V listopadu loňského roku bylo na pražské Florenci otevřeno první městské cyklodepo určené pro rozvoz zásilek po centru města na nákladních elektrokolech. Za necelého půl roku fungování doručili kurýři již více než 30 tisíc zásilek a najezdili přes 13 tisíc kilometrů. Praha tak po úspěšném pilotním projektu připravuje další cyklodepo na Smíchově.

V cyklodepu na Florenci v současnosti působí osm logistických společností, které významnou měrou přispívají ke kvalitě života v Praze. Napřímo se podílí na snižování uhlíkové stopy, zvyšování bezpečnosti i úbytku aut v centru města. Díky pilotnímu provozu si tak logistické firmy mohly otestovat udržitelný způsob doručování na cargo kolech, a dokonce i pěšími kurýry.

Největší počet zásilek, tedy celkem 7229, převezli kurýři během loňského prosince v souvislosti s vánočními nákupy. Kvůli prodlouženému nouzovému stavu počty zásilek opět začaly narůstat letos v březnu, kdy bylo rozvezeno 6714 zásilek. Průměrně tak kurýři doručili zhruba 300 balíčků za den.

Trend v počtu doručených zásilek během pilotního fungování cyklodepa potvrdil náš předpoklad – je to důležitý projekt, má smysl pokračovat a nadále ho rozvíjet. Momentálně probíhá příprava nového mikrodepa, které umístíme k Andělu. Pokud vše půjde, jak má, otevřeme jej do konce letních prázdnin. Naše dosavadní zkušenost v Praze ukazuje, že mikrodepa v centru měst přispívají k zefektivnění logistiky, aby zboží dorazilo vždy z co nejkratší vzdálenosti. Jinými slovy – čím více dep budeme mít, tím lépe bude celý systém fungovat. Na obou depech spolupracujeme s největšími logistickými hráči na trhu, kteří v tomto projektu stejně jako hlavní město vidí obrovský potenciál a uvědomují si, že efektivní logistika je základem zdravého města. Zapadá to do celkové vize dopravy v historickém centru, kdy se mu snažíme ulevovat od emisí, hluku a tranzitní dopravy,“ konstatoval Adam Scheinherr, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy.

Citylogistika je pro město a jeho rozvoj naprosto klíčová. Dosavadní fungování cyklodepa dalo logistickým firmám možnost si potvrdit, že jim překládka zboží a využití pěších kurýrů a cargokol dává smysl. Firmy si mohly otestovat a najít dlouhodobě udržitelný proces, díky kterému jsou ochotny fungovat ekologičtěji,“ dodal Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územní rozvoje, s tím, že potenciál změnit způsob, jakým se v Praze doručují zásilky, je veliký. Vytvoření sítě městských dep umožní zefektivnit jejich přepravu a zkrátit počet najetých kilometrů.

I proto se Praha rozhodla ještě letos zprovoznit nové cyklodepo na Smíchově. Centrální lokalita Anděla je dobře dostupná pro dodávky, které zde budou překládat zboží, jelikož se nové depo nachází přímo pod městským okruhem. Kurýři tak mohou jednoduše obsloužit i druhý břeh řeky.

Kompletní správu a provoz cyklodepa na Florenci převezme od 1. května 2021 Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a. s., která také vybuduje nové depo na Smíchově. Provoz bude zajištěn ve stejném režimu, ve kterém fungoval pilotní projekt.

Pro Prahu je využívání nákladních elektrokol obrovským krokem k udržitelnému městu. Další oblastí s potenciálem pro udržitelnou dopravu a životní prostředí je také nákladní železniční doprava, a proto se plány města zaměřují i tímto směrem,“ uzavřel Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.*

/zr/

Ilustrační foto: TSK Praha

Kniha vypráví příběhy dvanácti českých obcí, které za posledních 20 let prošly dramatickou architektonickou proměnou. Zaměřuje se na ty, které vsadily na současnou architekturu stejně jako na kvalitně provedené rekonstrukce nebo dokonale udržovaný veřejný prostor.

Publikace mapuje architektonické proměny českých vesnic od Šumavy přes Krkonoše, zapadlé Frýdlantsko, opuštěné Rychlebské hory či malebné okolí Litomyšle až po moravskoslezské Beskydy a znojemskou vinařskou oblast. Kráčí po stavebních stopách 20 českých architektonických studií, a zkoumá také tvorbu krajinářských architektů. Základem knihy jsou rozhovory Michaely Hečkové s dvanácti starosty, které autorka doplnila komentáři architektů a designér Matěj Chabera autorskými fotografiemi a ilustracemi.

„Kniha provede českým venkovem. Najdete v ní portrét ambiciózních beskydských Trojanovic a Palkovic, známé Líbeznice, které realizovaly za posledních 10 let neuvěřitelných šest architektonických soutěží, Nevřeň, která se pustila do stavby komunitního Centra Caolinum a turistického uctění tradice těžby kaolinu, ale i neobjevené pohraniční Heřmanice na Frýdlantsku s neskutečně aktivním a pracovitým starostou, stejně jako dokonale upravené Poříčí u Litomyšle, jenž je držitelem zeleného Oskara pro obce – evropské ceny Entente Florale. Knihu můžete snadno použít jako alternativního průvodce na cesty, pokud vás zajímá současná architektura. Stejně tak jako inspiraci, pokud se rozvoji venkova věnujete odborně jako architekt, obecní architekt, starosta nebo angažovaný občan,“ říká autorka knihy Michaela Hečková.

Nejen po povrchu

 Průvodce Možnosti vesnice přináší inspiraci architektům, fanouškům současné architektury, starostům, obyvatelům vesnic i měst nebo zkrátka cestovatelům po české krajině. Podařené architektonické proměny mění díky autorským rozhovorům a fotografiím na příběhy vesnic, jejich starostů a obyvatel. Vybrané vsi disponují novými školami, opravenými kostely, obecními úřady, kulturními domy, rozhlednami, nečekaně estetickými hasičárnami nebo jediným otevřeným kaolinovým dolem v České republice. Kvalitní architektura je ale pouze špičkou ledovce. Kniha odkrývá často skrytou historii, vnitřní motivace a kreativní tvůrčí kompromisy, které stojí za vznikem staveb.

„Standardy vesnic se posouvají. Po roce 1989 bylo potřeba postavit český venkov na nohy. Starostové si lámali hlavu s opravou silnic, řešili dlouhodobé majetkové spory. Chyběly školy, školky. Zaváděla se kanalizace. Základní infrastruktura nyní začíná vypadat vcelku saturovaně. Je čas na druhou metu. Tou může být právě architektura jako nástroj posílení identity. Také proto jsem moc ráda, že se úvodu ujal starosta úspěšných Dolních Břežan Věslav Michalik,“ dodává Hečková.

Autorkou konceptu a textů publikace je Michaela Hečková, která se dlouhodobě věnuje architektuře v menších českých městech či obcích. Je spoluautorkou a editorkou kulturní strategie MČ Praha 10, MČ Praha 14 a města Broumov. V současné době působí jako tajemnice redakční rady Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy a píše pro architektonický blog campuj.online pod hlavičkou Centra pro architekturu a městského plánování (CAMP). Autorem fotografií, ilustrací a grafického provedení knihy je designér Matěj Chabera, který je podepsán také pod nedávnou novou identitou šumavského města Vimperk.

„Koncept knihy je postavený na těsném provázání autentického textu s autorskými fotografiemi. Vše vznikalo paralelně, každé místo jsme navštívili a zažili. Výsledkem tohoto procesu jsou literárně-vizuální koláže. Ilustrace pomáhají sjednotit rozmanité kapitoly v odlehčené zkratce. Vrcholí navíc abstraktním a pozitivním tvarem na obálce knihy,“ říká Matěj Chabera. Autoři staví na autentickém zážitku, vlastním pozorování, detailní rešerši prostředí a dokumentárním rozhovoru s představiteli obcí a tvůrci architektonických realizací. Vesnici vnímají jako nejmenší možné měřítko, na kterém lze velmi dobře ukázat příklad zdařilé architektonické praxe. Kniha je v prodeji na stránkách nakladatelství Meziměsto a ve vybraných knihkupectvích jako jsou Book Therapy, K-A-V-K-A, Kosmas a další.

 

Vedení Prahy chce prosadit do novely stavebního zákona, aby obcím zůstalo právo rozhodovat o územním plánování, mohly si vytvořit své stavební předpisy nebo aby mohly dokončit rozdělané územní plány. Požadavky město shrnulo do tzv. Čtyř městských artikul, které v pondělí novinářům představili primátor Zdeněk Hřib, jeho náměstek Petr Hlaváček a ředitel Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč. Zástupci města jednají s poslanci napříč stranami, aby v Parlamentu návrhy změn přednesli. Cílem nového zákona je především zrychlit výstavbu. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové nesmí přechod pořizování územně-plánovací dokumentace ohrozit strategické zájmy státu.

„Dosud se debata o novém stavebním zákonu soustředila především na rychlost povolování. To je ale až B. My musíme nejdříve vyřešit A. Beze změny územního plánování se totiž povolování staveb nezrychlí,“ varoval Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního rozvoje. „Více než rok vedeme s Ministerstvem pro místní rozvoj o tomto problému diskuzi, nicméně návrh zákona naše potřeby stále nereflektuje a situace začíná být opravdu vážná. Proto jsme spolu s ostatními českými městy zformulovali čtyři jednoduché požadavky. Díky nim může nový stavební zákon přinést nejen slibované zrychlení, ale také zkvalitnění výstavby. A protože jde o prostředí, ve kterém my všichni žijeme, mělo by nás to zajímat všechny,“ doplnil Petr Hlaváček.

„Usilujeme o to, aby města získala více pravomocí v oblasti plánování svého rozvoje. Za udržitelný rozvoj měst musí být jednoznačně odpovědní konkrétní volení zástupci samosprávy a nikoliv anonymní státní úředníci. Občanům dává právo na samosprávu ústava, ale pokud samosprávy nebudou mít žádné reálné pravomoci, tak toto právo zůstane jen na papíře. Aktuální podoba novely stavebního zákona bohužel nesměřuje k posílení samospráv. K urychlení stavebních řízení nedojde žádným stěhováním úředníků na jedno místo, které při souběžné digitalizaci stavebních řízení dává stále menší smysl. Samosprávy měst musí mít možnost už ve fázi územního plánování stanovit jasná pravidla, která budou developeři, úředníci i veřejnost chápat stejně a nebudou se jejich rozpory řešit až v územním či stavebním řízení,“ konstatoval primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.

„V Parlamentu vrcholí bitva o schválení nového stavebního zákona. Bohužel zákon, který nyní sněmovna projednává ve druhém čtení na základě vládního návrhu, kvalitní není. Vláda chce proti vůli měst a obcí převést územní a stavební řízení pod stát, což omezí právo obcí na samosprávu. Obávám se, že zejména u územního plánování a pořizování územního plánu vláda nedomýšlí, jaké negativní důsledky to bude mít. Proto Praha společně s dalšími velkými městy - Brnem, Ostravou, Plzní a Libercem - zformulovala takzvané Čtyři městské artikuly a připravila pozměňovací návrhy k projednávanému zákonu. Jestliže jsme se s novým stavebním zákonem dostali do této situace, pak jsem přesvědčená, že jediným rozumným řešením je nechat reformu stavebního práva novému Parlamentu a nové vládě, kteří, věřím, budou odpovědnější,“ dodala radní hl. m. Prahy pro oblast legislativy Hana Kordová Marvanová.

„ČTYŘI MĚSTSKÉ ARTIKULY“. S JAKÝMI NÁVRHY PŘICHÁZEJÍ ČESKÁ MĚSTA?

1/ Právo územního plánování v samostatné působnosti

Města si potřebují samy pořizovat územní plány, aby mohly rozhodovat o svém rozvoji. V současnosti ani podle návrhu zákona však nemají na proces pořizování žádný vliv.

2/ Městské stavební předpisy pro statutární města

Praha potřebuje zachovat své platné stavební předpisy už jen z důvodu zachování kontinuity a právní jistoty v přípravě staveb. Další česká města, která projevila o vlastní stavební předpisy zájem, by tuto možnost měla dostat také. Každé české město je totiž něčím jedinečné. Stejně jako je odlišný režim správy NP Krkonoše a NP Podyjí, měl by být odlišný přístup k rozvoji specifických hodnot Plzně nebo Ostravy.

3/ Dokončení pořizovaných územních plánů

Praha, Brno nebo například Liberec pracují na svých nových územních plánech již několik let. Česká města musí mít možnost tyto práce dokončit a nezahazovat několikaletou a velmi kvalitní práci kvůli zákonem vynucenému přepracování. Návrh zákona se chová problematicky i k platným územním plánům. Ty mají být přepracovány při jejich první změně, což s sebou přináší extrémní finanční náklady i nereálné nároky na úředníky.

4/ Obec s postavením dotčeného orgánu

Města a obce musí být součástí procesu povolování staveb od počátku. Podle návrhu zákona má o projektu rozhodnout státní správa, která až následně předá projekt obci k případným připomínkám.

„Deset největších českých měst produkuje téměř osmdesát procent hrubého domácího produktu celého Česka. Pokud stát nevyslyší jejich volání, hrozí stagnace jejich rozvoje a v důsledku ekonomický propad, který se velmi rychle projeví v každé české obci. Důležité je zdůraznit, že všechny čtyři artikuly spolu úzce souvisí a nelze vybrat jen jeden a ostatní tři nechat „na potom“. Je to stejné, jako kdybyste sundali autu jedno kolo a vyrazili na výlet. Pravděpodobně daleko nedojedete,“ snaží se problematiku popsat ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Ondřej Boháč.

Obce, města a kraje mají Ústavou zaručeno právo na samosprávu, které je státní správou v současnosti podle vedení města soustavně oklešťováno. Předložený návrh stavebního zákona by se z tohoto pohledu dal považovat i za protiústavní.

VYJÁDŘENÍ MINISTRYNĚ PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

„Velká města mají pravdu v tom, že musí mít v rukou silný nástroj, kterým budou ovlivňovat rozvoj svého území. A tím nástrojem je územní plánování. Samotné povolování staveb je pak spíše technicistní záležitostí, kterou by měla mít na starosti profesionální státní stavební správa. V tomto principu si rozumíme a já jej dlouhodobě podporují,“ v reakci na čtyři městské  artikuly to uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Podle jejích slov je však jinou věcí paragrafové znění takové úpravy – přechod pořizování územně-plánovací dokumentace na samosprávy je poměrně zásadní změna, která má široké souvislosti a nesmí ohrozit strategické zájmy státu například při výstavbě dálnic, železnic nebo přenosové soustavy.

„Další problém, na který jsme naráželi, bylo to, že menší obce naopak pořizovat samy územní plány nechtějí, protože na to nemají peníze, ani personální kapacity. A setkali jsme se také s nesouhlasy resortů," připomněla Klára Dostálová. „Já ale pevně věřím, že se ve sněmovně povede najít způsob, jak to legislativně správně udělat. Podobně se nám společně se třemi největšími městy podařilo najít společnou řeč, když jsme vyslyšeli jejich požadavky na vlastní stavební předpisy – Praha tak o své Pražské stavební předpisy nepřijde. Nebo jsme vyšli vstříc s prodloužením termínu pro platnost územních plánů, které měly skončit příští rok. Praha do té doby nestihne přijmout nový Metropolitní plán, na kterém pracuje už od roku 2013 a mohla by se po tomto termínu rozvíjet už pouze ve svém intravilánu z roku 1966. To by znamenalo, že například v Praze 11 by se nepostavil už ani rodinný domek. A to nemůžeme dopustit, takže bude mít stejně jako ostatní města čas až do roku 2025."*

/zr/

 

Od dnešního dne je na tramvajové zastávce Palackého náměstí v české metropoli nainstalován prototyp nového zastávkového označníku pro Prahu, který vytvořili designéři ze studia Olgoj Chorchoj. Nový označník je dalším prvkem městského mobiliáře, který má ambici vtisknout pražským zastávkám MHD důstojnější podobu a zároveň cestujícím poskytnout více informací včetně aktuálních odjezdů nejbližších spojů. Označník sousedící s prototypem pražského zastávkového přístřešku bude na Palackého náměstí testován minimálně půl roku a do budoucna by se měl stát jedním z pilířů Jednotného informačního systému hl. m. Prahy.

Myšlenka inovace zastávkového označníku (na snímku), který je hlavním nosičem informací na zastávkách tramvají a autobusů Pražské integrované dopravy (PID), vznikla již před několika lety v návaznosti na snahu o zvýšení kvality veřejných prostranství v Praze. Proto také vzhledově navazuje na již vysoutěžené prvky městského mobiliáře, jako je zastávkový přístřešek, lavička, zábradlí či odpadkový koš. V zájmu co největšího estetického sladění jednotlivých prvků v ulicích metropole bylo pro dotvoření finální podoby označníku osloveno studio Olgoj Chorchoj, které je autorem ostatních prvků nového městského mobiliáře.

„Do pražského mobiliáře kromě laviček a plánovaných nových zastávek přibude další prvek, tentokrát v podobě nového označníku. Věřím, že na něm Pražané ocení hlavně elektronický displej s aktuálními odjezdy a příjezdy. V rámci připravovaného projektu Jednotný informační systém hlavního města Prahy mají navíc na označník přibýt i zcela nové informace, jako jsou mapy okolí nebo směrovky na nejbližší cíle dostupné pěšky,“ uvádí pražský primátor Zdeněk Hřib.

Nově vytvořený systém pro označník umožňuje prakticky libovolné řešení šité na míru konkrétní zastávce a dokáže kombinovat dostatek prostoru pro papírové informace i elektronický displej zobrazující aktuální odjezdy nejbližších spojů. Ve velké rodině navrhovaných označníků je jak plnohodnotná varianta s elektronickým displejem, tak i úspornější jednotyčová verze či samostatně stojící velkoplošný displej.

„K MHD neodmyslitelně patří dopravní označníky, ale také prostor zastávek, kde lidé čekají na spoj. Městský mobiliář byl dlouho přehlížený, přitom to jsou výrazné prvky veřejného prostoru a je důležité, aby vedle praktických nároků také vypadaly k světu, využívaly digitální technologie, které například ukáží aktuální časy příjezdů i mapy v okolí, zapadaly do města a ladily s už vybraným designem zastávkového přístřešku a zábradlí. Ať už se jedná o dopravní stavbu, nebo označník, vždy musíme myslet na to, aby výsledek vypadal pěkně, byl nápomocný Pražanům a zapadal do svého okolí,“ dodává náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr.

Pro zastávky s úzkým nástupištěm bude k dispozici také pootočená varianta. Díky respektování stávajících rozměrů pražských označníků bude možná snadná obměna původních sloupků za nové. Důležitým požadavkem pak bylo nenavyšovat finanční nároky oproti stávajícím konstrukcím. Naopak díky hliníkové konstrukci lze předpokládat vyšší trvanlivost oproti stávajícím železným sloupkům.

„Jsem rád, že pokračujeme ve sjednocování městského mobiliáře a že k lavičce, koši a zastávce přibyl i nový označník. Nová podoba vybavení zastávek přispěje k lepší orientaci cestujících a esteticky zapadne do pražských ulic a náměstí,“ říká Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR).

V rámci připravovaného projektu Jednotný informační systém hl. m. Prahy je s označníkem počítáno pro umístění zcela nových typů informací pro cestující, jako jsou mapy blízkého i vzdáleného okolí či směrovky na nejbližší pěší cíle. Počítá se také s výrazným písmenným označením konkrétního nástupiště, podle kterého se může cestující snadno orientovat zejména ve složitých přestupních uzlech.

Elektronický displej s aktuálními odjezdy v rámci označníku je jen jednou z mnoha variant. Modulární řešení umožní umístění elektronického panelu buď na označníku, nebo v přístřešku, a v případě opravdu důležitých zastávek i ve formě velkého displeje v rámci samostatného odjezdového panelu podobně jako v jiných světových metropolích. V rámci projektu Jednotného informačního systému a jeho pilotních projektů si budou moci cestující sami zvolit nejvhodnější způsob zobrazení informací pro konkrétní typy zastávek.

„Kromě testování prototypu bude ve spolupráci s designéry naším dalším úkolem vytvořit celou rodinu zastávkových označníků od plně vybaveného s elektronickým displejem pro nejvytíženější zastávky v centru až po nejjednodušší sloupek pro málo využívané zastávky na periferii,“ doplňuje ředitel ROPID Petr Tomčík.

Nový zastávkový označník je vedle přístřešku důležitým nosičem informací na zastávce a zároveň je významným orientačním prvkem jak pro řidiče, tak pro cestující. Označník ze zákona vyznačuje místo pro zastavení čela vozidla v zastávce a je zároveň nosičem standardizované dopravní značky. V zájmu minimalizace prvků ve veřejném prostoru je i nadále navrhováno využít označník také pro dopravní informace včetně jízdních řádů, které by v případě absence přístřešku na zastávce stejně bylo nutné někam umístit.

„K vytvoření nového označníku jsme poskytli maximální součinnost. Jsem rád, že vkusně doplňuje návrh na nový městský mobiliář a využívá moderní informační technologie 21. století. V této chvíli to považujeme za směr, kterým se bude MHD v Praze ubírat do budoucna. Nový označník je ale potřebné nechat nejdříve otestovat ve zkušebním provozu během všech čtyř ročních období, ověřit výdrž a funkčnost jeho technologií, náročnost údržby a zejména jeho užitnou a informační hodnotu pro cestující. Budu rád, pokud bude do budoucna umět zobrazovat elektronicky také například jízdní řády, tuto technologii ostatně v současnosti testujeme na zastávce Nádraží Vysočany. V neposlední řadě jsou pro nás důležité pořizovací náklady, nákladová stránka údržby tohoto zařízení a z provozního hlediska rychlost i možnost výměny informací,“ upřesňuje Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel Dopravního podniku hl. m. Prahy.

Označník navrhlo a vyrobilo studio Olgoj Chorchoj na základě zadání organizace Regionální organizátor Pražské integrované dopravy (ROPID) a v úzké spolupráci s majoritním vlastníkem zastávkových sloupků v Praze – Dopravním podnikem hl. m. Prahy.

V rámci testování jednotlivých komponent jak z hlediska trvanlivosti při různých teplotách, odolnosti vůči vandalismu, tak běžné údržby či výměny informací, se uskuteční také průzkum mezi cestujícími, kteří budou moci hodnotit různé formy zveřejňovaných informací. To pak poslouží k definování nového zastávkového standardu nejen pro pražskou MHD, ale výhledově i pro celý systém Pražské integrované dopravy. Nové označníky by se pak měly instalovat na zastávky postupně podle priorit jednotlivých míst, i v rámci přirozené obnovy dožívajících zařízení.*

/zr/

 

Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR Praha) vydává novou publikaci s názvem Soutěžit se vyplatí!, která je návodem při tvorbě architektonických, urbanistických či krajinářských soutěží.

Brožura Soutěžit se vyplatí!, je již několikátou publikací z dílny IPR Praha. Tentokrát se dopodrobna za pomoci ilustrací Terezie Unzeitingové věnuje jednotlivým typům soutěžím, jako jsou soutěže architektonické, urbanistické či krajinářské. Brožura popisuje jejich průběh od prvotního impulzu až po zahájení stavebních prací a představuje architektonickou soutěž jako efektivní nástroj pro realizaci stavebních záměrů.

„Architektonické soutěže jsou v České republice stále velkou neznámou. Díky nim a jejich správnému průběhu však může vznikat lepší a kvalitnější architektura, což přispívá k nejen estetickému zkvalitňování měst,“ popisuje brožuru Petr Hlaváček, I. náměstek primátora.

IPR Praha sám pořádal či se jako konzultant účastnil více než deseti soutěží. Patří mezi ně například projekt na rozvojovém území Smíchov City, nový pražský mobiliář či lávka spojující Holešovice a Karlín.

Publikace Soutěžit se vyplatí! je prvním vydaným návodem na to, jak dělat architektonické soutěže správně. Mnoho zadavatelů tápe, jak naformulovat jejich zadání či soutěžní podmínky. Ulehčí to práci nejenom organizátorům soutěží či stavebním úřadům, ale i samotným architektům. Těší mě, že jsme se na vydání brožury podíleli,“ říká ředitel IPR Praha Ondřej Boháč.

 

Publikace je určená všem zájemcům o architektonickou soutěž – politické reprezentaci, zástupcům měst, starostům, zastupitelům, radním, městským architektům, stavebním úřadům a dalším zadavatelům veřejných zakázek. A to především těm, kteří se architektonickými soutěžemi zabývají, organizují je nebo tento způsob zadávání veřejných zakázek poptávají či podporují.

Brožura Soutěžit se vyplatí! je zdarma ke stažení na iprpraha.cz/souteze či ji lze zakoupit v knihkupectví PageFive.*

 

 

Autoři brožury:

Ondřej Dušek / texty a výtvarná koncepce

Terezie Unzeitigová / ilustrace

IPR Praha / sazba + produkce

Jana Jebavá, Kristýna Bartoš / jazyková korektura

 

/zr/

 

 

 

Do jara příštího roku bude v české metropoli na Palackého náměstí umístěn testovací prototyp zastávkového přístřešku MHD se zábradlím. Návrh vzešel ze soutěže, kterou uspořádal Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v loňském roce.

Dnes zahájené testovací období má zjistit funkčnost a design nové zastávky, jejíž cena v sériové výrobě nepřesáhne 200 tisíc korun. Příští rok pak bude vypsáno veřejné výběrové řízení na nového dodavatele a správce tohoto městského mobiliáře. Díky tomu bude mít město plnou kontrolu nad reklamou a nad příjmy z ní plynoucí.

V současné chvíli je v Praze nedostatek zastávkových přístřešků. Nejen, že je zastávek málo, ale téměř polovina z nich je zastaralá, a neumožňuje tak využívat nové technologie. Tyto přístřešky nejsou ve vlastnictví Prahy, a proto má hlavní město velmi omezenou možnost ovlivnit jejich vzhled a postrádá i kontrolu nad reklamou a příjmy, které z ní plynou. V létě roku 2021 vyprší smlouva se současným správcem mobiliáře a ve veřejném výběrovém řízení bude vybrán jak nový dodavatel zastávkových přístřešků, tak i jejich správce. Ten bude pro hlavní město o vítězný typ pečovat.

Městský mobiliář je často přehlíženou, ale velice důležitou složkou města, na kterou nesmíme zapomínat. Kromě toho, že poskytuje pohodlí svým uživatelům, by měl být reprezentativní a snadno udržovatelný. Všechny tyto atributy nový zastávkový přístřešek splňuje, a proto mě těší, že se v Praze začne postupně rozšiřovat,“ uvedl Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy.

Vítězný návrh, jehož autory jsou designéři ze společnosti Artěl, porota ocenila zejména za jeho designovou čistotu, variabilitu, komfort užívání a jednoduchost sériové výroby a celkové údržby. Nové přístřešky tak mají nejen estetický přínos, ale i výrazně sníží náklady na provoz a údržbu.

Uvnitř přístřešku je umístěn orientační panel, který informuje o aktuálních odjezdech tramvajových linek. V přístřešku bude k dispozici Wi-Fi, USB port a reproduktor pro osoby se sluchovým postižením. Testovací prototyp je jedním ze série sedmi různých variant přístřešků, které autoři navrhli.

Zastávka veřejné dopravy je důležitým prvkem ve veřejném prostoru, který neodmyslitelně patří k MHD. Ať už se jedná o dopravní stavbu nebo zastávku, vždy musíme myslet na to, aby výsledek vypadal pěkně a zapadal do svého okolí,“ vysvětlil Adam Scheinherr, radní pro oblast dopravy.

Inciativa sjednotit městský mobiliář a vytvořit vlastní design, který vychází z prostředí Prahy, vznikla již v roce 2017. Tehdy se začalo s hledáním designu městské lavičky, odpadkového koše a stojanu na kola. Vítězný návrh pak prošel testovacím obdobím a dnes se Pražané s novým mobiliářem setkají například ve Stromovce, na Petříně nebo na Strossmayerově náměstí. Odpadkový koš dokonce letos získal prestižní ocenění Red Dot Design Award.

Jednotný vzhled mobiliáře přispěje ke snížení počtu typů „městského nábytku“, podpoří jednotný design těchto prvků a nastaví tak standard, který by minimálně měl mobiliář splňovat.
„Ucelený design městského mobiliáře pomůže výrazně zvýšit kvalitu veřejných prostranství v Praze. Těší mě, Praha má svůj vlastní design, se kterým se může prezentovat,“ konstatoval 1. náměstek pražského priámátora Petr Hlaváček, zodpovídající za oblast územního rozvoje.

Testovací prototyp bude na Palackého náměstí umístěn celkem šest měsíců. V průběhu jara 2020 bude testovací období vyhodnoceno a na jeho základě bude přístřešek se zábradlím případně upraven. Poté bude následovat výroba pilotní série, která by se měla objevit již na různých místech v Praze.

„Po více než dvaceti letech získá Praha zastávky do svého majetku a bude tak nad nimi mít kontrolu nejenom z pohledu jejich rozmístění, funkčnosti, ale také nad reklamou. Tento dohled Praze dodnes chyběl,“ uzavřel Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.*

/zr/

Foto: archiv IPR Praha

Lhůta pro podávání připomínek a stanovisek k návrhu nového Metropolitního plánu uplynula v pátek 27. července. Skončilo tím tzv. společné jednání. V současné chvíli se připomínky evidují a jejich přesný počet bude znám koncem roku 2018. Za dva roky se budou občané moci vyjádřit k upravenému návrhu plánu v tzv. veřejném projednání.

Společné jednání Metropolitního plánu je u konce. Odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy převzal poslední stanoviska od orgánů státní správy. Jejich vyhodnocení bude probíhat ve třech etapách, z nichž každá bude trvat čtyři až pět měsíců. Postupně dojde na připomínky dotčených orgánů, městských částí a fyzických a právnických osob. Celkový počet podání by měl být znám v průběhu srpna. Toto číslo bude stále jen orientační, jelikož nezohledňuje počet připomínkujících, duplicitu podání a počet připomínek v jednom podání. Přesný počet připomínek bude znám až koncem roku 2018.

„Děkuji všem Pražanům, kteří se zapojili do připomínkování návrhu nového územního plánu. Jejich znalost území a představa o budoucí podobě města je cenným podkladem pro dopracování plánu. Oceňuji také aktivní přístup městských částí. Právě dohoda s nimi je klíčová pro schválení dokumentu v roce 2022,“ řekla Petra Kolínská, náměstkyně primátorky.

Na odevzdání připomínek měla veřejnost jeden měsíc, a to od 27. 6. do 26. 7. Seznamovat se s ním však mohla už od začátku května. Plán byl vystaven v Centru architektury a městského plánování, kde ho vidělo přes 15 tisíc návštěvníků. Během května a června navíc probíhala informační tour, při které zaměstnanci Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) prezentovali plán veřejnosti na 18 místech Prahy a vysvětlovali, jak ho číst i jak ho připomínkovat.

Počet připomínek zatím není znám, ale z předchozí zkušenosti a vzhledem k intenzivní propagaci plánu jich bylo očekáváno přes 50 tisíc. „Plán jsme představovali dlouho před tím, než se k němu veřejnost mohla vyjádřit. Proto očekáváme, že k němu bude i hodně připomínek. Naše snaha o co největší otevřenost má jediný cíl – co nejkvalitnější plán,“ uvedl Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

Co bude dál?

Po ukončení společného projednání Odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy zaeviduje a společně s IPR Praha a určeným zastupitelem (zpravidla radní pro územní rozvoj) vypořádá připomínky. IPR Praha následně návrh Metropolitního plánu upraví. Očekává se, že upravený návrh bude znám přibližně za dva roky. Následně bude vyhlášeno druhé kolo projednávání, tj. veřejné projednání, v němž bude opět možné podávat připomínky. Podle nich vznikne znovu upravený návrh, který bude muset být do konce roku 2022 schválen zastupiteli. Teprve potom bude Metropolitní plán platný a účinný.*

/zr/

 

K foto:

Z informační tour k Metropolitnímu plánu

Foto: IPR Praha

Projekt založení příměstského parku na soutoku Berounky a Vltavy (Projekt Soutok) pokračuje i v roce 2018. Cílem je vyřešení rozporů v území, zlepšení jeho stavu i způsobu využívání. V plánu je mimo jiné zlepšení prostupnosti celým územím, rozšíření parkoviště či vznik informačního kiosku. Na projektu spolupracují městské části, město, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR, soukromí vlastníci.

Říční niva na soutoku Berounky a Vltavy v Praze má rozlohu přes 1300 hektarů, tedy téměř tří set Václavských náměstí v české metropoli. Celá oblast je rozdělena mezi pět městských částí a město Černošice, ve kterých se střetává mnoho zájmů. „Je potřeba, abychom všichni táhli za jeden provaz. Území Soutoku je nadměrně využíváno a hrozí znehodnocení krajiny. V oblasti je však skrytý velký potenciál a disponuje značnými přírodními i ekonomickými hodnotami. Dosud mu však chyběl koncepční rozvoj,“ uvedla radní hl. m. Prahy Jana Plamínková.

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) v roce 2017 pořídil Generel prostupnosti území, který říká, jak by mělo být celé území propojeno uvnitř, ale také se svým okolím. Mezi další pořízené dokumenty patří Ideová studie pro vstupní bod „Soutok“ popisující kroky k okamžitému zlepšení stavu území, tedy rozšíření parkoviště, zřízení informačního boxu nebo třeba plovoucí sauna, nebo Generel rozvoje ekosystémových služeb, který řeší například ochranu před suchem a povodněmi.

„Nyní bychom rádi pořídili územní studii a potom tzv. masterplán území, který poslouží jako návod, jak celé území rozvíjet. Chystáme založení spolku Společně na Soutoku s cílem podpořit diskusi všech zúčastněných stran. Cílem je, aby se Soutok oficiálně stal tzv. příměstským parkem,“ dodala Jana Plamínková.

Co je to příměstský park?

Příměstský park je v Evropě osvědčený manažerský nástroj, který prostřednictvím koordinované správy založené na dohodě místních aktérů zajišťuje vyvážený rozvoj území jako celku. Příměstský park Soutok v Praze by měl plnit funkci ochrany před suchem či povodněmi. Měl by dát nezastavěné příměstské krajině šanci, aby se stala součástí života místních obyvatel i ostatních Pražanů.

Rada hl. m. Prahy v roce 2015 uložila IPR Praha zpracovat návrh akčního plánu rozvoje a budoucího využití území se záměrem nalézt způsob správy dotčené oblasti. IPR Praha ve spolupráci s místními samosprávami a hlavním městem Praha zpracoval v lednu 2016 první verzi Akčního plánu, která nebyla přijata vlastníky pozemků. Proto IPR Praha inicioval otevřenou pracovní platformu místních aktérů SPOLEČNĚ NA SOUTOKU. Pořídil potřebné analýzy a podklady pro prostorovou koncepci parku. Na základě těchto dokumentů, jejichž tvorbě předcházelo intenzivní jednání s místními stakehodery, lze sestavit reálnou verzi Akčního plánu pro založení Příměstského parku Soutok.*

/zr/

 

K foto:

Soutok Vltavy a Berounky poblíž Prahy

Foto: archiv IPR Praha

Hlavní město souhlasilo s návrhem na zahloubení železnice v úseku mezi Dejvicemi a Veleslavínem a zadalo proto aktualizaci územně plánovací dokumentace. Železnice na Letiště Václava Havla nejspíš povede dvěma jednokolejnými tunely pod pražskými Střešovicemi. Aby bylo možné pokračovat v projektu, je nutné upravit Zásady územního rozvoje Prahy.

Zastupitelé uložili Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy upravit Zásady územního rozvoje tak, aby železniční úsek mezi Dejvicemi a Veleslavínem mohl vést v tunelu. Tunelové řešení je zásadní podmínkou Prahy 6.

„Varianta tunelů je sice dražší, ale umožní začít stavět bez komplikací spojených s vlastnictvím nemovitostí, které leží blízko současné trati. Řešení těchto záležitostí by mohlo stavbu zdržet klidně i o deset let,“ řekla náměstkyně primátorky hl. m. Prahy Petra Kolínská. „Modernizace trati Praha–Kladno s odbočkou na letiště může zásadně přispět ke snížení automobilové a autobusové zátěže Prahy 6. Kromě rychlého a komfortního spojení totiž nabídne i přes tisíc nových míst na záchytných parkovištích po celé délce trasy,“ dodala náměstkyně.

Zatímco od Kralup nad Vltavou, Nymburka, Kolína, Benešova a Berouna vedou do centra dvoukolejné elektrizované tratě, ve směru od největšího města středočeského kraje Kladna a jeho okolí je to pouze jednokolejka pro motorové vlaky. Z Kladenska, největší středočeské aglomerace, přitom denně do Prahy dojíždí 20 tisíc lidí.

O projektu

Cílem je vybudovat dvoukolejnou železniční trať na Letiště Václava Havla a spojit ho tak s centrem Prahy. Zároveň se bude modernizovat stávající jednokolejná trať mezi Prahou (Masarykovou nádraží) a Kladnem. Na Letiště Václava Havla povede nově vybudovaná odbočka ze stanice Praha-Ruzyně. Vznikne šest nových zastávek. Na trase bude moci jezdit až šest párů vlaků za hodinu. Cesta na letiště z centra se zkrátí na 27 minut a odpadne nutnost přestupovat. Tato varianta je ve srovnání s výstavbou metra výrazně levnější, navíc vlaky budou jezdit 24 hodin denně.*

Investorem modernizace trati Praha–Kladno a výstavby nové části je Správa železniční dopravní cesty, státní podnik.*

/tz/

K obrázku:

Rozdělení projektu Modernizace trati Praha – Kladno s připojením Letiště Václava Havla na dílčí stavby

ZDROJ: SŽDC

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down