Jihlava je prvním statutárním městem v České republice, které má za sebou rok fungování Zásad pro spolupráci s investory, což je nový nástroj pro udržitelný rozvoj výstavby. Které konkrétní zkušenosti první rok přinesl a co bylo potřeba upravit, se dozvíte na on-line konferenci 11. listopadu.

Zásady pro spolupráci s investory jsou závazný a veřejný dokument stanovující pravidla pro vstup developerů do území konkrétního města. Jde o stále rozšířenější způsob, jak vést jednání ke vzájemné spokojenosti investora i obyvatel města. V praxi fungují již například v Říčanech, Táboře, Mnichově Hradišti, Brně, Břeclavi, několika městských částech Prahy, aktuálně se připravují v Liberci, Pardubicích, Karviné, Olomouci a na dalších místech včetně hlavního města Prahy.
Účastníci on-line konference nazvané Město a developer: Co přinesl první rok fungování Zásad, která se uskuteční 11. listopadu od 15:30 do 17:30, se dozvědí, co obnášela implementace nových pravidel, které výhody horácké metropoli a developerům přinesla a co bylo potřeba upravit. Chybět nebude ani kontext nového stavebního zákona a nařízení EU o Taxonomii udržitelných aktivit, které brzy zásadním způsobem ovlivní rozvoj měst v České republice.
Registrace zdarma na http://bit.ly/jihlavskezasady.
PODROBNÝ PROGRAM
* 15:30 – 16:20: Rok se Zásadami pro spolupráci s investory
Vít Zeman, náměstek primátorky Jihlavy
Jaroslav Huňáček, Krajská hospodářská komora Kraje Vysočina
* 16:20 – 17:10: Rozvoj měst a EU Taxonomie udržitelných aktivit
Tomasz Heczko, Frank Bold Advokáti
Vít Zeman, náměstek primátorky Jihlavy
Zdeněk Ondrák, Oddělení strategického plánování kanceláře primátorky Jihlavy
* 17:10 – 17:30: Nový stavební zákon a plánování měst
Petr Bouda, Frank Bold Advokáti*
/zr/

Zástupci vedení jihomoravské metropole představili 4. března na Sněmu starostů brněnských městských částí návrh Zásad pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury statutárního města Brna. Začalo tak projednávání klíčového dokumentu, který stanoví transparentní pravidla pro vstup investorů do území města a určuje parametry jejich vztahů se samosprávou. Zásady pro Brno připravili Frank Bold Advokáti. Vyšla také doprovodná publikace s často kladenými dotazy.

Koncepční a smysluplný rozvoj města je velmi důležitý. Naším úkolem je postarat se o veškerou veřejnou infrastrukturu počínaje komunikacemi a sítěmi přes školky a školy nebo zařízení pro seniory až po sportoviště či kulturní scénu. A také vytvářet vhodné podmínky pro aktivitu lidí a firem, kteří v Brně bydlí, respektive sídlí a působí – proto třeba věnujeme tolik úsilí novému územnímu plánu. Ze stejného důvodu jsem zastáncem transparentních podmínek a kultivovaného dialogu, a proto se budu snažit prosadit schválení dnes prezentovaného návrh zásad. Jedině tak můžeme dosáhnout co nejefektivnějšího způsobu výstavby na území města,“ řekla primátorka města Brna Markéta Vaňková.

V návrhu Zásad pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury statutárního města Brna jde v principu o to, aby investoři o svých záměrech informovali město již ve fázi jejich přípravy, tedy před zpracováním dokumentace. Pouze tak může být co nejdříve a bez zbytečných průtahů, znamenajících mimo jiné i zbytečné náklady, nalezena potřebná shoda. Tedy, jak bude zastavěné území vypadat, jaká bude ke komerční výstavbě zapotřebí související infrastruktura a kdo ji za jakých podmínek zajistí.

Podle 1. náměstka primátorky Petra Hladíka je kvalitní plánování rozvoje města naprosto klíčové, protože ovlivňuje podobu, udržitelnost nebo funkčnost daného území na desítky let dopředu. Investoři budou poskytovat městu příspěvek na budování potřebné občanské vybavenosti a zajištění veřejných služeb, a to přímo v lokalitě, která je ovlivněna jejich stavebním záměrem.

Jedná se o logický krok v naší strategii. Poté, co byla zřízena Kancelář architekta města garantující tvarosloví výstavby a veřejného prostoru, přichází na řadu spolupráce s investory. Nechceme, aby vznikaly stovky bytů bez živého parteru, služeb, dostupné zdravotní péče, škol, parků a parkovacích míst. Jsem proto rád, že jsme zahájili proces umožňující být dalším městem, které se rozhodlo skrze zásady spolupráce s investory pro zodpovědný a promyšlený přístup k rozvoji,“ doplnil Petr Hladík.

Podobné zásady fungují již v například v Říčanech, Mnichově Hradišti, Břeclavi nebo v několika městských částech Prahy. Nedávno byly schváleny v Jihlavě, pro kterou je Frank Bold Advokáti jako pro první statutární město v Česku také připravovali. Aktuálně se připravují i v Liberci, Karviné, Olomouci a na dalších místech včetně hlavního města Prahy.

INVESTIČNÍ PŘÍSPĚVEK: PRO KOHO A V JAKÉ VÝŠI?

Zásadami spolupráce se budou v Brně řídit výhradně záměry komerční výstavby. Nebudou tedy závazné pro soukromou výstavbu, tedy například neovlivní stavbu rodinných domů pro uspokojení vlastní bytové potřeby, garáží, sportovišť či drobných staveb, ani výrobních a skladových budov: „Za investora v navrhovaném znění Zásad pak není považováno statutární město Brno, příspěvkové organizace zřízené městem nebo jeho městskými částmi ani obchodní společnosti, ve kterých má město Brno nebo městská část většinovou majetkovou účast, či takzvaní veřejní zadavatelé,“ upozornil 2. náměstek primátorky Tomáš Koláčný.

Investiční příspěvek bude stanovený ve výši 800 korun za metr čtvereční čisté podlahové plochy stavebního záměru. Všechny příspěvky poskytnuté jednotlivými stavebníky na základě smlouvy s městem nebo městskou částí budou směřovat do nově vytvořeného Fondu developerských projektů. Výdaje z fondu poputují zejména na konkrétní projekty v oblasti budování veřejné infrastruktury včetně jejich projektové přípravy.

Velký důraz klademe na vyváženost podílu města Brna a stavebníků na nákladech zvýšené zátěže při výstavbě na území města. Kromě samotného města bude umožněno jednat s investory také městským částem, a to při nezbytné koordinaci postupu a za pomoci města Brna,“ uvedl 4. náměstek primátorky Robert Kerndl.

RYCHLEJI, LEVNĚJI A TRANSPARENTNĚ

Postup podle návrhu zásad nenahrazuje správní řízení či jiné řízení dle příslušných právních předpisů, které musí být pro umístění a povolení investičního záměru investora vedena dle platných a účinných právních předpisů. „Zásady však mohou díky interní koordinaci magistrátu zjednodušit přípravu projektu a díky tomu urychlit celou výstavbu,“ upřesnil advokát Jiří Nezhyba, který ve Frank Bold Advokáti vede tým, který Zásady pro Brno připravil.

Obavy ze zdražení bytů v důsledku zavedení investičního příspěvku vyvracel Tomáš Kaláb z Asociace brněnských architektů a stavitelů. „Zrychlení celého procesu schvalování investičních záměrů a podpora výstavby povedou spíše k tomu, že se náklady investorů sníží a sníží převis nabídky a poptávky,“ vysvětlil.

Velkou přidanou hodnotou zásad je to, že prospívají také developerům, protože jasně a transparentně stanovují pravidla a poskytují jisté garance. Věříme, že s jejich pomocí, už brzy vytvoříme společenské klima podporující férovou spolupráci investorů a samospráv ke prospěchu nás všech,” uvedl Pavel Franc, CEO Frank Bold Advokáti.

Zásady budou projednány v Radě města Brna a následně je bude schvalovat Zastupitelstvo města Brna. Schválený dokument se tak stane oficiálním pro město závazným a veřejně dostupným dokumentem.

Se Zásadami pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury statutárního města Brna se můžete detailněji seznámit zde:  https://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/strategicke_projekty/Zasady_pro_spolupraci_s_investory_na_rozvoji_verejne_infrastruktury_kor-final.docx .

/zr/

Ilustrační foto: archiv*

 

 

Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) uzavřela memorandum o spolupráci s městem Pardubice, které plánuje investovat do rozvoje infrastruktury. Připravované projekty ze sociální a dopravní oblasti město chce uskutečnit formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), a právě s tím mu dokáže skupina ČMZRB pomoci.

„V současné době připravujeme několik velkých rozvojových projektů, ale zdroje města jsou omezené. Rádi bychom tedy některé z nich realizovali ve spolupráci se soukromým sektorem. S Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou jsme proto dnes uzavřeli memorandum o spolupráci. Zkušeností jejích odborníků chceme využít při identifikaci a posuzování projektů města, u nichž lze uvažovat o realizaci formou PPP, a dále dle typu projektu využít financování Národního rozvojového fondu, či samotné banky,“ řekl primátor Pardubic Martin Charvát a dodal: „V rámci infrastrukturních projektů se chceme zaměřit zejména na budování parkovacích domů a domovů pro seniory.“

Výsledkem spolupráce mezi skupinou ČMZRB a městem Pardubice má být v první řadě portfolio projektů, které bude moci město nabídnout potencionálním investorům a partnerům, a v druhé řadě samotné financování. „Předpokládáme, že některé projekty bude možné financovat za využití Národního rozvojového fondu, který před několika týdny získal licenci ČNB, další pak prostřednictvím tradičních produktů banky,“ konstatoval Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB, a dodal: „Spolupráce s Pardubicemi by zároveň mohla inspirovat další města k realizaci projektů formou PPP. Problematikou, kterou řeší ve východočeské metropoli, se totiž zabývají i ostatní municipality a často realizaci projektů odkládají kvůli chybějícím finančním prostředkům. Nicméně pokud projekt dokáže vygenerovat cash flow, zapojit do financování soukromé zdroje jednoznačně dává smysl. Ostatně v zahraničí jsou infrastrukturní projekty financovány formou PPP běžně.“

Základní myšlenkou PPP projektů je dlouhodobý smluvní vztah mezi veřejným a soukromým sektorem, kdy partneři sdílejí užitky a rizika plynoucí ze zprostředkování veřejné infrastruktury a veřejných služeb. Za účelem rozvoje infrastruktury v ČR byl založen Národní rozvojový fond, jenž je dceřinou společností Českomoravské záruční a rozvojové banky. Jeho úkolem je v první fázi pomoci veřejným subjektům připravit infrastrukturní projekty tak, aby byly atraktivní pro soukromé investory, v další fázi pak usnadnit a zlevnit jejich realizaci.

***

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s., je národní rozvojovou bankou České republiky. Jejím cílem je přispět a podílet se na podpoře hospodářského a sociálního rozvoje prostřednictvím poskytování finančních produktů, zejména v oblasti malého a středního podnikání, rozvoje infrastruktury a dalších sektorech ekonomiky. Jejím jediným akcionářem je Česká republika zastoupená Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj. S využitím prostředků státního rozpočtu, rozpočtu krajů a evropských fondů banka poskytuje podporu formou záruk a zvýhodněných úvěrů a doplňuje tak nabídku bankovních a investičních produktů na trhu.

Během prvních deseti měsíců roku 2020 ČMZRB svými produkty podpořila v rámci standardních a COVID programů téměř 9 700 projektů, v objemu necelých 47 miliard korun napřímo poskytnutých či zaručených úvěrů.

/zr/

K foto:

Memorandum o spolupráci podepsal za město Pardubice primátor Martin Charvát (vlevo) a za skupinu ČMZRB Jiří Jirásek

Foto: ČMZRB*

 

Vztahem mezi developerem a územními samosprávami se už v úterý 20. října bude zabývat on-line panelová diskuse Developer a město, na kterou zve statutární město Jihlava a Frank Bold Advokáti.

Zástupci investorů, podnikatelů ve stavebnictví a obcí na ní budou debatovat nejen o nastavování pravidel spolupráce mezi městy a developery, ale také o udržitelnosti, inovacích a především víře, že změna je možná. Debatu můžete sledovat živě na youtube.com/mestojihlava 20. října od 10 do 12 hodin.

Vedle náměstka primátorky statutárního města Jihlavy Víta Zemana účast přislíbil ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek, ředitel Kanceláře architektury města Karlovy Vary Petr Kropp, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza, předseda správní rady Asociace brněnských stavitelů a developerů Marek Vinter a Tomáš Kaláb, ředitel stavební firmy KALÁB.

„Po třiceti letech od sametové revoluce by bylo dobré, kdyby obě strany, tedy developeři i města, pomyslně vytáhly hlavu z písku, pochopily své argumenty a začaly spolupracovat na rozvoji našich měst. Jedině součinnost totiž může přinést jak posílení udržitelného rozvoje, tak i posílení kvality obytného prostředí a tedy ekonomické prosperity developerů,“ uvedl náměstek jihlavské primátorky Vít Zeman.

Debatovat se bude například o tom, jak porevoluční development vtrhl do českých měst a měnil územní plány ve prospěch staveb. Zahájil se tím vznik rezidenčních, logistických a komerčních zón bez ohledu na kapacity inženýrských sítí nebo ekonomické, sociální či ekologické potřeby měst. Jednou z otázek do diskuse bude i to, jak se tato situace podepsala na vztazích mezi úředníky státní správy, samosprávy a developmentu.

Současně je nasnadě hledání způsobu, jak obnovit důvěru mezi městy a developery a zda stačí vytvořit férová pravidla, která umožní přinášet kvalitní developerské projekty a špatné zamítat. Jejich existence totiž sama o sobě nemusí nutně znamenat, že je vyhráno. Vždy zčásti záleží na tom, kdo je u moci a kdo pravidla vykládá. Debata se proto bude zabývat i tím, jak dosáhnout toho, aby interpretace pravidel nebyla vázána na politiku.*

/zr/

 

Svaz městských částí hlavního města Prahy ve spolupráci s Advokátní kanceláří Frank Bold Advokáti připravil Pravidla pro transparentní spolupráci s investory, která zrychlí a zpřehlední komunikaci mezi developerem a konkrétní městskou částí. Pravidla se zároveň stanou zárukou efektivního a transparentního řízení vztahů mezi městskou částí a developerem.

Díky tomu by se na území Prahy mohlo stavět kvalitněji, za jasných a přehledných podmínek, a zároveň, v rámci možností legislativy, co nejrychleji. Návrh pravidel bude v ještě nyní v létě předložen investorům a hl. m. Praze s cílem vést nad tématem veřejnou diskusi.

PRAVIDLA JAKO OBOUSTRANNĚ VÝHODNÉ ŘEŠENÍ

Členové Svazu městských částí hlavního města Prahy se dlouhodobě potýkají se složitostmi při vyjednávání s developery. Dosud nejasné a netransparentní řešení vztahů mezi oběma subjekty chtějí nahradit oboustranně výhodnými pravidly, která by vedla ke vzájemné spokojenosti investora i města. „Pravidla nám pomohou vytvořit přehledné a jednotně regulované prostředí pro výstavbu. Věříme, že budou přínosná pro celkový rozvoj všech městských částí,” říká předsedkyně Svazu a starostka městské části Praha-Slivenec Jana Plamínková.

Šestatřicet městských částí, které jsou součásti Svazu městských částí hlavního města Prahy, patří v české metropoli mezi ty nejrychleji rostoucí. Na jejich území se staví velké developerské projekty, které zasahují i do více městských částí najednou. „Vytvoření pravidel pro spolupráci s investory považuji za velký úspěch a ukázku toho, jak starostové městských částí jsou schopni efektivně spolupracovat v zájmu rozvoje svých městských částí a zároveň dbát na ochranu veřejného zájmu a zájmů svých občanů,“ připomíná starosta městské části Lysolaje a náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlubuček.

Účelem pravidel je umožnit koordinovaný rozvoj území jednotlivých městských částí Prahy, vymezit jednoznačná a transparentní pravidla pro jednání členů Svazu s investory a umožnit spolupráci jednotlivých členů Svazu při prosazování svých zájmů vůči investorům,” vysvětluje advokát Martin Fadrný z firmy Frank Bold Advokáti a dodává: “Tento typ transparentní spolupráce navíc minimalizuje rizika potenciálního lobbismu a korupce.

DEVELOPER FINANČNĚ PŘISPĚJE MĚSTSKÉ ČÁSTI

Pravidla ošetří i výši finančního příspěvku, který investor poskytne městské části na a zajištění občanské vybavenosti v nově vznikající zástavbě. Díky tomu nebude muset městská čtvrť platit například stavbu školky, zdravotnického zařízení anebo nákupního a kulturního centra sama ze svých veřejných rozpočtů. „Chceme poskytnout investorům jasné zásady na počátku příprav jejich záměru a tím celý proces zjednodušit. Zrychlíme průchod řízením a dáme mu transparentní rámec, kde mohou investoři s městskými částmi jednat,” dodává místopředsedkyně Svazu a starostka městské části Praha - Petrovice Olga Hromasová.

Nastavené zásady spolupráce jsou tak vhodným nástrojem, jak mohou městské části pečovat o trvale udržitelný rozvoj svého území a chránit veřejný zájem. Předtím než nabudou pravidla platnosti, projdou ještě připomínkováním ze strany investorů. Starostové městských částí je chtějí v průběhu léta také zkonzultovat s Magistrátem hlavního města Prahy a s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Jednotliví členové Svazu se pak k pravidlům přihlásí individuálně.*

/zr/

Obrázek nahoře: Logo Svazu městských částí hlavního města Prahy

 

Jednotná a systematická správa dat o sítích pro elektronickou komunikaci a dalších infrastrukturních sítích v celé České republice. To jsou digitální technické mapy (DTM) krajů, které mají vzniknout díky podpoře z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. MPO pro to vyhlásilo III. výzvu z programu Vysokorychlostní internet.

Pro tuto výzvu jsou alokovány celkem dvě miliardy korun, žádosti o podporu od krajů se budou přijímat od 15. května 2020 do 16. dubna 2021. DTM mají pro všechny zjednodušit stavební řízení podle připravovaného nového stavebního zákona.

Digitální technické mapy budou moci být využívány i veřejností. Kromě státu, veřejné správy, také investoři, další podnikatelské subjekty i všichni ostatní. Usnadní se tak územní plánování a stavby jako takové. Současně bude moci lépe fungovat jednotné informační místo, které podle zákona v souvislosti s vysokorychlostním internetem existuje.

Digitální technické mapy usnadní a sníží náklady na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Sdílení informací o existující infrastruktuře totiž umožní lepší koordinaci staveb při budování nové infrastruktury. Což bude samozřejmě možné využít i u dalších staveb v budoucnosti,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Délka stavebního řízení a neznalost přesné polohy technické infrastruktury v současné době velmi znesnadňuje budování liniových staveb. „Pokud všechny údaje o tuzemské infrastruktuře, jak elektronické, tak veškeré ostatní, budou digitalizované a dostupné pro všechny, pomůže to zrychlit přípravu i stavby samotné včetně celého procesu stavebního řízení,“ upřesnil náměstek ministra pro evropské fondy Marian Piecha.

V kontextu s vysokorychlostním internetem Ministerstvo průmyslu a obchodu pořádá pro kraje vzdělávací semináře a danou věcí se také zabývají také adresné pracovní skupiny. Aktuálně vyhlášená III. výzva z programu Vysokorychlostní internet počítá s podporou ve výší maximálně 85 % celkových způsobilých výdajů. Minimální dotace bude 5 milionů Kč, maximální pak 200 milionů Kč. O dotaci může žádat kraj, jednou z podmínek je vést oddělené účetnictví projektu. Podrobné informace včetně výzvy samotné jsou k dispozici zde: https://www.mpo.cz/cz/podnikani/dotace-a-podpora-podnikani/oppik-2014-2020/vyzvy-op-pik-2020/vysokorychlostni-internet-iii--vyzva-_-vznik-a-rozvoj-digitalnich-technickych-map-kraju--254036/.*

/zr/

 

Povolovat stavby místního významu bude do budoucna zhruba 300 stavebních úřadů na úrovni obcí, Krajskou stavební správu bude tvořit čtrnáct úřadů plus jeden specializovaný úřad pro vyhrazené stavby, který se bude soustředit na ty nejsložitější stavební záměry typu dálnic. V čele soustavy bude stát Nejvyšší stavební úřad, který bude ústředním správním orgánem a nebude podřízen žádnému z ministerstev. Toto uspořádání struktury stavebních úřadů ve smyslu navrhovaného stavebního zákona je odbornou sférou akceptováno jako kompromis.

Nový stavební zákon, který je nyní připravován Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR), musí především přinést zrychlení povolování staveb, zjednodušení administrativy, která ho v současné době provází, a systémový tlak na dodržování lhůt. V tom jsou zajedno všichni, kdo se k novému stavebnímu zákonu vyjadřují.

Velkou diskusi však vyvolalo navržené vytvoření státní stavební správy a následná dohoda se Svazem měst a obcí ČR, která počítá se vznikem státní stavební správy na úrovni krajů a Nejvyššího stavebního úřadu. Na úrovni obcí s rozšířenou působností chce ponechat stavební řízení v přenesené působnosti tak, jako je doposud.

Na dnešním jednání Kolegia ministryně pro místní rozvoj proto odborníci z praxe – představitelé stavebních firem sdružení ve Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR (SPS ČR) nebo Hospodářské komoře ČR (HK ČR), zástupci samospráv sdružení ve Svazu měst a obcí ČR a profesních komor diskutovali nad tím, jak se aktuálně projednávaný kompromis s přenesenou působností na obcích s rozšířenou působností a státní správou na krajích a centrální úrovni o struktuře stavebních úřadů promítne do praxe. Shodují se na tom, že jde o kompromis. Apelovali však na to, aby na další ústupky ministryně nepřistupovala.
„Jsem ráda, že odborníci ze všech možných oblastí z praxe nacházejí shodu. Nový stavební zákon je velmi komplexní norma a jako takový dopadá na řadu subjektů, které mají mnohdy rozdílné zájmy. Je třeba jít cestou kompromisu, ale ten je možný jen do jisté míry. Pokud bychom chtěli 100procentně vyhovět úplně všem, nikdy bychom se nepohnuli z místa,“ vysvětlila ministryně Klára Dostálová.
V obcích zůstane zachováno zhruba 300 stavebních úřadů
Po přijetí nového stavebního zákona se už nestane, aby občané a investoři museli čekat, až se zaměstnanec stavebního úřadu uzdraví nebo vrátí z dovolené. Rekodifikace stavebního práva řeší i tzv. zastupitelnost úředníků, která je dnes velkým problémem. Ze 714 stavebních úřadů je totiž 17 procent jednohlavých – pracuje tam pouze jeden člověk. V současném modelu přenesené státní správy, kdy stavební agendu vykonávají pro stát za úplatu obce, nemůže stát pomoci, tedy poslat svého úředníka na místo, kde aktuálně chybí, nebo tam, kde úřad povoluje komplikovanou stavbu či nestíhá vyřizovat žádosti.
„V systému je dnes celkem 13 500 úředníků, kteří si nemohou vzájemně pomoci. A tím dochází k obrovskému zdržení a nedodržování lhůt, což jsme mohli sledovat například při vyřizování žádosti o územní rozhodnutí pro Pražský okruh do Běchovic. Stavbu za více než deset miliard korun řeší malinký úřad v Uhříněvsi a nikdo jim nemůže přijet pomoc. Nebo například v Nechanicích onemocněla úřednice, stavební úřad zavřel a investor musel počkat, až se uzdraví,“ popsala současný stav ministryně. A ten se musí změnit.
V roce 2021 začne platit nový stavební zákon, který přinese nové uspořádání stavebních úřadů. Na obcích s rozšířenou působností zůstanou zachovány stavební úřady v přenesené působnosti tak jako dosud. Ty budou povolovat stavby místního významu, jejich definice bude zakotvena ve vyhlášce k zákonu.

Ministerstvo pro místní rozvoj plánuje, že vyjde z kategorizace staveb, kterou již v souvislosti s novým zákonem vytvořili hasiči. Další úroveň stavební správy představují krajské stavební úřady, které budou již plně v režii státu a jejich úředníci budou zaměstnanci státu ve služebním poměru. Do krajských úřadů budou integrovány dotčené orgány, které dnes vydávají závazná stanoviska.
Krajskou stavební správu bude tvořit 14 úřadů plus jeden specializovaný úřad pro vyhrazené stavby, který se bude soustředit na ty nejsložitější stavební záměry typu dálnic. V čele soustavy bude stát Nejvyšší stavební úřad, který bude ústředním správním orgánem a nebude podřízen žádnému z ministerstev. Řídit jej bude vládou jmenovaný předseda, nikoliv politik, čímž bude zaručena maximální nezávislost státní stavební správy.
Povolovat stavby místního významu bude do budoucna zhruba 300 stavebních úřadů, čímž se Česká republika přiblíží Polsku, kde téměř čtyřikrát větší území obslouží 396 stavebních úřadu, nebo Maďarsku, které si vystačí s 217 stavebními úřady.

Stavební úřady v první linii zůstanou zachovány na obcích s rozšířenou působností, jejich struktura ale tuto síť nebude kopírovat úplně přesně – kritériem bude hlavně dostupnost stavebních úřadů. Některé tyto stavební úřady si budou moci zřídit územní pracoviště. Kde tyto stavební úřady a pracoviště vzniknou, je v gesci Ministerstva vnitra, starostové se tedy budou moci dohodnout s resortem Jana Hamáčka.
„Pro nás je důležité dodržení několika kritérií, mezi ty hlavní patří zachování lokální dostupnosti služeb a personální zabezpečení služeb, tedy že i na této nejnižší úrovni budou úředníci zastupitelní,“ uvedla Klára Dostálová.

Ministryně počítá s tím, že zaměstnanci stavebních úřadů na obcích prvního a druhého typu, které zaniknou, posílí zachované úřady na obcích s rozšířenou působností a krajskou stavební správu.

Tento model, který je kompromisním řešením Ministerstva pro místní rozvoj, Svazu měst a obcí a Ministerstva vnitra, umožní naplnit cíl nového stavebního zákona – zrychlit stavební řízení, minimalizovat potřebná razítka a zajistit dodržování lhůt. Zároveň s přípravou samotného stavebního zákona pracuje Ministerstvo pro místní rozvoj na digitalizaci stavební agendy, díky které budou moci občané a investoři podávat žádosti o povolení z domova prostřednictvím on-line Portálu stavebníka a komunikovat s úřady elektronicky.*

/zr/

 

K foto:

Budova Ministerstva pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí v Praze

Foto: archiv MMR

Nová webová aplikace Limity využití půdy dokáže analyzovat, zda je konkrétní pozemek kdekoliv na území České republiky vhodný pro zemědělské, průmyslové či jiné využití. Je nástrojem proti zbytečnému zabírání kvalitní zemědělské půdy na průmyslovou a jinou zástavbu.

Aplikace, kterou vyvinul Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, je volně dostupná na internetu, viz: http://limitypudy.vumop.cz.

S webovou aplikací Limity využití půdy mohou pracovat města a obce, potenciální investoři, odborné útvary státní správy a další. Pomůže jim vybrat lokalitu pro konkrétní výstavbu a zároveň přitom ochránit nejcennější půdu. Nabízí totiž možnosti s nejmenším dopadem na životní prostředí. V aplikaci zájemci najdou i nevyužívaná území (tzv. brownfields), která jsou pozůstatkem po zaniklých zemědělských družstvech a lze je například využít pro menší výrobny.

Aplikace se už osvědčila v praxi. Ministerstvo zemědělství ji využilo při posouzení záměru Ministerstva průmyslu a obchodu na vybudování průmyslové zóny ve Veselí nad Lužnicí. Z analýzy vyplynulo, že navržená zóna by z větší části ležela na půdě zařazené do II. třídy ochrany, tedy na vysoce kvalitní půdě, což bylo pro Ministerstvo zemědělství nepřijatelné, a proto vláda tuto zónu neschválila.

Zájemce může svůj dotaz specifikovat prostřednictvím aplikace Limity využití půdy podle různých kritérií a vybere ta, která jsou pro něj důležitá. Lze si v dané oblasti zobrazit například třídy ochrany zemědělského půdního fondu, jestli se nachází v záplavovém nebo chráněném území a zda se zde přirozeně akumuluje voda. Obsahuje i demografické a ekonomické ukazatele, jako je hustota zalidnění, míra nezaměstnanosti a struktura vzdělání obyvatel. Tyto parametry může tazatel prostřednictvím webové aplikace různě kombinovat podle svých potřeb a záměrů. Nástroj je také propojený s katastrem nemovitostí pro zjištění vlastnické struktury vybrané plochy.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy počítá s tím, že aplikaci bude postupně doplňovat o další parametry, například o ekologickou stabilitu nebo záměry krajů na příslušném území.*

/zr/

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down