růst spotřebitelských cen, který v některých letošních epizodách nepřestával překvapovat směrem vzhůru, bude velmi zvolna směřovat ke 2% inflačnímu cíli, a to na průměru kolem 3 % letos a 2,6 % v roce 2022. Pokud jde o měnově politickou sazbu, ve zbytku letošního roku očekávají další dvě postupná zvýšení základní sazby ČNB na 1,25 % koncem letošního roku. Další tři zvýšení pak očekávají i napřesrok, takže by se měnově politická sazba ČNB měla na konci příštího roku dostat až na rovná 2 %.

Měnový kurz po turbulentním vývoji během loňského roku ukončil rok na hladině 26 Kč/EUR, v prvním čtvrtletí kolem této úrovně mírně osciloval a následně začal v očekávání postupného přitvrzování měnové politiky posilovat na hladinu kolem 25,50 Kč/EUR. Pro letošní a příští rok očekává prognóza ČBA jeho další kolísání v řádu několika desítek haléřů na průměr kolem 25,60 Kč/EUR letos a zpevnění na 25 Kč/EUR v příštím roce.

Prognózy růstu reálného HDP:

 

Instituce (+ nejaktuálnější prognóza)20212022
ČNB (prognóza srpen 2021)3,5 %4,1 %
Ministerstvo financí ČR (makroekonomická predikce duben 2021)3,1 %3,7 %
Evropská komise (Summer Economic Forecast, červenec 2021)3,9 %4,5 %
MMF (World Economic Outlook, duben 2021)4,2 %4,3 %
OECD (Economic Outlook, květen 2021)3,3 %4,9 %
ČBA (prognóza srpen 2021) 3,4 %4,5 %

 

Makroekonomická prognóza ČBA v číslech:

 

Ukazatel2020

(skutečnost)

2021

(prognóza)

2022

(prognóza)

Růst reálného HDP (%)-5,83,44,5
Podíl nezaměstnaných osob (MPSV): průměr (%)3,64,03,6
Průměrná nominální mzda (růst v %)3,24,24,5
Míra inflace: CPI (%) průměr3,23,02,6
Vládní deficit/přebytek (% HDP)-6,2 -7,3-4,6
Vládní dluh (% HDP) 38,143,545,5
Růst spotřeby domácností (%) reálně-5,22,34,6
Růst vládní spotřeby (%) reálně2,92,41,1
Růst investic (%) reálně-8,52,56,0
Růst vývozů (%) reálně-6,010,46,8
Růst dovozů (%) reálně-6,110,17,1
Růst reálného HDP v eurozóně (%)-6,94,54,4
Směnný kurz CZK/EUR: průměr26,4625,6325,00
Ceny ropy (USD za barel): brent průměr43,0068,7067,00
Základní sazba ČNB 2T REPO (%): konec období0,251,252,0
Základní sazba ECB (%): konec období0,00,00,0
3M-PRIBOR (%): průměr0,860,751,8
Růst bankovních úvěrů klientských (%)4,95,55,2
Růst bankovních úvěrů domácnostem (%)6,57,86,0
Růst bankovních úvěrů (nefinančním) podnikům (%)3,21,05,1
Růst bankovních vkladů klientských celkem (%)10,88,56,5

/zr/

 

 

 

 

 

 

 

V roce 2021 odhaduje Prognostický panel ČBA průměrnou nezaměstnanost na 4 %, která by následně v roce 2022 měla poklesnout dokonce na 3,6 % (což je hodnota o polovinu p. b. nižší oproti květnovému odhadu).

Veřejné finance: volání po konsolidaci sílí, expanze přesto pokračuje

Vzhledem k loňskému „covidovému“ schodku veřejných financí 6,2 % HDP vzrostl kumulovaný veřejný dluh ČR na 38,1 % HDP. Obrázek podobný řadě (nejenom) evropských států, u mnoha z nich navíc na značně vyšší úrovni zadlužení. Česká republika se však z představy o odpovídající reakci na krizi a následném návratu na udržitelnou trajektorii vymyká hned v několika směrech. Za prvé (podle údajů dubnového Konvergenčního programu ČR) to nemá být návrat nikterak razantní: schodek na letošní rok odhaduje MF na 8,8 %, téměř 6 % na rok 2022 a shodně nad 5 % po dva následující roky. Skoro jako bychom od tradiční české rozpočtové střídmosti a odpovědnosti mířili opačným směrem. Za druhé: po nedávném ničím nekompenzovaném zrušení superhrubé mzdy zůstala na příjmové straně cca 100 mld. Kč mezera a dosud nezodpovězená otázka, jak rychle a čím ji zaplnit. Za třetí se od řady zemí EU (a zejména od našich německých či rakouských sousedů) lišíme nejenom neexistencí konsolidační strategie, ale především znepokojujícím způsobem rostoucí dynamikou zadlužování, vzhledem k níž se k blízkosti dluhové brzdy (zákonem stanovené na 55 % HDP) přibližujeme až nepříjemně svižně. V prvním čtvrtletí roku 2021 vzrostl český veřejný dluh hned po Kypru nejrychleji ze všech zemí EU a povinné šlápnutí na dluhovou brzdu by bez včasného otočení kormidlem mohlo přijít v nejbližších letech.*

 

 

Evropská investiční banka (EIB) jakožto banka Evropské unie poskytne Českomoravské záruční a rozvojové bance (ČMZRB) 191 milionů eur na podporu financování projektů rozvoje veřejné infrastruktury na území celé České republiky.

Finanční zdroje EIB, které bude mít ČMZRB k dispozici, budou určeny nejen k výstavbě a modernizaci klíčové veřejné infrastruktury v ČR (včetně sociálních, kulturních a administrativních budov), ale též pro zlepšení environmentálních parametrů, resp. energetické efektivnosti veřejných budov, včetně zlepšení dopravní a zdravotnické infrastruktury.

Lilyana Pavlova, viceprezidentka EIB, která má na starosti operace v České republice, uvedla: "Pokračující udržitelný regionální rozvoj a kvalitní infrastruktura na krajské a regionální úrovni jsou klíčové pro zlepšení kvality života a podnikání našich občanů. Evropská investiční banka velmi ráda podpoří ČMZRB a poskytne financování jejího programu regionálního rozvoje, jelikož počítáme s následnými pozitivními dopady na lepší dopravní situaci, vyšší kvalitu komunálních služeb včetně zotavení ekonomiky z následků pandemie covid-19. Jsme velmi vděčni za dobrou spolupráci s ČMZRB a za možnost přispět k hospodářskému a sociálnímu rozvoji České republiky."

Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky, k tomu dodal: "Současná poměrně turbulentní doba nám ukazuje, že stabilní a dlouhodobá podpora českých regionů napříč celou republikou je stále důležitější. Nově podepsaný úvěr EIB je vynikajícím příkladem realizace společného úsilí, vzešlého z již identifikovaných regionálních potřeb a efektivně přetaveného v konkrétní podpůrná opatření. Jsem potěšen příležitostí napomoci překonávání barier v rozvoji české infrastruktury o to víc, že se jedná o spolupráci s naším dlouhodobým a partnerem, kterým je skupina Evropské investiční banky."*

/zr/

 

K foto:

ČMZRB sídlí v Jeruzalémské ulici v Praze

Ilustrační foto: Ivan Ryšavý

Výrazné začlenění obnovitelných zdrojů do energetického mixu a dosažení uhlíkové neutrality v EU do roku 2050 je ambiciózní plán Evropské komise s názvem Zelená dohoda pro Evropu. Česká republika na něj reagovala řadou opatření. Jedním z nich je dotační program Nízkouhlíkové technologie podporující využití efektivních a spolehlivých nízkouhlíkových technologií v oblasti obnovitelných zdrojů, které se zatím v České republice neuplatňují.

Rozmezí podpory z tohoto dotačního titulu je od 500 tisíc do 35 milionů korun. Dotační program Nízkouhlíkové technologie mohou využít také města, obce i vodohospodářské společnosti při výstavbě bioplynových stanic vyrábějících biometan s použitím například kalů z čistíren odpadních vod, z potravinářských odpadů a dalších biomas.

Výstavba bioplynových stanic produkujících biometan přinese městům, obcím, ale i provozovatelům čistíren odpadních vod řadu výhod. Kromě ekologického zdroje na likvidaci již vyprodukované biomasy získají do obecní pokladny dlouhodobý finanční zdroj. Mimo dotace na výstavbu stát totiž plánuje poskytovat i finanční podporu při výrobě elektrické energie z biomasy ve výši 9,5 procenta, u bioplynu dokonce 10,6 procenta hodnoty IRR (vnitřní míry výnosnosti). Podpora se bude vyplácet formou zeleného bonusu, jenž dorovná rozdíl mezi tržní a výkupní cenou elektřiny.

BIOMETAN – SÁZKA NA ZISK

Proč se s biometanem počítá jako s palivem budoucnosti? Ve srovnání s fosilními palivy má výrazně nižší emise CO2, zároveň se vyrábí z organického odpadu. Vzhledem k obtížné elektrifikaci těžké silniční a vodní dopravy bude hrát v příštích letech klíčovou roli při zvyšování udržitelnosti těchto segmentů. Navíc zdrojů pro jeho výrobu je dostatek.

Například průměrná roční produkce kalů z čistíren odpadních vod činila v posledních pěti letech 177 tisíc tun sušiny. A právě ty mohou být významnou surovinou při výrobě biometanu. Další zdroj skýtají i obchodní řetězce.

Výstavbu prvního produkčního zařízení bio-LNG na zpracování potravinářských odpadů ze supermarketů už zahájili loni na podzim v Amsterodamu. U stanice, která bude uvedena do provozu za rok, se předpokládá výroba 3,4 kilotuny bioplynu ročně. Pro představu – tato produkce zajistí nájezd více než 13 milionů kilometrů jízdy s neutrální bilancí emisí CO2.

A stejné možnosti pro zpracování biomasy na finančně ziskový biometan se aktuálně otevírají i českým městům a obcím. Některá města, například Brno, už vybudování bioplynové stanice na produkci biometanu plánují.

Že jsou tyto úvahy správné, dokládá i Český plynárenský svaz. Podle něj bude do roku 2030 ročně do plynárenských sítí v Česku proudit až 500 milionů metrů krychlových biometanu, tedy přibližně šest procent současné spotřeby zemního plynu. Z toho asi 40 procent by mělo pocházet z odpadních surovin, jako jsou čistírenské kaly a nejrůznější bioodpady.

ZLATÝ VĚK BIOMETANU

Bioplynové stanice v České republice už jednu zlatou éru výstavby zažily. Ve druhé dekádě tohoto století jich zde vyrostlo na šest set. Technologicky jsou orientované na výrobu elektrické energie s nezanedbatelným ročním objemem více než dva a půl tisíce GWh. Stejný boom spojený s dotacemi můžeme očekávat i nyní u výstavby bioplynových stanic zaměřených na výrobu biometanu. Co je však pro nové investory zajímavé, že mohou čerpat ze zkušeností při výstavbě před deseti lety.

Na co si tedy dát pozor? Doba tehdy a dnes není zcela srovnatelná – české firmy v té době nebyly na dodávku technologií zdaleka tak připravené jako dnes, proto většina bioplynových stanic byla osazena zahraničními technologiemi. To se v řadě případů ukázalo jako ne zcela šťastné řešení z důvodů nedostatečného nebo chybějícího pozáručního servisu, složité komunikace v cizím jazyce či nevhodně nastavených technologií a systému řízení, které mají vliv na ziskovost a vlastní spotřebu energie.

Tuto skutečnost jsme například řešili u bioplynové stanice na Příbramsku, kde jsme po bývalém zahraničním dodavateli nahrazovali jeho poruchový řídicí systém českým systémem SandRA. Provozovatel po předchozí zkušenosti velmi kvitoval servisní zázemí i sklad náhradních dílů v České republice, díky němuž jim garantujeme servis v řádu hodin,“ říká Václav Janoch, ředitel divize Smart systémy příbramské společnosti ZAT, která se na trhu dodávek řídicích systémů pro energetiku a průmysl pohybuje téměř 60 let. Dnes už najdete na trhu kvalitní dodavatele technologií propojených s výrobci špičkových řídicích systémů určených pro průmyslová řešení, kteří jsou schopni zajistit bezporuchový chod a životnost nasazené technologie a řídicího systému až v délce dvaceti let.

NEOMEZENÉ MOŽNOSTI NOVÝCH TECHNOLOGIÍ 

To, že zvolená technologie bude spolehlivá a bude zajišťovat celoroční chod bioplynové stanice s kontaktem na nepřetržitý servis či poradenství v českém jazyce, by už tedy mělo být samozřejmostí. Novinkou posledních několika let jsou nové platformy umožňující například bezdrátový sběr, přenos, analýzu a zobrazení dat.

Podle Václava Janocha mohou dnes například zastupitelé či zaměstnanci městské bioplynové stanice přes svá mobilní zařízení jednoduše sledovat a řídit chod technologií. „Přístupy lze snadno nastavovat podle uživatelských oprávnění. Informace jsou jednoduše dostupné na operátorském pracovišti, ale i v tabletech, PC i dalších chytrých zařízeních. Moderní systémy, které na bioplynové stanice nasazujeme, dokážou zodpovědnou osobu upozornit na nestandardní situace nebo samy učinit nápravná opatření,“ dodává ředitel divize Smart systémy příbramské společnosti ZAT.

IoT technologie, které lze úzce propojit s moderními řídicími systémy, disponují řadou technologických novinek. „Mohou se například využívat pro sběr dat ze vzdálených technologií, kde není možnost napájení nebo datové komunikace. Dostupná data je pak možné analyzovat a zpracovat pro další účely – od plánování údržby až po reporty pro strategická rozhodnutí,“ vysvětluje Václav Janoch.

ZISK STOJÍ I NA KVALITNÍM SERVISEM

Jakákoliv neplánovaná odstávka bioplynové stanice způsobí provozovateli značné ekonomické ztráty. Proto je podstatným faktorem pro zajištění plynulého provozu již ve smlouvě dohodnutá rychlost servisního zásahu, kvalita komponent s vysokou spolehlivostí a také jejich dostupnost v řádu hodin. Podle Václava Janocha lze rychlou reakční schopnost, a tedy minimální ztráty, zajistit přes moderní technologie, které umožňují servisnímu pracovníkovi připojení přes webové rozhraní do vizualizace řídicího systému pro obsluhu, včetně možnosti jejího ovládání.

To vše při zajištění kybernetické bezpečnosti. Tipem, jak si ověřit garanci požadované kybernetické bezpečnosti od dodavatele řídicího systému, je například realizace jeho projektů jak pro bioplynové stanice, tak pro firmy z oblasti kritické infrastruktury státu, třeba v oblasti distribuce plynu, kde jsou jeho bezpečnostní systémy již prověřeny.

ZELENÁ ENERGIE MÁ ZELENOU

Využití dotační podpory na výstavbu bioplynových stanic s výrobou biometanu je zajímavou příležitostí a výzvou pro dnešní zastupitele. S životností bioplynové stanice téměř 40 let mohou zajistit dlouhodobý finanční zdroj do rozpočtů měst a obcí. Že je biometan dobrou volbou, potvrzuje i Český plynárenský svaz. Podle vyjádření Lenky Kovačovské, výkonné ředitelky svazu, je zapojení biometanu mezi zdroje energetického mixu pro Česko nutností ke splnění národního cíle, jímž je 14% podíl obnovitelné energie v sektoru dopravy stanovený Evropskou unií.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down