V sobotu 27. března proběhla Hodina Země, celosvětová kampaň na ochranu klimatu. Do akce se u nás i přes svízelnou situaci v souvislosti s pandemií covid-19 zapojil rekordní počet účastníků: 143 obcí a 110 firem. Hodina Země cílí na obce, firmy i na jednotlivce. Z 3000 účastníků si 1230 stanovilo svůj klimatický závazek, díky kterému se za rok ušetří na 3300 oxidu uhličitého. Akci koordinoval Ekologický institut Veronica.

Z letošní účasti jsme nadšeni,” uvedl koordinátor akce Petr Ledvina. „Připojilo se o dvacet obcí více než loni a dokonce sedmnáct statutárních měst. Takový počet jsme ještě nikdy neměli. Zúčastnilo se téměř 2x více firem a svůj klimatický závazek přijalo 1230 jednotlivců, což je 2x více než v minulém roce”.

Mezi osobní klimatické závazky patřilo například méně létat, méně jezdit autem, méně jíst maso nebo méně topit. Společně se lidé zavázali uspořit ve svých domácnostech na 3300 tun CO2. „K akci na webu se můžete připojit ještě celý týden. Na výběr máte ze 13 navrhovaných opatření nebo si můžete stanovit závazek vlastní,” nabízí Petr Ledvina.

Na hodinu potemnělo osvětlení v řadě obcí a měst. Důležitější než symbolické jednohodinové zhasnutí jsou však klimatické závazky jednotlivých obcí. A ty jsou letos významnější než předchozí roky a týkají se i uhlíkové neutrality.

Brno na webu Hodiny Země deklaruje svůj závazek snížit emise CO2 o 40 % do roku 2030 a tento závazek podpořilo zhasnutím Špilberku či Nové radnice. Praha má za cíl uhlíkovou neutralitu v roce 2050 a zhasla historické dominanty a významné památky téměř na 50 místech. Potemněly Karlův most, Petřínská rozhledna, Národní divadlo i Staroměstská radnice.

Obec Svatý Jan pod Skalou se přidala ke klimatické žalobě a hodlá více využívat obnovitelné zdroje. Nejrozsáhlejší cíle má pravděpodobně středočeské město Jesenice, které se zaměřuje na využití obnovitelných zdrojů, úspory a využití dešťové vody. Další významné závazky si stanovili v Karlových Varech, Jihlavě či v Písku, kde chtějí budovat energeticky pozitivní čtvrtě. Své klimatické závazky si dávají i další subjekty – firmy, hotely, kavárny a školy.

Vlna solidarity a pocitu vzájemnosti se projevila i v zájmu o ochranu klimatu. Děkujeme všem, kteří si našli hodinu pro ochranu klimatu,“ ocenila aktivitu účastníků akce Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica.

Hodina Země je nejrozsáhlejší celosvětová klimatická akce, ve které si od roku 2007 miliony lidí připomínají nutnost co nejrychleji zastavit vypouštění skleníkových plynů. V České republice se koná od roku 2010.

/zr/

Ilustrační foto: FB profil Hodiny Země

 

Už 200 milionů korun vyčerpali občané, obce, spolky a firmy na výsadbu stromů uvnitř měst a obcí. Ministerstvo životního prostředí aktuálně navyšuje dotační titul o dalších 100 milionů korun, které pomohou připravit města a obce na dopady změny klimatu.

„Lidé mají o sázení stromů opravdu obrovský zájem. Jen za první dva měsíce letošního roku nám dorazilo 456 žádostí o podporu v objemu téměř 100 milionů korun. To jsou skutečně rekordní čísla. V dotační výzvě jsme dosud rozdělili už 200 milionů korun, díky kterým poroste téměř 50 tisíc nových stromů. A dnes také přidáváme do programu dalších 100 milionů korun, aby sázení mohlo dále pokračovat,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Cílem dotačního programu na podporu komunitní výsadby listnatých stromů na veřejných prostranstvích je nabídnout zájemcům jednoduchý finanční mechanismus na podporu výsadeb listnáčů v zastavěných částech měst a obcí. O dotaci může požádat prakticky kdokoliv, od samospráv, škol a spolků přes instituce, podniky až po samotné občany, jedinou podmínkou je prokazatelný vztah k místu výsadby.

„Díky širokému spektru žadatelů, jednoduché administrativě, rychlému zpracování žádostí a vstřícnému nastavení podpory, kdy příspěvek až 250 tisíc korun pokryje i 100 procent výdajů za nákup sazenic, potřebného materiálu a následnou péči o stromky, vyčerpali zájemci dvousetmilionovou alokaci dotační výzvy za necelý rok a půl,“ konstatoval Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Aktuálně lze z výzvy podpořit výsadbu stromů na veřejně přístupných místech měst a obcí umístěných v zástavbě, kde to technické podmínky dovolují a kde výsadba dává smysl. Z programu je financována také výsadba v uzavřených vnitroblocích či společných dvorech bytových domů. Vedle samotných sazenic program přispívá i například na nákup substrátu, kotvení, hnojiva, ochrany kmene či zavlažovacích vaků, ale také na zajištění odborného posudku. Podrobnosti najdete na: https://www.narodniprogramzp.cz/nabidka-dotaci/detail-vyzvy/?id=76 .

MŽP podporuje také výsadbu ve volné krajině, a to z Programu péče o krajinu. V jeho aktuálně otevřené výzvě na výsadbu vyhradilo 20 milionů korun, viz: https://www.mzp.cz/cz/news_20210225-MZP-posila-60-milionu-korun-na-adaptaci-na-zmenu-klimatu-vysadbu-stromu-nebo-tvorbu-tuni-a-mokradu-.

Obě dotační výzvy jsou součástí celonárodní iniciativy MŽP a Nadace Partnerství Sázíme budoucnost, jejímž cílem je vysázet v České republice do 5 let mimo les 10 milionů nových stromů.

Detaily k podmínkám výzvy najdete na webu Státního fondu životního prostředí ČR nebo na www.sazimebudoucnost.cz, kde se sbírají i další soukromé zdroje na podporu výsadeb.

/zr/

Ilustrační foto: archiv MŽP*

Povinné testování na koronavirus se bude od středy 10. března nově týkat i zaměstnanců veřejné správy. Povinnost testovat už platí ve velkých firmách i podnicích od 50 do 249 zaměstnanců. Nově u těchto zaměstnavatelů musí být testovány i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a pracovníci agentur.

Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zdravotnictví doporučují primárně využívat samotestování. A to s ohledem na pandemickou situaci, větší potřebu vyšetření a omezené kapacity POC antigenních center. Tak, aby se eliminovalo šíření koronaviru a zachoval provoz soukromého i veřejného sektoru.

V praxi to znamená využívat zejména antigenní testy, které lze pořídit prostřednictvím subjektů z průběžně aktualizovaného seznamu na webu Ministerstva zdravotnictví. Stát na samotestování přispěje z veřejného zdravotního pojištění čtyřikrát měsíčně 60 korun na test a zaměstnance/OSVČ.

Rovněž lze doporučit testování prostřednictvím „závodního“ či smluvního lékaře daného podniku nebo externího poskytovatele zdravotních služeb.

Všichni pracovníci docházející do podniku včetně veřejné správy, ať už to jsou zaměstnanci na plný nebo částečný úvazek, pracovníci agentur práce nebo OSVČ, se budou muset prokázat negativním testem. V případě, že nebudou mít vlastní test, je možné zahrnout je do testování v rámci firmy, kde se zdržují,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „V týdnu od pondělí 8. března by mělo být dostatečné množství testů. Firmy by se teď neměly předzásobovat a raději by měly počkat, aby se nárazově nezvyšovala cena.

V souvislosti s rozšířením povinnosti testovat na covid-19 došlo k aktualizaci průvodce Deset kroků k samotestování zveřejněného například zde.

Nechceme zavírat průmyslové ani jiné podniky. Východiskem, jak zmírnit šíření epidemie a zároveň tak co nejméně ohrozit chod ekonomiky, je právě pravidelné a opakované testování. Odhalení zejména bezpříznakových přenašečů může pomoci i s aktuální zátěží nemocnic, protože nákaza se díky tomu nešíří především mezi zranitelné skupiny obyvatel, jejichž zdravotní stav si pak často vyžádá právě hospitalizaci,“ uzavírá ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Seznam dodavatelů antigenních testů pro samotestování aktuálně čítá na 60 subjektů, další přibývají. Odpovědi na nejčastější otázky k testování ve firmách a u OSVČ jsou k dispozici na tomto místě.

/zr/

Ilustrační foto: web Jihočeského kraje*

V loňském roce podnikatelé zavřeli rekordních 5352 pražských společností. Jde o více než polovinu ze všech zaniklých firem v České republice během roku 2017. V ČR loni loni ukončilo podnikání 10 437 společností, což je rovněž dosud nejvyšší počet, Nejčastěji šlo o společnosti z oblasti pronájmu a správy nemovitostí nebo obchodu. Data vycházejí z analýzy poradenské společnosti Bisnode.

Statistická data ukazují, že v minulém roce zaniklo nejvíc firem od roku 2012,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová. „Z 10 437 společností, které v roce 2017 ukončily podnikatelské aktivity, jich tři čtvrtiny byly zlikvidovány. Ostatní zanikly formou fúze s jiným podnikatelským subjektem nebo jiným způsobem,“ dodala analytička.

 

Počet zaniklých firem v České republice za období let 2012–2017:

RokCelkem zaniklé a. s.

a s.r.o.

z toho fúzez toho likvidacez toho ostatní
20125 3226653 921736
20135 2497093 581959
20145 1446803 888576
20156 6407564 7731 111
20168 0798106 0191 250
2017*10 4379197 9101 608

*předběžná data, Zdroj: Bisnode

 

V počtu zaniklých firem má hlavní město výrazný náskok před ostatními regiony. „Za Prahou v tomto smyslu následuje Jihomoravský kraj s brněnskou metropolí. V Praze a Brně se koncentruje největší množství společností, a proto není překvapením, že zde také zaniká nejvíc podnikatelských subjektů,“ uvedla dále analytička Bisnode. Přes 85 procent firem, které v loňském roce ukončily činnost, vykazovalo tržby do jednoho milionu korun. „Šlo tedy hlavně o mikrofirmy,“ uzavřela Petra Štěpánová.

Z obchodního rejstříku bylo vymazáno nejvíc společností z oblasti pronájmu a správy nemovitostí nebo obchodu.*

 

Českých TOP 5 oborů činnosti podle zániků v roce 2017:

Obor činnostiPočet zaniklých firem
Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí1 514
Nespecializovaný velkoobchod1 160
Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení889
Maloobchod v nespecializovaných prodejnách449
Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti410

Zdroj: Bisnode

/zr/

Ilustrační foto: Archiv hl. m. Prahy

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down