Národní rozpočtová rada se vyjádřila k návrhům na fiskálně významná opatření v souvislosti s přípravami státního rozpočtu na rok 2021. Jde například o návrh na zrušení superhrubé mzdy či o návrhy na zvýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace. Národní rozpočtová rada se domnívá, že nadstandardní valorizace penzí a přechod na zdaňování podle hrubé mzdy bez úpravy ostatních parametrů ohrožují střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Národní rozpočtová rada (NRR) ve svém vyjádření mimo jiné uvádí:

* Růst penzí nad rámec zákonného ustanovení by znamenal další zvyšování mandatorních výdajů, což by snížilo prostor pro aktivní fiskální politiku v jiných výdajových oblastech. NRR dále konstatuje, že pokud by se nejednalo pouze o jednorázový příspěvek, ale o součást pravidelné valorizace, zatížil by tento nárůst veřejné rozpočty nejen v příštím roce, ale i v dalších letech.

* Pokud by byla zrušena superhrubá mzda a ostatní parametry zdanění příjmů fyzických osob, jako je například sazba daně, by zůstaly zachovány ve stávající podobě, pohyboval by se podle výpočtů NRR přímý výpadek na straně příjmů veřejných rozpočtů kolem 92 miliard korun. Dvě třetiny této částky by připadaly na státní rozpočet a zbytek na rozpočty místních samospráv.

* Jen samotné zrušení superhrubé mzdy bez úpravy dalších parametrů by představovalo prohloubení stávající strukturální nerovnováhy veřejných rozpočtů z úrovně zhruba -2 % HDP o dalších 1,5 p.b. Další negativní dopady na strukturální saldo bude mít projednávané zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (zhruba 0,2 p.b.) či možný růst důchodových dávek nad rámec zákonného ustanovení. Takovéto zhoršení strukturální bilance není udržitelné ani po rozvolnění limitů fiskální politiky na následujících 7 let. Podobný zásah je podle NRR udržitelný maximálně po dobu jednoho roku, přičemž navíc téměř vymaže prostor pro nárůst investičních výdajů krytých z národních zdrojů.

* Samotné snižování daňového zatížení práce považuje NRR za žádoucí. Zároveň ale upozorňuje, že hlavním důvodem jeho vysoké hodnoty v České republice není daň z příjmů, ale zákonné pojistné. Proto se NRR domnívá, že úprava zdanění práce by měla být součástí komplexnějších změn v daňovém a pojistném systému České republiky. Navíc by bylo vhodné tuto úpravu provést v rámci komplexní modifikace příjmové strany důchodového systému, aby byl lépe připraven na důsledky demografické změny.

Národní rozpočtová rada dále doporučuje, aby byla fiskálně významná opatření prezentována a přijímána až v situaci, kdy bude zpracována střednědobá strategie konsolidace veřejných rozpočtů, kterou by měla vláda předložit Poslanecké sněmovně do 30. září.*

/zr/

 

Výdaje vládních institucí dosáhly v roce 2017 celkové výše 1966 miliard korun, což odpovídá 40,0 % hrubého domácího produktu. Ministerstva a další ústřední orgány státní správy, místní samospráva, zdravotní pojišťovny, ale i příspěvkové organizace jako dětské domovy, muzea či divadla tak vydaly o 84 miliard korun více než v předchozím roce.

Nejvíce prostředků směřovalo na sociální ochranu (605 mld.), zdraví (377 mld.), ekonomickou činnost (287 mld.) a vzdělávání (233 mld.). Naopak nejmenší zastoupení měly výdaje na bydlení a společenskou infrastrukturu (30 mld.), ochranu životního prostředí a obranu (po 41 mld.).

Oproti roku 2016 došlo k nárůstu výdajů o 4,4 %, tedy o 84 miliard korun. Nejvíce vzrostly výdaje na zdraví, konkrétně o 22 miliard korun. Následuje vzdělávání, kde nárůst činil 20 miliard korun,“ upřesnil Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Z hlediska jednotlivých druhů výdajů došlo k nejvyššímu nárůstu u investičních výdajů (10,3 %) a náhrad zaměstnancům (10,1 %). Naopak o 13,4 % klesly kapitálové transfery.

Při mezinárodním srovnání musíme vycházet z dat roku 2016, neboť Eurostat souhrnná data za rok 2017 dosud nepublikoval. „Ve srovnání s ostatními státy EU byl podíl výdajů vládních institucí v roce 2016 nižší a činil 39,4 % hrubého domácího produktu, zatímco průměr EU byl 46,2 %,“ konstatoval Petr Musil, ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ. Tento podíl je nejnižší ze všech středoevropských zemích. Nejvyšší podíl byl naopak zaznamenán v Rakousku (50,3 %). V České republice putovalo na oblast sociálních věcí 31,2 % celkových výdajů vládních institucí, což je nejméně ze středoevropských zemí, přičemž průměr EU činil 41,2 %. Sociální výdaje se podílely na hrubém domácím produktu 12,3 %, zatímco průměr členských států EU byl 19,0 %.*

/zr/

 

Ilustrační foto:

Budova Českého statistického úřadu v Praze

Foto: archiv ČSÚ

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down