Ministerstvo pro místní rozvoj – Národní orgán pro koordinaci (MMR-NOK) hostilo ve dnech 18. a 19. října neformální jednání zástupců Evropské komise a českých orgánů odpovědných za čerpání z fondů EU v ČR. Cílem schůzky bylo zhodnotit stav příprav Dohody o partnerství a jednotlivých programů a projednat jejich poslední úpravy před oficiálním předložením dokumentů do Bruselu.

„Oceňujeme otevřenou diskuzi s kolegy z Evropské komise nad návrhy české Dohody o partnerství a programů, která završuje neformální konzultace nastavení nového období. Je naší společnou odpovědností nastavit programy tak, aby podpora směřovala na prioritní oblasti nejen z pohledu Evropské unie, ale i České republiky. Přestože v dílčích otázkách kolem zelených cílů se nám shoda hledá obtížněji, pracujeme na tom, abychom poslední sporné body vyřešili co nejdříve a mohli tak v příštím roce přejít k vyhlášení prvních výzev,“ uvedla Daniela Grabmüllerová, náměstkyně ministryně pro místní rozvoj, která má na MMR na starosti řízení Sekce evropských fondů a mezinárodních vztahů.

V rámci dvoudenního jednání byly projednány připomínky komise jak k návrhu Dohody o partnerství, klíčového dokumentu zastřešujícího čerpání fondů EU v příštím programovém období 2021-2027 mezi ČR a EK, tak k návrhům jednotlivých programů. Část z nich již vláda schválila – jedná se o OP Jan Amos Komenský, OP Zaměstnanost+, OP Životní prostředí, OP Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost a OP Technická pomoc V dalším kroku dojde po vypořádání všech připomínek k postupnému schválení programů, a to jak na vládní, tak na evropské úrovni.

Česká republika vyjednala z evropských fondů pro programové období 2021-2027 téměř 1 bilion korun. Nad rámec 550 miliard korun v rámci několika fondů politiky soudržnosti se jedná o prostředky na podporu oživení a odolnosti (Národní plán obnovy), Modernizačního fondu nebo komunitárních programů. Přehledně jsou všechny evropské fondy a iniciativy pro období 2021-2027 znázorněny na letáku zde.

*

/zr/

 

Od 15. října se obcím v národních parcích otevírá nová dotační pomoc z Národního programu Životní prostředí. Celkem 200 milionů korun míří na rozvoj infrastruktury, zlepšení vybavenosti a zázemí pro turisty i místní obyvatele, na spolufinancování velkých projektů podpořených z jiných evropských programů a nově i na projektovou přípravu chystaných projektů. Ministerstvo tak obcím pomůže kompenzovat zvýšené náklady spojené s nadměrným turismem i ochranou nejcennějších přírodních lokalit v ČR.

„Neotálejte se žádostí o dotaci,“ vzkazuje obcím ministr životního prostředí Richard Brabec. „Program na podporu obcí v národních parcích je natolik úspěšný, že vloni ani ne za dvě hodiny byla vyhlášená alokace rozebrána. I to je jeden z důvodů, proč jsme částku oproti minulým letům rovnou zdvojnásobili,“ uvádí ministr s tím, že od roku 2017 byla každoroční alokace v programu 100 milionů korun a předtím průměrně jen 50 milionů.

„Obce v národních parcích se vyrovnávají s vysokým nárůstem návštěvnosti způsobeným i pandemií
, snaží se rozvíjet šetrný turistický ruch a poskytovat kvalitní zázemí jak turistům, tak i místním občanům a organizacím. Díky aktuální dotační výzvě budou moci obce nabídnout více odpočinkových míst, parkovacích ploch, poskytnout zajímavé průvodní informace o dané lokalitě, a to samozřejmě s ohledem na ochranu těchto přísně chráněných území Česka,“ doplňuje ministr Richard Brabec.

Hlavní aktivity, které budou z letošní výzvy podpořeny, zůstávají obdobné jako v předchozích letech jako např. opravy cest, stezek, tras pro turisty, úpravy veřejných prostranství, obnovy zeleně a sanace skalních masívů. Obce mohou zpracovat rozvojové dokumenty a studie nebo zmodernizovat informační centra. Správy národních parků a neziskové organizace získají příspěvek na nové vzdělávací programy a osvětové projekty s interaktivními prvky. Tentokrát výzva nezahrnuje podporu snížení světelného znečištění, ta bude vyhlášena samostatně v rámci výzvy financované z Modernizačního fondu. Ovšem již teď se díky aktuální výzvě mohou obce na opravy osvětlení připravovat a projektovou přípravu zafinancovat z ní.

Výzva pro obce v národních parcích také znovu nabídne starostům možnost získat prostředky na spolufinancování nákladnějších projektů spolufinancovaných z evropských fondů. Kromě Operačního programu Životní prostředí bude možné nově získat finance na projekty dotované i z Národního plánu obnovy a Modernizačního fondu a podpora zahrne navíc dotaci na projektovou přípravu budoucích žádostí.

„Podpora z programu umožní obcím využít čas a nachystat si projekty, díky čemuž pak mohou rychleji čerpat evropské peníze nejen z OPŽP, ale i nových programů v gesci MŽP, mezi něž patří Modernizační fond nebo Národní plán obnovy. Do projektové přípravy, na kterou se podpora vztahuje, je možné zahrnout kompletní dokumentaci, tedy podkladové studie a analýzy, projektovou a zadávací dokumentaci či technický a odborný dozor,“ 
uvádí Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Maximální výše celkové podpory na jeden projekt činí stejně jako v přechozích letech 85 procent z celkových způsobilých výdajů. Aktivita kofinancování projektů financovaných z prostředků EU (Operační program Životní prostředí, Národní plán obnovy, Modernizační fond) bude podpořena maximálně do výše pěti procent podpory z celkových způsobilých výdajů na jeden projekt.

„Podle typu projektu žadatel obdrží 50 tisíc až 4 miliony korun, výjimku tvoří kofinancované projekty z evropských zdrojů, kde se výsledná částka vypočítá procentuálně podle výše způsobilých výdajů. Všechny projekty musí být zrealizovány nejpozději do 31. 3. 2025,“
shrnuje Petr Valdman.

Podporu obcím a subjektům působících na území národních parků poskytuje MŽP z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR pravidelně od roku 2010. Od té doby se již vyhlásilo osm výzev, v nichž bylo rozděleno celkem 472 milionů Kč a podpořeno 374 projektů.

V posledním roce díky dotacím obce především renovovaly odpočinková místa, usměrňování pohybu návštěvníků, modernizovaly informační centra, revitalizovaly cesty a vycházkové trasy, obnovovaly své expozice či realizovaly interaktivní prezentace nebo instalovaly nové bike boxy.

Žádosti je možné podat elektronicky přes webové stránky www.narodniprogramzp.cz v období od 15. 10. 2021 od 10:00 hod. do 31.  1. 2022 do 14:00, nebo do vyčerpání alokace.

Dokumenty k výzvě 6/2021:

https://www.narodniprogramzp.cz/nabidka-dotaci/detail-vyzvy/?id=96

/zr/*

Vozový park Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) už brzy rozšíří čtrnáct elektrobusů a patnáct bateriových trolejbusů, pořízených s podporou z Operačního programu Praha – pól růstu ČR. Souhlas s jejich pořízením dnes vyslovili pražští radní, kteří tak v pražské veřejné dopravě odstartovali nahrazování tradičních dieselových autobusů ekologičtějšími vozidly na elektrický pohon.

Vyhlášení příslušné výzvy v pražském operačním programu schválila Rada hlavního města Prahy v dubnu 2019. Dva dnes odsouhlasené projekty na nákup elektrobusů a bateriových trolejbusů za více než půl miliardy korun představují první krok k plánovanému zásadnímu snížení emisí a hluku, které v Praze produkují městské autobusy s dieselovými motory. Na celkové částce se z 15 % podílí hlavní město, zbytek peněz jde z fondů Evropské unie.

„Dopravní podnik provozuje v systému Pražské integrované dopravy 141 linek s celkovou délkou téměř 1 800 kilometrů. V provozu je tu zhruba 1 160 autobusů, které za jediný rok spotřebují přes 30 milionů litrů nafty. Je tudíž evidentní, že změna je nezbytná a že budoucnost patří alternativním pohonům, v současnosti především elektrickým motorům,“ konstatoval pražský primátor Zdeněk Hřib.

Slíbili jsme, že do roku 2024 bude v Praze o pětinu méně emisí, do roku 2030 bude třetina autobusů poháněná elektrickým pohonem a jedním z kroků je nákup nových dopravních prostředků na elektrický pohon, jak jsou elektrobusy a trolejbusy. Mým cílem je, aby DPP byl vlajkovou lodí mezi dopravními podniky v České republice a využíval moderní technologie 21. století. Praha se stane městem, ve kterém autobusové výkony v rámci MHD budou běžně zajišťovat tichá, bezemisní vozidla na alternativní paliva a investicemi do elektrobusů a trolejbusů pro pražskou MHD přispíváme k naplňování Klimatického závazku Prahy. Snižujeme v Praze hluk z dopravy, přispíváme k čistějšímu vzduchu, který dýcháme a celkově zlepšujeme životní prostředí. Chci, aby byla Praha přívětivým místem pro život, a autobusová flotila DPP tomu půjde naproti,“ uvedl Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.

První elektrobusy pořízené spolu s nabíjecí infrastrukturou v rámci podpořeného projektu za celkem 210 milionů korun, budou nasazeny převážně na lince číslo 154, která obsluhuje jihovýchodní části Prahy. Její trasa vede od stanice metra Strašnická přes Zahradní Město, Záběhlice, Hostivař, Horní Měcholupy, Petrovice, Háje a Chodov ke studentským kolejím na Jižním Městě, měří 21 kilometrů, je na ní 37 zastávek a jízdní doba činí 57 minut.  Protože bývá vytížená a vede členitým terénem, dosahuje spotřeba nafty u autobusu jedoucího na této trase zhruba 41,5 litru na 100 kilometrů. Kromě hluku tak linka do svého okolí produkuje i značné emise.

Už v prosinci by se však cestující na této trase mohli svézt v novém elektrobuse Škoda E´City. Vítěz loni vypsané veřejné zakázky na nákup čtrnácti elektrobusů, společnost Škoda Electric, má totiž první z objednaných vozidel dodat ještě před koncem roku. Elektrobusy jsou nízkopodlažní, mají standardní délku dvanáct metrů, dojezd 100 kilometrů, přepravní kapacitu 69 cestujících a na elektrický pohon funguje i jejich topení a klimatizace, takže neprodukují vůbec žádné emise.

Obyvatelé severní části Prahy, konkrétně ti, kteří používají autobusovou linku číslo 140, se díky podpoře druhého projektu v celkové ceně 306 milionů korun mohou těšit na patnáct bateriových kloubových trolejbusů. Nová vozidla, jejichž dodavatel rovněž vzejde z veřejné zakázky, nahradí kloubové autobusy s naftovým pohonem na trase vedoucí z Palmovky přes Prosek, Letňany a Čakovice do Miškovic. Trasa měří 11,5 kilometru, je na ní 23 zastávek a jízdní doba činí 31 minut. „I tato linka je velmi vytížená, část její trasy v Prosecké ulici navíc tvoří prudké stoupání, takže spotřeba nafty v tomto případě dosahuje zhruba 52 litrů na 100 kilometrů. Pro své okolí tak linka představuje vysokou zátěž emisemi i hlukem,“ podotkl Zdeněk Hřib.

Bateriové trolejbusy spojují přednosti trolejbusů a elektrobusů. V úsecích s trolejovým vedením využívají přímé napájení z troleje i dynamické nabíjení trakčních baterií. Trolejové vedení je zásadní především v kopcovitých, energeticky náročných úsecích, zatímco nezávislý bateriový provoz lze využívat v místech, kde by vybudování trolejového vedení bylo problematické, například na křižovatkách.

/zr/

Na snímku: První elektrobusy pořízené spolu s nabíjecí infrastrukturou v rámci podpořeného projektu za celkem 210 milionů korun, budou nasazeny převážně na lince číslo 154, která obsluhuje jihovýchodní části Prahy. Její trasa vede od stanice metra Strašnická přes Zahradní Město, Záběhlice, Hostivař, Horní Měcholupy, Petrovice, Háje a Chodov ke studentským kolejím na Jižním Městě. Už v prosinci by se však cestující na této trase mohli svézt v novém elektrobuse Škoda E´City (viz foto).

Foto: Wikipedie, Radim Holiš*

 

Podle čeho mají starostové plánovat hospodaření na příští rok a s čím mohou počítat? Budou mít samosprávy na svou finanční spoluúčast při čerpání dotačních titulů? Jaký dopad bude mít zrušení superhrubé mzdy? Těmito dotazy, a nejen jimi, otevřel František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a starosta Kyjova, XXIII. celostátní finanční konferenci (CFK), která proběhla on-line včera 3. listopadu 2020 v dopoledních hodinách.

Nesouhlasím s argumentem, že jsou obce „nenajedené“, jak je nám mnohdy vyčítáno, když se ozýváme společně s našimi územními partnery a požadujeme stabilizaci našich příjmů a kompenzace daňových propadů. My chceme jen naplnit imperativ vlády, který je veskrze prostý, pravdivý a podstatný, a to abychom se z krize proinvestovali,“ vysvětluje František Lukl častý omyl v komunikaci s vládními představiteli, kteří argumentují přebytky na obecních rozpočtech.

Vždyť města a obce jsou druhým největším zadavatelem zakázek v republice. V minulém období proinvestovaly smysluplně v zájmu svých obcí a krajů víc než 120 miliard korun, z čehož takřka 80 miliard korun bylo z vlastních zdrojů. Ne všechny obce jsou dnes bohaté, to, že mají celkově na účtech cca 150 miliard korun, neznamená, že tyto úspory mají všechny. Nechceme ale vytvářet řevnivost, byli bychom rádi, aby tato CFK přispěla k tomu, abychom všichni táhli za jeden provaz. Pevně věřím, že na konci naší konference budeme mít dostatek informací pro naše nelehké starostovské poslání,“ uzavírá předseda svazu.

Během konference vystoupila živě řada představitelů státní správy, ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, ministr pro dopravu a průmysl Karel Havlíček, zástupci ministerstva vnitra David Sláma nebo ministerstva financí Miroslav Matej. Připojil se například i senátor Vladislav Vilímec či ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.

Jednotlivé prezentace doplňovaly vstupy starostů a primátorů s vlastními zkušenostmi se současnou situací při sestavování rozpočtů. Řada starostů se připojila se svými dotazy, na které odpovídali již zmínění účastníci konference.

Všemi příspěvky starostů a primátorů se vinulo několik podobných zkušeností:

Letošní XXIII. celostátní finanční konference dovolila nahlédnout do nejisté a špatně čitelné současné situace, ve které se představitelé samospráv ocitli. Výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková na závěr konference shrnula základní současnou potřebu samospráv, a to potřebu predikce vývoje finančních toků. Zároveň nastínila, že myšlenka na minimálně začátek debaty o novém přerozdělení daní je starostům velice blízká.

Záznam z jednání  XXIII. celostátní finanční konference můžete zhlédnout na webu www.smocr.cz.

/akoc/*

Ministryně financí Alena Schillerová včera reagovala na výzvy zástupců Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) v záležitosti kompenzačního bonusu, a to formou otevřeného dopisu. Adresáty otevřeného dopisu ministryně financí jsou předsedové tohoto svazu a sdružení a vzhledem k nutnosti uvést na pravou míru některé nepřesnosti z jejich původní výzvy, také zástupci jednotlivých samospráv.

Otevřený dopis ministryně Aleny Schillerové předsedovi Svazu měst a obcí ČR Františku Luklovi a předsedovi Sdružení  místních samospráv ČR Stanislavu Polčákovi zveřejňujeme v nezkráceném znění:

Vážený pane předsedo Lukle, vážený pane předsedo Polčáku,

obracím se na Vás tímto otevřeným dopisem v reakci na výzvy, které v těchto dnech rozesíláte zástupcům samospráv, senátorům, poslancům a členům vlády. Mohu Vás ujistit, že finanční kondice obcí, měst a krajů a udržení lokálně financovaných investic mi neleží na srdci o nic méně než Vám. Jsou to právě opatření vlády na podporu ekonomiky a podnikání v naší zemi a nové dotační programy, díky kterým udržíme finanční kondici samospráv navzdory současné krizi na výborné úrovni.

Jsem si naprosto vědoma dosavadní nezastupitelné role municipalit a krajů při řešení situace, která nemá v novodobé historii naší země obdoby. Tak jako centrální vláda operativně přistoupila k řadě opatření, aby ochránila zdraví všech občanů a omezila šíření pandemie i samosprávy přispěly úctyhodným dílem k tomu, že se podařilo šíření nákazy dostat pod kontrolu.

Státní rozpočet nese bez váhání na svých bedrech bezprecedentní nároky na sociální systém v důsledku růstu nezaměstnanosti a zároveň na záchranné programy k udržení práce, na přímou pomoc v podobě ošetřovného, odpuštění pojistného, nebo výdaje na opatření k zajištění zdraví a bezpečnosti nemluvě. Současně státní rozpočet zajistil ochranné pomůcky pro samosprávy, poskytl prostředky na odměny nejen v sociálních službách, ale i v záchranných službách jednotlivých krajů, což představuje náklad cca 8 mld. Kč.

Dále byl schválen program kompenzační bonus pro OSVČ a společníky malých s.r.o. Ukazuje se, že z Vašeho pohledu se právě tento jeví jako problematický. Původně se tento kompenzační bonus 500 Kč na den vztahoval na období od 12. března do 30. dubna 2020, poté byl v návaznosti na postupné rozvolňování omezujících opatření prodloužen do 8. června. Od samého počátku byl koncipován jako vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, která patří mezi sdílené daně. A všem zákonodárcům bylo známo, že se na dopadech vyplácení bonusu budou podílet jak státní rozpočet, tak i rozpočty krajů a obcí.

Náklady obcí a krajů na vyplácení programu „Pětadvacítka“ odpovídají jejich podílu na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy 23,58 % v případě obcí a 8,92 % v případě krajů. Z každých vyplacených 100 Kč se tedy na kompenzačním bonusu podílí stát částkou 68 Kč, obce a kraje částkou ve výši cca 32 Kč. Je to na vlas stejný klíč, podle kterého se obcím a krajům přerozdělují prostředky ze sdílených daní v době růstu inkasa daní. Díky tomu, že je tento příspěvek vyplácen jako daňový bonus, na něj podnikatelé dosáhnou rychle a bez zbytečných průtahů. Finanční správa vyřizuje žádosti o jeho vyplacení prakticky obratem a dosud už podnikatelům vyplatila přes 13 mld. Kč. To z „Pětadvacítky“ dělá vůbec nejlépe a nejrychleji fungující program přímé podpory pro podnikatele.

Mnozí živnostníci ale na podporu v rámci programu „Pětadvacítka“ nedosáhnou, protože zvolili pro své podnikání formu s.r.o. Proto i pro ně Ministerstvo financí připravilo přímou finanční podporu. Stejně jako v případě „Pětadvacítky“ jde o příspěvek 500 Kč na den po dobu od 12. března do 8. června. A i v tomto případě je příspěvek koncipován jako vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, na níž se dle již zmíněného klíče podílejí také obce a kraje

Proto pro mě bylo velkým překvapením, když právě z tohoto důvodu Senát vrátil návrh kompenzačního bonusu zpět do Poslanecké sněmovny. Jak jsem již uvedla v úvodu dopisu, stejným způsobem byl nastaven program „Pětadvacítka“ pro OSVČ. Nejde tedy o žádnou novinku.

Finanční správa byla připravena vyplácet kompenzační bonus pro malé s.r.o. už minulý pátek, místo toho se ale tato pomoc oddálí zhruba o 4 týdny. A to v době, kdy tato skupina podnikatelů je prakticky jednou z posledních, která si dosud na cílenou pomoc od státu nesáhla. Přitom pomoc je důležitá tehdy, když přijde včas.

Takové zdržení vůči našim podnikatelům považuji za neobhajitelné. Zejména v této době platí, že stát a samosprávy tvoří jeden celek veřejných financí.

Dovolte mi také vyjádřit názor, že odmítat kompenzační bonus pro malé s.r.o. jen kvůli dopadům na příjmy samospráv z daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je krátkozraká politika. Bonus má totiž nejen zamezit ekonomickým ztrátám v důsledku pandemie, ale i podpořit ekonomickou aktivitu a spotřebu. Z toho přitom budou těžit právě obecní a krajské rozpočty. Díky bonusu totiž bude pokles jejich příjmů ze sdílených daní menší, než kdyby k zavedení kompenzačního bonusu nedošlo.

Kompenzační bonus přitom znamená přínos pro rozpočty samospráv i z dlouhodobého hlediska. Podnikatelé díky němu budou moci překlenout současnou složitou situaci, budou v podnikání moci dál pokračovat a dál přispívat do veřejných rozpočtů. Podnikatelé, kterým bude přímá finanční podpora přiznána, začnou finanční prostředky utrácet. Na jedné straně tedy sice dočasně poklesnou příjmy samospráv z daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, ale tento výpadek se jim zároveň bude ihned kompenzovat v podobě vyšších příjmů na dani z přidané hodnoty, která také patří mezi sdílené daně a je tedy i příjmem rozpočtů obcí a krajů, případně na dani z příjmů právnických osob.

Díky kompenzačním bonusům (39,5 mld. Kč) a zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (příjem pouze státního rozpočtu ve výši 10,6 mld. Kč) zůstane ekonomickým subjektům o 50,1 mld. Kč více. To při konzervativním multiplikátoru spotřeby představuje vyšší inkaso DPH o 11,5 mld. Kč, tedy dodatečný přínos pro obce ve výši 2,9 mld. Kč, pro kraje pak 1 mld. Kč. Také o tyto částky je tedy možné kalkulované dopady na místní rozpočty snížit. Dopad kompenzačních bonusů na obce je tak - 6,4 mld. Kč, na kraje - 2,3 mld. Kč.

Skutečné fiskální dopady kompenzačního bonusu, zpřesněné na základě výsledků čerpání první vlny, jsou následující:

 celkemSRMR
 Obcekraje
kompenzační bonus 1. Období-13,8-9,1-3,5-1,2
kompenzační bonus 2. Období-10,7-7-2,7-1
kompenzační bonus pro s.r.o.-15-10-3,7-1,3
Celkem (bez zahrnutí multiplikátoru)-39,5-26,1-9,9-3,5
Celkem (po zahrnutí multiplikátoru)  -6,4-2,3

 

Je potřeba jasně říci, že odhad poklesu příjmů obcí ze sdílených daní, který v těchto dnech prezentuje Sdružení místních samospráv, je příliš pesimistický a není podložen žádnými solidními makroekonomickými daty. Aktuální daňová predikce Ministerstva financí k 7. květnu 2020, počítá s meziročním poklesem daňových příjmů obcí mnohem nižším, a to cca o 11 %, u krajů cca o 12,6 %. Tato predikce přitom zohledňuje i dopady obou kompenzačních bonusů.

Obavy o investiční projekty obcí tak nejsou vůbec na místě. I letos budou mít územní samosprávy na své investice dostatek prostředků. A i když jsme připravili Liberační balíčky s celou řadou daňových úlev, u daně z nemovitých věcí, která tvoří ze 100 % příjem územních samospráv, nedošlo k žádné její změně a právě s ohledem na rozpočty samospráv nedošlo ani k jejímu odložení.

Hospodaření územních samospráv je přitom po letech bezprecedentního růstu daňových příjmů ve výborné kondici. Jak víte, za posledních 5 let vzrostly daňové příjmy obcí o 75 mld. Kč, což je nárůst o 44 %. Krajům pak daňové příjmy vzrostly za stejné období 25,7 mld. Kč, tedy o 52 %. K tomuto nárůstu přitom došlo i díky tomu, že mezi lety 2016-18 bylo celkově třikrát změněno rozpočtové určení daní ve prospěch obcí a krajů, tedy na úkor státního rozpočtu.

Od roku 2012 obce hospodaří s přebytkem v průměrné výši 18,7 mld. Kč, přičemž v loňském roce dosáhly přebytku 25,5 mld. Kč. Na svých bankovních účtech měly ke konci roku 2019 zůstatky ve výši až 215 mld. Kč, které se během letošního prvního čtvrtletí ještě zvýšily na 221,6 mld. Kč. V této souvislosti je nicméně nutné zdůraznit, že polovinu tohoto zůstatku drží 30 největších měst ČR, a zejména na nich bude záležet, zda tyto prostředky využijí rychle a efektivně na realizaci investičních projektů.

U krajů je situace podobná. Ty v roce 2016 vykázaly rekordní přebytek ve výši 12,7 mld. Kč, přičemž na konci roku 2019 hospodařily s přebytkem 5,8 mld. Kč. I krajům přitom rostly zůstatky na účtech. V roce 2019 činily 36 mld. Kč a během prvního čtvrtletí se zvýšily na 40,2 mld. Kč.

Územní samosprávy tak mohou bez obav realizovat rozvojové záměry předpokládané pro letošní rok. Je přitom důležité, aby do jejich financování zapojily své rezervy, které získaly nejenom díky rostoucím daňovým příjmům v minulých letech a i navyšováním jejich podílu na sdílených daních. Investice jsou motorem ekonomiky, proto se na nich musejí podílet také samosprávy.

Mohu Vás ujistit, že jsme připraveni za tímto účelem podpořit rozpočty krajů, měst a obcí masivními dotacemi. Jako ministryně financí jsem si vědoma, že nezadusit teď ekonomiku je zcela klíčové a proinvestiční přístup se nám všem nakonec vrátí.

Proto byl už 22. dubna Svaz měst a obcí ČR vyzván, aby ověřil stav projektů obcí ze zásobníku projektů národních dotačních programů i Integrovaného operačního programu z fondů EU v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Celková hodnota projektů na investice do rozvoje obcí, na které už nezbyly finanční prostředky, dosahuje cca 10 mld. Kč. Jde přitom o projekty pod stavebním povolením, které je možné realizovat okamžitě. I s ohledem na současnou situaci jsme připraveni na ně potřebné prostředky nalézt.

Zaznamenala jsem, že jako řešení je navrhována změna rozpočtového určení z vratky daně na retroaktivně nastavený příspěvek ze státního rozpočtu. Před takovým řešením důrazně varuji. Reálně by došlo k zastavení vyplácení kompenzačního bonusu do doby zajištění jeho rozpočtového krytí novelou zákona o státním rozpočtu, zpochybnění toho, co již bylo vyplaceno a vzniku enormní právní nejistoty ohledně procesu přiznání kompenzačního bonusu.

Věřím, že nalezneme v této složité době dostatek solidarity a nebudeme komunikovat prostřednictvím dalších výzev a otevřených dopisů, nebudeme mezi obcemi vyvolávat zbytečnou paniku ohledně velkého krácení rozpočtů mnoha obcí, ale soustředíme se na rychlou a spravedlivou pomoc naší ekonomice. Právě to je nakonec tím jediným klíčem k zajištění perspektivy daňových příjmů nejen státu, ale
i samospráv. A také k jistotě, že to vše společně zvládneme.

/tz/

Na snímku: ministryně financí Alena Schillerová

Foto: archiv MF ČR*

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) hledá města, která chtějí testovat 5G technologie. Soutěžní návrhy mohou municipality posílat do 22. 11. 2019. Ze soutěže vzejde pět vítězů, kteří budou moct díky spolupráci státu a soukromého sektoru rychleji využívat 5G sítě. Vyhlášení výsledků se uskuteční 12. 12. 2019 ve 12.00 hodin na MPO za účasti vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka a ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové.

„Vybereme 5 měst, která se díky soutěži dříve stanou chytrá - s pomocí 5G sítí. Pomůže jim s tím spolupráce státu a soukromého sektoru. V soutěžních návrzích nám mohou samosprávy posílat  nová řešení v oblasti autonomní mobility, bezpečnosti občanů či třeba elektronického zdravotnictví,” říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Je to další krok k tomu, aby se ČR stala v souladu s Inovační strategií a národní hospodářskou vizí zemí pro budoucnost, tedy jasně platilo Czech Republic: The Country For The Future.“

 

„Vítězná města a obce podpoříme také při budování a rozvoji konceptu Smart, zejména v oblasti budování digitální infrastruktury. Při testování bude vytvořen metodický postup zavádění 5G sítí, který může být následně využit i v dalších regionech, ale také při tvorbě programů a výzev v budoucím programovém období. Naším cílem je ukázat na příkladech těchto měst a regionů cestu, jakým způsobem efektivně zapojit nové technologie 5. generace při zvyšování konkurenceschopnosti a zkvalitňování prostředí obyvatel v různých oblastech života. Věřím, že díky praktické podpoře inovací vznikne v regionech atraktivní a udržitelný ekosystém,“ dodává ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Soutěžní návrh může podat obec, město, městys, statutární město, městský obvod, nebo městská část na území ČR. Může zahrnovat i spolupráci více měst, zapojit se mohou i další organizace a instituce, s kterými bude soutěžní město spolupracovat. Také může zahrnovat více záměrů testování v různých oblastech. Předmětem testování by měla být oblast, která je pro město podstatná a její vývoj a aplikace bude mít významný dopad na:

 

Soutěžní návrh musí obsahovat i hrubý harmonogram aktivit zaměřených na využívání inovačního potenciálu odborné veřejnosti (hackathon, inovační workshop) a sdílení zkušeností s nastavením, například s optimalizací nebo/a zrychlením,  rozhodovacích, schvalovacích a administrativních procesů spojených s 5G technologií.  V rámci testování tak mají vzniknout tzv. use case, tedy popisy dílčích procesů nebo administrativních postupů.

 

Návrhy, které do soutěže přijdou, porota vyhodnotí jednotlivě. Posuzovat bude účelnost a potřebnost záměru s ohledem na obyvatele a podnikatelskou atraktivitu města. Zabývat se bude rovněž unikátností či zajímavostí řešení a rovněž tím, zda jsou 5G technologie pro danou věc potřeba.

 

Z hodnocení vzejde 5 vítězných měst, kterou budou moct díky soutěži s podporou organizátorů akce a partnerů testovat 5G sítě. Výsledky budou vyhlášeny ve čtvrtek 12. 12. 2019 ve 12.00 hodin. Vítězové získají podporu na posílení pracovního týmu po dobu testování. Další podpora bude směřovat na  aktivity, které souvisejí s komunikací s veřejností či se zapojením do spolupráce při vývoji a testování. Rádiové kmitočty nezbytné pro experimentální účely budou poskytnuty za nižší poplatek. Podrobnosti jsou na webu MPO zde.

 

 

Soutěž o chytré město je pro tuzemské municipality velkou příležitostí. Díky 5G sítím budou moct zlepšit kvalitu služeb, které poskytují občanům a dosáhnout tak toho, aby se lidem co nejlépe žilo. Regiony se budou lépe rozvíjet a tuzemské samosprávy se stanou lepším místem pro život. Aby se vše podařilo uskutečnit, je nutná spolupráce měst a obcí, odborné veřejnosti, akademické i podnikatelské sféry. Jedině tak se koncept chytrých měst, tedy Smart Cities, postavený mimo jiné na udržitelném rozvoji a opírající se o moderní informační a komunikační technologie, v budoucnosti rozšíří.*

/sFil/

Dnes bylo rozhodnuto o investicích ve výši 4 miliard eur z fondů EU pro politiku soudržnosti do 25 rozsáhlých infrastrukturních projektů v České republice a dalších devíti členských státech. Balíček investic se kromě naší země týká Bulharska, Itálie, Maďarska, Malty, Německa, Polska, Portugalska, Rumunska a Řecka. Jde o projekty v celé řadě oblastí: zdravotnictví, doprava, výzkum, životní prostředí a energetika. Společně s finančními prostředky členských států činí celkové investice do těchto projektů 8 miliard eur.

Částka 33 milionů eur z fondů EU půjde na financování výstavby 182 km dlouhého přeshraničního propojovacího plynovodu mezi městy Komotini v Řecku a Stara Zagora v Bulharsku. Toto potrubí je evropský projekt společného zájmu, který přispívá k cílům energetické unie. Plynárenské systémy obou zemí budou poprvé v historii propojeny. Díky tomu dojde k diverzifikaci zdrojů energie v regionu a ke zvýšení energetické bezpečnosti. Větší konkurence na trhu s plynem přinese spotřebitelům nižší ceny.

Plynulejší silniční a železniční propojení s transevropskou dopravní sítí v Česku

Dále bude investováno 76 milionů eur do modernizace železničního koridoru mezi Prahou a Plzní. Projekt zahrnuje nové i rekonstruované tratě mezi Rokycany a Plzní. Ty zkrátí dobu cestování v tomto úseku na polovinu a zvýší atraktivitu Plzně jakožto regionálního ekonomického centra. Za druhé se počítá s investicí téměř 75 milionů eur do silnice mezi Nebory a Bystřicí, která je součástí hlavního spojení mezi českou dálnicí D48 a slovenskou dálnicí D3.

Německo: moderní výzkumný kampus v Jeně

Univerzita Friedricha Schillera v Jeně v Durynsku dostane takřka 84 milionů eur z prostředků EU na rekonstrukci. V rámci projektu bude financována výstavba dvou budov: univerzitního datového centra a fakulty matematiky a informatiky, které bude využívat 18 000 studentů.

Efektivní veřejné služby a cenově dostupná energie na Krétě v Řecku

Částka bezmála 135 milionů eur bude investována do telekomunikačního systému „Syzefxis II“, který následně sjednotí celou síť řecké veřejné správy. K systému bude připojeno dalších 600 000 úředníků a 34 000 prostor, což povede k významným úsporám z rozsahu a lepším službám pro obyvatelstvo.

Dalších téměř 95 milionů eur pak bude určeno na financování výstavby elektrického propojení mezi ostrovem Kréta a Peloponéským poloostrovem. To bude zahrnovat dva podmořské elektrické kabely dlouhé 135 km. Tento projekt sníží náklady na elektřinu na Krétě tím, že nahradí drahé naftové generátory elektřinou z pevninské části Řecka.

Maďarsko: zlepšení konektivity, snížení dopravního přetížení a větší bezpečnost dopravy v okolí Budapešti

Částka 105,5 milionu eur bude určena na modernizaci jižní části budapešťského obchvatu, kde budou zrekonstruovány silnice a mosty a vybudovány nové cyklostezky. Tento projekt zkrátí cestovní dobu a zvýší bezpečnost silničního provozu pro 90 000 vozidel, která danou oblastí denně projedou. Kromě toho sníží dopravní přetížení tím, že odkloní dopravu z centra města.

Kvalitnější železniční doprava na Sicílii v Itálii

Finanční prostředky EU přesahující 358 milionů eur přispějí k rozšíření železničních tratí Circumetnea v Katánii na Sicílii, konkrétně k vybudování osmi nových nádraží a pořízení dalších kolejových vozidel. Tento projekt pomůže snížit přetížení silniční sítě a napomůže rozvoji čisté mobility v regionu.

Malta: kvalitnější pitná voda

Díky necelým 74 milionům eur budou mít ostrovy Malta, Gozo a Comino kvalitnější pitnou vodu, lépe zabezpečené dodávky vody a lépe řízené zdroje podzemních vod. Projekt bude přínosem pro všechny obyvatele této země. Součástí prací financovaných z EU je podzemní tunel a rozšíření vodovodních a kanalizačních sítí.

Lepší zdravotní péče a vyšší konektivita v Polsku

V oblasti zdravotní péče přispěje EU částkou bezmála 61 milionů eur k nákupu nového vybavení pro univerzitní nemocnici v Krakově v Malopolském vojvodství, kde žije více než 3,3 milionu obyvatel. Dalších 56 milionů eur bude příspěvkem k vybudování nového nemocničního komplexu pro regionální dětské zdravotnické středisko v Poznani ve Velkopolském vojvodství, k centralizaci zdravotnických služeb, k rozšíření zařízení a k nákupu nového vybavení. Středisko bude vybaveno oddělením neodkladné péče o děti a rozšíří své ortopedické, traumatologické a rehabilitační služby.

Dále, v oblasti námořní dopravy bude investováno 155 milionů eur do zvýšení bezpečnosti provozu v přístavu Gdaňsk v Pomořském vojvodství, konkrétně do modernizace vlnolamů. Částka téměř 65 milionů eur pomůže vybudovat nebo modernizovat přístavní a hydrotechnické inženýrské stavby v přístavu Gdyně, čímž se zvýší bezpečnost dopravy.

Pokud jde o železniční dopravu, bude 126 milionů eur určeno na vybudování štětínské metropolitní železniční trati, která propojí hlavní města Západních Pomořan včetně Stargardu, Police a Gryfina. Trať bude sloužit 687 000 obyvatel. Necelými 39 miliony eur přispěje EU na pořízení 16 elektrických vlakových souprav, které budou nasazeny ve varšavské aglomeraci. Částka blížící se 58 milionům eur bude využita k modernizaci 152 osobních vozů a k nákupu 20 elektrických lokomotiv, které budou v zemi jezdit na trasách provozovaných společností PKP Intercity.

A konečně v silniční dopravě bude z rozpočtu na politiku soudržnosti financována výstavba úseku rychlostní silnice S7 spojující Varšavu a Grójec (129 milionů eur), úseku dálnice A2 mezi jižním obchvatem Varšavy a městem Mińsk Mazowiecki (přes 78 milionů eur), úseku rychlostní silnice S3 na hranici s Českou republikou v Dolním Slezsku (105 milionů eur) a úseku obchvatu kolem města Olštýn ve Varmijsko-mazurském vojvodství (87 milionů eur). Tyto projekty, které se všechny nacházejí v transevropské dopravní síti, zvýší bezpečnost silničního provozu, zkrátí dobu cestování a posílí územní soudržnost země.

Modernizace severní železnice v Portugalsku

Na modernizaci úseku severní železniční tratě Ovar–Gaia, který je součástí transevropské dopravní sítě, budou využity prostředky EU téměř 119 milionů eur. Cestujícím na této trati to přinese kratší cestovní dobu, pohodlnější podmínky a větší bezpečnost.

Plynulejší doprava v Bukurešti, ochrana životního prostředí a vodní hospodářství v Rumunsku

Jedna miliarda eur pomůže modernizovat silniční obchvat Bukurešti zdvojnásobením počtu pruhů v každém směru po rozšíření některých jeho částí. Bude rovněž příspěvkem na výstavbu 51kilometrového úseku jižní části nového bukurešťského dálničního obchvatu. Dále pak bude v rumunském hlavním městě investováno 97 milionů eur z fondů EU do linky 2 metra, konkrétně do stavebních prací na uvedené trase a pořízení nových kolejových vozidel.

Částka dosahující téměř 603 milionů eur pak půjde na ochranu a obnovu vysoce turistické oblasti kolem pobřeží Černého moře v župě Constanța. Tento projekt zahrnuje zpevnění útesů, doplnění písku na plážích, opatření pro zachování biologické rozmanitosti (umělé útesy a znovuvysazení mořských druhů), jakož i monitorovací zařízení.

V neposlední řadě EU investuje více než 135 milionů eur do zdokonalení systémů pitné vody a odpadních vod v župě Timiș. K síti pitné vody tak bude připojeno dalších 15 000 obyvatel a téměř 380 000 lidí bude mít k dispozici lepší pitnou vodu. *

/zr/

Sedmý ročník populární středoškolské soutěže Navrhni projekt se blíží do finále. V průběhu března probíhala po celé České republice regionální kola, ze kterých do celostátního finále postoupilo osm týmů z celkového počtu 67 přihlášených. Celá soutěž vyvrcholí v dubnu v prostorách Ministerstva pro místní rozvoj v Praze. 

„Díky účasti v soutěži Navrhni projekt získají žáci znalost fungování evropských fondů, naučí se připravovat projektovou žádost a v neposlední řadě si také osvojí principy týmové spolupráce. Žáci při přípravě projektové žádosti musí rovněž projevit hlubokou znalost svého okolí a musí aktivně přemýšlet o možnostech jeho zlepšení, což rozhodně považuji za přidanou hodnotu celé soutěže,“ podotkl Radek Kobza, ředitel Odboru publicity EU Ministerstva pro místní rozvoj.

 

Soutěž Navrhni projekt je otevřena všem žákům středních škol po celé České republice. Až čtyřčlenné týmy ve spolupráci s učitelem mají za úkol vytvořit fiktivní projektovou žádost financovatelnou z prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). Úspěch soutěže a kvalitu zpracovaných projektů dokazuje i fakt, že se nejeden z nich podařilo realizovat, jako se tomu stalo v případě relaxačního parku pro seniory nebo přeshraničního projektu Dětská univerzita Trojzemí.

Regionální kola probíhala od 18. do 28. března v Praze, Hradci Králové, Olomouci, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích a Brně. Porota byla složená jak ze zástupců Ministerstva pro místní rozvoj, tak z odborníků z Úřadu vlády, Centra pro regionální rozvoj a agentury CzechInvest. Z regionálních kol postoupilo celkem 8 týmů, které se následně utkají o vítězství ve finále, které se uskuteční v dubnu na Ministerstvu pro místní rozvoj.*

Bližší informace o soutěži a předešlých ročnících naleznete na www.navrhniprojekt.cz.

/zr/

Následující projekty postoupily do celostátního finále:

Gymnázium Dr. Antona Randy, Jablonec nad NisouSeverovýchodJezírko na Vrší
Gymnázium Jateční, Ústí nad LabemSeverozápadVILÍK – domov pro klienty s autismem   a problémovým chováním

 

Církevní gymnázium PlzeňJihozápadSpolečně pro dobrou věc

- Gemeinsam fürs Gute

Gymnázium a Střední odborná škola Moravské BudějoviceJihovýchodVíceúčelové hřiště
Odborná střední škola podnikatelská KolínPraha a Střední ČechyBezbariérová škola
Střední MoravaZábavné hodiny na středních školáchStřední odborná škola podnikaní a obchodu Prostějov
Střední MoravaFolklórní kavárna - BesedaObchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště
MoravskoslezskoStudentský parkEDUCA - Střední odborná škola

Z finančních prostředků poskytovaných z evropských fondů by si na vybavení a modernizaci urgentních příjmů svých nemocnic mohly ukrojit i kraje. Krajské nemocnice, které by navíc měly od 1. ledna 2020 urgentní příjem propojený s lékařskou pohotovostní službou, by na její zajištění dostaly peníze prostřednictvím zdravotní pojišťovny. Po jednání s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem a jeho náměstkem Romanem Prymulou to uvedla předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová, která se setkání účastnila společně s dalšími hejtmany, která se setkání účastnila společně s dalšími hejtmany.

Nemocnice v krajích, které dosud nemají dobudované či plně vybavené urgentní příjmy, by tak v rámci příštího programového období EU mohly dostat finance na modernizaci v řádu desítek milionů korun. Tam, kde už mají plnohodnotné urgentní příjmy a dokázali by je propojit s lékařskou pohotovostní službou, by pak od 1. ledna 2020 měli hrazenu tuto službu prostřednictvím zdravotních pojišťoven. Hovořili jsme i o tom, že by praktičtí lékaři měli povinnost tuto pohotovostní službu při urgentním příjmu vykonávat,“ upřesnila Jana Mračková Vildumetzová.

S ministrem zdravotnictví hejtmani také diskutovali o dotacích na rezidenční místa pro absolventy lékařských fakult, kteří plánují dráhu praktických lékařů pro dospělé či pro děti a dorost a musí se pro samostatný výkon této práce pod dohledem vzdělávat. „Velmi oceňujeme záměr ministra zdravotnictví vytvořit pásma po celé republice, podle nichž by se odstupňovala výše dotace. Vyšší podporu by pak získali ti absolventi, kteří by se zavázali pracovat jako praktičtí lékaři v okrajových částech regionů, kam je často velký problém praktika získat,“ dodala předsedkyně Rady Asociace krajů.

Řešil se také Projekt Ukrajina, jehož pokračování všechny kraje vítají stejně jako změnu legislativy k aprobačním zkouškám pro zdravotníky ze zahraničí. „Pro většinu krajů stále platí, že se bez lékařů a sester z Ukrajiny neobejdou, a to zejména na těch odděleních, která by bez jejich přítomnosti nemohla fungovat, jako jsou především interny. Tito zdravotníci samozřejmě po nástupu musí pracovat pod odborným vedením a je třeba, aby si aktivně doplňovali znalost jazyka,“ uvedla Jana Mračková Vildumetzová.

Řeč byla také o dětské paliativní péči. V tomto ohledu některé regiony transformují dětské domovy pro děti do tří let na dětská centra s paliativními lůžky financovaná zatím plně z krajských rozpočtů. Na pořad jednání se dostal i návrh zákona o léčitelských službách nebo fungování protialkoholních záchytných stanic, do nichž je problém zajistit lékaře.

Ministr Adam Vojtěch také připomněl aktuální data k šířící se nákaze spalničkami v ČR a požádal představitele regionů, aby ve svých nemocnicích nabídli zdravotníkům očkování, případně zmapovali na základě odběrů množství jejich protilátek. „Do konce dubna pak máme ministra informovat o tom, jestli nabídku k očkování zdravotníci dostali a jaký je stav v jednotlivých zdravotnických zařízeních,“ uzavřela Jana Mračková Vildumetzová.*

/zr/

K foto: Ze včerejšího jednání ministra zdraviotnictví s hejtmany.

Foto: facebookový profil Jany Mračkové Vildumetzové

 

 

 

 

V programu přeshraniční spolupráce INTERREG V-A Slovenská republika – Česká republika bylo schváleno dalších šestnáct projektů ve výši asi 16,1 mil. eur z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Jsou určeny především ke zvýšení atraktivního kulturního a přírodního dědictví pro obyvatele a návštěvníky přeshraničního regionu. Dosud tak bylo schváleno celkem 87 projektů ve výši 62,8 mil. eur, což činí asi 70 % alokace.

„Přeshraniční programy mají za cíl co nejvíce propojit oba regiony a sblížit obyvatele tak, aby si připadali jako opravdoví sousedé. Hranice mají představovat pouze pomyslnou čáru, což si myslím, že se díky úspěšným projektům a hlavně historickému propojení obou zemí, velmi daří,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Zahájen tak bude například projekt Zlepšení dopravní dostupnosti Myjavska a Horňácka, který se týká okresů Myjava a Hodonín v těsné blízkosti česko-slovenské hranice. Na české straně dojde k rekonstrukci silnice III/49918 – Kuželov v délce 2,95 km v úseku od křižovatky se silnicí I/71 do obce Kuželov. Silnice vede přímo ke kulturní památce Kuželovský mlýn, kde bude umístěna informační tabule propagující přírodní a kulturní památky Myjavska a Horňácka. Na slovenské straně bude rekonstruován úsek silnice II/499 Brezová pod Bradlom – státní hranice v délce 4,43 km od křižovatky se silnicí III/1189 do města Myjava.

Díky projektu Na kole blíže k lázním bude podpořen také rozvoj cestovního ruchu. Dojde tak k realizaci úseků mezinárodní cyklostezky Bevlava. Na české straně budou ve městě Valašské Klobouky vystavěny dva úseky cyklostezky v délce 2,06 km, přemostěn bude tok řeky Klobučky a vyznačeny tři úseky cyklotrasy po zrekonstruovaných místních komunikacích. Na slovenské straně bude v obci Trenčianska Teplá vybudován úsek cyklostezky v délce 1,81 km, na dvou místech přemostěna řeka Teplička a dopravními značkami vyznačen úsek cyklotrasy.

Nabídku cestovního ruchu také rozšíří projekt Poznej příhraniční kulturní dědictví na kole – od Šaštínské baziliky k Nechorám. Realizovány budou tři cyklotrasy v příhraničním území, které zabezpečí propojenost kulturního dědictví na kole v česko-slovenském pohraniční. Jedná se o cyklotrasu propojující Baziliku Sedmibolestné Panny Marie v obci Šaštín – Stráže. Tato cyklotrasa se napojí na mezinárodní cyklotrasu řeky Morava. Dále jde o cyklotrasu zabezpečující dostupnost ke kulturní památce Nechory s unikátním systémem 408 vinných sklepů v obci Prušánky a cyklotrasu v katastrálním území Prietržka k vinohradské osadě.

/TZ MMR/

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down