Stříhání pásky proběhlo ve čtvrtek 27. června 2019 a ukončilo tak druhou etapu modernizace Letiště České Budějovice. Ta vyšla na 646 milionů korun.

Nový letištní terminál, přístupová komunikace, parkoviště, rekonstruovaná a rozšíření odbavovací plocha, budova letištního zabezpečení, nové světelné vybavení a technologie pro odbavení cestujících – to vše bylo předmětem a součástí modernizace českobudějovického letiště. V úterý 25. 6. proběhla na letišti kontrolní prohlídka, během níž Úřad pro civilní letectví Praha povolil uvedení části letiště do zkušebního provozu. Letiště tak v současné době umožňuje provoz menších letadel do rozpětí křídel 24 metrů. Převážně se nadále bude jednat o provoz letadel v kategorii všeobecného letectví (General Aviation), tzn. provoz malých letadel, ultralightů a vrtulníků. Již letos na podzim tohoto roku by pak mohlo být letiště spuštěno pro proudové lety a od roku 2021 budou moci přistávat obchodní letadla.

K tomuto datu se upínají všechny naše naděje. Netušila jsem, jak složitý je celý proces povolování jednotlivých etap, nutných pro udělení certifikací. To je ale pochopitelné, jde v první řadě o bezpečnost a v tom chtějí mít všichni stoprocentní jistotu,“ uvedla hejtmanka Ivana Stráská s tím, že letiště má na jihu Čech velký potenciál. „Když pominu skutečnost, že jsme druhou nejnavštěvovanější destinací České republiky, tak i firmy se nás často ptají, kdy bude letiště konečně fungovat. Stejný zájem o přistávání na našem letišti mají i rozličné letecké společnosti,“ dodala Stráská.

Stavba druhé etapy modernizace českobudějovického letiště byla rozdělena do dvou fází. První proběhla v letech 2015-2016, a během ní byly vybudovány nové inženýrské sítě (kanalizace, vodovod slaboproud, atd.), přístupové komunikace a vrátnice. Proběhla oprava ranvejí a připravily se stavební práce pro druhou fázi včetně trafostanic a navigačních systémů. Ta probíhala  od listopadu 2017. Během 20 měsíců firma vybudovala přípojky inženýrských sítí pro terminál, budovu terminálu a přístupovou komunikaci k objektu, parkoviště pro cestující a zaměstnance včetně osvětlení. Opravena a rozšířena byla odbavovací plocha, budova zabezpečení letového provozu, letištní radionavigační zařízení, světelné vybavení, technologie odbavení cestujících a zavazadel či meteorologické vybavení. První fáze druhé etapy modernizace letiště stála 121 milionů a druhá 525 milionů korun.*

/zr/

Rada Národního parku Šumava schválila návrh nové zonace rozšiřující jeho bezzásahové území. Proti tomu dlouhodobě protestují zástupci Jihočeského kraje, někteří členové parlamentu i aktivisté z jihočeských obcí, kteří se obávají, že kůrovcovou kalamitu již nebude možno dostat pod kontrolu. Definitivní slovo o podobě zonace bude mít Ministerstvo životního prostředí.

Nové vymezení zón Národního parku Šumava by mělo zůstat neměnné dalších 15 let, což Jihočeský kraj na základě stížností od obyvatel okolních obcí odmítá. „Rozhodnutí, které Rada národního parku Šumava učinila, povede pouze k tomu, že kůrovec bude moci svévolně požírat šumavské lesy, a to způsobí nejen problémy při péči o stromy, ale také vysychání krajiny,“ posteskla si hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská.

Jihočeský kraj dlouhodobě kritizuje nový plán zonace Národního parku Šumava, který rozšiřuje bezzásahovou zónu přírodní a zónu přírodě blízkou na 52,3 % celkové rozlohy. V nejbližších 15 letech v nich nebude možná těžba dřeva napadeného kůrovcem. „Národní park Šumava bohužel nevykazuje ve svých návrzích dlouholetý koncepční plán ani transparentnost. Veřejnost má k dispozici pouze mapu s vyměřením jednotlivých zón a jejich popis. Má-li dojít k rozšíření bezzásahových zón, musí být nejdřív vytvořena riziková analýza popisující místa ohrožená kůrovcem a na jejím základě zpracován plán péče o tyto lokality podle lesního zákona,“ uvedla jihočeská hejtmanka, podle níž existuje i riziko, že se kůrovec bude z bezzásahových zón rychle šířit do zóny soustředěné péče o přírodu a zkomplikuje lesníkům péči o tyto ekosystémy. Kůrovcová kalamita přitom není příčinou pouze likvidace smrků, ale také šíření sucha, protože mrtvé stromy nedokážou v krajině zadržovat vodu.

Proti pomalé těžbě kůrovcového dřeva se ozývají i okolní státy, do kterých se kůrovec z České republiky šíří. Zástupci Německa a Rakouska již vyjádřili znepokojení nad skutečností, že na Šumavě leží neodklizené polomy, jež jsou potenciálním zdrojem kůrovce. U našich sousedů musí být strom napadený kůrovcem odklizen maximálně do šesti týdnů.

Odpůrci nové zonace se šikují též v obou parlamentních komorách. Petice za zákon pro zelené lesy Šumavy s více než 11 tisíci podpisy našla podporu v Petičním i Zemědělském výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Ten vyzval Ministerstvo životního prostředí, aby bezzásahové zóny nerozšiřovalo. Stejná stanoviska zaujaly senátní Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Hejtmanka Ivana Stráská za tuto podporu veřejněpoděkovala: „Jsem šťastná, že hlas jihočeských obcí byl v Poslanecké sněmovně a Senátu vyslyšen. Na tahu je nyní Ministerstvo životního prostředí.“*

/zr/

Ilustrační foto: archiv Aleše Erbra

Dnešním setkáním hejtmanky Jihočeského kraje Ivany Stráské se starosty obcí Českobudějovicka a Českokrumlovska, které se uskutečnilo v krajské metropoli, začala série už tradičních každoročních jednání představitelů kraje se zástupci územních samospráv. Další setkání se postupně budou konat v Blatné, Prachaticích, Soběslavi, Jindřichově Hradci a Zvíkovském Podhradí.

Cílem těchto setkání je seznámit starosty s činností kraje v oblastech dotačních programů, zdravotnictví, školství, kultury či cestovního ruchu nebo se změnami v dopravní obslužnosti obcí. Starostové mají naopak jedinečnou možnost konzultovat s krajskými představiteli problémy, které pálí je a obyvatele jejich obcí.

První setkání určené pro starosty obcí Českobudějovicka a Českokrumlovska se uskutečnilo dnes v českobudějovickém Metropolu. Následovat budou schůzky 31. ledna v Soběslavi, 2. února v Jindřichově Hradci, 6. února ve Zvíkovském Podhradí, 7. února v Prachaticích a 9. února v Blatné.*

/tz/

 

K foto:

Setkání představitelů Jihočeského kraje se starosty obcí už mají mnohaletou tradici

Ilustrační foto: archiv kraje

 

Podpora výroby i konzumace regionálních potravin ze strany Jihočeského kraje. To bylo hlavní téma, které během zahájení 44. ročníku mezinárodního veletrhu Země živitelka na českobudějovickém výstavišti ve čtvrtek 24. srpna prezentovala hejtmanka Ivana Stráská.

„Zamysleme se už nad samotným názvem této výstavy. Země živitelka – to přece znamená naši krajinu, půdu a lidi, co na ní pracují. To je to hlavní, to, co nám poskytuje obživu. My, Jihočeši, jsme přeci známí hrdostí na náš kraj. Buďme hrdí i na naše potraviny,“ vyzvala Stráská a představila myšlenku projektu, kterým chce kraj pomoci místním výrobcům i obchodníkům, aby dostali své produkty více mezi lidi. „Buďme potravinovými patrioty. Nejen na živitelce, ale i po ní,“ dodala hejtmanka.

Chystaný projekt nese pracovní název Potravinový patriot

Chystaný projekt, který nese pracovní název Potravinový patriot, by měl být podle Stráské spuštěn v polovině příštího roku. Zatím je ve fázi konzultací mezi krajem, agrární komorou a obchodníky. „Rádi bychom propojili už existující projekty, jako je například Regionální potravina, či Chutná hezky. Jihočesky do projektu, který pomůže místním výrobcům dostat jejich produkty mezi lidi,“ vysvětlila Stráská s tím, že součástí tohoto záměru bude například produktová mapa s vyznačením obchůdků, které odebírají zboží přímo od prvovýrobců.

Hejtmanka dále připomněla, že kraj je zároveň, coby zřizovatel škol či sociálních zařízení, i velkým odběratelem potravin. „Proto bychom i my chtěli v co největší míře využívat regionální potraviny, a to i navzdory možným legislativním komplikacím. Věřím, že cestu k tomu, jak dostat jihočeské potraviny mezi naše obyvatele, určitě najdeme,“ naznačila Stráská.

Jihočeské lahůdky servírovala prezidentu Miloši Zemanovi přímo hejtmanka

Lokální výrobky mohou návštěvníci ochutnat na stánku Jihočeského kraje. Ten již tradičně naleznou v pavilonu T1. Mezi jeho prvními návštěvníky byl ve čtvrtek i prezident Miloš Zeman, kterému jihočeské lahůdky servírovala přímo hejtmanka Stráská. Celá expozice se pak nese v duchu letošního krajského projektu Jižní Čechy pohodové. Zájemci se tu mohou například vyšplhat do koruny stromu a odpočinout si od veletržního shonu v relaxačních vacích a lehátkách. Děti pak jistě potěší malování na obličej, nebo možnost vyzkoušet si dojení na modelu krávy v životní velikosti v sekci Pohodový venkov, kde se budou moci seznámit s životem na vesnici, využitím hospodářských zvířat, zpracováním plodin, či zemědělskými stroji. Chybět nebude ani skákací hrad pro nejmenší, dětský koutek a herní zóna. Dospělé pak čeká aktivní pohoda ve formě sportovních aktivit, jako je pétanque, badminton, baseballový či boxerský trenažer.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down