Poslední předvánoční týden v Poslanecké sněmovně byl v duchu energetiky a vysokých cen energií. Ty jsou obrovským problémem, především pro nízkopříjmové domácnosti. Odcházející kabinet Andreje Babiše se k tomu snažil na poslední chvíli předložit návrhy. Při prvním pohledu na navržený program jednání uplynulého týdne mě ale jako první napadla otázka: Co vláda dělala poslední čtyři roky, respektive osm posledních let? Problém vysokých cen přece nevznikl až v posledních týdnech.

Hlavními faktory ovlivňující současnou vysokou cenu energií jsou vysoká cena zemního plynu a systém emisních povolenek, tzv. Evropský systém pro obchodování s emisemi, který byl spuštěn v roce 2005 /více informací na Jak fungují evropské emisní povolenky? (faktaoklimatu.cz)/.

Dobrá myšlenka se však utrhla ze řetězu a z emisních povolenek se stal spekulativní produkt kapitálového trhu. Na evropské úrovni bude nutná rychlá reakce a redefinování pravidel obchodování. V době roztáčení inflační spirály, k čemuž svým bezduchým rozhazováním peněz přispěla i česká vláda, jsou emisní povolenky pod náporem investorů. Ceny letí nahoru a spolu s vysokou cenou zemního plynu jsou nejvýznamnějším faktorem určujícím konečné ceny elektrické energie a tepla.

Odcházející vláda nám navrhla několik věcí, z nichž nejviditelnější je nulová DPH za energie. Tento režim měl trvat jeden rok. Návrhy jsme odmítli. Odpuštění DPH na rok není žádným řešením! Co bude poté? Jak nahradíme předpokládaný výpadek příjmů v částce zhruba 25 miliard korun? Opět si půjčíme? Omezíme zdravotnictví či školství, nebudeme investovat?

Ministři odcházející vlády navrhli mimo jiné odklonění prostředků z Modernizačního fondu do státního rozpočtu a částečně výpadek příjmů nahradit. Modernizační fond je jedním z hlavních zdrojů peněz na nutnou modernizaci energetiky. Vydrancování takového zdroje by nás v budoucnosti mohlo hodně mrzet. Mimochodem, zmíněných více jak 25 miliard by se nedotklo pouze státního rozpočtu, ale i rozpočtů krajů a obcí.

Za holý amatérismus se dá také považovat, že předkládané návrhy byly v rozporu s evropským právem. Je to však prý „nějak předjednáno,“ jak řekla vlídným hlasem vypravěče pohádek odcházející ministryně Alena Schillerová. Amatérismus a nezodpovědnost ale pohádkový tón nezachrání.

Řešení současné energetické krize vidím v několika nástrojích.

  1. Problém nízkopříjmových domácností řešme adresně – sociální systém (ač nedokonalý, často kritizovaný a zralý pro reformu) máme – příspěvek na bydlení.
  2. Jednejme na evropské úrovni o redefinici systému obchodování s emisními povolenkami.
  3. Nedrancujme finanční nástroje pro modernizaci energetiky (Modernizační fond) a bez odkladu s těmito nástroji pracujme.
  4. Přijměme moderní energetickou legislativu, která mimo jiné umožní rozvoj komunitní energetiky.
  5. Proveďme revizi činnosti a pravomocí Energetického regulačního úřadu, a to po vzoru bankovního sektoru (bizarní situací je, že zkrachoval dodavatel elektrické energie pro tento úřad, který má primárně chránit spotřebitele).
  6. Smiřme se s tím, že rozvoj obnovitelných zdrojů není možný bez udržení a modernizace zdrojů energie z jádra a pro určité období také plynu.
  7. Investujme do úspor a modernizace přenosových soustav. Snažme se modernizovat soustavu tak, aby se tzv. výroba energie co nejvíce přiblížila spotřebě, a to jak časově, tak vzdáleností. To souvisí s investicemi do decentralizovaných zdrojů energie.

Řada výše zmíněných nástrojů nevyřeší problém ze dne na den, jejich realizace je ale nezbytná a čas běží. Česká republika má aktuálně instalovaný výkon přes 20 000 MW, přičemž v jádře 4 300 MW a v uhlí 10 000 MW, tyto zdroje vyrábí cca 80 % elektřiny v ČR (jádro 37 %, uhlí 47 %).

Je tu řada samostatných zásadních témat, jako je například nutnost zahájení projektu obnovy dosluhujících jaderných bloků v Dukovanech. Sněmovna tento týden potvrdila důležitost jaderné energetiky pro nízkoemisní energetiku. Pokládám to za velmi důležitý krok. Prosazení energie z jaderných zdrojů, jako nízkoemisní zdroje, by mělo být jedno z hlavních témat našeho blížícího se předsednictví v Radě EU.

Dalším samostatným tématem je pak masivní podpora státu pro „drobná“ řešení, jako jsou fotovoltaické panely na střechách rodinných domů či využití nemalého množství veřejných budov. Česká energetika musí projít razantní modernizací. Důvody jsou nejen ve vysokých cenách, ale také ve stabilitě energetické soustavy a v národní bezpečnosti. Konkrétní řešení v budoucnu představím, jedná se o jedno z mých velkých témat v tomto volebním období.

Autorem textu je člen dolní parlamentní komory a neuvolněný místostarosta města Pacova Lukáš Vlček

Přeji Vám všem hodně zdraví, úspěchů a štěstí v příštím roce a s jeho příchodem dobijte svoje vnitřní zdroje energie ve společnosti své rodiny a přátel!

Ing. Lukáš Vlček,

poslanec Parlamentu ČR,

místostarosta města Pacova

Na horním snímku: Město Pacov

Foto: archiv města

Společnost Elektrárna Dukovany II, a. s., ze Skupiny ČEZ dnes získala od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost povolení k umístění nového jaderného zdroje v Dukovanech. Jde o jeden z nejvýznamnějších přípravných kroků před zahájením stavby a výběrem dodavatele. Příprava a zpracování dokumentace pro licenční řízení trvala pět let a její součástí bylo přes 200 odborných studií, analýz a rozborů. Klíčové materiály jsou veřejně dostupné.

Žádost o povolení k umístění nového jaderného zdroje podala společnost Elektrárna Dukovany II, a. s., (EDU II) Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost před rokem. Samotná příprava už ale začala o pět let dříve, v roce 2015. Podklady k dokumentaci, která má sama o sobě přes 1600 stran, zpracovávaly tři desítky odborníků ze společností EDU II, ČEZ a dalších institucí, jako je například Výzkumný ústav vodohospodářský, Masarykova univerzita nebo ÚJV Řež. EDU II nyní povolení získala.

„Jde o jeden z velmi významných milníků. Přípravě dokumentace i samotnému správnímu řízení jsme věnovali opravdu velkou pozornost a úsilí. Navíc jsme maximálně transparentní, kdy jsme zveřejnili například celou Zadávací bezpečnostní zprávu a další materiály, veřejnost tak k nim má volný přístup,“ uvádí předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš.

Dokumentace mimo jiné popisuje a vyhodnocuje, zda je lokalita pro umístění nového jaderného zdroje vhodná. Zabývá se například přírodními podmínkami včetně zajištění vody, popisuje a hodnotí koncepci projektu, otázky zajištění kvality a zabývá se i předběžným vlivem provozu na obyvatelstvo a životní prostředí, případně budoucím způsobem vyřazení elektrárny z provozu.

Předmětem vydaného povolení je umístění dvou jaderných zařízení, každého s jedním tlakovodním reaktorem o maximálním elektrickém výkonu do 1200 MWe. „Aktuální je stavba jednoho bloku ve výkonovém rozmezí do 1200 MWe, povolení se nicméně týká dvou jaderných zařízení. Jednak jsme takto připravovali dokumentaci od roku 2015 a především nám to umožňuje zohlednit případné další energetické a klimatické cíle v budoucnu,“ vysvětluje generální ředitel společnosti EDU II Petr Závodský.

Právě založení dceřiné společnosti Elektrárna Dukovany II, která má přípravu stavby na starosti, bylo v roce 2015 prvním významným oficiálním milníkem. Tato firma už má k dispozici stanovisko EIA (posouzení vlivů na životní prostředí), které získala v roce 2019, dalším klíčovým krokem byl především podpis smluv mezi společností Elektrárna Dukovany II, ČEZ a státem, zastoupeným Ministerstvem průmyslu a obchodu, v červenci loňského roku. Po získání povolení k umístění bloků dle atomového zákona by mělo následovat jak vyhlášení tendru na dodavatele, tak také zahájení územního řízení podle stavebního zákona.

Jak dokumentace týkající se aktuálně vydaného povolení, včetně Zadávací bezpečnostní zprávy, tak i další materiály jsou k dispozici na webových stránkách společnosti ČEZ na adrese www.cez.cz/njz.

Odborná i laická veřejnost tak dostává k dispozici například velmi podrobnou analýzu lokality. Pozemek pro nový zdroj patří mezi neprověřenější v České republice. Přímo v lokalitě budoucí stavby provedli experti přes 170 geologických vrtů, kvůli sledování podzemní vody zároveň vyvrtali 30 hlubokých vrtů o hloubce až 150 m a celkové délce téměř 2 km. Dalších 66 průzkumných vrtů zvládly vrtné soupravy v okolí. Jen pro uchování vzorků hornin (takzvané vrtné jádro) museli použít přes 1300 kontejnerů.

/zr/*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down