Pardubický kraj již potvrdil záměr výstavby fotovolatických elektráren na budovách LDN Rybitví, Vysokomýtské nemocnice, Střední školy automobilní Holice a Speciální základní, mateřské a praktické školy Ústí nad Orlicí. Do výzvy Modernizačního fondu nyní přidává také Střední školu chovu koní a jezdectví v Kladrubech nad Labem.

„Chtěli bychom dojít do bodu, kdy budou budovy pod správou kraje více energeticky soběstačné. V tuto chvíli máme vytipovaných 26 objektů, které chceme postupně řešit. A protože se nám nyní otevřela možnost přidat ještě jeden projekt spolufinancovaný z evropských zdrojů, rozhodli jsme se pro kladrubskou školu, která je z hlediska technické připravenosti další na řadě, “ uvedl radní pro  regionální rozvoj a evropské fondy Ladislav Valtr.

Panely by měly být osazeny na rovné střechy na objektu školy a domova mládeže a na mistrovnu. Projekt by měl umožnit i mobilitu elektrické energie pomocí inteligentní sítě (tzv. smart grid), jejímž cílem je, aby všechny objekty školy byly vzájemně propojené a reagovaly tak na energetické potřeby jednotlivých budov.

„Celkové náklady projektu pro Střední školu chovu koní a jezdectví v Kladrubech nad Labem
odhadujeme lehce přes sedm milionů korun, podíl evropských dotací uvažujeme v úrovni třiceti procent, tedy necelých dvou milionů korun,“ dodal radní Valtr.

Doba návratnosti investice při průměrném slunečním svitu a započítáním inflace ceny elektrické energie je odhadována asi na 12 let.

/TZ - ps/

Tento rok bude jistě turbulentní v mnoha ohledech. Lidé se obávají nejen dalšího zdražování energií, ale také růstu inflace zdražující většinu položek rodinného rozpočtu. Co ale přinese rok 2022 nového v pracovní oblasti? Mnoho lidí je stále optimistických a očekávají, že si v práci polepší a budou dostatečně vydělávat (22 %), jen o něco málo méně se naopak bojí ztráty zaměstnání a následných problémů se splácením závazků (21 %) a stejné procento věří, že si polepší a bude vydělávat výrazně více než doposud (21 %), říká anketa pracovního portálu Profesia.cz.

„Všichni doufáme, že bude lépe, a že problémy, které celé společnosti i každému z nás přináší covid-19, už oslabí nebo pominou. V anketě na našem portálu Profesia.cz se vytvořily tři zhruba stejně silné názorové proudy. Dva více či méně optimistické, které věří, že si v práci polepší a třetí pesimistický, který očekává problémy,“ říká na základě výsledků ankety Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.

Vedle těchto tří hlavních proudů přinesla anketa ještě dvě další odpovědi se stejným procentuálním zastoupením: 18 % se bojí, že i když si své pracovní místo udrží, tak kvůli rostoucím cenám energií a inflaci nebude schopno splácet svoje závazky a vyžít. Stejné procento (18 %) pak neočekává od tohoto roku v pracovní oblasti žádnou změnu.

„Podle našich statistik zažilo 59 % Čechů kvůli covidu-19 úplnou ztrátu nebo snížení příjmu a následně problémy s ukočírováním rodinných financí,“  uvádí Martin Steiner, obchodní ředitel BNP Paribas Cardif a dodává: „Logickou reakcí na tyto těžké chvíle je, že stále více lidí se chová zodpovědně a své závazky si více pojišťují. Konkrétně registrujeme 12procentní růst pojištění úvěrů a hypoték pro případ neschopnosti splácet.“

/zr/*

V hotelu Thermal v Karlových Varech se 12. a 13. ledna sešli radní z celé republiky, kteří mají ve své gesci cestovní ruch. Zamířili na letošní první jednání komise Rady Asociace krajů České republiky. Předmětem jednání byl  například zákon o cestovním ruchu nebo plány agentury Czech Tourism pro letošní rok.

„Na programu bylo hodně zásadních bodů k projednání. Nejvíce pozornosti vyvolala informace o tom, že tvorba zákona o cestovním ruchu je znovu ve hře. Dlouhodobě je upozorňováno ze všech úrovní, že tak významné hospodářské odvětví, jakým cestovní ruch bezesporu je, nemá legislativní podporu v samostatném zákoně. Vznik zákona o cestovním ruchu je součástí Programového prohlášení nové vlády a Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo zákon vypracovat za součinnosti partnerů, tedy i krajů, do konce roku 2023,“ poznamenal Alexandr Krejčíř, radní Pardubického kraje zodpovědný za cestovní ruch, sport a majetek.

Dalším významným tématem jednání byla Kategorizace a certifikace destinačních managementů, jejímž cílem je zkvalitnit a zefektivnit činnosti v oblasti destinačního managementu a jejich marketingových aktivit.

„Ředitel agentury CzechTourism Jan Herget na setkání představil plánovaný projekt e-Turista, který by chtěla agentura spustit do dvou let. Jedná se o jednotný systém pro evidenci návštěvníků v tuzemsku.  Také jsme se dozvěděli, jaké plány má CzechTourism pro tento rok,“ uvedl Krejčíř.

Na jednání proběhla také prezentace Ministerstva pro místní rozvoj. „Ministerstvo nás ujistilo, že i v roce 2022 bude podporovat cestovní ruch samostatným dotačním titulem, takzvaným Národním programem podpory cestovního ruchu v regionech 2022,“ řekl Alexandr Krejčíř.

Součástí setkání byla i prohlídka Karlových Varů s průvodcem, Muzea Karlovy Vary a ikonického hotelu Grandhotel Pupp.

/zr/*

Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) opakovaně vznáší v rámci jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) požadavek na odpovídající finanční kompenzace samosprávám za povinné testování zaměstnanců.

Místopředseda SMO ČR a starosta města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav Vlastimil Picek otevřel při jednání Ústředního krizového štábu již několikrát otázku zajištění antigenních testů územním samosprávám pro povinné testování zaměstnanců ÚSC či jejich proplácení ze strany zdravotních pojišťoven.

Přestože současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek přislíbil proplácení povinného testování i zaměstnancům samospráv a jejich příspěvkových organizací, pojišťovny stále nemají patřičné pokyny, jak v tomto případě postupovat.

„Mediální vyjádření je jedna věc,“ říká Vlastimil Picek a pokračuje: „ale náš požadavek, který vznášíme již od jara loňského roku není zanesen do žádného závazného dokumentu, podle kterého by pojišťovny jednaly. Od dnešního jednání ÚKŠ očekáváme jednoznačné sdělení vůči zdravotním pojišťovnám, že testy budou propláceny rovněž za zaměstnance ÚSC a jejich příspěvkových organizací.“

 /TZ SMO ČR – ak/*

Areál budoucího sběrného dvora s re-use centrem v Liberci získal souhlas EIA pro umístění kompostárny. Město tak může pokračovat v záměru postavit v dané lokalitě moderní komplex sběrného dvora.

„Je to další důležitý krok, který nám v Londýnské umožní vytvořit kvalitní koncepci celého areálu. Původní projekt Sběrného dvora nebyl řešen koncepčně a kompostárna by se tam smysluplně nevešla. To byl jeden z hlavních důvodů, proč jsme se rozhodli ve fázi územního rozhodnutí projekt ještě zastavit a přepracovat, aby občanům do budoucna sloužil efektivněji. Získání kladného stanoviska EIA pro kompostárnu bylo jednou z podmínek, abychom mohli moderní komplex skutečně doprojektovat a postavit,“  říká primátor města Liberce Jaroslav Zámečník.

Novou koncepci celého areálu, kterou zpracovala Kancelář architektury města (KAM), považuje primátor za mimořádně vydařenou především kvůli tomu, že je maximálně využit potenciál místa, zvýšila se pobytová kvalita, průchodnost území na cyklostezku a rozšířil i objem budoucích služeb pro obyvatele.

„Proces EIA hodnotí a dává doporučení především k tomu, za jakých podmínek a zda vůbec je možné projekt a stavbu realizovat, aniž by došlo k nežádoucímu narušení životního prostředí. Území budoucího komplexu je zorganizováno tak, aby zde mohly samostatně existovat i spolupracovat tři různé subjekty. Tedy sběrný dvůr, re-use centrum a kompostárna. Výsledkem bude dostatečná kapacita, uživatelsky příjemné prostředí bez čekání, ale také rychlé odbavení,“ popisuje vedoucí KAM Liberec Jiří Janďourek.

Sběrný dvůr a re-use centrum budou financovány především z dotačních zdrojů. Město je chce stavět na etapy podle aktuálně dostupných dotačních titulů a vlastních finančních možností. Náklady na vybudování provozu na likvidaci bio odpadu kompostárny určí mimo jiné i volba technologie, kterou bude provoz používat.

/TZ/*

Také v návaznosti na zvyšující se ceny energii připravil Pardubický kraj projekty na vybudování fotovoltaických elektráren instalovaných na střechy krajských budov. Začít chce u dvou zdravotnických zařízení a tří školských budov.

Tyto pilotní projekty byly vybrány z 26 zpracovaných studií a jsou připravené pro podání žádosti v rámci vyhlášené výzvy Modernizačního fondu.

„Po vyhodnocení 26 zpracovaných studií jsme se rozhodli pro podání žádosti u prvních pěti našich objektů ve zdravotnictví a školství. Jedná se o budovy LDN Rybitví a Vysokomýtské nemocnice v oblasti zdravotnictví a areály SŠ chovu koní a jezdectví v Kladrubech nad Labem, SŠ automobilní v Holicích a Speciální ZŠ, MŠ a PŠ v Ústí nad Orlicí,“ řekl krajský radní pro evropské fondy a regionální rozvoj Ladislav Valtr. „V rámci projektů chceme instalovat fotovoltaické elektrárny na střechy těchto budov a tím zvýšit energetickou soběstačnost vybraných organizací, což se i vzhledem ke stávající situaci na trhu s energiemi ukazuje jako velmi racionální krok. Předpokládané náklady těchto projektů jsou 22 milionů korun s tím, že návratnost těchto investic je dle studií dosažitelná i bez dotací. Předpokládaná výše dotace i v úrovni 20-30 procent tyto záměry samozřejmě dále vylepší,“ uvedl radní Ladislav Valtr.

/zr/*

Obec Brniště kompletně proměňuje odpadové hospodářství. Zavádí do něj takzvané chytré technologie jako je například evidence jednotlivých výsypů, takzvaný PAYT systém či jedinečné lisy na odpad a další.

Hospodaření s odpady bude v obci výrazně efektivnější. Již nyní technologické novinky přináší významné úspory – došlo například k výraznému zvýšení vytříděnosti odpadů.

Díky technologiím, které obec zavedla, snížila množství komunálního odpadu o 30 kilogramů na občana, vytřídila o 20 tun papíru a plastu více než v minulém roce a výrazně navýšila odměnu od organizace  EKO-KOM, čemuž pomohlo zavedení evidenčního systému. Ten umí s pomocí mobilních terminálů načítat prostřednictvím QR kódů naplněnost popelnic i druhy odpadů. Díky tomu samospráva obce ví, co nádoby s odpadem obsahují a může tak optimalizovat obecní odpady.

Proměny odpadového hospodářství  v Brništi

 „Nové technologie v odpadovém hospodářství, které jsme zavedli, se rychle promítly do vyšší efektivity nakládání s obecními odpady,“ uvádí Michal Vinš, starosta obce a dodává: „Věříme, že díky dalším plánovaným novinkám, budou úspory ještě vyšší a vytřídíme i podstatně více odpadu. Naopak komunálního odpadu a bioodpadů bude méně. Naše obec také bude lépe připravena na novou odpadovou legislativu.“

Chytrá evidence

Evidenční systém, který obec zavedla, se jmenuje ECONIT. Funguje jednoduše; jeho hardwarová část představuje nástroj na sběr dat – tedy mobilní terminál, který načítá QR kódy, a ta softwarová zase pracuje s daty. Technologie je přizpůsobená přesně na míru obce Brniště. Obci pomáhá při přeměně odpadového hospodářství – jako komplexní partner – společnost JRK.

/zr/

 *

Klimatický balíček EU má podle expertů splnitelné cíle, měl by ale respektovat možnosti členských zemí a promyslet jeho dopady na hospodářství a občany. Zaznělo to včerejším na senátním semináři o dekarbonizaci české ekonomiky do roku 2030. Evropská komise chce do uvedeného roku snížit opatřeními pod názvem Fit for 55 emise v Evropské unii o 55 procent.

"Respektujeme ten závazek, zároveň si ale myslíme, že není respektována technologická neutralita," uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla. Podle něj je třeba navrhovaná opatření ještě přezkoumat, zda jsou proveditelná. Například cíle v oblasti čisté energetiky bude schopna ČR splnit, cíle v oblasti vytápění, chlazení nebo dopravy jsou ale podle náměstka pro Česko nerealizovatelné.

Neděla uvedl, že cíle v úsporách konečné spotřeby energií Česko plní ze 70 procent, takže jejich zamýšlené zvýšení z 0,8 procenta ročně na dvojnásobek je v ČR nesplnitelné, neboť do úspor nově nebude možné započítat omezování fosilních paliv.

Podle prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého je třeba propočítat dopady opatření na výrobce. Podobné námitky měl i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš, podle něhož se z plánů Evropské komise pod názvem Green Deal (Zelená dohoda pro Evropu) musí stát Real Deal, tedy uskutečnitelná dohoda. K větší opatrnosti a realitě nabádají rovněž starostové měst a obcí, jak zmiňovali na tiskové konferenci SMO ČR, na jejichž bedra pak dopadne realizace stanovených cílů.

Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek uvedl, že návrh Evropské komise jen plánem pro Západní Evropu a její přežití. Nejsou známé jeho dopady na obyvatele, z jejichž odvodů budou státy platit realizaci opatření ve veřejné sféře, dodal Samek. Europoslanec Luděk Niedermayer uvedl, že plán se bude projednávat v unijních orgánech nejméně rok. Jeho cíle pokládá za dosažitelné, ale podle něho je třeba na rozšíření obnovitelných zdrojů energie využít nejméně třetinu z jednoho bilionu eur (zhruba 25 bilionů korun), který má být v rámci EU vyčleněn.

Cestou má být větší využívání obnovitelných zdrojů, tedy rozvoj solárních a větrných elektráren. Česko usiluje o možnost více využívat jadernou energii, což však některé státy EU nebo ekologické organizace odmítají.

Senát bude klimatický balíček projednávat v pátek 5. listopadu, což je poslední den, kdy mohou parlamenty členských zemí vznést k jednomu ze souboru opatření své připomínky. Pokud by se na nich shodla třetina parlamentů, Evropská komise by je musela přezkoumat, uvedl předseda pořádajícího evropského výboru Mikuláš Bek.

/zr/*

Olomoucký kraj v těchto dnech realizuje SMART projekt, který zlepší komunikaci mezi zdravotnickou záchrannou službou a poskytovateli akutní lůžkové péče. Konkrétně půjde o elektronické sdílení zdravotnické dokumentace pacientů mezi Zdravotnickou záchrannou službou Olomouckého kraje a nemocnicemi v Jeseníku, Hranicích a Šumperku.

Do projektu bude kromě zmíněných nemocnic aktivně zapojen také Odborný léčebný ústav Paseka, který se v posledních letech významně podílí na léčbě pacientů trpících následky onemocnění covid-19.

„Jedná se o dílčí projekt v rámci konceptu Smart Region Olomoucký kraj. Do současné chvíle probíhala elektronická výměna zdravotnické dokumentace mezi záchrannou službou a jen některými vybranými poskytovateli lůžkové péče v našem kraji. Tímto projektem rozšíříme systém sdílení dat o pacientech na všechny relevantní poskytovatele akutní lůžkové péče v regionu. Sjednotíme tak systém přenosu těchto důležitých informací v celém kraji,“ uvedla Zdeňka Dvořáková Kocourková, radní Olomouckého kraje pro investice, evropské projekty, IT a Smart region.

K dnešnímu dni jsou do systému zapojeny například fakultní a vojenská nemocnice v Olomouci, dále nemocniční zařízení v Prostějově, Přerově a Šternberku.

/zr/

*

Poslední říjnový den patří Světovému dni měst (World Cities Day), jehož cílem je zvýšení povědomí o globální urbanizaci a jejích dopadech. Obecným mottem Světového dne měst je „Lepší město, lepší život“, přičemž tato iniciativa se každý rok zaměřuje na odlišné téma. Tím letošním je adaptace měst na klimatickou odolnost.

„Změny klimatu a přizpůsobení se jim jsou velkým tématem i pro Evropskou unii; jsme proto rádi, že na něj reaguje i Světový den měst OSN. Ten se letos zaměří na zvýšení povědomí o klimatických změnách a reakci měst na ně. Zároveň poskytne možnost sdílet efektivní řešení a možné cesty, jak se bránit oteplování a dalším negativním klimatickým jevům,“ uvedla Daniela Grabmüllerová, náměstkyně pro řízení sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů. „Klimatické změny jsou jednou z hrozeb udržitelného rozvoje, která dopadá na velká i malá města – ať už v podobě záplav, sesuvů půdy nebo extrémních teplot. Více než půl miliardy lidí žijících ve městech je už teď ohroženo stoupající hladinou moří a stále častějšími bouřemi. Právě z prostředí měst by tak měla vzejít řešení založená na vědeckém výzkumu a zapojení podniků,“ dodala Grabmüllerová.

Světový den měst se slaví od roku 2014 na základě rezoluce Valného shromáždění OSN. Hlavním hostitelem letošní iniciativy je egyptský Luxor. Ve svém prohlášení k letošnímu Světovému dni OSN upozorňuje, že v příštích dvou desetiletích se povodně dotknou obyvatel nejméně 136 světových megaměst. V polovině století by pak klimatické změny ve městech mohly ohrožovat až 3,3 miliardy obyvatel.

Cíle a závazky v oblasti rozvoje měst a bydlení koordinuje na celosvětové úrovni  Program OSN pro lidská sídla (UN-Habitat), který je zaměřen na zlepšování života ve městech. Věcným gestorem tohoto programu v České republice je Ministerstvo pro místní rozvoj.*

/zr/