Obce se stále potýkají s ekonomickými dopady pandemie koronaviru a značný výpadek v jejich pokladnách způsobí i daňové změny. Sdružení místních samospráv ČR očekává v tomto roce snížení daňových příjmů obcí o 10 až 15 %, což ohrožuje investice do rozvoje obcí i doposud vyrovnané hospodaření. Sdružení místních samospráv ČR považuje za absurdní dnešní kritiku ze strany ministryně Aleny Schillerové, která obcím vyčítá, že v současné době šetří.

Obce jsou zodpovědnými hospodáři a je logické, že v této složité době usilují o vyrovnaný rozpočet, obzvlášť když přijdou o další peníze kvůli vládním krokům. Celý loňský rok navíc vláda udržovala obce v nejistotě kvůli původní neochotě nahradit alespoň částečně dopady kompenzačního bonusu či daňového balíčku. Není divu, že starostové vytvářeli rezervy,“ zdůraznil předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák.

Reagoval tak na dnešní tiskovou konferenci Ministerstva financí ČR, kde byly mimo jiné představeny i výsledky hospodaření obcí v roce 2020. Podle ministerstva na konci roku 2020 měly obce (a města) na účtech rekordních 234,1 mld. Kč, po započtení dluhu 163,8 mld. Kč.  Jen samotná Praha, jak MF ČR rovněž uvedlo, vykazovala ke konci roku 2020 na svých běžných účtech 87,149 mld. Kč, přičemž dluh hlavního města činil 20,032 mld. Kč.

Podle dluhové projekce Rozpočtové rady vlády ohrožuje růst zadlužení nejvíce obce od 1 tisíce do 2 tisíc obyvatel a obce v Moravskoslezském kraji. Do obecních rozpočtů se navíc stále negativně promítá koronavirová pandemie.

Z našeho průzkumu mezi starosty napříč republikou vyplývá, že se naprostá většina obcí potýká se zvýšenými náklady kvůli pandemii, kdy obce hradí například dezinfekce, ochranné pomůcky nebo testy, případně dotuje nyní ztrátovou hromadnou dopravu. Řada obcí má nižší příjmy, protože odpustila svým nájemcům nájemné nebo uzavřela obecní provozovny. Zároveň ale obce nemohou čerpat prakticky žádnou podporu z covid programů,“ upozornil Jan Sedláček, první místopředseda SMS ČR a starosta obce Křižánky.

Z průzkumu mezi obcemi sdruženými v SMS ČR dále vyplynulo, že náklady na zvládání pandemie činí v některých případech až 6 % obecního rozpočtu. Více než polovina z oslovených zástupců samospráv zastavila třeba opravy, které by zhodnotily obecní majetek.

Pokud obcím letos dál poklesnou příjmy, budou muset škrtat v investičních plánech. Ty přitom mohou pomoci znovu nastartovat i naši ekonomiku. V minulosti tvořily investice samospráv polovinu veškerých veřejných investic u nás,“ dodal Stanislav Polčák.

Údaje o přebytcích obecních rozpočtů a jejich úsporách jsou zkresleny velkými městy, kdy například úspory Prahy tvoří přibližně třetinu veškerých úspor obcí. Vláda obecní rozpočty vystavila zásadní nejistotě už v loňském roce, kdy až po společném tlaku Sdružení místních samospráv ČR, Svazu města a obcí ČR, Spolku pro obnovu venkova a za podpory krajů i hl. m. Prahy kompenzovala obcím výpadek příjmů ve výši téměř 14 miliard korun.

Vláda se přijetím daňového balíčku připravila o bezmála 100 miliard korun příjmů. Tyto prostředky jí nyní chybějí. Je nepřijatelné, aby vládní nezodpovědnost suplovaly obecní rozpočty, v nichž očekáváme kvůli daňové úpravě letos další pokles o 10 až 15 procent,“ uzavřel Stanislav Polčák.*

/zr, red/

 

Na snímku: kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů na Křižánkách v okrese Žďár nad Sázavou

Foto: web obce

 

 

Úvodní rozhovor březnového vydání Moderní obce jsme připravili s Michalou Málkovou, starostkou obce Prameny na Chebsku. Ta se také stala tváří aktuálního čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře). Připomeňme, že obec Prameny se do povědomí veřejnosti zapsala především jako nejzadluženější obec v ČR. Dluh z 90. let, který se kvůli úrokům a penále vyšplhal na téměř 100 milionů korun, se však podařilo snížit už "pouze" na 33 milionů korun. "Ano, je to pořád dost, ale oproti původní dlužné částce je to velký úspěch," poznamenává starostka Michala Málková.

Aktuální vydání však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Tématem měsíce tentokrát byla Doprava a dopravní obslužnost. Jako vždy i i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách březnového čísla našeho časopisu vystupují.

* Michala Málková, starostka obce Prameny: Z výnosu veřejné sbírky, vyhlášené na pomoc naší obci Sdružením místních samospráv ČR, bychom chtěli hradit i další projekty, které plánujeme uskutečnit ještě letos: vznik komunitní zahrady a celkovou úpravu zeleně, částečnou opravu porouchané kanalizace, demolici jedné obecní budovy, výstavbu dětského hřiště. Bez vzniku sbírky bychom si ty projekty jen těžko mohli dovolit. Za toto gesto solidarity jsme velmi rádi, chtěla bych touto cestou poděkovat všem, jejichž zásluhou tato sbírka vznikla, i těm, kteří přispěli. Velice si té pomoci vážíme. Původní osvětlení bylo ve velmi špatném technickém stavu, svítilo se sodíkovými žárovkami, které se musely často měnit, rozvaděč už byl notně opotřebovaný. Část obce nesvítila, respektive svítilo se jen od 12 do 3 hodin v noci, na zbytek už nebyly peníze. I tak bylo svícení dost drahé. Modernizace osvětlení, která byla dokončena, vyšla na téměř 570 tis. Kč s DPH. Mám obrovskou radost z toho, že obec má po více než 30 letech něco nového a že se bude moci svítit po celou noc, dokonce bychom měli i ušetřit, protože nová svítidla jsou mnohem šetrnější jak ekologicky, tak ekonomicky.

* Jan Sedláček, starosta obce Křižánky (okres Žďár nad Sázavou): V naší obci jsme se oblastí sociálního a dostupného bydlení se zabývali již delší dobu před vstupem do pilotního projektu MPSV Podpora sociálního bydlení. Naše tehdejší aktivity však spočívaly pouze ve výstavbě a rekonstrukci bytů. V zapojení do projektu jsme proto viděli příležitost, jak doplnit čistě investiční snahy obce o další rozměr. Tedy o zmapování celé oblasti bydlení v obci, podchycení trendů dalšího vývoje, ale také o zajištění nabídky sociální práce nejen pro klienty sociálního bydlení. Vstup do projektu nám umožnil do té doby v podstatě nemyslitelné věci. Především jsme mohli celý projekt kvalitně uskutečnit jak po stránce personální, tak materiální. A i když šlo o tzv. měkký projekt, jeho realizace doslova nastartovala vznik dalších bytů. Z původně osmi jednotek se letos dostaneme na dvacet bytů. S tímto počtem již je možné v podmínkách naší obce ovlivňovat řadu parametrů, například počet dětí ve škole, udržení mladých rodin v obci nebo poskytnutí bydlení matkám samoživitelkám a seniorům. Naše poděkování směřuje celému ministerskému týmu v čele s hlavní garantkou projektu Barborou Špicarovou Staškovou.

* Irena Žalovičová, starostka města Dubá na Českolipsku (k vítězství města v krajském kole soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón za rok 2020): Co nám však udělalo největší radost, je dokončení vnějších úprav bývalé sušárny chmele, která se nachází těsně za hranicí městské památkové zóny. Jde o unikátní technickou památku, která se zatím otevírá veřejnosti jen příležitostně, protože úpravy vnitřní prostor nejsou ještě dokončené. Je oblíbeným místem pro pořádání nejrůznějších akcí městem, místními spolky či školami. Průběžně pracujeme na parkových úpravách v okolí, je tam umístěno sousoší a snažíme se postupně zakládat malou chmelnici z místní původní odrůdy chmele. Doufáme, že se podaří zajistit dostatek peněz z dotací, aby mohly být dokončeny úpravy i vnitřních prostor a sušárna se stala sezónním muzeem sama o sobě a místem konání ještě více akcí než dosud.

* Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu: Obce mají zákonnou povinnost informovat své občany o tom, že se sčítání koná. Potřebné informace zveřejní na svých úředních deskách. ČSÚ ale samozřejmě přivítá i další pomoc tam, kde jsou například specifické podmínky kontaktu sčítacích komisařů s občany. Očekáváme, že obce vyvěsí na svoje úřední desky informace o sčítání a také jména sčítacích komisařů a čísla jejich služebních průkazů. Ve vyloučených nebo jinak problematických lokalitách počítáme s asistencí obce, terénních pracovníků, případně policie. Jsme v kontaktu se Svazem měst a obcí, spolupracujeme s ním na několika úrovních a také jeho prostřednictvím obce oslovujeme.

* Václav Bernard, starosta městyse Všeruby na Domažlicku, člen Dopravní komise Svazu měst a obcí ČR: Z dlouhodobého hlediska je obtěžující a devastující tranzitní nákladní doprava na území obcí neudržitelná. Kraje nemají dostatek vlastních zdrojů na to, aby silniční síť rozšiřovaly, natož aby stavěly obchvaty obcí a měst. Ze svých zdrojů sotva zajistí nezbytnou údržbu a s evropskými zdroji to v tomto směru v následujících letech rovněž nevypadá nejlépe. Dá se říci, že co se evropských zdrojů týče, tak svoji šanci jsme již promarnili... ...Měl jsem i mnoho příležitostí toto diskutovat se samotnými řidiči – a jak oni sami uvádějí, raději by jezdili po trasách, kde mají možnost odstavit svůj truck, udělat v klidu povinnou pauzu, dojít si jako lidé na WC, osprchovat se a dát si teplé jídlo. Příkazy shora jsou však v tomto směru nekompromisní... ...Případy, kdy dopravci v nouzi o „kšeft“ vezou kamionem dvě palety zboží přes půlku Evropy, nebývají výjimkou. Pokud by v tomto směru došlo k přísnější regulaci, tak by těžkých, v tomto směru zbytečných kamionů na našich silnicích ubylo a byly by nahrazeny menší nákladními automobily nebo dodávkovými vozy. To by se velmi příznivě promítlo nejen do technického stavu silnic, ale především do kvality životního prostředí a zdraví našich spoluobčanů. Je toho hodně, co by se mohlo změnit, ale to by k tomu napřed musela být vůle. A jak se říká: Kde je vůle, tam je i cesta.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Pokud starosta podepíše smlouvu, která nebyla řádně schválena, a může být tedy absolutně neplatná, není to Ministerstvo vnitra ČR, které může tuto případnou neplatnost řešit v rámci své dozorové pravomoci.

* Pavel Žalud, Zdeněk Valášek, pracovníci oddělení přestupků a voleb správního odboru Krajského úřadu Libereckého kraje: Došlo v posledních letech k zlepšení systému trestání obecných přestupků? Kráčíme tedy správným směrem?  Nezbývá nám než konstatovat, že právní úprava přestupkového řízení je za současného právního stavu souborem mimořádně složitých pravidel a postupů, přesto jejich komplikovanou aplikací v praxi nedosahujeme kýženého cíle, tedy řádné ochrany zájmů společnosti. Nejsme totiž schopni efektivně potrestat velké množství pachatelů přestupků.

* Pavel Marek, vedoucí technického oddělení ČSAD AUTOBUSY České Budějovice: Důležitou součástí obnovy vozidel městské hromadné dopravy v Písku je vybudování zázemí – dobíjecí stanice pro elektrobusy. To vznikne v areálu autobusového nádraží v Písku, aby si firma ČSAD AUTOBUSY udržela soběstačnost a nezávislost na cizích subjektech. Při výběru dodavatele bylo přihlíženo nejen k celkové ceně nabídky, ale zejména k její komplexnosti, aby tato služba byla zabezpečena na klíč. To znamená od výstavby, dodávky nabíjecích stanic až po provoz a proškolení zaměstnanců. Vítěznou nabídku podala společnost ČEZ ESCO, která má v této oblasti dlouholeté zkušenosti. Celková investice do nabíjecí stanice pro pět elektrobusů dosahuje téměř sedm milionů korun. K vybudování nabíjecí stanice je nutné připojení k síti vysokého napětí a osazení transformátoru s dostatečným výkonem. Nelze totiž časem vyloučit další rozšíření provozu elektrobusů nebo využití nabíjecí stanice také pro elektromobily.

* Radek Podstawka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu: Nižší daňové příjmy se již projevily v loňském roce a samozřejmě měly dopad i do financování veřejné dopravy objednávané krajem. Propad tržeb činil u autobusové dopravy 113,5 milionu a u drážní dopravy 86,2 milionu korun. V letošním roce očekáváme jen v autobusové dopravě propad tržeb o 140 milionů. Již od ledna 2021 došlo v rámci Integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje ODIS k tarifní změně u platby u řidiče v hotovosti. Platby kartou zůstávají ve stejné výši, což by mělo cestující motivovat k odklonu od plateb v hotovosti u přepážek i ve vozidlech. To je důležité nejen kvůli epidemiologické situaci, ale také pro urychlení procesu úhrad.

Zda v našem regionu sáhneme k dalšímu zdražování jízdného, bude záležet na dalším vývoji daňových příjmů. Nicméně naším primárním zájmem je zachovat dopravní obslužnost v co největším rozsahu za přijatelné ceny jízdného tak, aby nedošlo k odlivu cestujících.

* Antonín Lízner, vedoucí projektový manažer Sekce pro projekty a inovativní přístupy SMO ČR: Jedním z výstupů projektu Posilování administrativní kapacity obcí na bázi meziobecní spolupráce, zaměřeného na podporu vytváření a fungování center společných služeb obcí (CSS), byl i návrh na novelu zákona o obcích. Novela by měla obcím poskytnout možnost sdružovat se v jakémsi, řekněme, vyšším typu dobrovolného svazku, který by byl nadán určitými vybranými kompetencemi. Tento legislativní návrh se však bohužel v Poslanecké sněmovně nedostal do schvalovacího procesu a podle mého názoru tam do konce současného volebního období už ani zařazen nebude. Nicméně Svaz měst a obcí ČR určitě bude myšlenku společenství obcí vyššího typu prosazovat i nadále. A budeme rádi, kdyby takové společenství, na něž by obce delegovaly své určité kompetence, mohlo počítat pero svůj provoz i se spolufinancováním ze strany státu.

* Hynek Seiner, auditor bezpečnosti pozemních komunikací: Přínosem auditu bezpečnost i pozemní komunikace je hlavně prevence rizika dopravních nehod z nevhodně provedené stavby. Dalším významným přínosem je snazší přístup investora k financování stavby. Například dotační titul SFDI Zvyšování bezpečnosti, bezbariérové úpravy chodníků loni nabízel pět bodů v celkovém hodnocení a dotační titul SFDI Cyklostezky, cyklopruhy pak tři body. Zejména u prvního jmenovaného se díky absenci auditů ocitly „těsně pod čarou“ desítky žadatelů, zejména z menších obcí. Investice v řádu nízkých desítek tisíc korun je tak připravila o možnost investice často v řádu milionů. Podle orientačního výpočtu by byla návratnost investice těchto žadatelů obvykle více než stonásobná – pokus zhodnotím rok 2019. jde o 142násobné zhodnocení.

U některých dalších dotačních titulů byla nebo dosud je zpráva o provedení auditu dokonce povinným (18. výzva IROP a aktuálně od 1. 10. 2020 vybrané oblasti 50. a 51. výzvy IROP). I v případě, že je stavba financována přímo z rozpočtu obce, může být zpráva o provedení auditu argumentem opozičním zastupitelům, případně stavebnímu úřadu.

Audit bezpečnosti si navíc může vyžádat obec jako účastník řízení po jiném investorovi, aby zjistil, že záměr nemá negativní vliv na bezpečnost dopravy (týká se především developerských projektů, průmyslových zón případně obchodních center). Opora v zákoně je sice sporná, nicméně pro stavebníka je takový postup určitě snazší, levnější i rychlejší než neúměrné protahování řízení a právní spory. A pro obec je pak znovu přínosem eliminace rizika z nevhodně provedené stavby.

* Luděk Tesař, ekonom: Splasknutí prsou výnosů daní v ČR za rok 2020 výrazně zmírnily umělé silikony, které si na dluh nechala udělat dvatisícedvacítka. Obce dostaly slušné kompenzace za týrání, což potěšilo. Nemilé na tom je, že umělá ekonomika je jako kráska, u níž jen těžko odhadnete, zda vás potěší nebo vybouchne. Jak by řekl můj oblíbený Jeremy Clarkson v Top Gearu „a s touhle bombou se musíme rozloučit“.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Podle výpočtů Ministerstva financí by se objem sdílených daní pro obce (bez Prahy) měl v roce 2021 oproti roku 2020 snížit o 2,5 %, resp. o 3,5 mld. Kč. K poklesu objemu sdílených daní však došlo i v roce 2020, a to o 5,5 %. Pokles v roce 2021 má sice být nižší, než tomu bylo o rok dříve, ale výchozí základna pro meziroční porovnání (rok 2020) je rovněž nižší.

* Jiří Skuhrovec, , EconLab z. s. (ke zveřejnění žebříčku 257 měst a obcí ČR s vyhodnocením hospodárnosti a transparentnosti jejich zakázek z pohledu dobré praxe): V Táboře zadávají minimum zakázek formou víceprací nebo jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU). Nemění zadávací dokumentace, o nabídkách rozhodují rychle – a možná i díky tomu je o jejich zakázky nadprůměrný zájem. Transparentně zveřejňují zakázky malého rozsahu i pod povinnou hranicí.  A konečně neprohráli jediný spor u ÚOHS. Receptem na takové výsledky je podle slov starosty Ing. Štěpána Pavlíka výborný tým, který poctivě připravuje zadávací dokumentace, vypořádává dotazy a připomínky, a vytváří tak transparentní podmínky soutěží. Výsledek Tábora odráží celkový záměr Zindexu: Na špičkové umístění nestačí správně vyplňovat kolonky. Nestačí dokonce ani dokonale dodržovat zákon. Je nutné odvést obrovský kus práce, aby zakázky probíhaly hladce a bez řady (Zindexem monitorovaných) neduhů. Pokud bych měl vyzdvihnout jednu věc, tak je to potřebná důvěra firem, že tendry probíhají fér a má cenu se o ně ucházet. Budování téhle důvěry je mravenčí práce na dlouhé roky – i proto se nám na čelních pozicích objevují stále stejná jména.

* Lukáš Kříž, IT expert: Veřejnost často zapomíná, že úřady a jejich agendy tvoří a zajišťují lidé. Nejde tedy o zviditelnění politických person, ale o přiblížení zaměstnanců, kteří každý den působí ve službách veřejného zájmu a mohou se svou klientelou na sociálních sítích navázat jistý vztah porozumění. Pro tyto účely jsou velmi vhodné krátké videosekvence.

* Martin Lukáš, konzultant pro veřejnou správu: Stejně jako mohou občané přistupovat do národního Portálu občana s využitím státem garantované elektronické identity realizované Národní identitní autoritou (NIA, blíže v MO 12/2020), měly by tak učinit i municipality. Ovšem jejich počet roste zatím pomalu. Některé z nich již provozují místní Portál občana, jiné se jej v brzké době chystají zavést. Možnost autentizace a autorizace pomocí NIA se musí stát neodmyslitelnou součástí vstupu na místní Portály občana stejně jako i vložení „dlaždice“ místního Portálu občana do národního Portálu občana.

* Veronika Cholinská, Správa informačních technologií města Plzně: Plzeň, jako první municipalita v České republice, získala již v roce 2015 povolení pro provádění leteckých prací s bezpilotními prostředky a od té doby je místní dronaři ze Správy informačních technologií města Plzně začali postupně využívat v celé řadě oblastí, ať už jde o monitoring úniků tepla z budov, inspekce mostů a jiných špatně přístupných konstrukcí, monitorování vodních ploch, ale třeba i v boji s kůrovcem. Nejzásadnější oblast jejich činnosti, o které hovoří ve spojitosti s plzeňskými dronaři odborníci v tuzemsku i zahraničí, je pak spolupráce s integrovaným záchranným systémem (IZS). Bezpilotní letouny pomáhají hasičům, policistům i záchranářům, a to při nejrůznějších typech zásahů.

* Monika Kratochvílová, Městská zemská knihovna v Brně: Obsahem loni na podzim vydané příručky Knihovna v obci je základní soubor informací a příkladů dobré praxe pokrývající všechny oblasti činnosti obecní knihovny. Její struktura zahrnuje otázky, které si může klást každý, kdo to s knihovnou v obci myslí vážně a hledá odpovědi, ať k legislativě, zařazení knihovny do organizační struktury obce, ke knihovnickým standardům, osobnosti knihovníka, architektuře knihovny, vícezdrojovému financování či možným partnerům ke spolupráci. Na položenou provokativní otázku Vyplatí se knihovna v obci?, odpovídají autoři prostřednictvím výsledku projektu Metodika měření hodnoty služeb knihoven, vyčíslují průměrnou finanční hodnotu jedné návštěvy knihovny částkou 742 Kč. Návštěvu knihovny však není možné změřit jen finančním přínosem. Možnost setkávání, kulturního vyžití či vzdělávání jsou hodnoty, jejichž přínos je viditelný především na celkové úrovni života obce, ve spokojenosti jejích obyvatel.

Příručka se snaží vyvrátit všeobecně rozšířené představy o knihovnickém povolání jako o klidné a statické činnosti. Připomíná význam celoživotního vzdělávání s odkazem na Koncepci celoživotního vzdělávání knihovníků, upozorňuje, že v případě knihovníků obecních knihoven je čas věnovaný na vzdělání doslova ukrajován z jejich volného času. Práce v obecní knihovně bývá totiž zpravidla měřena časem otevírací doby knihovny.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Sdružení místních samospráv ČR dnes vyhlásilo stávkovou pohotovost starostů. Důvodem jsou další návrhy vládních změn v daňových zákonech v souvislosti s koronavirovou krizí, které znamenají dalších minus 10 mld. Kč pro samosprávy. Protestní stávková pohotovost nese název Vláda chce vzít 20 mld. Kč obcím a městům. Schillený nápad!

Právě v této době je rozhodující, jak rychle dostaneme ekonomiku zase do kondice. Na místo podpory ekonomiky vláda dále prohlubuje očekávané snížené inkaso sdílených daní mezi státem a samosprávami. Přitom samosprávné investice mohou zásadně pomoci rozhýbat regionální ekonomiku, jsou rychlé a dosáhnou na ně především místní firmy či živnostníci,“ uvádí předseda SMS ČR Stanislav Polčák a dodává: „Obce jsou si vědomy významu regionálního podnikání, proto například odpouštějí nebo odkládají nájmy živnostníkům sídlícím v obecních prostorech a hledají i další způsoby, jak místním podnikatelům ulevit. Pokud však stát obcím vzal již 12,5 mld. Kč a nově se chystá vzít dalších 7,5 mld. Kč, navíc nad plánovaný pokles, samosprávy své investice budou muset zastavit.“

Představitelé samospráv jsou z dalšího prohlubování dopadů opatření vlády na samosprávy šokovaní. „Pokud zásahy vlády vůči obcím a krajům neskončily kompenzačním bonusem, pak jsme se dnes rozhodli vyhlásit stávkovou pohotovost starostů, která může vyústit v demonstraci starostů. Pokud stát přiškrtí obcím a krajům peníze na investice, nemůže zároveň očekávat, že se samosprávy stanou tím, kdo pomůže nastartovat regionální ekonomiku, ač je k tomu poněkud paradoxně vyzývá,“ uzavírá místopředseda SMS ČR Jan Sedláček, starosta obce Křižánky.

SMS ČR zároveň pokračuje ve shromažďování ohrožených či již zastavených projektů obcí a měst v důsledku vládních opatření.

/tz/

K foto:

Ke stávkové pohotovosti starostů se připojil i Jan Sedláček z obce Křižánky. Na snímku Vzdělávací centrum obce Křižánky

Foto: archiv obce

 

Úvodní rozhovor aktuálního květnového vydání Moderní obce jsme vedli se starostou Uničova na Olomoucku Radkem Vincourem (na snímku nahoře). Ano, jde o starostu toho města, které letos v březnu bylo za vrcholící koronavirové krize uvrženo do přísné karantény. Právem se proto Radek Vincour stal i „tváří“ aktuálního čísla Moderní obce.

Květnové vydání Moderní obce, které mělo redakční uzávěrku už 6. dubna, přináší dlouhou  řadu zajímavých textů. Připomeňme u nich například obsáhlý rozhovor s kjinistryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou nebo zásadní text, v němž ředitel odboru 12 - Financování územních rozpočtů a programové financování Ministerstva financí ČR Miroslav Matej a ekonom Luděk Tesař, kmenový spolupracovník Moderní obce, shrnují svá doporučení územním samosprávám, jak rozumně reagovat na ekonomické dopady související s koronavirem.

Určitě si nenechte ujít ani další díl seriálu Stovky otázek bez odpovědí aneb Jak řešit situace, které zákon o obcích výslovně neupravuje. Připravuje jej dlouholetá stálá spolupracovnice naší redakce advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, přičemž se tentokrát soustřeďuje na celý komplex otázek typu Na co vše můžeme čerpat z rozpočtu obce v souvislosti s mimořádnými opatřeními?

A upozorňujeme také na téma měsíce nazvané Chytrá města s mnoha příklady vtipných a přenositelných řešení z obcí a a měst postavených na moderních technologických prvcích.

V níže uvedeném přehledu dáváme prostor představitelům municipální sféry, kteří se v květnovém vydání Moderní obce vyjadřují k dopadům pandemie covid-19 na územní samosprávu, jak je ve svých obcích a městech zvládají, ale i k tomu, co z této situace pro města a obce vyplývá do budoucna.

* Radek Vincour, starosta Uničova: V období, kdy jsme byli uzavřeni, jsem prožíval zvláštní pocit. Bylo nutno zajištovat spoustu věcí, ale - najednou bylo všude ticho a klid, křižovatky, které se ještě před pár dny velmi těžko projížděly, se najednou daly projet bez zastavení, parkovací místa na náměstí, jichž je obvykle kritický nedostatek, náhle volala po řidičích. A proti tomu každý večer se ozýval potlesk občanů, kteří ve stanovenou dobu vyšli ven či na balkony, jako poděkování všem lidem, kteří během čtrnácti dní zajišťovali vše, co bylo nutné, a současně jako symbol vzájemné podpory nás všech.

* Kateřina Halaštová, starostka obce Krhová na Vsetínsku: Za zásadní nedostatek v současné době považuji komunikaci s malými obcemi ze strany kraje i hygienické služby. Informace se dozvídám pouze přes média. Jako starostce obce mně přijde tristní, když občanům mohu sdělovat jen všeobecné informace. Stávající způsob komunikace s hygienickou stanicí bych nejraději obrátila. Hygienici by totiž mohli zprostředkovat pro občany v karanténě nabídku s našimi službami v obci. Konkrétní informace by těmto lidem mohla pomoct v jejich těžké životní situaci.

* Jan Sedláček, starosta obce Křižánky na Žďársku, místopředseda Sdružení místních samospráv ČR: Je jasné, že pandemickou krizovou situaci takového rozsahu nikdo z nás nečekal. A samozřejmě jsme jako společnost daleko více nastaveni na krizové situace související s povodněmi nebo s dopady orkánu. Je však smutnou skutečností, že systém krizové řízení od nejvyššího stupně až po ten náš nejnižší alespoň v prvních týdnech vůbec nezafungoval. Daleko více se uplatňují vztahy na jedné úrovni. Tedy pomoc samotných obcí mezi sebou. Přesto si myslím, že starostové malých obcí alespoň zatím obstáli – a i přes pomyslné hození do vody si vedou více než dobře. Právě teď se ještě jasněji a zřetelněji než kdykoliv dříve ukazuje, že velký počet malých obcí je zcela jednoznačně obrovskou výhodou. Právě díky existenci a fungování malých samospráv mohla pomoc doputovat až k tomu „poslednímu“ občanovi.

* Stanislav Mrvka, starosta Jindřichova Hradce: Možná vás překvapím, ale náš současný problém není v tom, že je málo legislativních nástrojů, ale v tom, že si leckdo zvykl nic nerespektovat a prosazovat jen své osobní zájmy. Tento průšvih snad mnoha lidem otevře oči. A ty, co se nepoučí a budou svou sobeckostí poškozovat ostatní, je třeba tvrdě postihovat. Je nutné, aby se příslušné instituce nebály v plném rozsahu využívat pravomoci, které jsou jim svěřeny.

* Jana Filipovičová, starostka obce Hrušky na Břeclavsku: Letošní vývoj ekonomiky se bezesporu dotkne nejen celého národního hospodářství, ale ovlivní také obecní a komunální rozpočty. Naše obec má v současnosti připravenu celou řadu projektů. Některé zcela jistě zrealizujeme do konce letošního roku, neboť zde proběhla výběrová řízení. Co bude následovat, si nyní nedokážu představit. V rámci rozpočtového výhledu jsou plánovány investice na následující dva roky, u kterých jsme chtěli využít na dofinancování existující dotační tituly. Zda budou tyto zachovány, popřípadě v nejbližší době pozastaveny, dnes není důležité. Prioritou je vrátit se do normálního života, maximálně podpořit podnikatelskou sféru a udržet pracovní pozice pro naše spoluobčany. Investiční aktivity obce se za dané situace dají posunout.

* Irena Burešová, starostka města Přelpouč na Pardubicku: Samospráva i státní správa je brzděná přebujelou, složitou a těžkopádnou administrativou. V současné mimořádné době, kdy je potřeba konat z hodiny na hodinu, se potýkáme s tím, že některé úkony musí být schváleny radou města (například ve vztahu ke zřizovaným organizacím), nebo dokonce zastupitelstvem města (zejména finanční a majetkové záležitosti). Svolávání těchto orgánů řešení konkrétních problémů samozřejmě zpomaluje a oddaluje, a to je špatně. Jako dobré bych viděla ve zmíněných příkladech posílení pravomoci starosty v době nouzovém stavu na základě schválení a doporučení bezpečnostní rady či krizového štábu. Větší pravomoci by měli mít i strážníci městské policie v případech nedodržování nařízených opatření.

* Radek Brázda, starosta obce Troubky na Přerovsku: V naší obci jsme postupně řešili především zajištění informovanosti obyvatel, dále formu zajištění a rozvozu obědů pro naše seniory. (Rozvoz zajišťujeme již dlouhá léta bezplatně ze dvou kuchyní – školní a ze zemědělské společnosti, a to do jídlonosičů, avšak z důvodu zvýšené hygieny jsme přistoupili k rozvozu obědů v jednorázových obalech a pouze s hlavním chodem, přičemž drtivá většina seniorů na to přistoupila. Přípravu obědů zajišťuje školní kuchyně). Dále se díky dobrovolné aktivitě našich obyvatel – žen, podařilo zajistit asi pět set roušek, které byly rozneseny občanům ve věkové kategorii 65+ a dále pak lidem sociálně slabším. Samozřejmě prostřednictvím těchto dobrovolných aktivit jsou zajištěni i naši zaměstnanci, a to včetně naší pečovatelské služby, z nichž část se do šití roušek rovněž zapojila.

* Michael Canov, senátor, starosta města Chrastava na Liberecku:  Očekávám tvrdý velmi tvrdý zásah do rozpočtu města . V Chrastavě máme tři budovy základní školy. Dvě jsme rekonstruovali a třetí měla přijít na řadu příští rok. Je prakticky jisté, že tato rekonstrukce bude muset být odložena na neurčito. Také budeme muset obdobně odložit plánovanou poměrně rozsáhlou dostavbu kanalizace – a možná i řadu dalších menších akcí.

* Jana Černochová, poslankyně, starostka městské části Praha 2: Moc mě potěšila lidská soudržnost, vzájemná sousedská pomoc. A humor, který Čechy neopouští humor ani v takto těžkých situacích. Hlásí se nám desítky dobrovolníků, ochotných pomáhat druhým s nákupem, šitím roušek, distribucí informačních letáků a podobně. Pomáhají nezištně a nevidím u nich strach z toho, že by se mohli nakazit. Takových lidí se hlásí mnohem víc než například při povodních v roce 2002, zkrátka nedá se to s ničím srovnat. Myslím, že jsme si všichni najednou uvědomili, jak by vypadal svět bez lidí – studený a prázdný.

* Jiří Červenka, starosta obce Blížejov na Domažlicku: Co se týká celkové investiční strategie obce v dané situaci a do budoucna, tak vše bude záviset na délce vyhlášených omezení a jeho dopadu na celkovou ekonomiku státu. Jako každá obec, i naše má stanovené pořadí svých priorit. Případná opatření budou spočívat v tom, že tyto priority budou zastupitelstvem obce přehodnoceny, případně budou zrušeny (vyškrtnuty) nebo přesunuty na další období. Musí však být zabezpečen nutný chod obce, tj. doprava, energie, svoz komunálního odpadu atd.

* Michaela Matoušková, starostka obce Řečany nad Labem na Pardubicku: Jeden z problémů, který jsem vnímala, byla nemožnost konání zastupitelstev obcí. Ta jsme mohli svolat jen v případě projednání skutečností vyplývajících z řešení krizové situace. Je to však zásah do samosprávné působnosti obcí. V době nouzového stavu by měla být uvolněna pravidla v samostatné působnosti obce tak, aby obec sama mohla vyhodnotit stav a k němu přijmout opatření. Přece zde existují dostatečné pojistky proti zneužití nouzového stavu i na místní úrovni, tak proč obce tak omezovat?

Stát by se v legislativě nyní měl zaměřit na opatření k podpoře ekonomiky. Podle prognóz odborníků nastanou dvě důležité fáze: První bude bezprostředně po ukončení nouzového stavu a druhá po více než roce. Obě fáze budou potřebovat odlišná řešení a odlišné podpůrné prostředky. Mnoho lidí se ocitne na hranici chudoby, spousta živnostníků nebude schopna svoje obchody a služby znovu otevřít a navázat na činnost před dobou koronavirovou. To způsobí další zatížení státu a oslabení kupní síly obyvatelstva. A zde vidím nutnost pomoci státu. Pouhou podporou podnikatelského sektoru se rovnováhy v ekonomice nedosáhne. Poklesne kupní síla obyvatelstva a nabídka zboží a služeb převýší poptávku. Právě do kupní síly obyvatelstva by měla směřovat další opatření. V tom je podle mého názoru prostor pro změnu daňových opatření a snižování zatížení práce.

* Jana Murová, starostka města Město Albrechtice na Bruntálsku: Prvořadý úkol pro naše město byl přijmout a zajistit dodržování všech opatření tak, aby nedošlo k nákaze, příp. šíření koronaviru. Celá situace se řeší společně s místními firmami, zejména prodejnami potravin a drogériemi. Pomáháme jim se zajištěním roušek, rukavic a informováním veřejnosti o jejich provozních dobách. Připravuje se pro podnikatele, kteří jsou v nájmu, odpuštění nájmu po dobu uzavření provozovny. Velmi nás potěšila práce dobrovolnic, které neúnavně den co den šijí roušky. Na druhou stranu, někteří občané přijdou na místo, kde si mohou vyzvednout roušky a bezostyšně vezmou všechny, které jsou k dispozici.

* Karel Musílek, starosta obce Maleč na Havlíčkobrodsku: V obci musíme šetřit, šetřit a šetřit. Úpravy rozpočtu budou nezbytné.

* Petr Halada, starosta obce Kamýk nad Vltavou na Příbramsku: Stát by měl lépe a kvalitněji informovat samosprávy o stavu a šíření nákazy. A hlavně dostalo se nám všem velkého poučení, že bychom se totiž na podobné krizové situace měli daleko lépe připravit. Strašně dlouho jsme žili v idylce, že se nám nic nemůže stát. Každá obec by měla mít operativní sklad prostředků pro případ řešení krizové situace. Potěšilo mě, že se hodně lidí zapojilo do šití roušek, stejně jako to, že jsme vytvořili tým, který je ochoten kdykoliv pomoci potřebným.

* Petr Helekal, starosta městyse Dolní Čermná na Ústeckoorlicku: Já osobně jsem z celkového směrování „úkolování“ samosprávy hodně smutný. Příkladem může být naše snaha zajistit pro občany ochranné pomůcky – bavlněné roušky, které nebyly na začátku nouzového stavu vůbec k dispozici. Každý z nás opravdu dělal, co mohl. Sehnali jsme materiál, dobrovolnice zdarma šily roušky a my je obratem distribuovali. Po odeznění hlavní vlny jsme následně dostali několikastránkový výklad ministerstev vnitra a financí, jak s těmito „společenskými úsluhami“ nakládat a jak o nich následně účtovat. Z pohledu starosty obce, který se snažil v dané chvíli především ochránit zdraví svých občanů, však konstatuji, že mne takováto „pomoc“ od ministerstva mírně řečeno spíše nadzvedla ze židle, než aby mi skutečně prakticky pomohla.

Z dosavadního průběhu koronavirové krize v zemi podle mého názoru obecně vyplývá fakt, že legislativa na tyto situace není dostatečně připravená, a to jak na celostátní, tak na samosprávné úrovni. Věřím proto, že po jejím překonání si z celého vývoje vezmeme všichni ponaučení a nastoupí diskuse o navrhovaných legislativních změnách i s námi – malými obcemi, kterých se to evidentně bezprostředně rovněž dotýká.

/red/

I jednotlivá vydání Moderní obce si můžete zakoupit a digitálně přečíst na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Předplatit tíštěnou Moderní obec  lze na: https://www.profipress.cz/predplatne/.*

V pondělí proběhlo další vypořádání připomínkového řízení návrhu stavebního zákona, který doznal od původního návrhu takových změn, že SMS ČR společně s dalšími připomínkovými místy navrhuje Ministerstvu pro místní rozvoj zahájení nového připomínkového řízení. Jak se totiž postupem času ukázalo, současná několikátá verze zákona vůbec nezrychlí stavební řízení, což byl paradoxně hlavní argument předkladatele.

Přestože meziresortní připomínkové řízení trvá od minulého roku, vyjednávání nad zněním nového stavebního zákona stále neberou konce. Je to především z důvodu změn a nových verzí návrhu ze strany Ministerstva pro místní rozvoj. „Ve své podstatě každé kolo vypořádání připomínek pro nás představuje seznámení se s novým obsahem, kdy jsou přečíslovány nejen paragrafy, takže je velmi obtížné se v návrhu vyznat, ale také během kontroly nového textu zjišťujeme, že v některých částech jsou absolutně nová ustanovení a mechanismy, ke kterým jsme na začátku připomínkování nevyjádřili, protože v té době neexistovaly,“ popisuje situaci Jan Birgus, starosta Litultovic, a dodává: „Nejlepší by bylo, kdyby byl návrh předložen znovu a dodržena legislativní pravidla vlády. I za současného stavu jsme na přípravu vypořádání dostali jen několik dní. Ministerstvo nepředložilo důvodovou zprávu, která by vysvětlovala jednotlivé změny a také závěrečnou zprávu RIA, což jsou povinné dokumenty.

K návrhu stavebního zákona, který představuje více než 150 stran textu, jenž se stále mění, se doposud vyjádřilo na třicet připomínkových míst. Někteří, stejně jako SMS ČR, kromě konkrétních změn nesouhlasí se způsobem vypořádání a svůj nesouhlas již dali najevo v nedávné době v rámci společného vyjádření pod hlavičkou Veřejného ochránce práv: „Nově můžeme ještě doplnit, že z důvodu další změny v zákoně paradoxně dojde k prodloužení celého stavebního řízení, a to kvůli předložené změně ve struktuře stavebních úřadů, která bude představovat zvýšení administrativy a zavedení časově náročných správních postupů,“ konstatuje Jan Sedláček, 1. místopředseda SMS ČR a starosta Křižánek.

Další nová změna ve struktuře stavebních úřadů, kterou rezort náhle do vypořádání připomínek během nouzového stavu zakomponoval, by zasáhla na 400 obcí, ve kterých by byly stavební úřady zrušeny. Na toto SMS ČR odmítá přistoupit a trvá na zachování stavebních úřadů na obcích I. a II. stupně.

V této věci je sdružení po celou dobu konzistentní. Svůj názor také vyjádřilo například na dotčené orgány, s jejichž integrací nesouhlasí. V čem naopak vidí budoucnost, je decentralizace hlavních úřadů, kterou dlouhodobě podporuje. „Dovedeme si představit, že by sídlo Nejvyššího stavebního úřadu bylo v jiném městě než v Praze, například v Pardubicích, Olomouci nebo Hradci Králové. V tomto by opravdu mohl být návrh stavebního zákona revoluční a přínosný. Bohužel toto je jen kosmetická záležitost, a pokud nebudou vypořádány základní rozpory a dopracovány povinné materiály, a především dodrženy legislativní pravidla vlády, nemá smysl jásat. Proto setrváváme v rozporu navrhujeme nové korektní připomínkové řízení,“ uzavírá Jan Birgus.

/zr/

Na snímku: Ministerstvo pro místní rozvoj

Foto: archiv

 

Do dubnového vydání Moderní obce, které tento týden odchází do tiskárny, jsme na poslední chvílí zařadili i balíček rad (nejen obcím a městům), jak se za nouzového stavu vyhlášeného vládou k omezení šíření koronaviru dobře orientovat v oblasti smluvních vztahů s dodavateli. Autorský kolektiv z advokátní kanceláře KROUPAHELÁN je v této době připraven radnicím zdarma pomáhat i on-line.

Z balíčku rad, které obcím a městům mohou pomoci úspěšně překonat případné problémy vyplývající ze současné situace, vyjímáme:

* Má pandemie vliv na povinnost plnit smlouvy?

Pandemie může jako nepředvídatelná událost být považována za tzv. vyšší moc. To však automaticky neznamená, že veškeré závazky zanikají a smlouvy se nemusí plnit. Pokud jste si ve smlouvě nesjednali, že vyšší moc vylučuje prodlení, je dodavatel i nadále povinen svůj závazek splnit. V případě prodlení s plněním na straně dodavatele můžete požadovat i smluvní pokuty, pokud jste si je ujednali.

Jestliže jste si sjednali i to, že vyšší moc může být důvodem pro ukončení smlouvy (ať už výpovědí či odstoupením od smlouvy) či pro její změnu, je možné v současnosti využít i těchto možnosti. Závisí však vždy na konkrétních podmínkách smlouvy.

Budete-li nyní uzavírat smlouvu, doporučujeme výslovně vložit ustanovení reagující na pandemii a zakotvující ve smlouvě pravidla pro nepředvídatelné události.

* Můžu se domluvit s dodavatelem na pozdějším splnění závazku nebo jiných změnách smlouvy?

Pokud je důvodem potřeby pozdějšího splnění závazku, změny rozsahu nebo způsobu plnění ze smlouvy, skutečně pandemie a související omezení, bude zpravidla možné považovat takové změny smluv za povolené, neboť jejich potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat (§ 222 odst. 6 zákona o zadávání veřejných zakázek).

Vzhledem k tomu, že vyhlášený nouzový stav dopadá plošně na celou společnost, lze uvažovat i o obecné přípustnosti změny smlouvy z pohledu tzv. generální klauzule (§ 222 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek). S ohledem na mimořádnost situace totiž ve většině případů nebude docházet ke změně ekonomické rovnováhy ve prospěch dodavatele, a stejně tak nebude přiléhavé srovnávat provedenou změnu smlouvy s původními zadávacími podmínkami z hlediska možné účasti jiných dodavatelů.*

Autorský kolektiv KROUPAHELÁN advokátní kancelář s. r. o.

(kontakt: Mgr. Jan Sedláček, mobil 723 409 175, www.kroupahelan.cz)

 

Ilustrační snímek: archiv

 

Iniciativa starostky obce Dražůvky Kláry Čudrnákové se ujímá v celé zemi. Jde o gesto výzvy zachovat klidnou hlavu a být zodpovědný k sobě a ostatním.

V souvislosti s mimořádnými preventivními opatřeními proti šíření koronaviru starostka obce Dražůvky na Hodonínsku Klára Čudrnáková včera na svém facebookovém profilu další starostky a starosty vyzvala: „Vážené kolegyně a kolegové, co kdybychom po dobu nouzových opatření vyvěsili na radnice vlajky? Vím, že někteří je tam máte stabilně, ale většina jen při zvláštních příležitostech... co byste řekli na takovou psychologickou podporu v mimořádné situaci?

Starostku inspirovaly záběry ze současné Itálie, která se nachází v ještě složitější situaci než Česko a kde lidé zpívají z balkónů s vyvěšenými vlajkami, a navzájem se tak veřejně povzbuzují (viz například: https://www.facebook.com/salvatore.perna.754/videos/2874212872640438/UzpfSTEwMDAxMjQ2MDYwNjk2Njo4NzE3OTY0NDk5MTIzNjc/?id=100012460606966).

Klára Čudrnáková k tomu dodala: „Vlajky na radnicích, značka: Nás nedostanou!“ Vlajky by neměly být vyvěšeny na půli žerdi, protože, jak dále Klára Čudrnáková připomněla, smutek není na pořadu dne.

Na dotaz Moderní obce starostka Dražůvek odpověděla: „U nás jsou lidé v klidu, situaci chápou a snaží se využít počasí k práci venku, pokud už to jde. Jsme zkrátka zemědělský kraj.

Vlajky jsou podle ní symbol a jejich vyvěšením nezáleží na tom, kdo je momentálně u moci. „Stát jsme my všichni. A kdy ji použít, když ne v těžkých chvílích? Kdyby naši vyhrávali v hokeji, budou české vlajky všude a nikomu to divné nepřijde... Bylo mi líto, že nejsme alespoň symbolicky „spolu", když už musíme být kvůli viru „od sebe fyzicky...

Samosprávy, ať si myslí, kdo chce, co chce, jsou základním pilířem správy země. Tak proč neprojevit soudržnost a rozvážnou sílu, kterou prokazují vždy, když je zle?“ uzavřela Klára Čudrnáková.

Starostka Tvarožné Lhoty Martina Bílová k nápadu své kolegyně z Dražůvek uvedla: „Vyvěšení státní vlajky berme jako gesto výzvy zachovat klidnou hlavu a být zodpovědný k sobě a ostatním.

Starosta obce Křižánky Jan Sedláček již českou státní vlajku po vzoru Dražůvek mezi prvními vyvěsil na radnici a stejné gesto vzápětí podpořil i Martin Hájek, starosta Radějova.

Výzva Kláry Čudrnákové na facebooku zaznamenává velký ohlas a připojují se k ní další starostky a starostové z celé České republiky.*

/rš/

 

K foto:

Česká státní vlajka visí od soboty 14. března spolu s moravskou vlajkou na obecním úřadě v Dražůvkách na Hodonínsku jako symbol soudržnosti a gesto výzvy zachovat klidnou hlavu a být zodpovědný k sobě a ostatním v současné nelehké situaci

Foto: archiv obce Dražůvky

 

U příležitosti konference Samosprávy 2020, kterou minulý týden v jihomoravské metropoli uspořádalo Sdružení místních samospráv ČR společně s Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy univerzity v Brně, byl vyhlášen i nositel titulu Přešlap roku 2019.

Touto anticenou Sdružení místních samospráv ČR „oceňuje“ ty počiny, které samosprávám v loňském roce nejvíce zkomplikovaly život.

Nominace putovaly – podobně jako minulý rok – především za ministerstvy, mezi adepty na titul Přešlap roku se však tentokrát ocitly také některé kraje a rovněž báňský úřad.

Hlasování v rámci anticeny Přešlap roku je především pro státní správu určitým lakmusovým papírkem toho, která z jejich rozhodnutí jsou místními samosprávami vnímána nejkontroverzněji. Věříme, že tedy zafungují nejen jako jisté popíchnutí, ale také jako užitečná zpětná vazba, impuls pro přehodnocení konkrétních rozhodnutí nebo způsobu uvažování o určitých věcech. Jsme přesvědčeni, že je potřeba se ozvat, i proto již pět let cenu Přešlap roku udělujeme,“ vysvětlil smysl ceny Přešlap roku první místopředseda SMS ČR a starosta obce Křižánky Jan Sedláček.

Účastníci konference nakonec největší počet hlasů dali Ministerstvu pro místní rozvoj za způsob, jakým projednalo rekodifikaci stavebního zákona. „Je to pádná reakce na výrok paní ministryně, že obce už s tím zákonem problém nemají,“ poznamenal při vyhlašování Jan Sedláček.

Nominací bylo celkem devět. Ministerstvo financí ČR bylo nominováno za takzvanou optimalizaci územních pracovišť finančních úřadů, která vedla ke zhoršení dostupnosti služeb finančních úřadů pro občany v regionech. Také druhou nominaci získalo Ministerstvo financí ČR, a to za červnové prohlášení ministryně Aleny Schillerové, že si obce mají zajistit dodatečné finanční prostředky zvýšením daně z nemovitosti.

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR si nominaci vysloužilo za způsob, jakým projednalo rekodifikaci stavebního práva – tedy bez adekvátního zohlednění názoru samospráv, na které rekodifikace významně dopadne.

Ministerstvo vnitra ČR bylo nominováno za řadu nesmyslných návrhů, které obsahuje novela zákona o obcích, Ministerstvo dopravy ČR si nominaci na anticenu vysloužilo úsilím o výstavbu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe, Ministerstvu vnitra vynesl nominaci jeho návrh na rušení menších obvodních oddělení Policie ČR.

Olomoucký kraj byl nominován za krajský systém odpadového hospodářství, Kraj VysočinaJihomoravský kraj dostaly nominaci na anticenu za to, jakým způsobem „zajišťují“ dopravní obslužnost obcí na hranici těchto krajů.

Posledním nominovaným byl Obvodní báňský úřad pro Jihomoravský a Zlínský kraj, a to za stanovení dobývacího prostoru.*

/zr/

Ilustrační foto: FB profil SMS ČR

Jako vždy i tentokrát z aktuálního čísla Moderní obce přinášíme výběr zajmavých výroků některých osobností, jež vystupují na stránkách časopisu. Nechybí mezi nimi ani Antonín Stodůlka, starosta Chvalčova na Kroměřížsku. Portrétní snímek starosty této příjemné menší obce pod Svatým Hostýnem najdete na první straně obálky srpnové Moderní obce.

Z každého nového vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují. I nyní si můžete přečíst výběr citátů ze srpnového čísla Moderní obce.

Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv ČR, poslanec Evropského parlamentu: Z naší veřejné debaty se vytratilo téma, proč čtyři největší města (Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) mají v RUD určené zvláštní přepočítací koeficienty. V tomto ohledu jsou vlastně nejvíce "bita" ostatní krajská města, která žádná privilegovaná procenta v zákoně nemají, přitom však vykonávají nepochybně stejný rozsah samosprávné agendy jako ona čtyři privilegovaná města.

Antonín Stodůlka, starosta obce Chvalčov na Kroměřížsku: Můj osobní názor je ten, že dnes na sociální bydlení jsou k dispozici skutečně slušné dotace. Ale mladí lidé, kteří začínají svůj samostatný život, uvažují o založení rodiny, chtějí pracovat – a skutečně pracují, netrápí je žádné zdravotní problémy, nemají příliš mnoho šancí dosáhnout na vlastní bydlení. Nanejvýš mohou získat bezúročnou půjčku a hypotéka je pro mnoho z nich drahá. Další problém, který v současné době jistě nejen ve Chvalčově zaznamenáváme, je ten, že dnes se do důchodového věku dostávají lidé, kteří si posledních třicet let řádně neplatili sociální pojištění, jakžtakž přežívali na různých příležitostných brigádách apod. – a možná se i domnívali, že se důchodu ani nedožijí. Jenže nyní do něho spadli rovnýma nohama, důchod obdrželi minimální a fyzický stav jim už příliš nedovoluje si takříkajíc bokem něco přivydělat.  Takže jsme pro ně připravili projekt výstavby bytovky „poslední záchrany“ s jednoduchým spartánským vybavením.

František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR, starosta města Kyjov na Hodonínsku: Bezesporu vrcholem celého roku 2019 byl pro nás svaz jeho volební XVII. sněm  koncem května v Ostravě. Tam jsme si potvrdili vážnost a respekt naší organizace jak u politiků napříč celým politickým spektrem, tak u naší členské základny… Na základě naší intervence se nám například podařilo přimět Ministerstvo práce a sociálních věcí zabývat se otázkou navázání výplaty dávky na bydlení na institut trvalého bydliště.

Ondřej Vaculík, místostarosta města Hořovice, předseda DSO Mikroregion Hořovicko: Výraz „boj proti suchu“ vnímám jako eufemismus. Spíše jde o to, aby občané sami pochopili nutnost s vodou hospodařit, umět ji v krajině zadržovat, vážit si deště, nebát se bláta a kaluží, nekanalizovat, nedláždit či asfaltovat každý volný plácek veřejného prostoru. Nevím, jak  komise pro období sucha, jejichž vznik předpokládá návrh novely vodního zákona, budou fungovat; jistě bude záležet na tom, jak kde. Ale v každém případě jejich činnost i nečinnost povede k větší informovanosti i polemice o způsobech toho „boje proti suchu“ a o jeho vážnosti.

Petr Hladík, 1. náměstek primátorky statutárního města Brna: Dlouho slibovaný návrh novely vodního zákona zklamal. Místo toho, aby přinášel potřebná opatření práv a povinností k předcházení a omezení stavů sucha, přichází s ustanovením dalšího orgánu – nové komise „pro sucho“ a administrací redukce využívání vodních zdrojů. Domnívám se, že komisí a úřadů máme přespříliš a zřizovat nové podle zákona k ničemu nepovede.

Petr Jedlička, místostarosta obce Mikolajice na Opavsku, velitel místního Sboru dobrovolných hasičů a jeho jednotky: Význam odkazu minulých generací hasičů v obci pro jejich současné následovníky spočívá zejména v tom, abychom zachovali tradice pro další generace. Nejde tedy pouze o hašení požárů, ale také o kulturní dědictví, jehož jsou hasiči hlavními udržovateli. Ať už to jsou třeba plesy, vodění medvěda, pochování basy či floriánské mše. Hasiči také reprezentují Mikolajice na různých akcích v okolních obcích. Je-li navíc v obci zřízena jednotka SDH, jako je tomu i u nás, má svůj neoddiskutovatelný význam v rámci ochrany obyvatel a hašení požárů. Hasiči jako spolek dnes mají význam hlavně při udržování tradic a hasičského hnutí tak, jak jej známe z historie.

Karel Bláha, zastupitel jihočeského města Temelín a spoluorganizátor letošního česko-slovenského Srazu Lhot a Lehot: Letošní sraz byl časově náročný, spánkový deficit byl nepředstavitelný. Sraz mě osobně utvrdil v tom, že když se chce, je možné zvládnout i jeden zpočátku šílený nápad. Nejvíce bych snad ocenil seniory, kteří si srazu užívali, jako by jim bylo pětadvacet let. Dalším pozitivem je, že se nikomu nic zásadního nestalo, a v neposlední řadě i fakt, že nám vyšlo počasí.

Lena Mlejnková, starostka města Semily: Moc nás potěšila velká návštěvnost při slavnostním otevření nového městského turistického a informačního centra a zájem veřejnosti. Centrum a přístup do muzea jsou nově bezbariérové. Čeká nás ještě kus práce a chceme se zaměřit na rozvoj turistického ruchu, ale první krok jsme už udělali a TIC se stalo novou reprezentativní branou do Semil.

Pavel Kubaník ze spolku Kulturák ve Chvalčově na Kroměřížsku: Komunita fanoušků Letního kina Chvalčov  je částečně organizovaná skrze iniciativu Kultura za pade, která je součástí pořádajícího spolku Kulturák. Princip je jednoduchý – pokud máte zájem o rozvoj kulturních aktivit v regionu, přispějte padesátikorunou měsíčně a za peníze z fondu uspořádejte malou kulturní akci. Pro přispěvatele jsou akce zdarma, výtěžek ze vstupného jde do společného fondu. Kultura za pade má aktuálně desítky přispěvatelů z Chvalčova, Bystřice pod Hostýnem a dalších obcí, ale i od lidí, kteří již dávno žijí jinde a skrze tuto iniciativu se mohou podílet na rozvoji svého rodiště. Kultura za pade tak vytvořila síť obdobně smýšlejících lidí, kteří stojí také za organizací letního kina. Výtěžek Letního kina Chvalčov jde do fondu Kultury za pade a financuje tak další kulturní akce mimo letní sezónu.

Vendula Bartáková, předsedkyně mediální komise rady obce Bílovice nad Svitavou v okrese Brno-venkov:  Pro vydávání našeho Bílovického zpravodaje jsou určitě nejdůležitější schopní lidé jako ve všech oborech, kteří nepostrádají entuziasmus a víru v to, že to dělají dobře. Občané si pochvalují rubriku Téma zpravodaje. Od jiných zpravodajů se určitě odlišujeme grafikou, uvedenou rubrikou a možná i tím, že dáváme prostor občanům k vyjádření, i když nemusí být zrovna lichotivé, a ve stejném čísle zpravodaje se snažíme uveřejnit i protinázory.

Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF, a. s.: Vytvořit mechanismus „spravedlivého“ rozdělování investičních dotací mezi obce je velmi obtížné. Nalezení základních parametrů, podle nichž by se rozdělování dotací mělo řídit, bude vždy diskutabilní. Asi intuitivně cítíme, že by stát měl pomáhat slabším obcím. Jejich vymezení by nemuselo být až tak nepřekonatelným problémem. Avšak v podmínkách, kdy o investičních dotacích rozhoduje několik ministerstev a fondů, to je naprosto nemožné.

Luděk Tesař, ekonom: Jedinými „finančními šťastlivci“ ve veřejné správě jsou obce. Nejenže jim nechybějí peníze na reprodukci, tedy na údržbu jejich majetku, ale mohou se i modernizovat a rozvíjet. Obce jsou největšími investory v rámci veřejné správy, a to i bez dotací. Nicméně jejich výsledky by měly být lepší. Brzdí je však byrokracie, jíž musí čelit, a psychopati, kteří pronikli do zastupitelstev... Rozvoj obcí funguje dobře zejména tam, kde obce investují do rozvoje infrastruktury k bydlení a podnikání, kde zvelebují podmínky pro vzdělávání a rozvoj ducha. Přes veškeré byrokratické problémy kolem investic se ukazuje, že princip subsidiarity funguje. Funguje tedy všude tam, kde nedochází k plýtvání veřejných peněz na soukromé aktivity pod hlavičkou veřejné prospěšnosti, nebo tam, kde se nedají strhnout líbivou, bohužel pouze líbivou, politikou Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vladimír Kremlík, ministr dopravy: Chceme připravit a projednat návrh na možné zvýšení pokuty za porušení zákazu vjezdu těžké nákladní dopravy, která má odrazovat řidiče a dopravce, aby se vyhýbali mýtnému a sjížděli na krajské silnice.

Marek Pavlík, pedagog CEVRO Institutu: Základem struktury organizace podle holakracie jsou týmy. Ty jsou základními stavebními kameny organizace. Stavebními jednotkami rozhodně nejsou jednotlivci, oddělení, úseky nebo divize. Uvnitř týmů se jednotlivé role stanovují společně. Týmy navrhují svou strukturu samy a samy se také řídí.

Stanislav Loskot, poradce pro komunikaci a bezpečnost ve veřejné správě: Velmi zatěžující pro každého zaměstnance je obtěžování, čili chování jak spolupracovníků, tak nadřízených i podřízených. Tento druh chování vede obvykle ke snížení důstojnosti zaměstnance, vytvoření zastrašujícího a ponižujícího pracovního prostředí. Postižení zaměstnanci jako příklady uvádějí rozšiřování nepravdivých zpráv ze soukromého života zaměstnance, vyměňování a sdělování informací o pracovních schopnostech zaměstnance mezi zaměstnavateli, uveřejňování nepravdivých údajů o pracovní činnosti zaměstnance (zejména vedoucích zaměstnanců) ve sdělovacích prostředcích či rozšiřováním nepravdivých tvrzení o rodinném životě zaměstnance na pracovišti. Zde lze vysledovat přímou úměru v oblasti firemní kultury a fluktuace.

Kateřina Koláčková, ředitelka společnosti OTIDEA avz s. r. o.:  Pro starosty menších obcí, kteří zpravidla pro výkon  své funkce nejsou ani uvolněni, se osvědčují školení na míru v prostorách klientů na základě jejich požadavků a časových možností. Pokud si klient nevybere školení z nabídky na webu, může nás kontaktovat a vždy vymyslíme kurz přizpůsobený jeho individuálním potřebám.

Romana Smetánková,  česká kancelář EY: Česká centrální veřejná správa je v inovacích velmi pozadu. Na úrovni samosprávy je řada měst a obcí, jež se snaží jít s dobou. Ukazuje se (nejen u nás), že hnacím motorem je osvícená politická reprezentace a také angažovanost občanů. Nemám objektivní srovnání, jak si stojíme v porovnání se světem, ale pocitově si myslím, že zejména u velkých měst nám lehce ujíždí vlak. Vycházím i z toho, že EY problematiku tzv. měst budoucnosti řeší globálně už dlouhá leta, zatímco v Česku je to otázka spíše několika posledních let. A stále mluvíme spíše o partikulárních řešeních, než abychom tuto oblast řešili komplexně.

Jan Sedláček, místopředseda Sdružení místních samospráv ČR, starosta obce Křižánky na Žďársku: Kromě časové úspory pro účastníky webinářů, které ve Sdružení místních samospráv organizujeme v rámci projektu Správa obcí od A do Z, patří k přednostem tohoto druhu vzdělávacích akcí možnost opakovaného poslechu a také skutečnost, že účastník nemusí opustit prostředí své kanceláře. Další velkou výhodou je možnost neomezeného počtu účastníků. Na druhou stranu uspořádat úspěšný webinář je poměrně náročné. A to jak po technické stránce, tak po stránce výběru témat.

Jiří Paul, ředitel VAK Beroun: Technologie vyhodnocování satelitních snímků pro vyhledávání úniků vody z potrubí je v podstatě stejný způsob, jímž astronomové hledají vodu na jiných planetách. Satelitní snímek se pořizuje v neviditelném dlouhovlnném spektru. Výsledkem jsou jasně zvýrazněná místa potenciálního úniku vody, která se proloží vrstvou digitální mapy vodovodního potrubí. Jednotlivé nálezy se prověří pomocí softwarových filtrů a zároveň se u nich určí míra pravděpodobnosti úniku vody. Vodohospodářská společnost tak dostává formou webové aplikace interaktivní mapu, kde jsou znázorněna místa s pravděpodobným únikem vody, přičemž rádius činí zhruba sto metrů. Barevná škála navíc určuje pravděpodobnost poruchy. Aplikaci lze snadno použít i na mobilních zařízeních v terénu. V označených lokalitách se následně přesné místo poruchy hledá standardními technikami.

Aleš Erber, lesnický specialista, analytik a odborný lesní hospodář: Osobně tvrdím: Snažme se vypěstovat co nejhodnotnější les – tedy jednotlivé sortimenty, ale co nejlevněji. Příroda nám často sama ukazuje cestu, kterou se máme vydat. Stačí jen přírodě více naslouchat. Budoucnost lesního hospodářství tkví ve smysluplném omezení vstupů do výroby, tzn. že vyloučení takových nákladů, které jsou investovány zcela nepřirozeně a zbytečně s tím, že se spíše bude využívat tvořivá dynamika lesa umožňující jeho vlastníkům dosáhnout na vyšší zisky. Hlavně menší lesní majetky měst a obcí by se měly zaměřit na pěstování nejhodnotnějších sortimentů a nepoužívat způsoby pěstování lesů, které mají prvky průmyslové produkce. Jakostní hospodaření ovšem vyžaduje pečlivější přístup a lepší vnímání přirozených sil lesa a přirozených procesů. Lesnicí takové postupy znají, ale samotná podstata takové hospodaření se neobejde bez větší trpělivosti a podpory ze strany vlastníka lesa, který by měl hledět nejen na ekonomickou výkonost lesa, ale hlavně na jeho stav a vývoj po stránce ekologické i sociální.

Jiří Remeš, bývalý starosta obce Bantice na Třebíčsku: V roce 2003 nás oslovila společnost W. E. B větrná energie s. r. o. s žádostí o spolupráci při realizaci stavby větrné elektrárny v našem katastru obce.  Myšlenka se mi opravdu moc zamlouvala a začal jsem se o tyto stavby více zajímat. Společnost pro naše zastupitelstvo i zastupitelstva okolních obcí uspořádala zájezd do rakouských obcí, kde již elektrárny stály, a uspořádala pro nás besedu s jejich zástupci a představiteli. Ti hodnotili přínos elektráren pro obce vesměs kladně. Mě samotného tam zaujala větrná elektrárna s vyhlídkovým košem, který byl umístěn pod generátorem. Pokud by taková stála u nás v Banticích, jistě by to zvýšilo atraktivitu obce i turistický ruch. Vzhledem k umístění bantické větrné elektrárny by odsud byl krásný výhled do okolí krajiny. Avšak záměr se nepodařilo zrealizovat, stejně jako se nepovedlo vybudovat více větrných věží i v katastrech okolních obcí podle původního záměru. Ta naše, bantická, byla uvedena do provozu v roce 2008.

Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Otázka kupních cen při prodeji nemovitostí je poté, co byla absence odůvodnění odchylky od ceny v místě a čase obvyklé v zákoně o obcích „odměněna“ sankcí absolutní neplatnosti daného právního jednání (tedy sankcí, kterou nelze zhojit), nejčastěji diskutovanou otázkou v obcích a městech. A není divu: prodat něco pod cenou může být jednak prohlášeno následně za neplatné jednání – pokud to hned u tohoto prodeje neodůvodníme důležitým zájmem, který samospráva sleduje, jednak mohou být zastupitelé stíháni za porušování povinnosti při správě cizího majetku.  Právě proto, že nedůvodně prodali „levně“.

Zbyněk Vočka, vedoucí oddělení sociální pomoci, Odbor sociálních věcí, Krajský úřad Olomouckého kraje: Zásadním problémem neregistrovaných sociálních služeb je nemožnost dohledu nad úrovní poskytované péče a také fakt, že osoby, které péči zajišťují, nemusejí splňovat žádné podmínky (v oblasti trestní bezúhonnosti či odbornosti).

Kateřina Selníková, advokátka V4 Legal: V případě, že jde o veřejnou zakázku na stavební práce, jejíž součástí je také příprava projektové dokumentace, doporučujeme pečlivě zvážit požadavky na kvalitu, kvalifikaci a zkušenosti architektů nebo projektantů. Důraz by měl být při nastavování zadávacích podmínek rovněž kladen na organizaci realizačního týmu, a to typicky na pozici jeho vedoucího.

Jan Břeň, právník: Zkoušku zvláštní odborné způsobilosti, její členění, průběh a případné opakování upravuje § 24 zákona o úřednících, přičemž podrobnosti zejména průběhu zkoušky zvláštní odborné způsobilosti a jejího opakování jsou stanoveny v § 3 a § 4 vyhlášky č. 512/2002 Sb. S právní úpravou zkoušky souvisí, je-li při ústní zkoušce úředník hodnocen klasifikačním stupněm „vyhověl“ v obecné části i ve zvláštní části, navazující úprava tzv. osvědčení v § 25 zákona o úřednících, které takto úspěšný úředník obdrží od Ministerstva vnitra do 15 dnů ode dne konání ústní zkoušky zvláštní odborné způsobilosti (konkrétní náležitosti osvědčení o úspěšném vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti jsou stanoveny v § 5 odst. 1 vyhlášky č. 512/2002 Sb., přičemž podle odstavce 2 citovaného ustanovení vyhlášky č. 512/2002 Sb. se osvědčení vydává v jednom vyhotovení).

Petr Kolman, VŠ Ambis Praha - Brno: Podle ustanovení § 12 odst. 4 zákona o úřednících odvoláním nebo vzdáním se funkce vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu pracovní poměr nekončí. Pozor, to ovšem neplatí, v případě že byl předmětný pracovní poměr založen jmenováním na dobu určitou. Územní samosprávný celek (obec, kraj) je povinen podat vedoucímu úředníku nebo vedoucímu úřadu návrh na změnu jeho dalšího pracovního zařazení u územního samosprávného celku převedením na jinou práci. A to takovou, jež koresponduje s jeho zdravotním stavem a dosaženou odbornou kvalifikací. Nemá-li územní samosprávný celek pro vedoucího úředníka (anebo vedoucího úřadu) takovou vhodnou práci nebo ji vedoucí úředník či vedoucí úřadu odmítne, jde o překážku v práci na straně územního samosprávného celku a současně je dán výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. Dodejme, že odstupné poskytované vedoucímu úředníku nebo vedoucímu úřadu při organizačních změnách nenáleží v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání nebo vzdání se funkce vedoucího úředníka (či vedoucího úřadu).

Marcela Káňová, Advokátní kancelář Císař, Češka, Smutný: Obecně platí, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví pro případ rozporů konkrétní údaj, resp. konkrétní místo, kde má být údaj uvedený, jako rozhodující, pak je nutno na tomto místě uvedený údaj (v daném případě tedy v návrhu smlouvy) považovat za nabídkovou cenu účastníka. V souladu s tím by pak dodavatele měl požádat na základě § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, aby účastník všechny ostatní části nabídky upravil tak, aby tomuto rozhodujícímu údaji odpovídaly. Pokud by však skutečně šlo o překlep a nabídková cena uvedená v návrhu smlouvy by byla podstatně nižší, hrozilo by riziko, že účastník nebude mít vůli takovou smlouvu nakonec uzavřít. V takovém případě se domnívám, že za určitých okolností lze akceptovat i úpravu nabídkové ceny v návrhu smlouvy, a to s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 172/2018 – 44, kde bylo dovozeno, že v jím posuzovaném případě měla být oprava početní chyby v nabídkové ceně akceptována, a to s ohledem na tyto výjimečné okolnosti.

Adam Furek, právník: Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, svěřuje v § 85 písm. a) do vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce rozhodování o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí. To znamená, že vůli obce nabýt do svého vlastnictví hmotnou nemovitou věc musí předem vytvořit svým hlasováním zastupitelstvo obce. Na základě takto vytvořené vůle pak starosta (případně jiná oprávněná osoba) za obec navenek jedná, typicky uzavře kupní smlouvu či podá závazný návrh na uzavření kupní smlouvy (ve smyslu § 1731 a násl. občanského zákoníku). Bez předchozího schválení zastupitelstvem by jednání starosty (uzavřená smlouva, podaná nabídka) bylo neplatné (srov. § 41 odst. 2 a 3 zákona o obcích). Usnesení zastupitelstva přitom může být přijato jen na řádně svolaném a veřejně konaném zasedání (srov. § 93 odst. 1 a 3 a § 87 zákona o obcích). Mimo zasedání nemůže zastupitelstvo rozhodovat.*

Moderní obec v digitální verzi si můžete zakoupit (celoroční i pololetní předplatné, stejně jako jednotlivá vydání) na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec .

Tištěnou Moderní obec si můžete předplatit na: https://www.profipress.cz/predplatne/.

/rš/

 

 

 

Květnové vydání odborného měsíčníku pro feřejnou správu je už u čtenářů. Z titulní strany obálky na čtenáře pohlíží starosta městské části Praha 13 David Vodrážka, s nímž je uvnitř časopisu obsáhlý rozhovor.

Jako v každém novém vydání Moderní obce i tentokrát z jejího květnového čísla vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují.

* Starosta MČ Praha 13 David Vodrážka: Zastávám názor, že v intravilánech měst by se stavět nemělo, město by se mělo spíš rozšiřovat. Jiný přístup říká: město nerozšiřujte, ale zahušťujte ho a zastavujte zevnitř. Snad bych s ním souhlasil v případě brownfieldů, ale stavět uvnitř rondelů na sídlišti, kde lidé už 30 let bydlí, je problém. Do hotových částí města už by se stavět nemělo. Na druhé straně jsou tu platné zákony, platná legislativa. Pokud projekt vyhovuje územnímu plánu, nedá se nic dělat. Ani z pozice starosty nemohu rozhodnout ano, či ne – palec dolů, či nahoru.

* Předsedkyně Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Radka Maxová: Nedivím se, že se najdou města a obce, které z mého pohledu v zoufalství nad neutěšenou situací reagují vyhlášením bezdoplatkových zón. Ale to vnímám jako reakci na dlouhodobě neřešený problém, nikoliv jeho eliminaci. Podle mých informací má vyhlášené zóny 55 měst a obcí a dalších 36 se na to chystá.

* Starosta města Kadaň na Chomutovsku Jiří Kulhánek: Podstata problému byznysu s chudobou je v penězích. Teprve až státní penězovod, na který jsou napojeni obchodníci s chudobou, přiškrtíme, budeme moci očekávat změny k lepšímu.

* Starosta městyse Okříšky na Třebíčsku Zdeněk Ryšavý: Vyvěšením kurdské vlajky na radnici jsme chtěli upozornit a podpořit úsilí kurdského národa o vlastní stát, který jim vítězné mocnosti slíbily již před sto lety po první světové válce, ale tento slib nebyl nikdy naplněn. Vyjádřili jsme tak alespoň touto formou poděkování kurdským milicím za jejich zásadní podíl na porážce islámského státu, protože jejich příslušníci vlastně bojovali a umírali i za nás, za Evropu a Evropany. A bohužel opět dostali Kurdové řadu slibů, od kterých nyní Západ couvá…

* Starostka města Brtnice na Jihlavsku Miroslava Švaříčková (po převzetí titulu Historické město roku 2018 pro Brtnici): Toto je opravdu velká chvíle, neboť se ukazuje, že i malá sídla, jako je Brtnice, mohou dosáhnout na tak velkou cenu. Všem děkuji a slibuji, že se o památky budeme v našem městě starat i nadále a rádi. Je to pro nás velká čest.

* Ekonom Luděk Tesař: Často vzniká mylná iluze, že je snad bydlení pro obec dokonce ziskové. Tato iluze vzniká tak, že příjmy z nájmů jsou v rozpočtu jinde než náklady. Pouhý příjem z nájemného v rozpočtu neznamená zisk, protože jinde v rozpočtu jsou výdaje vztahující se k bytům. Přesto mnozí zastupitelé žijí v dojmu, že například v rozpočtu jejich města příjem z bytů ve výši 10 mil. Kč představuje čistý zisk. Jenže zastupitelé zapomínají nejen na výdaje rozpočtu, ale většinou do nákladů na byty nezahrnou ani odpisy – ty se totiž v rozpočtu nenacházejí, neboť patří do výsledovky. Nepochopený rozdíl mezi rozpočtem a výsledovkou pak iluzi zastupitelů o ziskovosti bytů často živí.

* Advokátka Petra Marková: Zvyšování nájemného není právně zcela neproblematické, některé dílčí otázky pravděpodobně vyřeší až soudní praxe – například, jaké určení srovnatelného nájemného je dostačující, zda lze nájemné zvýšit dohodou i bez určení srovnatelného nájemného, či jak je tomu s náhradou nákladů právního zastoupení ve sporech o výši nájemného.

* Analytička společnosti CRIF - Czech Credit Bureau Věra Kameníčková: Jednoznačně klesající trend vykazuje počet obcí s nepřiměřenou likviditou. V roce 2017 vykázalo likviditu v intervalu od 0 do 1 pouze 107 obcí. V témže roce však mělo téměř 500 obcí likviditu vyšší než 50. Znamená to, že tyto obce mají příliš velké množství likvidních prostředků vzhledem k objemu krátkodobých závazků. A to není příliš efektivní způsob nakládání s penězi. Hodnocení však není jednoznačné, protože jde o podílový ukazatel, takže vysokou úroveň likvidity může ovlivnit velmi malá výše krátkodobých závazků. Ale i tak vzniká otázka, proč obec drží tolik oběžných aktiv ve formě, která moc nevynášejí.

* Předseda Krajské sítě místních akčních skupin Středočeského kraje Miloslav Oliva: Bohužel máme zkušeností, že někteří začínající kolegové vnímají práci v místní akční skupině pouze jako zaměstnání od – do. Chtěli bychom to změnit, nadchnout je a získat pro danou věc. Dalším úskalím je, že starostové říkají: už o tom nemluvte, ale ukažte mi to. Čili je potřeba sdílet příklady dobré praxe, kde bude vidět, že chytré řešení obci skutečně pomohlo, ideálně v podobě uspořených financí obecního rozpočtu. Vznikla by taková virtuální platforma, na níž by se dobrá řešení nacházela, obdoba cloudu, do kterého budou technologické firmy vkládat garantovaná řešení a budou čekat poptávku ze strany samosprávy.

* Zastupitel města Kadaň na Chomutovsku David Šmíd: Každý zastupitel tak od konce letošního března má k dispozici tři hlasovací karty s unikátními obrazci na principu QR kódů. Červená karta znamená hlasování proti návrhu, zelenou kartou se hlasuje pro návrh, zatímco modrou kartu zastupitel využije tehdy, chce-li se zdržet hlasování. Hlasování probíhá zvednutím příslušné karty a skrutátor vzápětí mobilním telefonem hlasovací karty skenuje. Skrutátor nemusí jednotlivé zastupitele obcházet nebo se jinak pohybovat v sále – plynule mobilem během několika sekund nasnímá všechny zvednuté karty, a to takřka z jednoho stanoviště.  Nejde tedy o snímání čárových kódů, jaké známe například ze supermarketů. Zároveň se průběh hlasování přenáší do webového rozhraní, které lze promítat na plátno. Na něm se objeví seznam zastupitelů s údaji o hlasování a součty hlasů. Po dokončení hlasování je možné získat výsledky hlasování pro pořízení zápisu ze zasedání zastupitelstva a pro archivaci.

* Advokátka Jana Zwyrtek Hamplová: Dispozice s nemovitostmi patří v samosprávě k nejsložitějším. Obec by přitom měla jednat jak v souladu se zákonem o obcích, tak v souladu s cíli zákona a neměla by se snažit jeho text obcházet či jinak porušit. Obdobně by měla ctít občanský zákoník a institut dobrých mravů. Důsledkem porušení totiž může být následná žaloba o neplatnost uzavřené smlouvy nebo o určení vlastnického práva. Důsledky těchto žalob jsou pak už jen negativní – dlouhodobá nejistota v daném právních vztahu a následně možné i vysoké přímé škody – například úhrada již provedeného zhodnocení nemovitosti ze strany kupujícího apod.

Advokát Jan Sedláček: Praxe nepřiměřeně vysokých odvodů byla několikrát úspěšně napadena u správních soudů, které se v takových případech postavily spíše za příjemce dotací a vyslovily se ve prospěch širšího uplatnění principu přiměřenosti. V souladu s tímto principem měly finanční úřady při svém rozhodování vždy zvažovat také konkrétní okolnosti porušení dotačních podmínek, (nízkou) závažnost takového porušení, jeho vliv na dosažení účelu dotace, případně též hospodárnost uložené sankce.*

/rš/

Předplatné tištěné Moderní obce si můžete objednat na: https://www.profipress.cz/predplatne/.

Digitální verzi Moderní obce (jednotlivých vydání i celého ročníku) si můžete předplatit na: https://digi.profipress.cz/.

 

 

 

 

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down