Aktuální nadměrné početní stavy spárkaté zvěře na většině území ČR brání odrůstání přirozené i umělé obnovy a jsou zásadní překážkou při obnově pestrých a stabilních lesů.

Shodly se na tom ve společném usnesení organizace Asociace soukromého zemědělství, Česká komora odborných lesních hospodářů, Pro Silva Bohemica a Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR. Organizace apelují na naléhavou nutnost přijetí příslušných legislativních změn a upozorňují, že dlouhodobý problém již nesnese dalšího odkladu.

Usnesení navazuje na odborný seminář Škody zvěří v kontextu legislativních povinností odborných lesních hospodářů (OLH a možností vlastníků menších lesních majetků – regionální zkušenosti, který se konal v úterý 19. října v Javorníku u Českého Dubu, jehož byly zmíněné organizace spolupořadateli.

Panuje obecná shoda na tom, že lesy budoucnosti mají být druhově, věkově a prostorově rozmanité,“ upozornil Jiří Svoboda, předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL). „Právě tyto okolnosti akcentují naléhavou potřebu dosáhnout souladu stavů spárkaté zvěře se stavem lesa, což se zatím dlouhá desetiletí nedaří. Poslední novelu mysliveckého zákona se nepodařilo dotáhnout do konce. V řadě regionů je situace již nadále neúnosná. V důsledku probíhající kůrovcové kalamity pokračuje rozpad porostů a strmě narůstají objemy nutné obnovy lesa. Miliardy korun investované do obnovy lesů však přijdou vniveč vlivem přemnožené spárkaté zvěře. Velkým problémem jsou dlouhodobě i naprosto nedostatečná práva vlastníků rozhodnout o hospodaření se zvěří na vlastním majetku,“ zmínil dále s tím, že je nutné přiblížit právo lovu vlastníkům pozemků, kteří na nich hospodaří, a snížit minimální výměru vlastních honiteb na 250 ha a dosáhnout stavu, kdy výše odlovu bude odvozena od stavu porostů v honitbě.

Uvedené organizace prostřednictvím usnesení upozorňují na fakt, že nestabilita lesů ohrožuje plnění všech jejich funkcí, včetně jednoho z nejdůležitějších celospolečenských aspektů – hospodaření s vodou. „Naším cílem není vyčíslování a uplatňování náhrady škod. Je to jen řešení následků, které zatěžuje jak vlastníka lesa, tak myslivce. Za lesy máme coby lesníci profesní zodpovědnost a společnost potřebuje, aby lesy byly schopné se obnovovat a odrůstat. Proto je nutné řešit příčinu. Zvěře může být v krajině jen tolik, aby lesy nebyly nadměrně poškozované. Udržování rovnovážných početních stavů zvěře lovem je základní povinností myslivců. Tato povinnost musí být v případě potřeby vynutitelná. V pestrých a přirozeně se obnovujících lesích nalezne i zvěř mnohem lepší životní podmínky,“ konstatoval Milan Hron, předseda Pro Silva Bohemica

S tím souhlasí také Jan Duda, odborný lesní hospodář z Libereckého kraje: „Problém není možné řešit dalšími a dalšími oplocenkami nebo jinými druhy umělé ochrany. Je to neúnosně drahé, nesystémové a provozně nezvladatelné. Řešit se musí základ problému všude tam, kde není rovnovážný stav a kde způsob mysliveckého hospodaření výrazně omezuje vlastníka lesa v prosazování legitimních způsobů lesnického hospodaření.

Se škodami zvěří se podle Jiřího Pohana, předsedy ČKOLH, setkávají lesníci na každém kroku. „Prakticky denně jsme konfrontováni s následky nepřiměřených stavů spárkaté zvěře. Zvláště v oblastech zasažených kůrovcovou kalamitou je to dalším problémem pro již tak ekonomicky postižené vlastníky lesů. Řešení této situace je zcela mimo síly a schopnosti vlastníků a praxe ukazuje, že i mimo síly státní správy. Jedinou cestou bude společné nalezení legislativního kompromisu, který přinese rovnováhu mezi lesem a zvěří jako dvěma základními složkami životního prostředí,“ připomněl Jiří Pohan.

Zejména pozice menších vlastníků lesů nyní neposkytuje přímé možnosti efektivně řešit nadměrnou početnost zvěře a škody. Většinou nemají odborné zastání, a proto ani neuplatňují škody a nepodávají podněty státní správě. Prostřednictvím semináře organizace proto menší vlastníky a dotčené subjekty vyzvaly, aby do doby, než dojde k přijetí nové legislativy, maximálně využívali stávajících možností.

Zároveň organizace zdůrazňují, že problém s přemnoženou zvěří se týká komplexně celé krajiny. „Asociace soukromého zemědělství ČR se plně připojuje k této snaze řešit neúměrnou zátěž lesů přemnoženou zvěří, a to jednoduše z toho důvodu, že podobné škody vznikají i na zemědělských kulturách a dlouhodobě zde vznikají miliardové škody, u kterých navíc chybí adekvátní mechanismus, jak náhradu za škody účinně vymáhat. Pochopitelně nejlepší je těmto škodám předcházet a věřím, že předložené návrhy v našem společném memorandu by měly přispět k jejich systémovému omezení,“ uvedl předseda této organizace Jaroslav Šebek a kriticky dodal: „Je třeba říci, že dosavadní politika MZe nepřispívala k dlouhodobě funkčnímu řešení, které by bylo opravdu přijatelné vůči všem subjektům, jichž se tento problém dotýká. Sedláci, ať malí či větší, kteří hospodaří a žijí ve svých regionech, zpravidla také vlastní nějaké výměry lesních porostů a vnímají, že správné řešení leží v komplexním a vyváženém přístupu. Protože tak jako pole, les a tam žijící zvěř spolu velmi souvisí, stejnou měrou musí být zohledňován význam a pozice vlastníků lesů i zemědělské půdy a myslivců, ale také hospodařících zemědělců. Všichni musí mít jasnou odpovědnost, ale účinná oprávnění, a teprve ve vzájemné spolupráci všech těchto hlavních složek mohou naše ekonomické aktivity v krajině znovu být vůči přírodě udržitelnými a prospěšnými.“*
/zr/

 

 

Stavebnictví má obrovský multiplikační efekt, a proto by se mohlo stát motorem restartu ekonomiky. Je však nezbytné stavět moderně, udržitelně. Šetrná výstavba a renovace budov nám totiž kromě nastartování ekonomiky může pomoci přiblížit se ke klimatickým cílům, které si stanovila Evropa a ústy šéfky komise Ursuly von der Leyenové je chce nyní ještě zpřísnit.

„Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček i přes jistou skepsi k reálnosti dosažení takových cílů vyzdvihl význam investic právě do budov. A to vnímáme jako velmi důležitý signál,“ uvedl předseda České rady pro šetrné budovy Karel Fronk.

Ministr Karel Havlíček minulý týden v Českém rozhlasu prohlásil, že bez investic v řádu stovek miliard korun do výstavby a rekonstrukce budov a zvýšení jejich energetické účinnosti nemáme šanci na cíle EU dosáhnout. Česká rada pro šetrné budovy proto nabízí vládě při restartu ekonomiky podporu a zároveň přichází s návrhy změn legislativy a podpůrných programů, které přispějí k tomu, aby se realizačním firmám i soukromým a veřejným investorům vyplatilo do uvažování o projektech vnést šetrné principy.

Státní investice do budov mohou totiž díky vysokému multiplikačnímu efektu stavebnictví výrazně přispět k oživení české ekonomiky v době hospodářské krize. Jejich výhodou je fakt, že jsou rozptýleny po celé zemi a pomoc ekonomice prostřednictvím investic do budov tak bude plošná. Z renovací budov mohou profitovat nejen velké stavební firmy, ale i střední a menší podniky a řemeslníci. To ukázala již studie Národní ekonomické rady vlády v poslední krizi po roce 2008. „Nenechejme budoucím generacím pouze pár výjimečných staveb, kterými se členové rady mohou pyšnit, ale udělejme z šetrných budov naprostý standard,“ zdůraznil Karel Fronk.

Opět totiž stojíme na prahu zpomalení ekonomiky a strukturálních změn způsobených koronavirem. Dopady covid-19 jsou závažné, avšak dopady změny klimatu mohou být ještě horší. „Jsme přesvědčeni, že investice do šetrných budov jsou stále jedním z nejlepších nástrojů, jak oba problémy zmenšit,“ vysvětlil předseda České rady pro šetrné budovy.

Ministr životního prostředí Richard Brabec nedávno na konferenci pod záštitou České rady pro šetrné budovy uvedl, že v průběhu příštích deseti let přijde do České republiky téměř jeden bilion korun z modernizačních fondů. Na úspory energie, vody a další věcí je určena jejich velká část. Ministerstvo podle něj bude v příštím programovém období na léta 2021 až 2027 spravovat v rámci programů životního prostředí zhruba 300 miliard korun. Zdrojů by tedy mělo být dostatek, nyní je třeba vytvořit podmínky pro to, aby našly smysluplné uplatnění v konkrétních hodnotných projektech.

* Budovy s téměř nulovou spotřebou. V oblasti budov s téměř nulovou spotřebou fungují renovační programy pro většinu typů budov, financování je dlouhodobé a předvídatelné. Dobře nastaveny jsou také minimální energetické standardy pro budovy. Progres by přineslo zvýšení objemu programů důkladných renovací, a to minimálně na dvojnásobek. „Vláda by měla také zvážit motivační opatření k investicím do budov například formou snížení DPH,“ poznamenal Karel Fronk. Změnit by se měl také systém zadávání veřejných zakázek tak, aby hlavním parametrem nebyla jen nejnižší pořizovací cena, ale náklady v dlouhodobém provozu.

* Udržitelné materiály a cirkulární ekonomika. Cirkulární principy a recyklované materiály nacházejí stále častěji uplatnění. V tuzemsku dobře fungují a jsou využívány certifikační systémy, které vyžadují informace o recyklovaných materiálech. Česko navíc směřuje k zákazu skládkování bez předtřídění a recyklace, což povede ke zvýšení motivace ke znovuvyužití materiálů. Do kritérií pro zadávání veřejných zakázek by bylo vhodné zavést požadavky pro využívání druhotných surovin a výrobků. Je také třeba odstranit bariéry pro znovuvyužití stavebního odpadu. Podpory by se měly dočkat také projekty, které si kladou za cíl zhodnotit brownfieldy.

* Hospodaření s vodou. Voda začíná být vzácná a v budoucnu může být ještě hůř. Úspěšný je hlavně program Dešťovka, který je zaměřen na využití dešťové a šedé vody v bytových a rodinných domech. Pomohlo by zrušit výjimky pro platbu srážkovného z bytových domů ve městech. Lékem na zadržování vody jsou zelené střechy, jejich většímu využívání ale brání omezené započítávání do koeficientu zeleně.

* Kvalitní vnitřní prostředí. Dopad vnitřního prostředí na komfort, zdraví a výkonnost osob uvnitř budov začíná řešit stále větší počet lidí. V segmentu administrativních budov funguje certifikační systém WELL, který detailně řeší všechny aspekty vnitřního prostředí. V rámci OP Životní prostředí došlo k rozšíření podpory větrání, osvětlení a akustiky, která je využívaná především ve školách a veřejných budovách. Pomohlo by definovat do kritérií programů nebo výběrových řízení minimální standardy, zejména v oblasti provázanosti celého konceptu dané budovy, projekčního návrhu, realizace a následného provozu, tak aby byla upřednostněna komplexní řešení, která vnímají i kvalitní vnitřní prostředí.

* Cesta k uhlíkové neutralitě. V Česku funguje systém emisních povolenek, které motivují firmy ke snížení produkce CO2. Globální klimatické změny však budou vyžadovat další zásadní opatření a zde by pomohla podpora lokálních obnovitelných zdrojů energie zakomponovaných do budov. Je třeba také a odstranit bariéry k jejich využití.

Deklaraci New Green Deal Cesta k udržitelné ekonomice 21. století představila Česká rada pro šetrné budovy minulý čtvrtek v rámci Světového týdne šetrných budov a chce ji předat premiérovi Andreji Babišovi. Dosud ji podepsalo více než 80 členských firem z oboru šetrného stavebnictví i nečlenských organizací a společností, které souhrnně dosahují tržby přes 100 miliard korun a zaměstnávají téměř 30 tisíc lidí. Deklaraci včetně všech konkrétních doporučení, jak pomoci ekonomiku nastartovat a připravit ji na zelenou budoucnost, najdete zde: https://www.czgbc.org/cs/new-green-deal-cesta-k-udrzitelne-ekonomice-21-stoleti

*

/zr/

Ilustrační foto: archiv České rady pro šetrné budovy

Počet domácností napojených na vodovodní i kanalizační infrastrukturu loni v České republice opět vzrostl. Vyplývá to ze Zprávy o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2017, kterou včera Ministerstvo zemědělství společně s Ministerstvem životního prostředí předložilo vládě. Státní podpora do vodního hospodářství dosáhla pěti miliard korun.

„I díky prostředkům Ministerstva zemědělství stoupl počet domácností připojených na pitnou vodu a kanalizaci. Vodovodní síť byla prodloužena o 903 kilometrů, kanalizační o 1 350 kilometrů. Přibylo 58 nových čistíren odpadních vod,“ okomentoval zprávu ministr zemědělství Miroslav Toman.

V roce 2017 představovala státní podpora do vodního hospodářství částku pět miliard korun.  Z toho Ministerstvo zemědělství přispělo více než 61 % (téměř 3,1 miliardy korun), Ministerstvo životního prostředí 33 % (více než 1,6 miliardy korun), Ministerstvo dopravy necelými 6 % (0,3 miliardy korun).

Ministerstvo zemědělství loni rozdělilo nejvíce peněz na údržbu i výstavbu nových vodovodů a kanalizací, obnovu a údržbu rybníků a drobných vodních toků a také na protipovodňová opatření, jejichž součástí je i zadržování vody v krajině.

V roce 2017 bylo zásobováno z vodovodů přibližně 10 milionů lidí (nárůst o 55 tisíc), tedy 94,7 % z celkového počtu obyvatel (v roce 2016 to bylo 94,4 %). V domech připojených na kanalizaci žilo více než devět milionů lidí (nárůst o 108 tisíc), tj. 85,5 % z celkového počtu obyvatel (v roce 2016 to bylo 84,7 %). Počet čistíren odpadních vod (ČOV) vzrostl o 58 na celkových 2612.

Vybrané údaje za rok 2017:

* Základní hydrologická síť – 99,198 tisíc km vodních toků

* Obyvatelstvo zásobované pitnou vodou – 10,027 mil. (94,7 %) – nejvíce Praha, Karlovarský kraj (100 %) a Moravskoslezský kraj (99,9 %), nejméně Plzeňský kraj (85 %) a Středočeský kraj (86,4 %)

* Spotřeba vody – voda fakturovaná domácnostem – 88,7 l/os/den (meziroční nárůst o 0,4 l/os/den)

* Obyvatelstvo připojené na kanalizaci – 9,052 mil. (85,5 %) – nejvíce Karlovarský kraj (99,3 %) a Praha (99,2 %), nejméně kraj Středočeský (73,4 %) a Liberecký (69 %)

* Délka vodovodní sítě 78 584 km (prodlouženo o 903 km)

* Délka kanalizační sítě 48 491 km (prodlouženo o 1350 km)

* Počet čistíren odpadních vod – 2612 (zvýšen o 58 )

* Produkce tržních ryb – 21 685 t (20 767 t z rybníků)

Státní finanční podpora v oblasti vodního hospodářství (celkem 5 miliard Kč):

PROGRAMY MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ – 3,1 miliardy Kč:

Oblast vodovodů a kanalizací:

* 81 akcí zaměřených na vodovody (445 mil. Kč),

* 143 akcí zaměřených na kanalizace (1 224 mil. Kč),

* zvýhodněné úvěry – úhrady úroků (89 úvěrů ve výši 14 mil. Kč)

Protipovodňová ochrana – 61 akcí (655 mil. Kč)

Správa drobných vodních toků a malých vodních nádrží ve vlastnictví státu – 480 akcí (519 mil. Kč) – součástí je i podpora zadržování vody v krajině

Podpora retence vody v krajině – 12 akcí (31 mil. Kč)

Na závlahy – 6 akcí (4 mil. Kč)

Podpora mimoprodukčních funkcí rybářských revírů – 40 akcí (15 mil. Kč)

Operační program Rybářství 2014–2020 – 80 projektů (82 mil. Kč)

Program rozvoje venkova (pozemkové úpravy – oblast vodního hospodářství) – 102 mil. Kč

 

PROGRAMY MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ – 1,7 miliardy Kč:

Podpora ze státního rozpočtu (MŽP):

* Operační program Životní prostředí 2014–2020 (oblast vodního hospodářství) – 1 583 mil. Kč

* Národní program – 76 mil. Kč

Podpora ze Státního fondu životního prostředí: národní programy – 44 mil. Kč

Státní fond dopravní infrastruktury – 0,3 mld. Kč

 

VÝZKUM A VÝVOJ V OBLASTI VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ:

* Ministerstvo zemědělství – 35,3 mil. Kč

* Ministerstvo životního prostředí – 19,9 mil. Kč

/zr/

 

Ilustrační foto:

Vodárenská věž v Českých Budějovicích je zajímavou technickou památkou. Pro veřejnost byla otevřena v polovině září 2015. Stavba z roku 1724 a okolní areál na Mánesově ulici se staly místem, kam se vyplatí zajít za poznáním i za zábavou.

Foto: archiv ČEVAK

 

Že je vyrobit pitnou vodu, vyčistit ji, odkanalizovat a šetrně vrátit zpět do přírody náročný proces, ukázala návštěvníkům mezinárodní výstava VODOVODY-KANALIZACE. „Přesto patříme mezi tu šťastnou část populace na světě, kde lidé otočí kohoutkem a teče z něj pitná voda – ve zdánlivě neomezeném množství a většinou ve výborné kvalitě,“ uvedl při zahájení výstavy ministr zemědělství Marian Jurečka. Jak ale upozornil ministr životního prostředí Richard Brabec, jednou z největších ekologických výzev budoucnosti i úkolem politiků bude vypořádat se stále aktuálnější problematikou sucha. Právě sucho, ale také nová legislativa, dotace či inovační technologie byly hlavními tématy výstavy VODOVODY-KANALIZACE. Největší a nejvýznamnější akce v oboru, kterou pořádá Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR), skončila včera, podle organizátorů měla rekordní účast.

Sucho bylo a je důležitou součástí klimatu ve střední Evropě, poslední desetiletí se ale nesou ve znamení vyššího rizika výskytu. Problém má často, statisticky v devíti z 16 let, jižní Morava a severozápadní Čechy, nejméně jednou za deset let je ale suchem zasaženo téměř celé území ČR. „Z našich analýz je jasně patrné, že to, co doposud bylo 20leté sucho, bude v příštích dekádách suchem běžným, vyskytujícím se jednou za pět let,“ upozornil Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globálních změn při Akademii věd ČR.

Jak dodává, musíme počítat s tím, že období sucha nejspíše budou trvat déle a také povodně mohou být extrémnější. „Naše infrastruktura i naše rezervy, které jsme vytvořili, abychom se vypořádali s mimořádnými jevy, jsou stavěny na klima minulého století. Čili je budeme muset neustále „vylepšovat“, aby obstály v nových podmínkách. To není jen o přehradách a vyšších ochranných hrázích, ale také o zodpovědnějším plánování v krajině, o tom, že rizika by měl v principu nést vlastník, který se musí ve vlastním zájmu na změnu připravit, dodatečně se pojistit nebo vytvořit rezervy a podobně,“ říká Miroslav Trnka.

Ani kapku nazmar

Nový program Dešťovka s mottem „…ani kapku nazmar!“, který spouští Ministerstvo životního prostředí  a Státní fond životní prostředí ČR, představil účastníkům Jakub Hrbek ze SFŽP ČR. „Příjem žádostí startuje 29. května, rozdělovat se bude 100 milionů korun. Dotace je určena pro vlastníky či stavebníky rodinných a bytových domů na využití srážkové a odpadní vody v domácnosti i na zahradě. Je nutné využít maximální možné kapacity pro akumulaci srážkové vody při velkých deštích tak, aby mohla být voda následně co nejdéle používána. Dotace tak má motivovat k udržitelnému a efektivnímu hospodaření s vodou a snížit tak množství odebírané pitné vody z povrchových a podzemních zdrojů,“ uvedl Hrbek.

Podporovány budou tři typy projektů: zachytávání srážkové vody na zalévání zahrady v obcích ohrožených suchem, akumulace srážkové vody pro splachování WC a zálivku a využití přečištěné odpadní vody jako vody užitkové.

Nové technologie a inovace

Na výstavě VODOVODY-KANALIZACE odborníci diskutovali ale také o dalších tématech – o nové legislativě, dotačních příležitostech či o udržitelném hospodaření s vodou. Tématem bylo také vzdělávání. Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR zde představilo nový studijní program Provozovatel vodovodů a kanalizací, který startuje v novém školním roce v Praze a Vysokém Mýtě a poskytne studentům odborné vzdělání na středoškolské úrovni.

Na výstavišti v Letňanech se představily také nejnovější technologie a inovace. Ty nejlepší ocenilo ve středu večer Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR cenou Zlatá VOD-KA 2017. Tu získaly hned tři firmy: DHI a. s. za aplikaci WaterNet Advisor, která umožňuje hydraulické posouzení, určení tlakových a průtokových poměrů a parametrů vody v podmínkách ustáleného proudění anebo časově proměnného proudění; firma Hach Lange s. r. o. za TURBIDIMETRY řady TU5, které přináší výraznou inovaci procesu měření; a firma Radeton s. r. o. se systémem automatického vyhledávání úniku vody Enigma 3m. Ocenění za nejlepší expozice si odnesly společnosti CS-BETON s. r. o., Gebr. Ostendorf – OSMA zpracování plastů s. r. o. a ENVI-PUR, s. r. o./ CULLIGAN.CZ s. r. o. Součástí doprovodného programu byla také soutěž zručnosti. Navrtávku potrubí pod tlakem a sestavení domovní přípojky zvládl nejlépe tým ČEVAK a. s.

Jubilejní, rekordní a s mezinárodní účastí

Letošní ročník výstavy byl jubilejní – dvacátý – a také rekordní. „Čísla teprve vyhodnocujeme, ale vzhledem k tomu, že byl nutný dotisk vstupenek, a také podle reakcí vystavovatelů i návštěvníků si troufám tvrdit, že účast byla rekordní. Určitě tak atakujeme hranici desíti tisíc návštěvníků,“ uvedl Aleš Pohl, ředitel společnosti Exponex s. r. o., která akci organizovala.

„Výrazně vzrostla také mezinárodní prestiž výstavy. Pro letošek se partnerskou zemí stalo Rakousko s oficiální účastí, výjezdní zasedání tady měly i další zahraniční delegace. Prezentovala se zde celá řada zahraničních vystavovatelů z 11 zemí světa,“ uvedl Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR.

Třídenní výstava se uskutečnila 23. – 25. května na výstavišti v Letňanech. Na ploše přes
6 tisíc metrů čtverečních se tu letos prezentovalo téměř 350 firem. Velký zájem byl také o doprovodný program – téměř tři desítky přednášek pod garancí ministerstev zemědělství, životního prostředí a průmyslu a obchodu.  Další ročník výstavy se uskuteční opět za dva roky.*

hn-

 

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down