Rozvoj výroby a využívání biometanu a dalších nízkouhlíkových plynů při dekarbonizaci české energetiky a podpora plynové mobility na bázi bioCNG a bioLNG. To jsou hlavní cíle letos v prosinci podepsaného Memoranda o vzájemné spolupráci mezi Českým plynárenským svazem (ČPS) a CZ Biom – Českým sdružením pro biomasu. 

„Biometan má v České republice potenciál zcela nahradit spotřebu plynu v dopravě a v tomto sektoru tak může výrazně přispět ke splnění národních emisních cílů pro rok 2030. Navíc jde o vyzkoušenou technologii s vybudovanou infrastrukturou i s dostatečnou nabídkou vozidel. Rozvoj však brzdí dosud nejasná podoba konkrétních podpůrných nástrojů pro jeho využití. Proto je nezbytné, aby nově ustavená vláda tuto skutečnost v chystané legislativě co nejdříve zohlednila,“ konstatovala Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS. 

Využití biometanu v dopravě průběžně narůstá a v tuzemsku jej v podobě bioCNG nabízejí přední společnosti zabývající se prodejem plynu, jako jsou například innogy Energo, Bonett nebo E.ON Energie a Pražská plynárenská. Zájem řidičů osobních aut o CNG s podílem biometanu přitom podle odborníků předznamenává také rostoucí poptávku po bioLNG. To je vhodné zejména pro sektor nákladní dopravy, kde je aktuálně jedinou dostupnou nízkoemisní alternativou k naftě s dostatečným výkonem.

„S ohledem na ambiciózní evropské cíle ve snižování emisí a dosažení uhlíkové neutrality je zřejmé, že i v dopravě bude nevyhnutelné zvyšovat podíl biometanu i na úkor zemního plynu. Biometan vyráběný z odpadů je přitom obnovitelným zdrojem energie, který nabízí až 90% snížení emisí skleníkových plynů v porovnání s fosilními palivy,“ sdělil Jan Habart, předseda CZ Biom.    

Emise vozidel na CNG a LNG jsou oproti klasickým palivům nižší o desítky procent a jsou tak plně srovnatelné například i s elektromobily. V případě směsi s biometanem je ekologický přínos dokonce ještě výraznější.

Zatím jediná výrobna biometanu v Česku se nachází v Rapotíně na Šumpersku. Bioplyn získaný z biologicky rozložitelného odpadu se zde za pomoci technologie membránové separace odděluje od nežádoucí příměsi, takže kvalitou odpovídá zemnímu plynu. Díky srovnatelným vlastnostem jej proto lze i vtláčet přímo do plynárenské soustavy. „Veškerá produkce biometanu z Rapotína však bohužel odchází do zahraničí. Legislativa se proto musí změnit a nastavit takové podmínky, které umožní naplno využívat domácí zdroje a zároveň podpoří další rozvoj,“ připomněla Lenka Kovačovská.*

  

Do této bioplynové stanice v Rapotíně na Šumpersku, kterou provozuje společnost EFG Rapotín BPS, se v rámci pilotního projektu Třídím gastro sváží i gastroodpad z několika měst a obcí v kraji, mj. z Olomouce, Šumperka, Velkých Losin nebo Bludova. Rovněž tento gastroodpad najde v bioplynové stanici energetické využití při výrobě bioplynu, potažmo biometanu, elektřiny a tepla. Více informací o projektu přinese lednové vydání Moderní obce, které se ke čtenářům bude expedovat už 4. 1. 2022. Foto: EFG Rapotín BPS

„Zájem o výrobu biometanu je velký. Již nyní probíhá výstavba nebo projektová příprava několika dalších výroben. Věřím, že vznikají také díky spolupráci ČPS a CZ Biom,“ doplnil Jan Habart.

Signatáři memoranda prohlašují, že podpora ekologičtějších paliv, a tedy i biometanu, bude možná pouze s proaktivní podporou státní správy. V rámci podpisu memoranda si proto kladou mimo jiné za cíl spolupráci v oblasti:

/zr, red/

Na horním snímku: Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS, a Jan Habart, předseda CZ Biom, při podpisu memoranda o vzájemné spolupráci mezi oběma organizacemi.

Foto: archiv

Od října bude v části Hradci Králové možné třídit gastroodpad, pilotní projekt město spustí na půl roku. Do hnědých popelnic s označením budou moci občané dávat například zbytky jídel, mléčné výrobky nebo potraviny s prošlou trvanlivostí, a to včetně obalů. Dvacet takových kontejnerů bude umístěno v ulicích Rybova a Antonína Petrofa, jejich vývoz bude zajištěn vždy jednou týdně.

 

Jedná se o pilotní projekt, který bude ve vybraných hradeckých sídlištích fungovat půl roku. Až poté, jaké budou výsledky a jaké budou reakce občanů, budeme rozhodovat o tom, zda tuto formu třídění budeme ve městě zavádět či nikoliv. Každopádně jde o další aktivitu, kterou chceme přispět ke zvýšení míry recyklace a především ke snížení produkce množství směsného komunálního odpadu,“ říká primátor města Alexandr Hrabálek.

 Do nádob na gastroodpad budou moci občané umístit například zbytky jídel, maso,malé kosti, mléčné výrobky nebo třeba potraviny, kterým již vypršela trvanlivost, a to i včetně plastových nebo papírových obalů. „Sběr tohoto typu odpadu jsme schopni zajišťovat jednou týdně, putovat bude do bioplynové stanice. Zde máme k dispozici drtič, který je schopen veškerý sebraný materiál podrtit a následně oddělit biomateriál od obalů. Vzhledem k technologii na bioplynové stranici prosíme občany, aby nevhazovali do nádob pro shromažďování gastroodpadu odpady ve skleněných nebo kovových obalech,“ vysvětluje Martin Hušek, ředitel Hradeckých služeb. Nové kontejnery na gastroodpad budou po dohodě s místními SVJ umístěny do ulic Rybova a Antonína Petrofa, stejně jako dalších dvacet nádob na bioopad. Do nich bude nadále možné ukládat rostlinné odpady včetně pečiva.

V Hradci Králové se ročně vytřídí zhruba 17 tisíc tun odpadu za rok, zhruba 20–25 procent z toho je biologicky rozložitelný odpad. 

/zr-kš/*

 

Biologicky rozložitelné odpady v současné době tvoří značnou část směsného komunálního odpadu, přitom významně ztěžují jeho energetické využití. Hlavní město proto připravuje zavedení celoměstského třídění tzv. gastrooodpadů, které lze v bioplynových stanicích proměnit na bioplyn a zbytkový produkt využívat jako hnojivo. Jedním z prvních kroků k tomu je pražský pilotní projekt svozu kuchyňského odpadu, tedy bioodpadu živočišného a rostlinného původu z domácností.

Projekt navazuje na závěry pracovní skupiny pro cirkulární ekonomiku, která je součástí komise Rady hlavního města Prahy pro udržitelnou energii a klima.

Množství vyprodukovaného odpadu v Praze každý rok roste. Musíme se proto na odpad dívat optikou cirkulární ekonomiky a naučit se jej vnímat jako zdroj surovin či energie. V tomto projektu testujeme svoz kuchyňských odpadů od Pražanů a rádi bychom z něj vyráběli bioplyn, který může v budoucnu pohánět svozové vozy Pražských služeb nebo autobusy Dopravního podniku,“ konstatoval náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.

Do pilotní projektu, který potrvá rok, se zapojilo téměř sto oslovených vlastníků nemovitostí v městských částech Praha 5, 6 a 7. Po jeho vyhodnocení bude postupně tato služba rozšířena po celém území hlavního města. Svoz gastroodpadu tak navazuje na rozšíření služby svozu rostlinného bioodpadu, který od 1. ledna 2020 zlevní o 50 %.

Nádoby na gastroodpad jsou označeny informačními samolepkami, které občanům vysvětlují, co do nich lze vyhazovat a co ne. Do těchto popelnic mohou lidé odhazovat zbytky jídla, ovoce, zeleniny, masa, kostí, kůže, mléčných výrobků, pečiva, čaje nebo kávy. Mohou do něj vyhazovat také prošlé potraviny, a to i v původním obalu, protože bioplynová stanice provozuje technologie, které si s původními obaly poradí. Do nádob na gastroodpad naopak nepatří zemina, kameny, dřevo, větvě, pařezy, plasty, sklo, kovy a nebezpečné odpady.

Svoz gastroodpadu je dalším z kroků, kterými Praha naplňuje svou vizi fungování cirkulární ekonomiky. Ta je součástí klimatického závazku, který Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo letos v červnu.*

Další informace lze nalézt na webové stránce https://gastro.praha.eu.

/zr/

Ilustrační foto: archiv hl. m. Prahy

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down