Ministerstvo pro místní rozvoj, které spravuje Integrovaný regionální operační program (IROP), uzavřelo hodnocení výzev na podporu komunitních center a právě finišuje s hodnocením výzev na podporu infrastruktury sociálních služeb. Celkem jsou pro žadatele připraveny dvě miliardy korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Dotace získá více než 150 projektů infrastruktury sociálních služeb a 53 projektů komunitních center, které vytvářejí zázemí pro téměř 300 sociálních služeb.

„Zřizování komunitních center v našich městech a obcích je třeba podporovat, stejně tak jako sociální služby. Už nyní proto plánujeme druhé kolo výzev na podporu infrastruktury sociálních služeb. K jejich vyhlášení by mělo dojít v březnu příštího roku,“ upozorňuje ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Náklady jednotlivých projektů podporujících vznik komunitních center či vytváření podmínek pro kvalitní poskytování sociálních služeb se pohybují v rozmezí stovek tisíc (např. nákup vozidel terénní sociální služby) až po několik desítek milionů. Jedním z nejobjemnějších schválených projektů je kutnohorský projekt „Plujeme do Přístavu“ s podporou z EU v hodnotě 35 milionů korun. Jeho hlavním cílem je zvýšení kvality a dostupnosti sociální rehabilitace, sociálně aktivizačních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením a sociálně terapeutické dílny.

Ještě větším je pak opavský projekt „Zřízení služby následné péče“ v celkové hodnotě 51 milionů korun z EU, který nabízí novou službu sociální prevence, a to následnou péči pro osoby s chronickým duševním onemocněním pro 24 uživatelů. Zařízení následné péče vznikne v areálu Psychiatrické nemocnice v Opavě a umožní poskytnout mezičlánek mezi ústavní zdravotní a domácí péčí pro klienty, kterým již jejich zdravotní stav dovolí samostatné bydlení, avšak stále vyžadují pomoc a péči při návratu do běžného života.

Komunitní centra: převis poptávky

O dotaci v rámci tohoto programu žádaly především obce. Sešlo se celkem 50 projektů, přičemž 20 žadatelů zůstalo neuspokojeno. Celková alokace je 700 milionů korun. Jak uvedl náměstek ministryně Zdeněk Semorád, ministerstvo počítá s tím, že obce ušetří na výběrových řízeních, tím pádem by mohli být uspokojováni další žadatelé, ketří neuspěli.

V oblasti komunitních center s limitem výše evropské dotace 17 milionů korun využilo nabídku hned několik projektových záměrů – např. komunitní centra v Pacově, Ostravě, v Třebíči, Kopřivnici nebo ve Valašském Meziříčí. Zde všude se obyvatelé mohou těšit na veřejná víceúčelová zařízení, ve kterých se setkávají členové komunity za účelem realizace sociálních, vzdělávacích, kulturních a rekreačních aktivit s cílem zlepšit sociální situaci jednotlivců a komunity jako celku.*

Přehled schválených a podpořených projektů naleznete (viz soubor Přehled schválených projektů) zde.

Další informace k výzvám naleznete zde.

/TZ MMR/

Ministerstvo pro místní rozvoj i letos zadalo Ústavu územního rozvoje zpracování aktualizace publikace „Průměrné ceny dopravní a technické infrastruktury obcí“. Ta by měla usnadnit orientaci v oblasti financování infrastruktury a souvisejícího zabezpečení finančních prostředků pro nové investice.

„Těší mne, že publikace je obcemi velice kladně hodnocena a aktualizace těchto údajů jsou vždy vítány. Pro menší obce je obtížné získat kvalitní a objektivní informace uvedeného charakteru. Ty jsou mnohdy nedostupné a většinou vyžadují následné náročné zpracování. Publikace je přehledná a umožní sestavení rámcových rozpočtů realizovaných akcí. Současně může být orientačním vodítkem při zadávání veřejných zakázek v oblasti technické a dopravní infrastruktury,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Publikace je určena především starostům obcí, místním zastupitelům či projektantům. Její obsah je zaměřen na investiční náklady od zemních prací, nakládání s pitnou i odpadní vodou, přes zásobování elektrickou energií, zásobování plynem, rozvody veřejného osvětlení, obecního rozhlasu a elektronické komunikace, místní komunikace až po veřejnou zeleň. Přehledné zpracování umožňuje rychlou orientaci v problematice.

Přínosem publikace je především podpora rozhodovacích procesů vedení obcí při přípravě a posuzování investičních akcí a dále také úspora nákladů při samotné investiční činnosti v obcích a údržbě veřejných prostor.*

Více informací naleznete zde    .

/TZ/

 

Především dotacím, a to národním i evropským, se bude věnovat tradiční Celostátní finanční konference (CFK). Půjde o jubilejní 20. ročník, který pořádá pobočný spolek Svazu měst a obcí ČR ve čtvrtek a v pátek 2. a 3. listopadu 2017. Do pražských Vysočan se sjedou starostové z celé České republiky. Budou debatovat o tom, co je v oblasti financování trápí, kde vidí plusy a minusy stávajícího systému. Mluvit se bude o rozpočtovém určení daní či o změně ústavy, po které představitelé samospráv dlouhodobě volají.

 

„Na loňské Celostátní finanční konferenci jsem apeloval na vládu, aby se zasadila o změnu rozpočtového určení daní ve prospěch obcí. Jsem rád, že nás vláda vyslyšela a tzv. RUD se změnilo. Za to ministrům patří poděkování,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodává: „Teď jen doufáme, že nám peníze navíc nevezmou škrty nebo nové povinnosti s finančními dopady, s kterými obce nemohly počítat, protože o nich stát rozhodl během roku. Proto dlouhodobě voláme po změně ústavy. Tak, aby garantovala, že pokud obcím přibudou povinnosti, měly by na jejich realizaci dostat i potřebné peníze v plné výši.“

 

Kromě podílu z daní v rámci RUD obce od státu dostávají národní a evropské dotace. XX. celostátní finanční konference se tak bude věnovat programům šitým na míru obcí z Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva životního prostředí nebo Ministerstva práce a sociálních věcí. Také podpoře v rámci Programu rozvoje venkova.

 

„Chybět nebude ani oblíbené téma vývoje daňových příjmů a jeho predikce nebo aktuální situace v legislativě finančního řízení, kontroly a auditu,“ říká výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal a dodává: „Program se snažíme koncipovat co nejvíc prakticky, abychom reagovali na aktuální problémy a potřeby měst a obcí. Zazní tak novinky v odměňování zastupitelů, informace o správném stanovování platových tarifů nebo postupy, jak převádět pozemky ze státu na obce.“

 

Dvoudenní Celostátní finanční konference se každý rok účastní na čtyři stovky lidí. Akci, kterou bude moderovat Jolana Voldánová, vnímají jako možnost vzájemně si vyměnit zkušenosti a probrat, co se chystá. Letos se dá čekat velký zájem i o obecné nařízení o ochraně osobních údajů, tedy tzv. GDPR.

 

„GDPR bude od května 2018 největší změnou v ochraně osobních údajů za posledních dvacet let. Reaguje na bouřlivý rozvoj moderních technologií. Nařízení zavede nejen pro obce povinnost mít pověřence na ochranu dat a změní všechny vnitřní předpisy povinných subjektů,“ říká jednatel pobočného spolku Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodává: „Odhadujeme, že si GDRP vyžádá cca 600 milionů korun ročně. Další až 1 miliarda korun bude třeba na start dané povinnosti.“

Na CFK zpravidla nechybí představitelé vlády, zástupci ministerstev a dalších veřejných i soukromých organizací. Letos to bude o to zajímavější, že se tradiční akce Svazu měst a obcí ČR koná zhruba čtrnáct dní po volbách do Poslanecké sněmovny.*

  1. celostátní finanční konference - 2. a 3. listopadu 2017 - Clarion Congress Hotel Prague - http://smocr.cz/cz/nase-akce/financni-konference/xx-cfk/default.aspx

 

/Fil/

 

Téměř tříkilometrový úsek dálnice D3 bezi Borkem a Úsilným u Českých Budějovic byl slavnostně otevřen ve středu 27. září. Stavbu za 718 milionů korun bez DPH, jejíž součástí je mimoúrovňová křižovatka, 11 mostních konstrukcí i podchod pro zvěř, tak budou moci řidiči využívat o dva měsíce dřív, než bylo plánováno. Znamená úlevu nejen pro obyvatele Borku a Úsilného, ale přinese i více bezpečí na jihočeské silnice.

Řidiči se vyhnou vysoce nehodové tzv. Marešově zatáčce nad Borkem

Z hlediska bezpečnosti je každý dálniční kilometr dobrý,“ uvedl generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR Jan Kroupa a upozornil na statistiky, podle nichž je dálnice čtyřikrát bezpečnější než jakákoli silnice I. třídy.  „Z tohoto pohledu je důležitý každý ušetřený lidský život,“ dodal ředitel s tím, že díky právě otevřenému úseku se řidiči vyhnou vysoce nehodové tzv. Marešově zatáčce nad Borkem (podle známého českého moderátora, který tu havaroval). Zajímavostí stavby je obrovská mimoúrovňová křižovatka s devíti rampami, třemi úrovněmi a křížením dálnice D3 se čtyřproudovou silnicí I/34.

„Jsem velice ráda, že se přešlo od slov k činům a v posledních letech se opravdu začalo na budování dálnice pracovat,“ konstatovala hejtmanka Ivana Stráská a poděkovala všem bývalým politickým reprezentacím, které se v minulých letech opravdu aktivně snažily dálnici vybudovat. Hejtmanka dále uvedla, že klíčovou stavbou pro Budějovice bude obchvat, ke kterému kraj připravuje sjezdy z právě budované dálnice. „Nový úsek dálnice uleví nejen obyvatelům Borku, ale také doprava do Prahy bude mnohem rychlejší,“ nastínila Stráská.

Po dálnici od Mezna po České Budějovice by se měli motoristé projet v roce 2021

Také pro turisty z Prahy bude doprava do jižních Čech díky nové dálnici daleko pohodlnější. Jak upozornil krajský radní pro dopravu Jiří Švec, i tento poměrně krátký úsek hraje v dopravě důležitou roli a řidiči se mohou přesvědčit, že se nestaví jen na papíře. „Jde o další dílek do pomyslné mozaiky právě budovaných dálnic a už po otevření úseku mezi Borkem a Veselím nad Lužnicí bude cesta do Prahy a z Prahy daleko rychlejší,“ dodal Švec.

Úsek dálnice D3 ve směru Borek - Úsilné měl být původně zprovozněn až v listopadu. Práce byly zahájeny na jaře roku 2015 a vyžádaly si náklady zhruba 718 milionů korun bez DPH. Po dálnici na jihu Čech od Mezna po České Budějovice by se pak měli motoristé projet v roce 2021.*

TZ

Popisek k foto:

Hejtmanka Ivana Stráská při slavnostním uvedení do provozu dálnice D3 v úseku Borek – Úsilné na Českobudějovicku.

 

Opět po roce vypisuje Ministerstvo pro místní rozvoj soutěž pro středoškolské studenty soutěž „Navrhni projekt“. Novinkou letošního ročníku je úprava pravidel, aby studenti měli na soutěž více času. Cílem soutěže je podnítit zájem studentů o řešení problematických oblastí života ve svém okolí s možností využít prostředky z evropských fondů. Až pětičlenné týmy mohou přihlásit svůj projekt do 31. ledna 2018 a vyhrát pro celý svůj tým notebooky, kamery či jiné atraktivní ceny. Cena nemine ani učitele, který se se svými studenty do soutěže zapojí.

„Soutěž ‚Navrhni projekt‘ pořádáme již pošesté. Je to koncept, který se nám osvědčil – nejenom, že se studenti seznámí s fungováním dotací z evropských fondů, ale také začnou aktivně přemýšlet o tom, jak mohou zlepšit své okolí. Kvalita projektů rok od roku stoupá a soutěž má dopad i v reálném životě. Na základě soutěžních projektů vznikl například relaxační park pro seniory nebo aplikace, která turistům pomáhá poznat Národní park Šumava,“ uvedla Olga Letáčková, náměstkyně pro řízení sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů Ministerstva pro místní rozvoj.

 

Soutěž oproti minulému roku doznala změn v pravidlech – studenti již nemusí soutěžit pouze ve dvou- až pětičlenných týmech, ale i jako jednotlivci pouze pod vedením svého pedagoga. Další novinkou je prodloužení celé soutěže – studenti díky tomu získají více času na přípravu svých projektů a pedagogové tak mohou lépe začlenit soutěž do výuky. V současné době je také podána žádost o zařazení soutěže do programu Excelence SŠ, který umožňuje finančně podpořit učitele na základě umístění jejich studentů v soutěžích.

 

MMR vydalo k soutěži příručku, která studenty provede celým procesem přípravy žádosti o dotaci, od prvotního návrhu přes stanovení rozpočtu až po analýzu rizik. Ta je spolu s dalšími informacemi k dispozici na stránkách soutěže www.navrhniprojekt.cz nebo v regionálních Eurocentrech. Aktuality týkající se soutěže mohou studenti získat také na facebookových stránkách „Soutěžte s fondy EU“ (www.facebook.com/souteztesfondyeu/). Propagaci na jednotlivých středních školách ve svém regionu zajistí pracovníci Eurocenter.

 

Soutěž probíhá od 1. září 2017 do 19. dubna 2018, přičemž projekt je nutné odevzdat do konce ledna 2018. Projekty, které budou následně vybrány pracovníky Eurocenter, postoupí do regionálního kola soutěže. V něm dostanou studenti první možnost prezentovat svůj projekt před odbornou porotou. Pokud  postoupí, budou ho moci na základě připomínek a doporučení komise ještě zdokonalit před celostátním kolem, které proběhne 19. dubna 2018 v Praze.*

TZ MMR

 

Představitelé České republiky budou 18. července v sídle OSN v New Yorku prezentovat partnerům z celého světa, jak naplňujeme 17 cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Nástupci Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs) jsou základem globální Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj, jež byla přijata Valným shromážděním na Summitu OSN o udržitelném rozvoji v září 2015.

Jak na dnešní tiskové konferenci uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec, on osobně za úspěch považuje významné zlepšní kvality životního prostředí, zejména co se odsíření velkých průmyslových provozů týče a celkové snížení emisí oxidu uhličitého. Problém se znečištěním se nyní přesouvá do dopravy a do lokálních topenišť. "Jako průmyslová země jsme vycházeli ze špatného základu (velká míra znečištění), a během dvou desetiletí se nám podařilo snížit produkci emisí kysličníku siřičitého o 95 %)," řekl ministr Brabec. Ministr rovněž upozornil na to, že je třeba si uvědomit, že dosahování vyšší životní úrovně je obvykle vykoupeno poškozováním životního prostředí, a toho by si měly být vědomy i rozvojové státy, které se chtějí rozvíjet. Za úspěch lze považovat i to, že Česká republika patří k zemím s malými sociálními rozdíly a nízkou mírou chudoby. Podle jeho slov cíle  průběžně plníme a plně splněný nemáme zatím žádný.

Českou zprávu o naplňování 17 Cílů udržitelného rozvoje v ČR za velkou louží představí první místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec. ČR bude svůj pokrok v oblasti SDGs prezentovat během Politického fóra na vysoké úrovni (High-Level Political Forum), které se koná každoročně pod záštitou Hospodářské a sociální rady OSN (ECOSOC).

Národní report vychází ze strategického rámce Česká republika 2030 (vládou schválen v dubnu 2017), který je novou českou národní strategií udržitelného rozvoje. Zaměřuje se na šest klíčových oblastí: lidé a společnost, hospodářský model, odolné ekosystémy, obce a regiony, globální rozvoj a dobré vládnutí. „Strategie strategií“ přináší vizi rozvoje ČR do roku 2030; postupně by se měla promítnout do rezortních či regionálních koncepčních dokumentů.

„Výchozí pozice ČR pro naplňovaní SDGs je určitě dobrá. I když víme, že jsou oblasti, kde máme co zlepšovat, v New Yorku máme příležitost prezentovat ty pozitivní příklady, které můžou inspirovat i ostatní státy,“ říká první místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec.

Vedle Richarda Brabce se české prezentace v New Yorku zúčastní za neziskový sektor Taťána Gregor Brzobohatá, zakladatelka Nadace Krása pomoci a Miss World 2006, a za český byznys obchodní ředitel společnosti JRK BioWaste Management Robin Dufek.

„Český přístup bude pro OSN nový. V loňském roce nebyl žádný ze  států zastoupen neziskovým sektorem či byznysem,“ říká náměstek ministra zahraničních věcí Martin Tlapa, který stál u zrodu myšlenky zapojit do prezentace v OSN nevládní partnery.

„Ještě před pár lety se udržitelný rozvoj chápal hlavně jako oblast životního prostředí, což změnilo schválení Agendy 2030, která zahrnuje mimo jiné i ekonomickou prosperitu, lidská práva či boj s chudobou. I proto volíme odlišný model prezentace, který určitě zaujme,“ dodává Tlapa.

Zakladatelka Nadace Krása Pomoci a Miss World 2006 Taťána Gregor Brzobohatá není v OSN žádným nováčkem. Své zkušenosti a snahy o důstojný život seniorů v domácím prostředí a odstraňování stereotypů ve společnosti již několikrát na mezinárodní půdě představila. Během devíti let existence Nadace podpořila projekty na podporu seniorů částkou 30 milionů Kč a rozběhla vlastní program Doma bez obav.

„Pro mě i moji nadaci je čest zastupovat český neziskový sektor v OSN, jedná se o prestižní událost. Věřím, že půjde o pozitivní spolupráci mezi námi, vládou a soukromým sektorem. ČR má svým partnerům v OSN co nabídnout, máme na co být hrdí,“ říká Taťána Gregor Brzobohatá.

Pro zástupce byznysu Robina Dufka, obchodního ředitele JRK BioWate Management, i jeho firmu bude působení v OSN novou zkušeností. Firma od roku 2012 spolupracuje s obcemi i jednotlivci na nelehkém úkolu snižování objemu odpadu zejména prostřednictvím chytrých technologií a kampaní o tom, jak předcházet jeho vzniku.„Naším posláním je snižovat produkci odpadu a zabránit tomu, aby ho tolik končilo na skládkách. Proto se snažíme dodávat obcím a městům moderní produkty a chytré technologie, které motivují občany k uvědomělejšímu nakládání s odpady. Současně si uvědomujeme, že pouhé dodání řešení nestačí, jde o celý systém, synergie uvnitř něj a zapojení obyvatel. Z praxe se nám osvědčila spolupráce s neziskovými organizacemi,“ říká Robin Dufek a dodává: "Ambice naší společnosti zcela korespondují s Cíli udržitelného rozvoje i české Agendy 2030.  I proto jsme s nadšením přijali nabídku ukázat, že jsou v ČR firmy, které umí podnikat v souladu s globálními cíli.

*

Ve dnech 26. a 27. června se v Bruselu koná 7. kohezní fórum, klíčové setkání rozhodujících aktérů k budoucnosti využívání evropských fondů po roce 2020. Českou republiku reprezentuje ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, která ve svém vystoupení zdůraznila význam politiky soudržnosti pro občany EU, pro kraje, obce i podnikatele, a to díky investicím do infrastruktury, inovací a do kvality života občanů.

Evropské strukturální a investiční fondy pozitivně ovlivňují vývoj všech států i regionů Evropské unie, ČR a naše kraje nevyjímaje. Proto chceme, aby politika soudržnosti, která zastřešuje tyto fondy, nejen pokračovala v dalším sedmiletém období po roce 2020, ale podařilo se pro ni obhájit ne příliš zmenšený rozpočet. Evropské peníze mají v našich krajích a obcích velmi hmatatelný dopad. Nezbytností pro budoucnost kohezní politiky je zjednodušení pravidel pro žádosti o dotace a jasné stanovení priorit, které budou v České republice financovány,“ uvedla ministryně Šlechtová. Dodala, že kohezní politika nebude ušetřena změn, i kvůli brexitu, a že by měla být z dlouhodobého hlediska flexibilnější.

Na 7. kohezním fóru přednesli své projevy předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, řada komisařů Evropské komise, včetně místopředsedy Katayinena či komisařky Creţuové, nebo předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani. V úvodu zazněl důraz na solidaritu jako podstatu politiky soudržnosti, roli finančních nástrojů a nutnosti jejich koordinace s nástroji politiky soudržnosti.

Na 7. kohezní fórum naváže na národní úrovni 18. července 2017 „Kulatý stůl k budoucnosti politiky soudržnosti“, pořádaný Ministerstvem pro místní rozvoj ČR v Praze. Součástí programu bude kromě sdílení hlavních závěrů z kohezního fóra také vzájemný dialog nad strategickým směřováním možné podpory z Evropských strukturálních a investičních fondů v České republice po roce 2020 a s tím související příprava dalších kroků. Na kulatý stůl přizvalo MMR partnery ze státní správy, krajů, měst a obcí, zástupce odborových, zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, akademické a expertní obce i neziskových organizací.

/TZ MMR/

Doplňující informace:
Kohezní fórum je významnou událostí komise, které se účastní zástupci evropských institucí, ústředních, regionálních a místních vlád, hospodářských a sociálních a dalších partnerů napříč EU. 7. kohezní fórum, klíčový milník pro přípravu programového období po roce 2020, se koná před vydáním 7. kohezní zprávy na podzim 2017. Tuto zprávu vydává každé tři roky Evropská komise; letošní vyjde v době definování budoucnosti EU a směřování jejího víceletého finančního rámce po roce 2020. Fórum je jedinečnou příležitostí pro formulování adekvátní odpovědi politiky soudržnosti na hlavní hospodářské a sociální výzvy Evropské unie.*

Co mají společného smilkové trávníky v Beskydech, monitorování emisí z naftových motorů v reálném městském provozu a dočištění komunálních odpadních vod? Spojují je zajímavé podnikatelské příběhy, úspěšná realizace projektů s pozitivním dopadem na životní prostředí a především program LIFE [1]. Program Evropské unie, který od roku 1992 přispívá v celé Evropě na realizaci nápadů, inovaci, budoucnost a především pomáhá zlepšovat životní prostředí. V České republice bylo v programu LIFE od roku 2004, kdy jsme vstoupili do EU, schváleno 14 projektů.

 

Záchrana smilkových trávníků v Beskydech

„Smilkové trávníky v Beskydech jsou v ohrožení kvůli eutrofizaci půd [2] a odklonu od tradičního hospodaření v horských oblastech. A to loukám, potažmo horám, vůbec nesvědčí, říká ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP Tomáš Kažmierski a pokračuje: Proto se v ČSOP Salamandr zrodil nápad, jak smilkové trávníky pomocí programu LIFE zachránit. Cílem bylo kromě zlepšení stavu horských luk a vytvoření plánu péče o trávníky v Beskydech zapojit do péče o pozemky co nejvíce místních hospodářů a zemědělců a naučit je na horských loukách hospodařit tradičním způsobem.“ To se nakonec podařilo a z projektu se stala ukázka alternativního způsobu ochrany horských luk v Beskydech ve spolupráci vlastníků pozemků, zemědělců a pracovníků CHKO. Evropská komise na tento projekt přispěla více než 455 000 eury.

Lepší vzduch pro obyvatele měst

„V hlavách specialistů Ústavu experimentální medicíny AV ČR a Technické univerzity v Liberci se zrodil zase projekt MEDETOX,“ pokračuje Tomáš Kažmierski. Zaměřil se na problematiku výfukových emisí z naftových motorů především v městských oblastech a jejich vliv na lidské zdraví.“ Spalovací motory produkují velmi jemné částice o velikosti několika desítek nanometrů. Na rozdíl od větších částic, které se zachycují v horních cestách dýchacích, proti těmto nanočásticím nemá lidský organismus účinné obranné mechanismy, což má fatální vliv na zdraví. Při teplotní inverzi se v málo provětrávaných polohách hromadí škodliviny ze spalovacích procesů – především oxidy síry, dusíku a prachové částice. S mlhou vzniká jemný hustý aerosol, který při vdechnutí poškozuje zejména plicní buňky,“ říká Ing. Jan Topinka, CSc., DrSc., vedoucí vědecký pracovník v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze, koordinátor a hlavní řešitel projektu. Projekt MEDETOX, který Evropská komise podpořila částkou 611 762 eur, zjišťoval koncentrace těchto nebezpečných nanočástic na frekventovaných silnicích a zmapoval jejich dopad na lidské zdraví. „Měření toxicity emisí probíhalo v reálném městském provozu na Pražském okruhu. Použili jsme vlastní mobilní testovací zařízení, které umožnilo provádět měření přímo v terénu a dále emise vzorkovat pro následné biologické, respektive toxikologické testy,“ říká dále Jan Topinka. Po vyhodnocení výsledků měření experti dospěli k názoru, že přípustné emisní limity pro vozidla s dieselovými motory stanovené evropskou legislativou jsou založeny na zkresleném laboratorním měření, které je vzdáleno výsledkům ze skutečného provozu. Dalším výstupem projektu bylo zjištění, že při pomalém popojíždění automobilů s dieselovými motory v koloně vzniká mnohonásobně více emisí než při jízdě v plynulém provozu.  „Ze získaných informací vyplynulo doporučení zlepšit legislativu Evropské unie v oblasti regulace motorových emisí a upravit místní a národní dopravní politiku tak, aby vedla k co nejvyšší plynulosti silničního provozu. Doufejme, že se tak stane co nejdříve,“ dodává Tomáš Kažmierski.

Voda pro život

„Řada evropských projektů programu LIFE se věnovala vodě ve všech podobách,“ říká ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP Tomáš Kažmierski. Rovněž český nápad, který se realizoval v projektu LIFE 2 WATER, přinesl inovativní řešení i v této oblasti.“  Projekt vycházel ze skutečnosti, že významným zdrojem znečištění povrchových vod jsou také čistírny odpadních vod. Konvenční metody čištění jsou totiž zaměřené na odstranění organických látek a snížení koncentrací dusíku a fosforu na míru přijatelnou pro ekosystém daného toku. Problém je ale v omezené účinnosti odstranění patogenních mikroorganismů a dalších negativně působících látek, například léčiv, produktů osobní péče, pesticidů nebo průmyslových chemikálií.

„Cílem projektu LIFE2Water bylo uplatnění inovativních technologií na dočištění komunálních odpadních vod a jejich poloprovozní ověření tak, aby se přispělo k dosažení dobrého ekologického stavu vodních ekosystémů,“ říká Ing. Radka Pešoutová, MSc, ze společnosti AQUA PROCON, s. r. o. A dodává: „Proto jsme navrhli a zkonstruovali pilotní jednotky využívající sonolýzy ozonu, ultrafiltraci a kombinaci mikrofiltrace s UV zářením [3]. Pilotní jednotky byly odzkoušeny na čistírně odpadních vod v Brně-Modřicích, kde jsme sledovali vybrané provozní parametry a účinnost odstranění znečištění.“ Výsledkem bylo vytvoření souboru postupů k výběru vhodné technologie pro terciární dočištění komunálních odpadních vod využitelné provozovateli a projektanty čistíren. Koordinující příjemce projektu, AQUA PROCON, s. r. o., získal finanční příspěvek od Evropské komise téměř 300 000 eur.*

 

Bližší informace o programu LIFE jsou dostupné na:

http://www.mzp.cz/cz/komunitarni_program_life

Zdroj: TZ SETEVA

Trend stavět energeticky úsporné budovy si razí cestu i ve veřejné správě. Na rozdíl od výstavby nízkoenergetických budov rezidenční a komerční výstavby jde veřejná správa cestou snižování energetické spotřeby budov, tedy cestou zvyšování jejich energetické efekivnosti. Sem spadají opatření prováděná v rámci EPC (Energy Performing Contracting) projektů. Zde je, jak zaznělo na tiskové konferenci pořádáné aliancí Šance pro budovy, největším klientem veřejná správa - ministerstva, kraje a obce.

Konkrétním příkladem úspěšného projektu EPC je renovace pražského Kongresového centra, které   loni prošlo rozsáhlou rekonstrukcí a jehož vlastníkem je Praha. Modernizací prošla kotelna, strojovna chlazení a celého systému vzduchotechniky a také kompletně celý systém měření a regulace. Cílem bylo ušetřit energii, které se v tak rozsáhlém komplexu spotřebuje skutečně mnoho. Úpravy byly součástí energeticky úsporného projektu v hodnotě 126 milionů korun. To představuje snížení spotřeby elektrické energie, plynu a vody téměř o 30 %. Projekt byl řešen pomocí energetických služeb se zárukou úspor (angl. EPC ). Kongresové centrum Praha má proto díky využití metody EPC jistotu, že se mu nejpozději do 10 let vrátí 213 milionů, ať už ve formě ušetřených provozních nákladů, nebo od poskytovatele projektu, který se smluvně zavazuje uhradit případný rozdíl mezi garantovanou a skutečnou úsporou.

EPC projekty v roce 2016 dokonce zaznamenaly rekord. „V roce 2016 bylo předáno celkem devět nových projektů EPC za 259 milionů korun, což je oproti loňsku (201 mil. korun) zvýšení o 28 %. Projekty přinesou roční úsporu energie ve výši 41 milionů korun. Přepočteno na jednotky energie je to 9000 MWh. Nejvýznamnější z nich je právě Kongresové centrum,“ komentuje čísla předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) Ivo Slavotínek.

Budovy, které splňují náročné požadavky a standardy certifikace budov (BREAM a LEED), však přibývají. Většinou se jedná o větší administrativní budovy. Rok 2016 byl co do počtu certifikovaných budov rekordní s 37 budovami. V prvním čtvrtletí roku 2017 jejich počet v Česku dosáhl 150. „Nejčastěji se certifikují administrativní budovy v Praze, v roce 2016 to byly například AFI Karlin Business Centre, BLOX, Florenc Office Centre nebo City Tower systémem BREEAM nebo Aviatica či Corso Court. Máme ale radost, že se postupně certifikují i budovy v regionech. V roce 2016 to byly například Forum Nová Karolina v Ostravě, CTPark Brno, OC Nisa v Liberci nebo OC Haná v Olomouci,“ vyjmenovává Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

Environmentální certifikace budov jsou v podstatě nezávislé audity budov v různých fázích jejich životního cyklu. Tyto certifikace jsou pro komerční sféru dobrovolné a fungují jako transparentní důkaz kvality budov. Posuzuje se jejich dopad na životní prostředí, například jak kvalitní mají energeticky úsporná opatření nebo jak hospodaří s vodou. Certifikace mají několik stupňů. v České republice je dnes již 152 certifikovaných budov, v roce 2010 to byly pouhé čtyři budovy.

Poklesy v prodeji i výstavbě

Méně se loni dařilo výrobcům izolačních materiálů. „Spotřeba po třech letech propadla pod úroveň 60 tisíc tun na 57 900 tun. Meziročně se jedná o 6,8% pokles.

Právě stavebnictví se podílí z 85 % na celkové spotřebě pěnového polystyrenu, 15 % z roční výroby najde uplatnění v obalovém průmyslu,“ vysvětluje předseda Sdružení EPS ČR Pavel Zemene.

Hlavním faktorem poklesu je špatné čerpání evropských peněz. Vliv na nižší spotřebu má zejména pomalý rozjezd čerpání peněz na energetické úspory v bytových domech mimo Prahu v Integrovaném regionálním operačním programu spravovaném Ministerstvem pro místní rozvoj ČR.

„Loňské nastavení programu bylo pro žadatele velmi administrativně náročné, počet realizovaných projektů byl velmi nízký. Po naší intervenci nyní na jaře ministerstvo program administrativně výrazně zjednodušilo, tak věříme, že se čerpání již v tomto roce zvýší,“ doplňuje k tomu ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub.

Počet pasivních rodinných domů podpořených z programu Nová zelená úsporám také zaznamenal mírný pokles. Loni bylo podpořeno o 12 % méně projektů než v roce 2015, celkem 368 žádostí. Podle odhadů Centra pasivního domu ale naopak roste počet pasivních domů postavených bez podpory a dorovnává tak celkový počet stavěných domů. Přitom přínosy energeticky úsporného stavebnictví by se podle aktualizované ekonomické studie Miroslava Zámečníka a jeho týmu mohly projevit ve vytvoření až 55 000 tisíc nových pracovních míst a zvýšení HDP o 1,5 % ročně. „Je ale potřeba vytvořit předvídatelné podnikatelské prostředí a lepší koordinovanost státu v této oblasti,“ míní Holub.*

ev, char

Nové chodníky podél silnic I. a II. tříd, bezbariérové přístupy k zastávkám veřejné dopravy, investice do podchodů a lávek, ale také modernizace cyklostezek a společných stezek pro chodce a cyklisty. Na to vše se mohou těšit občané v našich regionech. V Integrovaném regionálním operačním systému (IROP) bylo vybráno 130 projektů za 1,05 miliardy korun.

„Cílem schválených projektů je řešení problematiky silničního provozu, a to zejména ve vztahu k jeho nejzranitelnějším účastníkům – chodcům. Počet usmrcených a zranitelných účastníků silničního provozu je chápán jako jeden z nejzávažnějších problémů bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích,“ říká náměstek ministryně pro místní rozvoj Zdeněk Semorád.

Nejúspěšnější jsou žadatelé ze Středočeského a Moravskoslezského kraje. V oblastech s rozsáhlou silniční sítí a vysokým počtem obyvatel lze takový výsledek očekávat, zároveň v nich ještě více dominují projekty zaměřené na nejpalčivější témata v České republice – chodníky a bezpečný pohyb chodců podél frekventovaných komunikací. Ve Středočeském kraji bylo schváleno 35 projektů za 242 milionu Kč, v Moravskoslezském 25 projektů za 138 milionů Kč.

A jaké konkrétní projekty budou realizovány? Například u autobusového nádraží Hlučín se vybuduje světelné signalizační zařízení na neřízené průsečné křižovatce. V obci Byšice se zvýší bezpečnost při docházce a dojíždění do škol a zaměstnání. Jedná se hlavně o děti a zaměstnance ZŠ a MŠ Byšice. V České Třebové pak dojde k modernizaci chodníků, přechodů pro chodce a autobusových zastávek ve třech úsecích podél silnice I/14 i v úseku II/358. Celá alokace 1,05 mld. Kč na „Bezpečnost dopravy“ byla 18. výzvou IROP vyčerpána.

V těchto dnech byla vyhlášena výzva „Cyklodoprava II,“ kde je pro žadatele připraveno dalších celkem 250 mil. Kč. Podpora je zaměřena na rekonstrukci, modernizaci a výstavbu komunikací pro cyklisty – zejména cyklostezek a stezek pro cyklisty a chodce se společným nebo odděleným provozem. Lze také realizovat liniová opatření pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru pozemních komunikací, tedy takzvané cyklopruhy. Příjem žádostí o podporu bude zahájen 24. dubna, ukončení je naplánováno na 7. září 2017.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down