Obce postižené červnovým tornádem mohou ode dneška nakládat s transparentními účty vedenými Českou spořitelnou, na kterých se během léta shromažďovala finanční pomoc od stovek obcí z celého Česka iniciovaná Sdružením místních samospráv ČR. Celkem se podařilo díky solidaritě samospráv získat více než 49 milionů korun, které mohou obce využít na řešení škod způsobených živelnou katastrofou dle svého vlastního uvážení, podle priorit každé z nich.

Celý projekt jsme koncipovali tak, abychom obce - dárce a příjemce - jen minimálně zatěžovali administrativou. Protože jsme přesvědčeni, že starostové vědí nejlépe, co jejich obce potřebují, není finanční pomoc účelově ani časově nijak vázána. Obce samy určí, jak peníze využijí,“ připomněl Stanislav Polčák, předseda SMS ČR, a dodal: „Chci při této příležitosti vyzdvihnout rychlost a flexibilitu České spořitelny, díky níž jsme projekt vytvořili jen několik hodin poté, co katastrofa zasáhla jih Moravy a některé další oblasti naší země. A samozřejmě poděkovat všem dárcům, kteří projevili obrovskou míru solidarity.

Česká spořitelna pro účely projektu bezplatně zřídila a vedla transparentní účty pro každou z postižených obcí. Tyto účty jim pak byly postoupeny jedinou darovací smlouvou se SMS ČR, čímž obdarovaným obcím odpadly povinnosti spojené tradičně s čerpáním prostředků z veřejných sbírek.

Česká spořitelna se s potěšením zapojila do tohoto projektu, který je jednak důkazem úžasné solidarity municipalit v ČR a současně i potvrzením, že v krátkém čase jde vytvořit jednoduchý a maximálně efektivní nástroj pro pomoc postiženým obcím,“ uvedl Pavel Kváš, manažer útvaru veřejný a neziskový sektor České spořitelny.

Celková suma, která se sešla na transparentních účtech České spořitelny, činí 49 412 964 Kč. Finanční pomoc v řádu milionů korun budou díky projektu Obec obci čerpat obce Hrušky, Lužice, Mikulčice, Moravská Nová Ves, Kryry (místní část Stebno), Hodonín (místní části Pánov a Bažantnice), Týnec a Tvrdonice. Více než sedm a půl milionu Kč se navíc shromáždilo na nepojmenovaném účtu, kam posílali prostředky ti dárci, kteří se nemohli rozhodnout pro konkrétní obec; o rozdělení peněz z tohoto účtu mezi obce zasažené tornádem rozhodne Rada SMS ČR.*
/zr/

Ilustrační foto z Moravské Nové Vsi zasažené letos v létě tornádem: Brigita Petrášová

Komunální politici z obcí, které letos v červnu zasáhlo ničivé tornádo, dostanou delší lhůtu pro podání povinného oznámení o svých majetkových poměrech. Na této úlevě pro dotčené starosty a místostarosty se dohodlo Ministerstvo spravedlnosti se Sdružením místních samospráv ČR.

Ministerstvo spravedlnosti dospělo v součinnosti se Sdružením místních samospráv ČR (SMS ČR) k závěru, že nebude správním orgánům oznamovat jednání spočívající v nepodání tzv. průběžného oznámení dle § 12 odst. 2 zákona o střetu zájmů za období výkonu funkce v roce 2020 za podmínky, že jde o veřejné funkcionáře obcí zasažených tornádem (Hrušky, Lužice, Mikulčice, Moravská Nová Ves, Hodonín, Týnec, Břeclav, Tvrdonice a Valtice) a zároveň dojde k podání předmětného oznámení nejpozději do 31. 8. 2021.

Chci ministerstvu za tento vstřícný krok poděkovat. Pro komunální politiky dotčených obcí je to vítaná úleva. Po živelné pohromě, která jejich obce postihla, často ani nemají přístup k potřebným dokumentům a odklad lhůty pro podání oznámení je gesto, které podle našich informací oceňují,“ říká Stanislav Polčák, předseda SMS ČR, jež pro ministerstvo provedlo místní šetření a zjistilo, kterých komunálních politiků v zasažených obcích se povinnost týká. „Jsme rádi, že jim můžeme ve spolupráci s ministerstvem i tímto způsobem pomoci,“ dodává Stanislav Polčák.*

/zr/

 

Tornádo na jižní Moravě způsobilo kromě škod v postižených obcích také masivní znečištění okolní krajiny. Desítky tun rozfoukaných trosek pomohli o uplynulém víkendu z polí odklízet dobrovolníci pod vedením organizátorů ze spolku Ukliďme Česko. Další úklid je naplánován na sobotu 10. července.

Stovky dobrovolníků o uplynulém víkendu pomohly uklízet pole v okolí obcí Hrušky a Moravská Nová Ves, postižených červnovým tornádem. Během dvou dnů sesbírali kusy střech, izolací, dřeva a dalších materiálů, které by jinak zarostly vegetací, staly se ekologickou zátěží a komplikovaly do budoucna život místním zemědělcům. 

Poděkování za organizaci celé akce patří zejména krizovému štábu města Břeclav, dobrovolným hasičům a dopravnímu podniku města Brna, který zajistil dopravu ze záchytného parkoviště na břeclavském letišti do postižených lokalit. Společnými silami se tak podařilo vysbírat přes 500 hektarů převážně zemědělských pozemků a soustředit desítky tun materiálu k odvozu. Řada dobrovolníků využila zkušenosti z dobrovolnických úklidových akcí, kterých se účastnili již v minulosti, i pro ně však byla osobní zkušenost se silou tornáda něčím výjimečným.

"V sobotu 10.7. bude akce pokračovat sběrem trosek v trase tornáda, za Moravskou Novou Vsí směrem na Mikulčice. Sraz dobrovolníků bude na záchytném parkovišti u Moravské Nové Vsi, kde dostanou instrukce a úklidové pomůcky. Budeme vás očekávat v devět hodin, každá pomocná ruka se počítá," vyzývá Miroslav Kubásek ze spolku Ukliďme Česko.

/zr/

Ilustrační foto: FB profil spolku Ukliďme Česko*

Krajský soud v Brně dnes vyhlásil rozsudek, kterým zrušil rozhodnutí Českého báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru Uherský Ostroh pro dobývání výhradního ložiska Moravský Písek – Uherský Ostroh a věc mu vrátil k novému řízení.

Vyhověl tak žalobě společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín a. s., měst Uherský Ostroh, Kyjov, Hodonín a Vracov, obcí Vnorovy, Starý Poddvorov, Mutěnice, Archlebov, Hrušky, Moravský Písek a Jihomoravského kraje. Žalobci se obávají, že v případě zahájení těžby by byl zásadním způsobem ohrožen vodní zdroj Bzenec komplex, který zásobuje pitnou vodou více než 140 tisíc obyvatel Jihomoravského kraje.

Soud rozhodnutí Českého báňského úřadu zrušil ze dvou hlavních důvodů,“ sdělila Kristýna Ryšavá, advokátka společnosti Frank Bold Advokáti, která část žalobců zastupuje. „Zaprvé nebylo dostatečně prokázáno, že záměr nezhorší povodňovou situaci – nebylo například doloženo posouzení rozlivu povodňových vod. A zadruhé, závazné stanovisko stavebního úřadu nedostatečně odůvodnilo umístění záměru do nezastavěného území.“ K dalším žalobním důvodům se při ústním vyhlášení rozsudku soud blíže nevyjádřil.

"Jsem ráda, že soud zrušil rozhodnutí báňského úřadu, a také jsem ráda, že jsme v tomto případě právníci a vůbec všichni spojili síly – obce, města, vodárny i kraj,"  uvedla advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, která v tomto sporu rovněž zastupuje část dotčených obcí. "My teď aktuálně bojujeme ještě o to, aby některé obce, které nejsou přímo účastníky řízení, byly osoby tzv. zúčastněné na řízení -  a to aktuálně až u Nejvyššího správního soudu ČR, protože krajský soud je v prvním kole odmítl, že se jich to přímo nedotýká. Mám jiný názor - dotýká se jich to naprosto zpříma, když jde o vodu. Ostatně ona každá podobná kauza správní právo někam posouvá, a tento případ nebude výjimkou. Jsem proto ráda, že je nás tu víc, souboj to ještě bude náročný."

Jana Zwyrtek Hamplová dodala: "Některé obce zastupuje společnost Frank Bold Advokáti a odvedla už ve správním řízení výbornou práci. Já do toho vstoupila nyní po boku některých obcí s pohledem hlavně ústavním a »samosprávným«. A pak je tu kraj, který jde vlastní cestou. Náš cíl je však společný - aby záměr těžby podle projektu neprošel. Ovšem stále jsme ještě na počátku, a i když jsem opravdu ráda, že došlo ke zrušení rozhodnutí, ale své nadšení trochu krotím - ještě to nebude snadné." 

„Dnešní rozhodnutí soudu dovést tuto kauzu případně až k Nejvyššímu správnímu soudu je dobrou zprávou pro 140 tisíc obyvatel regionu sdílejících obavy z ohrožení nenahraditelného zdroje pitné vody. Je zároveň potvrzením našeho přesvědčení, že státní orgány činné v této kauze nepostupovaly správně a objektivně. Nejen, že nebraly v potaz námitky žalobců, ale nezabývaly se ani závěry šetření Veřejného ochránce práv, které na pochybení úřadů jednoznačně poukázaly. Rozhodnutí soudu vnímáme jako povzbuzení k další práci směřující k definitivnímu ukončení záměru těžby štěrkopísku u Uherského Ostrohu a k trvalé a bezpodmínečné ochraně zdroje pitné vody,“ konstatoval ředitel společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín Pavel Koubek.

Věc se tak vrací do fáze odvolacího řízení, kdy se bude muset Český báňský úřad vypořádat s právním názorem soudu a dále také s obsahem nedávného Závěrečného stanoviska Veřejného ochránce práv ze 2. září 2020. Z tohoto stanoviska vyplývá, že ombudsman nadále pochybuje o zákonnosti procesu vedoucího k vydání rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru i předcházejícího procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Veřejný ochránce práv například konkrétně uvedl: „Ministerstvo životního prostředí mělo reagovat a samo se důsledně vypořádat s dalšími odbornými posouzeními, jež přinejmenším relativizují závěry podkladů shromážděných v procesu posuzování vlivů na životní prostředí, a Ministerstvo životního prostředí si je toho samo vědomo.“

„Jsme velice rádi, že se nám podařilo dosáhnout takového úspěchu. Toto soudní vítězství potvrzuje naši zkušenost, že pokud vytrváte, tak nakonec vyhrajete. Bez trpělivosti a odhodlanosti společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín by se to nepovedlo,“ uzavřel CEO Frank Bold Advokáti Pavel Franc.*

/zr, rš/

Ke snímku nahoře: Proti zamýšlené těžbě štěrkopísku u vodního zdroje Bzenec komplex pořádaly obce a města i protestní pochody Za vodu pro lidi.
Foto: archiv města Kyjova

 

 

Úvodní rozhovor aktuálního květnového vydání Moderní obce jsme vedli se starostou Uničova na Olomoucku Radkem Vincourem (na snímku nahoře). Ano, jde o starostu toho města, které letos v březnu bylo za vrcholící koronavirové krize uvrženo do přísné karantény. Právem se proto Radek Vincour stal i „tváří“ aktuálního čísla Moderní obce.

Květnové vydání Moderní obce, které mělo redakční uzávěrku už 6. dubna, přináší dlouhou  řadu zajímavých textů. Připomeňme u nich například obsáhlý rozhovor s kjinistryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou nebo zásadní text, v němž ředitel odboru 12 - Financování územních rozpočtů a programové financování Ministerstva financí ČR Miroslav Matej a ekonom Luděk Tesař, kmenový spolupracovník Moderní obce, shrnují svá doporučení územním samosprávám, jak rozumně reagovat na ekonomické dopady související s koronavirem.

Určitě si nenechte ujít ani další díl seriálu Stovky otázek bez odpovědí aneb Jak řešit situace, které zákon o obcích výslovně neupravuje. Připravuje jej dlouholetá stálá spolupracovnice naší redakce advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, přičemž se tentokrát soustřeďuje na celý komplex otázek typu Na co vše můžeme čerpat z rozpočtu obce v souvislosti s mimořádnými opatřeními?

A upozorňujeme také na téma měsíce nazvané Chytrá města s mnoha příklady vtipných a přenositelných řešení z obcí a a měst postavených na moderních technologických prvcích.

V níže uvedeném přehledu dáváme prostor představitelům municipální sféry, kteří se v květnovém vydání Moderní obce vyjadřují k dopadům pandemie covid-19 na územní samosprávu, jak je ve svých obcích a městech zvládají, ale i k tomu, co z této situace pro města a obce vyplývá do budoucna.

* Radek Vincour, starosta Uničova: V období, kdy jsme byli uzavřeni, jsem prožíval zvláštní pocit. Bylo nutno zajištovat spoustu věcí, ale - najednou bylo všude ticho a klid, křižovatky, které se ještě před pár dny velmi těžko projížděly, se najednou daly projet bez zastavení, parkovací místa na náměstí, jichž je obvykle kritický nedostatek, náhle volala po řidičích. A proti tomu každý večer se ozýval potlesk občanů, kteří ve stanovenou dobu vyšli ven či na balkony, jako poděkování všem lidem, kteří během čtrnácti dní zajišťovali vše, co bylo nutné, a současně jako symbol vzájemné podpory nás všech.

* Kateřina Halaštová, starostka obce Krhová na Vsetínsku: Za zásadní nedostatek v současné době považuji komunikaci s malými obcemi ze strany kraje i hygienické služby. Informace se dozvídám pouze přes média. Jako starostce obce mně přijde tristní, když občanům mohu sdělovat jen všeobecné informace. Stávající způsob komunikace s hygienickou stanicí bych nejraději obrátila. Hygienici by totiž mohli zprostředkovat pro občany v karanténě nabídku s našimi službami v obci. Konkrétní informace by těmto lidem mohla pomoct v jejich těžké životní situaci.

* Jan Sedláček, starosta obce Křižánky na Žďársku, místopředseda Sdružení místních samospráv ČR: Je jasné, že pandemickou krizovou situaci takového rozsahu nikdo z nás nečekal. A samozřejmě jsme jako společnost daleko více nastaveni na krizové situace související s povodněmi nebo s dopady orkánu. Je však smutnou skutečností, že systém krizové řízení od nejvyššího stupně až po ten náš nejnižší alespoň v prvních týdnech vůbec nezafungoval. Daleko více se uplatňují vztahy na jedné úrovni. Tedy pomoc samotných obcí mezi sebou. Přesto si myslím, že starostové malých obcí alespoň zatím obstáli – a i přes pomyslné hození do vody si vedou více než dobře. Právě teď se ještě jasněji a zřetelněji než kdykoliv dříve ukazuje, že velký počet malých obcí je zcela jednoznačně obrovskou výhodou. Právě díky existenci a fungování malých samospráv mohla pomoc doputovat až k tomu „poslednímu“ občanovi.

* Stanislav Mrvka, starosta Jindřichova Hradce: Možná vás překvapím, ale náš současný problém není v tom, že je málo legislativních nástrojů, ale v tom, že si leckdo zvykl nic nerespektovat a prosazovat jen své osobní zájmy. Tento průšvih snad mnoha lidem otevře oči. A ty, co se nepoučí a budou svou sobeckostí poškozovat ostatní, je třeba tvrdě postihovat. Je nutné, aby se příslušné instituce nebály v plném rozsahu využívat pravomoci, které jsou jim svěřeny.

* Jana Filipovičová, starostka obce Hrušky na Břeclavsku: Letošní vývoj ekonomiky se bezesporu dotkne nejen celého národního hospodářství, ale ovlivní také obecní a komunální rozpočty. Naše obec má v současnosti připravenu celou řadu projektů. Některé zcela jistě zrealizujeme do konce letošního roku, neboť zde proběhla výběrová řízení. Co bude následovat, si nyní nedokážu představit. V rámci rozpočtového výhledu jsou plánovány investice na následující dva roky, u kterých jsme chtěli využít na dofinancování existující dotační tituly. Zda budou tyto zachovány, popřípadě v nejbližší době pozastaveny, dnes není důležité. Prioritou je vrátit se do normálního života, maximálně podpořit podnikatelskou sféru a udržet pracovní pozice pro naše spoluobčany. Investiční aktivity obce se za dané situace dají posunout.

* Irena Burešová, starostka města Přelpouč na Pardubicku: Samospráva i státní správa je brzděná přebujelou, složitou a těžkopádnou administrativou. V současné mimořádné době, kdy je potřeba konat z hodiny na hodinu, se potýkáme s tím, že některé úkony musí být schváleny radou města (například ve vztahu ke zřizovaným organizacím), nebo dokonce zastupitelstvem města (zejména finanční a majetkové záležitosti). Svolávání těchto orgánů řešení konkrétních problémů samozřejmě zpomaluje a oddaluje, a to je špatně. Jako dobré bych viděla ve zmíněných příkladech posílení pravomoci starosty v době nouzovém stavu na základě schválení a doporučení bezpečnostní rady či krizového štábu. Větší pravomoci by měli mít i strážníci městské policie v případech nedodržování nařízených opatření.

* Radek Brázda, starosta obce Troubky na Přerovsku: V naší obci jsme postupně řešili především zajištění informovanosti obyvatel, dále formu zajištění a rozvozu obědů pro naše seniory. (Rozvoz zajišťujeme již dlouhá léta bezplatně ze dvou kuchyní – školní a ze zemědělské společnosti, a to do jídlonosičů, avšak z důvodu zvýšené hygieny jsme přistoupili k rozvozu obědů v jednorázových obalech a pouze s hlavním chodem, přičemž drtivá většina seniorů na to přistoupila. Přípravu obědů zajišťuje školní kuchyně). Dále se díky dobrovolné aktivitě našich obyvatel – žen, podařilo zajistit asi pět set roušek, které byly rozneseny občanům ve věkové kategorii 65+ a dále pak lidem sociálně slabším. Samozřejmě prostřednictvím těchto dobrovolných aktivit jsou zajištěni i naši zaměstnanci, a to včetně naší pečovatelské služby, z nichž část se do šití roušek rovněž zapojila.

* Michael Canov, senátor, starosta města Chrastava na Liberecku:  Očekávám tvrdý velmi tvrdý zásah do rozpočtu města . V Chrastavě máme tři budovy základní školy. Dvě jsme rekonstruovali a třetí měla přijít na řadu příští rok. Je prakticky jisté, že tato rekonstrukce bude muset být odložena na neurčito. Také budeme muset obdobně odložit plánovanou poměrně rozsáhlou dostavbu kanalizace – a možná i řadu dalších menších akcí.

* Jana Černochová, poslankyně, starostka městské části Praha 2: Moc mě potěšila lidská soudržnost, vzájemná sousedská pomoc. A humor, který Čechy neopouští humor ani v takto těžkých situacích. Hlásí se nám desítky dobrovolníků, ochotných pomáhat druhým s nákupem, šitím roušek, distribucí informačních letáků a podobně. Pomáhají nezištně a nevidím u nich strach z toho, že by se mohli nakazit. Takových lidí se hlásí mnohem víc než například při povodních v roce 2002, zkrátka nedá se to s ničím srovnat. Myslím, že jsme si všichni najednou uvědomili, jak by vypadal svět bez lidí – studený a prázdný.

* Jiří Červenka, starosta obce Blížejov na Domažlicku: Co se týká celkové investiční strategie obce v dané situaci a do budoucna, tak vše bude záviset na délce vyhlášených omezení a jeho dopadu na celkovou ekonomiku státu. Jako každá obec, i naše má stanovené pořadí svých priorit. Případná opatření budou spočívat v tom, že tyto priority budou zastupitelstvem obce přehodnoceny, případně budou zrušeny (vyškrtnuty) nebo přesunuty na další období. Musí však být zabezpečen nutný chod obce, tj. doprava, energie, svoz komunálního odpadu atd.

* Michaela Matoušková, starostka obce Řečany nad Labem na Pardubicku: Jeden z problémů, který jsem vnímala, byla nemožnost konání zastupitelstev obcí. Ta jsme mohli svolat jen v případě projednání skutečností vyplývajících z řešení krizové situace. Je to však zásah do samosprávné působnosti obcí. V době nouzového stavu by měla být uvolněna pravidla v samostatné působnosti obce tak, aby obec sama mohla vyhodnotit stav a k němu přijmout opatření. Přece zde existují dostatečné pojistky proti zneužití nouzového stavu i na místní úrovni, tak proč obce tak omezovat?

Stát by se v legislativě nyní měl zaměřit na opatření k podpoře ekonomiky. Podle prognóz odborníků nastanou dvě důležité fáze: První bude bezprostředně po ukončení nouzového stavu a druhá po více než roce. Obě fáze budou potřebovat odlišná řešení a odlišné podpůrné prostředky. Mnoho lidí se ocitne na hranici chudoby, spousta živnostníků nebude schopna svoje obchody a služby znovu otevřít a navázat na činnost před dobou koronavirovou. To způsobí další zatížení státu a oslabení kupní síly obyvatelstva. A zde vidím nutnost pomoci státu. Pouhou podporou podnikatelského sektoru se rovnováhy v ekonomice nedosáhne. Poklesne kupní síla obyvatelstva a nabídka zboží a služeb převýší poptávku. Právě do kupní síly obyvatelstva by měla směřovat další opatření. V tom je podle mého názoru prostor pro změnu daňových opatření a snižování zatížení práce.

* Jana Murová, starostka města Město Albrechtice na Bruntálsku: Prvořadý úkol pro naše město byl přijmout a zajistit dodržování všech opatření tak, aby nedošlo k nákaze, příp. šíření koronaviru. Celá situace se řeší společně s místními firmami, zejména prodejnami potravin a drogériemi. Pomáháme jim se zajištěním roušek, rukavic a informováním veřejnosti o jejich provozních dobách. Připravuje se pro podnikatele, kteří jsou v nájmu, odpuštění nájmu po dobu uzavření provozovny. Velmi nás potěšila práce dobrovolnic, které neúnavně den co den šijí roušky. Na druhou stranu, někteří občané přijdou na místo, kde si mohou vyzvednout roušky a bezostyšně vezmou všechny, které jsou k dispozici.

* Karel Musílek, starosta obce Maleč na Havlíčkobrodsku: V obci musíme šetřit, šetřit a šetřit. Úpravy rozpočtu budou nezbytné.

* Petr Halada, starosta obce Kamýk nad Vltavou na Příbramsku: Stát by měl lépe a kvalitněji informovat samosprávy o stavu a šíření nákazy. A hlavně dostalo se nám všem velkého poučení, že bychom se totiž na podobné krizové situace měli daleko lépe připravit. Strašně dlouho jsme žili v idylce, že se nám nic nemůže stát. Každá obec by měla mít operativní sklad prostředků pro případ řešení krizové situace. Potěšilo mě, že se hodně lidí zapojilo do šití roušek, stejně jako to, že jsme vytvořili tým, který je ochoten kdykoliv pomoci potřebným.

* Petr Helekal, starosta městyse Dolní Čermná na Ústeckoorlicku: Já osobně jsem z celkového směrování „úkolování“ samosprávy hodně smutný. Příkladem může být naše snaha zajistit pro občany ochranné pomůcky – bavlněné roušky, které nebyly na začátku nouzového stavu vůbec k dispozici. Každý z nás opravdu dělal, co mohl. Sehnali jsme materiál, dobrovolnice zdarma šily roušky a my je obratem distribuovali. Po odeznění hlavní vlny jsme následně dostali několikastránkový výklad ministerstev vnitra a financí, jak s těmito „společenskými úsluhami“ nakládat a jak o nich následně účtovat. Z pohledu starosty obce, který se snažil v dané chvíli především ochránit zdraví svých občanů, však konstatuji, že mne takováto „pomoc“ od ministerstva mírně řečeno spíše nadzvedla ze židle, než aby mi skutečně prakticky pomohla.

Z dosavadního průběhu koronavirové krize v zemi podle mého názoru obecně vyplývá fakt, že legislativa na tyto situace není dostatečně připravená, a to jak na celostátní, tak na samosprávné úrovni. Věřím proto, že po jejím překonání si z celého vývoje vezmeme všichni ponaučení a nastoupí diskuse o navrhovaných legislativních změnách i s námi – malými obcemi, kterých se to evidentně bezprostředně rovněž dotýká.

/red/

I jednotlivá vydání Moderní obce si můžete zakoupit a digitálně přečíst na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Předplatit tíštěnou Moderní obec  lze na: https://www.profipress.cz/predplatne/.*

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, ministr zemědělství Miroslav Toman, předsedkyně Spolku pro obnovu venkova Veronika Vrecionová a předseda Svazu měst a obcí František Lukl v rámci 51. ročníku konference Den malých obcí slavnostně zahájili další ročník soutěže Vesnice roku. Již popětadvacáté tak budou obce napříč Českou republikou poměřovat své „síly“. Přihlášky lze podávat až do 30. dubna 2019. Během března se uskuteční také čtyři motivační semináře.

„Nejen pětadvacetiletá tradice, ale také každoročně vysoký počet přihlášených obcí mluví jasně. Tato soutěž má smysl. Prostřednictvím účasti mohou obce prezentovat svůj rozvoj, udržování tradic, péči o historický fond obce a mnohé další. Účast v soutěži tak může být jistou formou obecní inventury, ale také forma poděkování občanům, zástupcům spolků a organizací, kteří mnohdy nezištně pomáhají vytvářet nejen místo pro bydlení, ale hlavně pro život. Třešinkou na dortu v rámci účasti může být i finanční odměna. I pro letošní oceněné obce má Ministerstvo pro místní rozvoj připraveno bezmála 32 milionů korun,“ řekla při příležitosti slavnostního zahájení ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Soutěže se mohou zúčastnit všechny obce, tedy i města a městyse vesnického charakteru s maximálně 7,5 tisíci obyvatel, které mají zpracovaný vlastní strategický dokument zabývající se rozvojem obce, programem obnovy vesnice nebo program rozvoje svého územního obvodu.

V loňském ročníku se do soutěže přihlásilo celkem 228 obcí ze všech krajů České republiky. Vítězem se stala slovácká obec Dolní Němčí.
Soutěž je organizována ve dvou kolech – krajském a celostátním. V rámci krajských kol jsou udělována následující ocenění: Zlatá stuha (vítěz krajského kola), Modrá stuha (za společenský život), Bílá stuha (za činnost mládeže), Zelená stuha (za péči o zeleň a životní prostředí) a Oranžová stuha (za spolupráci obce a zemědělského subjektu). Do celostátního kola postupuje za každý kraj vždy maximálně jedna obec, které byla udělena Zlatá stuha v krajském kole.
Pro potenciální zájemce jsou připraveny i čtyři motivační semináře, které se uskuteční 8. března v Šumvaldu na Olomoucku, 19. března v Kytlicích na Děčínsku, 28. března v obci Stěžery na Královéhradecku a 29. března v obci Hrušky na Vyškovsku.

Účast na seminářích lze potvrdit na e-mail: Lucia.Jaskova@mmr.cz. Podrobnosti o seminářích naleznete na: http://vesniceroku.cz/files/file/2019_VR/2019_Motivacni_seminar_Vesnice_roku.pdf.

Partnerem soutěže Vesnice roku 2019 je společnost ŠKODA AUTO. Mediálním partnerem je DENÍK.*

/tz/

Ilustrační foto: https://www.facebook.com/pg/vesniceroku.cz/posts/?ref=page_internal

Vítězem letošního ročníku soutěže Vesnice roku se stala obec Dolní Němčí ze Zlínského kraje. Druhé místo patří obci Šumvald z Olomouckého kraje. Na třetí příčce se umístila obec Nový Kostel z Karlovarského kraje. Ceny vítězům byly včera předány na Jarmarku venkova v Luhačovicích. Dolní Němčí navíc obdrželo i titul Vesnice roku 2018 – Cena veřejnosti. Koláčovou cenu za nejlepší domácí koláče získala obec Hrušky z Jihomoravského kraje.

„Soutěž Vesnice roku má za sebou úspěšný čtyřiadvacátý ročník. Za dobu své existence si získala celorepublikovou prestiž. Svědčí o tom i počet přihlášených obcí, které každoročně chtějí poměřit své síly s ostatními. Význam našeho venkova je nedocenitelný a mě proto těší, že jsme spolupořadateli soutěže Vesnice roku, která přispívá k jeho zviditelnění. Vítězům, ale hlavně i všem ostatním zúčastněným velmi děkuji za odvahu, že se do soutěže přihlásili,“ uvedla při vyhlašování výsledků soutěže ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Do letošního ročníku soutěže Vesnice roku se přihlásilo 228 obcí. Nejvíc soutěžících s počtem 25 bylo z Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina. Naopak nejméně obcí, a to jedenáct, se do soutěže přihlásilo v Olomouckém kraji. Vítěz získá finanční odměnu ve výši až dva miliony korun od Ministerstva pro místní rozvoj a osobní vůz Škoda Octavia Combi G-TEC s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG), který vítězi na dva roky zdarma poskytne partner soutěže společnost ŠKODA AUTO.

Finalisty letošního ročníku se staly tyto obce: 
Jihočeský kraj - Svatý Jan nad Malší, Jihomoravský kraj – Hrušky, Karlovarský kraj - Nový Kostel, Královéhradecký kraj – Stěžery, Liberecký kraj – Tatobity, Moravskoslezský kraj – Úvalno, Olomoucký kraj – Šumvald, Pardubický kraj - Pustá Kamenice, Plzeňský kraj - Kamenný Újezd, Středočeský kraj – Cítov, Ústecký kraj – Kytlice, Kraj Vysočina – Vepříkov, Zlínský kraj – Dolní Němčí.*

Kompletní výsledky si můžete prohlédnout na: www.vesniceroku.cz.

/zr/

K foto:

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a starosta obce Dolní Němčí na Uherskohradišťsku František Hajdůch bezprostředně po oznámení celkového vítěze soutěže Vesnice roku 2018

FOTO: ARCHIV MMR

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down