Česká komora architektů (ČKA) si je vědoma rozsahu současné kritické situace způsobené pandemií nemoci covid-19. Architekti sice nepochybně nestojí v první linii jako zdravotníci, učitelé a lidé v základních službách – jejich úkolem je vytvářet prostředí, které teprve vznikne, ovšem bude nás pak obklopovat a formovat další desetiletí. S tímto vědomím Česká komora architektů zformulovala několik doporučení státním orgánům a samosprávám.

Pro předpokládané investice je třeba mít včas připravené kvalitní projekty, aby investované prostředky byly skutečně přínosné a smysluplné. ČKA je zákonným garantem platformy architektonických soutěží, která je k dispozici všem zadavatelům, v plném souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Regulérní architektonické soutěže jsou jediným transparentním nástrojem výběru zhotovitele kvalitního návrhu stavby a projektové dokumentace, který zadavateli ve srovnání s jinými formami zadávání zakázek dává možnost vybrat konkrétní návrh a cílovou podobu díla.

Pro nové programové období evropských dotací 2021 – 2027 je potřeba okamžitě začít s intenzivní projektovou přípravou, aby byly dotace skutečně využity, a to s co nejefektivnějším dopadem. Byla by škoda, kdyby kvůli odkladům skončily investice pouhými nákupy hotových výrobků s omezenou životností a náročnou údržbou. ČKA tak velmi oceňuje výzvu k práci na takových projektech od ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové.

.ČKA doporučuje přehodnotit požadavky na navrhování veřejných staveb v návaznosti na nové zkušenosti z průběhu pandemie. Je důležité, aby veřejní správci a zadavatelé ve spolupráci s odborníky vyhodnotili dopady pandemie do jimi zřizovaných provozů, zejména nemocnic, domovů pro seniory a školských staveb.

Jako takřka nezbytnou ČKA vnímá potřebu intenzivně se zaměřit na zlepšení veřejných prostranství měst a obcí, včetně venkovních hřišť a sportovišť, navíc s důrazem na podporu cyklodopravy. Města by měla být pro obdobné krize co nejlépe připravena a poskytovat co nejširší škálu zázemí a bezpečnějšího prostředí pro své obyvatele.

Také vyplývá, že je třeba intenzivněji se věnovat digitalizaci v projekční činnosti i projednávání a povolování staveb, aby se spolupráce a kontrola mezi veřejnými zadavateli, architekty a státní správou zjednodušila a zefektivnila a uspořený čas se mohl věnovat vlastní projekční práci. Smyslem přitom není vynalézat sofistikovaná technologická řešení a postupy, ale především zjednodušit administrativní proces. Dbát přitom na maximální využívání otevřených platforem, které budou univerzálně dostupné, administrativně jednodušší a uživatelsky přístupnější. Současná situace ukázala, že ty úřady, které dokázaly komunikovat na dostupných online platformách (Zoom, Webex, Teams apod.), prakticky nepřerušily či zásadně neprodloužily lhůty na vyřizování žádostí.

Nakonec ČKA doporučuje využít krizi k přípravě a zlepšení strategií týkajících se fungování a zvelebování měst a obcí a jejich vzájemné spolupráce. Je třeba podpořit také sdílení zkušeností mezi samosprávami v rámci České republiky, ale i celé Evropské unie. ČKA skrze svůj Otevřený think tanku architektů (OTTA) po mnoho let pomáhá právě s výměnou zkušeností mezi architekty i zadavateli a je připravena poskytnout tuto mikrokonferenční platformu i pro potřebné diskuse o nových strategiích a cestách ze současné situace.

Ve všech těchto bodech jsou Česká komora architektů a její členové připraveni se zapojit.

/zr/

Na snímku sídlo ČKA v pražské Josefské ulici

Foto: archiv ČKA*

Voda a les byly nejskloňovanějšími pojmy na dnešni konferenci Samosprávy 2019. Už čtvrtým rokem za sebou ji uspořádalo Sdružení místních samospráv ČR. Konference, která se konala v Brně, se zúčastnil i ministr zemědělství Miroslav Toman.

Pozornost, kterou po loňském katastrofálním suchu  konference věnovala vodě, jistě není překvapivá. Obsahem hned několika příspěvků byly i dopady klimatických změn na hospodaření v lesích a souvislost mezi suchem a kůrovcovou kalamitou.

ČERPÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH DOTACÍ MÁ BÝT PODMÍNĚNO ZADRŽOVÁNÍM VODY

Pokud jde o vodu, europoslanec Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv, upozornil mimo jiné na přetrvávající problémy ve způsobu obhospodařování zemědělské půdy. „Domnívám se, že jediným účinným řešením je podmínit čerpání evropských i národních zemědělských dotací tím, že zemědělci budou na obhospodařované půdě provádět efektivní retenční úpravy. Ty povedou k žádoucímu zadržování voy v půdě a zároveň budou prevencí lokálních povodní, jejichž následky často – a mnohdy opakovaně – nesou obce,“ prohlásil.

STÁT MUSÍ VÝRAZNĚJI PODPOŘIT BOJ S KŮROVCEM

Velmi zajímavé bylo pro účastníky konference také téma kůrovce, mimo jiné proto, že města a obce vlastní zhruba 17 procent všech lesů v ČR. „Nejsou však schopny pouze z vlastních prostředků zajistit včasnou a účinnou ochranu těchto lesů před kůrovcovou kalamitou, bez významnější pomoci státu není možné šíření kůrovce zastavit, mimo jiné i kvůli oslabení lesních ekosystémů v důsledku sucha,“ připomíněl místopředseda SMS ČR Jan Sedláček.

Sdružení místních samospráv požaduje také vyšší kontrolu soukromých vlastníků lesů. Zásadním problémem jsou podle SMS ČR takoví vlastníci, kteří na výskyt kůrovce nereagují nebo o něm dokonce ani nevědí. „Je k ničemu, když se v obecním lese dokážeme s kůrovcem vypořádat, ale v sousedních lesích neudělají soukromí vlastníci vůbec nic,“ uvedl k tomu Karel Ferschmann, předseda Pracovní skupiny pro životní prostředí SMS ČR.

Kromě hlavního tématu vody, kůrovce a financí na řešení těchto problémů se program konference věnoval například trendům a vybraným příkladům při spolupráci obcí v ČR a zahraničí, tomu, jak lze efektivně využívat PR a sociální sítě u měst a obcí, významu finanční analýzy nebo aktuálním a inspirativním projektům v oblasti smart cities/smart villages.

Konferenci připravilo Sdružení místních samospráv ČR ve spolupráci s Institutem veřejné správy Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a letos se konala pod záštitou a za účasti ministra zemědělství Miroslava Tomana.*

/zr/

K foto:

Na konferenci promluvil i ministr zemědělství Miroslav Toman

Foto: archiv MZe

 

V současné době končí programové období Evropské unie 2007-2013 a s ním také oblíbené Regionální operační programy (ROP), které financovaly rozvoj měst, venkova a celého regionu. Vláda premiéra Petra Nečase centralizovala evropské fondy. Tím vznikl také Integrovaný operační program (IOP), který má být zdrojem prostředků pro města, obce a kraje na financování jejich priorit. Celou řadu aktivit však nebude možné v novém programovém období zařadit. Jedná se například o rekonstrukce silnic III. třídy, místních komunikací, domovů pro seniory, veřejných prostranství, kulturních památek, ale také zařízení pro volnočasové aktivity.

V rámci Asociace krajů České republiky (AKČR) jsme iniciovali jednání s vládou, abychom upozornili, že výpadek evropských dotací by měl být nahrazen financemi ze státního rozpočtu prostřednictvím národních programů. Vyčíslili jsme předpokládané nároky, které by podle našeho názoru alespoň situaci napravily. Jedná se například o požadavky na rekonstrukce silnic nižších tříd. Vláda sice přislíbila navrácení peněz, o které kraje připravil tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek, nicméně ani tak si kraje nebudou moci příliš vyskakovat. Avizované navýšení rozpočtového určení daní pro kraje od 1. ledna 2016 bude pro kraje znamenat podíl 8,92 procenta z celostátního výnosu DPH. Pro Pardubický kraj to představuje 150 až 190 milionů korun, což jsou jistě prostředky nezanedbatelné, avšak ani zdaleka neřeší problémy, které máme s rozbitými silnicemi, které nám byly svěřeny zákonem o pozemních komunikacích do vlastnictví. Chceme proto jednat se státem o systémovém zajištění jejich financování a domníváme se, že je nutné, aby Státní fond dopravní infrastruktury stejně jako letos počítal pro kraje i na následující roky s financemi na rekonstrukci sítě silnic II. a III. třídy. Omezení financí by znamenalo postupné zhoršení technického stavu těchto komunikací, jelikož kraje nebudou moci zajistit ani jejich prostou reprodukci, natož pak celkovou obnovu. V rámci končícího programového období 2007-2013 byly rekonstrukce silnic nižších tříd podpořeny celkovou částkou přesahující 37 miliard korun, což představuje obnovu 3374 kilometrů silnic. Jak ale zajistíme opravy více než 80 % silnic nyní?

 

A ostatní komplikace způsobené nedostatkem finančních prostředků lze očekávat i v dalších oblastech. Ve spolupráci s ostatními územními partnery, jako je například Sdružení měst a obci, místní akční skupiny nebo Sdružení místních samospráv, chceme upozornit i na další potřebu zdrojů do národních programů. Například dotační titul Ministerstva pro místní rozvoj na rekonstrukce místních komunikací a chodníků by měl být podpořen alespoň 500 miliony korun. Stejná částka by měla být určena na financování infrastruktury cestovního ruchu. Pro srovnání: rozpočet na rok 2015 počítal s částkou 50 milionů, která byla navýšena na konečných 80 milionů. Stejně tak by měly být podpořeny i další priority, které nejsou zařazené v evropských dotacích. Jsou to sice silné požadavky na státní rozpočet, avšak nejedná se o prostředky, které by byly projídané. Finance by byly určené na rekonstrukce, investice a obnovu, což jsou prostředky, které se státu vždy vrátí. Navíc jde o jednotky miliard korun, které v celkovém objemu státního rozpočtu na rok 2016 nečiní ani šest promile výdajů. Tyto finance napomohou tomu, že se nezastaví rozvoj jednotlivých oblastí potřebných pro kvalitní život v regionech.*

ev

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down