Další ročníky oblíbených soutěží s tématikou evropských fondů "Navrhni projekt" a "EU4U" jsou v plném proudu. Soutěžit mohou všichni středoškoláci - stačí buď navrhnout projekt, který lze spolufinancovat z fondů EU, nebo už existující projekt zpropagovat.

„Soutěžemi chceme mladým lidem přiblížit přínosy evropských fondů, a to hravou formou. Zároveň se studenti naučí pracovat v týmu, aktivně ve svém okolí hledat, co by šlo díky fondům EU zlepšit, a úspěšně své nápady prezentovat. Každý rok nám chodí řada zajímavých a kvalitních příspěvků do soutěží, věříme, že tomu tak bude i v aktuálním ročníku,“ říká Daniela Grabmüllerová, náměstkyně pro řízení sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů. „Vzhledem k aktuální situaci je výhodou, že soutěže probíhají primárně online – od přihlášky, po konzultace a práci samotných týmů,“ dodává Grabmüllerová.

V soutěži „Navrhni projekt“ si žáci středních škol mohou vyzkoušet přípravu projektu z evropských peněz. Vytvoří tým, najdou společně téma a osloví některého z učitelů, který bude skupinu zaštiťovat. Za odvedenou práci a kvalitní nápady čekají vítěze odměny v podobě poukazů na nákup elektroniky, ale hlavně zkušenosti s přípravou projektových žádostí. Na práci nebudou soutěžící sami, koordinátoři krajských Eurocenter rádi studentům se vším pomohou. Hotové projekty je možné zasílat elektronicky do konce ledna 2021. Všechny důležité informace, přihlášku i kontakty na Eurocentra jsou uvedeny na webových stránkách soutěže www.navrhniprojekt.cz.

Pro středoškoláky je určená i druhá soutěž „EU4U“, tentokrát ale mají za úkol vybraný už zrealizovaný projekt z fondů EU představit a zpropagovat. Vyzkouší si tedy práci „markeťáka“, jak se projekty představují veřejnosti. Na výběr mají možnost vytvořit plakát nebo natočit video. Soutěžit mohou studenti z jakékoli střední školy. Odměnou jim bude marketingová zkušenost a poukazy do internetového obchodu pro všechny členy týmu. Soutěžní příspěvky je možné posílat do konce prosince 2020, o vítězích následně rozhodne odborná porota. Bližší informace jsou k dispozici na EU4U.dotaceEU.cz.*

/zr/

 

Představitelé obcí a měst, krajů i dalších zástupců územních partnerů zásadně nesouhlasí s postupem vlády, která bez ohledu na jejich názor i na pravidla iniciativy REACT-EU přesměrovala část peněz určených na boj s následky covidové pandemie na oblast kabin a šaten pro sportovce.

Návrh zaměření využití finančních prostředků REACT-EU schválený vládou ČR dne 14. 10. 2020 nebyl řádně projednán s žádným územním partnerem. Tento nesystémový krok je v krátké době již několikátým pokusem o to obejít běžná pravidla projednávání dokumentů.

Evropská unie uvolnila na boj s následky koronaviru dodatečné finanční prostředky v rámci iniciativy REACT-EU. Tyto prostředky mají být použity výlučně na operace podporující zotavení z krize v souvislosti s pandemií covid-19 nebo přípravu ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství pomocí investic do projektů přispívajících k přechodu na digitální a zelenou ekonomiku.

Předseda Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a starosta Kyjova František Lukl k tomu dodává: „Zastupujeme téměř 8 a půl milionů občanů a všechny návrhy vlády zodpovědně konzultujeme napříč členskými obcemi. Naší největší prioritou je zacílení dotačních peněz tam, kde budou mít v současné době největší dopad a užitek. Iniciativa REACT-EU je cíleně určena na řešení dopadů covidové pandemie a vyčleněné 4 mld. Kč na sportovní kabiny a šatny podle našeho názoru do tohoto dotačního titulu rozhodně nepatří. Preferujeme např. finance do rozšíření kapacit sociálních služeb, které v současnosti balancují nad propastí.“

„Investice do sportovišť na venkově jsou třeba a přivítáme jejich financování z jiných dotačních titulů, nicméně program REACT-EU je určen na okamžitou reakci pro boj s epidemií. Připadá mi až neuvěřitelné, že v momentě, kdy nám dochází lůžka a přístroje v nemocnicích, je vláda schopna švejkovsky přesunout peníze z nemocnic na kabiny pro sportovce. To se budou v Bruselu divit," doplňuje za Sdružení místních samospráv (SMS ČR) jeho místopředseda a starosta obce Dolní Studénky Radim Sršeň.

Zástupci všech územních partnerů se shodují, že podpora sportu je v České republice nutná, nicméně vládě důrazně doporučují, aby prostředky, které díky této iniciativě Česká republika získá, byly směřovány do oblastí, které nyní zažívají krizi. Kromě zdravotnictví vnímají za alarmující také situaci v sociálních službách, kde je v současné době nutné stavět nejen domy pro seniory, ale řešit sociální infrastrukturu obecně.

„Zejména v této době je potřeba podpořit i další služby, které mohou pomoci snížit nápor na zdravotnický systém a zabránit prohlubování sociálního vyloučení některých obyvatel. Důležitá je podpora terénních a ambulantních sociálních služeb, které systém péče vhodně doplňují péčí v přirozeném prostředí. V rámci služeb sociální prevence je nutné se připravit na řešení následků situace lidí, kteří se díky covidu-19 a ztrátě zaměstnání ocitnou v krizi, pomocí např. azylových domů, sociálních poraden či terénních programů. Tyto služby zajišťují neziskoví provozovatelé, např. charity, na které se rozhodnutím vlády přenesla povinnost 15 % spolufinancování, což zabrání realizaci spoustě potřebných projektů, jelikož tyto zdroje velmi těžko shánějí.“ dodává generální sekretář České biskupské konference P. Stanislav Přibyl.

Územní partneři (SMO ČR, AK ČR, SMS ČR, NS MAS ČR, ČBK a SPOV ČR) dále upozorňují na nevysvětlenou snahu vlády financovat z prostředků REACT-EU ze 100 % pouze projekty státních subjektů, zatímco nestátní a neziskové subjekty, např. krajské, městské nebo církevní nemocnice, by musely najít prostředky na spolufinancování ve výši 15 %. V současné chvíli je nutné, aby byly nastavené rovné podmínky i pro ostatní subjekty, které potřebují prostředky, díky kterým bude možné „proinvestovat se z krize“, jak je vládou neustále opakováno.

„Vážíme si snahy vlády pomoci, ale měla se zeptat, co je teď nejvíc třeba“, říká Jiří Krist z Národní sítě Místních akčních skupin (NS MAS ČR) a pokračuje, „kabiny na sportovištích to nejsou, nutně potřebujeme finance na domácí péči pro seniory, včetně zdravotních služeb, a také pomůcky i asistenty k vzdělávání na dálku v sociálně slabých rodinách.“

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (AK ČR) má k situaci s nečekaným novým přerozdělením finančních prostředků z programu REACT-EU také jednoznačný názor: „Podle původního návrhu měly tyhle evropské peníze z REACT-EU v ČR posílit kapacitu zdravotnictví, které, jak ukazují poslední dny, všichni nutně potřebujeme. Vláda místo toho ve středu (14. října 2020) navrhla postavit za 4 miliardy kabiny pro sportovce a ve svém návrhu navíc diskriminuje jiné žadatele než státní organizace, například krajské a městské nemocnice, nebo zdravotnické záchranné služby. Návrh navíc nebyl předem projednán a podle všeho ho „relevantní“ ministři vymysleli na místě, včetně zdůvodnění větší potřeby investovat do sportovních kabin než do zdravotnického systému v zemi.“

Veronika Vrecionová, předsedkyně Spolku pro obnovu venkova (SPOV ČR) k nastalé situaci říká: „Česká společnost včetně venkova se nyní potýká s výraznými zdravotními a ekonomickými následky epidemie koronaviru. Nezvládnuté šíření v ČR nyní budeme složitě omezovat. Máme však možnost omezit alespoň ekonomické dopady. Správně zvolené nástroje a cíle jsou však klíčové. Nyní to vypadá, že vláda špatnou volbou priorit kazí i toto ekonomické zotavení."*

/ak/

 

Testování zařízení sloužícího k dočištění odpadní vody právě dokončují čeští experti. Kombinací různých typů filtrací a hygienizací může odpadní voda dosáhnout takové kvality, aby mohla být dále využívána. Ve vodním hospodářství měst by tak recyklovaná voda nahradila dnes již velmi cenný zdroj – vodu pitnou. Zavlažování městské zeleně, sportovišť, čištění ulic a omezování tepelných ostrovů zastavěných městských částí by tak bylo šetrnější k přírodním zdrojům, a navíc i ekonomicky výhodnější.

Řešitelé tímto projektem chtějí dosáhnout zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody, se kterými se potýká nejen Česká republika. Technologická agentura České republiky (TA ČR) podpořila projekt částkou bezmála 5 milionů korun z programu EPSILON.

Mnoho z nás si neuvědomuje, že zdroje sladké vody jsou omezené. Přibližně sedmdesát procent je vázáno pouze v ledovcích v Antarktidě nebo Grónsku. Její dostupnost se navíc nadále zhoršuje. Ať už například kvůli degradaci půdy či změnám klimatu, které se vyznačují neobvyklými suchy. Důsledky pociťujeme nejen při zdražování vodného, ale především si jich všímáme přímo v ekosystémech," upozornil na stávající situaci Petr Konvalinka, předseda TA ČR. „Projekt se zabývá efektivním řešením akutní problematiky tohoto století, a to nejen v České republice, ale po celém světě," dodal.

Jedním z nejšetrnějších způsobů, jak lze bojovat proti neuvážené spotřebě povrchové či pitné vody, je její opětovné využívání neboli recyklace odpadní vody. Ta většinou pochází z domácností, institucí, průmyslového odvětví či dešťových srážek. Odpadní voda se zpracovává především v městských čistírnách odpadních vod (ČOV), které sice v Česku technologicky splňují požadavky Evropské unie i českých právních norem, ale nedokážou zajistit tak vysokou kvalitu vyčištěné vody, zejména po mikrobiologické stránce, která je nutná pro její opětovné využívání.

Nedostatek zdrojů vod nás tak přivádí k vývoji další fáze čištění. V České republice navíc doposud neexistuje lokalita s přímým a cíleným opětovným využíváním vyčištěných městských odpadních vod. Po laboratorních zkouškách jsme navrhli kombinaci procesů, které využívají pískovou filtraci, membránovou filtraci a filtraci přes granulované aktivní uhlí,“ vysvětlila Andrea Benáková z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, která na projektu pracuje. „Hygienické zabezpečení se provádí pomocí UV záření a chlornanu sodného. Takto vyčištěná odpadní voda plně odpovídá požadavkům pro klasifikační třídu A  podle nového nařízení Evropské unie pro recyklaci odpadních vod,“ dodala Andrea Benáková.

Na základě zjištěných laboratorních výsledků navrhl řešitelský tým poloprovozní jednotku. Jednotka dočišťuje odtok z Ústřední čistírny odpadních vod Praha a je v provozu od září roku 2019. V rámci jejího testování je možné výše zmíněné technologie provozovat až v osmi  různých provozních režimech.

Pravidelně jsou sledovány vybrané mikrobiologické a chemické ukazatele v jednotlivých stupních úpravy. Součástí analýz je rovněž stanovení významných mikropolutantů. Výsledky jsou průběžně hodnoceny a na jejich základě jsou optimalizovány provozní parametry. Po ukončení projektu uspořádají řešitelé seminář a seznámí účastníky s dosaženými výsledky a s uplatněním navrhovaných postupů v praxi.

Doposud získané výsledky ukazují, že v technologii dochází k postupnému snižování výskytu mikroorganismů, které jsou ve velké míře zachyceny zejména na membráně (účinnost přibližně 98 procent).

Modul je provozován ve spolupráci hlavního řešitele projektu Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Fakulty technologie ochrany prostředí a vedlejšího řešitele projektu společností Pražské vodovody a kanalizace, a.s. (PVK, a.s.). Recyklaci odpadních vod využijí především podniky vodovodů a kanalizací, města, obce a soukromé subjekty využívající cennou pitnou vodu i pro nepitné účely. Přínos se však projeví i v ekonomické a mimoekonomické oblasti, neboť přispívá k trvale udržitelnému rozvoji.

Cílem projektu tak není jen najít vhodné technologie pro nejlepší kvalitu dočištění odpadní vody, ale vyčíslit i ekonomické náklady a najít ideální poměr mezi cenou za recyklovanou vodu a její potřebnou kvalitou pro jednotlivé účely využití. Nezbytné je také doplnění legislativních limitů, dostatečná osvěta a informovanost občanů jednotlivých států, která by snížila pochybnosti o opětovném využívání vyčištěné odpadní vody.

Věříme, že ověření dlouhodobého a ekonomicky efektivního provozu jednotky přesvědčí potenciální investory, že recyklace vyčištěné odpadní vody není sci-fi, ale vyplatí se být k vodě tímto způsobem šetrní jak v České republice, tak v Evropské unii,“ řekl Martin Srb ze společnosti PVK, a. s.

/zr/

K foto: Poloprovozní jednotka pro recyklaci odpadních vod

Foto: archiv*

 

Již pět let si každé 9. září vedle narozenin fyzika Luigiho Galvaniho připomínáme také Evropský den recyklace baterií. Často drobné zdroje energie pro řadu našich každodenních pomocníků po svém dosloužení představují značné riziko pro přírodu i lidské zdraví. Proto je důležité, aby nekončily na skládkách, ale v rukách recyklačních společností, které z nich mohou získat cenné suroviny.

Míra sběru a recyklace baterií a akumulátorů roste, stejně tak ale každoročně roste i jejich prodej, a s tím i počet vysloužilých zařízení. Dramatická může být situace v případě lithiových baterií, jejichž recyklace je složitější a dražší, ovšem počet těch se skončenou životností rapidně poroste.

Zařízení, která díky chemickým reakcím ve svém nitru vytvářejí elektrický proud, nás obklopují téměř na každém kroku. Jen v domácnostech se jich průměrně nachází kolem padesáti. A v nadcházejících letech bude baterií kolem nás dle předpovědí expertů přibývat. Podle společnosti Mordor Intelligence, jež se zabývá důkladnými analýzami globálního trhu, bude mezi lety 2018 až 2025 globální trh s bateriemi vykazovat roční složenou míru růstu na úrovni kolem 12 %. Nárůst poptávky po bateriích a akumulátorech lze pozorovat i v Česku.

V roce 2019 meziročně stouply naše prodeje baterií o 16 procent. Mezi nejprodávanější produkty patří zejména akumulátory do notebooků, sílí také zájem po akumulátorech do čteček čárových kódů,“ potvrzuje Radim Tlapák, ředitel internetového obchodu BatteryShop.cz, který je předním prodejcem baterií do mobilních přístrojů na českém trhu.

NEBEZPEČNÝ ODPAD, ALE I CENNÝ ZDROJ SUROVIN

S rostoucími prodeji baterií a akumulátorů ovšem ruku v ruce půjde i růst vysloužilých, odpadních baterií, s nimiž se bude potřeba vypořádat. Baterie a akumulátory patří mezi nebezpečný odpad, a jako takové nepatří do směsného odpadu a nesmějí se skládkovat. Pokud jsou vyhozeny do komunálního odpadu, hrozí únik škodlivých látek do okolního prostředí.

Baterie obsahují toxické látky, například těžké kovy jako olovo, rtuť či kadmium – poslední jmenované je přitom klasifikováno jako karcinogen. Zdraví člověka ohrožuje i jedovaté lithium, alkálie nebo hydroxid draselný či sodný, s nimiž se v bateriích a akumulátorech setkáváme. V přírodě se přitom baterie rozkládají dle odhadů 200 až 500 let,“ upozorňuje David Vandrovec, generální ředitel společností REMA, která v tuzemsku zajišťují zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, baterií a akumulátorů či solárních panelů.

Baterie a akumulátory je proto potřeba odevzdat na příslušných místech k recyklaci. Nejen, že se tak zabrání ohrožení přírody a lidského zdraví, ale navíc mohou baterie sloužit jako zdroj surovin, například železa, zinku, olova, mědi, lithia nebo kobaltu.

Dobrou zprávou je, že sběr baterií k recyklaci roste jak v tuzemsku, tak v celé Evropě. Zatímco v roce 2011 se podle dat Eurostatu v České republice vysbíralo 26 % všech prodaných baterií, roku 2015 to bylo již 36,3 % a v roce 2018 47,4 %, což zhruba odpovídá průměru Evropské unie. Zároveň roste i objem baterií, které se podaří úspěšně recyklovat. Kupříkladu u olověných baterií dosáhla v Česku v roce 2018 podle Eurostatu míra recyklace přes 80 %, u NiCd baterií se drží nad 90 %.

LITHIOVÉ AKUMULÁTORY JAKO HROZBA I VÝZVA

Mezi nejpoužívanější kategorie baterií se v současné době řadí li-ion akumulátory, používané například v mobilních telefonech, noteboocích, ale i elektromobilech. „Lithium-iontové akumulátory se pyšní dlouhou výdrží, zpravidla vydrží 500 nabíjecích cyklů. Poté dojde k poklesu kapacity a akumulátor je potřeba vyměnit,“ vysvětluje Radim Tlapák. U těchto baterií bohužel dosud chybějí spolehlivá data o míře jejich recyklace, byť samotný trh zaměřený na recyklaci lithiových akumulátorů podle expertů čeká v následujících letech a desetiletích prudký růst.

Jak uvádí letošní zpráva společnosti Yole Développement, k roku 2025 by mělo dosloužit 705 tisíc tun li-ion akumulátorů, přičemž toto číslo do roku 2040 poskočí na závratných 9 milionů tun. Analýza společnosti zároveň odhaduje, že v roce 2019 bylo zrecyklováno asi 93 800 tun li-ion baterií, ovšem do roku 2025 by objem recyklovaných „lionek“ mohl dosáhnout na zhruba 460 tisíc tun.

Podle reportu se v současné době ve zrecyklovaných Li-ion bateriích ukrývají suroviny v hodnotě asi 315 milionů dolarů a toto číslo by k roku 2025 mohlo vzrůst na více než 1 miliardu a v roce 2040 by dokonce mohlo atakovat 24 miliard dolarů. Pro recyklační společnosti tak lithiové akumulátory představují atraktivní segment, ovšem ne bez překážek. Předpokládá se, že největší podíl vysloužilých li-ion akumulátorů bude pocházet z elektromobilů a dalších elektronických vozidel. „Tyto baterie ovšem kladou na recyklační proces zvýšené nároky, jak technologické, tak finanční a zejména bezpečnostní. Nutno také podotknout, že vzhledem k novosti segmentu elektromobility nejsou procesy recyklace vozidlových (průmyslových) lithiových akumulátorů dostatečně rozvinuté. Odborníci tak už nyní upozorňují, že na tuto oblast bude potřeba zaměřit co nejvíce pozornosti, jinak bude svět zaplaven li-ion akumulátory, které představují značné riziko pro životní prostředí,“ uzavírá David Vandrovec.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv

 

Český plynárenský svaz (ČPS) vyzval komerční a veřejný sektor k intenzivnějšímu využívání plynových vozidel. Firmám, městům a obcím, které se k rozvoji plynové mobility zavážou, nabízí své služby spojené například se školením řidičů nebo s prosazováním legislativních změn. Výzvu podpořil také Svaz měst a obcí ČR, Svaz dovozců automobilů nebo sdružení autodopravců Česmad Bohemia. Zemní plyn je podle nich dnes nejdostupnějším a často i jediným řešením, jak snížit emise škodlivin v dopravě a splnit klimatické cíle Evropské unie.

 „Apelujeme na firmy, města a obce, aby se aktivně podílely na rozvoji plynové mobility v České republice. Zemní plyn je ideálním řešením pro dopravu jak z pohledu ekonomiky provozních nákladů, tak ekologických přínosů. Česká republika je na masivní rozvoj plynové mobility plně připravena také po technologické stránce,“ uvedl Martin Slabý, předseda Rady ČPS, a dodal: „Zájemcům, kteří se k rozvoji plynové mobility formálně přihlásí, nabízíme odborné poradenství i školení řidičů plynových vozidel. Budeme rovněž aktivně prosazovat související podpůrná legislativní opatření, jako je zachování snížené sazby spotřební daně, osvobození vozidel na plyn od mýta a investiční podpory na pořízení vozidel ze strany státu.“

Výzva je směrována na provozovatele flotil osobních a nákladních automobilů. Mezi ty patří výrobní podniky, logistické firmy nebo města a obce jako vlastníci dopravních podniků. „Máme velký zájem podobné závazky uzavírat také s výrobci automobilů a s jejich dodavateli. Obor automotive je tahounem české ekonomiky a my jsme proto přesvědčeni, že by takový krok byl výrazným signálem pro celý český průmysl i širokou veřejnost,“ informovala Lenka Kovačovská.

Investiční plány pro rozvoj plynové mobility mohou podle ČPS firmy opřít o garance státní podpory deklarované například v Národním akčním plánu Čistá mobilita. Ten o finanční podpoře hovoří doslova jako o zcela klíčové z hlediska naplňování stanovených strategických cílů. Konkrétně uvádí například podporu nákupu osobních i nákladních vozidel pro podnikatele nebo podporu výstavby infrastruktury. Za žádoucí pak označuje i formy nepřímé podpory, jako jsou úlevy ze silniční daně pro LNG vozidla nad 12 tun nebo stanovení nulové sazby složky mýtného za znečištění.

Městům a obcím pak ČPS doporučuje využívat dotace ministerstva pro místní rozvoj z výzev pro projekty v rámci stávající podpory IROP, kde jsou aktuálně ještě dvě výzvy otevřené. Další podpůrné projekty související s výzvou IROP 2 plánuje ministerstvo vyhlásit od příštího roku. Jak zaznělo na dnešní tiskové konferenci k akci, v České republice jezdí okolo 26 tisíc vozidel na CNG, Vozy jsou vhodné jak pro osobní dopravu, tak pro vozidla komunální údržby. Pro dopravu na velké vzdálenosti se více hodí kamiony na LNG, která však nejsou příliš rozšíření, protože chybí infrastruktura (zatím byla otevřena jedna plnicí stanice v Klecanech), v plánu je ovšem vybudovat do dvou let až 20 takových stanic. Jak dále zaznělo, problémy jsou především s dlouhým povolovacím řízením. Vozy na LNG ještě znevýhodňuje vyšší pořizovací cena (o 20 až 50 %), kterou zatím nevykompenzují ani nižší provozní náklady. Podle plynařů by zde měl pomoci stát, a to dotaci na pořizovací investici, a výše zmiňovanými kroky (úleva ze silniční daně a na mýtném).

Emise vozidel na CNG a LNG jsou oproti klasickým palivům nižší o desítky procent a jsou tak plně srovnatelné například s elektromobily. V případě obohacení o biometan je ekologický přínos dokonce ještě výraznější. Provozní náklady jsou přitom zhruba poloviční. Zatímco u osobních aut na CNG jsou srovnatelné i náklady pořizovací, v případě nákladních vozidel na LNG jsou vyšší přibližně o 30 % a dopravci proto volají zejména po státních subvencích na jejich pořízení po vzoru mnoha evropských zemí. V případě nákladní dopravy je navíc LNG jedinou alternativou k naftě, která poskytuje zásadní kombinaci dostatečného výkonu, dojezdu a nízkých emisí.

Iniciativu ČPS podpořilo mimo jiné sdružení autodopravců Česmad Bohemia, které zároveň upozornilo na nezbytnou roli státu v rámci rozvoje plynové mobility. „Má-li český dopravce obstát v soutěži se zahraničními konkurenty, kde podpora pro plynová vozidla existuje, je nutné, aby i ČR plnila své záměry s čistou mobilitou a poskytla dopravcům podporu na pořízení vozidel a úlevu z některých provozních poplatků. Transparentně a na několik let dopředu,“ vysvětlil Vojtěch Hromíř, generální tajemník Česmad Bohemia, a dodal: „Bez této pomoci nebudou plně zužitkovány ani investice do infrastruktury plnicích stanic. S nárůstem počtů provozovaných vozidel lze časem očekávat i klesající nároky na tuto dodatečnou podporu.“

Pozitivní dopad výzvy na rozvoj plynové mobility zejména v segmentu užitkových automobilů a autobusů na CNG vidí také Svaz dovozců automobilů (SDA). „Jsme přesvědčeni, že tato iniciativa podpoří vhodné využití stávajících dostupných technologií pro přechod na čistou mobilitu například v rámci městských podniků,“ řekl Josef Pokorný, tajemník SDA.

S ním souhlasí i Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR, který uvedl: „Městům a obcím doporučíme, aby přijaly pomocnou ruku ČPS, využily dotace a zapojily se do rozvoje čisté mobility s využitím plynových vozidel. Věřím, že nízkoemisní provoz vozidel městské dopravy či technických služeb ocení všichni obyvatelé České republiky.“

ČPS v kontextu nutnosti státní podpory připomněl Dobrovolnou dohodu mezi plynárenskými společnostmi a státem z roku 2006. V té se plynaři zavázali vybudovat do roku 2020 alespoň 100 plnicích stanic CNG. „Náš úkol pro rozvoj plynové mobility jsme splnili na více než 200 % a zdaleka nezůstalo jen u rozvoje sítě CNG. Nyní je tedy na místě, aby i stát zrealizoval podpůrné kroky, ke kterým se v rámci různých dokumentů zavázal,“ uzavřela Lenka Kovačovská.*

/hg a ev/

Ministerstvo pro místní rozvoj na letošní podzim připravilo pokračování oblíbených seminářů pro příjemce evropských dotací. Účastníky čekají celkem tři cykly seminářů: Dotace EU a projektové řízení, Dotace EU a finanční řízení a nově také semináře Dotace EU a Cost-benefit analýza. Cílem seminářů je podpořit správnou realizaci projektů podpořených z fondů EU. Účast na akcích je bezplatná.

„Letošní sérií seminářů reagujeme na velký zájem veřejnosti a pozitivní ohlas účastníků, kteří akce navštívili v loňském roce. Od účastníků akcí jsme zjistili, že mají zájem o téma Cost-benefit analýzy, proto jsme jako novinku letos zařadili i šest seminářů na toto téma,“ říká Radek Kobza, ředitel odboru publicity a evaluací fondů EU.

Celkem tři série seminářů připravují regionální kanceláře Eurocenter v období od září do prosince 2020 ve všech krajských městech a v Praze. Návštěvníci semináře získají přehled o jednotlivých tématech projektového i finančního řízení ve všech jeho fázích a nově i o analýze nákladů a přínosů. Důležitou součástí semináře budou také praktické ukázky. V závěru seminářů bude prostor pro všechny případné dotazy a náměty.

Účast na akcích je bezplatná. Další informace k jednotlivým seminářům jsou dostupné na níže uvedených kontaktech pro konkrétní města. Z kapacitních důvodů je nutné se s dostatečným předstihem registrovat.*

 

Termíny a místa konání seminářů Dotace EU a projektové řízení:

Město:Termín:Kontaktní osoba:Podrobnosti k semináři:
Jihlava9. 9. 2020Mgr. Lenka Marečková

lenka.mareckova@mmr.cz

tel. 731 432 542

ZDE
Pardubice15. 9. 2020PhDr. Radka Kozlová

radka.kozlova@mmr.cz

tel. 739 682 806

ZDE
Hradec Králové16. 9. 2020Ing. Aneta Faina

aneta.faina@mmr.cz

tel. 731 643 693

ZDE
Karlovy Vary29. 9. 2020Markéta Novotná

marketa.novotna@mmr.cz

tel. 704 951 029

ZDE
Ústí nad Labem30. 9. 2020Mgr. Annemarie Volinová

annemarie.volinova@mmr.cz

tel. 730 163 079

ZDE
Liberec1. 10. 2020Mgr. Bc. Alena Beršíková

alena.bersikova@mmr.cz

tel. 731 628 252

ZDE
České Budějovice7. 10. 2020Ing. Lenka Krejčová

lenka.krejcova@mmr.cz

tel. 731 681 631

ZDE
Praha14. 10. 2020Mgr. Annemarie Volinová

annemarie.volinova@mmr.cz

tel. 730 163 079

ZDE
Brno16. 10. 2020Mgr. Ivana Draholová

ivana.draholova@mmr.cz

tel. 704 852 006

ZDE
Ostrava21. 10. 2020Mgr. Ing. Magdalena Žáková

magdalena.zakova@mmr.cz

tel. 739 385 180

ZDE
Zlín29. 10. 2020Radovan Dluhy-Smith, B.A., MSc.

radovan.dluhy-smith@mmr.cz

tel. 731 648 053

ZDE
Plzeň3. 11. 2020Mgr. Taťána Jandová

Tatana.Jandova@mmr.cz

tel. 703 840 710

ZDE
Olomouc18. 11. 2020Radovan Dluhy-Smith, B.A., MSc.

radovan.dluhy-smith@mmr.cz

tel. 731 648 053

ZDE

 

Termíny a místa konání seminářů Dotace EU a finanční řízení:

Město:Termín:Kontaktní osoba:Podrobnosti k semináři:
Jihlava10. 9. 2020Mgr. Lenka Marečková

lenka.mareckova@mmr.cz

tel. 731 432 542

ZDE
České Budějovice8. 10. 2020Ing. Lenka Krejčová

lenka.krejcova@mmr.cz

tel. 731 681 631

ZDE
Praha15. 10. 2020Mgr. Annemarie Volinová

annemarie.volinova@mmr.cz

tel. 730 163 079

ZDE
Plzeň4. 11. 2020Mgr. Taťána Jandová

Tatana.Jandova@mmr.cz

tel. 703 840 710

ZDE
Ostrava10. 11. 2020Mgr. Ing. Magdalena Žáková

magdalena.zakova@mmr.cz

tel. 739 385 180

ZDE
Brno11. 11. 2020Mgr. Ivana Draholová

ivana.draholova@mmr.cz

tel. 704 852 006

ZDE
Zlín16. 11. 2020Radovan Dluhy-Smith, B.A., MSc.

radovan.dluhy-smith@mmr.cz

tel. 731 648 053

ZDE
Olomouc19. 11. 2020Radovan Dluhy-Smith, B.A., MSc.

radovan.dluhy-smith@mmr.cz

tel. 731 648 053

ZDE
Karlovy Vary23. 11. 2020Markéta Novotná

marketa.novotna@mmr.cz

tel. 704 951 029

ZDE
Ústí nad Labem24. 11. 2020Mgr. Annemarie Volinová

annemarie.volinova@mmr.cz

tel. 730 163 079

ZDE
Liberec25. 11. 2020Mgr. Bc. Alena Beršíková

alena.bersikova@mmr.cz

tel. 731 628 252

ZDE
Hradec Králové26. 11. 2020Ing. Aneta Faina

aneta.faina@mmr.cz

tel. 731 643 693

ZDE
Pardubice10. 12. 2020PhDr. Radka Kozlová

radka.kozlova@mmr.cz

tel. 739 682 806

ZDE

 

Termíny a místa konání seminářů Dotace EU a Cost-benefit analýza:

Město:Termín:Kontaktní osoba:Podrobnosti k semináři:
České Budějovice9. 10.2020Ing. Lenka Krejčová

lenka.krejcova@mmr.cz

tel. 731 681 631

ZDE
Praha27. 10. 2020Mgr. Annemarie Volinová

annemarie.volinova@mmr.cz

tel. 730 163 079

ZDE
Olomouc20. 11. 2020Radovan Dluhy-Smith, B.A., MSc.

radovan.dluhy-smith@mmr.cz

tel. 731 648 053

ZDE
Hradec Králové27. 11. 2020Ing. Aneta Faina

aneta.faina@mmr.cz

tel. 731 643 693

ZDE
Ostrava15. 12. 2020Mgr. Ing. Magdalena Žáková

magdalena.zakova@mmr.cz

tel. 739 385 180

ZDE
Brno16. 12. 2020Mgr. Ivana Draholová

ivana.draholova@mmr.cz

tel. 704 852 006

ZDE

 

/vf/

 

Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) spolupracovalo na mezinárodní studii, která analyzovala flexibilitu pracovněprávních vztahů v České republice a dalších zemích střední a východní Evropy.
 

Ukázalo se, že si Česká republika nevede v mezinárodním porovnání vůbec dobře. Např. v rámci žebříčku Global Competitiveness Index 2018, který porovnává celkem 140 států, zaujímá Česká republika v oblasti hodnocení flexibility pracovněprávní legislativy 107. příčku. Další mezinárodní komparaci v této oblasti nabízí také index s názvem Strictenss of Employment Protection, kde si Česká republika vede také podprůměrně. V roce 2018 se umístila na pomyslné 29. příčce z celkem 37 hodnocených zemí. CETA proto společně s litevským LFMI a dalšími institucemi z Bulharska, Estonska, Polska a Slovenska porovnávala konkrétní aspekty zákoníku práce – povinnou délku výpovědní lhůty, výši povinného odstupného, kolektivní dohody nebo možnosti individuálních dohod mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.*

/zr/

Od 1. září až do konce listopadu se v Česku uskuteční Integrované šetření v zemědělství. Plošný zemědělský cenzus letos probíhá ve všech státech Evropské unie. Jeho výsledky poslouží také pro formování domácí i celoevropské zemědělské politiky.

Aktuální zjišťování navazuje na sérii pravidelných strukturálních šetření konaných v České republice od roku 1995, naposledy v roce 2016. Obsahem šetření jsou údaje o počtu a struktuře pracovníků v zemědělství, výměře a využití obhospodařované zemědělské půdy a jejím vlastnictví či pachtu, zavlažování, hnojení a hospodaření se statkovými hnojivy, stavech hospodářských zvířat a typech jejich ustájení, ekologickém hospodaření a jiných výdělečných činnostech zemědělských subjektů.

„Naším cílem je zjistit údaje o skutečném rozsahu a stavu českého zemědělství a srovnáním s daty z předchozích šetření vysledovat a popsat změny, k nimž v tomto důležitém a sledovaném odvětví dochází. Výsledky také pomáhají formovat zemědělskou politiku na národní i evropské úrovni,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Strukturální šetření je také podkladem pro aktualizaci zemědělského registru, který slouží jako základ pro každoroční zemědělské statistiky.

 

Šetření se týká zemědělských subjektů, které splňují některou ze stanovených prahových hodnot. V rostlinné výrobě například obhospodařují alespoň pět hektarů zemědělské půdy či dva hektary půdy orné nebo 0,1 hektaru vinic nebo součtová plocha sadů a ostatních trvalých kultur dosahuje alespoň 0,3 hektaru nebo součtová plocha zeleniny a jahod alespoň 0,5 hektaru. V živočišné výrobě půjde o subjekty, které chovají hospodářská zvířata v přepočtu na dobytčí jednotky od  hodnoty 1,7. Podrobnější informace o prahových hodnotách i celém šetření jsou uvedeny na webových stránkách ČSÚ.

„Právnické osoby a fyzické osoby disponující datovou schránkou obdrží výkaz do datové schránky. Ostatní fyzické osoby jej obdrží poštou anebo budou kontaktovány tazateli, kteří jsou povinni se prokázat průkazem tazatele. Všichni respondenti pak mají možnost vyplnit výkaz
v elektronické formě,“
upozorňuje Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství , a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ. Výsledky Integrovaného šetření v zemědělství budou zveřejněny v srpnu příštího roku.

 /zr/*

Zářijové soboty budou patřit už čtvrtému ročníku dnů otevřených dveří, které představí úspěšné projekty podpořené z evropských fondů. Vedle prohlídek a praktických ukázek čeká na návštěvníky řada soutěží, her i aktivit nejen pro děti. Akce pořádá Ministerstvo pro místní rozvoj a vstup na ně je zdarma.

„Dny otevřených dveří patří k našim nejpopulárnějším akcím, v loňském roce na ně zavítalo devatenáct tisíc zájemců. Kvůli jarní pandemii letos probíhají ve skromnějším počtu a za zpřísněných hygienických podmínek. Podařilo se nám ale vybrat pět projektů, které zaujmou jak milovníky historie, tak přírody nebo i piva,“ říká Daniela Grabmüllerová, náměstkyně pro řízení Sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů Ministerstva pro místní rozvoj.

První z Dnů otevřených dveří zavítá první zářijovou sobotu do žateckého Chrámu Chmele a Piva. Návštěvníci odhalí tajemství pěstování chmele a vaření dobrého piva, uvidí unikátní Chmelový orloj nebo pracovnu alchymisty a dozví se, proč se nejlepší chmel na světě sklízí právě na Žatecku.

O týden později se uskuteční Den otevřených dveří na Dopravním hřišti Odry. Na akci si zájemci mohou například na unikátním simulátoru vyzkoušet, jaké to je, když se s nimi otočí vozidlo na střechu. Hasiči a dopravní policie ukáží, jak v praxi vypadá vyproštění osoby z vraku havarovaného vozidla. Hřiště napomáhá dopravnímu vzdělávání a bezpečnosti silničního provozu, proto nebudou chybět ani aktivity BESIP.

 

Devatenáctého září se uskuteční hned dva dny otevřených dveří. Ten v milevském klášteře nabídne prohlídky na čtyřech okruzích. Dospělé a děti čeká i interaktivní laboratoř Akademie věd ČR, ochutnávka českých ciderů nebo kejklířské vystoupení.

Ve stejný den se uskuteční i Den otevřených dveří ve Vodním domě a Včelím světě ve středočeských Hulicích. Návštěvníky čeká prohlídka Vodního domu, kde se více dozvědí o vodní nádrži Švihov, která vodou zásobuje Prahu a střední Čechy. Nejen děti určitě ocení možnost vyzkoušet si rýžování zlata přímo se skutečným zlatokopem. Ve Včelím světě čekají kromě  speciálních komentovaných prohlídek úlů pod vedením včelařských odborníků i dílničky.

Poslední zářijová sobota je pak vyhrazena Dnu otevřených dveří se záchranáři v unikátním výcvikovém středisku v Jihlavě. Návštěvnici mohou vyzkoušet reálné situace a vžít se do kůže pacienta i záchranáře. K vidění bude simulátor vrtulníku, k vyzkoušení oblek biohazard týmu.

Všechny akce jsou zdarma, na některé prohlídky je ale nutná registrace. Kompletní seznam akcí pořádaných Ministerstvem pro místní rozvoj, kde je možné se seznámit s přínosy fondů EU, naleznete na stránce akce pro veřejnost.

 

termínnázevmísto konání
5. 9.Den otevřených dveří v Chrámu Chmele a PivaŽatec
12. 9.Den otevřených dveří na dopravním hřišti OdryOdry
19. 9.Den otevřených dveří v milevském klášteřeMilevsko
19. 9.Den otevřených dveří ve Vodním domě a Včelím světěHulice
26. 9.Den otevřených dveří se záchranářiJihlava

*

 

Unijní Modernizační fond, na který všechny energetické zdroje už nějakou dobu čekaly, bude rozdělovat dotace od roku 2021. Evropská komise aktuálně vydala podrobná pravidla jeho fungování. Fond umožní investice do modernizace energetických systémů a zlepšení energetické účinnosti.

Prováděcí nařízení stanovuje pravidla uplatňování směrnice o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v deseti zemích střední a východní Evropy včetně České republiky.

PŘÍLEŽITOST PRO TEPLÁRNY

Energetickým a průmyslovým podnikům má Modernizační fond rozdělit v průběhu deseti let kolem 120 miliard korun. Fond bude financován výnosy z povolenek.  Počátkem roku 2021 budou vyhlášeny první výzvy pro podání žádostí. Finanční prostředky odpovídající části povolenek, které měly být původně určeny pro bezplatnou alokaci výrobcům elektřiny v systému obchodování s emisními povolenkami, budou přednostně nabídnuty právě těmto subjektům, mezi které patří i teplárny.

Modernizační fond je rozdělený do devíti programů. První z nich je modernizace soustav zásobování tepelnou energií. „Je to oblast teplárenství, která se nyní potýká s vysokou cenou povolenky. Je třeba stimulovat investice do tohoto sektoru tak, aby subjekty, které obchodují v teplárenství, měly přístup k investicím, které jim pomůžou k nízkouhlíkové transformaci,“ konstatoval Jan Tůma, vedoucí oddělení obchodování s emisemi na Ministerstvu životního prostředí (MŽP).

V ČEM JE HÁČEK

Provozovatelé tepláren si význam fondu dobře uvědomují, tlačí je však čas. Menším teplárnám do 200 MW vyprší přechodné období pro emisní limity už koncem roku 2022. Do té doby musí mít nové technologie, které nahradí dnešní uhelné kotle.

Modernizační fond je klíčový zdroj finančních prostředků při transformaci teplárenství. Hlavně pro menší teplárny s příkonem do 200 MW je potřeba schválit dotace pro modernizační projekty už v příštím roce. Věřím, že se Ministerstvu životního prostředí podaří všechno včas připravit,“ uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela.

Efektivní využití Modernizačního fondu je pro českou energetiku velmi důležité a zejména pro teplárenství půjde v příštích deseti letech o klíčový zdroj prostředků. Proto bude tento bod jedním z nejdůležitějších na nadcházejících Dnech teplárenství a energetiky 2020 v Hradci Králové.*

 

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY 2020

* Termín: 8.-9. září 2020

* Místo: Kongresové, výstavní a společenské centrum ALDIS v Hradci Králové

* Pořadatel: Teplárenské sdružení ČR

* Organizátor: Exponex s. r. o.

 /zr/

Ilustrační foto: Z loňských Dnů teplárenství a energetiky V Hradciu Králové

Foto: archiv

 

 

 

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down