České republice se podařilo v programovém období 2007–2013 z evropských fondů vyčerpat 96,4 % vyčleněných peněz. Ještě na začátku roku 2013 byl odhad nedočerpání trojnásobný. V celkem 19 operačních programech Česko získalo 25,8 miliardy eur (697 mld. Kč), nevyužita zůstala necelá jedna miliarda eur (26,34 mld. Kč).

Programové období bylo ze strany ČR definitivně uzavřeno 30. března, kdy byly do Evropské komise odeslány závěrečné dokumenty všech operačních programů. Jejich součástí jsou žádosti o vyplacení konečného zůstatku v celkové výši 1,2 miliardy eur (32, 42 mld. Kč), který Evropská komise zadržuje, až do ověření správnosti čerpání všech prostředků.

Vyčerpání 96 % přidělených peněz považuji za obrovský úspěch naší vlády. Přišli jsme do situace, kdy se evropské peníze čerpaly málo nebo vůbec, chyběly projekty a vůle situaci zlepšit. Díky našemu nasazení a krizovému managementu se podařilo odvrátit hrozbu, že Česko o přidělené peníze přijde,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš.

Do budoucna se z toho musíme poučit, dlouhodobě chystat projekty, kde evropské peníze využijeme a čerpat v průběhu celého programového období, abychom vše nemuseli dohánět na poslední chvíli. Čerpání evropských peněz, které významně napomáhají ekonomickému růstu naší země, by přece mělo být v zájmu každé vlády,“ dodal ministr.

Samotné uzavírání programů probíhalo v době, kdy se souběžně rozbíhalo následující programové období 2014–2020. To si vyžádalo vedle součinnosti s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR coby národním koordinátorem také velmi náročnou koordinaci v rámci Ministerstva financí mezi Platebním a certifikačním orgánem odpovědným za přípravu závěrečných certifikátů a žádostí o platbu a auditním orgánem, který připravil závěrečné kontrolní zprávy.

Evropská komise nyní závěrečné dokumenty posoudí a po jejich schválení provede tzv. uzavření operačních programů včetně finančního vypořádání a zašle České republice výše uvedenou částku konečného zůstatku, případně ji poníží o nově zjištěné nezpůsobilé výdaje. Odhady nedočerpání se tudíž mohou ještě mírně změnit, konečné částky budou stanoveny ze strany Evropské komise.*

/tz/

Ministerstvo pro místní rozvoj reaguje na potřeby vlastníků bytových domů i veřejných budov, kteří chtějí využít evropské dotace na snížení energetické náročnosti budov. Od března letošního roku proto podpoří čerpání těchto peněz snížením počtu požadovaných dokumentů pro přiznání dotace a zároveň rozšíří systém bezplatné poradenské pomoci žadatelům.

Vzhledem k celkovému objemu možných dotací ve výši 3,5 miliardy korun připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v minulých týdnech řadu opatření, která mají čerpání těchto dotací zjednodušit a rozšířit. Od března letošního roku proto dojde ke snížení nároků na administraci žádosti i ke snížení počtu požadovaných dokumentů. Snahou MMR je také rozšířit množství technologií, u nichž lze žádat o dotaci (např. zdroje tepla, fotovoltaické systémy, jednotky pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny) a rozšíření příjemců dotace nově o bytová družstva.

Zároveň ministerstvo výrazně rozšíří bezplatnou poradenskou pomoc, kterou poskytuje žadatelům o dotace, tedy vlastníkům bytových domů.

Ministerstvo přitom upozorňuje, že nelze směšovat národní a evropské dotace, které mají zcela jiný systém hodnocení. Proto také nelze porovnávat dotace v rámci programu Nová zelená úsporám, kde stanoví pravidla české Ministerstvo životního prostředí, a pravidla programu „Energetické úspory v bytových domech“, která vycházejí z požadavků Evropské unie.

V programech „Energetické úspory v bytových domech I a II“ bylo podáno 661 žádostí o podporu ve výší 1,138 miliardy korun, z nichž je schváleno 295 projektů v hodnotě 598 milionů Kč. Tento program nabízí dotaci ve výši 30 % až 40% celkové hodnoty projektu, přičemž srovnatelné národní dotace MŽP reálně nabízejí 20 - 25 % hodnoty projektu.*

Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo nové výzvy v Integrovaném regionálním operačním programu, které se zaměřují na podporu komunitních center. Pro žadatele je připraveno přes 470 milionů korun. Žadatelé mohou žádosti o podporu podávat od 18. července 2016 do 31. října 2016.

 

Komunitní centrum poskytuje kombinaci komunitních a veřejných služeb, minimálního základního sociálního poradenství, popřípadě volitelné sociální služby v ambulantní a terénní formě se zaměřením na řešení nepříznivé sociální situace a sociálního začleňování.  V komunitním centru se realizují volnočasové aktivity, kulturní a zájmové akce, které vyplývají z tradic a zvyků dané komunity či krajové oblasti a jsou přístupné všem obyvatelům lokality. Žadateli mohou být kraje, organizace zřizované kraji, organizace zakládané kraji, obce, organizace zřizované obcemi, organizace zakládané obcemi, dobrovolné svazky obcí, organizace zřizované dobrovolnými svazky obcí, organizace zakládané dobrovolnými svazky obcí, nestátní neziskové organizace, církve a církevní organizace.

 

Pro žadatele je z 38. výzvy s názvem „Rozvoj infrastruktury komunitních center“ připraveno 141 176 471 Kč z Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu. V případě 39. výzvy s názvem „Rozvoj infrastruktury komunitních center v sociálně vyloučených lokalitách“ je to 329 411 765 Kč z Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu, z  toho je 174 073 000 Kč alokace určeno pro projekty realizované v rámci Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám. Maximální výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt je 20 mil. Kč, minimální výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt je 500 tis. Kč u obou výzev.

 

Obě výzvy se liší pouze územním vymezením, které je podrobně specifikováno v příloze č. 6 Specifických pravidel pro žadatele a příjemce k výzvě č. 39 „Rozvoj infrastruktury komunitních center v sociálně vyloučených lokalitách“. Žadatelé mohou žádosti o podporu podávat od 18. července do 31. října 2016.  Doba realizace projektu může být maximálně do 31. 12. 2019.*

 

Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo druhou výzvu na předkládání žádostí o podporu strategií Komunitně vedeného místního rozvoje. Ten bude v souladu s Dohodou o partnerství využit v programovém období 2014-2020 ve venkovském území České republiky pokrytém místními akčními skupinami. Žádosti lze podávat do 29. července 2016.

Podmínkou pro podání žádosti o podporu strategie Komunitně vedeného místního rozvoje je splnění standardů místních akčních skupin (MAS) definovaných Metodikou pro standardizaci místních akčních skupin a vydání patřičného osvědčení ze strany Ministerstva zemědělství. Proces standardizace MAS již byl ukončen, probíhal v období od 24. listopadu 2014 do 31. ledna 2016.

Místní akční skupiny mohou žádat o podporu integrovaných strategií širšího zaměření, financovatelných z více programů Evropských strukturálních a investičních fondů nebo z jiných zdrojů. Na základě schválených strategií bude možné čerpat podporu pro realizaci tzv.  integrovaných projektů v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (řídicí orgán Ministerstvo pro místní rozvoj), operačního programu Zaměstnanost (řídicí orgán Ministerstvo práce a sociálních věcí), operačního programu Životní prostředí (řídicí orgán Ministerstvo životního prostředí) a Programu rozvoje venkova (řídicí orgán Ministerstvo zemědělství).

V rámci první výzvy na předkládání žádostí o podporu strategií Komunitně vedeného místního rozvoje, která byla vyhlášena na období 1. 8. 2015 – 31. 3. 2016, podalo žádost o podporu 165 MAS z celkového počtu 180 MAS, které získaly osvědčení o standardizaci MAS. Česká republika má již z minulosti pozitivní zkušenosti s uplatněním principů Komunitně vedeného místního rozvoje v rámci metody LEADER, která je založena na přístupu „zdola nahoru“ a partnerském principu, spolupráci a výměně zkušeností jak mezi partnery MAS, tak mezi jednotlivými MAS. Přínosem tohoto přístupu je zejména zacílení podpory podle místních potřeb a rozvoj spolupráce místních aktérů na základě realizace místní rozvojové strategie (strategie Komunitně vedeného místního rozvoje).*

 

Příjem žádostí v rámci této výzvy potrvá do 29. 7. 2016.

Zvýšení kvality návazné péče a vyrovnání regionálních rozdílů v této oblasti je jednou z priorit Integrovaného regionálního operačního programu. Ministerstvo pro místní rozvoj proto dnes vyhlašuje druhou výzvu z oblasti zdravotní péče k předkládání projektů v tomto programu. Do zdravotnictví půjde přes tři miliardy korun.

„Oblast zdravotnictví v České republice je nedílnou součástí podpory ze strany našeho Integrovaného regionálního operačního programu. Moderní přístroje a zdravotnické potřeby stojí nemalé peníze, a tak se snažíme podpořit možné příjemce k pořízení a modernizaci vybavení pro zvýšení kvality návazné péče. To ocení nejvíce pacienti,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

 

Podpora je zaměřena na pořízení a modernizaci přístrojového vybavení, zdravotnických prostředků, technologií a dalšího vybavení, které slouží pro poskytování zdravotních služeb v podporovaných oborech a metodách návazné péče podle Koncepce návazné péče Ministerstva zdravotnictví ČR.

 

Příjemci podpory mohou být příspěvkové organizace organizačních složek státu, organizace zřizované kraji, organizace zřizované obcemi, organizace zakládané kraji, organizace zakládané obcemi, nestátní neziskové organizace, církevní organizace, obchodní společnosti poskytující veřejnou službu v oblasti zdravotní péče.

 

Projekty budou realizovány na celém území ČR mimo území hl. m. Prahy. Pro žadatele je připraveno více než tři mld. korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Žadatelé mohou žádosti o podporu podávat od 31. května 2016 do 30. června 2017.*

Více informací k vyhlášené výzvě naleznete zde.

/TZ/

Po dvou aktuálně vyhlášených výzvách na podporu muzeí a revitalizace kulturních památek přichází Ministerstvo pro místní rozvoj prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu s podporou dalších kulturních zařízení. Nyní se jedná o podporu pro krajské knihovny, pro které je připraveno celkem 1,1 mld. korun.

 

„Knihy mají v sobě kouzlo dochovat neobyčejné příběhy, informace, ale i klíčové poznatky z historické i moderní doby. V této výzvě se snažíme o zpřístupnění knihovních fondů široké veřejnosti, rozšíření současných depozitářů a úpravy celkového prostředí krajských knihoven,“ uvedla  ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

 

Podporovanými aktivitami budou kromě zvýšení ochrany, konzervování - restaurování a digitalizace knihovních fondů také zvýšení bezpečnosti návštěvníků, odstraňování přístupových bariér nebo zabezpečení a osvětlení objektů. Dále bude možné žádat na rekonstrukce stávajících a budování nových depozitářů nebo také na modernizaci a výstavbu nezbytných objektů sociálního, technického a technologického zázemí.

Příjemci podpory mohou být krajské knihovny zřízené příslušným orgánem kraje nebo knihovny, které plní funkci krajských knihoven, a to na území celé ČR mimo území hl. m. Prahy. Výzva č. 25 „Knihovny“ je vyhlášena v rámci specifického cíle 3.1 IROP „Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví.“

 

Z Evropského fondu pro regionální rozvoj je pro tuto výzvu připraveno 935 mil. korun a dalších 165 mil. korun pak ze státního rozpočtu ČR. Maximální výše celkových výdajů na jeden projekt je 123,3 mil. korun. Minimální výše celkových způsobilých výdajů na projekt činí 3 mil. Kč. Realizace podpořených projektů musí být ukončena nejpozději 31. prosince 2021.*

 

Více informací k výzvě naleznete zde http://www.dotaceeu.cz/cs/Microsites/IROP/Vyzvy/Vyzva-c-25-Knihovny

/TZ/

V Bruselu jednali představitelé 28 zemí Evropské unie o budoucnosti tzv. kohezní politiky po roce 2020. Politika vyvažování různě rozvinutých regionů EU pomocí finančních prostředků je jedním z nejsilnějších nástrojů Evropské unie. Tváří v tvář migračním problémům je však v současnosti vystavena mnoha tlakům, což bylo i jedním z ostře sledovaných jednání dnešní konference pod názvem „Je Kohezní politika v ohrožení?“

 

Pro Českou republiku je kohezní politika mimořádně důležitým nástrojem. Evropské fondy umožnily podpořit například více než 90 % všech základních a středních škol v republice. Díky nim došlo např. k plošnému nahrazování prašných křídových tabulí velkoplošnými digitálními tabulemi. Pomohly vybudovat síť 6500 kontaktních míst, tzv. CzechPOINT. Nebo se podílely na stavbě nákladných protipovodňových opatření, která byla po zničujících záplavách v letech 2002, 2010 či 2013 vybudována k ochraně statisíců obyvatel České republiky.

Setkání bylo pořádáno Výborem regionů a ministryně Šlechtová ve svém vystoupení navazovala na pražské setkání ministrů Visegrádské skupiny, Bulharska, Chorvatska, Rumunska a Slovinska, které proběhlo letos v lednu v Praze.

„Česká republika je velmi aktivní a v rámci našeho předsednictví ve skupině zemí Visegrádské skupiny jsme odstartovali pro nás velmi důležitou diskusi, co nás čeká po roce 2020. To, že jsem byla oslovena, abych se podílela na zahájení konference Výboru regionů, považuji za významné gesto vůči České republice. Podobné pozitivní signály jsou zvlášť významné v dnešní době, kdy reakce východoevropských zemí k migrační politice vyvolávají u některých evropských politiků ostrá vyjádření právě kvůli podílu těchto zemí na čerpání financí ze strukturálních a investičních fondů EU. Pro Českou republiku by totiž změna v dostupnosti evropských fondů měla dalekosáhlé negativní důsledky,“ říká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. „Nyní se musíme soustředit na to, abychom ukázali, že Česká republika umí smysluplně využívat evropské prostředky - hodnota za peníze, orientace na výsledky. To je to, co musíme nyní komunikovat zejména vůči evropským partnerům,“ doplnila ministryně.

 

Více o kohezní politice

 

Obecným cílem kohezní politiky je podle článku 174 Lisabonské smlouvy snižování rozdílů mezi úrovní různých regionů za účelem harmonického vývoje Evropské unie. V jejím rámci bylo v programovém období 2007–2013 přerozděleno 347 mld. eur. V programovém období 2014–2020 byly pro kohezní politiku vyhrazeny prostředky ve výši 351,85 mld. eur. Česká republika z tohoto objemu čerpá v současnosti zhruba 26 mld. eur, tj. 650 mld. Kč.

 

Rok 2020 bude předělovým rokem z hlediska strukturálních fondů, protože v něm skončí další sedmileté období.

 

Klíčovým nástrojem kohezní politiky jsou pro období 2014-2020 Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF), jejichž prostřednictvím mohou žadatelé čerpat finanční prostředky z rozpočtu EU. ESIF zahrnují Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF). Vzhledem k zapojení EZFRV a ENRF přispívají ESIF v programovém období i k financování i společné zemědělské politiky EU a námořní a rybářské politiky EU. Pro Českou republiku jsou vyčleněny prostředky ve výši téměř 24 mld. eur.

 

 Příklady dalších výsledků kohezní politiky v hlavních podporovaných oblastech

 

.                 Nejzřetelněji jsou výsledky patrné v dopravní infrastruktuře. Do silnic vyšších tříd směřují z fondů EU v programovém období 2007–2013 prostředky odpovídající třem ročním rozpočtům Státního fondu dopravní infrastruktury. Z těchto prostředků již byla spolufinancována výstavba 245,5 km dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy. Dochází k modernizaci klíčových železničních koridorů, a tím i k zatraktivnění železniční dopravy (rekonstruováno již bylo 369,1 km železničních tratí).

 

·                  V oblasti podnikání a inovací vzniklo díky prostředkům z EU 182 nových firem a bylo prozatím podpořeno více téměř 8,5 tis. malých a středních podniků.

 

·                  V oblasti výzkumu a vývoje dojde díky strukturálním fondům k výrazné modernizaci výzkumné infrastruktury. EU fondy podpořily osm evropských center excelence a 66 regionálních center.

 

·                  I přes negativní vývoj české ekonomiky v minulých letech se podařilo zvyšovat celkovou míru zaměstnanosti. Fondy EU podpořily vznik více než 89 tis. pracovních míst.

 

·                  Vybudování sítě kontaktních míst, tzv. CzechPOINT (více než 6,5 tis. míst), umožňuje v současné době vyhledávat a komfortně získávat ověřené výstupy ze stále se rozvíjejícího spektra služeb, a to zejména díky projektu tzv. základních registrů, což se mimo jiné projevilo zjednodušením administrace při podnikání.

 

·                  Významný je vliv fondů EU v oblasti vodního hospodářství, kde finanční prostředky přispěly například k výstavbě čistíren odpadních vod, a další obyvatelé byli napojeni na kanalizační řad. Výsledky zaznamenáváme rovněž v oblasti nakládání s odpady a budování protipovodňových opatření.

 

·                  K pozitivnímu vývoji dochází v některých oblastech cestovního ruchu a využití potenciálu kulturního dědictví. Jedná se např. o oblast nemovitých kulturních památek.*

 

Závěrem měsíce Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlašuje novou výzvu k předkládání projektů v Integrovaném regionálním operačním programu. Na projekty v oblasti elektronizace veřejné správy je připraveno více než 1,3 miliardy korun. Od příštího týdne mohou zájemci žádat o podporu.

 

Smyslem této výzvy je postupná modernizace a elektronizace podpůrných procesů a zvýšení dostupnosti komunikačních a informačních systémů subjektů státní správy. Tím dojde k jejich zvýšené efektivitě, což ve výsledku nejen usnadní práci zaměstnancům státní správy, ale pocítí to i občané. Vše snadněji, rychleji a dostupněji,“ uvedla ministryně Karla Šlechtová.

 

Podpora je zaměřena na rozvoj, modernizaci a zvýšení dostupnosti komunikačních a informačních systémů a infrastruktury; budování, rozvoj a modernizaci národních datových center a komunikační infrastruktury pro nově pořízené nebo modernizované informační systémy; vytváření nových informačních systémů v souvislosti s centry sdílených služeb a vytváření nových a modernizaci stávajících podpůrných informačních systémů, jako jsou např. spisové služby nebo informační systémy pro řízení příspěvkových organizací. Příjemci podpory mohou být organizační složky státu, příspěvkové organizace organizačních složek státu, státní organizace a státní podniky. Projekty mohou být realizovány na celém území ČR včetně území hl. m. Prahy.

 

Z Evropského fondu pro regionální rozvoj je pro tuto výzvu připraveno více než 1,3 mld. Kč. Maximální výše celkových výdajů na jeden projekt je 250 mil. Kč. Minimální výše celkových způsobilých výdajů na projekt je 1 mil. Kč.

 

Žadatelé mohou žádosti o podporu podávat od 1. března 2016 do 31. prosince 2017. Projektové záměry a žádosti bude možné konzultovat s kontaktními pracovníky Centra pro regionální rozvoj České republiky, tyto kontakty jsou k dispozici na stránkách http://www.crr.cz/cs/kontakty/kontakty-irop/praha-oss/.*

Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlašuje další výzvu k předkládání projektů v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP). Výzva je zaměřena na muzea zřizovaná státem nebo krajem a podpoří tak kulturní rozvoj v České republice. Díky ní tak dojde k zefektivnění ochrany a využívání sbírek a jejich zpřístupnění.

„Česká republika má bohatou historii, díky čemuž se dochovalo mnoho sbírek, které jsou známkou našeho kulturního bohatství. Nemyslím tím jen pohled do dějin, máme i mnoho krásných novodobých sbírek. O ty je třeba ale pečovat, abychom nemuseli být svědky toho, jak se na nich podepisuje čas. Chci tak podpořit například podmínky pro restaurování sbírkových předmětů, zajištění bezpečnosti návštěvníků a zvýšení ochrany cenných sbírek,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

 

Podpora je zaměřena na zvýšení ochrany sbírkových fondů, konzervování-restaurování sbírkových předmětů, zajištění vyšší bezpečnosti návštěvníků, odstraňování přístupových bariér, digitalizaci a digitální evidenci sbírek, zabezpečení a osvětlení objektů nebo na rekonstrukce stávajících a budování nových expozic a depozitářů. Příjemci podpory mohou být vlastníci muzeí nebo subjekty s právem hospodaření podle zápisu v katastru nemovitostí. Výzva č. 21 „Muzea“ je vyhlášena v rámci specifického cíle 3.1 IROP „Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví“.

 

Podpořena mohou být pouze muzea, splňující kumulativně všechny následující podmínky: muzeum je zřizováno státem nebo krajem, dále musí muzeum spravovat sbírku dle zákona o ochraně sbírek muzejní povahy a rovněž musí být splněna podmínka, že průměrná návštěvnost muzea, vypočítaná jako průměr za léta 2013, 2014 a 2015, překročila 30 000 návštěvníků. Projekty musí být realizovány mimo území hl. m. Prahy.

 

Z Evropského fondu pro regionální rozvoj jsou pro tuto výzvu připraveny 2,1 mld. Kč. Maximální výše celkových výdajů na jeden projekt je 123,3 mil. Kč. Minimální výše celkových způsobilých výdajů na projekt jsou 3 mil. Kč. Žadatelé mohou žádosti o podporu podávat od 29. února 2016 do 31. července 2016.*

 

Více informací k výzvě naleznete zde.

/TZ/

Přijetím řeckého programu rozvoje venkova se vloni v prosinci uzavřel proces schvalování všech 118 programů na období 2014–2020. Tyto programy, financované částkou 99,6 miliardy eur z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a spolufinancované dalšími 60,6 miliardy eur ze státních nebo regionálních veřejných prostředků anebo ze soukromých zdrojů, pomohou venkovským oblastem a komunitám v Evropě řešit současné ekonomické, environmentální a společenské výzvy a využít nové možnosti.

Převážně venkovské regiony zaujímají 52 % území EU a žije v nich 112,1 milionu obyvatel. Jednotlivé regiony se však od sebe výrazně liší a problémy, se kterými se potýkají, jsou souhrou mnoha různých okolností. Proto také komise ponechává členským státům volnější ruku, aby byla podpora lépe přizpůsobená konkrétním potřebám každého regionu anebo země a odrážela větší důraz na subsidiaritu. Na základě těchto specifik mohou členské státy sestavit vlastní celostátní nebo regionální programy. Musí se přitom zaměřit  nejméně na čtyři ze šesti společných priorit, kterými jsou znalosti a inovace, konkurenceschopnost, lepší organizace potravinového řetězce, ochrana ekosystémů, účinné využívání zdrojů a sociální začleňování. Díky těmto prioritám budou mít investice vložené do programů pozitivní vliv na celou společnost a nikoli jen na zemědělské a jiné venkovské komunity.

Například Polsko se rozhodlo věnovat třetinu peněz ze svého programu na zlepšení životaschopnosti a konkurenceschopnosti zemědělských podniků. Z programu, který se zaměřuje na vytvoření tisíců nových pracovních míst, poskytne investiční podporu přibližně 200 000 zemědělských podniků a více než 1 800 seskupením producentů. Součástí mnoha regionálních programů, například programů francouzských regionů Pikardie a Dolní Normandie, je podpora na zahájení činnosti mladých zemědělců.

Mezi nejčastější projektové priority celostátních i regionálních programů patří opatření v oblasti klimatu. Například Rakousko vyčlenilo 71 % prostředků na lepší hospodaření s přírodními zdroji a na podporu zemědělských postupů šetrnějších vůči klimatu. Jako cíl si stanovilo, aby byla na 83 % zemědělské půdy uplatňována opatření na podporu větší biologické rozmanitosti a na 75 % půdy opatření na zlepšení kvality vody.

Podobně je hlavní prioritou irského programu obnova, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím. Na tuto prioritu Irsko vyčlenilo tři čtvrtiny všech svých prostředků.

Důležitým předpokladem konkurenceschopnosti je propojení venkovských oblastí a zlepšení infrastruktury. Díky programu italského regionu Kalábrie se přibližně pro 48 % obyvatel venkova zlepší infrastruktura vysokorychlostního internetu, což posílí sociální začlenění a ekonomický rozvoj ve venkovských oblastech.

V tomto informačním přehledu jsou uvedeny některé obecné výsledky, které se pro období 2014–2020 očekávají. Realizace a dopady programů rozvoje venkova jsou podrobně monitorovány a hodnoceny. Zjištěné závěry lze nalézt ve zprávách publikovaných na webových stránkách komise.*

/TZ/

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down