V roce 2020 bylo v České republice v provozu přibližně 7200 elektromobilů, téměř 3000 plug-in hybridů a 28 000 vozidel s pohonem na stlačený zemní plyn (na CNG). Vláda v pondělí projednala materiál Informace o plnění aktualizace Národního akčního plánu čisté mobility (NAP CM) za rok 2020, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Z materiálu vyplývá, že většina opatření se průběžně plní, nebo jsou už splněna,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček a dodal: „Zavedli jsme tak například nulovou sazbu mýtného za znečištění ovzduší u vozidel s emisní třídou VI poháněných zemním plynem nebo biometanem, a vodíková auta s palivovým článkem jsou stejně jako elektromobily osvobozena od silniční daně.

Velkou tuzemskou prioritou je využívat vodík v dálkové nákladní dopravě, autobusové dopravě a také pro osobní vozidla. Do konce roku by tak měly být v ČR otevřeny první dvě vodíkové plnicí stanice,“ konstatoval zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro vodík Petr Mervart.

Od 1. ledna loňského roku je také účinná vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, která uvádí elektřinu jako palivo a nastavuje cenu za dobitou kWh.

Materiál, který včera schválila vláda, obsahuje detailní plnění opatření aktualizace NAP CM i přehled o čerpání finančních zdrojů z evropských i národních programů. Uvádí také registrace vozidel na alternativní pohon v EU v roce 2020, popisuje rozvoj související infrastruktury plnicích a dobíjecích stanic, spotřebu klasických a alternativních paliv a vývoj výběru spotřební a silniční daně.

Podle Národního akčního plánu čistá mobilita očekáváme, že u nás do roku 2030 bude jezdit 220 až 500 tisíc plně elektrických vozidel, do té doby by také mělo vzniknout 19 - 35 000 dobíjecích bodů, zejména těch rychlodobíjecích,“ připomněl náměstek ministra průmyslu a obchodu pro průmysl a stavebnictví Eduard Muřický a připojil: „S rozvojem elektromobility by mohlo pomoci také dnes uzavřené memorandum, v němž se mimo jiné deklaruje, že účastníci společného prohlášení vidí potenciál zajistit do roku 2025 výstavbu odpovídajícího počtu dobíjecích bodů, a významně tak přispět k naplnění strategického cíle stanoveného Národního akčního plánu čisté mobility pro rok 2025.“

Společné prohlášení podepsaly Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Správa železnic, Ředitelství silnic a dálnic, Ředitelství vodních cest, společnosti ČEZ a ŠKODA AUTO.

Co se týče podpory čisté mobility, v roce 2020 byly vypsány poslední výzvy z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) v gesci MPO. Celková alokace pěti výzev dosáhla 0,64 mld. Kč. Do konce roku 2020 se proplatilo pořízení 386 elektromobilů a 164 dobíjecích stanic (118 pomalých a 46 rychlých) za 116,3 mil. Kč. Celkem by se tak mělo podpořit pořízení zhruba 1100 elektromobilů a 465 dobíjecích stanic (357 pomalých a 108 rychlých).

Z Operačního programu Doprava se dále vypsaly výzvy na podporu výstavby veřejných dobíjecích stanic a plnicích stanic na vodík, CNG a LNG. Také se realizovaly projekty na základě 3 výzev z Integrovaného regionálního operačního programu, který podporuje nákup elektrobusů a autobusů na CNG, trolejbusů a tramvají. V Národním programu Životní prostředí došlo k prodloužení lhůty pro podávání projektů ve 3. výzvě na podporu nákupu elektromobilů, plug-in hybridů a hybridů a vozidel na CNG pro kraje, města a jim podřízené organizace.

/zr/

Na snímku: Rychlodobíjecí stanice pro elektromobily v Zábřehu na Šumpersku

Foto: archiv ČEZ*

Po pandemii se program Výstavba pro obce opět rozjel naplno. Téměř 700 milionů korun z něj poputuje na budování sociálních a dostupných bytů pro nízkopříjmové skupiny obyvatel. Státní fond podpory investic, který program spravuje, už přijal 67 žádostí o dotace či nízkoúročený úvěr.

„Program Výstavba pro obce je k dispozici už třetím rokem, příjem žádostí však ovlivnila pandemie, kvůli které se zastupitelé měst a obcí nemohli scházet. Obce jako příjemci finančních prostředků pozastavily přípravu a jsem proto ráda, že už se zájem o náš program opět zvyšuje. SFPI má zaevidováno žádosti za zhruba 700 milionů korun a postupně uvolňuje finanční prostředky. Zvažujeme také rozšíření programu směrem k dalším možným příjemcům, jako jsou developeři, neziskové organizace, charity a podobně,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

 Podmínky by byly téměř shodné s tím rozdílem, že v sociální části by byl kladen větší důraz na spolupráci s obcí. Mimo jiné i proto, že o výběru sociálně potřebných domácností by vždy musel rozhodovat sociální pracovník obce. Měkčí možností by bylo pouze schválení výběru provedeného investorem a kontrola správnosti nájemních smluv. V případě dostupných bytů by mohl být limit minimálně místně obvyklého nájemného motivačním impulsem pro výstavbu nájemních bytů, která je dlouhodobě prioritou MMR.

Státní fond podpory investic přijal ke dni 5. 8. 2021 celkem 67 žádostí v objemu 688,456 mil. Kč, z toho 59 žádostí o dotaci na sociální byty v celkové výši 558,097 mil. Kč a 8 žádostí o úvěr na dostupné byty v celkové výši 130,358 mil. Kč. O dotace a úvěry mohou žádat obce, které díky programu získají finance na výstavbu sociálních bytů například pro seniory či samoživitelky s nízkým příjmem, nebo na dostupné nájemní byty pro domácnosti veřejně prospěšných profesí. V případě sociálních bytů je poskytována dotace ve výši až 100 % způsobilých výdajů, na dostupné byty je poskytován dlouhodobý nízkoúročený trvale fixovaný úvěr ve výši až 100 % způsobilých výdajů. V loňském roce bylo nařízení vlády novelizováno, aby bylo možné zohlednit poznatky z předchozí šestiměsíční zahajovací etapy a kvůli zvýšení příjmového limitu byla rozšířena cílové skupina.

MMR jen za poslední rok na dotačních programech v oblasti bydlení vyplatilo zhruba půl miliardy korun a v předchozích letech jsou to podobné částky. Jednu miliardu pak poskytl Státní fond podpory investic. MMR společně s Fondem od roku 2003 podpořilo dotacemi výstavbu více než 24 tisíc nájemních bytů pro sociálně slabší domácnosti, seniory a mladé s garantovaným nájemným.

Město Vrchlabí například využilo finance z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) na rekonstrukci neobývaného bytového domu, ve kterém bylo vybudováno osm sociálních bytů pro mladé dospělé opouštějící institucionální výchovu, pěstounskou péči, osoby vstupující do samostatného života a rodiče s dětmi, kteří se ocitli v obtížné sociální situaci. Nové sociální byty vznikly například i v obci Tatenice, v Buštěhradě či Nymburku.

V novém Integrovaném regionálním operačním programu, který bude v platnosti od letošního roku do 2027, budou také alokovány dotační prostředky pro výstavbu sociálních bytů, a to zhruba ve výši tří miliard korun. Ještě v rámci minulého programového období by mělo do roku 2023 vzniknout několik tisíc (zhruba 5 000) bytů pro sociálně slabší občany. Podpora dosáhla čtyř miliard korun.

/zr/

Na snímku:

Ve Vrchlabí využili peníze z IROP na rekonstrukci neobývaného bytového domu, ve kterém bylo vybudováno osm sociálních bytů.

Foto: archiv města*

 

Aktuálním stavem čerpání z evropských fondů, přípravou na nadcházející programové období 2021–2027 i reakcí Evropské unie na koronavirovou pandemii se ve středu zabývala Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (Rada ESIF), která je poradním orgánem vlády.

„Česká republika je, co se týče přípravy Dohody o partnerství a budoucích operačních programů pro programové období 2021–2027, v pokročilé fázi,“ uvedla náměstkyně pro řízení sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů Daniela Grabmüllerová„Přípravu na další období ale brzdila neschválená legislativa EU. Dohodu o partnerství ani konečnou podobu programů nelze finalizovat bez schváleného rozpočtu EU. Proto jsme rádi, že se 21. července lídři evropských zemí na rozpočtu dohodli a česká příprava na nové období se tak posune dále. Schválené závěry Evropské rady bude ještě muset potvrdit Evropský parlament a následně budou muset být zapracovány do konkrétních textací v jednotlivých evropských předpisech,“ dodala náměstkyně.
Právě dohodnutý návrh rozpočtu Evropské unie a nového nástroje, tzv. Fondu obnovy, byl jedním z bodů, o nichž účastníci diskutovali. Z pohledu ČR lze výsledek vyjednávání hodnotit velmi pozitivně, jelikož téměř všechny české priority se podařilo prosadit. Mezi nimi jsou například:

ČR by v rámci budoucího rozpočtu mohla dostat 27 mld. eur (718 mld. Kč), z fondu pokrizové obnovy bude navíc na dotacích čerpat 8,7 mld. eur (přes 230 mld. Kč). Dohromady tak bude v příštích sedmi letech ČR moci čerpat 35,7 mld. eur (přibližně 950 mld. Kč). Účastníci se dohodli, že návrh Dohody o partnerství bude vládě předložen co nejdříve, aby mohlo být na podzim tohoto roku zahájeno oficiální jednání s Evropskou komisí.
Významnou součástí jednání byly i aktuální informace o čerpání z fondů EU v současném programovém období. Českým příjemcům bylo do konce června 2020 proplaceno téměř 329 mld. Kč, což představuje 52 % celkové alokace pro období 2014-2020.
Ke konci června vyhlásily české programy dohromady více než tisíc výzev s alokací přesahující 800 mld. Kč. Nejvyšší finanční objem vyhlásily operační programy Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Doprava a Integrovaný regionální operační program. U Evropské komise bylo zažádáno o proplacení více než 270 mld. Kč, což je téměř 44 % celkové alokace. O největší část prostředků z daného programu zažádal Program rozvoje venkova – o více než 70 % své alokace (téměř 42 mld. Kč). O nejvíce peněz celkem – 52,1 mld. Kč – požádal Integrovaný regionální operační program.*

/zr/

Na snímku:  Jednání Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy se uskutečnilo ve středu 29. července na Ministerstvu pro místní rozvoj.

Foto: archiv MMR

Poděkováním za zvládnutí koronavirové krize v krajích začalo včerejší jednání představitelů krajů v Mikulově. První místopředseda Rady Asociace krajů ČR a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek především ocenil to, že hejtmani dokázali nastavit fungující systémy ohledně výdeje a distribuce ochranných prostředků, spolupracovat mezi sebou i se státem při řešení řady opatření v době nouzového stavu a v maximální možné míře ochránili občany před šířením nákazy.

Jasnou podobu v období po ukončení nouzového stavu dostalo jednání Asociace krajů s vládou o finančních prostředcích na opravy silnic II. a III. tříd a mostů. „Diskutovali jsme o tom s premiérem Andrejem Babišem i vicepremiérem Karlem Havlíčkem. Nakonec se nám podařilo vyjednat 3 miliardy 700 milionů korun pro všechny kraje ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). K tomu dostane dalších 100 milionů korun Karlovarský kraj, který kvůli nastaveným podmínkám nemůže čerpat peníze z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Dalších 200 milionů získá Středočeský kraj, který má největší rozsah sítě krajských silnic a nejvíce nutných oprav. Celkem jde tedy o čtyři miliardy korun v letošním roce a čtyři miliardy v roce 2021. Další čtyři miliardy korun by kraje čerpaly z IROP,“ vysvětlil Jiří Běhounek.

Hejtman Libereckého kraje a předseda Komise Rady AKČR pro dopravu Martin Půta dodal, že v rámci IROP regiony počítají se spolufinancováním projektů oprav silnic v IROP tak, že 85 procent půjde z EU, 5 procent ze státního rozpočtu a 10 procent zafinancují kraje. Definitivně by se jednání k finančním prostředkům na opravy krajských silnic mělo uzavřít do konce června. Kraje také dále budou jednat s Ministerstvem dopravy o kompenzaci nákladů v oblasti dopravní obslužnosti v regionech.

Asociace krajů dále formou dopisu oslovila ministra školství Roberta Plagu kvůli v poslední době diskutovanému distančnímu vzdělávání v základních a středních školách, které se osvědčilo jako multimediální možnost řízeného studia v době pandemie COVID-19. „Požádali jsme ministerstvo, aby připravilo legislativu ohledně distančního vzdělávání, protože se ukazuje, že je s ním do budoucna třeba počítat, a proto musí mít jednoznačně daný rámec,“ upřesnil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, který zároveň vede Komisi Rady AKČR pro školství a sport.

První.místopředseda Rady AKČR Jiří Běhounek také informoval kolegy hejtmany, že má příslib Ministerstva práce a sociálních věcí, jenž se týká částky ve výši jedné miliardy korun na financování provozu zařízení sociálních služeb v regionech. O věci se ale ještě bude jednat.

Hejtmani se rovněž shodli na tom, že 10. září uspořádá Asociace krajů ČR setkání k 20. výročí vzniku krajů. Na slavnostní akci, jež by se měla konat na zámku Štiřín u Prahy, zrekapitulují hejtmani činnost a aktivity asociace za dobu její existence.

/zr/

Na snímku: V Mikulově včera jednala Rada Asociace krajů ČR

Foto: archiv*

Ministryně financí Alena Schillerová včera reagovala na výzvy zástupců Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) v záležitosti kompenzačního bonusu, a to formou otevřeného dopisu. Adresáty otevřeného dopisu ministryně financí jsou předsedové tohoto svazu a sdružení a vzhledem k nutnosti uvést na pravou míru některé nepřesnosti z jejich původní výzvy, také zástupci jednotlivých samospráv.

Otevřený dopis ministryně Aleny Schillerové předsedovi Svazu měst a obcí ČR Františku Luklovi a předsedovi Sdružení  místních samospráv ČR Stanislavu Polčákovi zveřejňujeme v nezkráceném znění:

Vážený pane předsedo Lukle, vážený pane předsedo Polčáku,

obracím se na Vás tímto otevřeným dopisem v reakci na výzvy, které v těchto dnech rozesíláte zástupcům samospráv, senátorům, poslancům a členům vlády. Mohu Vás ujistit, že finanční kondice obcí, měst a krajů a udržení lokálně financovaných investic mi neleží na srdci o nic méně než Vám. Jsou to právě opatření vlády na podporu ekonomiky a podnikání v naší zemi a nové dotační programy, díky kterým udržíme finanční kondici samospráv navzdory současné krizi na výborné úrovni.

Jsem si naprosto vědoma dosavadní nezastupitelné role municipalit a krajů při řešení situace, která nemá v novodobé historii naší země obdoby. Tak jako centrální vláda operativně přistoupila k řadě opatření, aby ochránila zdraví všech občanů a omezila šíření pandemie i samosprávy přispěly úctyhodným dílem k tomu, že se podařilo šíření nákazy dostat pod kontrolu.

Státní rozpočet nese bez váhání na svých bedrech bezprecedentní nároky na sociální systém v důsledku růstu nezaměstnanosti a zároveň na záchranné programy k udržení práce, na přímou pomoc v podobě ošetřovného, odpuštění pojistného, nebo výdaje na opatření k zajištění zdraví a bezpečnosti nemluvě. Současně státní rozpočet zajistil ochranné pomůcky pro samosprávy, poskytl prostředky na odměny nejen v sociálních službách, ale i v záchranných službách jednotlivých krajů, což představuje náklad cca 8 mld. Kč.

Dále byl schválen program kompenzační bonus pro OSVČ a společníky malých s.r.o. Ukazuje se, že z Vašeho pohledu se právě tento jeví jako problematický. Původně se tento kompenzační bonus 500 Kč na den vztahoval na období od 12. března do 30. dubna 2020, poté byl v návaznosti na postupné rozvolňování omezujících opatření prodloužen do 8. června. Od samého počátku byl koncipován jako vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, která patří mezi sdílené daně. A všem zákonodárcům bylo známo, že se na dopadech vyplácení bonusu budou podílet jak státní rozpočet, tak i rozpočty krajů a obcí.

Náklady obcí a krajů na vyplácení programu „Pětadvacítka“ odpovídají jejich podílu na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy 23,58 % v případě obcí a 8,92 % v případě krajů. Z každých vyplacených 100 Kč se tedy na kompenzačním bonusu podílí stát částkou 68 Kč, obce a kraje částkou ve výši cca 32 Kč. Je to na vlas stejný klíč, podle kterého se obcím a krajům přerozdělují prostředky ze sdílených daní v době růstu inkasa daní. Díky tomu, že je tento příspěvek vyplácen jako daňový bonus, na něj podnikatelé dosáhnou rychle a bez zbytečných průtahů. Finanční správa vyřizuje žádosti o jeho vyplacení prakticky obratem a dosud už podnikatelům vyplatila přes 13 mld. Kč. To z „Pětadvacítky“ dělá vůbec nejlépe a nejrychleji fungující program přímé podpory pro podnikatele.

Mnozí živnostníci ale na podporu v rámci programu „Pětadvacítka“ nedosáhnou, protože zvolili pro své podnikání formu s.r.o. Proto i pro ně Ministerstvo financí připravilo přímou finanční podporu. Stejně jako v případě „Pětadvacítky“ jde o příspěvek 500 Kč na den po dobu od 12. března do 8. června. A i v tomto případě je příspěvek koncipován jako vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, na níž se dle již zmíněného klíče podílejí také obce a kraje

Proto pro mě bylo velkým překvapením, když právě z tohoto důvodu Senát vrátil návrh kompenzačního bonusu zpět do Poslanecké sněmovny. Jak jsem již uvedla v úvodu dopisu, stejným způsobem byl nastaven program „Pětadvacítka“ pro OSVČ. Nejde tedy o žádnou novinku.

Finanční správa byla připravena vyplácet kompenzační bonus pro malé s.r.o. už minulý pátek, místo toho se ale tato pomoc oddálí zhruba o 4 týdny. A to v době, kdy tato skupina podnikatelů je prakticky jednou z posledních, která si dosud na cílenou pomoc od státu nesáhla. Přitom pomoc je důležitá tehdy, když přijde včas.

Takové zdržení vůči našim podnikatelům považuji za neobhajitelné. Zejména v této době platí, že stát a samosprávy tvoří jeden celek veřejných financí.

Dovolte mi také vyjádřit názor, že odmítat kompenzační bonus pro malé s.r.o. jen kvůli dopadům na příjmy samospráv z daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je krátkozraká politika. Bonus má totiž nejen zamezit ekonomickým ztrátám v důsledku pandemie, ale i podpořit ekonomickou aktivitu a spotřebu. Z toho přitom budou těžit právě obecní a krajské rozpočty. Díky bonusu totiž bude pokles jejich příjmů ze sdílených daní menší, než kdyby k zavedení kompenzačního bonusu nedošlo.

Kompenzační bonus přitom znamená přínos pro rozpočty samospráv i z dlouhodobého hlediska. Podnikatelé díky němu budou moci překlenout současnou složitou situaci, budou v podnikání moci dál pokračovat a dál přispívat do veřejných rozpočtů. Podnikatelé, kterým bude přímá finanční podpora přiznána, začnou finanční prostředky utrácet. Na jedné straně tedy sice dočasně poklesnou příjmy samospráv z daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, ale tento výpadek se jim zároveň bude ihned kompenzovat v podobě vyšších příjmů na dani z přidané hodnoty, která také patří mezi sdílené daně a je tedy i příjmem rozpočtů obcí a krajů, případně na dani z příjmů právnických osob.

Díky kompenzačním bonusům (39,5 mld. Kč) a zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (příjem pouze státního rozpočtu ve výši 10,6 mld. Kč) zůstane ekonomickým subjektům o 50,1 mld. Kč více. To při konzervativním multiplikátoru spotřeby představuje vyšší inkaso DPH o 11,5 mld. Kč, tedy dodatečný přínos pro obce ve výši 2,9 mld. Kč, pro kraje pak 1 mld. Kč. Také o tyto částky je tedy možné kalkulované dopady na místní rozpočty snížit. Dopad kompenzačních bonusů na obce je tak - 6,4 mld. Kč, na kraje - 2,3 mld. Kč.

Skutečné fiskální dopady kompenzačního bonusu, zpřesněné na základě výsledků čerpání první vlny, jsou následující:

 celkemSRMR
 Obcekraje
kompenzační bonus 1. Období-13,8-9,1-3,5-1,2
kompenzační bonus 2. Období-10,7-7-2,7-1
kompenzační bonus pro s.r.o.-15-10-3,7-1,3
Celkem (bez zahrnutí multiplikátoru)-39,5-26,1-9,9-3,5
Celkem (po zahrnutí multiplikátoru)  -6,4-2,3

 

Je potřeba jasně říci, že odhad poklesu příjmů obcí ze sdílených daní, který v těchto dnech prezentuje Sdružení místních samospráv, je příliš pesimistický a není podložen žádnými solidními makroekonomickými daty. Aktuální daňová predikce Ministerstva financí k 7. květnu 2020, počítá s meziročním poklesem daňových příjmů obcí mnohem nižším, a to cca o 11 %, u krajů cca o 12,6 %. Tato predikce přitom zohledňuje i dopady obou kompenzačních bonusů.

Obavy o investiční projekty obcí tak nejsou vůbec na místě. I letos budou mít územní samosprávy na své investice dostatek prostředků. A i když jsme připravili Liberační balíčky s celou řadou daňových úlev, u daně z nemovitých věcí, která tvoří ze 100 % příjem územních samospráv, nedošlo k žádné její změně a právě s ohledem na rozpočty samospráv nedošlo ani k jejímu odložení.

Hospodaření územních samospráv je přitom po letech bezprecedentního růstu daňových příjmů ve výborné kondici. Jak víte, za posledních 5 let vzrostly daňové příjmy obcí o 75 mld. Kč, což je nárůst o 44 %. Krajům pak daňové příjmy vzrostly za stejné období 25,7 mld. Kč, tedy o 52 %. K tomuto nárůstu přitom došlo i díky tomu, že mezi lety 2016-18 bylo celkově třikrát změněno rozpočtové určení daní ve prospěch obcí a krajů, tedy na úkor státního rozpočtu.

Od roku 2012 obce hospodaří s přebytkem v průměrné výši 18,7 mld. Kč, přičemž v loňském roce dosáhly přebytku 25,5 mld. Kč. Na svých bankovních účtech měly ke konci roku 2019 zůstatky ve výši až 215 mld. Kč, které se během letošního prvního čtvrtletí ještě zvýšily na 221,6 mld. Kč. V této souvislosti je nicméně nutné zdůraznit, že polovinu tohoto zůstatku drží 30 největších měst ČR, a zejména na nich bude záležet, zda tyto prostředky využijí rychle a efektivně na realizaci investičních projektů.

U krajů je situace podobná. Ty v roce 2016 vykázaly rekordní přebytek ve výši 12,7 mld. Kč, přičemž na konci roku 2019 hospodařily s přebytkem 5,8 mld. Kč. I krajům přitom rostly zůstatky na účtech. V roce 2019 činily 36 mld. Kč a během prvního čtvrtletí se zvýšily na 40,2 mld. Kč.

Územní samosprávy tak mohou bez obav realizovat rozvojové záměry předpokládané pro letošní rok. Je přitom důležité, aby do jejich financování zapojily své rezervy, které získaly nejenom díky rostoucím daňovým příjmům v minulých letech a i navyšováním jejich podílu na sdílených daních. Investice jsou motorem ekonomiky, proto se na nich musejí podílet také samosprávy.

Mohu Vás ujistit, že jsme připraveni za tímto účelem podpořit rozpočty krajů, měst a obcí masivními dotacemi. Jako ministryně financí jsem si vědoma, že nezadusit teď ekonomiku je zcela klíčové a proinvestiční přístup se nám všem nakonec vrátí.

Proto byl už 22. dubna Svaz měst a obcí ČR vyzván, aby ověřil stav projektů obcí ze zásobníku projektů národních dotačních programů i Integrovaného operačního programu z fondů EU v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Celková hodnota projektů na investice do rozvoje obcí, na které už nezbyly finanční prostředky, dosahuje cca 10 mld. Kč. Jde přitom o projekty pod stavebním povolením, které je možné realizovat okamžitě. I s ohledem na současnou situaci jsme připraveni na ně potřebné prostředky nalézt.

Zaznamenala jsem, že jako řešení je navrhována změna rozpočtového určení z vratky daně na retroaktivně nastavený příspěvek ze státního rozpočtu. Před takovým řešením důrazně varuji. Reálně by došlo k zastavení vyplácení kompenzačního bonusu do doby zajištění jeho rozpočtového krytí novelou zákona o státním rozpočtu, zpochybnění toho, co již bylo vyplaceno a vzniku enormní právní nejistoty ohledně procesu přiznání kompenzačního bonusu.

Věřím, že nalezneme v této složité době dostatek solidarity a nebudeme komunikovat prostřednictvím dalších výzev a otevřených dopisů, nebudeme mezi obcemi vyvolávat zbytečnou paniku ohledně velkého krácení rozpočtů mnoha obcí, ale soustředíme se na rychlou a spravedlivou pomoc naší ekonomice. Právě to je nakonec tím jediným klíčem k zajištění perspektivy daňových příjmů nejen státu, ale
i samospráv. A také k jistotě, že to vše společně zvládneme.

/tz/

Na snímku: ministryně financí Alena Schillerová

Foto: archiv MF ČR*

Sdružení místních samospráv ČR a hejtmani Libereckého, Pardubického, Plzeňského, Zlínského a Jihomoravského kraje vyzvali stát, aby podpořil územní samosprávy ve snaze rozhýbat regionální ekonomiku.

Konkrétně navrhli hned několik opatření, která mohou obcím, městům a regionům pomoci. Mezi jinými jde o posílení jejich rozpočtových zdrojů novelou zákona o rozpočtovém určení daní, akceleraci národních i evropských dotací pro samosprávy či pomoc samosprávám při sjednávání nízkoúročených půjček. Výzvu nyní mohou podepisovat představitelé obcí a měst, o její podpoře jednají i další kraje. SMS ČR zároveň pořádá sběr připravených projektů (investic), které samosprávy mohou prakticky ihned realizovat (a to online zde).

Právě v těchto dnech, kdy začíná být zřejmý rozsah dopadů epidemie COVID 19 a souvisejících nutných opatření vlády do rozpočtů rodin, firem, obcí, krajů a státu, bude jedním z rozhodujících faktorů rychlost, s jakou se nám společně podaří dostat českou ekonomiku zase do kondice. Samosprávy v této výzvě deklarují připravenost realizovat své investice, které mohou zásadně pomoci rozhýbat místní ekonomiku v regionech. Jsou rychlé a dosáhnou na ně především místní firmy či živnostníci,“ konstatoval hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

„V naší výzvě deklarujeme, že jsme solidární se státem, jsme si vědomi, jakou krizí procházíme, a chápeme, že v první řadě musí stát provádět opatření na udržení zaměstnanosti a podporu podniku a firem. Nyní již však nastal čas i pro adekvátní podporu našich obcí, měst a regionů, kdy jak v oblasti samosprávami sdílených daní se státem, tak vlastních příjmů očekáváme propad kolem 20 %,“ podotkl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Navrhli jsme hned několik opatření, kterými stát může své samosprávy nyní podpořit. V poslanecké sněmovně je nyní projednávána v prvním čtení novela zákona o rozpočtovém určení daní, kterou navrhuje Zlínský, Pardubický a Liberecký kraj posílit krajské rozpočty zejména pro investice a údržbu do krajských silnic. Právě tyto investice umí kraje realizovat velmi rychle a také státu se tyto rychlé investice vyplatí,“ upozornil hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek.

Plzeňský hejtman Josef Bernard poukázal i na další možnosti, které stát může využít. „Velkou výhodou regionálních a lokálních investic vedle podpory regionálních firem a živnostníků je také fakt, že s nimi samosprávy mají dlouholeté zkušenosti. Stát by měl napřít své dotační toky na opatření, která jsou nyní tolik potřebná, jako je podpora opatření proti suchu, obnova krajinných struktur, odpadového hospodářství, zateplení veřejných budov a podobná environmentální opatření.

Hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek připomněl, že stát může využít i evropské fondy. „Navrhujeme, aby stát ještě ve stávajícím programovacím období přesunul evropské peníze do Integrovaného regionálního operačního programu či Operačního programu Životní prostředí (OP ŽP). V těchto fondech je připraveno k realizaci množství projektů, na které se prostě jen nedostaly peníze a samosprávy by je mohly realizovat ještě do konce roku.

Předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák uzavřel s tím, že společnou výzvu nyní mohou podpořit i představitelé obcí a měst (a to online zde) a také že SMS ČR nyní od obcí sbírá připravené projekty, které mohou být velmi rychle samosprávami uskutečněny. „Chceme státu na konkrétních datech z území ukázat, že připravené regionální a místní investice nejsou žádnou chimérou, že jde o reálné projekty, které pomohou rozhýbat regionální ekonomiku, zvýší kvalitu života našich občanů, ale pomůžou i životnímu prostředí.“ Stanislav Polčák zároveň upozornil na to, že například v roce 2018 byly celkové investice obcí nejvyšší v historii a dosáhly částky 77 miliard. „Pokud stát samosprávy podpoří, jsou určitě obce a kraje schopny investovat částku na hranici sta miliard, což rozhýbe regionální ekonomiku a pomůže celé společnosti,“ dodal předseda Sdružení místních samospráv ČR.

/zr/

 

 

Prezentace úspěšných projektů a seznámení s plány pro blízkou budoucnost stvrzené podpisem memoranda o spolupráci. Hradecko-pardubická aglomerace dnes představila vizi svého území pro nové programové období.

V budově Muzea východních Čech v Hradci Králové se dnes uskutečnila konference o přínosech a budoucnosti ITI Hradecko-pardubické aglomerace. Ambiciózní plány na rozvoj území si vyslechli zástupci klíčových partnerů v aglomeraci, tedy největších měst, univerzit, místních akčních skupin, krajských hospodářských komor či podnikatelů a pochopitelně i zástupci gestora regionální politiky – Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

Hlavní přínosy nástroje ITI, který do roku 2023 může z fondů Evropské unie využít až čtyři miliardy korun, shrnuli primátoři obou statutárních měst aglomerace. „Vznikem ITI Hradecko-pardubické aglomerace došlo k logickému propojení Hradce Králové a Pardubic a překonání jisté averze, která zde dříve panovala. Ze soupeřících měst se následně stali partneři využívající možnosti, jež Evropská unie nabízí, a hledající projekty, které je ještě více propojí,“ shodli se primátoři Pardubic a Hradce Králové Martin Charvát a Alexandr Hrabálek.

Integrované územní investice, tedy ITI, byly poprvé použity v tomto programovém období. Evropská unie přitom roli a význam integrovaných nástrojů v udržitelném rozvoji měst stále posiluje. „Při přípravě nového programového období vnímáme jako faktory úspěchu propojenost, udržitelnost a připravenost strategických projektů, při jejichž tvorbě je třeba brát zřetel také na to, jak se dané městské území bude vyvíjet a jaké budou potřeby občanů a firem například za deset let. Proto je tak důležité nalézat shodu se všemi dotčenými partnery a uvažovat o rozvojových projektech v širších souvislostech,“ konstatoval náměstek pro regionální rozvoj ministryně pro místní rozvoj David Koppitz s tím, že Strategii regionálního rozvoje 2021+, která vytyčuje klíčové priority rozvoje různých typů území České republiky, tedy včetně aglomerací, již schválila vláda.

Podle Ministerstva pro místní rozvoj pozitivní zkušenosti s použitím nástroje ITI převládají a svoji výraznou roli by měly mít i po roce 2021. „Pokud se v souvislosti s ITI Hradecko-pardubickou aglomerací povedlo něco výrazně zlepšit, tak je to určitě komunikace mezi jednotlivými aktéry v tomto území. Právě efektivní komunikace tvoří základ pro další řízený rozvoj území každé aglomerace. Jsme připraveni podpořit integrované územní investice i v novém programovém období. Musím zároveň upozornit, že ne všechny záměry bude možné financovat z prostředků EU,“ vysvětllil náměstek pro evropské a národní programy Zdeněk Semorád, který spravuje ten současný a připravuje budoucí Integrovaný regionální operační program (IROP).

Hradecko-pardubická aglomerace prezentovala na konferenci v rámci České republiky výjimečné pojetí integrovaných projektů, a to ve čtyřech oblastech – věda a výzkum, kultura a památky, doprava, vzdělávání. A vzhledem k tomu, že konference byla interaktivní, mohlo se více než sto zástupců územních partnerů zapojit do hlasování o nejlepší integrovaný projekt.

Jako jednoznačně nejlepší byl zvolen projekt Automatických mlýnů v Pardubicích. Tento integrovaný projekt, složený ze čtyř samostatných počinů tří žadatelů, byl navíc Českou republikou aktuálně vybrán a přihlášen do soutěže o nejlepší dotační projekt podpořený z EU rozvíjející územní dimenzi.

Hradecko-pardubická aglomerace má ale velké plány také pro nové programové období po roce 2021. „Rádi bychom navázali na projekty, které žadatelé realizují nyní, tedy na řešení v oblasti dopravy, inovací, vědy, životního prostředí, památek a vzdělání. Nově chceme přidat problematiku cestovního ruchu, sociální oblast a kvalitu života ve městech. Věříme, že se nám podaří navázat na tradici kvalitních, skutečně integrovaných projektů s vyšší přidanou hodnotou pro celé území Hradecko-pardubické aglomerace. Celkem bychom chtěli usilovat o pět až šest miliard korun,“ uvedl manažer ITI Miroslav Janovský.

V rámci panelové diskuze dostali prostor nejenom zástupci MMR, ale také širokého spektra žadatelů v aglomeraci. Ti hodnotili nejen přínosy nástroje ITI pro ně samotné, ale také význam spolupráce partnerů v území, pozitiva i negativa integrovaných územní investic.

ITI považuji za zajímavý způsob, jak finanční prostředky koncentrovat a dosáhnout tak vyššího synergického prospěchu pro celý region. Je to jedinečná možnost, jak přirozenou cestou podpořit vzájemnou spolupráci. Například do připravovaného plánovacího období ITI 2021+ bychom rádi ve spolupráci s Královéhradeckým krajem a Magistrátem města Hradce Králové připravili strategický projekt, jehož prostřednictvím by měl být vybudován kreativně-kulturní kampus, včetně veřejného prostranství, jež má vzniknout na místě Gayerových a Vrbenského kasáren,“ dodal Petr Grulich, ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové.

Vrcholem setkání byl slavnostní podpis Prohlášení klíčových partnerů v území Hradecko-pardubické aglomerace. Mezi signatáři nechyběli zástupci největších měst, krajů, univerzit, Národního památkového ústavu, místních akčních skupin a krajských hospodářských komor. Všichni územní partneři se zavázali spolupracovat při přípravě implementace nástroje ITI po roce 2021. „Jsem rád, že se nám podařilo navázat na tradici deklarací o spolupráci, kterou jsme zahájili podpisem memorand na Kunětické hoře v roce 2015. Mnohem důležitější ovšem je, že tento závazek nezůstal pouze na papíře, ale propsal se také do praxe,“ uzavřel manažer ITI Miroslav Janovský.*

/zr/

K foto:

Územní partneři Hradecko-pardubické aglomerace po podpisu prohlášení o spolupráci v příštím programovém období EU (2021-2027)

Foto: archiv

Projekty typu integrovaných územních investic (ITI), které pomohou zlepšit dopravu, vzdělávání, životní prostředí nebo také stav památek na území Královéhradeckého a Pardubického kraje, mají šanci na podporu ITI hradecko-pardubické aglomerace s využitím evropských dotací v rámci Strategie ITI. Za dva roky od prvních příslušných výzev tato ITI aglomerace podpořila již 106 projektů za 2,6 miliardy korun. A v letošním roce mají přibýt další za jeden a půl miliardy korun.

První výzvy vyhlásila naše aglomerace před dvěma lety, přesto již máme prvních čtrnáct projektů, které jsou úspěšně dokončené. Patří mezi ně například kompletní modernizace dopravního terminálu v Přelouči, výstavba dvou trolejbusových tratí v Pardubicích nebo rekonstrukce základních škol v Chlumci nad Cidlinou, v Hradci Králové i v Pardubicích,“ uvedl primátor Pardubic a předseda Řídicího výboru ITI hradecko-pardubické aglomerace Martin Charvát.

Řídicí výbor na svém včerejším jednání podpořil další tři projekty zaměřené výhradně na rozvoj cyklistické dopravy. Z celkového rozpočtu aglomerace ve výši 3,7 miliardy korun získaly téměř 20 milionů korun. „Řídicí výbor podpořil výstavbu dvou cyklostezek v Pardubicích, a to Náhrdelník Chrudimky a propojení Kunětické ulice, a královéhradeckou cyklostezku z Pouchova do Piletic. Všechny projekty by mohly být dokončené již v tomto roce,“ vysvětlil primátor Hradce Králové Alexandr Hrabálek. Zároveň však členové výboru museli čtyři projekty (lávka Poseidon přes Labe v Pardubicích, dvě cyklostezky v Hradci Králové a kanalizaci Pardubice-Opočínek) za 60 milionů korun vrátit žadatelům k dopracování – důvodem k tomu ve většině případů  byla chybějící stavební povolení.

Právě nedostatečná připravenost žadatelů je hlavním problémem, který brání rychlejšímu čerpání evropských dotací v rámci Strategie ITI. Ministerstvo pro místní rozvoj, které je gestorem Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), kde má aglomerace rezervovanou nejvyšší alokaci (více než 2,15 miliardy korun), proto již pohrozilo, že pokud nebude čerpání probíhat dle nastavených harmonogramů, může území o část alokace přijít.

Nositelé ITI musí zrychlit své čerpání, protože jinak jejich rezervované prostředky převedeme do individuálních projektů, kde máme obrovský převis žádostí,“ konstatoval náměstek ministryně pro místní rozvoj Zdeněk Semorád.  „Rychlost čerpání je jen a pouze v rukou žadatelů, respektive jejich projektů. Na situaci se přesto i my snažíme reagovat harmonogramem výzev pro rok 2019, který bude mít alokaci ve výši 1,5 miliardy korun. Zároveň s žadateli řešíme možnost rychlejšího čerpání, a to opravdu na úrovni každého jednotlivého projektu. Věřím proto, že se nám tento milník podaří splnit,“ připomněl manažer ITI hradecko-pardubické aglomerace Miroslav Janovský.

Přestože toto programové období 2014-2020 je v plném proudu, aglomerace se již připravuje na nové období (2021-2027), ve kterém by integrované územní investice měly hrát opět výraznou roli. „Už v únoru budeme oslovovat důležité partnery, abychom s jejich pomocí zmapovali strategické projekty v území, které budou mít ambici být součástí budoucí Strategie ITI. Zároveň vyzýváme města, kraje, obce i další potenciální žadatele, aby začali s přípravou svých projektů již v letošním roce, protože nové období začne reálně v roce 2022 a vzhledem k délce přípravy projektů v České republice již není na co čekat,“ dodal Miroslav Janovský.

/zr/

 

Projektové záměry schválené Řídicím výborem ŘV ITI Hradecko-pardubické aglomerace ze dne 23. 1. 2019

Název projektu                                                                                  Příspěvek EU (Kč)

Náhrdelník Chrudimky (úsek 66)                                                         6 187 313,57

Propojení cyklostezky podél Kunětické ulice s navazujícími cyklostezkami

2 337 896,21

Stezka pro pěší a cyklisty Pouchov–Piletice                                     10 200 000

 

Projektové záměry vrácené k dopracování  (ze dne 23. 1. 2019)

Název projektu                                                                                 Příspěvek EU (Kč)

Lávka pro pěší a cyklisty (Poseidon-Polabiny) - úsek 58                   34 000 000

Stezka pro pěší a cyklisty Piletice-Rusek                                          10 200 000

Úpravy pro nemotorovou dopravu v prostoru Zimního stadionu a trasy na „Hučák“

5 100 000

Pardubice, Opočínek - kanalizace                                                      10 800 000

 

ITI hradecko-pardubická aglomerace v datech

Seznam všech podpořených projektů: http://iti.hradec.pardubice.eu/projekty.php?kategorie=5

 

 

K obrázku:

Jedním z již uskutečněných projektů podpořených ITI hradecko-pardubickou aglomerací bylo vybavební školních dílen Střední průmyslové školy Chrudim (soustruhy, frézky, CNC obráběcí centrum) pro výuku soustružení a frézování v učebních oborech zámečník, obráběč a v maturitních oborech strojírenství a mechatronika

ZDROJ: ITI hradecko-pardubická aglomerace

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová na včerejším jednání Vlády ČR představila současný stav čerpání z Evropských strukturálních a investičních fondů. Následně ministři s premiérem projednali a schválili pozici ČR k návrhům legislativy pro tyto fondy na období 2021-2027.

„Za poslední dva měsíce se nám podařilo zrychlit čerpání prostředků z evropských fondů. Za červenec a srpen byly do Evropské komise zaslány žádosti o proplacení za více než 13,5 miliardy Kč, a to ještě nejsou za srpen dostupná data z Programu rozvoje venkova. Hodnota těchto odeslaných žádostí představuje přes 15 % prostředků přidělených ČR na období 2014-2020. Abychom však zajistili, že na konci roku žádné peníze nepropadnou zpět do rozpočtu EU, je nutné, aby všechny programy měly odeslány do Evropské komise žádosti alespoň ve výši 17 % hlavní alokace programu. Některé programy už této hranice dosáhly, jiné tento úkol mají ještě před sebou,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a dodala: „Výrazný nárůst žádostí o platbu, které zasíláme do Evropské komise k proplacení, očekáváme v posledních měsících tohoto roku, jednak protože minulý rok byla schválena řada projektů, které se začaly realizovat a začnou se proplácet, tak také proto, že končí stavební sezóna.“
V programovém období 2014-2020 je pro Českou republiku vyčleněno z rozpočtu EU celkem přes 577,3 mld. Kč (hlavní alokace Dohody o partnerství k 31. srpnu 2018). Čerpá se v deseti tematicky zaměřených programech. V současné době je nejvíce projektů realizováno v Programu rozvoje venkova – 138,5 tisíc. V Integrovaném regionálním operačním programu jsou schváleny projekty za nejvíce peněz – 71 mld. Kč. Nejvyšší hodnota schválených projektů vzhledem k hlavní alokaci programu je v případě operačního programu Zaměstnanost, kde jsou schváleny projekty za více než 81 % hlavní alokace.
Po včerejším jednání vlády se uskutečnila schůzka dotčených ministrů s premiérem Andrejem Babišem, kde  projednali a schválili  národní pozici k návrhům pravidel Evropské komise pro EU fondy v programovém období 2021-2027. České republice se podařilo do těchto návrhů prosadit některá zjednodušení, jako je sjednocení používání log a také zjednodušení systému auditů. V příštím období by na projektu měl proběhnout během jednoho roku už jen jeden audit.

Evropská komise však navrhuje také méně příznivé finanční podmínky pro čerpání, mezi nimi například zkrácení doby na využití prostředků na dva roky ze současných tří, snížení předběžných plateb státům, zvýšení národní míry spolufinancování projektů či striktnější limity pro zacílení národních priorit do určitých tematických oblastí. Cílem České republiky v dalších vyjednáváních bude zmírnit tyto podmínky, aby byla možná větší flexibilita i dostatek prostředků na průběžné proplácení projektů.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv MMR

Celkem 28 projektů, které mají za cíl zlepšit péči v oblasti perinatologie a onkogynekologie, se dočká finanční podpory z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). K obdržení dotace přesahující 1,4 miliardy korun je doporučili specialisté z Centra pro regionální rozvoj České republiky.

Podpořené projekty se zaměřují na modernizaci a obnovu diagnostických a terapeutických zdravotnických prostředků tak, aby se zvýšila kvalita péče o pacienty a zajistila se diagnostika, léčba a záchyt časných stadií onkologických onemocnění. Příjemci podpory jsou centra vysoce specializované zdravotní péče v onkogynekologii a centra vysoce specializované intenzivní  péče v perinatologii.

Onkogynekologie se zabývá léčbou gynekologických nádorových onemocnění, která patří k jedním z nejčastějších nádorových onemocnění v Česku. Pacientkami jsou často ženy ve věku nad 50 let, které jsou i bez zdravotních komplikací nejohroženější skupinou na trhu práce.

V případě perinatologické péče mají podpořené projekty pomoci kromě předčasně narozených dětí také jejich matkám a rodinám, jelikož péče o tyto děti může zhoršit sociální a ekonomickou situaci celé rodiny, a může mít výrazné dopady především na sociálně slabé skupiny.

Modernizace svých center specializovaných ve výše zmíněných oborech se dočká například Fakultní nemocnice Brno, pražský Ústav pro péči o matku a dítě, Nemocnice Na Bulovce a nemocnice v Motole, dále pak FN v Ostravě, Olomouci, Plzni, Hradci Králové a řada dalších pracovišť v českých regionech.

Projekty byly podpořeny v rámci výzvy IROP s názvem „Vysoce specializovaná péče v oblastech onkogynekologie a perinatologie“ a u všech se výše podpory z evropských fondů pohybuje mezi 40 a 60 miliony korun.  Realizace projektů pak musí být dokončena nejpozději 31. prosince 2019.*

/tz/

K foto:

Na podporu z IROP dosáhla také Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s., se svým projektem na další zlepšení následné péče

Foto: archiv nemocnice

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down