Zkušební provoz vůbec první kompostárny rostlinného odpadu na svém území zahájilo hlavní město Praha 3. července. Zařízení, které se nachází na volném pozemku na okraji městské části Praha-Slivenec nedaleko Pražského okruhu, bude provozovat prostřednictvím své příspěvkové organizace Lesy hl. m. Prahy. Začíná tak fungovat první z uvažované sítě ekologických pražských kompostáren, které by bioodpad z domácností a zahrad i zbytky zeleně z údržby zelených ploch zpracovávaly na kompost. Kapacita slivenecké kompostárny bude až 7000 tun bioodpadu ročně.

Pražané budou moci do kompostárny přivézt až 250 kilogramů bioodpadu měsíčně zdarma. V kompostárně se tak mohou jednoduše zbavit například suchého listí a rostlin, posekané trávy, pilin a odřezků nebo zbytků, které v kuchyni zůstaly po zpracování ovoce a zeleniny. Každý, kdo v kompostárně odevzdá biologicky rozložitelný odpad, bude mít možnost bezplatně si zde odebrat hotový kompost jako přírodní hnojivo na vlastní zahradu nebo pole. Kompost ze slivenecké kompostárny bude kromě soukromých zahrad v budoucnu hnojit i půdu městské zeleně a parků.

Nová kompostárna plně zapadá do našeho plánu odpadového hospodářství. Rostlinný odpad je cennou surovinou, která může sloužit k zúrodňování půdy. Je škoda ho pálit ve spalovně,“ říká radní pro oblast životního prostředí Jana Plamínková.

Kompostárnu tvoří zpevněná plocha s odvodněním, na které se bude přijímat materiál ke kompostování a kde bude probíhat samotný proces kompostování a dále objekt obsluhy s provozními buňkami. Na strojní vybavení nezbytné pro její řádný provoz Lesy hl. m. Prahy získaly od hlavního města dotaci ve výši 20,6 milionu Kč. Z těchto prostředků nakoupí potřebnou techniku – drtič pro přípravu materiálu ke kompostování, třídič, překopávač kompostu, který zajistí správné zpracování hmoty kompostu a dodržení technologických postupů, traktor, nakladač s výsuvným ramenem pro manipulaci s materiálem a další vybavení. V současné době probíhá výběrové řízení na nákup strojů, proto kompostárna začíná fungovat ve zkušebním provozu s provizorním vybavením, zatím pouze pro občany. Do konce letošního roku by již kompostárna měla být kompletně vybavena a připravena na stoprocentní zatížení. K dispozici pak bude také pro firmy a další subjekty, které zajišťují údržbu parků a zeleně a potřebují zpracovávat rostlinný odpad.*

Umístění kompostárny: K Austisu, 150 00 Praha 5, 50.0198786N, 14.3317914E

Provozní doba: ve vegetační sezoně pondělí – pátek 7.00 – 18.00 hodin, sobota 7.00 – 15.00 hodin; mimo vegetační sezonu pondělí – pátek 7.00 – 17.00 hodin, sobota 7.00 – 15.00 hodin

/Hof/

Na Císařském ostrově v Praze pokračuje celková přestavba a rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV). Nová vodní linka se začíná zakrývat a na řadu přicházejí montáže technologických zařízení.

Podle dnes vydané tiskové zprávy Magistrátu hlavního města Prahy je v současné době z podstatné části již dokončena hrubá stavba stavebního objektu hrubé předčištění (1. stupeň čištění odpadních vod). Byly tam zahájeny montáže technologických zařízení. V hlavní stavební jámě se intenzivně vykonávají práce na stavebních objektech jednotlivých částí technologické linky. Realizace probíhá směrem od východní, nejnižší, části stavební jámy k její nejvyšší západní části.

V pokročilém stadiu stavebních prací jsou objekty třetího stupně čištění a povodňové čerpací stanice. Postupně se provádějí hlavní stavební konstrukce na objektech usazovací nádrže, biologická vodní linka a dmychárny. Rovněž na třetím stupni čištění a první části usazovacích nádrží byly zahájeny montáže technologického zařízení.

V zimě, především v lednu, způsobily nepříznivé povětrnostní podmínky zpomalení výstavby. Nyní jsou stavební a montážní práce organizovány s cílem toto zdržení dohnat. Na stavbě aktuálně pracuje více než 800 zaměstnanců Sdružení ÚČOV Praha a jeho subdodavatelů.

Jak tisková zpráva uvádí, stavební práce probíhají uspokojivě, byť určité potíže způsobily nepříznivé povětrnostní podmínky. Ty spolu se zpožděním tzv. kompenzačních opatření vedly ke vznesení nároku dodavatele stavby na prodloužení termínu ukončení a rovněž náhradu nákladů s tím spojených. Správce stavby tyto nároky podrobně prozkoumal a doporučil investorovi, kterým je Hlavní město Praha, aby je uznal. Zmíněné nároky budou nyní předmětem jednání Rady hlavního města.

Podle dosud platné smlouvy o dílo je lhůta pro realizaci stavby 30 měsíců s plánovaným ukončením stavby do 9. 4. 2018. Podmínka č. 48 stavebního povolení omezovala postup výstavby po jejím zahájení do doby, dokud nebudou funkční tzv. kompenzační opatření. To jsou opatření snižující dopad eventuálních povodňových průtoků na skutečné výšky hladin při takových průtocích. Opatření byla realizována v období po zahájení stavby nové vodní linky a plně funkční se stala k 10. 1. 2016.

Sdružení ÚČOV Praha uplatnilo nárok č. 001 na prodloužení Lhůty pro realizaci jako důsledek omezení postupu do tohoto data. Po podrobném posouzení doporučil správce stavby objednateli uznat prodloužení lhůty pro realizaci o 121 dní a v současné době jsou v tomto smyslu připravovány podklady pro rozhodnutí Rady hlavního města Prahy. „Toto prodloužení znamená dokončení stavby a její uvedení do Zkušebního provozu k 7. 8. 2018. Vlastní zkušební provoz by potom probíhal do 7. 8. 2019,“ připomíná radní hl. m. Prahy Jana Plamínková.

V této souvislosti dále zhotovitel uplatnil nárok na náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s omezeními způsobenými podmínkou č. 48 Stavebního povolení. Správce stavby po podrobném posouzení doporučil uznat tyto náklady ve výši 114.291.490,60 Kč bez DPH. V uplynulém období rovněž zhotovitel uplatnil v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy o dílo nároky č. 002 a 003, které souvisí s nepředvídatelnými fyzikálními podmínkami na staveništi a nárok č. 004, který souvisí především s nepředvídatelnými fyzikálními podmínkami na staveništi, které byly po uzavření smlouvy o dílo způsobeny povodní v roce 2013.

Tisková zpráva dále uvádí, že správce stavby doporučil objednateli po podrobném posouzení uznat oprávněné náklady u Nároku č. 002 ve výši 323.444,44 Kč bez DPH, u Nároku č. 003 ve výši 2.362.302,07 Kč bez DPH a u Nároku č. 004 ve výši 41.843.847,21 Kč bez DPH. Souhrnné náklady nároků č. 001, 002, 003 a 004, v případě schválení objednatelem (HMP), představují částku 158.811.084,32 Kč bez DPH, což je 2,75 % z ceny díla ve výši 5.786.594.898 Kč bez DPH.

/tz/

 

V hlavním městě začal pilotní projekt sběru bioodpadu. První nádoby jsou rozmístěny u vybraných bytových domů v městské části Praha 13. Realizaci projektu zajišťuje odbor ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy ve spolupráci se společností Pražské služby, a. s. Výsledky a zkušenosti z projektu se stanou podkladem pro postupné zavádění celoplošného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu na území české metropole.

Do projektu je přímo zapojeno 33 domů, což čítá téměř 1200 bytů, přičemž sběr je zaměřen na rostlinnou složku bioodpadu. Počítá se především s bioodpadem vznikajícím v kuchyních, do nádob se mohou dávat i zbytky rostlin, hlína, tráva, rozřezané větvičky, umaštěné papíry, prostě cokoliv, co je rostlinného původu a po vhození do kompostu se dokáže rozložit.

V rámci projektu bylo rozmístěno 38 hnědých nádob, nejčastěji s objemem 240 litrů. Většina z nich je uzamčena. Jde o speciální nádobu, která je provětrávaná v horní části konstrukce. Zpočátku je svoz stanoven jednou týdně, počítá se s navýšením až dvakrát týdně. Bioodpad se odváží na průmyslovou kompostárnu Úholičky.

Bioodpad je v Úholičkách zpracováván tradičním kompostováním. Po skončení procesu je výsledkem zralý kompost, který se vrátí přímo nebo v podobě substrátu zpátky do půdy. "Jedním z nejzávažnějších problémů životního prostředí v posledních letech je zvýšená eroze a tím spojená degradace zemědělského půdního fondu. Zjednodušeně řečeno dochází k odnosu nejúrodnější části půdy. Navracením kompostu do půdy se dá erozi úspěšně bránit,“ vysvětluje pražská radní Jana Plamínková. Zapravení kompostu do půdy má přínosy pro udržení a obnovu kvality půdy, dále zvýšení půdní úrodnosti a má pozitivní vliv na ochranu životního prostředí. Třídění a zpracování bioodpadu kompostováním s navrácením do půdy patří odpadové hospodářství mezi významné cíle s nenahraditelnou rolí.

Bioodpad z domácností, především od rodinných domů, se v Praze sbírá od roku 2004. Komerční varianta služby je dostupná v posledních letech pro kohokoliv, kdo o ni projeví zájem. Kvalita vytříděného bioodpadu a čistota sběru je klíčová pro výrobu kvalitního kompostu. Obsah hnědých popelnic je pravidelně monitorován, a pokud obsahuje příměsi, nelze jej zkompostovat.

Svoz bioodpadu z domácností je už třetí velký magistrátní pilotní projekt, na kterém se podílí Pražské služby. Jsme rádi, že můžeme přispět našimi zkušenostmi tentokrát ze svozu biologicky rozložitelného odpadu a zároveň i technickou podporou. V minulosti jsme se aktivně podíleli na pilotním projektu svozu kovových obalů nebo svozu tříděného odpadu z činžovních domů v Praze 7,“ pozýnamenává tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

V současnosti může směsný komunální odpad, tj. odpad, který se běžně dává do černé popelnice, obsahovat až 40 % biologicky rozložitelné složky. Projekt ověří možnou kvantitu vytřídění rostlinné biologicky rozložitelné složky. „Lidem chceme umožnit pohodlně a při tom efektivně třídit bioodpad,“ uzavírá Jana Plamínková. Podporou je informovanost občanů, a to jak osobní formou, tak veřejnou propagací, mezi kterou patří například polepy nádob.* Účastnící projektů se mohou pro přímé informace registrovat na adrese: https://bio.praha.eu

/tz/

 

K foto:

První nádoby jsou rozmístěny u vybraných bytových domů v městské části Praha 13

Foto: archiv hl. m. Prahy

 

Dlouho diskutovaná proměna Karlova náměstí v české metropoli je o krok blíže realizaci. Rada hl. m. Prahy dnes schválila, že budoucí podobu náměstí určí tzv. soutěžní dialog, který společně uspořádá Institut plánování a rozvoje Prahy (IPR) a magistrátní odbor strategických investic. Vítězný architektonicko-urbanistický návrh bude znám letos v září.

Karlovo náměstí je vůbec největší pražské náměstí. Spíš než jako náměstí ho však lidé vnímají jako park nebo frekventovaný uzel hromadné i automobilové dopravy. Parková úprava náměstí z 19. století, za kterou stojí významný zahradní architekt František Thomayer, je ostatně i památkově chráněna. V současné době však náměstí působí zanedbaným dojmem.

„Karlovo náměstí je jedním z nejdůležitějších veřejných prostranství v Praze. Jeho dnešní podoba je však již delší dobu neudržitelná. Jsem proto ráda, že jsme nyní nalezli řešení, které umožní se v krátké době dobrat ke kvalitnímu návrhu,“ uvedla pražská primátorka Adriana Krnáčová.

O tom, že si Karlovo náměstí zaslouží revitalizaci, se mluví už od sklonku minulého století. Ovšem žádný z dosud vzniklých návrhů se nepodařilo dovést do konce, protože každá ze zainteresovaných stran má velmi odlišná očekávání. „Revitalizace Karlova náměstí je komplikovanější úkol, než by se mohlo zdát. Na jedné straně totiž stojí požadavky památkové péče na zachování Thomayerova konceptu parkového náměstí – a zároveň je třeba náměstí upravit tak, aby mohlo i v 21. století sloužit jako příjemné místo k pobytu či společenskému a kulturnímu vyžití,“ připomněl Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje Prahy. Zadání soutěžního dialogu bude vycházet z prověřovací studie, kterou vytvořil IPR v roce 2016.

Forma soutěžního dialogu byla zvolena právě proto, že mezi různými aktéry (městská část Praha 2, Národní památkový ústav, Magistrát hl. m. Prahy) zatím o budoucí podobě náměstí nepanuje shoda. Přijatelný kompromis mezi různými pohledy na věc lze odpovědně učinit až v průběhu zpracovávání návrhu. Metoda soutěžního dialogu umožňuje, aby všichni zainterestovaní průběžně diskutovali s projektanty i dalšími odborníky o jednotlivých aspektech návrhu. Na rozdíl od obvyklé architektonické soutěže není potřeba mít hned na začátku jednoznačně specifikované zadání. Může tak vzniknout více variant řešení.

„Soutěžní dialog umožňuje vzájemně koordinovat jak fázi rozhodování, tak fázi navrhování. Podobný proces jsme již úspěšně vyzkoušeli na projektu Císařského ostrova. Je myslím velmi dobré, že se takto i do Česka dostávají alternativní formy architektonických soutěží,“ konstatovala pražská radní Jana Plamínková.

Obecné zadání soutěžního dialogu bude vycházet z prověřovací studie, kterou vytvořil IPR v roce 2015. Hned na počátku se také bude konat veřejná konference, kde se bude o Karlově náměstí a jeho proměně diskutovat v široké skupině odborníků (urbanistů, krajinářských architektů, památkářů, dendrologů a dalších). Z ní pak vzejde podrobnější zadání pro jednotlivé soutěžící týmy. V září by pak měl být znám vítězný návrh i projektant, který se postará o veškerou projektovou dokumentaci až do fáze realizace.

Karlovo náměstí v Praze je rozlohou 80 552 m2 největší u nás a zároveň jedno z největších v celé Evropě. Pražské Václavské náměstí jako druhé největší v ČR má rozlohu zhruba 45 000 m2. Třetím největším náměstím v Česku je se svými 36 650 m2 Masarykovo náměstí v Jihlavě.*

/zr/

Na snímku:

Pohled na park na Karlově náměstí v Praze v jeho současné podobě

Foto: archiv MHMP

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down