V čele Asociace krajů ČR stojí od dnešního dne hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (na snímku nahoře). Byl zvolen 13 hlasy hejtmanek a hejtmanů ze 14 hlasujících. Místopředsedou se na prvním ustavujícím zasedání asociace v novém složení stal hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Do politického grémia Asociace krajů ČR byli kromě předsedy a místopředsedy AKČR odsouhlaseni hejtman Libereckého kraje Martin Půta, hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib a hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.

Velmi si vážím vašich hlasů a pevně věřím, že zvládneme spolupracovat na všech věcech, které v zájmu našich krajů musíme řešit. Soudržnost při vyjednávání se státem o všech aktuálních tématech je teď velmi důležitá,“ zdůraznil po svém zvolení Martin Kuba. Ten byl také schválen jednohlasně jako nový zástupce Asociace krajů ČR v Ústředním krizovém štábu a nominován na člena Rady vlády pro zdravotní rizika. Martin Kuba bude také kontaktovat ministryni financí Alenu Schillerovou, aby co nejdříve stanovila termín setkání ke kompenzacím v souvislosti s „daňovým balíčkem“.

Jednání rady se dnes věnovalo i dalším tématům, jako jsou například změny v jednotlivých komisích Asociace krajů. Struktura komisí se podle hejtmanů do budoucna změní. Představitelé regionů schválili také rozšíření čtyřčlenného vyjednávacího týmu pro řešení kompenzací propadu daňových příjmů s ministerstvem financí o dalšího člena, pražského primátora Zdeňka Hřiba. V týmu je dále hejtman Libereckého kraje Martin Půta, hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Diskutovalo se mimo jiné také o návrhu rozpočtu AKČR na rok 2021.

Asociace krajů (AKČR) má 14 členů  – 13 hejtmanek a hejtmanů a primátora hlavního města Prahy. AKČR byla založena především proto, aby hájila a prosazovala společné zájmy krajů směrem k vládě a státní správě. Dosavadními předsedy asociace byli od roku 2001 tehdejší moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský, v roce 2008 ho vystřídal tehdejší jihomoravský hejtman Michal Hašek. Na jeho místo nastoupila v roce 2016 karlovarská hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová, jež v prosinci 2019 kvůli těhotenství předala vedení AKČR tehdejšímu 1. místopředsedovi, hejtmanovi Kraje Vysočina Jiřímu Běhounkovi, a to do krajských voleb 2020. Poté, během listopadu 2020, byl pověřen vedením AKČR hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Další videokonference hejtmanů za účasti členů Centrálního řídicího týmu se uskuteční 3. prosince 2020, společné setkání pak hejtmani naplánovali na 15. prosince.

Kdo je předseda Asociace krajů MUDr. Martin Kuba:

* Narozen: 9. dubna 1973, České Budějovice

* Lékař a politik, od 3. listopadu 2020 hejtman Jihočeského kraje. Od listopadu 2008 do prosince 2011 byl 1. náměstkem hejtmana Jihočeského kraje, od listopadu 2011 do července 2013 působil ve funkci ministra průmyslu a obchodu.

/zr/

 

 

Poděkováním za zvládnutí koronavirové krize v krajích začalo včerejší jednání představitelů krajů v Mikulově. První místopředseda Rady Asociace krajů ČR a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek především ocenil to, že hejtmani dokázali nastavit fungující systémy ohledně výdeje a distribuce ochranných prostředků, spolupracovat mezi sebou i se státem při řešení řady opatření v době nouzového stavu a v maximální možné míře ochránili občany před šířením nákazy.

Jasnou podobu v období po ukončení nouzového stavu dostalo jednání Asociace krajů s vládou o finančních prostředcích na opravy silnic II. a III. tříd a mostů. „Diskutovali jsme o tom s premiérem Andrejem Babišem i vicepremiérem Karlem Havlíčkem. Nakonec se nám podařilo vyjednat 3 miliardy 700 milionů korun pro všechny kraje ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). K tomu dostane dalších 100 milionů korun Karlovarský kraj, který kvůli nastaveným podmínkám nemůže čerpat peníze z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Dalších 200 milionů získá Středočeský kraj, který má největší rozsah sítě krajských silnic a nejvíce nutných oprav. Celkem jde tedy o čtyři miliardy korun v letošním roce a čtyři miliardy v roce 2021. Další čtyři miliardy korun by kraje čerpaly z IROP,“ vysvětlil Jiří Běhounek.

Hejtman Libereckého kraje a předseda Komise Rady AKČR pro dopravu Martin Půta dodal, že v rámci IROP regiony počítají se spolufinancováním projektů oprav silnic v IROP tak, že 85 procent půjde z EU, 5 procent ze státního rozpočtu a 10 procent zafinancují kraje. Definitivně by se jednání k finančním prostředkům na opravy krajských silnic mělo uzavřít do konce června. Kraje také dále budou jednat s Ministerstvem dopravy o kompenzaci nákladů v oblasti dopravní obslužnosti v regionech.

Asociace krajů dále formou dopisu oslovila ministra školství Roberta Plagu kvůli v poslední době diskutovanému distančnímu vzdělávání v základních a středních školách, které se osvědčilo jako multimediální možnost řízeného studia v době pandemie COVID-19. „Požádali jsme ministerstvo, aby připravilo legislativu ohledně distančního vzdělávání, protože se ukazuje, že je s ním do budoucna třeba počítat, a proto musí mít jednoznačně daný rámec,“ upřesnil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, který zároveň vede Komisi Rady AKČR pro školství a sport.

První.místopředseda Rady AKČR Jiří Běhounek také informoval kolegy hejtmany, že má příslib Ministerstva práce a sociálních věcí, jenž se týká částky ve výši jedné miliardy korun na financování provozu zařízení sociálních služeb v regionech. O věci se ale ještě bude jednat.

Hejtmani se rovněž shodli na tom, že 10. září uspořádá Asociace krajů ČR setkání k 20. výročí vzniku krajů. Na slavnostní akci, jež by se měla konat na zámku Štiřín u Prahy, zrekapitulují hejtmani činnost a aktivity asociace za dobu její existence.

/zr/

Na snímku: V Mikulově včera jednala Rada Asociace krajů ČR

Foto: archiv*

Ujištění o tom, že stát neplánuje další nečekaná opatření se zásadními dopady do rozpočtů krajských a obecních samospráv, se včera - ve čtvrtek 21. května - dostalo hejtmanům ze strany premiéra Andreje Babiše. Premiér tak reagoval během včerejší společné videokonference na připomínky hejtmanů, kteří neměli dostatek informací ke kompenzačním bonusům, jež stát financuje prostřednictvím sdílených daní. Stát také nebude požadovat od krajů úhradu ochranných prostředků dodaných v době koronavirové krize. Obě strany se rovněž shodly na tom, že budou jednat o konkrétní částce na opravy krajských silnic pro příští dva roky.

Hejtmani upozornili členy vlády na to, že se kraje snaží zachovat probíhající a naplánované investice. Jinak jsou na tom ale obce, které mají obavy z prohlubujícího se propadu daňových příjmů a omezují či ruší investiční akce.

Chyběla nám komunikace ke kompenzačním bonusům, proto není divu, že se obáváme dalších nečekaných dopadů případných dalších opatření do rozpočtů krajů a obcí. Ministryně financí Alena Schillerová nám dnes (ve čtvrtek 21. 5. - pozn. redakce) vysvětlila, že nejrychlejší způsob, jak dostat peníze na pomoc OSVČ a společnostem s ručením omezeným, bylo vyplatit bonusy prostřednictvím Finanční správy a vzít peníze ze sdílených daní. Deklarovala, že 8. června vše končí a další podobné opatření nás nečeká. Nyní bude záležet na tom, jak se k tématu postaví sněmovna. Požadovali jsme také dvakrát čtyři miliardy na opravy silnic II. a III. tříd a mostů pro roky 2020 a 2021 a vláda se konkrétní částkou bude zabývat. Řešili jsme i situaci týkající se projektu Chytrá karanténa, který přechází do gesce ministra zdravotnictví. Ministr vnitra Jan Hamáček nás informoval o tom, že ministerstvo pracuje na návrhu nové krizové legislativy, o níž by se mělo diskutovat napříč politickým spektrem,“ uvedl 1. místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Premiér také dostal od krajů podrobný přehled o ztrátách vyvolaných opatřeními v souvislosti s nouzovým stavem, ať už jde o zdravotnictví, oblast sociálních věcí či dopravu. Souhrn mu předala místopředsedkyně Rady AKČR a hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová, aby se s ním mohl detailně seznámit.

S ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem hejtmani řešili ceny testů pro samoplátce, které ministerstvo stanovilo bez započítání dalších nákladů například za provedení odběrů. „Ministr nás ubezpečil, že o tom bude ještě zítra jednat. Dále upřesnil, že projekt Chytrá karanténa nyní spadá pod hlavní hygieničku,“ dodal Jiří Běhounek.

Fungování Chytré karantény ocenil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, protože na území regionu se nyní nákaza šíří mezi horníky Dolu Darkov, a díky projektu se rychle daří najít kontakty nakažených a testovat je na covid-19.

Hovořilo se i o tom, že Ministerstvo pro místní rozvoj počítá s podporou akcí ze zásobníku projektů předložených obcemi k čerpání dotací jak v rámci národních, tak evropských zdrojů.*

/zr/

Na snímku: Předseda vlády Andrej Babiš při čtvrteční videokonferenci s hejtmany

Foto: facebookový profil A. Babiše

 

Hejtmanky a hejtmani jednotlivých regionů dnes absolvovali videokonferenční jednání Rady Asociace krajů. Hlavním tématem společné diskuse se stalo především zásobování ochrannými prostředky v souvislosti s nákazou koronavirem. Hostem jednání byl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Ministr připomněl, že v současnosti ministerstvo zdravotnictví zásobuje ochrannými prostředky fakultní nemocnice, laboratoře, specializovaná zdravotnická zařízení, jako je IKEM, krajské hygienické stanice a infekční oddělení páteřních nemocnic v regionech. Hejtmani na něj apelovali, aby ministerstvo při dodávkách respirátorů FFP3 alokovalo část také pro další zdravotníky.

Žádáme, aby vláda vyčlenila určitý počet respirátorů typu FFP3, jimiž teď zásobuje jen organizace zřízené a řízené ministerstvem zdravotnictví, a poskytla je i do regionálních nemocnic a zdravotníkům, kteří jsou v přímém kontaktu s lidmi pozitivně testovanými na nákazu koronavirem,“ řekl 1. místopředseda Rady Asociace krajů ČR Jiří Běhounek, hejtman Kraje Vysočina.

Ministr Adam Vojtěch dále informoval hejtmany, že i nadále budou krajské hygienické stanice v regionech zveřejňovat počty nakažených osob pouze po okresech, nikoli po obcích, aby se zabránilo případné perzekuci mezi obyvateli navzájem.

Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák také navrhl, aby stát provedl analýzy zásob kyslíkových lahví, v případě jejich nedostatku pak doplnil zásoby. Zvýšená spotřeba kyslíku se dá očekávat s rostoucím počtem pacientů připojených na plicní ventilátory v nemocnicích.

Řešila se mimo jiné otázka bezdomovců, kteří v regionu v případě karantény potřebují zázemí, aby nešířili koronavirovou nákazu dále. „Pardubický kraj připravuje metodický návrh, „kuchařku“, jak by mohl fungovat systém spolupráce krajů a obcí s rozšířenou působností v této věci. Postup dostanou ostatní kraje ještě do konce týdne,“ upřesnil hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Hejtmani se rovněž shodli, že dočasně zastaví aktivity týkající se zákonodárných iniciativ ohledně změny rozpočtového určení daní, které by mělo být v budoucnu pro kraje výhodnější. Zákonodárnou iniciativu připravuje Pardubický a Liberecký kraj. Problematikou RUD se zabývá i pracovní skupina vedená místopředsedkyní Rady AKČR Jaroslavou Pokornou Jermanovou, skupina nicméně v činnosti bude pokračovat.

Primátor hlavního města Zdeněk Hřib také informoval o jednání Ústředního krizového štábu, kterého se dnes účastnil. Podle něj členové štábu řešili mimo jiné požadavky krajů na kompletní zásobování ochrannými prostředky pro příští období. O výsledku budou hejtmany informovat.

/zr/

K foto:

Z dnešní videokonference Rady Asociace krajů ČR

Foto? FB AK ČR

Zástupci Asociace krajů, Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR i představitelé školského odborového svazu podepsali memorandum o společném postupu v oblasti zvýšení kvality středního školství.

Úroveň vzdělávání ve středních školách napříč republikou není dobrá, a proto je třeba urychleně pracovat na změnách, které povedou ke zlepšení situace. Právě s takovým společným cílem jednali v úterý 5. března 2019 u kulatého stolu v Praze zástupci Asociace krajů ČR, Hospodářské komory ČR, představitelé Svazu průmyslu a dopravy ČR, Českomoravského odborového svazu pracovníků školství, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a další zainteresovaní. Výsledkem jednání se stal podpis memoranda, které obsahuje tři prioritní kroky ke zvýšení kvality středního školství.

Z pohledu hejtmanů je situace v regionálním středním školství neúnosná, úroveň vzdělávání stále klesá, kromě toho nemáme žádné kompetence v oblasti soukromého středního školství, ať se to týká spektra nabízených oborů nebo počtu přijatých žáků. Už v minulém roce proto vyzvala celostátní tripartita i Asociace krajů ČR ministerstvo školství, aby problém řešilo. V tuto chvíli chceme spolu s dalšími aktéry, pro které je stav středního školství klíčový, spolupracovat v konkrétních oblastech vymezených společným memorandem. Memorandum zahrnuje především zvýšení pravomoci krajů coby zřizovatelů středních škol, to znamená, že chceme mít možnost projednávat s řediteli plánované počty přijatých žáků, rádi bychom měli příležitost vyjadřovat se k novým kapacitám soukromých středních škol. Dále nám jde o rozvoj kariérového poradenství spojeného s testováním a hodnocením výsledků studia v 5. a 9. třídě základních škol. Chceme podpořit polytechnické vzdělávání s důrazem na duální vzdělávání ve spolupráci s firmami, nově by měl být zaveden předmět zaměřený na techniku,“ vysvětlila Jana Mračková Vildumetzová, předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje, která setkání u kulatého stolu zorganizovala.

Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý řekl, že by se komora chtěla více ztotožnit s tím, co se děje v oblasti středního vzdělávání v krajích. „Chci se přihlásit ke spoluzodpovědnosti zaměstnavatelů za úroveň vzdělávání, zaměstnavatelé by měli mít podíl i na tvorbě vzdělávacích programů. Nabízím co nejužší spolupráci právě s kraji,“ uvedl Vladimír Dlouhý, který také pozval zástupce Asociace krajů ČR na mezinárodní konferenci k učňovskému vzdělávání, již pořádá Evropská aliance učňů právě ve spolupráci s HK ČR. Akce má název From School To Work.

Podporu zvýšení pravomocí krajů jako zřizovatelů středních škol vyslovila viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy Milena Jabůrková. „Zvýšení těchto pravomocí, ale i polytechnické vzdělávání chceme dostat i do věcného návrhu školského zákona, včetně oblastí jako je rozvoj internetu věcí, kybernetické bezpečnosti či umělé inteligence,“ připomněla a dodala: „V oblasti duálního vzdělávání už je dnes velmi známý projekt v Moravskoslezském kraji, do kterého se zapojila řada škol a firem. Tento projekt by se měl přenést ještě i do dalších krajů.“ Připomněla také příklady dobré praxe, kde už společné aktivity škol a firem dlouhodobě fungují, například na SPŠ Ostrov v Karlovarském kraji.

Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík apeloval na aktéry setkání, aby se změny ve vzdělávacích programech a revize vzdělávacího rámce velmi důsledně komunikovaly s pedagogickou veřejností. V případě, že by se zaváděly nové předměty zaměřené na brannou výchovu či techniku, by měli mít pedagogové možnost se k věci vyjádřit. Zároveň podpořil snahy zúčastněných o zvýšení kvality středního školství.

Ve společné diskusi shrnul kromě jiného hejtman Moravskoslezského kraje a gestor Komise pro školství Asociace krajů ČR Ivo Vondrák závěry, na kterých se komise shodla v oblasti zvýšení kvality vzdělávání během svého posledního zasedání. „Přišli jsme s návrhy řešení, které zahrnují zaprvé potřebu cílit na nekvalitní školy. V tomto ohledu by ministerstvo školství mělo začít konat a i na základě údajů České školní inspekce vymazat soukromé školy, které nesplňují parametry kvalitního vzdělávání. Dále jde o průběžné ověřování vzdělávacích výsledků žáků a jejich následné vyhodnocování. Důraz klademe také na kariérové poradenství a testování studijních předpokladů. Nutné je rovněž zavedení duálního vzdělávání. Všechny návrhy řešení je třeba co nejrychleji zavést do života,“ zdůraznil Ivo Vondrák.

Hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová na to reagovala tím, že ze sítě středních škol by měly být vymazány nejen nekvalitní soukromé, ale i veřejné školy. A v této věci by mělo s kraji především spolupracovat ministerstvo školství. „Chtěla bych také požádat ministerstvo školství, aby měly kraje k dispozici veškerá data k plánovaným záměrům a změnám,“ doplnila.

V závěru jednání u kulatého stolu došlo k podpisu memoranda, v němž signatáři deklarovali společné cíle pro rozvoj středního školství.  Memorandum zahrnuje mimo jiné i to, aby se kapacity otevíraných tříd středních škol vyvíjely podle predikcí potřeb trhu práce, dále aby se v rámci přijímacího řízení na střední školy nastavilo 2. kolo přijímacího řízení na dvě přihlášky, nikoliv na neomezený počet, jako tomu bylo dosud. Zvláštní podporu by pak měla mít kvalitní výuka matematiky, mimo jiné prostřednictvím přípravy a realizace kampaně 2020 - rok na podporu matematiky.*

/zr/

 

K foto:

Z dnešního kulatého stolu v Praze

Foto: https://www.facebook.com/pg/asociacekraju/posts/?ref=page_internal

 

 

Tváří únorového vydání odborného časopisu pro veřejnou správu Moderní obec je předseda DSO Mikroregion Severo-Lanškrounsko a starosta městyse Dolní Čermná Petr Helekal. Uvnitř únorového čísla Moderní obce s ním najdete i obsáhlý rozhovor.

Přinášíme výběr citátů některých zajímavých osobností, které na stránkýách únorového vydání Moderní obce promlouvají:

* Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Mezi bílá místa, jak jsou definována v programovém prohlášení vlády, spadá celá řada témat, z nichž nemalá část je již pokryta národními zdroji. V roce 2018 alokace vyhlášených výzev z národních dotačních titulů přesáhla 40 mld. Kč. Šlo zejména o oblasti podnikání, sítě (vodovody, kanalizace, čistírny odpadních vod, úpravny vod), památky, životního prostředí a zdravotnictví a záchranné složky. U národních titulů MMR jsme největší převis poptávky nad nabídkou zaznamenali u podpory venkova 9 mld. Kč, a to především u místních komunikacích a sportovní infrastruktury. V oblasti bydlení to byl převis poptávky ve výši 0,5 mld. Kč – zde šlo zejména o komunitní domy pro seniory, pečovatelské byty a bezbariérová opatření v bytových domech.

Je nutné hledat zdroje i jinde. Nabízí se například dluhové financování, finanční nástroje, jiné modely spolupráce, například veřejného a soukromého sektoru – PPP (Public Private Partnership) atd.

Příští programové období EU bude pravděpodobně opravdu posledním, kdy budou do území ČR v rámci kohezní politiky plynout velké finanční prostředky. Proto jsme k návrhům nařízení pro budoucí programové období, která mj. obsahují také návrh témat financovatelných z evropských zdrojů, připravili pozice, které prosazují zájmy ČR. Obecně bude velmi důležité vybrat ta nejpodstatnější témata a stanovit prioritu strategickým projektům – tedy těm, které přinesou největší efekt.

I proto se aktuálně bavíme o Národním investičním plánu a transformaci MMR na Ministerstvo veřejného investování. Tento proces musí probíhat s ohledem na specifické potřeby území, které i v naší rozlohou malé republice existují. Právě tento aspekt, tzv. územní dimenze, je základním pilířem vznikající Strategie regionálního rozvoje ČR a následně by měl být promítnut i do politik a nástrojů všech resortů, které mají v gesci témata úzce související s regionální politikou, včetně operačních programů a národních dotačních titulů. (v rozhovoru, který uveřejňujeme pod titulkemKlára Dostálová: Na úrovni resortů je už zmapováno více než 17 tisíc projektových záměrů)

* Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: V Moravskoslezském kraji se proto snažíme využívat odborné připomínky pracovních skupin fungujících při regionální stálé konferenci (RSK) nejen k zacílení evropských nebo národních zdrojů. Jejich komentáře slouží jako podklad pro připravovanou strategii rozvoje našeho kraje. Obracíme se na ně v souvislosti s programem RE:START, který u nás běží. Podařilo se nám dát dohromady opravdu ty největší kapacity z regionu a vytvořit stabilní systém partnerství, který perfektně funguje. Do dalších let bychom uvítali, aby odborníci v pracovních skupinách mohli vidět dopad a výsledek své činnosti. Ocenil bych také, aby se činnost RSK neomezovala pouze na evropské prostředky. (v rubrice Názor, kde se hejtman vyjadřuje zejména k činnosti regionálních stálých konferencí)

* Jiří Kulhánek, starosta Kadaně: Úřad práce vyplácí podle zákona dávky na bydlení, které například ve městech velikosti 10 až 50 tisíc obyvatel pro čtyřčlennou domácnost činí až 12,5 tisíce korun. Přitom skutečné náklady na bydlení se u obecních bytů v takových městech pohybuji přibližně na polovině uvedené sociální dávky. Proč by tedy spekulant s chudobou logicky nesháněl sociálně slabé do svého bytu, když měsíčně vydělá na státu minimálně šest tisíc korun, aniž by hnul prstem? Tak nám vznikl byznys s chudobou, kdy různé realitní kanceláře skupují byty a stěhují do nich sociálně slabé za účelem velmi jednoduchého zisku.
Recept na řešení? Pojďme tyto dávky snížit na úroveň obecního nájmu v daném místě. Příval sociálně slabých obyvatel organizovaný pochybnými realitkami ustane a stát ušetří několik stovek milionů, které bude moci nasměrovat mnohem efektivněji, než když nyní zcela vědomě vyhazuje veřejné peníze z okna. (v rubrice Polemika věnované iniciativě některých severočeských měst zastropogvat dávky na bydlení výší místního nájemného v obecních bytech)

* Petr Helekal, předseda DSO Mikroregion Severo-Lanškrounsko a starosta městyse Dolní Čermná: Když jsme náš dobrovolný svazek obcí zakládali, chtěli jsme prvotně dosud váhající obce přesvědčit o tom, že činnost DSO bude pro ně výhodná. A jak nejlépe přesvědčíte starostu o tom, že je pro jeho obec něco výhodné? Nejlépe tak, že mu tu výhodnost finančně vyčíslíte. My jsme zprvu za podpory Státního fondu životního prostředí úspěšně uskutečnili dva projekty – jeden se týkal protipovodňových opatření, druhý nakládání s bioodpady. Finanční výhodnost obou projektů jsme mohli zúčastněným obcím dokladovat. Tím jsme postoupili do dalšího levelu a pro meziobecní spolupráci získali další obce. (část jedné z odpovědí Petra Helekala v ústředním rozhovoru celého vydání)

* Jana Zwyrtek Hamplová: Uzavřít dnes v samosprávě dobrý a bezchybný smluvní, zejména majetkoprávní, vztah, je z mnoha důvodů tzv. vysoká právní liga. Obec je totiž velmi specifický smluvní partner, který je zákonem procesně i obsahově velmi limitován a omezen, a současně, pokud něco poruší, následují, rovněž ze zákona, velmi závažné právní důsledky. Pokud to zkombinujeme s odpovědností zastupitelů, pak není obcím a městům a jejich voleným zástupcům co závidět. Proto jsem připravila tento seriál o majetkoprávních dispozicích, opírající se o rozsudky Nejvyššího a Ústavního soudu ČR. Zákon o obcích nám totiž už zdaleka nestačí, chceme-li návod, jak v obcích a městech skutečně správně postupovat. (přední česká odbornice na právo územních samospráv v seriálu Majetkoprávní jednání obcí a měst v judikatuře soudů)

* Ondřej Jakob, radní Mukařova v okrese Praha-východ: Začali jsme se skupinkami koledníků chodit, jak jsme tomu byli zvyklí na rodné Moravě, od domu k domu a vždy se snažíme projít celou obec. Dalo se tu dohromady několik rodin a kamarádů dětí, kteří každoročně chodí koledovat. Snažím se také spoluobčany předem upozornit, například na sociálních sítích, na možnost stát se koledníkem. Obecně je větší zájem dětí chodit s koledou než dospělých býti jejich doprovodem. (z textu Za úspěchem Tříkrákové sbírky stojí také pomoc a aktivita radnic)

* Oldřich Vávra, starosta obce Tupesy na Uherskohradišťsku a předseda Pracovní skupiny Sdružení místních samospráv ČR pro školství, sport a kulturu: Rozhodně návrh Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nevidíme jako bouři ve sklenici vody, ale jako extrémní pokus o zásah do práv zřizovatele, odebrání kompetencí zřizovateli, výraz nedůvěry k samosprávám. Zřizovatelé usilují o stabilitu a rozvoj škol, je naším cílem, aby se konkurzů účastnilo vice uchazečů. Právě proto, že počet jmenovaných ředitelů, kdy zřizovatel nerespektoval pořadí navržené komisí (3 % všech ředitelů), považujeme diskusi za toto téma za nedůležitou vzhledem k jiným tématům, jako je například revize rámcových vzdělávacích programů (RVP) a další. (z vyjádření Oldřicha Vávry k pokusu MŠMT omezit právo zřizovatelů škol a školských zařízení na výběr ředitele právnické osoby zřizované obcí – tento svůj návrh nakonec ministerstvo po zásahu ministra Roberta Plagy stáhlo)

* Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady: Jestliže v posledních letech byl skutečný výkon ekonomiky lepší než odhady, letos tomu bude nejspíš naopak. Neznamená to, že přijde recese, ekonomika ale poroste pomaleji než dosud. ( z textu Rozpočtové zlaté časy končí, samosprávy by se měly mít mnohem víc na pozoru)

* Jiří Krist, předseda Národní sítě Místních akčních skupin ČR: Bude záležet na Ministerstvu financí – a samozřejmě i celé vládě, jak moc bude Česká republika umět z vlastních národních zdrojů takový výpadek snížit. Podle reakcí paní ministryně financí se ovšem zdá, že by její resort nejraději nepřidal nic. Což by byl však paradox, neboť stát si u každého projektu pečlivě počítá a strhává daň z přidané hodnoty (DPH). Pravda, někdy DPH zaplatí Evropská unie, tvrdí se, že projekty s uznatelnými náklady do výše pěti milionů eur s DPH v tomto smyslu nemají problém. Ale v zásadě je DPH z podpořených a realizovaných projektů příjmem státu, byť z ní pak – jako z jedné ze sdílených daní – část celostátního inkasa odsype obcím a krajům.

Ale musím se ptát: Jaká by to byla spravedlnost, kdyby stát nic nekofinancoval, ale z každého eura evropské pomoci by si pro sebe vzal přibližně pětikorunu? Ať už by šlo o měkký projekt, nebo třeba o nějakou stavbu…

Bylo by proto fér, kdyby Ministerstvo financí už teď uklidnilo budoucí žadatele o dotace, aby se nebáli připravovat v předstihu hodnotné projekty a aby netápali v nejistotě, zda budou nebo nebudou muset řekněme rekonstrukci staré školy kofinancovat možná až ze 40 %. Protože v takovém případě by, jak se na tom jistě shodneme, byly náročnější investice především pro menší obce naprosto nemožné. Už kdyby se toto kofinancování podělilo půl na půl mezi stát a obec, byla by to citelná pomoc místním samosprávám.

Zatím jsme zvyklí na to, že investice v obcích podpořené evropskými fondy z 90 či i 95 % platí kdosi „jiný“ a radnice přidají jen deset nebo pět procent z vlastního. Této praxi bude určitě obtížné odvykat… (z rozhovoru s Jiřím Kristem nejen k nastavení operačních programů)

* Pavel Procházka, ředitel – Integrovaná doprava Středočeského kraje: Zatímco kraje možnost zakládání integrovaných systémů řízených organizátory využívají, zcela odlišná situace je na úrovni státu. Přitom výchozí situace je v podstatě stejná: Síť tvořená páteřní železniční dopravou, jejíž trh se bude – na základě evropské legislativy – stále více otvírat, mnoho autobusových linek křižujících Českou republiku na komerční bázi bez koordinace s vlaky, ale i s jinými autobusy navzájem, mnoho systémových služeb, které si každý dopravce řeší po svém – a především nemožnost zakoupení jednoho jízdního dokladu. V některých dopravních relacích se tento stav negativně projevuje i v krajích, neboť některé obce jsou závislé na komerčních spojích, a jsou tak nechány napospas rozhodnutí dopravce, zda daný spoj či linka budou provozovány.

Velmi pozitivně v tomto smyslu působí snaha Ministerstva dopravy ČR vytvořit tzv. národní tarif, který by v první fázi umožnil jízdu a přestup mezi vlakovými spoji bez ohledu na dopravce. Nicméně to vypadá tak, že tomuto návrhu bude scházet natolik vysoká míra integrace, aby jejím výsledkem bylo jednoduché a univerzální použití pro cestující, jak je znám ze Švýcarska. (z textu, v němž se Pavel Procházka věnuje současnosti a budoucnosti integrovaných dopravních systémů)

* Vladislav Gerhard, tajemník městské části Praha 18: Mezi naše silné stránky patří především realizace projektů na zvýšení výkonnosti úřadu, dlouholeté využívání CAF, ISO 9001, benchmarkingu, CSR a MA21, dále vhodně formulovaná strategie úřadu, pravidelně opakovaná sociodemografická studie, systémově ošetřené generování námětů na inovace a také aktivní zapojení většiny zaměstnanců do organizování akcí pro veřejnost.

Za silnou stránku našeho úřadu lze považovat také genderovou politiku (jsme šestinásobným vítězem soutěže Úřad roku – Půl na půl). Kromě toho jsme získali ocenění Podnik podporující zdraví a ocenění Přívětivý úřad 2016, 2017, 2018 v Praze. A v roce 2016 jsme obsadili i druhé místo v rámci celé České republiky v soutěži Přívětivý úřad 2016. (z odpovědi Vladislava Gerharda v rozhovoru, v němž MČ Praha 18 představujeme coby čerstvou držitelku ocenění Excelentní organizace uděleného v rámci Národní ceny kvality ČR)

V únorovém vydání Moderní obce však najdete i mnoho dalších zajímavých a podnětných textů.

Jednotlivá vydání Moderní obce v digitální podobě včetně únorového čísla, ale i celoroční předplatné si můžete on-line zakoupit na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec

/rš/

 

Předsedkyně Rady Asociace krajů ČR (AK ČR) a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová se dnes velmi důrazně ohradila proti tvrzení obecně prospěšné společnosti EDUin, podle níž se kraje snaží nadřadit své partikulární zájmy nad zájmy žáků a jejich poptávku po středoškolském vzdělání, neboť chtějí podřídit síť středních škol výhradně aktuálním požadavkům pracovního trhu.

O co však šlo ve skutečnosti na jednání Rady Asociace krajů ČR letos 7. září? Rada tehdy deklarovala jednotné stanovisko všech krajů týkající se požadavku na zavedení centrálního přijímacího řízení na střední školy s nastavením jasného bodového ohodnocení jako podmínky pro přijetí uchazeče na všechny typy středních škol (tzv. cut-off score). Předsedkyně Rady AK ČR Jana Mračková Vildumetzová zároveň požádala ministra školství Roberta Plagu, aby v co nejkratší době připravil potřebná legislativní opatření vedoucí k narovnání a důslednému uplatňování stejných podmínek při přijímacím řízení na střední školy pro školy zřizované kraji i pro ty soukromé.

Karlovarský kraj zároveň přišel se zákonodárnou iniciativou, jejíž podstatou je možnost krajů ve spolupráci s řediteli škol stanovit, které obory se na středních školách otevřou a kolik žáků do nich bude přijato. To byla dosud výhradně kompetence samotných ředitelů.

Předsedkyně Rady AK ČR Jana Mračková Vildumetzová dnes ke kritice kroků krajů ze strany EDUin uvedla: „Společnost EDUin vydala tiskovou zprávu, kde píše, že představitelé krajů, kteří bodové ohodnocení jako podmínku pro přijetí uchazeče na střední školu prosazují, nedomýšleli dopady tohoto opatření, a že uvnitř asociace není k věci jednotné stanovisko. Autoři zprávy si ani nezjistili informaci o tom, že Rada Asociace krajů už toto opatření schválila, a to jednohlasně. Stejně tak souhlasili všichni členové Komise pro školství při Asociaci krajů. Pro kraje je totiž stávající situace ohledně úrovně vzdělávání naprosto nepřijatelná. Ze statistik za uplynulý školní rok vyplynulo, že u maturitních zkoušek bylo neúspěšných celkem 36,2 procenta maturantů, to je obrovské číslo! Přitom stanovení podmínek pro přijetí žáků je nyní na každém řediteli střední školy a kritéria se značně liší. Školy přijímají mnohdy žáky, kteří nemají pro studium na střední škole předpoklady, stupňuje se migrace studentů mezi školami. A my nadále nemůžeme nést odpovědnost za kvalitu vzdělávání, když nemáme možnost ji jakkoliv ovlivnit.“ (Poznámka redakce: Uvedenou tiskovou zprávu společnosti EDUin najdete na: https://www.eduin.cz/tiskove-zpravy/tiskova-zprava-karlovarsky-kraj-ukazuje-pochybnou-motivaci-proc-kraje-chteji-cut-off-skore/ .)

Hejtmani nyní čekají, že ministerstvo školství zareaguje co nejrychleji a předloží návrh „bodové stupnice“ pro přijetí žáků. „V zavedení tohoto tzv. cut-off score rozhodně nevidíme represivní nástroj pro uchazeče o studium, ale motivaci pro všechny vynaložit alespoň nějaké úsilí, aby se na střední školu dostali. Dám příklad z našeho kraje: Střední školy nabízely pro školní rok 2017/2018 celkem 3447 volných míst, přijato bylo 2483 žáků, to je téměř 1000 volných židlí navíc pro vycházející žáky 9. tříd! Ti se tedy nemusejí příliš snažit, aby se na střední školu dostali, i když třeba nemají potřebné studijní předpoklady. To se pak samozřejmě odráží ve špatných výsledcích maturitních zkoušek, nehledě na neefektivní vynakládání finančních prostředků do regionálního školství,“ dodala předsedkyně Rady Asociace krajů.

Podle jejích slov hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, který je zároveň předsedou asociační Komise pro školství, dokonce zvažuje, že by jeho kraj podal ohledně cut-off score vlastní zákonodárnou iniciativu.

Společnost EDUin poukazuje na to, že by zavedení cut-off score mimo jiné omezilo přístup
ke vzdělání zejména dětem ze sociálně a ekonomicky slabých rodin. „Tady už jsme v rovině rozdílných úrovní jednotlivých skupin žáků. Ti z lépe situovaných rodin mají jiný přístup ke vzdělání, ti ze slabších poměrů jsou znevýhodněni. Je to úloha státu, aby ten nepoměr zmírnil. A zavedení cut-off score v tom zásadní roli nehraje,“ konstatovala Jana Mračková Vildumetzová.

Ta také hájí jako hejtmanka Karlovarského kraje krajskou zákonodárnou iniciativu, na základě které by regiony měly možnost ovlivnit, jaké obory a s kolika žáky budou střední školy otevírat. „Vychází to z potřeb regionů, z požadavků trhu práce, z poptávky rodičů a žáků. Není to z kontextu vytržené opatření. Naopak chceme zabránit tomu, aby si například školy bez jakékoliv souvislosti otevíraly obory s atraktivními názvy, přičemž jejich absolventi pak nenajdou v kraji práci.

Asociace krajů nyní věří, že bude mít v brzké době odezvu ministerstva školství, tedy návrh, který by zavedl centrálně stanovenou minimální bodovou hranici u jednotných přijímacích zkoušek pro přijetí na střední školy. Zatím není jasné, od kterého školního roku by opatření mohlo platit.*

/zr/

Ilustrační foto: Střední průmyslová škola Ostrov, příspěvková organizace Karlovarského kraje, má pětapadesátiletou tradici

Foto: web školy

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down