V důsledku zrušení superhrubé mzdy poklesnou příjmy státního rozpočtu o 50 miliard ročně, připomnělo dnes Sdružení místních samospráv ČR. Zároveň poukázalo na to, že vláda ústy ministryně financí připustila, že neví, jak tento výpadek kompenzovat. Územní samosprávy tak přijdou o více než dvacet miliard korun, které do svých rozpočtů získávají prostřednictvím rozpočtového určení daní jako podíl na dani z příjmu fyzických osob.

Nemohu uvěřit tomu, že to vláda myslí vážně. Pro obce a kraje to bude znamenat každoroční snížení příjmů o víc než 20 miliard, tedy zhruba o deset procent. A to v situaci, kdy se jejich příjmy už tak vlivem zpomalení ekonomiky kvůli pandemii propadnou oproti roku 2019 o 30 až 50 miliard,“ konstatoval Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR). „To v podstatě zastaví veškeré investice samospráv, budou mít jen na nejnutnější, mandatorní výdaje. Je to krátkozraké rozhodnutí. Zaměstnancům sice zůstane víc peněz, ale chodníky, silnice, čističky, školky a školy si z nich asi pořizovat nebudou,“ dodal k avizovanému kroku kabinetu Andreje Babiše předseda SMS %ČR.

Oproti roku 2019 budou mít územní samosprávy odhadem o 20 až 30 % méně peněz z daní, podle toho, jak optimistický či pesimistický scénář zpomalení ekonomiky se naplní. Mandatorní výdaje územních samospráv přitom mezitím vzrostly, takže jejich disponibilní zdroje se budou blížit nule.

Obce mohou příští rok spotřebovat zbytek svých rezerv, ale od roku 2022 nebudou mít na žádné investice, tedy ani na kofinancování případných evropských projektů. Nevím, zda vyhladovění samospráv je cílem vlády, nebo jen vedlejší produkt nepromyšlené politiky. Ale rozhodně to není dobrá zpráva pro občany, byť se tak nižší zdanění příjmů může na první pohled jevit,“ uzavřel Stanislav Polčák.*

/zr/

 

Město Bohumín na Karvinsku Bohumín se dnes připojuje k protestu Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Spolku pro obnovu venkova ČR. Ty kvůli vládním kompenzačním opatřením v souvislosti s koronavirem vyhlašují dnešek černým dnem pro obce a kraje. Na radnicích a krajských úřadech by proto měly zavlát černé vlajky. Bohumín ji sice nevyvěsí, ale iniciativu všech tří autorů výzvy plně podporuje.

„S úlevami pro živnostníky souhlasíme. Ale chceme vládu upozornit na to, že na ně chce brát peníze z měst a krajů, a ne ze státního rozpočtu. Jedním z našich hlavních finančních příjmů jsou sdílené daně. A právě u nich očekáváme kvůli vládním daňovým úlevám pokles o minimálně 20 procent. V případě Bohumína odhadujeme, že přijdeme minimálně o 60 milionů korun,“ uvedl starosta Bohumína Petr Vícha.

Vláda kvůli dopadům koronaviru snižuje sazbu DPH, odpouští zálohy daní a počítá s tzv. kompenzačním bonusem pro OSVČ. Jen kvůli němu by však obce napříč Českem přišly až o 12 miliard korun. V případě Bohumína by to bylo 24 milionů korun.

Černá vlajka v Bohumíně dnes nezavlaje, protože její symbol je pro tuto situaci poněkud nepatřičný. Svaz měst a obcí však má se svým protestem naši plnou podporu. Jsme smutní z toho, jak stát postupuje na úkor měst a krajů, které jsou s ním v této těžké době solidární. Místo toho, aby také stát byl solidární s námi a podpořil a udržel naše investice, činí tak pravý opak. Jenže městům a krajům nikdo nic kompenzovat nehodlá, přestože právě ty mají zásadní vliv na nastartování regionální ekonomiky,“ sdělil Petr Vícha.

Zmírnit dopad zákona o kompenzačním bonusu na města a kraje chtějí senátoři. Poslanci dnes rozhodnou, zda podpoří senátní návrh, anebo potvrdí původní vládní návrh, který určuje, že kompenzace mají platit obce. V případě, že by poslanci dnes senátní návrh přehlasovali, připravuje Senát samostatnou novelu zákona o kompenzačním bonusu s podporou pro obce.*

/tz/

Na snímku: Bohumín z ptačí perspektivy

Foto: archiv města

 

Tisíce obcí by mohly velmi efektivně napumpovat peníze do lidí a firem. Mohou být nejrychlejším lékem na současnou krizi. Svaz měst a obcí ČR zmapoval situaci a díky unikátnímu dotazníkovému šetření mezi desetinou všech tuzemských obcí přináší nejen nezkreslenou realitu, ale také návrh řešení, jak nastartovat investiční aktivitu měst a obcí, dohromady největších investorů v celé ekonomice.

Jak zaznělo na tiskové konferenci Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) minulý čtvrtek v Praze, územní samosprávy hospodaří lépe než samotný stát. V posledních letech růstu ekonomiky uměly peníze ušetřit a připravit si zdroje na potřebné investice. Toho si je dobře vědoma i ministryně financí Alena Schillerová, která dokonce svazu oficiálně napsala, že není důvod peníze držet – a pokud jich obce mají málo, mají si vzít bankovní úvěry. Taková argumentace je však podle představitelů SMO ČR poměrně licoměrná.

Obce potřebují tři zásadní věci. Za prvé, vláda musí konečně zastavit legislativní chaos. Nikdo prostě nemůže investovat v situaci, kdy se mu rozpočet mění pod rukama prakticky denně. Za druhé, obce by měly mít jednodušší přístup k novým dotačním titulům, zvláště na boj se suchem a na dopravní a technickou infrastrukturu. Také musíme investovat do obnovy a rozšiřování kapacit školských zařízení. A za třetí, obce potřebují, aby se k nim stát choval férově. Jeden den si plácneme, že obce už nepřijdou o žádné další příjmy, další den vláda navrhuje kompenzační bonus, který připraví rozpočty obcí o 11,2 mld. korun. To musí skončit,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta města Kyjova František Lukl.

Tyto tři požadavky vychází ze zmíněného dotazníkového šetření mezi obcemi a městy letos. Z jeho prvních květnových výsledků mimo jiné vyplynulo:

„Výsledkem celého dotazníkového šetření je především obrovská nejistota, ve které se momentálně nacházejí města a obce. K tomu, aby bylo možné naplnit investiční apel vlády, je klíčová stabilizace stávající situace a jednoznačná vize státu, jak bude ve svých legislativních a tím pádem i finančních opatřeních vůči městům a obcím postupovat,“ připomněla ředitelka SMO ČR Radka Vladyková.

Věříme, že jsme s vládou na jedné lodi. Nabízíme, že můžeme mít klíčovým pomocníkem, jak obnovit ekonomiku v tisících místech po celé zemi. Je zřejmé, že takové infuze by pomohly celé ekonomice,“ uzavřel předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Hostem čtvrteční tiskové konference byl i Luděk Tesař, ekonom a přední odborník na veřejné finance a veřejnou správu. Ten na tiskové konferenci vyjádřil své přesvědčení, že dopady covid-19 na obce budou vysoké. "V Cityfinance  (www.cityfinance.cz) jsme vydali 30. března predikci propadu daňových příjmů obcí meziročně o 15 až 20 %. Doporučujeme počítat spíše s 20 %, a to stále platí. Zdůrazňuji, že na obce dopadá také to, že se výrazně (zhruba ¼) podílejí na kompenzačních opatřeních vlády tím, že vláda vyplácí kompenzace ze záloh daní, které byly také určeny obcím. Obce podle mě neuspoří, protože také samy realizují často kompenzace ze svých rozpočtů a přišly samy o příjmy např. z nájmů. Úspory za sport, kulturu a školství spolknou či spolkly náklady stavu Nouze (hygiena, roušky, složitější školský režim…)," sdělil Luděk Tesař.

Připomněl také, že v CityFinance spolu s Ministerstvem financí  uskutečnili zátěžový test, z něhož vyplynulo, že obce a města ustojí propad daňových příjmů o 15 až 20 % bez cizí pomoci díky vysokým rezervám. "Takže cizí zdroje (dotace či úvěry) budou potřebovat ty obce, které finance nemají. Zpravidla jsou to ty aktivnější, které masivně investovaly," prohlásil Luděk Tesař.

"Doporučuji nahlížet na problém dopadů onemocvnění covid-19 jako na problém cash flow, nikoliv jako na trvalé ochromení příjmů. Určitě se přechodně zhorší provozní saldo. Tahle krize vezme obcím více než polovinu jejich finanční kondice a potenciálu k rozvoji. Uvědomme si však také pozitiva této situace, která hrají ve prospěch šikovných obcí. Příkladem jsou ultralevné úvěry, přičemž můžeme očekávat úroky blízké 0,5 % p. a. Pokud nebude vláda opatření proti covid-19 opakovat, lze očekávat, že se stav příjmů poměrně rychle vrátí do normálu. Nicméně i na výsledky rok 2021 dolehne zhoršená situace poplatníků a plátců daní z roku 2020. Přesnější výhledy budou k dispozici přibližně letos v září, je třeba počkat na výsledky po uvolnění opatření, tedy minimálně za červen/červenec," dodal Luděk Tesař s tím, že pokud jde o investice obcí, financí je poměrně dost a zadluženost obcí zůstává velmi nízká. "Prostor pro investice je tedy je obrovský. Hlavním úskalím investic bude nutnost překonat strach," uzavřel Luděk Tesař (texty Luďka Tesaře k dopadům koronavirové krize na hospodaření obcí a měst a rady, jak jim čelit, můžete číst v aktuálním květnovém vydání Moderní obce, jež mají čtenáři už k dispozici, i v červnovém vydání, které se bude expedovat z tiskárny již 1. června).

/zr, red/

Grafy: Dotazníkové šetření SMO ČR - Dopad pandemie koronaviru covid-19 na investiční aktivity a plány municipalit (květen 2020)P*

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down