Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) navazuje na již dost kritickou situaci v oblasti cen za elektrickou energii a teplo. Další ohrožení může přijít v řádu několika málo let. Proto již nyní, kdy lze vznést připomínky za ČR u Komise EU, připravil a rozeslal jednoznačnou pozici naší vládě a doufá a věří, že ji ve svých připomínkách zohlední.

Z naší pozice jednoznačně vyplývá návrh dočasně zařadit zemní plyn a jádro mezi čisté zdroje,“ říká předseda SMO ČR a starosta města Kyjov František Lukl a pokračuje: „Jako organizace sdružující více než 2700 českých, moravských a slezských municipalit, ve kterých žije cca 80 % obyvatel naší republiky a které jsou stejně jako domácnosti a podniky závislé na dostupných zdrojích energií, považujeme za vhodné vyjádřit oficiálně naše stanovisko k otázce budoucnosti české energetiky.

Svaz měst a obcí ČR dlouhodobě zastává názor, že je třeba vybudovat finančně, sociálně a environmentálně udržitelný energetický mix. Jádro a zemní plyn jsou podle názoru SMO ČR pro vytvoření tohoto všeobecně udržitelného mixu zcela klíčové a jejich zahrnutí coby zdrojů pouze střednědobě přípustných nepovažujeme za šťastné. Grémium Svazu měst a obcí ČR tedy schválilo oficiální pozici SMO ČR k otázce projednávání budoucnosti jádra a zemního plynu, která názor této organizace blíže vysvětluje.

Pozice Svazu měst a obcí k návrhu nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, pokud jde o hospodářské činnosti v určitých energetických odvětvích, a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o zveřejňování informací v souvislosti s těmito činnostmi

Svaz měst a obcí České republiky apeloval na Senát ČR výzvou přijatou XVIII. sněmem SMO ČR dne 22. října 2021 v Hradci Králové, kde zdůrazňuje potřebu revize současného nastavení energetické politiky Evropské unie a s ní spojenou legislativou. Velký tlak na rychlou implementaci tzv. bezuhlíkové agendy bez dostatečného přihlédnutí ke geografickým a historickým rozdílům mezi jednotlivými členskými státy skrývá nebezpečí, že povede k nárůstu negativních externalit.

V prostředí České republiky je vzhledem k přírodním podmínkám zcela nemožné uspokojit podstatnou část poptávky po energiích pouze z obnovitelných zdrojů typu solární, vodní či větrné energie. Představa fungujícího energetického zásobování bez využití jádra, plynu a doplňkově i energie získané z odpadů je v našich podmínkách pouhou fikcí. Strategie transformace české energetiky by měla odpovídat reálným technologickým možnostem, při maximální udržitelnosti v environmentální, ekonomické a sociální sféře.

Svaz měst a obcí tedy považuje za úspěch fakt, že v aktuálním návrhu nařízení Evropské komise v přenesené pravomoci došlo ke zařazení jaderné energie mezi zdroje splňující kritéria čl. 10 odst. 2 i článku 17 nařízení 2020/852, a tedy jaké zdroje významně přispívající ke zmírnění změny klimatu a významně nepoškozující environmentální cíle.

Časové omezení do roku 2040, resp. 2045 však nepředstavuje dostatečnou dobu pro realizaci a rozvoj zdrojů jaderné energie. Energetický problém ČR nové nařízení pouze odsouvá při potenciálně velkých, nenávratných investicích, které zatíží státní rozpočet a budou mít dopad v konečném důsledku také na financování samospráv. Situace také může vést k dramatickému nárustu energetické chudoby v České republice, což může ohrozit sociální smír a také bezpečnost společnosti. Dopady budou znát především v samotném území. 

Svaz měst a obcí dále oceňuje zařazení plynu mezi takzvané zelené zdroje. Bohužel i v tomto případě je návrh pouze dočasným kompromisem. Stejně jako jaderná energie je i plyn klasifikován jako udržitelný zdroj pouze dočasně, navíc jsou zde nastaveny podmínky, které v současné energetické situaci nejsou proveditelné. Vodík se v ČR ani dalších evropských zemích dosud nevyrábí ve větším měřítku, jeho produkce probíhá pouze v pilotním režimu a za podpory dotačních prostředků. V tomto znění by návrh mohl znamenat zásadní komplikace pro transformaci české energetiky a zejména teplárenství, které hraje pro obce a města zásadní roli.

Svaz měst a obcí varuje před rozhodnutími, které budou mít za důsledek propady celých skupin obyvatel pod hranici energetické chudoby. Toto by ohrozilo nejen sociální smír, ale ochotu participovat na nutných klimatických opatřeních jako takových.
/zr/

Ilustrační foto: Hospodářská komora ČR

Senát Parlamentu České republiky se dnes přidal k Poslanecké sněmovně a podpořil stanovisko, které žádá zařazení jaderné energetiky mezi udržitelné environmentální technologie v rámci taxonomie Evropské unie, která má napomoci k plnění evropských klimatických cílů [1]. Ideologický postoj bez potřebné odborné argumentace a diskuse tak v českém Parlamentu dostal přednost. Jaderná energetika přitom nesplňuje kritéria, která jsou k zařazení pro jednotlivé technologie a činnosti do zmíněné taxonomie stanovena.  V souvislosti s tlakem Česka, Francie, ale i dalších zemí panuje obava, že rozhodnutí Evropské komise, které je aktuálně očekáváno 22. prosince, tak bude navýsost politické.

Podle sdružení Calla je jaderná energetika sice nízkoemisní technologií, ale jsou s ní spojeny další dopady, které jsou v rozporu s kritériem „nezpůsobení podstatné újmu žádnému z environmentálních cílů“ a proto ji Evropská komise do taxonomie environmentálně udržitelných technologií až dosud nezařadila. Jsou to zejména:

Jaderná energetika je spojena s nebezpečím šíření jaderných materiálů zneužitelných pro jaderné zbraně prostřednictvím civilních jaderných programů.*

/TZ Calla/

Rada Evropské unie (EU) pro energetiku se zabývala vysokými cenami elektřiny a plynu a související udržitelností. Ministři z členských zemí, kteří mají danou oblast na starosti, probrali také připravovanou legislativu v rámci balíčku Fit for 55. Vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček vyzval Evropskou komisi (EK), aby za udržitelné zdroje energie v kontextu s přechodem na zelenou ekonomiku považovala také jádro a dočasně i zemní plyn. Pomůžou s rostoucími cenami energií.

Vicepremiér a ministr Karel Havlíček na jednání, které se v Bruselu uskutečnilo 2. prosince, ocenil nedávnou předběžnou zprávu Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů. Zdůraznil, že Česká republika bude netrpělivě očekávat finální zprávu, která má být k dispozici příští rok v dubnu.

„V České republice aktivně řešíme, jak by bylo možné lépe chránit zranitelné koncové zákazníky před energetickou chudobou a vysokými cenami energií. V budoucnu se už nesmí stát, aby cenové výkyvy na velkoobchodním trhu měly takové negativní dopady na naše občany, jako mají nyní. Navrhl jsem, abychom v této oblasti vzájemně sdíleli zkušenosti s ostatními členskými státy a hledali společná řešení,“ říká ministr Karel Havlíček.

Vicepremiér také vyzval EK, aby zahrnula jadernou energii a dočasně i zemní plyn mezi energetické zdroje, které se budou při přechodu na zelenou ekonomiku považovat za udržitelné. Komise má během prosince představit tzv. doplňkový delegovaný akt, tzn. stanovit kritéria pro financování těchto zdrojů. Česká republika (ČR) očekává, že předpis posílí důvěru v investiční prostředí a přispěje ke zlepšení situace na trhu.

Během neformálního oběda ministři diskutovali o tzv. dekarbonizačním balíčku, který Evropská komise plánuje zveřejnit letos 14. prosince. Předpokládá se, že tato revidovaná legislativa připraví sektor plynárenství na přechod k čistším zdrojům energií. Kromě zemního plynu by se balíček měl zaměřit na pravidla pro trh s vodíkem a také na emise metanu v energetice.

„Pro nás je zásadní využít zejména stávající plynovou infrastrukturu tak, aby nedošlo ke znehodnocení těchto investic,“ zdůrazňuje vicepremiér Karel Havlíček.

Odpoledne Rada EU pro energetiku probrala návrhy z balíčku Fit for 55. Jde o rozšířená pravidla k přechodu na zelenou ekonomiku s cílem snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Daná věc se dotkne celé řady hospodářských odvětví. Aktuální slovinské předsednictví v EU představilo zprávy o pokroku u dvou legislativních návrhů: u směrnice o energetické účinnosti a směrnice o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie.

„Splnění cílů Fit for 55 bude ekonomicky a technologicky velmi náročné. U obou návrhů se tak musí v první řadě zvolit nákladově efektivní řešení. Pro členské stát proto požadujeme větší míru flexibility. Máme přitom pochybnosti o proveditelnost podcílů zejména v oblasti průmyslu, dopravy a úspor energie. Řada navržených restriktivních opatření výrazně snižuje šance členských států na splnění národní povinnosti,“ hodnotí obě směrnice ministr Havlíček.

Slovinské předsednictví dále informovalo o vývoji jednání s Evropským parlamentem ohledně nařízení o transevropských energetických sítích. Dánsko vystoupilo s příspěvkem o důležitosti zachování biologické rozmanitosti v souvislosti s rozvojem větrné energie, Litva pak prezentovala bod k bezpečnosti běloruské jaderné elektrárny Astravec. Závěrem Francie představila program předsednictví v Evropské unii, které tato země bude mít na starosti v první polovině roku 2022.

/Zdroj: TZ MPO/*

Obce a spolky ze všech čtyř lokalit, ve kterých MŽP v polovině prosince 2017 rozhodlo o prodloužení doby platnosti průzkumných území pro geologické práce pro vyhledávání hlubinného úložiště vyhořelého paliva do konce roku 2017, se proti tomuto verdiktu odvolaly. Nově tak musí rozhodnout ministr životního prostředí Richard Brabec. Teprve pokud by rozhodnutí svých podřízených potvrdil, platnost prodloužená na několik posledních dnů loňského roku by začala platit. Na lokalitách Březový potok (blízko Horažďovic), Čertovka (u Lubence), Magdaléna (u Jistebnice na Táborsku) a Čihadlo (u Lodhéřova na Jindřichohradecku) se odvolalo celkem 12 měst a obcí a čtyři spolky, k nimž se přidala celostátní Calla – Sdružení pro záchranu prostředí.

 

Mezi hlavní výhrady, které obce i spolky uvedly, patří, že nebylo splněno několik zákonných podmínek pro prodloužení doby platnosti včetně chybějícího oprávnění Správy úložišť radioaktivních odpadů k provádění hornických prací [1].  SÚRAO samo opakovaně potvrdilo, že k provedení plánovaných geologických prací vlastně průzkumná území nepotřebuje a tyto práce začalo uskutečňovat jako výzkum, k němuž průzkumná území nejsou potřebná [2].

Platforma proti úložišti již dříve upozornila, že skutečným důvodem celého manévru, kdy měla být platnost povolení prodloužena jen na pár posledních dnů v roce, je umožnit vyplacení motivačních příspěvků pro obce z jaderného účtu v celkové výši převyšující 51 milionů korun [3].  Jestliže bude stejným způsobem zpětně prodloužena platnost průzkumných území i pro zbývající tři lokality v Kraji Vysočina, odčerpá se z jaderného účtu dalších 42 milionů korun.

Petr Nohava, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Je to jednoduché – v případě, že Správa úložišť prováděla v roce 2017 výzkumné práce, je prodloužení průzkumných území bezpředmětné a jediným důvodem je získání souhlasu obcí skrze příspěvky z jaderného účtu. Jestliže Správa prováděla průzkumné práce, činila tak bez platného povolení a porušovala zákon.“

(zr)

Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 35 členů (23 obcí a měst a 12 spolků) za účelem prosazování takového způsobu hledání řešení problému vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů, který bude otevřený, průhledný a v němž obce a veřejnost budou mít zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy. www.platformaprotiulozisti.cz

 

Poznámky:

[1] Příkladem odvolání/rozkladu, které proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí o prodloužení doby platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území Čihadlo podaly město Deštná, obce Světce a Pluhův Žďár: http://www.nechcemeuloziste.cz/cs/lokality/cihadlo/pravni-stav-cih/rozklad-destne-svetcu-a-pluhova-zdaru-proti-rozhodnuti-mzp-o-prodlouzeni-doby-platnosti-pruzkumneho-uzemi-cihadlo.html

[2] Správa úložišť radioaktivních odpadů v letošním roce mnohokrát otevřeně sdělila, že průzkumné území nepotřebuje a ani nepotřebovala, aby získala informace potřebné pro rozhodnutí o vhodnosti lokalit pro hlubinné úložiště. Například: „SÚRAO konstatuje, že zamítavé stanovisko MŽP (k prodloužení tzv. průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry) nemá vliv na průběh hodnocení stávajících lokalit.“ (zdroj: https://www.surao.cz/clanek-406-stanovisko-surao-k-zastaveni-rizeni-k-prodlouzeni-platnosti-stanoveni-pruzkumnych-uzemi-na-7-lokalitach), obdobně ve zpravodaji Zprávy ze Správy z jara 2017 nebo podzimu 2017 (viz www.surao.cz) a v dalších veřejných vyjádřeních představitelů SÚRAO.

Geologické práce, které měly proběhnout jako geologické průzkumy v souladu se zákonem č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, byly Správou úložišť účelově označeny jako geologické výzkumy a v plném rozsahu podle schválených Projektů geologicko-průzkumných prací pro jednotlivé lokality proběhly nebo dosud probíhají v rámci uzavřených zakázek, které SÚRAO zadala.

SÚRAO potvrdila nepotřebnost prodloužení doby platnosti průzkumných území také ve sdělení Ministerstvu životního prostředí z 22. 11. 2017. Přestože v roce 2017 neměla platná průzkumná území, zjistila potřebná data: „Na základě vyhodnocení dat získaných v rámci geologických prací učinil žadatel závěr, že v dané lokalitě již disponuje dostatečným množstvím geologických dat, jejichž získání bylo účelem dané etapy průzkumných geologických prací.“

[3] V souladu s atomovým zákonem č. 263/2016 Sb. jsou vypláceny finanční příspěvky z jaderného účtu obcím, na jejichž území jsou stanovena průzkumná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry pro vyhledávání úložiště. Celkem to každoročně činí více než 93 milionů korun.*

Organizátorem dvanáctého plenárního zasedání Evropského jaderného fóra (ENEF), které se uskutečnilo ve dnech 22. a 23. května v Praze, byla ve spolupráci s Evropskou komisí Česká republika.
Mezi jeho účastníky nechyběli představiteli vlád, Evropské komise, Evropského parlamentu, dalších evropských institucí a neziskových organizací, premiér Bohuslav Sobotka, premiér Slovenské republiky Robet Fico, evropský komisař pro energetiku a klimatické změny Miguel Arias Cañete, ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček a slovenský ministr hospodářství Peter Žiga.

Mezi hlavní témata prvního pracovního dne patřilo šedesáté výročí organizace Evropského společenství pro atomovou energii EURATOM, založeného roku 1957 v Římě. Premiéři ČR a SR zde uvedli, že je nutné i nadále rozvíjet jadernou energetiku v Evropě.

Jak uvedl premiér Bohuslav Sobotka, vláda se schválením Státní energetické koncepce přihlásila k dalšímu využívání a rozvoji jaderné energetiky do budoucna. „Česká republika je již jen malý krok od ratifikace Pařížské dohody, po které se připojí k ostatním členům EU a celosvětově bezmála 150 zemím světa, které se zavázaly učinit kroky k tomu, abychom zpomalili růst průměrné teploty naší planety. Tento závazek a také mnohé další závazky budou vyžadovat rovný přístup ke všem nízkoemisním zdrojům energie a jejich maximální zapojení. Tady vidím jadernou energii jako nástroj, který nám zásadním způsobem pomůže tyto závazky naplnit.,uvedl premiér Bohuslav Sobotka.

Slovenský premiér Robert Fico hovořil o společném postoji české a slovenské vlády k jaderné energetice jako pilíři energetické bezpečnosti státu. „Jádro nemá pro země, jako je Slovensko pro příští desetiletí alternativu, která by ho mohla rovnocenně nahradit,“ uvedl premiér Robert Fico.

Slovensko, které je na dovozu energetických surovin závislá podobně jako ČR, dnes vyrábí asi 55 % své produkce elektrické energie právě v jaderných elektrárnách. Premiér Fico též připomněl, že letos uplyne šedesát let od vzniku podniku Jaderná elektrárna Bohunice. Vloni slovenská strana dokončila proces EIA na výstavbu nové jaderné elektrárny v prostoru první česko-slovenské jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích.

Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček v rámci diskuse mimo jiné připomněl potřebu vyřešit problém s bezpečným ukládáním radioaktivních odpadů. Toto téma považuji za nesmírně důležité. Po několik let se snažíme transparentně a ve spolupráci s obcemi a iniciativami hledat optimální lokalitu pro vybudování bezpečného úložiště pro vyhořelý jaderný odpad. S plány na výstavbu nových jaderných zdrojů se tlak na vyřešení této otázky stává ještě výraznějším. Pracujeme proto na legislativním zakotvení větší role samosprávy v celém rozhodovacím procesu výběru lokalit,“ uvedl ministr Jiří Havlíček.

Pracovními tématy druhého dne byla problematika bezpečného ukládání radioaktivního odpadu, tedy tématu, které v současnosti ČR v souvislosti s přípravou hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva intenzivně řeší. Dalším diskusním tématem byla otázka standardizačního potenciálu v dodavatelských řetězcích jaderných elektráren.*

TZ MPO

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down