Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje první modelový projekt výstavby dostupného nájemního bydlení v partnerství se soukromým sektorem. Pilotní záměr počítá s výstavbou 1380 bytů pro definované cílové skupiny za zhruba 3 mld. Kč.

Pro projekt máme vytipované pozemky ve vlastnictví státu nebo jeho podřízených organizací v Praze. Na základě tohoto vzorového záměru chceme vytvořit metodická doporučení včetně vzorových smluv a vzorových podkladů pro soutěžení poradců a dodavatele definovaného díla. Ty by byly využitelné pro další projekty státu. Chtěli bychom je ale nabídnout i obcím a krajům. Naším cílem je mimo jiné ukázat, že je možné tímto způsobem podporovat výstavbu a inspirovat samosprávy,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Tento projekt chce MMR nabídnout jako vhodný pro spolupráci s Národním rozvojovým fondem zřízeným pod Národní rozvojovou bankou, jehož přispěvateli jsou banky. Jedním z hlavních cílů Národního rozvojového fondu je právě podpora smysluplných PPP projektů veřejného sektoru. Forma partnerství veřejného a soukromého sektoru v segmentu dostupného bydlení je v zahraničí osvědčeným řešením. S úspěchem jej už roky využívají v Irsku nebo ve Velké Británii.

„S podporou poptávkové strany si do budoucna nevystačíme. Přicházíme proto s řešením, které stimuluje nabídku. Stát nepotřebuje vytvářet zisk, má potřebné pozemky a soukromý sektor má zase potřebné know – how,“ konstatovala dále ministryně Klára Dostálová.

Veřejný sektor bude definovat standard bydlení, cílové skupiny, pro které je toto bydlení určeno, a současně výši nájemného. Bude také kontrolovat dodržování požadovaného standardu poskytovaného soukromým sektorem. Současně bude celý čas vlastníkem nemovitosti stát nebo jemu podřízené organizace – Státního fondu podpory investic (SFPI).

Konsorcium, které vzejde z veřejné soutěže, zajistí projektovou a stavební činnost, ale i provozování bytových jednotek. Financovat projekt bude konsorcium, stát bude platit konsorciu poplatek za dostupnost bydlení – splátku, která v sobě zahrnuje náklady výstavby a samotného provozu.

„Výhodou PPP projektu je, že stát nemusí vytvářet žádné nové „OPBH“, o pronájem bytu se stará koncesionář a stát určuje cílové skupiny a nájemné. V modelovém příkladu nám v koncesní smlouvě uzavřené na 27 let vychází nájemné v bytu 2+kk na zhruba 8,2 tisíce korun. Výše poplatku za dostupnost, kterou by platil stát koncesionáři, pak vychází na zhruba 93 tisíc na byt za rok po dobu 27 let. To je pro stát levnější než aktuálně poskytovaná pomoc v politice bydlení, zároveň bude mít kontrolu na kvalitou bydlení, kterou dnes nemá. Po celou dobu trvání koncesní smlouvy budou byty v majetku státu,“ dodala Klára Dostálová.

Stát si pomocí PPP projektu začne vytvářet zásobárnu bytů pro potřebné, ať už jde o matky samoživitelky nebo seniory, kteří získají možnost důstojného bydlení. Už dnes stát platí ročně na příspěvku a doplatku na bydlení zhruba 8,5 mld. Kč. ročně, často ovšem za nevyhovující bydlení. Stát ale potřebuje dostupné nájemní bydlení i pro profese nezbytné pro chod státu jako jsou pracovníci Integrovaného záchranného systému, učitelé nebo sestřičky, ale i pro špičkové úředníky, pro které se bydlení ve velkých městech stává nedostupným a stát si je potřebuje udržet.

Významným plusem PPP projektu je, že nezvyšuje zadluženost státu a náklady státu jsou předem definované a neměnné. Rizika toho, jak se bude finální cena výstavby lišit od předpokládané ceny a kolik v budoucnu zaplatíme za opravy a reinvestice, nese soukromý sektor.

Zadavatelem projektu bude Státní fond podpory investic. Stát tak podpoří smysluplné investice a současně využije řady pozemků vhodných k bytové výstavbě, kterými disponuje, a jsou okamžitě k dispozici. Stát a jeho organizace dále disponují řadou pozemků na lukrativních místech, které jsou vhodné ke směně se soukromým sektorem za pozemky k výstavbě dostupného bydlení vhodnější. Zároveň vlastní pozemky, které mají obrovský potenciál ve formě rekultivace brownfieldů a nevyužitých ploch.

Dalším zajímavým souborem jsou pozemky, které vlastní armáda nebo nemocnice. Tyto pozemky mají přístup k plné občanské vybavenosti a také kvalitní dopravní obslužnost a je možné je v souladu s územním plánem využít k výstavbě služebních bytů pro lékaře, sestřičky a další zaměstnance Integrovaného záchranného systému.

Stát by měl vytvořit pod SFPI entitu (státního developera), která bude s pozemky ve vlastnictví státu nakládat jako developer a soustavně pracovat na jejich evidenci a předprojektové přípravě. Nyní ucelená databáze pozemků státu a jeho organizací vhodných k výstavbě dostupného bydlení neexistuje.

EKONOMICE PARAMETRY MODELOVÉHO PROJEKTU

 * projekt zhruba 1 380 bytů v hodnotě 3 mld. Kč;

*  cena výstavby 1 m2= 45 tis. Kč;

* vlastníkem objektu je celou dobu stát;

* dochází z rozdělení rizik mezi privátním subjektem a veřejným subjektem;

* předpokládané nájemné 164 Kč na m2(2+kk o 50 m2 – 8 200 Kč nájem);

* dnes by stát nemusel na výstavbu vyčlenit žádné prostředky (s výjimkou přípravy – tu lze ale z velké části platit pomocí technické podpory z Evropy);

* až v okamžiku, kdy by byly byty hotové a byly k dispozici pro bydlení, stát by platil tzv. poplatky za dostupnost ve výši cca 272 mil. Kč ročně po dobu 27 let, ale zpět by se mi vracel příjem ve výši cca 140 mil. Kč (130 mil. Kč je příjem z nájemného a 10 mil. Kč z daní od provozovatelů bytů);

* celkový čistý náklad státu za to, že bude vlastnit a pronajímat 1 380 bytů je odhadován na cca 130 mil. Kč – to odpovídá roční platbě za jeden byt 93 tis. Kč.

/zr/

 

 

 

 

Postupné otevírání škol musí být především bezpečné, a to jak pro učitele, tak pro děti a jejich rodiny. Zároveň musí být efektivní, aby školy i rodiče vše organizačně zvládli. Pravidla by měla být co nejjednodušší a zároveň flexibilní, aby bylo možné je snadno uzpůsobit podmínkám konkrétní školy. Spolek Pedagogická komora , z. s., tak reagoval na materiál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, s nímž zásadně nesouhlasí. "Místo kritiky však nabízíme funkční řešení, které je založeno na posílení pravomocí ředitelů škol a zřizovatelů škol, principu dobrovolnosti návratu dětí k prezenční výuce a stanovení jednoduchých a flexibilních pravidel," tvrdí ve svém včerejším prohlášení Pedagogická komora.

Materiál zpracovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), který navrhuje tři fáze otevírání škol, Pedagogická komora hodnotí jako příliš komplikovaný. "Řada problémů v něm není dořešena. Ředitelé škol například stále nevědí, jak bude organizováno preventivní testování dětí, které má probíhat přímo ve školách pomocí nosních testů. Panují pochybnosti o kvalitě antigenních testů. Po pracovnících škol se budou požadovat zdravotnické úkony, které mají jinak zakázány. Při testování nejmladších dětí mají asistovat jejich rodiče, což je v rozporu s platnými protiepidemickými opatřeními, která striktně omezují přítomnost dalších osob ve škole," připomíná Pedagogická komora.
Poukazuje i na to, že vyvstávají také právní otázky: Například, jak může škola postupovat, když rodič dítěte odmítá preventivní testování nebo nošení roušky, ale vyžaduje přítomnost žáka na prezenční výuce? Zodpovědnost, aby do třídy mohli vstoupit jen žáci s negativním testem na koronavirus, bude přesunuta na učitele, přestože ti nemají žádnou pravomoc něco takového vymáhat. Za nezletilé totiž odpovídají jejich zákonní zástupci.
Podle Pedagogické komory dosavadní protiepidemická opatření v mateřských školách byla prakticky nulová. "MŠMT nově navrhuje velmi striktní omezení, která hodnotíme naopak jako přehnaná. Nelze se pohybovat ode zdi ke zdi. Občané tím ztrácejí důvěru v smysluplnost opatření. Navrhujeme, aby s otevřením škol pro žáky prvního stupně ZŠ a předškoláky v MŠ bylo omezeno umísťování dětí do škol určených pro děti rodičů pracujících v Integrovaném záchranném systému a dalších klíčových povoláních (včetně pracovníků škol). Děti rodičů IZS by měly navštěvovat své původní školy, ať už mateřské nebo základní. Třídy pro děti rodičů IZS by měly sloužit výhradně pro výjimečné případy, kdy nelze zajistit, aby žák navštěvoval svou kmenovou školu," namítá Pedagogická komora.
Jak dále uvádí, velkou chybou v minulosti bylo, že při výskytu covid pozitivní osoby ve škole nebyla otestována celá třída na koronavirus a do karantény byl poslán například pouze spolužák z lavice. Bezpříznakové děti i pracovníci škol tak dál šířili nákazu ve škole i mimo ni (především ve svých domácnostech). Obzvláště to platí v případě nových mutací koronaviru, kdy stačí k rozšíření nákazy krátké sejmutí roušky během svačiny, oběda či přestávky.

Proto je podle Pedagogické komory nutné důsledně trasovat a testovat, aby byli maximálně ochráněni rodinní příslušníci dětí, kteří mohou na nákazu koronavirem doplatit trvalými zdravotními problémy nebo dokonce vlastním životem. Komora navrhuje navýšit personální kapacity krajských hygienických stanic, aby trasování, testování i karantény byly důsledné. Prevence je vždy levnější a efektivnější než řešení důsledků nákazy v nemocnici.
"Mnohem větší pravomoci by měli dostat ředitelé škol všech stupňů. Ti nejlépe dokážou vyhodnotit možnosti organizace vzdělávání na své škole. Vláda by měla určit pouze mantinely, které bude nutné dodržet. Například nařídit homogenní třídy a skupiny nebo stanovit maximální počet dětí ve třídě během prezenčního vzdělávání, případně celkový počet žáků, kteří mohou být zároveň ve škole. Ředitel školy by tak mohl rozhodnout, zda bude škola pokračovat v distanční výuce, případně kteří žáci budou moci docházet na prezenční výuku. Týdenní rotační princip celých tříd, jak ho navrhuje MŠMT, by byl pouze jednou z možností, jak výuku zorganizovat. V případě žáků prvního ročníku ZŠ preferujeme plnohodnotnou prezenční výuku. Tu mohou zajistit i málotřídní školy nebo další školy s nízkým počtem dětí ve třídách. Ředitelé středních, speciálních či základních uměleckých škol by rovněž měli mít možnost nastavit prezenční a distanční způsob výuky tak, aby to co nejlépe odpovídalo podmínkám konkrétní školy. Není nutné vše nastavovat plošně a jednotně. Ředitelé škol potřebují jasná vymahatelná pravidla stanovená legislativou a právní podporu, nikoliv jen obecné manuály s nezávaznými doporučeními, které již více než rok chrlí MŠMT," praví se dále ve včerejším prohlášení Pedagogické komory.
Jelikož aktuální epidemická situace stále není dobrá, je podle komory nutné zajistit, aby byl návrat dětí k prezenční výuce zcela dobrovolný. Stát by neměl nutit rodiče, kteří se obávají o zdraví dětí nebo starších či nemocných příslušníků domácnosti, aby své potomky posílali do školy. A to ani ekonomicky. Proto by mělo být až do konce školního roku zachováno ošetřovné i pro rodiče dětí, kterým bude umožněno prezenční vzdělávání, jak tomu bylo před rokem.
Větší rozhodovací pravomoci by měli získat rovněž zřizovatelé škol. Namísto centrálního nákupu antigenních testů jednoho typu by měla vláda financovat i PCR testování, které je sice nákladnější, ale nabízí přesnější výsledky a včasnější zachycení infikované osoby. Snížit náklady na kvalitní PCR testy by mohl tzv. pooling. Tuto metodu smíchání více vzorků ze slin a jejich společnou analýzu úspěšně odpilotovala městská část Praha 9.
"Velmi nás mrzí, že ministr školství Robert Plaga dlouhodobě nekonzultuje své kroky s pracovníky škol všech typů, opakovaně obchází školskou tripartitu a nejedná ani se zástupci rodičovské veřejnosti nebo studentů. Důsledkem jsou opatření, která nedávají smysl, nebo je lze v praxi realizovat jen velmi obtížně. Zbytečně tak přidělává práci tisícovkám ředitelů škol, desítkám tisíc učitelů a stovkám tisíc rodin. Příkladem nedomyšlených opatření mohou být povinné roušky v přípravných třídách základních škol, které navštěvují děti na stejném stupni vývoje, jako jsou předškoláci v mateřských školách, kteří roušky nosit nemusí. Nebo stanovení maximálního počtu dětí ve třídě MŠ na 15, přestože ve třídách ZŠ bude moci být nadále až 34 žáků. Nejhorší pro všechny aktéry vzdělávání je časté publikování oficiálních opatření na poslední chvíli," stojí dále v prohlášení Pedagogické komory, které pokračuje: "Za absurdní považujeme aktuální pravidla pro pověřené školy (péče o děti rodičů IZS). Přes kritickou epidemickou situaci v nich celý březen platilo, že v jedné třídě může být až 30 dětí, a to ve věku od 2 do 10 let (děti původně navštěvující MŠ bez roušek). Děti se v těchto školách nemusejí testovat. Učitelé a další pracovníci škol IZS se začali povinně testovat až od 30. března 2021. Vzhledem k tomu, že se jedná o jediné školy, které jsou otevřené, mohlo v nich ministerstvo školství ověřit funkčnost chystaných opatření. To však z nepochopitelných důvodů neučinilo. Otevření škol tudíž proběhne rovnou naostro a plošně v celé ČR, což způsobí zcela zbytečně řadu problémů," 
Podle komory je třeba se mnohem více věnovat osvětě. Především všude připomínat základní pravidla, která snižují riziko šíření nákazy – omezení počtu osobních kontaktů na minimum, nošení kvalitních respirátorů, časté mytí rukou, důsledné větrání interiérů, dostatečné rozestupy, preventivní očkování atd. Všichni občané by měli být těmito zásadami obklopeni, a to nejlépe ve formě jednoduchých infografik.
"Preventivní očkování učitelů bohužel probíhá pomaleji, než se původně předpokládalo. Pracovníci škol, kteří se z nějakého důvodu nemohli zaregistrovat, již tuto možnost nemají. Druhou dávku vakcíny zatím dostalo méně než 10 % zájemců o očkování z řad pedagogů. V některých očkovacích centrech byla vakcinace pracovníků škol pozastavena. Je třeba prioritní očkování pedagogů obnovit, a to především v případě učitelů, kteří mají pracovat v otevřených školách," požaduje Pedagogická komora.

"Velmi bychom ocenili automatické zveřejňování anonymizovaných údajů k výskytu koronaviru ve školách a školských zařízeních, jak jsou shromažďovány jednotlivými krajskými hygienickými stanicemi a dále zasílány na ministerstvo zdravotnictví. Žádáme o mnohem širší poskytování datových setů s údaji k nákaze koronavirem u dětí a pracovníků škol, které shromažďuje ÚZIS a další instituce. A to nejlépe způsobem umožňujícím dálkový přístup, nebo alespoň pro vybrané organizace a odborníky ve formě predikativních datasetů. Nyní nejsou zveřejňovány například počty testů v dané věkové kategorii, což vede ke zkreslení výsledků, kdy jsou známy jen absolutní počty nově pozitivně testovaných osob, nikoliv relativní poměr pozitivity testů u dětí nebo pedagogů.
Současný právní rámec pro distanční způsob vzdělávání považujeme za nedostačující. Je třeba urychleně novelizovat školský zákon. Například doplnit do zákona odkaz na vyhlášku, kterou se stanoví konkrétní povinné náležitosti distanční výuky pro daný typ školy.
Vzhledem k výše popsaným nedořešeným problémům považujeme plánované otevření škol od 12. dubna 2021 v takovém rozsahu, jak je popsáno v první etapě materiálu MŠMT »Návrat dětí do škol (duben 2021)«, za organizačně nezvladatelné a nebezpečné. Vše by se mělo nejprve velmi pečlivě připravit a vyzkoušet v rámci pověřených škol pro děti rodičů integrovaného záchranného systému, případně na málotřídních školách," uzavírá včerejší prohlášení Pedagogické komory.

FAKTA O NÁKAZE COVID-19 U PEDAGOGŮ A DALŠÍCH ŠKOLSKÝCH PRACOVNÍKŮ

V sobotu 3. dubna Pedagogická komora mj. připomněla: "Za celé období sledování byla nákaza covid-19 prokázána u 48 014 pedagogů a pracovníků ve školství, z toho u 1354 osob ve věku 65+. Celkem 935 pedagogů bylo s COVID-19 hospitalizováno a 40 zemřelo." (ÚZIS)

Z celkového počtu pedagogů, což je 191 221 učitelů, vychovatelů a akademických pracovníků VŠ, prodělalo covid již 25 %, což je výrazně více, než činí průměr za celou ČR.
V březnu 2021 výrazně poklesl počet pedagogů pozitivně testovaných na koronavirus, což bylo částečně způsobeno snížením množství testovaných osob z řad pedagogických pracovníků. Počet nově hospitalizovaných pedagogů byl v březnu druhý nejvyšší za celou dobu epidemie (jen o 6 osob nižší než v únoru 2021). Počet zemřelých pedagogů byl v březnu bohužel nejvyšší od počátku epidemie. K úmrtí došlo u 15 pedagogických pracovníků...
Podíl dětí pozitivně testovaných na koronavirus je stále velmi blízko maximálním hodnotám za celou dobu epidemie. K výraznému poklesu došlo pouze u věkové skupiny 15 až 19 let, což jsou především žáci středních škol. I u nich je ovšem dvakrát vyšší, než činí průměr za celou ČR.
"Školy tvoří dle šetření krajských hygienických stanic v celkovém dlouhodobém přehledu významný počet ohnisek nákazy COVID-19, v absolutním počtu jde o nejčastější typ ohniska." (ÚZIS)

Klikněte na níže uvedené grafy

Grafy zpracoval na základě veřejně dostupných dat ÚZIS pro Pedagogickou komoru, z. s., datový analytik M. Bauer.

/pk/

Odkazy:
• MŠMT: Návrat do škol (duben 2021) + 1. fáze návratu do škol (tabulka) + materiál s vysvětlením
• ÚZIS: Koronavirus a školství (prezentace)
• Reakce Iniciativy Sníh na text „Vývoj epidemie SARS-CoV-2 u dětí v populaci České republiky” prezentovaný Středočeským krajem

Ilustrační foto:  Nová základní škola v Okrouhlici na Havlíčkobrodsku byla zkolaudována v srpnu 2019
Foto: archiv obce
*

Mezinárodní konference obecních policií je ojedinělé a největší mezinárodní setkání obecních a městských policií ve střední Evropě a jejím dlouholetým mottem je „Jsme v první linii…“. Letos byla tato akce naplánována na březen – a jako vždy opět do Olomouce, ale kvůli pandemii koronaviru musela být odložena. „Jakmile to však bude možné, tak naše setkání zorganizujeme,“ vzkazuje společnost FT Technologies a. s., která je každoročně hlavním organizátorem této prestižní konference.

Konference je primárně je určena zástupcům obecních a městských policií, nechybějí na ní ani reprezentanti státní správy a územních samospráv, Integrovaného záchranného systému a bezpečnostních sborů, partnerských organizací, a v neposlední řadě ani akademické sféry. Každoročně se jí účastní okolo 200 účastníků.

Jde o ojedinělou platformu pro osobní setkávání a výměnu zkušeností, přičemž program je rozdělen na čtyři odborné panely – bezpečný prostor, technologie, prevence a edukace, legislativa. Součástí akce je vždy také bohatý doprovodný program.

Hlavním organizátorem je společnost FT Technologies a. s., která je považována za lídra trhu v oblasti informačních technologií pro obecní a městské policie. Ta je partnerem více než 150 měst a obcí v České republice, na Slovensku a v Polsku. Mezinárodní setkání zástupců obecních a městských policií začala pořádat před lety na základě jejich podnětu.

Již VI. Mezinárodní konference obecních policií, která se letos měla konat ve dnech 24.–26. 3. 2021, se nicméně s ohledem na současný vývoj pandemie covid-19 v tomto termínu neuskuteční. Jak uvedl Daniel Bednařík, předseda představenstva FT Technologies a. s., z pozice technologického lídra by tato společnost určitě dokázala uspořádat „neosobní“ konferenci v kyberprostoru, ale nechce tak učinit, protože nehodlá porušit tradici ojedinělé platformy osobního setkávání a výměny zkušeností s nezaměnitelnou atmosférou. Proto se po dohodě se svým partnerem, Právnickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, rozhodla přesunout konferenci na neurčito, avšak s příslibem zorganizovat ji, jakmile to bude možné.

Věřte, že tomuto rozhodnutí předcházela řada diskusí a že tento verdikt nás nikterak netěší. Vnímáme však realitu spočívající v prioritách zvládnutí této pandemie a zejména podstatnou úlohu vás, samospráv a obecních a městských policií, o určité formě únavy a potřeby následné regenerace zainteresovaných nemluvě. Svoji roli pak má i značná nejistota při přípravě samotného setkání,“ vysvětlil Daniel Bednařík. A uzavřel: „Vážení přátelé, jste to vy, kdo vytváří tu neodmyslitelnou atmosféru na konferenci, o to více nás mrzí, pokud naše rozhodnutí u Vás možná vyvolalo určitý smutek. Neztrácejme však naději a věřme, že jakmile to bude možné, tak naše setkání zorganizujeme. Považujeme to za náš závazek vůči vám všem.“*

Celé sdělení Daniela Bednaříka je publikováno na stránce www.fttech.org/konference2021, kde naleznete i odkazy na předchozí ročníky konference. Doporučujeme také sledovat profil společnosti: www.facebook.com/FTTechnologiesOlomouc.

/zr/

Ilustrační foto: FB profil FT Technologies a. s.

Sociální služby a spolupráce jednotek dobrovolných hasičů s obcemi byly na programu setkání, které minulý čtvrtek 25. června na zámku Líšno pořádalo město Bystřice pod záštitou Posázaví o. p. s. Zástupci samospráv Bystřice, Jílového u Prahy, Týnce nad Sázavou, Neveklova a Sázavy si vyměnili také své zkušenosti s nouzovým stavem vyhlášeným letos na jaře kvůli koronavirové pandemii.

Starosta Bystřice Michal Hodík vyzdvihl projekt Obce blíže lidem, který v Bystřici a dalších 23 posázavských obcích realizuje RUAH o. p. s. Jeho cílem je pomoc lidem, kteří se ocitli v tíživé životní situaci. Mezi nejčastější problémy, které v rámci projektu terénní sociální pracovnice řešily, patřily otázky zadluženosti, bydlení, odborné psychiatrické péče nebo opatrovnictví.

Počet lidí, kteří nás kontaktují, neustále roste,“ uvedla ředitelka RUAH Marta Vacková. Zároveň upozornila na to, že projekt končí v roce 2022 a už nyní by se mělo řešit, co dál.

Starostové se shodli na tom, že projekt má smysl a mělo by se v něm pokračovat. Potřebu terénních sociálních pracovníků vnímá i starosta Jílového u Prahy Pavel Pešek. Problémem je však podle něj nedostatek schopných lidí – bariéru vidí také v požadovaném vzdělání těchto pracovníků. „To, kdo tuto práci může vykonávat, vymezuje zákon,“ připomněla Marta Vacková. Terénní sociální pracovník je podle ní „prodlouženou rukou“ úřadu, na kterém pak je konečné rozhodování v daných případech.

Otázkou je podle starostů způsob financování sociálních služeb – stát na obce přenáší kompetence, což zatěžuje jejich rozpočet. Doporučili také řešit tuto problematiku v rámci většího celku, například mikroregionu.

Diskuse se rozproudila také nad jednotkami požární ochrany obcí (JPO), zajišťujícími ochranu obcí při mimořádných událostech, a sbory dobrovolných hasičů (SDH), které jsou v mnoha obcích hybateli společenského života. Michal Hodík uvedl, že v Bystřici, která má 26 městských částí, je deset SDH, které jsou zapsanými spolky. Zajímal se proto o jejich zařazení do integrovaného záchranného systému.

Každý hasič musí splňovat zákonem dané podmínky,“ konstatoval Pavel Pešek. Mezi tyto podmínky podle něj patří i odborná způsobilost. Doporučil také starostům oddělit financování JPO a SDH a vysvětlit hasičům způsob a podmínky fungování JPO a SDH i nakládání s majetkem obce.

Starostové si rovněž vyměnili zkušenosti s nouzovým stavem vyhlášeným v souvislosti s šířením koronaviru. Shodli se na tom, že bojovali zejména s nedostatkem relevantních informací od státu a diametrálními rozdíly mezi mediálními prohlášeními a skutečností. Kritizovali také nedostatečnou pomoc kraje.

Na závěr si přítomní prohlédli rekonstruovaný park a zámek v Líšně.*

/jt/

K foto:

Terénní pracovnice RUAH o. p. s. nejčastěji řeší otázky zadluženosti, bydlení, odborné psychiatrické péče nebo opatrovnictví.

Ilustrační foto: archiv RUAH

 

 

Tři aktivní traumabody na území bývalého vojenského újezdu Brdy byly v těchto dnech uvedeny do provozu. Díky tomu je zajištěno poskytnutí pomoci v místech, kde je slabý nebo žádný telefonní signál. V případě nouze je možné použít tlačítko umístěné na traumabodu, a přivolat si tak pomoc. Projekt financoval Plzeňský kraj.

Aktivní traumabody jsou nově umístěny na některých stávajících záchranných bodech Integrovaného záchranného systému (IZS), který v Brdech funguje od roku 2014. Jedná se o lokality Padrť, U louky Tři trubky a Křižovatka Nad Čuralem (viz mapka). Plzeňský kraj financoval pořízení, provoz i servis zařízení. Jde o rozšíření funkčnosti dosavadních tzv. rescue pointů, neboli bodů záchrany. Jde o strategicky umístěná místa v terénu, označená informační tabulkou umístěnou na vertikálním nosiči. Tabulka udává číslo bodu, jeho název, GPS souřadnice a kontaktní údaje na složky IZS. Slouží k lepší orientaci v terénu hlavně v případě, kdy je potřeba pomoc složek IZS.

Dodavatelem celého technologického řešení tlačítek je společnost T-Mobile. Celkové náklady na pořízení tří tlačítek činí 116 160 korun, roční náklady na jejich servis a provoz jsou vyčísleny na 533 610 korun.

Aktivní traumabody, instalované pro zvýšení bezpečnosti turistů pohybujících se ve volném terénu CHKO Brdy, jsou body, které umožňují přivolání pomoci jinými prostředky než pomocí mobilních sítí GSM. Aktivní traumabod je založen čistě na datové komunikaci mezi volajícím (osoba vyžadující pomoc v terénu) a pracovištěm Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje. Stiskem tlačítka, obdobně jako u požárního hlásiče, si volající žádá o pomoc, resp. odesílá informaci s požadavkem na zásah,“ vysvětluje náměstek hejtmana Ivo Grüner.

Jak to funguje?

Pro datový přenos nouzového volání je využita technologie Internet of Things (IoT), která zajišťuje bezpečnost, spolehlivost, dostupnost a odolnost vůči rušení. „Bezdrátovou komunikaci aktivních traumabodů obstarává technologie Sigfox, která propojuje více stanic naráz, a tak je spolu s obrovským dosahem signálu zajištěna redundance a imunita vůči rušení. Provoz tlačítek funguje na baterie, jejichž výdrž je minimálně na pět let,“ popisuje technologické pozadí celého systému Martin Buša, ICT manažer společnosti T-Mobile. Volání nouzovým tlačítkem je napojeno na IS Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje, který zajišťuje prostřednictvím svého IS roli komunikačního rozhraní se systémem Sigfox a systémy v rámci IZS, prvotně předáním na operační středisko Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje, které zajišťuje výjezd na místo.

Provedení aktivních traumabodů respektuje využití handicapovanými osobami, přístup k nouzovému tlačítku je možný i z invalidního vozíku. Tabulka obsahuje návod pro použití nouzového tlačítka a informace o procesu výjezdu hlídky v češtině i angličtině,“ dodává náměstek Ivo Grüner.

Nouzové tlačítko

Základní komponentou aktivního traumabodu je nouzové tlačítko, které je tvořeno deskou s radiovým modulem, baterií a externí anténou. Uvedené je integrováno do montážní krabice s vysokým stupněm krytí, tj. zamezení průniku vody a prachu. Komunikační modul je propojen kabelem k fyzickému nouzovému tlačítku (bylo zvoleno tlačítko určené k hlášení požáru, které je dostatečně robustní, má dostatečný stupeň krytí a především krycí sklo, které zabraňuje náhodnému stisku).

Umístění traumabodů:

* Padrť, 49°39´40´´N, 13°45´42´´E

* U louky Tři trubky, 49°41´45´´N, 13°48´09´´E

* Křižovatka Nad Čuralem, 49°43´11´´N, 13°48´14´´E

/zr/

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down