Aktuálním stavem čerpání z evropských fondů, přípravou na nadcházející programové období 2021–2027 i reakcí Evropské unie na koronavirovou pandemii se ve středu zabývala Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (Rada ESIF), která je poradním orgánem vlády.

„Česká republika je, co se týče přípravy Dohody o partnerství a budoucích operačních programů pro programové období 2021–2027, v pokročilé fázi,“ uvedla náměstkyně pro řízení sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů Daniela Grabmüllerová„Přípravu na další období ale brzdila neschválená legislativa EU. Dohodu o partnerství ani konečnou podobu programů nelze finalizovat bez schváleného rozpočtu EU. Proto jsme rádi, že se 21. července lídři evropských zemí na rozpočtu dohodli a česká příprava na nové období se tak posune dále. Schválené závěry Evropské rady bude ještě muset potvrdit Evropský parlament a následně budou muset být zapracovány do konkrétních textací v jednotlivých evropských předpisech,“ dodala náměstkyně.
Právě dohodnutý návrh rozpočtu Evropské unie a nového nástroje, tzv. Fondu obnovy, byl jedním z bodů, o nichž účastníci diskutovali. Z pohledu ČR lze výsledek vyjednávání hodnotit velmi pozitivně, jelikož téměř všechny české priority se podařilo prosadit. Mezi nimi jsou například:

ČR by v rámci budoucího rozpočtu mohla dostat 27 mld. eur (718 mld. Kč), z fondu pokrizové obnovy bude navíc na dotacích čerpat 8,7 mld. eur (přes 230 mld. Kč). Dohromady tak bude v příštích sedmi letech ČR moci čerpat 35,7 mld. eur (přibližně 950 mld. Kč). Účastníci se dohodli, že návrh Dohody o partnerství bude vládě předložen co nejdříve, aby mohlo být na podzim tohoto roku zahájeno oficiální jednání s Evropskou komisí.
Významnou součástí jednání byly i aktuální informace o čerpání z fondů EU v současném programovém období. Českým příjemcům bylo do konce června 2020 proplaceno téměř 329 mld. Kč, což představuje 52 % celkové alokace pro období 2014-2020.
Ke konci června vyhlásily české programy dohromady více než tisíc výzev s alokací přesahující 800 mld. Kč. Nejvyšší finanční objem vyhlásily operační programy Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Doprava a Integrovaný regionální operační program. U Evropské komise bylo zažádáno o proplacení více než 270 mld. Kč, což je téměř 44 % celkové alokace. O největší část prostředků z daného programu zažádal Program rozvoje venkova – o více než 70 % své alokace (téměř 42 mld. Kč). O nejvíce peněz celkem – 52,1 mld. Kč – požádal Integrovaný regionální operační program.*

/zr/

Na snímku:  Jednání Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy se uskutečnilo ve středu 29. července na Ministerstvu pro místní rozvoj.

Foto: archiv MMR

Od 1. srpna 2020 zastavuje společnost ASEKOL zpětný odběr veškerých televizorů a počítačových monitorů značky Samsung ze všech sběrných míst. Aby umožnila svoz již zpětně odebraných spotřebičů, bude možné po tomto termínu realizovat ještě poslední objednávku bez rozdílu značek. Následně již nebudou jmenované výrobky z míst zpětného odběru přebírány k přepravě ke zpracovateli.

Společnost ASEKOL tento svůj krok ve svém dopise obcím a městům, s nimiž už patnáct let spolupracuje při vytváření a rozvoji zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení, vysvětlila tím, že aktivní spoluprací s územními samosprávami v  této oblasti již po řadu let extrémně překračuje zákonné kvóty sběru televizorů a monitorů a fyzicky tento limit zajišťuje ve výši 200 %, takže sběr přeplňuje více než trojnásobně.

To podle společnosti ASEKOL znamená, že zajišťuje a financuje zpětný odběr elektrozařízení i za výrobce, kteří jsou klienty jiných kolektivních systémů. Televizory a monitory, jak dále uvedla společnost ASEKOL, jsou nebezpečným odpadem a jejich recyklace je jednou z nejnákladnějších ze všech elektrospotřebičů, a ostatní kolektivní systémy se proto jejich sběru snaží vyhnout.

Zejména kvůli zachování dlouhodobé finanční stability celého systému zpětného odběru společnost ASEKOL od 1. srpna 2020 zastavuje zpětný odběr veškerých televizorů a počítačových monitorů značky SAMSUNG ze všech svých sběrných míst. Společnost SAMSUNG totiž přestala být společníkem společnosti ASEKOL a již se finančně nepodílí na financování sběrné sítě společnosti ASEKOL. Jak uvedla ČTK, exkluzivní smlouvu se společností SAMSUNG má od letošního roku konkurenční společnost REMA Systém, jednou z firem fungujících pod hlavičkou REMA.

Velké množství sběrných míst, kde na základě smlouvy společnost ASEKOL provozovala systém zpětného odběru elektrospotřebičů, tak od 1. srpna přestane odebírat spotřebiče značky SAMSUNG. Obsluhy těchto sběrných míst, tedy i mnoha sběrných dvorů obcí a měst, jsou instruovány, aby občany, kteří tam budou chtít odevzdat elektrospotřebiče uvedené značky, odkazovaly na společnost SAMSUNG, která jim sdělí nejbližší sběrné místo, kde budou moci odevzdat svůj vysloužilý spotřebič SAMSUNG.

 VYJÁDŘENÍ SPOLEČNOSTI REMA

Společnost REMA ve své reakci na krok společnosti ASEKOL mj. konstatovala, že snaha rozlišovat elektroodpad podle značek nebo data prodeje není technicky možná a žádný z kolektivních systémů v Evropské unii to tímto způsobem nedělá. Opatření společnosti ASEKOL označila za akt konkurenčního boje, v němž si ASEKOL vzal občany a obce jako rukojmí.

Společnost REMA vyjádřila připravenost všude tam, kde se lidé dostanou do komplikací v oblasti zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení, plně připraveni zajistit zpětný odběr, a to v každé ze šesti definovaných skupin elektrozařízení, a bez zbytečného odkladu.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv

 

 

Ulice měst, obcí a jejich okolí by mohly oživit nové stromy, louky, zelené fasády, jezírka a různé vodní prvky. Státní fond životního prostředí ČR nabízí 104 milionů korun z Norských fondů na výstavbu zeleno-modré infrastruktury a realizaci adaptačních opatření na změnu klimatu. Prostředky z dotační výzvy „Bergen“ pomohou městům lépe zvládat extrémy počasí, udržet vláhu v krajině a celkově zkvalitnit život svých obyvatel.

Žádosti o podporu mohou podávat všechny právnické osoby prostřednictvím Agendového informačního systému SFŽP ČR od 12. srpna do 30. října 2020.

Kolísání úhrnů i rozložení srážek, změna průměrných a extrémních teplot a další dopady změny klimatu se více či méně promítají do všech oblastí našeho života. S projevy nelze bojovat, lze se jim však přizpůsobit, minimalizovat škody a maximalizovat přínosy. V České republice, kde míra urbanizace dosahuje až 75 procent, je o to důležitější co nejrychleji přistoupit k přírodě blízkým opatřením, která pomáhají naše města na změnu klimatu adaptovat a současně život ve městě v řadě ohledů zkvalitnit. Voda a zeleň jsou dva základní prvky, jež vytváří kvalitní a zdravé prostředí pro život. Norský program je v tomto ohledu díky až 90procentní dotační podpoře pro samosprávy přínosným finančním nástrojem,“ říká Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Třetí dotační výzva vyhlašovaná v oblasti životního prostředí z mezinárodního programu Norských fondů se zaměří na podporu konkrétních přírodě blízkých adaptačních opatření modro-zelené infrastruktury i na zpracování příslušných územních a sídelních studií. Žadatelé z řad právnických osob mohou získat podporu od 5,2 do 26 milionů korun a pokrýt tak až 90 % způsobilých výdajů realizovaného projektu. Podmínkou je, aby realizovaná opatření vycházela z lokálních strategických dokumentů, které stanovují dlouhodobý přístup obcí a regionů ke zmírnění a adaptaci vůči změně klimatu.

Mezi podporovaná opatření patří například náhrada zpevněných ploch sídelní zelení a stromy, instalace drobných zelených prvků, jejichž významnou část tvoří živá vegetace, nebo zelenými fasádami, které podobně jako zelené střechy pomáhají ochlazovat vzduch v okolí, zachytávají nečistoty, hluk a celkově zatraktivňují městské prostředí. Žadatelé mohou díky programu pořídit či zrekonstruovat vodní prvky na náměstích a jiných zpevněných plochách, obnovit trávníky a květnaté louky. Dotační podporu získají uchazeči na rozmanité prvky modré a zelené infrastruktury s pozitivním dopadem na mikroklima, které nemohou být podpořeny z operačního programu Životní prostředí a které mají v obcích a regionech prokazatelný přínos z pohledu změny klimatu.

„Některé regiony a obce připravují v současnosti své adaptační strategie a plány v rámci naší výzvy Oslo, která byla vyhlášena v prosinci loňského roku. I tito žadatelé budou mít možnost získat prostředky na realizaci konkrétních adaptačních opatření z programu Norských fondů. Do budoucna připravujeme vyhlášení druhé části výzvy Bergen, která uvolní na realizaci adaptačních opatření dalších 4,7 miliony eur. Vyhlášení této výzvy bude termínem pružně reagovat na průběh zpracování projektů ve výzvě Oslo,“ doplňuje ředitel Petr Valdman.

Příjem žádostí o podporu do výzvy Bergen bude spuštěn 12. srpna 2020 v 9:00 hodin prostřednictvím online formuláře v Agendovém informačním systému Státního fondu životního prostředí ČR. Podpořené projekty musí být zrealizovány do 30. dubna 2024. Další podrobnosti o výzvě a bližší podmínky podpory jsou k dispozici na internetových stránkách SFŽP ČR.*

/zr/

V budově Paula-Henriho Spaaka, která je bruselským sídlem Evropského parlamentu, dnes začne třídenní plenární zasedání Evropského výboru regionů. S ohledem na doznívající pandemii koronaviru většina členů výboru bude k jednání připojena on-line. Na zasedání se ve čtvrtek 2. července očekává vystoupení evropského komisaře pro rozpočet EU Johannese Hahna, jenž s místními a regionálními představiteli prodiskutuje plán Evropské unie na podporu oživení a připravovaný dlouhodobý rozpočet. Politickou a strategickou reakcí EU na současnou krizi se budou zabývat rovněž další tři členové Evropské komise – místopředsedkyně Dubravka Šuica pohovoří o otázkách demokracie a demografie, komisař Thierry Breton odpoví na dotazy týkající se vnitřního trhu a komisař Janez Lenarčič se zamyslí nad některými z opatření, jimiž se EU snaží tuto současnou koronavirovou krizi překonat.

Místní a regionální představitelé budou hlasovat o usnesení k dlouhodobému rozpočtu EU, tj. k víceletému finančnímu rámci (VFR) na období 2021–2027  a k investičnímu plánu pro udržitelnou Evropu. Tento plán je investičním pilířem Zelené dohody pro Evropu, jejž navrhla Evropská komise se záměrem dosáhnout v EU do roku 2050 uhlíkové neutrality.

Členové Evropského výboru regionů, v němž působí šest politických skupin, rozhodnou také o jeho politických prioritách na období 2020–2025. Guvernér regionu Střední Makedonie Apostolos Tzitzikostas (EL/ELS) po svém zvolení do funkce předsedy Evropského výboru regionů letos v únoru prohlásil, že bude usilovat o to, aby evropská demokracie získala modernější podobu a aby byly podniknuty kroky ve snaze vypořádat se s rozsáhlými změnami, jež přináší stávající převratný environmentální, digitální a demografický vývoj, a že se bude zasazovat o politiky EU, které mají z hlediska dopadu na regionální a místní úroveň prvořadý význam a k nimž patří například politika soudržnosti.

Samostatná diskuse bude věnována Zelené dohodě pro Evropu a skutečnosti, že je nutné učinit z ní klíčovou součást plánů na podporu oživení místních a regionálních ekonomik.

Bude se rovněž hlasovat o osmi stanoviscích Evropského výboru regionů, v nichž místní a regionální orgány formulovaly doporučení adresovaná rozhodovacím orgánům EU. Řada z nich měla být původně přijata na květnovém plenárním zasedání, které však bylo v důsledku omezení volného pohybu osob v celé EU zrušeno.

V zájmu ochrany zdraví bude moci být na plenárním zasedání fyzicky přítomen jen omezený počet členů. Ostatní se ho zúčastní on-line. V souvislosti s touto hybridní formou konání bude rovněž nutné přejít k elektronickému hlasování. Namísto obvyklých dvou budou jednání rozvržena do tří dnů.

Stanoviska:

Česká národní delegace

Dlouhodobou úlohou dvanáctičlenné české národní delegace (s dvanácti náhradníky) v Evropském výboru regionů v čele s Romanem Línkem  je zajistit, aby byla věnována náležitá pozornost názorům českých občanů. Česká delegace se pravidelně schází před plenárním zasedáním výboru, aby formulovala společné postoje a projednala důležité záležitosti. Program jednání těchto schůzí, které se obvykle konají v Pražském domě v Bruselu, připravují národní koordinátoři a schvaluje jej předseda delegace, jenž těmto schůzím rovněž předsedá.

Mezi hlavní priority české národní delegace patří politika soudržnosti, doprava, infrastruktura a rozvoj venkova. Tyto priority jsou blíže upřesněny ve výroční zprávě Priority české národní delegace, kterou na schůzích projednávají a upravují všichni členové delegace.*

/zr/

Na snímku: Budova Paula-Henriho Spaaka je bruselským sídlem Evropského parlamentu. Dnes tam, začíná jednat Evropský výbor regionů.

Zdroj: Wikipedie

České republice se podařilo zrychlit čerpání financí z fondů EU a ve srovnání všech zemí evropské osmadvacítky se posunula na 13. místo. Oproti loňskému prosinci se tak Česko posunulo o čtyři pozice vpřed a dostala se tak do té úspěšnější poloviny zemí. Žebříček bere v potaz reálně proplácené prostředky z fondů EU Evropskou komisí. Českým příjemcům bylo do konce května 2020 proplaceno téměř 318 miliard korun, což představuje 50 % celkové alokace pro období 2014-2020.

„Velkým úspěchem je, že se nám čerpání daří stále zrychlovat. Ještě v loňském prosinci jsme byli v žebříčku čerpání na sedmnáctém místě, o několik měsíců dříve jsme byli ještě o pět pozic níže. Určitě stojí za to připomenout, že jsme na tom v čerpání nejlépe ze všech zemí Visegrádské čtyřky a v žebříčku jsme předběhli země jako Německo, Belgie nebo Nizozemsko,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. „Velmi dobře si vede většina našich operačních programů, ale nejvíce procent vzhledem k alokaci programu bylo zatím proplaceno v Programu rozvoje venkova a operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. U prvního je to 74 %, u druhého 67 %,“ upřesňuje ministryně.

Ke konci května 2020 bylo u Evropské komise zažádáno o proplacení téměř 272 miliard korun, což je 44 % celkové alokace. O největší část prostředků z daného programu zažádal Program rozvoje venkova – o 70,6 % své alokace (téměř 42 miliard korun). O nejvíce peněz celkem požádaly operační program Doprava a Integrovaný regionální operační program – oba o více, než 51 miliard korun (což představuje 43,3 %, respektive 42,5 % prostředků u těchto programů).

V současném programovém období má Česká republika z fondů EU k dispozici 635,7 miliaryd korun. Nejvyšší objem finančních prostředků mají Integrovaný regionální operační program (126,7 miliardy korun) a operační program Doprava (121,5 miliardy korun). Další bližší informace o čerpání prostředků z fondů EU naleznete na: https://dotaceeu.cz/cs/Statistiky-a-analyzy/Cerpani-v-obdobi-2014-2020

*

/zr/

 

Poděkováním za zvládnutí koronavirové krize v krajích začalo včerejší jednání představitelů krajů v Mikulově. První místopředseda Rady Asociace krajů ČR a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek především ocenil to, že hejtmani dokázali nastavit fungující systémy ohledně výdeje a distribuce ochranných prostředků, spolupracovat mezi sebou i se státem při řešení řady opatření v době nouzového stavu a v maximální možné míře ochránili občany před šířením nákazy.

Jasnou podobu v období po ukončení nouzového stavu dostalo jednání Asociace krajů s vládou o finančních prostředcích na opravy silnic II. a III. tříd a mostů. „Diskutovali jsme o tom s premiérem Andrejem Babišem i vicepremiérem Karlem Havlíčkem. Nakonec se nám podařilo vyjednat 3 miliardy 700 milionů korun pro všechny kraje ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). K tomu dostane dalších 100 milionů korun Karlovarský kraj, který kvůli nastaveným podmínkám nemůže čerpat peníze z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Dalších 200 milionů získá Středočeský kraj, který má největší rozsah sítě krajských silnic a nejvíce nutných oprav. Celkem jde tedy o čtyři miliardy korun v letošním roce a čtyři miliardy v roce 2021. Další čtyři miliardy korun by kraje čerpaly z IROP,“ vysvětlil Jiří Běhounek.

Hejtman Libereckého kraje a předseda Komise Rady AKČR pro dopravu Martin Půta dodal, že v rámci IROP regiony počítají se spolufinancováním projektů oprav silnic v IROP tak, že 85 procent půjde z EU, 5 procent ze státního rozpočtu a 10 procent zafinancují kraje. Definitivně by se jednání k finančním prostředkům na opravy krajských silnic mělo uzavřít do konce června. Kraje také dále budou jednat s Ministerstvem dopravy o kompenzaci nákladů v oblasti dopravní obslužnosti v regionech.

Asociace krajů dále formou dopisu oslovila ministra školství Roberta Plagu kvůli v poslední době diskutovanému distančnímu vzdělávání v základních a středních školách, které se osvědčilo jako multimediální možnost řízeného studia v době pandemie COVID-19. „Požádali jsme ministerstvo, aby připravilo legislativu ohledně distančního vzdělávání, protože se ukazuje, že je s ním do budoucna třeba počítat, a proto musí mít jednoznačně daný rámec,“ upřesnil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, který zároveň vede Komisi Rady AKČR pro školství a sport.

První.místopředseda Rady AKČR Jiří Běhounek také informoval kolegy hejtmany, že má příslib Ministerstva práce a sociálních věcí, jenž se týká částky ve výši jedné miliardy korun na financování provozu zařízení sociálních služeb v regionech. O věci se ale ještě bude jednat.

Hejtmani se rovněž shodli na tom, že 10. září uspořádá Asociace krajů ČR setkání k 20. výročí vzniku krajů. Na slavnostní akci, jež by se měla konat na zámku Štiřín u Prahy, zrekapitulují hejtmani činnost a aktivity asociace za dobu její existence.

/zr/

Na snímku: V Mikulově včera jednala Rada Asociace krajů ČR

Foto: archiv*

Dvanáct výrobců domácího elektra založilo 25. května 2005, tedy před 15 roky, kolektivní systém pro sběr a recyklaci vysloužilých spotřebičů ELEKTROWIN. Ten se stal prvním řádně zaregistrovaným kolektivním systémem v České republice. Za patnáct let své existence tato společnost, která je zároveň největším kolektivním systémem v ČR, shromáždila a předala ke zpracování více než 430 tisíc tun starého elektra. To odpovídá například hmotnosti 2457 Petřínských rozhleden, nebo 1117 souprav Pendolina.

Největší podíl na tomto množství měly lednice a další chladicí zařízení (216 860 tun), velkých spotřebičů, jako jsou pračky, myčky nebo sporáky, bylo 157 368 tun, malých spotřebičů (rychlovarných konvic, fénů, mikrovlnek a podobně) 54 362 tun. Zbytek (2079 tun) připadá na televize a monitory.

ODPOVĚDNOST NESOU VÝROBCI

Zákon o odpadech, který v České republice vytvořil legislativní rámec pro fungování našeho i dalších kolektivních systémů, vstoupil v platnost 13. srpna 2005,“ vzpomíná předseda představenstva ELEKTROWIN a. s. Roman Tvrzník a dodává: „Do českého právního řádu přenesl mimo jiné klíčovou myšlenku, která v té době už tvořila základ legislativy v mnoha členských zemích Evropské unie: za budoucí recyklaci spotřebičů nesou odpovědnost jejich dnešní výrobci, ti jsou přitom povinni postarat se kolektivně i o produkci před 13. srpnem 2005.“ .

ČTYŘI KILOGRAMY NA OBYVATELE

Česká republika – stejně jako ostatní nové členské země EU – měla stanovený jasný cíl: do konce roku 2008 zajistit roční sběr a recyklaci nejméně čtyř kilogramů elektroodpadu na obyvatele. Podařilo se dosáhnout dokonce hodnoty 4,3 kg. „Jak se později ukázalo, byla ČR mezi tehdejšími novými členskými zeměmi EU vlastně jediná, komu se to povedlo,“ glosuje Roman Tvrzník.

MILIONY LEDNIC A MRAZÁKŮ

Do roku 2009 ELEKTROWIN vysbíral první milion lednic a mrazáků. Postavené v řadě za sebou by měřily 600 kilometrů, což je zhruba dálniční trasa z Prahy do Hamburku. O tři roky později už to byly dva miliony. Mladoboleslavská továrna firmy Škoda Auto by tehdy teoreticky mohla týden vyrábět svůj nejúspěšnější model Octavii jen z kovu získaného do té doby recyklací starých lednic.

Především by ale jiný než certifikovaný způsob likvidace těchto vyřazených spotřebičů mohl znamenat ekologickou katastrofu,“ upozorňuje Tereza Ulverová, provozní ředitelka společnosti ELEKTROWIN.

V každém chladicím zařízení vyrobeném v dobách, kdy se jako chladivo ještě používaly freony způsobující ozonovou díru, jich bylo obvykle obsaženo kolem 400 gramů. „Vypuštění tohoto množství do ovzduší by mělo stejný devastující účinek jako čtyři tuny oxidu uhličitého. Tolik ho vyprodukuje například jeden osobní automobil během 20 tisíc kilometrů jízdy,“ uvádí dále provozní ředitelka společnosti ELEKTROWIN

NEJHUSTŠÍ SBĚRNÁ SÍŤ

ELEKTROWIN má dlouhodobě na svém kontě recyklaci poloviny elektroodpadu v ČR. Vytvořil jednu z nejhustších funkčních sběrných sítí, která zahrnuje bezmála 15 tisíc míst zpětného odběru. „V současné době máme uzavřeny smlouvy s 1524 obcemi, větší polovinu představují obce do 2000 obyvatel. Dalších 3500 je zapojeno a obsluhováno prostřednictvím mobilních svozů a prostřednictvím bezmála 1600 sborů dobrovolných hasičů zapojených do našeho projektu Recyklujte s hasiči,“ uzavírá Tereza Ulverová.*

/tz/

Ilustrační foto: archiv společnosti ELEKTROWIN

Organizace spojených národů zahájila iniciativu ‚Verified‘ namířenou proti rostoucímu množství dezinformací, a to prostřednictvím zesíleného proudu důvěryhodných a přesných informací.

„Nemůžeme přenechat virtuální prostor těm, kdo šíří lži, strach a nenávist,“ říká generální tajemník OSN António Guterres, který iniciativu představil. Dezinformace se podle něj rozlévají on-line, přes komunikační aplikace i napřímo mezi lidmi. Ti, kdo za nimi stojí, využívají rafinované produkční i distribuční metody. V reakci na to musí vědci a instituce jako Spojené národy oslovovat lidi s precizními informacemi, kterým mohou důvěřovat.

V čele iniciativy Verified stojí Odbor OSN pro globální komunikaci (DGC). Soustředit se bude na tři témata: věda – na ochranu životů; solidarita – na podporu místní a globální spolupráce; řešení – na podporu dotčených populací. Součástí iniciativy budou i informační produkty podporující řešení klimatické krize nebo příčin chudoby, nerovnosti a hladu.

Verified se obrací na lidi z celého světa, aby se připojili jako tzv. informační dobrovolníci a sdíleli důvěryhodný obsah na podporu svých rodin a komunit. Tito dobrovolníci budou dostávat ověřené informace v podobě jednoduchých a zároveň působivých zpráv určených ke sdílení. Budou přímo uvádět na pravou míru konkrétní dezinformace, nebo vyplňovat volný informační prostor.

Odbor OSN pro globální komunikaci vytvoří partnerské vazby s agenturami OSN a týmy OSN v jednotlivých státech světa, s influencery, skupinami občanské společnosti a bude spolupracovat s platformami sociálních médií tak, aby se podařilo vykořenit  škodlivá prohlášení ocovid-19. „Dezinformace se v mnoha státech šíří nejrůznějšími digitálními kanály, komplikují reakci sektorů veřejného zdraví a vyvolávají rozruch. Objevují se snahy zneužít krizi k prosazování nativismu nebo k útokům na menšiny. To se může v situaci velké zátěže na společnost a rostoucích ekonomických a sociálních dopadů krize ještě zhoršit,“ říká zástupkyně generálního tajemníka OSN pro globální komunikaci Melissa Fleming. „Také na tento trend se iniciativa Verified zaměří. Bude šířit pozitivní obsah, který vyzdvihne projevy lidskosti, přínos uprchlíků a migrantů a ukáže na důležitost globální spolupráce.“

Iniciativa vznikla ve spolupráci s organizací Purpose, která patří k lídrům sociální mobilizace. Podporují ji IKEA Foundation a Luminate.*

|/tz/

Přední evropská síť EIT Digital odstartovala už sedmý ročník soutěže EIT Digital Challenge pro rychle rostoucí startupy využívající digitální technologie. Vítěz soutěže získá 100 tisíc EUR, pět nejlepších pak možnost využít akcelerační program na míru v hodnotě 50 tisíc EUR. Soutěž podporuje průlomové digitální inovace, které mají potenciál uspět v celosvětovém měřítku. Uzávěrka přihlášek je 7. června 2020.

„Je to ideální příležitost pro firmy, které již dobře prosperují na domácím trhu a chtějí expandovat do zahraničí,“ popisuje Monika Vrbková z inovační agentury JIC, která je oficiálním partnerem EIT Digital v České republice, a doplňuje, že pro úspěch v soutěži musí firma splnit několik podmínek. „Firma musí mít mezinárodní ambice, nesmí být starší deseti let a musí růst,“ doplňuje Vrbková s tím, že roční obrat firmy musí být alespoň 300 000 EUR nebo svůj růst může potvrdit investicí v hodnotě alespoň 2 milionů EUR. Podmínkou je také to, aby byla firma založena v některém z členských států Evropské unie, ve Velké Británii nebo v zemích navázaných na Horizon2020.

„Ze všech uchazečů vybereme dvacet společností, které pozveme do Bruselu na listopadové představení jejich nápadu. V porotě budou sedět zástupci významných společností a investoři,“ říká Dolf Wittkamper, ředitel akcelerátoru EIT Digital, kterého doplňuje Chahab Nastar, ředitel pro inovace EIT Digital: „Abychom současnou krizi překonali, potřebujeme nápady a práci nejlepších podnikatelů. EIT Digital Challenge pomůže najít nejlepší deep-tech firmy, které podpoří v tom, aby se z nich staly globálně úspěšné společnosti schopné čelit současným společenským výzvám.“ V rámci akce v Bruselu vybere porota pět výherců, včetně držitele hlavní ceny. Akcelerační program, do kterého získají všichni letošní vítězové přístup, otevírá dveře k téměř čtyřiceti zkušeným business developerům a investičním expertům působících ve třinácti evropských metropolích i v Silicon Valley. O úspěšných firmách rozhodne jejich tržní potenciál, složení týmu i příslušnost k podporovaným oblastem, mezi které patří digitální technologie.

Od svého počátku v roce 2014 se do soutěže EIT Digital přihlásilo víc než 2000 firem z celé Evropy a většina vítězů v mezinárodním měřítku uspěla. Mezi vítězi však stále chybí česká firma. Jedna však už součástí samotné sítě je. Loňský rok se do ní podařilo vstoupit českému výrobci brýlí na virtuální realitu VRgineers. Jejich VR headset XTAL patří mezi současnou světovou špičku v této oblasti a jejich cílem je stát se globálním leadrem v oblasti high-end virtuální reality. „Vstup do sítě EIT Digital považujeme za další z přelomových momentů, který by nás měl k tomuto cíli nasměrovat,” vrací se k nedávnému momentu CEO firmy Marek Polčák.

/zr/*

Horní parlamentní komora dnes přijala usnesení k Zelené dohodě pro Evropu, ve kterém žádá vládu, aby neprodleně zahájila jednání s Evropskou komisí o opatřeních na zmírnění ekonomických dopadů revize obchodování s emisemi (EU ETS) na teplárenství, na které je v ČR připojeno 3,5 milionu obyvatel.

Sdělení Evropské komise s názvem Zelené dohoda pro Evropu, které představuje rámec politik a legislativních opatření, jež hodlá Evropská komise v nejbližších letech navrhnout s ohledem na zpřísnění cíle snižování emisí skleníkových plynů v EU na 50 až 55 % do roku 2030 oproti v současné době schváleným 40 %. Evropská komise hodlá opětovně zasáhnout také do směrnice k systému emisního obchodování EU ETS, konkrétní legislativní návrh by měla představit v červnu příštího roku.

Členové horní parlamentní komory dnes ke Sdělení Evropské komise přijali usnesení, kde mimo jiné uvedli:  Senát žádá vládu, aby neprodleně zahájila jednání s Evropskou komisí, aby součástí nových regulací byla účinná opatření zajišťující konkurenceschopnost podniků EU vůči třetím zemím s volnější environmentální legislativou a opatření  na zmírnění ekonomických dopadů revize obchodování s emisemi (EU ETS) na teplárenství, na které je v ČR připojeno 3,5 milionu obyvatel.

Tento bod usnesení podpořil před hlasováním v Senátu ministr životního prostředí Richard Brabec.

Chtěl bych senátorkám a senátorům i panu ministrovi životního prostředí poděkovat za podporu, situace je skutečně vážná a je potřeba začít s Evropskou komisí intenzivně jednat a nečekat pasivně, až přijde se svými návrhy revize ETS, které pak už bude velmi obtížné měnit. Věřím, že si pan ministr Brabec i vláda jako celek vezmou žádost Senátu opravdu k srdci,“ okomentoval výsledky jednání Senátu předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela.

Na teplárenství v posledních letech zásadně dopadají rychle rostoucí náklady na nákup povolenek na emise skleníkových plynů, jejichž cena se od roku 2017 loni více než zčtyřnásobila. Emise z tepláren sice loni oproti roku 2013 klesly téměř o třetinu, náklady na povolenky však strmě rostly, protože se současně dramaticky snížilo množství povolenek, které teplárny dostávají bezplatně. V loňském roce bezplatné povolenky na výrobu elektřiny a tepla pokryly pouze 23 % emisí z tepláren, zatímco v roce 2013 to bylo 69 %.

Bezplatné přidělování povolenek na výrobu elektřiny již skončilo, bezplatné přidělování povolenek na výrobu tepla má letos a v dalších letech dále klesat. Výnosy z aukcí povolenek jsou příjmem státního rozpočtu, loni z nich stát získal 16 miliard korun.

Vývoj nákladů tepláren na nákup povolenek na emise skleníkových plynů

Rok2017201820192020
Průměrná cena povolenkyCZK/EUA144399607598*
Náklad na nákup povolenekmil. CZK1 3263 8405 1435 652*

* Odhady. Průměrná cena povolenky v roce 2020 podle průzkumu Reuters z 24. dubna 2020 ve výši 21,92 Euro v roce 2020. Průměrné ceny povolenky za léta 2017 až 2019 – zdroj ERÚ

Zdroj: Vlastní výpočty Teplárenského sdružení ČR na základě veřejně přístupných informací o spotřebě povolenek, jejich bezplatně přiděleném množství a vývoji tržní ceny povolenky.

Důvodem rychlého růstu ceny povolenek na emise skleníkových plynů byla změna evropské legislativy přijatá v roce 2018, zejména zavedení tzv. rezervy tržní stability, která se v loňském roce poprvé projevila výrazným omezením množství povolenek nabízeného v aukcích.

Celkové emise skleníkových plynů v rámci ETS tak loni přes pokračující ekonomický růst v EU podle předběžných informací Evropské komise meziročně klesly o 8,9 %. Ve srovnání s výchozím rokem 2005 přesáhl loni celkový pokles emisí v ETS 35 %, zatímco původně plánované snížení emisí v ETS do roku 2020 mělo být pouze o 21 %.

V důsledku omezování výroby související s pandemií covid-19 se v letošním roce očekává další výrazný meziroční propad emisní v zařízeních zahrnutých do ETS.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv TS ČR

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down