Jak potvrdil jihočeský hejtman Martin Kuba, Krajský investiční fond (KIF) letos městům a obcím může přispět na finančně náročné akce částkou až 30 milionů korun. O příspěvek se mohou žadatelé začít ucházet již od pondělí 15. února. V balíku KIF pro letošní rok má kraj celkem 200 milionů korun.

Hlavním účelem založení fondu je přispět obcím a městům Jihočeského kraje na investice do veřejné služby, školství, sportu, kultury či společenského života. Chceme, aby tak mohly vyrůst v našich městech a obcích nová sportoviště nebo třeba mateřské školy, které obce nezvládnou realizovat jen ze svého rozpočtu. Slíbili jsme, že napumpujeme krajské peníze do jihočeských měst a obcí a krajský fond nám to umožní. Jihočeši často ani neví, k čemu je ten kraj dobrý, a my chceme, aby jim kraj pomáhal přímo v místě, kde bydlí,“ nastínil hejtman Martin Kuba.

V praxi bude podle náměstka hejtmana pro finance a ekonomiku Tomáše Hajduška KIF fungovat tak, že o uvedených 200 milionů korun se budou moct ucházet obce a města na základě připravených investičních projektů na svém území. „Z fondu lze obci nebo městu poskytnout investiční dotaci na plánovanou akci a konkrétně stanovený účel až do výše 50 procent celkových nákladů investiční akce. A to až do výše 30 milionů korun na jednu investiční akci. Vyloučen je souběh s jinými dotačními tituly kraje, naopak vítány jsou dotace ze státního rozpočtu či evropských fondů,“ upřesnil Tomáš Hajdušek.

Díky tomu, že spojíme financování z kraje, obce a případně státu, můžeme pro Jihočechy postavit během roku spoustu staveb, které by bez toho ještě dlouho nevyrostly a na které třeba roky čekají. Když pomůžeme obcím 200 miliony z krajského rozpočtu, může to znamenat, že se nakonec prostaví stavby za 500 milionů korun. A to už bude v kraji vidět,” doplnil Martin Kuba.

Tomáš Hajdušek dále dodal, že veškeré podrobnosti budou uveřejněny na internetových stránkách kraje www.kraj-jihocesky.cz v rubrice Dotace, Fondy EU. Tam bude nově zřízena složka s názvem Krajský investiční fond, na které naleznou zájemci od 15. února konkrétní instrukce a vzorové dokumenty, včetně odkazu na interaktivní formulář k podání žádosti výhradně elektronickou formou.

O výběru žádostí a akcí k podpoře bude rozhodováno v příslušných orgánech kraje průběžně podle počtu přijatých žádostí či s ohledem na harmonogramy realizace předložených investičních akcí. Konečné rozhodnutí pak bude předmětem veřejného projednání na zasedání krajského zastupitelstva,“ uzavřel Tomáš Hajdušek.

/zr/*

 

V tak krizové situaci, kdy každý den znamená pro města a obce ztrátu v milionech korun, čeká Svaz měst a obcí ČR již přes týden na odpověď vlády. Odpověď ke svému návrhu, sestavit odborný pracovní tým k vytvoření strategického multioborového plánu pro nastartování/restartování ekonomiky České republiky během a po skončení pandemie covid-19 a přijetí takových opatření, aby byly mimo jiné zachovány příjmy pro města a obce a nedošlo k ohrožení občanů negativními finančními a sociálními dopady.

Předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl píše opět ministerskému předsedovi a členům vlády.

Vážený pane předsedo vlády, vážené členky a vážení členové vlády,

dne 23.03.2020 jsem se na Vás jménem Svazu měst a obcí České republiky obracel s podnětem k utvoření pracovní skupiny složené z odborníků napříč rezorty včetně zástupců ze Svazu měst a obcí České republiky a Asociace krajů České republiky, případně dalších subjektů, kdy úkolem tohoto týmu by bylo pragmatické vyhodnocení stávající situace, vytvoření strategického multioborového plánu pro nastartování/restartování ekonomiky České republiky během a po skončení pandemie COVID-19 a přijetí takových opatření, aby byly mimo jiné zachovány příjmy pro města a obce a nedošlo k ohrožení občanů negativními finančními a sociálními dopady. Navrhovali jsme, aby takto zformovaná pracovní skupina byla i součástí krizového řízení státu a aby úzce spolupracovala s Ústředním krizovým štábem. 

S hořkostí jsem nucen konstatovat, že i přes více než vážnou situaci s nedozírnými následky a dopady jak na veřejný, tak soukromý sektor jsem doposud neobdržel žádnou odpověď.

A tato hořkost a vážnost situace ve spojení s dalším až překotným vývojem mne vede k opětovnému vyslání jednoznačného apelu, jenž v následujících řádcích tohoto otevřeného dopisu konkretizuji. K tomuto kroku nejsem hnán jen vlastním přesvědčením, ale voláním o pomoc z řad našich členů – měst a obcí a jejich i mými obavami o naši budoucnost. 

Města a obce jsou a budou významnými veřejnými zadavateli, avšak jsme všichni nyní nuceni – a pokud bude vývoj včetně opatření, která jsou přijímána, pokračovat ve stávajícím tempu a mnoha směrech – škrtat v našich plánech a investicích.  Mnohdy jsme dohnáni k tomu, že nám nezbývá než oželet již vynaložené náklady, než-li potom plakat nad nemožností projekty dokončit a dostat se tak do ztráty mnohem větší. Jsme si vědomi, že tyto naše škrty mohou způsobit další negativní vývoj ekonomické situace, ale tlak, který je na nás vytvářen, nás se vší odpovědností nám vlastní k těmto opatřením nutí. Nemůžeme ohrozit neuváženými kroky a investicemi naše města a obce a jejich obyvatele, vždyť za ně neseme plnou zodpovědnost, k tomu nám právě oni dali svůj mandát!

Pokud chceme zabránit těmto krokům, musíme mít jistotu příjmů, kterou však nyní nemáme a mít ani nemůžeme, neboť některé kroky nejsou vedeny směrem ke stabilizaci situace, ale pouze k dočasnému zlepšení s nejasným či již nyní jasným a tvrdým dopadem.

Města a obce, jak sami často poukazujete, mají na svých účtech rezervy pro budoucí investice, na které se města a obce již připravují delší dobu a k tomuto již přijaly i řadu závazků. Města a obce jsou připraveny na kofinancování z budoucího programového období. Ale naše rezervy se tenčí, a to i z důvodů sanování krizové situace na svých územích, kdy města a obce suplují roli státu v mnoha oblastech včetně distribuce ochranných prostředků. Vyvstávají další nepředvídatelné náklady, které ne vždy mají mít ve své kompetenci města a obce. A nesmíme opomenout zdůraznit výpadky příjmů z mnoha oblastí, které nelze objektivně doposud vyčíslit.

Nejistota je ještě více prohlubována množstvím přijatých legislativních opatření a nařízení včetně jejich změn, kdy již i řadě odborníků činí problémy se v množství a obsahu zmíněného zorientovat. Města, obce, ba ani občané již nemohou předvídat ani při vší snaze, jaká opatření budou následovat, jaká legislativní či finanční omezení budou vznikat.

Konečný dopad v oblasti vzniku škod a jejich náhrad nelze v současné situaci ve veřejném ani soukromém sektoru ani odhadovat.

Výše uvedené je pak v důsledku paradoxně příčinou, kdy města a obce ustupují od svých plánů, investiční aktivity utlumují, a tak pouze roztáčí nekonečnou spirálu, jenž se zavrtává a bude zavrtávat do hlubšího a hlubšího ekonomického propadu. 

A právě z uvedených důvodů, které jsem již v předchozím dopise rovněž zmiňoval, jsme apelovali na vytvoření odborné pracovní skupiny, která by řadě nejasností, nedorozumění, ale i nekoncepčních kroků mohla zabránit. Města, obce, kraje a další zúčastněné subjekty včetně podnikatelů, zástupců z oblasti cestovního ruchu, pohostinství, hoteliérství a kultury, pro které bude tato situace často až likvidační, by mohli zastoupeni odborníky ze svých řad participovat na nastavení strategických plánů jak pro období „kovidové“, tak „pokovidové“, mohli by být součástí hry a nebylo by neustále jednáno bez nás o nás, s důsledky však pro nás zásadními.

Jsem s určitou trpkostí nucen i jménem našich členů zmínit, že téměř denní změny v přijatých opatřeních, usneseních, dopadech způsobují i přes Vaši usilovnou a těžkou práci, kterou bez pochyb vynakládáte, pocit nejistoty, obav až paniky z dalších kroků, které by – i s ohledem na světovou situaci – mohly následovat. Je pak určitou otázkou, zda by nebylo vhodnější realizovat napříč všemi rezorty a s dalšími partnery z řad územních samospráv, podnikatelských zástupců a dalších subjektů projednaná a konsensem nadaná opatření v těch oblastech, které nejsou nezbytné řešit ze dne na den.

S odkazem na uvedené činím tímto jménem a v zájmu našich členů, měst a obcí, od největších po nejmenší, na Vás, vládní činitele, tento jednoznačný apel a dovolte mi žádat Vás, aby:

Pevně věřím, že jsme my, územní samosprávné celky, zastupující občany České republiky, stále pro Vás rovnocenným partnerem a budeme takto v následujících Vašich krocích akceptováni a naše apely budou vyslyšeny. 

Jsme v situaci více než vážné a nyní není možné zohledňovat parciální zájmy soukromého, ani veřejného sektoru - oba spolu žijí ve vzájemné symbióze a nemohou fungovat jeden bez druhého. 

Věřím ve Vaše porozumění naší situace a ve vyslyšení našeho apelu.*

František Lukl

předseda Svazu měst a obcí ČR

/zr/

 

Foto: Předseda SMO ČR a starosta Kyjova František Lukl

Foto: archiv SMO ČR

 

Jaká je současná situace v oblasti hospodaření s energiemi v organizacích veřejné správy? Co by se v budoucnosti mělo změnit v systému financování energeticky úsporných projektů? A lze přitom spoléhat jen na dotace?

Hovořili jsme o tom s Vladimírem Sochorem, ředitelem odboru energetické účinnosti a úspor Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

* Tématu energetických úspor se ve své profesní kariéře věnujete již mnoho let – nejprve v soukromém sektoru, z pozice konzultanta a nyní již několik let jako leader energetických úspor na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO). Jak se změnil přístup státu a z druhé strany samosprávných celků k hospodárnému nakládání s energií?

Přiznám, že na můj vkus se zatím moc nezměnil. Posledních několik let se snažíme z pozice na MPO změnit přístup k dotacím, zejména právě u dotací na podporu energeticky úsporných projektů, ale není to jednoduché. Koleje v poskytování investičních dotací jsou příliš hluboko vyjeté a vykolejit ze standardních mechanismů je velmi obtížné.

Přesto se snad začíná blýskat na lepší časy a některé věci se pomalu daří měnit. Je třeba dbát na dobrou kvalitu připravovaných energeticky úsporných projektů a v tom smyslu se snažíme připravit několik způsobů, jak připravovaným projektům pomáhat k co nejefektivnější realizaci. A snažíme se klást důraz na projekty renovací budov v majetku samosprávných celků.

V tom smyslu rozvíjíme zejména neinvestiční formy dotací, které motivují k přípravě kvalitních projektů. To platí hlavně pro program EFEKT, který administrujeme na MPO, a už pro rok 2020 je připravena další novinka, která by měla být ku prospěchu hlavně pro menší města a obce.

* Které největší překážky vidíte v zavádění energeticky úsporných opatření ve veřejné správě?

Hlavní překážkou je podle mého názoru nedostatek informovanosti o vhodných kombinacích realizovatelných energeticky úsporných řešení. Vedení měst a zejména obcí řeší ve své lokalitě problematiku energetiky zejména v oblasti spotřeby energie nahodile a nekoncepčně, což jsme si před nedávnem ověřili průzkumem v oblasti energeticky úsporných projektů. Koncepční přístup je spíš výjimkou.

V tom chceme pomoci zrovna v rámci už zmíněného programu EFEKT. Pro jednotlivé budovy nebo areály budov je vypsána výzva pro poskytnutí dotace na zpracování studie, která má představit všechna energeticky úsporná opatření a doporučit jejich optimální kombinaci, která se vlastníkovi objektu nejvíce vyplatí. Kromě toho již několik roků poskytujeme dotace na zavedení energetického managementu, který považujeme za nejvhodnější nástroj pro kontrolu nad spotřebou energie. Vždyť by mělo být samozřejmostí, že vím, jestli nespotřebovávám více energie, než je potřeba a jestli by mi to nepřineslo nějaký finanční prospěch. K tomu je ovšem potřeba mít povědomí o tom, kolik energie spotřebovávám. To je téma, které by mělo rezonovat na připravované konferenci.

* Snažíte se již nějakou dobu o změnu přístupu k financování energeticky úsporných projektů – tak aby hlavním motorem pro úspory do budoucna nebyly pouze dotace. Jaká je vaše představa?

Oblast úspor energie je poměrně velmi atypická oproti jiným investičním projektům.  Z výstavby nebo opravy chodníku se obvykle žádné finance nevrátí. U energeticky úsporných řešení je vždycky přínos projektu v podobě snížení provozních nákladů souvisejících se spotřebou energie. A navíc mají takové renovace ještě jiné efekty, například ve zvýšení hodnoty renovované budovy nebo v lepším vnitřním prostředí v budově a lepším komfortu péče o budovu.

Jde jen o to, jestli to udělám dobře. Potíž je, že až příliš často nemám zájem si zjistit, jak dobře to mohu udělat, takže se ani nedozvím, že by se mi jiná kombinace energeticky úsporných opatření vyplatila více.

V tom smyslu chceme navrhovat zcela jiný přístup k poskytování dotací, aby si zájemce o dotaci mohl zajít do své banky, ve které znají jeho finanční situaci, a tam si vyřídil zvýhodněný úvěr na celou investici. Stát by potom mohl poskytovat různé formy záručních mechanismů, ale hlavní by bylo, že u kvalitního projektu by docházelo k odpouštění splátek jistiny, což znamená, že by část zapůjčených peněz nebylo nutné vracet.

V takovém mechanismu poskytování dotací vidíme úplně jinou motivaci než u standardně poskytovaných investičních dotací a takový přístup by docela jistě navíc přinášel mnohem kvalitnější projekty, které by se také investorovi v jeho budovách a technologiích více vyplácely. K tomu je ale potřeba urazit ještě kus cesty a zatím takový přístup prosazujeme pro podnikatelské subjekty, kde by mohl fungovat snad už od příštího roku.*

Připravila Marcela Musílková,

B.I.D. services, s. r. o.

Více se dozvíte na konferenci Energetický management pro veřejnou správu, která se bude konat 21. a 22. ledna 2020 v Praze.

 

Ke snímku nahoře: Technologií a provozem úsporných budov se zabývají například v Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT v Praze (sídlo UCEEB v Buštěhradu).

Foto: archiv/UCEEB

Snímek ve fotogalerii: Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor MPO

Foto:  archiv/B.I.D. services

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down