Starostové obcí a měst stále nemají přístup k informacím o počtu nakažených covid-19 na svém území. Svaz měst a obcí ČR vyzval v tomto týdnu dopisem ministra zdravotnictví a Ústav zdravotnických informací a statistiky k pravidelnému poskytování těchto informací. Data o počtu nakažených potřebují starostové k efektivnímu krizovému řízení, nastavení lokálních bezpečnostních opatření a režimu veřejných institucí.

Starostové hrají významnou úlohu v celém systému krizového řízení a musí mít veškeré informace potřebné k zajištění bezpečnosti na území jejich obce. Je absurdní a ostudné, že tomu tak dosud není,“ upozorňuje předseda svazu a starosta Kyjova František Lukl.

SMO ČR poukazuje na problém už od března a opakovaně žádá vládu o nalezení řešení. Až doposud tyto informace starostové získávají buď z médií, nebo musí žádat krajskou hygienickou stanici prostřednictvím žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Informaci tak dokážou získat, ale velmi zdlouhavou a nedůstojnou cestou.

Starosta obce s rozšířenou působností je podle ustanovení § 24b odst. 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, předsedou krizového štábu obce s rozšířenou působností. Současně jsou obce zřizovatelé sociálních, školských, zdravotnických a dalších zařízení, a provozují veřejnou hromadnou dopravu. Informace o počtu nakažených jsou klíčové pro nastavení krizových opatření na území obce a k zajištění potřebné míry dezinfekce veřejných prostor, nakládání s odpady a dalších záležitostí.

„Jsme přesvědčeni, že tyto informace v praxi výrazně napomohou k rychlému a efektivnímu zacílení a realizaci opatření v návaznosti na Systém pohotovostních stupňů (tzv. semafor), který v tomto týdnu představilo Ministerstvo zdravotnictví,“ dodává František Lukl.

Svaz požaduje, aby byly informace o počtu nakažených poskytovány starostům obcí s rozšířenou působností. Zasílaly by se jednou týdně v návaznosti na aktualizaci Systému pohotovostních stupňů. Klíčový je pro obce také údaj, jaká je rozprostřenost nakažených osob na území jednotlivých spádových obcí v rámci obce s rozšířenou působností.

„Starostové a další představitelé obcí běžně pracují s často velmi citlivými daty, a také v tomto případě budou s veškerými informacemi nakládat v souladu s nařízením GDPR. Obavy, že by byla data nějakým způsobem zneužívána, rozhodně nejsou na místě,“ uzavírá František Lukl.*

/zr/

Mapka nahoře: zdroj – Ministerstvo zdravotnictví

Více než 45 % českých obcí má ve funkci pověřence pro ochranu osobních údajů osobu (tzv. DPO), která není k jejímu výkonu vhodně kvalifikována. Vyplývá to z odborného odhadu mezinárodní poradenské společnosti BDO, která poukazuje na povinnost kvalifikovaného DPO, jež vyplývá z téměř rok účinné legislativy známé jako GDPR.

Významná část obcí v České republice podceňuje roli pověřence pro ochranu osobních údajů. Téměř v polovině případů tuto funkci plní osoba, která není vhodně proškolena. Odpovědnost za chyby nese vždy správce osobních údajů, tedy obec. Zpravidla to bývá starosta, zejména u malých obcí, případně tajemník, když mají města zřízené funkční úřady. „Aktuální právní úprava, která již čeká pouze na podpis prezidenta, ruší pro obce finanční sankce, přesto musí podmínky plynoucí z GDPR splňovat,“ uvedl v této souvislosti Radek Pomije z poradenské společnosti BDO, jehož tým se na problematiku GDPR specializuje.

Porušením ochrany osobních údajů se organizace vystavuje velkému riziku. „Česká veřejnost bere ochranu osobních údajů velice vážně, u obcí a dalších veřejných subjektů to platí dvojnásob,“ upozornil dále Radek Pomije a dodal: „V krajní situaci může dojít k trestním oznámením a soudům, které se zpravidla vlečou dlouhé roky. S tím souvisí i enormní náklady na vedení těchto sporů.“

Odborníci ze společnosti BDO poukazují také na fakt, že asi 10 % měst a obcí nemá určeného pověřence vůbec. Nevhodné pověřence mají ve svých řadách zejména menší obce. V nich není funkce doposud v pořádku asi v 60 % situací. „U velkých měst se setkáváme s nejzodpovědnějším přístupem, osm z deseti má vše ošetřeno správně. Všude jsou však stále výjimky a špatný pověřenec u velkého města či městské části je skutečný problém a riziko dalších sankcí je velmi vysoké,“ uzavřel Radek Pomije.*

/zr/

Ilustrační obrázek: web nelahozeves.cz

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) zavádí pro správce novou povinnost spočívající v nutnosti provádět posouzení vlivu na ochranu osobních údajů (DPIA). Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) má článkem 35 obecného nařízení povinnost vytvořit seznam operací zpracování, které podléhají posouzení vlivu na ochranu osobních údajů. Zároveň může vytvořit seznam operací zpracování, u nichž není posouzení vlivu nutné.

Taxativní výčet zpracování, která podléhají posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, by byl zřejmě v čase proměnlivý. Proto se Úřad pro ochranu osobních údajů rozhodl jít cestou určení rizikovosti zpracování (operací zpracování) osobních údajů, kdy lze jednotlivé zpracování popsat pomocí parametrů a podle hodnot, jichž v rámci parametrů zpracování dosahuje, a také určit, zda jde o zpracování vysoce rizikové, rizikové nebo ostatní.

Lze předpokládat, že budou existovat zpracování osobních údajů, která by na základě analýzy mohla být zařazena do skupiny „zpracování s vysokým rizikem pro práva a svobody subjektů údajů“. Na základě empirických poznatků a případně i snahy po minimálním administrativním zatížení některých správců ÚOOÚ navrhuje, že posouzení vlivu na ochranu osobních údajů v těchto případech není třeba provádět. Připravil rovněž seznam zpracování osobních údajů, které nepodléhají posouzení vlivu na ochranu osobních údajů.

Úřad předkládá navržené řešení k veřejné diskusi formou pracovního materiálu, který je volně ke stažení ve formátu PDF na: https://www.uoou.cz/assets/File.ashx?id_org=200144&id_dokumenty=28412. Připomínky a návrhy k němu ÚOOÚ přijímá do 15. března 2018.*

/tz/

 

Třináct konferencí, třináct krajských měst a nespočet témat, o která se aktuálně nejvíc zajímají české samosprávy. 13. února 2018 v Liberci startují tradiční Krajská setkání Svazu měst a obcí ČR. Na programu bude například novela zákona o střetu zájmů, financování samospráv včetně rozpočtového určení daní, školství, doprava nebo sociální služby. Speciální hodinový blok se bude věnovat změněným evropským pravidlům pro ochranu osobních údajů, tzv. GDPR.

Na akcích, které se budou postupně konat ve všech krajích, a to až do 29. března 2018, vystoupí odborníci z ministerstev, státních institucí i firem. Svaz tam mimo jiné představí závěry velké analýzy potřeb měst a obcí, která má sloužit jako podklad pro nastavení budoucích národních i evropských dotací. Součástí programu bude také vyhlášení výsledků krajských kol soutěže Město pro byznys.

„Tradiční bod o aktuální legislativě zahájíme novelou zákona o střetu zájmů. Intenzivně totiž vnímáme obavy starostek a starostů měst a obcí z toho, co nastane, jestliže se kvůli novému zákonu musí svléknout téměř donaha, tedy zveřejnit svoje majetkové poměry na internetu,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodává: „Očekávám na toto téma velice živou debatu, ze které, doufejme, vzejde i to, na co všechno se máme připravit a jak bychom měli reagovat v případě zneužití dat zastupitelů.“

V kontrastu s přiznáváním veškerého majetku, stavu na účtech i dluhů zastupitelů měst a obcí jsou přísnější pravidla ochrany osobních údajů GDPR. „Odhadujeme, že v prvním roce budou města a obce potřebovat na implementaci těchto evropských pravidel až miliardu korun. Musí zároveň najít minimálně tisíc odborných pracovníků na agendu zpracování osobních údajů. To pro ně představuje velikou zátěž jak z finančního, tak z personálního hlediska,“ vysvětluje výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal s tím, že svaz je připraven zdarma podat samosprávám pomocnou ruku nově i prostřednictvím Center společných služeb, o kterých bude na krajských setkáních také řeč.

„V roce 2017 se akcí v regionech zúčastnilo přes tisíc lidí, kromě představitelů radnic byli mezi nimi i vrcholní činitelé veřejného a státního sektoru – hejtmani, poslanci, senátoři, ředitelé a další zástupci státních úřadů i soukromých společností,“ upřesňuje jednatel pobočného spolku Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek. Podle jeho slov se loni řešila  mimo jiné novela zákona o obcích, financování školství, veřejné opatrovnictví, informační systémy a ochrana osobních údajů, změna malých rozpočtových pravidel, změny rozpočtového určení daní, kontroly ve veřejné správě, rozpočtová odpovědnost, sociální bydlení, zákon o hazardních hrách, zákon o odpadech nebo stavební zákon.

Generálními partnery Krajských setkání 2018 je Česká spořitelna a ČEZ. Partnery pak ASEKOL, Colmex, EKO-KOM, Empemont a I-TEC Czech. Odborným partnerem je společnost SC&C.*

Přehled míst a termínů konání krajských setkání v roce 2018, včetně možnosti se bezplatně zaregistrovat na jednotlivé akce, najdete na zde.

/zr/

K foto:

Z loňského krajského setkání Svazu měst a obcí ČR v Plzni

Foto: archiv SMO ČR

Jak Centra společných služeb (CSS) pomohla v roce 2017 starostům, co se podařilo a co se plánuje do budoucna? To byla témata valných hromad dobrovolných svazků obcí (DSO), které se koncem minulého roku konaly na různých místech České republiky.

Mluvilo se o tom, co samosprávy trápí, jaké úkoly a povinnosti starosty v roce 2018 čekají a jak je v tom mohou podpořit právě Centra společných služeb. Tedy servisní střediska, v nichž v rámci projektu Svazu měst a obcí ČR pracují odborníci na veřejnou správu. Vznikla proto, že právě meziobecní spolupráce podle starostů nejlépe řeší problémy obcí.

Do CSS je zapojeno 83 dobrovolných svazků obcí (DSO), které tvoří 1672 samospráv, v nichž žije 2,1 milionu obyvatel. Nedávná analýza potřeb měst a obcí, která má být podkladem pro zaměření budoucích dotačních programů, přitom potvrdila, že právě meziobecní spolupráce hraje zásadní roli při řešení problémů samospráv. Obce totiž příliš nedůvěřují ve shora organizovanou spolupráci. Nelíbí se jim diktát státu a velkých měst.

Na starosty působí jako červený hadr na býka jakákoliv zmínka o slučování samospráv. Podobně jsou představitelé malých obcí alergičtí na nárůst administrativy, zvyšující se časovou a finanční náročnost práce ve veřejné správě a neosobní vztahy,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodává: „Potvrdila to velká analýza potřeb měst a obcí, které se zúčastnilo 732 samospráv z celé České republiky. Zpracoval ji Svaz měst a obcí ČR ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a společností MEPCO. Z rozsáhlého šetření přitom jednoznačně vyplynulo, že podle 89 % samospráv se řešením problémů pomáhá právě meziobecní spolupráce.

Průzkum ukázal, že panuje velká nedůvěra malých obcí vůči městům. Upřednostňují tak spolupráci se stejně velkými obcemi. Říkají, že je třeba využít existující vztahy a zkušenosti, geografickou blízkost a podobnost. Na venkově totiž příliš nefunguje nařízená spolupráce svrchu, ale naopak ta, která je dobrovolná a vzejde z potřeb zespoda.

Aktuálně tak nejen malé obce například řeší novelu zákona o střetu zájmů, která starostům uložila povinnost zveřejňovat majetková přiznání ve volně přístupném registru. V celém území přitom panuje shoda, že zveřejňování je třeba změnit. A to tak, aby k citlivým datům měly přístup jen kontrolní orgány. Samosprávami také rezonují nová pravidla na ochranu osobních údajů. tzv. GDPR, tedy obecné nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů, které to, co platí dosud, zcela změní s tím, že bude účinné od 25. května 2018. S implementací GDPR samosprávám pomáhají právě Centra společných služeb, a to vzděláváním, metodicky, strategicky, implementačně i s finanční podporou od státu. V budoucnu také se zajišťováním sdíleného pověřence pro ochranu osobních údajů, kterého podle GDPR budou muset mít všechny samosprávy i jimi zřizované subjekty, jako jsou třeba školy, školky, nemocnice apod. O GDPR a dalších tématech se mluvilo například na valné hromadě DSO Hustopečsko v Popicích.

Na jednání mimo jiné zazněly informace o zadávání veřejných zakázek. „Starostové se například dozvěděli, že u většiny veřejných zakázek nemusí být hodnotící komise. Odpovědnost ale vždy nese zadavatel a je tedy nutné si výběr dodavatele i následnou realizaci velmi dobře ošetřit,“ konstatuje specialistka na veřejné zakázky Centra společných služeb Radka Raflová. Jak dále uvádí, jedno z doporučení při řešení veřejných zakázek také zní: dát si přímo do zadávací dokumentace možnost zrušit zakázku z důvodu zvláštního zřetele, například když obec nedostane dotaci, s kterou počítala.

Na valné hromadě DSO Šlapanicko, která se uskutečnila v Brně, se zase velmi debatovalo o výstavbě cyklostezky, která má propojit obce sdružené v DSO. Otevřela se také diskuse o společném řešení bezpečnosti, pojištění obcí či nákupu energií. Centrum společných služeb při DSO Šlapanicko má nově zjistit, kolik by stály dotykové kiosky, které obce potřebují v souvislosti s úředními deskami, pokud by si je samosprávy pořídily společně. Úřední desky musí být lidem dostupné 24 hodin denně, jenže na stávající skleněné vitríny před obecními úřady se rozsáhlé dokumenty nevejdou. Pouze stavební povolení s přílohami má totiž na šedesát stran.*

/zr/

 

Sdružení místních samospráv ČR se rozhodlo udělovat nejen cenu za počin roku rozvíjející samosprávu v České republice, ale i „anticenu“ pro tři nejhorší činy vůči životu a praktickému fungování místních samospráv v naší zemi.

Během 3. ročníku konference SAMOSPRÁVY 2017, jež se konala 1. prosince v Brně a kterou Sdružení místních samospráv ČR (SMS) uspořádalo společně s Institutem veřejné správy Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, byla poprvé udělena cena za tzv. Přešlap roku 2017. Cena je určena třem legislativním novinkám, výrokům, nebo činům vůči místním samosprávám v daném roce, které výrazně negativně ovlivnily život v obcích.

Při konferenci starostové v tajné volbě vybírali ze sedmi kandidátů – nejvíce diskutovaných negativních počinů, jimiž se menší obce prostřednictvím SMS v uplynulém roce zabývaly. Konkrétně šlo o elektronickou evidenci tržeb (EET), evropské obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), novelu zákona o střetu zájmů, výrok ministryně pro místní rozvoj o nutnosti slučovat malé obce, zvýšení autorských poplatků ze strany Ochranného svazu autorského (OSA), zákon o rozpočtové odpovědnosti a protikuřácký zákon.

Každý účastník mohl vybrat tři činy a seřadit je od nejhoršího po „méně nejhorší“ skutek. Téměř polovinou hlasů byla za největší Přešlap roku 2017 vybrána nová podoba zákona o střetu zájmů a z ní plynoucí hrozba nezájmu schopných občanů o účast v zastupitelstvech obcí. Na druhém místě se se čtvrtinou hlasů umístila aplikace nařízení o ochraně osobních údajů a její výrazná administrativní a finanční zátěž na obce a případně zřizované školy. Na třetím, bronzovém místě, se umístila ministryně pro místní rozvoj v demisi Karla Šlechtová a její výrok o nutnosti slučování malých obcí, který pronesla na podzim letošního roku.

Protože žádná cena nemohla být předána ani jednomu výherci, bude jim zaslána poštou.*

/zr/

 

Také Svaz měst a obcí Jihočeského kraje se snaží najít způsoby, jak co možná nejvíce zmírnit možné negativní dopady evropského Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) na municipální sféru. Tato nová legislativa Evropské unie bude účinná od 25. května 2018 a v současné době je jedním z nejkritizovanějších nařízení EU obcemi a městy. Jihočeši se odvolávají na rakouskou legislativu, která umožňuje zcela zakázat pokuty pro veřejné subjekty – tedy i obce – za porušení GDPR.

Svaz měst a obcí Jihočeského kraje (SMOJK) v této souvislosti odkázal na rakouskou praxi. "Zjistili jsme, že je možné národní legislativou zcela zakázat pokuty pro veřejné subjekty – tedy i obce – za porušení GDPR. Náhrada případné škody však nárokována být může vždy (i k udělené pokutě)," oznámil SMOJK v minulých dnech.

Jak připomněl, maximální výše pokuty za nedodržení GDPR je nastavena na 20 milionů eur (zhruba půl miliardy korun) nebo 4 % z celkového ročního obratu společnosti (vybírá se ta vyšší). Budou se však vyhodnocovat různé faktory, jako např. závažnost, povaha, délka porušování, počet poškozených subjektů, kroky podniknuté k nápravě a další.

Jak Svaz měst a obcí Jihočeského kraje uvedl, trochu „uklidnění“ územním samosprávám nyní poskytuje Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), když na svých stránkách uvádí, že horní hranice správních pokut, které ukládá, je v současné době 10 milionů Kč. Nejvyšší dosud uložená pokuta za zjištěné a prokázané porušení povinností, za které se pokuty ukládají, nedosáhla ani polovinu sazby, viz https://www.uoou.cz/desatero-omylu-o-nbsp-gdpr/d-23799/p1=3938.

Podle SMOJK by však stačilo vložit do připravovaného zákona o zpracování osobních údajů (viz: https://apps.odok.cz/veklep-detail?p_p_id=material_WAR_odokkpl&p_p_lifecycle=0&p_p_state=normal&p_p_mode=view&p_p_col_id=column-1&p_p_col_count=3&_material_WAR_odokkpl_pid=KORNAQCDZPW5&tab=detail) jednu krátkou větu, že subjektům veřejného práva není možné uložit peněžitou pokutu. Tak to totiž mají zavedené v sousedním Rakousku, rovněž členské zemi Evropské unie.

"V diskusích se setkáváme s argumenty, že to není možné takto diskriminačně uzákonit atd., protože by se to týkalo jen subjektů veřejného práva. V Rakousku to možné bylo, takže to zjevně žádným evropským směrnicím a nařízením neodporuje," konstatoval  Svaz měst a obcí Jihočeského kraje ve svém listopadovém prohlášení.

A uzavřel: " Možná se snažíme být na sebe příliš přísní a „vymlouvat“ se na evropská nařízení, i když máme možnost sankce úplně vyloučit (náhradu škody ne). Tuto informaci jsme se bohužel dozvěděli až po ukončení připomínkového řízení. Nyní je možnost změny v náš prospěch při projednávání v Legislativní radě vlády a následně pak v Poslanecké sněmovně."

*

/zr/

Devět měsíců a 251 dnů zbývá do účinnosti obecného nařízení o ochraně osobních údajů - GDPR. Stát se tak má 25. května 2018. Jde o nový evropský právní předpis, který se dotkne celé veřejné správy. Vznikl proto, že podle názoru 80 % lidí v Evropě jsou nedostatečně chráněny osobní údaje, což souvisí s rozvojem moderních technologií. GDPR, které se týká všech orgánů veřejné moci, mimo jiné zavede pozici tzv. pověřence a změní všechny vnitřní předpisy. I to zaznělo na semináři, který v Praze na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) uspořádal pobočný spolek Svazu měst a obcí ČR ve spolupráci s DigiKoalicí.

 

 

Podle odborníků je GDPR  nejdůležitější změnou v ochraně dat za posledních dvacet let. Způsobila ji velká dynamika rozvoje moderních technologií. A fakt, že si 31 % lidí v celé Evropě myslí, že nemají dostatečnou kontrolu nad tím, jaké údaje poskytují. Z velkého evropského průzkumu také vyplynulo, že sice polovina dotázaných považuje využívání moderních technologií za nutnost, ochrana osobních údajů je podle nich však nedostatečná. Zvládnutí digitalizace je přitom zásadní konkurenční výhodou.

 „Do jaké míry Česká republika zvládne digitalizaci, určuje to, jak budeme schopni obstát v globální ekonomické soutěži,“ říká náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy a předseda DigiKoalice Jaroslav Fidrmuc a dodává: „Pokud nezvládneme digitalizaci, hrozí, že Česká republika bude pouze montovnou.“

 

Aby se tak nestalo, jsou třeba vysoce kvalifikovaní a vzdělaní lidé, kteří mají aktuální informace a umí zvládat nové věci v digitálních technologiích. Rozvoj nových technologií je velmi bouřlivý, i proto je zavedení GDPR nutné.

 „Obecné nařízení o ochraně osobních údajů je nejdynamičtěji se rozvíjející se oblastí evropského práva v poslední době,“ říká vedoucí analytického oddělení Úřadu pro ochranu osobních údajů Soňa Matochová a dodává: „Je to dáno rozvojem nových technologií, které se budou v následujících letech dynamicky rozvíjet. To bude znamenat i nové pracovní příležitosti.“

 

Nařízení si bude moci za určitých podmínek upravit konkrétní stát podle místní situace a také ho bude možné přizpůsobit konkrétnímu orgánu, který bude GDPR podléhat. K části GDPR v současné době existuje metodika Ministerstva vnitra, která upřesňuje výkon funkce pověřence.

„Mnoho obcí se nás ptá, jak GDPR řešit. Zda například pověřence pro ochranu osobních údajů budou muset mít úplně všichni. Ano, je to tak. Ale bude ho možné i sdílet mezi obcemi nebo mít jednoho v rámci území obcí s rozšířenou působnosti (ORP),“ říká zástupce výkonného ředitele Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodává: „Jednáme o tom například s Asociací krajů, o vzorech potřebných dokumentů pak s Ministerstvem vnitra a Úřadem pro ochranu osobních údajů.“

 

Mezi orgány veřejné moci, které budou muset zřídit funkci pověřence, patří kromě obcí také všechny mateřské, základní i střední školy. Dále ho budou muset mít například nemocnice, a to s ohledem na charakter údajů, kterými disponují. Zatímco velká města budou mít zřejmě vlastního pověřence, či více takových lidí, u malých se dá předpokládat sdílení. Pokud obec pověřence mít nebude, hrozí jí pokuta.

Svaz měst a obcí konzervativně odhaduje, že si zavedení GDPR vyžádá cca 600 milionů Kč ročně. Dalších cca 500 milionů až 1 miliarda Kč bude třeba pouze na start dané povinnosti. Tedy na analýzy, programové vybavení, nákup počítačů pro pověřence apod. Při vyšším počtu pověřenců, podle metodiky Ministerstva vnitra, by byly náklady zhruba dvakrát vyšší. GDPR má být i hlavním tématem Právní konference Svazu, která se má konat příští rok v dubnu v Brně.*

FilŠ

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down