Společnost Facebook zablokovala oficiální stránku města Trutnova. Jak informuje web města, důvodem byl příspěvek z vernisáže nové výstavy v Galerii města Trutnova, jejímž obsahem jsou mj. díla Františka Drtikola zachycující siluety nahých těl. Facebook tato umělecká díla vyhodnotil jako šíření pornografie a stránku města zablokoval.

"Je pro nás nepochopitelné, že v dnešní době může být moderní umění z dílny světoznámého autora tímto způsobem vnímáno," uvádí dále město na svém webu www.trutnov.cz.

"Celá situace je pro nás nepříjemná a snažíme se ji řešit, jak jen to jde. Bohužel komunikace se společností Facebook je velmi složitá a komplikovaná. Nicméně Facebook byl jedním z významných komunikačních kanálů města a zdrojem informací pro naše občany, proto se budeme snažit o zprovoznění až do vyčerpání všech možností.

Pokud po uplynutí lhůty 30 dnů, kdy většinou Facebook stránky či profily v podobné situaci znovu zpřístupní, bude stránka města Trutnova i nadále zablokovaná, budeme nuceni založit novou stránku a začít naprosto od nuly. Do té doby veškeré informace z města a městského úřadu jsou i nadále k nalezení na webu města www.trutnov.cz, v Mobilním Rozhlasu (mobilní aplikace i web) a dočasně také na facebookovém profilu Městské policie Trutnov," sděluje město.*

O výsledku celé této situace hodlá radnice dále informovat a vyzývá: "Držte nám pěsti! Děkujeme!"

/mt/

Na snímku: Upoutávka na webu Galerie města Trutnova na výstavu fotografií Za tichem ticho, které byly galerii zapůjčeny ze soukromých sbírek PPF. Výstava potrvá do letošního 4. prosince.

Foto: web galerie

I nesmazaný e-mail, status na Facebooku či foto na Instagramu zanechávají uhlíkovou stopu. Kdo to myslí s bojem proti změnám klimatu vážně, měl by je používat co nejméně, ideálně vůbec. Proč?

Uchovávání elektronických dat si žádá energii. V současnosti datová centra spolykají celosvětově dvě procenta elektřiny. Do roku 2030 to už má být osm procent. Přitom lidé využívají jen šest procent dat, která kdy vytvořili, vyplývá z výzkumu Hewlett Packard Enterprise. To znamená, že 94 procent dat zůstává bez využití – a jenom zanechává uhlíkovou stopu.

Každá nesmazaná e-mailová zpráva, každý status na Facebooku, každá fotka na Instagramu, o videích ani nemluvě, představuje nutnost využívání digitální paměťové kapacity, datového centra, „serverovny“, a to si zase žádá napájení elektřinou, vyráběnou stále z velké části prostřednictvím neobnovitelných zdrojů energie.

Nejde o žádnou maličkost. Někteří experti připodobňují uhlíkovou stopu uchovávaných, ale nevyužívaných dat k tomu, jako bychom bez využití udržovali celé letecké odvětví.  Celková suma globálních dat představovala v roce 2018 celkem 33 zetabajtů (zetabajt odpovídá jednomu bilionu gigabajtů). To si lze představit jako zhruba 10 660 bilionů kopií knihy Vojna a mír nebo 66 miliard let dlouhou hudební nahrávku. Do roku 2025 se však tato suma dat zpětinásobí, na 175 zetabajtů, vyplývá z prognózy společnosti International Data Corporation.

Rozvoj umělé inteligence nebo třeba takzvaného internetu věcí problém dále zhoršuje. Dokonce i environmentální aktivisté hojně využívají elektronická zařízení a sociální sítě, čímž zesilují svůj uhlíkový otisk. Lidé mají pocit, že online komunikace je environmentálně šetrná, ovšem tak tomu není.

V příštích letech tak lze předpokládat růst povědomí o tomto problému a také to, že environmentálně uvědomělí lidé se budou více zajímat o to, jak a kde jsou skladována jejich data – zda prostřednictvím využívání uhlí nebo jiných neobnovitelných zdrojů, nebo ne.*

/Lukáš Kovanda/

 

Soutěž Evropský strom roku 2020 vstupuje do své závěrečné fáze. Od neděle již podporovatelé svých stromů nevidí průběžné počty hlasů pro své favority, a to až do slavnostního vyhlášení výsledků 17. března. Poslední veřejná čísla dávala největší náskok české, 350 let staré Chudobínské borovici, která vedla s náskokem 34 885 hlasů. Stříbrnou příčku obsadili prozatímně ruský Osamělý topol z Kalmycké stepi s 25 426 hlasy a na třetím místě zakotvil chorvatský Jinan s Daruvaru s průběžným ziskem 23 417 podporovatelů.

Hlasování zůstává otevřené až do půlnoci 29. února na stránkách www.evropskystromroku.cz.

„Pro stromy se prozatím sešlo přes 232 tisíc hlasů. Chudobínská borovice si udržuje dlouhodobě náskok a prestižní titul tak vůbec poprvé možná zamíří do Česka, kde se nápad na hledání Stromu roku zrodil. Veřejnost může ale pořadím stále zamíchat, hlasování je otevřeno celý týden až do konce února a každý má dva hlasy,“ přiblížila soutěžní princip Andrea Krůpová z Nadace Partnerství, která je národním koordinátorem ankety.

Podporu české reprezentantce vyjádřilo i několik osobností, mezi nimi i jedna z nejsledovanějších person českého Instagramu Leoš Mareš. „Společné hlasování nám jde, vy to víte. Naše borovice zatím v hlasování vede, poráží pěkné stromy a konkurence je silná. Věřím, že společně dotáhneme borovici k vítězství,“ vzkázal hlasujícím ve videu.

Na facebooku vznikla také skupina Fandíme chudobínské borovici, která spojila už více než sedm a půl tisíce lidí. Skupina slouží jako platforma pro fotky, malby, vzpomínky na zaniklý Chudobín a samozřejmě výzvy k hlasování pro českou favoritku.

Smyslem Evropského stromu roku je poukázat na zajímavé staré stromy jako na důležité přírodní i kulturní bohatství, které bychom měli chránit. V Evropském stromu roku na rozdíl od jiných soutěží není důležitá krása, velikost nebo věk, ale příběh a spojení s lidmi.

Kdo nakonec vystoupí na bednu vítězů, to odhalí slavnostní večer 17. března v Evropském parlamentu v Bruselu pod záštitou europoslanců Luďka Niedermayera a Michala Wiezika.

Chudobínská borovice (borovice lesní, Pinus Sylvestris) roste na skalnatém výběžku levého břehu Vírské přehrady na Žďársku. Své jméno nese po zatopené obci Chudobín, která byla obětována ve prospěch výstavby vodní nádrže. Podle pověsti tradované mezi obyvateli zaniklé vesnice hraje u borovice za noci čert na housle. To místní nejspíš poslouchali silné větry vanoucí svrateckým údolím. Borovice je nejen významným orientačním bodem, ale i působivým důkazem vysoké odolnosti vůči rozmarům klimatu i působení člověka.*

/zr/

Na snímku: královna zatopeného údolí - Chudobínská borovice

Foto: archiv

Zatímco krajská města využívají sociální síť Facebook všechna, z celkem 55 okresních měst si jich pět dopsud nezřídilo oficiální facebookový profil. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který během prvních čtyř měšsíců letošního roku uskutečnil Institut veřejné správy na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s PR Akademií.

Průzkum, který pod názvem Jak se daří obcím využívat Facebook pro komunikaci s veřejností mapoval aktivitu okresních a krajských měst na největší sociální síti, ukázal, že průměrný počet fanoušků facebookových stránek měst v přepočtu na obyvatele činí 0,13. Číslo vyjadřuje podíl počtu fanoušků facebookové stránky a počtu obyvatel města. S velkým odstupem vede v této kategorii město Znojmo, které má 0,72 fanoušků na jednoho obyvatele. Následují Karlovy Vary (0,49), Nový Jičín (0,4), Český Krumlov (0,39) a Třebíč (0,34).

Ukázalo se, že města umějí být na sociálních sítích různě aktivní, ale také různě produktivní z hlediska života a komunikace na svých profilech. Čím aktivnější jsou z hlediska vlastního obsahu a jeho podoby, tím aktivnější je i jejich publikum. Nelze však jednoduše aplikovat přístup ‚čím více textů, tím více aktivity a nových fanoušků‘,“ okomentoval zjištěné skutečnosti Filip Hrůza, ředitel Institutu veřejné správy Ekonomicko správní fakulty Masarykovy univerzity.

Dalším z ukazatelů, na něž se průzkum zaměřil, byl počet reakcí na jednotlivé příspěvky. Během sledovaného období nejvíce zabodovala Praha, která získala průměrně 185 reakcí na každý publikovaný příspěvek. Další v pořadí jsou Karlovy Vary (143), Znojmo (134), Ostrava (95) a Opava (85). Průměrný počet reakcí na jeden facebookový post byl 35.

Realizovaný průzkum ověřil, že měřítkem úspěchu komunikace na sociálních sítích není pouze počet fanoušků, ale zejména dlouhodobá práce s atraktivním obsahem. Potvrzuje to například Znojmo, které vede v počtu fanoušků na obyvatele, zároveň je ale též v popředí míry interakce u publikovaných příspěvků,“ uvedl Roman Kučera, jenž vede vzdělávací centrum PR Akademie. „Upřímně mě překvapilo, že některé radnice stále nevyužívají ke komunikaci s veřejností sociální sítě. Zvláště pak v době, kdy svůj oficiální FB profil mají ve stejném městě například hasiči nebo lokální sdružení,“ dodal.*

/zr/

Již tři stovky návštěvníků facebookového profilu Moderní obce kliknutím na něj potvrdilo, že se jim tento profil líbí. Z poslední doby největší dosah (339) zaznamenal příspěvek o vyhlášení naší soutěže Komunální politik roku 2015, který jsme na facebookový profil zařadili 14. května.

Na adrese: https://www.facebook.com/ModerniObec se však velké pozornosti těšilo i avízo (25. 5.) na zcela novou největší čističku vzduchu v Česku, která v Kladně ročně vyčistí více než 3,5 miliardy (!) kubíků vzduchu. S podobným kladným ohlasem se setkalo rovněž upozornění na to, že 27. května byl vydán nejnovější elektronický newsletter Moderní obce. Velice úspěšný byl také příspěvek z letošního 17. března  o vyhodnocení výsledků vzdělávacího programu pro žáky a středoškoláky DOODPADU aneb Co do kanalizace nepatří. Předpokládáme, že jej četli zejména středoškolští autoři projektů, s nimiž do programu vstupovali a které byly oceněny 19. března v Českých Budějovicích společností ENERGIE AG Bohemia a jejími dceřinými společnostmi.

Na našem facebookovém profilu nevyužíváme placené podpory příspěvků. Mezi fanoušky převládají muži (56 %), přičemž jejich  gros se rekrutuje z věkové kategorie 25–34 let (muži 22 %, ženy 14 %). Nejvíce fanoušků máme v Praze (105), za níž následuje Brno a jižní Morava (20). Facebookový profil Moderní obce si čtou i lidé na Slovensku, ve Francii, Bosně a Hercegovině, v Norsku, Izraeli, Spojených státech amerických, Rakousku i Spojeném království Velké Británie a Severního Irska.*

Děkujeme vám všem. Prosíme, zachovejte nám přízeň i v budoucnu!

redakce Moderní obce

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down