Vlekoucí se koronavirová epidemie už od loňska zaměřuje pozornost především na téma zdraví. Zdraví jednotlivce, skupiny (např. školního kolektivu), celé společnosti. Mnoho lidí se začalo (chtě nechtě) více hýbat a vyhledávat k tomu vhodná místa.

Nejdostupnější možností pohybu je chůze, ideálně na čerstvém vzduchu. Začít lze už na prahu našich příbytků. Vyvstává současně otázka, jak je to s tím čerstvým vzduchem, hlavně ve větších městech. Avšak i s tím může ve finále pomoci, budou-li naše města a obce přívětivé k chodcům příp. cyklistům, umožní jim bezpečnou průchodnost územím a občanskou vybavenost v dostupné vzdálenosti.

Náměty a dobrou praxi z oblasti uzpůsobování veřejného prostoru obcí a měst tak, aby byl udržitelný a v rozumné míře přístupný pěší dopravě, přinesla mezinárodní konference Pěšky městem. V říjnu ji v Praze uspořádala organizace Pěšky městem (dříve známá jako Pražské matky), která dlouhodobě hájí chůzi jako nejlepší způsob dopravy na krátké vzdálenosti.  Na svém kontě má řadu projektů zaměřených na ochranu chodců - zejména dětí na cestách do školek a škol. 

Konference upozornila na fakt, že ve městech, kde se dobře chodí, se obyčejně i dobře žije. „Chůze je nejpřirozenější pohyb a chodcem je během dne každý z nás. Chůze hraje ve městě též roli dopravy a může být řešením pro mnoho současných problémů – ohřívání měst vlivem klimatických změn, nedostatek každodenního přirozeného pohybu, znečištěné ovzduší, zahlcenost měst nadměrnou automobilovou dopravou i parkujícími auty, nesamostatnost dětí či sociální izolace,“ uvedla Petra Syrová, předsedkyně organizace Pěšky městem.

Konferenci otevřelo představení tzv. patnáctiminutového města. Autor konceptu, Carlos Moreno, francouzský vědec a poradce pařížské starostky pro oblast Smart Cities, soudí, že pro obyvatele měst je výhodné žít ve městě krátkých vzdáleností, kde vše podstatné (škola, úřady nebo služby) je dostupné maximálně čtvrt hodiny chůze nebo jízdy na kole.

Další zahraniční zkušenosti na téma zpřístupňování městského prostoru chodcům a zklidňování dopravy zprostředkovala mezi jinými též Petra Jens z vídeňské Agentury pro městskou mobilitu a Jim Walker z Velké Británie, zakladatel organizace Walk 21. O zkušenosti z Česka se s posluchači podělili např. dopravní projektant Květoslav Syrový či krajinná architektka Lucie Miovská. Prostor dostali také zástupci Prahy, Jihlavy, Plzně, Karlových Varů či Uničova.

Kompletní záznam bohatého programu dvoudenní konference Pěšky městem je k dispozici na stránkách www.peskymestem.cz v sekci Ozvěny konference.

Dozvuky konference nabídneme rovněž v lednovém vydání časopisu Moderní obec. Podrobněji se zaměříme na zavádění tzv. školních ulic, účinného opatření na zklidňování dopravy v blízkosti školních budov a podporu pohybu dětí.*

/sd/

Foto: Jan Hromádko

Součástí pestrého programu konference Pěšky městem byl i workshop Jak číst město, který (teoreticky i v terénu) vedl architekt Osamu Okamura.

Soutěž agentury CzechInvest s názvem Inspirativní region oceňuje projekty, které propojují místní samosprávy a podnikatelské prostředí. Výsledky letošního ročníku byly zveřejněny ve čtvrtek 2. prosince v Praze. První místo patří Statutárnímu městu Jihlava s projektem elektronických služeb pro podnikatele.

Do finálové pětice soutěže Inspirativní region (dříve Investičně atraktivní region) se probojovalo Statutární město Jihlava, Statutární město Brno, Městský obvod Ostrava-Poruba, město Žďár nad Sázavou a město Kunovice. Jejich zástupci obhajovali ve čtvrtek 2. prosince soutěžní projekty před odbornou porotou v Kampusu Hybernská v Praze. Členy poroty byli například  Patrik Reichl, ředitel agentury CzechInvest, Marie Zezůlková, ředitelka Odboru regionální politiky MMR či Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR.

První místo patří Jihlavě za trojlístek elektronických služeb pro podnikatele. Jde o aplikaci Mapa pozemků pro investory, aplikaci Poplatek z pobytu pro podnikatele v sektoru v ubytování a objednávkovou aplikace WebCall pro vyřizování žádostí na živnostenském úřadě.

Druhý skončil Žďár nad Sázavou s projektem Průmyslová zóna Jamská II. Město díky tomuto projektu získalo k původním plně obsazeným 20 hektarům (průmyslová zóna Jamská I) dalších 10 hektarů určených k výrobě a komplementární činnosti s vyšší přidanou hodnotou. Město hodlá v této zóně upřednostňovat malé a střední firmy se zaměřením na technologie, výzkum a vývoj.

Třetí místo má Ostrava-Poruba s projektem Sdílko Poruba. Sdílko (sdílené modulární kontejnery) je pop-up expozicí, netradičním výstavním a prodejním prostorem. Koná se jako bienále vždy v jiných částech městského obvodu, kdy se představují zajímaví prodejci a obchodníci z Ostravy a okolí. Projekt umožňuje vytvářet nové spolupráce a vyzdvihuje důležitost lokálních a kamenných prodejen.

Město Kunovice soutěžilo s projektem rozšíření prostor infrastruktury Podnikatelského inkubátoru Kunovice – Stará škola. Tyto prostory přinesly městu navýšení počtu podnikatelských subjektů i zvýšenou nabídku služeb v oblasti kreativního průmyslu.

Brno do soutěže přihlásilo projekt Prototypuj a ověřuj. Jedná se o nástroj financování kritické, rané fáze inovativních projektů. Výstupem má být prototyp či služba, kterými si jednotlivci nebo firmy otestují, zda jejich výrobky nebo nápady obstojí v tržním prostředí. Program cílí na fyzické osoby i malé a střední podniky se sídlem či provozovnou v Jihomoravském kraji.*

/sd/

Na snímku zástupci měst, která tvořila finálovou pětici soutěže Inovativní region 2021. Na pódiu zleva: Vladimír Křivánek, vedoucí odboru informatiky jihlavského magistrátu,  Eva Holzová, manažerka smart city projektů brněnského magistrátu, Bronislava Kulíšková, ekonomka Podnikatelského inkubátoru Kunovice, Lucie Baránková Vilamová, starostka Ostravy-Poruby a Martin Mrkos, starosta Žďáru nad Sázavou.

Jihlava je prvním statutárním městem v České republice, které má za sebou rok fungování Zásad pro spolupráci s investory, což je nový nástroj pro udržitelný rozvoj výstavby. Které konkrétní zkušenosti první rok přinesl a co bylo potřeba upravit, se dozvíte na on-line konferenci 11. listopadu.

Zásady pro spolupráci s investory jsou závazný a veřejný dokument stanovující pravidla pro vstup developerů do území konkrétního města. Jde o stále rozšířenější způsob, jak vést jednání ke vzájemné spokojenosti investora i obyvatel města. V praxi fungují již například v Říčanech, Táboře, Mnichově Hradišti, Brně, Břeclavi, několika městských částech Prahy, aktuálně se připravují v Liberci, Pardubicích, Karviné, Olomouci a na dalších místech včetně hlavního města Prahy.
Účastníci on-line konference nazvané Město a developer: Co přinesl první rok fungování Zásad, která se uskuteční 11. listopadu od 15:30 do 17:30, se dozvědí, co obnášela implementace nových pravidel, které výhody horácké metropoli a developerům přinesla a co bylo potřeba upravit. Chybět nebude ani kontext nového stavebního zákona a nařízení EU o Taxonomii udržitelných aktivit, které brzy zásadním způsobem ovlivní rozvoj měst v České republice.
Registrace zdarma na http://bit.ly/jihlavskezasady.
PODROBNÝ PROGRAM
* 15:30 – 16:20: Rok se Zásadami pro spolupráci s investory
Vít Zeman, náměstek primátorky Jihlavy
Jaroslav Huňáček, Krajská hospodářská komora Kraje Vysočina
* 16:20 – 17:10: Rozvoj měst a EU Taxonomie udržitelných aktivit
Tomasz Heczko, Frank Bold Advokáti
Vít Zeman, náměstek primátorky Jihlavy
Zdeněk Ondrák, Oddělení strategického plánování kanceláře primátorky Jihlavy
* 17:10 – 17:30: Nový stavební zákon a plánování měst
Petr Bouda, Frank Bold Advokáti*
/zr/

Úvodní rozhovor dubnového vydání Moderní obce jsme připravili s Klárou Čudrnákovou, starostkou Dražůvek na Hodonínsku. Ta se také stala tváří aktuálního čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Dubnové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Téma měsíce tentokrát nese název Finance pro projekty obcí, měst a krajů. Jako vždy i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách dubnového čísla našeho časopisu vystupují.

* Klára Čudrnáková, starostka Dražůvek na Hodonínsku: Trvá to už příliš dlouho (řeč byla o pandemii koronaviru – pozn. redakce) a naději z veřejného prostoru není kde čerpat, média ukazují jen zmar a špatné zprávy. Nebudu tu rozebírat děti a jejich rok u počítačů nebo zavřené živnosti a obchody, to je kapitola sama pro sebe a velmi, velmi smutná. Bez pomyslného světélka na konci tunelu, ať už se přijímají vládní opatření taková nebo maková… jaký na tom hledat duchovní rozměr, pokud nejste odevzdaný fatalista? Tady už nejde o návrat k „rozežranosti“ předkovidové doby, ale o návrat k nutnosti pracovat, vzdělávat se, lidsky důstojně existovat… každý svým způsobem hledá vysvětlení, ale prázdných řečí už bylo ve veřejném prostoru tak moc, že přestaly působit. V těžké situaci hledáte podstatu, ne faleš...

Dá se to pojmout i jinak, ale to zřejmě nebude recept pro všechny. Jsme regionem, kde víra v existenci vyššího řádu, než je ten pozemský, je dosud součástí života. Ve farnosti máme šikovného mladého kněze, který nabídl, že v určitý čas bude lidem v kostele k dispozici, aby si, pokud mají potřebu, přišli popovídat. Já sama nejsem praktikující věřící a do kostela chodím jen o větších svátcích, ale považuji se za křesťanku. A tuto nabídku zajít do kostela – ne ke zpovědi, ale jen tak si popovídat, najít povzbuzení a pochopení, považuji za formu žádoucí psychoterapie.

A ještě jeden příklad – dokonce o něco dřív, než se tento moribundus u nás objevil (na slovo covid už mám alergii), oslovil obec jeden mladý pán (všimněte si, že zase mluvím o mladém člověku) s tím, že by na návrší nad Dražůvkami, odkud jsou vidět kostelní věže všech okolních obcí, rád postavil kapličku zasvěcenou sv. Anežce České jako patronce a ochránkyni nemocných a těch, kdo o ně pečují. Už z vlastní iniciativy nechal připravit i projekt a namalovat obraz světice. Svoji myšlenku konzultoval samozřejmě i s církví, která ho stejně jako obec podpořila. Na takovou věc potřebujete i oficiální povolení se všemi náležitostmi, což jsme absolvovali, a stavbu kapličky zahájíme ve chvíli, kdy to povětrnostní podmínky dovolí. Už byl posvěcen základní kámen a pokračuje finanční sbírka, do níž samozřejmě obec přispěje též.

A jak iniciátor celé akce na nápad přišel? Sám neví… prostě se stalo. Třeba se zázraky opravdu dějí...

* Karolína Koubová, primátorka statutárního města Jihlavy: V našem městě máme celkem propracovanou studii vizuálního smogu. Ta nebývá zcela běžnou součástí kulturních strategií, ale mohu ji jedině doporučit. Studie nám řeší například to, jak ve městě vypadají propagační a inzertní plochy, jak můžeme pomoci nájemcům vitrín v historickém centru města tak, aby domy ze 16. století nebyly ověšeny igelity a kolíčky na prádlo. Díky ní se nám podařilo omezit i reklamy na vozech MHD, taky aby nepokrývaly skla vozidel, což vítají i cestující, kteří nás na to sami upozornili. Jsem přesvědčena, že město si určitou regulaci v této oblasti zaslouží.

Osobně mám i velkou radost z projektu Jihlava vzdělává kulturou. Obecně totiž existuje obrovská nabídka kulturních aktivit pro školy, které se v ní však složitě orientují. Nám šlo o tom zkoordinovat poptávku škol, jejich vzdělávací plán a současně program kulturních organizací. Vzájemně si vyberou, na čem budou spolupracovat, dané téma je pak řešeno formou projektového vyučování a praktických poznatků. Děti samy vymýšlejí program, určují si obsah, hledají i financování. Tato spolupráce, kdy jsou rozvíjeny měkké dovednosti jako komunikace, fundraising apod. a hledají se synergie mezi vzděláváním a kulturou, jsou velice zajímavé i pro podnikatele, kteří na to slyší. Příklad je blíže popsán například na webu www.DobraPraxe.cz právě pod naším městem.

Další naší vizí rozvoje je nově vzniklá příspěvková organizace Brána Jihlavy. Jde ve své podstatě o agenturu, která je zčásti dotována městem, ale má výnosy i ze svého provozu, ze služeb, z fundraisingu, a to ideálně ze dvou třetin – i když to je možná příliš ambiciózní sen. Mimo provoz vybraných budov města ve vazbě na kulturu a cestovní ruch, je smyslem této „příspěvkovky“, aby úředníci magistrátu nevykonávali produkční práci například u městských oslav, trhů, kulturních akcí, kampaní a podobně. Je to taková prodloužená ruka města v oblasti kultury a cestovního ruchu.

* Tomáš Navrátil, prímátor statutárního města Opavy: Denně se na konkatedrálu (řeč byla o nedávné celkové obnově, kterou  od předchozích oprav po druhé světové válce prošla konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie v Opavě – pozn. redakce) byla o dívám z okna své kanceláře. Pohled na ni mě často vede k osobnímu zamyšlení nad současnou dobou, jejím vývojem a směřováním i nad duchovním a morálním odkazem těch, v jejichž práci dnes na opavské radnici pokračujeme… Pro mne – a myslím, že i pro mnohé další Opavany – je tento chrám, mimochodem druhé biskupovo sídelní místo, důvodem k hrdosti na město, v němž žijeme, a také jedním z prvních míst, kam přivádíme návštěvy, které do slezské metropole zavítají.

* Kamila Černá, radní města Aš na Chebsku: Naším cílem je na jednom místě přehlednou a pochopitelnou formou informovat o životě ve městě a jeho okolí, pomáhat lidem s obtížným vyhledáváním dostupných služeb, řemeslníků, volných parcel na výstavbu, nabízet možnosti koupi bytu, pronájmu komerčních nemovitostí a rovněž upozorňovat na firmy, které jsou vstřícné ke svým zákazníkům (řeč byla o vzniku a fungování projektu Spokojení Ašákovi, informační platformě pro obyvatele Aše i jejích spádových oblasté – pozn. redakce). Především však jde o to probudit komunitní život a vytvářet pocit hrdosti na své město.

* Milan Čigáš, tajemník Městského úřadu v Litoměřicích: Kurz je ryze praktický (řeč byla o ošetřovatelském kurzu, který absolvovalo i několik zaměstnanců litoměřické radnice, aby pak jako dobrovolníci pomáhali na covidové jednotce místní nemocnice – pozn. redakce). Vše si v něm sami vyzkoušíte. Od zkušených zdravotníků si osvojíte nemálo teoretických znalostí, které si však hned ověříte v praxi. Osaháte si reálné pomůcky, chvíli jste v roli personálu, ale chvíli i pacientem. Zvládnutí základních jednoduchých technik péče pomůže ulevit nemocným a odlehčit profesionálním zdravotníkům. Jste „pečovatelem v záloze“.

V kurzu si projdete například částí věnovanou obstarání osobní hygieny včetně výměny plen a převlečení postele s pacientem na lůžku. Ono i takové zdánlivě jednoduché ustlání postele pro ležícího pacienta má svůj ohromný význam. Špatně ustlaná postel mu totiž může způsobit řadu bolestí. V přeneseném smyslu dobře nebo špatně ustlaná postel v nemocnici hraje stejnou roli jako slovo v našem životě. Dobře či špatně zvoleným slovem můžeme druhému člověku způsobit radost, ale také ublížit…

Pro mě osobně bylo velkým lidským a milým překvapením závěrečné školení v doprovázení umírajících. Otevřenost a lidskost lektorek –zdravotnic i přes všechny nutné obleky, holínky, troje rukavice, respirátor, štít a navzdory únavě až vyčerpání mě hluboce zasáhla do duše. Člověk nesmí ani v těchto náročných okamžicích zapomínat na to, že jsme lidé a musí doprovodit pacienta „na druhou stranu“, když nemohou být přítomní blízcí. Nikdo by neměl prožívat ani v těchto okamžicích opuštěnost a osamocenost. Nezastupitelnou roli hrají i (někdy opomíjení) nemocniční kaplani a právě „pečovatelé v záloze“.

* Vít Zeman, náměstek primátorky statutárního města Jihlavy: Při posuzování jednotlivých developerských projektů je třeba přemýšlet nad tím, aby provoz nutné dopravní či modrozelené infrastruktury odpovídal počtu obyvatel, na které obec dostává finance z rozpočtového určení daní. Je logické, že pro centrum města, s hustotou obyvatel kolem 100 obyvatel na hektar, budou provozní náklady nižší než například pro rezidenční čtvrti s hustotou 25 nebo 40 obyvatel na hektar.

* Jana Přecechtělová, výkonná ředitelka Sdružení místních samospráv ČR: Konzervace tratí (řeč byla o návrhu novely zákona č. 266/1994 Sb., o drahách – pozn. redakce), která je ze zákona dvojího druhu a má určitou logiku v případě zakonzervování vleček, např. ve výrobních areálech. Konzervace železničních úseků oproti tomu opravdu mohou znamenat v konečném důsledku zrušení tratě. Pokud totiž nebude o zakonzervovanou trať i nadále postaráno, tedy nebude docházet k pravidelné a základní údržbě, je jasné, že za několik let po konzervaci ke zrušení nakonec opravdu dojde. Máme logicky obavu z dopadů novely, neboť problém zrušených lokálek řešíme již dlouhodobě na několika místech republiky.

* Bohumil Augusta, ředitel a jednatel společnosti KŽC Doprava, která  v letech 2010 - 2012 zachránila 23 regionálních tratí před zánikem a je lídrem v segmentu železniční nostalgie a muzejnictvíV roce 2008 jsme od státu odkoupili krachující regionální dráhu Česká Kamenice – Kamenický Šenov, kterou jsme postupně začali sami svými silami opravovat, a v roce 2010 ji uvedli do stavu, kdy na ní mohly znovu vyjet vlaky. Dnes funguje převážně jako rekreační, protože se nachází na pomezí Českého Švýcarska a Lužických hor. Obnovení provozu po 10 letech úsilí nově přivedlo na trať mezi 10 až 20 tisíci cestujících, kteří v rozsahu březen a říjen využívají vlaky k přepravě. Pozoruhodné je, že se nenaplňuje pouze turistická doprava, ale trať, která nemusela už vůbec existovat a mohla být vytrhaná nebo rozkradená, lidé v rámci základní dopravní obslužnosti používají i k běžným cestám, protože naše vlaky na této trati suplují (doplňují) i autobusy veřejné linkové dopravy. A díky integraci do krajského dopravního systému se provoz na trati vyplácí cestujícím, ale i městům a obcím v okolí.

Dráhu provozujeme (tzv. administrativně) ročně za 1,5 milionu Kč, což zahrnuje náklady na kontrolu a měření dráhy, opravy nezbytných havarijních částí, legislativu dráhy, náklady na doklady, a pak provádíme systémově obnovu svršku uceleně tam, kde je to třeba. S tím vším se vejdeme ročně do 1 500 000 Kč. A efekt je vidět.

U Správy železnic (SŽ) se jedná u násobně vyšší částky, ale nelze přesně srovnávat malého provozovatele jedné dráhy s velkým SŽ, která provozuje 95 % sítě v ČR. SŽ je ve všem dražší, tak, jak to bývá, ale taky ve všem efektivnější, protože na to vše mají zázemí, základu, mechanizaci a hlavně peníze.

* Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje: Hlavním účelem založení Krajského investičního fondu je přispět obcím a městům kraje na investice do veřejné služby, školství, sportu, kultury či společenského života. Slíbili jsme, že napumpujeme krajské peníze do jihočeských měst a obcí a Krajský investiční fond nám to umožní... Díky tomu, že spojíme financování z kraje, obce a případně státu, můžeme pro Jihočechy postavit během roku spoustu staveb, které by bez toho ještě dlouho nevyrostly a na něž třeba roky čekají. Když pomůžeme obcím 200 miliony korun z krajského rozpočtu, může to znamenat, že se nakonec prostaví stavby za 500 milionů korun. A to už bude v kraji vidět.

* Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s.: V ČMZRB téma úspor energií a snižování emisí vnímáme jako velmi naléhavé a celospolečensky žádoucí. Ale také víme, že na úrovni obcí, měst a krajů mnohdy vyvstávají problémy už s vlastní přípravou energeticky úsporných projektů. Právě v jejich případě totiž často bývá nutné určitou část finančních prostředků vynaložit již ve fázi zvažování myšlenky projektu – například je třeba zpracovat studii proveditelnosti, energetický posudek a vyhodnotit možné přínosy projektu apod, přičemž nezřídka jde o poměrně značné výdaje.

Proto jsme připravili program ELENA (European Local ENergy Assistance), který firmám, ale také municipalitám zajistí komplexní servis při přípravě energeticky úsporných projektů, a to za zlomek nákladů. Mělo by jít o projekty renovace stávajících nemovitostí, případně o cílené investice do stavebních a technologických opatření typu EPC projektů, kdy územní samosprávný celek na začátku svého projektu nepotřebuje žádné vlastní financování, protože to pro projekt zajistí dodavatel služby a obec mu pak až následně jeho investici splácí v rámci dosažených energetických úspor.

Ve vztahu k obcím, městům a krajům, ale třeba také jejich dceřiným společnostem náš servis k zahrne úvodní poradenství a komplexní hodnocení vybraných projektů.

Dokážeme také zpracovat zadávací dokumentaci pro veřejnou zakázku na výběr poskytovatele energetických služeb – a kromě toho v rámci programu ELENA budeme umět zajistit i pomoc se zpracováním všech dokumentů, které jsou zapotřebí pro žádost o podporu z příslušných dotačních programů. Ale je možné využít i finanční nástroje, čili naše finanční poradenství v rámci programu ELENA bude využitelné pro všechny typy financování projektů.

Chtěl bych také zdůraznit, že v rámci tohoto programu budeme schopni uhradit 90 % nákladů spojených s přípravou energeticky úsporného projektu, a to díky tomu, že máme prostředky z programu HORIZON 2020 spravovaném Evropskou investiční bankou. Samotné financování projektu pak může být financováno z různých zdrojů, přičemž obce, města a kraje mohou využít OP Životní prostředí v gesci Ministerstva životního prostředí nebo OP Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu a nevylučujeme ani využití běžných komerčních úvěrů.

* Karel Havlíček, vicepremiér a ministr dopravy: Letos dokončíme i přestavbu křižovatky Rádelský Mlýn u Jablonce nad Nisou i silnici I/27 Plzeň, Třemošenský rybník – Orlík. Zahajovat v letošním roce budeme například obchvat Jaroměře, Mělníka, Nové Paky, Klatov či Olbramovic, silnici I/53 ze Znojma do Lechovic nebo I/34 ze Stráže nad Nežárkou do Lásenice.

* Luděk Tesař, ekonom: Obce se zatím uskromňovat nemusely a i rok 2020 byl na ně moc hodný. Nejen na obce bude mít ekonomika své elektrizující účinky teprve tehdy, až se ukáže ve své nezakleté podobě a skončí veškerá omezení (pokud někdy). Myslím, že až rok 2022 bude pro obce adrenalinovým zážitkem, ale nemalujme čerta na zeď příliš sytými barvami.

Jsem přesvědčen o tom, že ani zhoršení stavu veřejných financí, nebo snad dokonce hrozba státního bankrotu by nemusely v lidech vyvolávat stres. Jde jen o to, aby se našinec včas na bankrot psychicky připravil a nedělal zbytečné zmatky. Všem by nám měli být inspirací Řekové, kteří si bankrot dovedli užít. Ne nadarmo se bohové kdysi usídlili právě u nich na Olympu.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Rozpočtové hospodaření obcí v nestandardním roce 2020 poznamenal meziroční propad daňových příjmů (o 14,3 mld. Kč), který byl do značné míry kompenzován jednorázovým příspěvkem státu (13,4 mld. Kč) a značný růst neinvestičních dotací. Je nutné poznamenat, že rozdělování sdílených daní mezi obce podléhá jiným kritériím, než které bylo použito pro rozdělení jednorázového příspěvku (podle počtu obyvatel). Takže se dá odvodit, že větší obce na této kompenzaci vydělaly méně než ty malé.

Pozitivním rysem je skutečnost, že kapitálové příjmy v roce 2020 sice vzrostly, byť jen málo. Obce i v tak těžkém období dokázaly meziročně zvýšit objem kapitálových výdajů. K tomu jim pomohl i růst investičních dotací. Dosažení přebytku rozpočtu a doplnění úspor svědčí o tom, že obce jako celek se se zhoršenými podmínkami poměrně vypořádaly dobře. Je nutné dodat, že to, co platí pro celek, nemusí nutně platit i pro jednotlivé segmenty obcí – a už vůbec ne pro jednotlivé obce.

Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Ústavní soud dal za pravdu městu Pelhřimov, že z oprávnění obce v samostatné působnosti při „ochraně veřejné zeleně na veřejném prostranství“ coby místní záležitosti obecně závaznou vyhláškou ukládat povinnosti „k zajištění udržování čistoty ... zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně“ nelze v žádném případě dovodit, že je také oprávněna tuto činnost přímo provádět, a to na vlastní náklady, resp. za ni nést odpovědnost. Odpovědnost za nesplnění obecně závaznou vyhláškou stanovených povinností nese výlučně vlastník, příp. uživatel dotčeného pozemku, byť podléhá režimu veřejného prostranství.

Ústavní soud pak vyslovil dokonce pochybnost nad tím, zda péči o silniční vegetaci (ve smyslu ustanovení § 15 zákona o pozemních komunikacích), byť v průjezdním úseku silnice v intravilánu obce (§ 8 zákona o pozemní komunikaci) lze vůbec podřadit pod místní (lokální) záležitosti ve smyslu ustanovení § 35.

Co si z nálezu Ústavního soudu odnést pro každodenní praxi? Především to, že žádný předmět sporu není příliš „malý“ tehdy, zasahuje-li se do základních principů samosprávy a když stát vyvíjí snahu jednak rozšiřovat její povinnosti (bez zákonného zmocnění), a jednak rozšiřovat své možnosti obci nařizovat „kde co“ (rovněž bez zákonného zmocnění). Protože jde většinou o právní otázky poměrně složité co do znalosti veřejného a ústavního práva, nepochybně je dobré vzít si po bok advokáta, a spolu s ním vést tyto spory v zájmu ochrany samosprávy a její podstaty.

Město Pelhřimov neustoupilo, přestože zdánlivě šlo „jen dva stromy“. Ve skutečnosti se však jednalo o mnohem víc – o to, co si stá může vůči samosprávě dovolit, tedy o meze jeho oprávnění.

Pavel Žalud, Zdeněk Valášek, pracovníci oddělení přestupků a voleb správního odboru Krajského úřadu Libereckého kraje: Stát přikázal, aby základní přestupkovou agendu – tedy přestupky proti pořádku v územní samosprávě, proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku – vykonávaly všechny obce, bez ohledu na to, zda jsou k tomu vůbec vybaveny, a to především dostatečným počtem kvalifikovaného personálu. Výsledkem pak je, že obce (zejména ty menší, kterých je však většina) jsou nuceny uzavírat veřejnoprávní smlouvy s jinými obcemi, aby tyto za ně agendu přestupků vykonávaly.

Například v Libereckém kraji (druhém nejmenším ze 14 krajů v republice) je 215 obcí, ale pouze 34 z nich projednávají přestupky. Tedy 181 obcí jenom v Libereckém kraji muselo uzavřít veřejnoprávní smlouvy s jinou obcí, aby dostálo svým povinnostem, které na ně uvalil stát v rámci přenesené působnosti, a následně zaplatit ze svých rozpočtů větším obcím nemalé částky (které jim stát plně nerefunduje) za to, že za ně budou vykonávat přestupkovou agendu. Tím ze svých malých rozpočtů ve své podstatě mohou dotovat výkon státní správy.

To je stav, který do problematiky řešení přestupků nepřináší nic pozitivního a je podle našeho názoru do budoucna neudržitelný.

* Marie Vítová Dušková, Odbor Hlavního architekta eGovernmentu, Ministerstvo vnitra ČR: Uživatelů otevřených dat v České republice postupně přibývá. Jejich zkušenosti s využitím těchto dat se zvětšují a zároveň stoupají jejich nároky na kvalitu publikovaných datových sad - jednak na kvalitu dat samotných a také na kvalitu jejich popisu, tedy metadat.

Sjednocování podoby zveřejněných dat napříč poskytovateli pomocí otevřených formálních norem významně přispívá ke zvyšování kvality publikovaných dat a usnadní jejich uživatelům následné další zpracování v aplikacích a službách pro občany, nebo při interním využití ve firmě. Připomeňme, že uživatelem dat může být i obec nebo jiná organizace veřejné správy a samosprávy. Požadavky týkající se kvality se ale vztahují nejen na data samotná, ale také na jejich metadata.

Metadata jsou strukturovaná data, která poskytují informaci o jiných datech. Příkladem metadat může být katalogizační lístek v knihovně obsahující popis knihy, například data o původu a umístění knihy. Podobně fungují katalogizační záznamy poskytující informace o datech registrovaných v Národním katalogu otevřených dat, který je součástí Portálu otevřených dat (data.gov.cz). Národní katalog otevřených dat (data.gov.cz/datové-sady) slouží jako centrální místo, kde najdeme všechna otevřená data publikovaná v České republice. Stejně jako katalog knihovny obsahuje na katalogizačních lístcích metadata o jednotlivých knihách, obsahuje Národní katalog otevřených dat metadata o registrovaných datových sadách. Tato metadata zahrnují položky jako např. název, popis, klíčová slova, téma datové sady, periodicita aktualizace, kontakt na kurátora dat nebo odkaz na technickou dokumentaci.

* Martin Lukáš, konzultant pro veřejnou správu MIM Consulting s. r. o.: Současný vedoucí pracovník (manažer) v municipalitě je nucen zvládat rozsáhlou problematiku v různých oblastech řízení města a obce. Při řešení různých úloh je nucen se situovat do určitých pozic, které mu poskytnou dostatek prostoru k efektivnímu řešení úlohy. Manažerovo situování se do různých pozic znamená přebírání různých rolí, jako jsou interpersonální, informační či rozhodovací role.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

 

 

Pravidla pro spolupráci s investory v poslední době připravuje stále více měst a obcí. Na konci loňského roku je jako první statutární město přijala Jihlava, od konce března má své Zásady také Brno. Příprava podobných pravidel běží i v Praze, Liberci nebo v Karviné, ale i na dalších místech. V té souvislosti může zaujmout on-line diskuse, která poběží už zítra, tedy v pondělí 26. dubna od 19 hodin (viz dále).

V každém městě jsou specifické podmínky a požadavky, jedno ale mají Zásady všude společné. Cílem je nastavit transparentní prostředí, s rovnými pravidly pro všechny investory a garancemi, které získávají město i developer,“ uvedl advokát Jiří Nezhyba z kanceláře Frank Bold Advokáti, která bude po Jihlavě a Brnu Zásady připravovat i pro Pardubice.

Právě vedení města Pardubic zahájilo přípravu Zásad pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury, které mají nastavit transparentní pravidla pro vstup developerů do území Pardubic. Město si od tohoto dokumentu slibuje zefektivnění přípravy a realizace stavebních projektů i lepší zapojení investorů do budování související infrastruktury včetně škol.

Poptávka po bydlení a nové výstavbě je v Pardubicích velká a naším úkolem je jít tomuto zájmu naproti. Chceme ale zajistit, aby se stavělo koncepčně a s novou výstavbou vznikala také potřebná veřejná infrastruktura od chodníků a parků až po školky. Připravované zásady by nám měly pomoci v tom, aby k tomu docházelo za jasných a předem daných podmínek a aby nová výstavba dobře sloužila budoucím obyvatelům a zároveň nesnižovala kvalitu života ve městě pro obyvatele stávající,“ uvedl primátor Pardubic Martin Charvát.

Výhodou zásad bude nejen větší informovanost města, ale také představa, co všechno by dané území mělo zahrnovat. „Princip zásad spočívá v tom, že povedou investory k tomu, aby informovali město o svých projektech už ve fázi jejich přípravy. Umožní jim to najít s městem shodu, jak by mělo zastavěné území vypadat a jaká bude potřeba související infrastruktura. Ušetří si tím zbytečné průtahy, a tedy i další náklady,“ vysvětlil Jan Nadrchal, náměstek primátora zodpovědný za rozvoj a strategii.

V zásadách bude stanoven investiční příspěvek, který má přinést vyvážení podílu města a stavebníků na nákladech, jež vyplynou ze zvýšené zátěže území. „Celý proces přípravy a koordinace investičních projektů bude pro město i developery transparentnější a rychlejší. Developeři budou mít možnost uhradit investiční příspěvek, který město využije přímo v dané lokalitě, nebo se rovnou zapojí do budování občanské vybavenosti. Velké téma jsou pro nás zejména školky a školy, rádi bychom investory ale také motivovali k budování městské zeleně a dalších prvků modrozelené infrastruktury,“ uvedl Jakub Rychtecký, do jehož gesce spadá oblast školství.

Podnikatelé ve stavebnictví vznik podobných pravidel vítají. „Zodpovědní investoři se podílu na budování související infrastruktury nebránili ani dosud a bude určitě dobré, pokud pro výstavbu vzniknou jasná pravidla a celý proces projektové přípravy se zefektivní. To může vedle investičního příspěvku naopak vést ke snížení nákladů a zvýšení dostupnosti bydlení,“ podotkl Jozef Koprivňanský, předseda představenstva Krajské hospodářské komory Pardubického kraje.

První prezentace možností, které Zásady pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury nabízejí, určená zastupitelům Pardubic se uskuteční 3. května. Příprava finální podoby dokumentu a nasazení pravidel do praxe je plánováno do konce letošního roku.

JEDNOTNÁ PRAVIDLA PRO DEVELOPERY DOKONČUJE I PRAŽSKÝ MAGISTRÁT

Pravidla, podle nichž budou developeři v Praze finančně přispívat na občanskou vybavenost, připravuje Magistrát hlavního města Prahy společně se Svazem městských částí hlavního města Prahy. Dokument otevře cestu pro transparentní a předvídatelný přístup samospráv k investorům a umožní kvalitní výstavbu včetně občanské infrastruktury a dopravní obslužnosti s ohledem na potřeby budoucích i stávajících obyvatel města.

Aktuální stav přípravy pravidel spolupráce města a developerů představí náměstek pražského primátora Petr Hlaváček spolu s hosty v on-line diskusi, jež se odehraje už zítra, tedy 26. dubna od 19 hodin a kterou můžete sledovat na: CAMP – Centrum architektury a městského plánování (praha.camp) .

Celopražská pravidla upraví proces jednání s developery, na jehož základě budou město a městské části uzavírat s investory smlouvy týkající se realizace stavebních projektů. Pravidla budou vycházet z Magistrátem připravované Metodiky kontribuce investorů do území, která určí výši finančního příspěvku jak podle stávajícího stavu územního plánu, tak zejména podle míry zhodnocení území při změnách územního plánu, která jsou potřebná k uskutečnění developerského záměru. Pokud totiž město v územním plánu například změní nestavební pozemky na stavební, nebo zvýší míru využití pozemků, hodnota těchto pozemků pro developera výrazně vzroste. Zároveň se však území městské části více zatíží a je nezbytné v něm doplnit chybějící nebo rozšířit stávající občanskou vybavenost a další infrastrukturu.

Společné zavádění pravidel pro investory usnadní a do velké míry sjednotí jednání o developerských projektech na území celého města. “Na spolupráci při vytváření pravidel pro developery jsme se shodli v rámci snahy co nejvíce jednání s investory zprůhlednit a zjednodušit jak pro ně samotné, tak pro Magistrát a městské části. Je pro nás přitom důležité, aby 100 procent příspěvků bylo investováno zpět do dotčeného území. V Praze se díky tomu bude stavět rychleji a přitom kvalitněji,” konstatoval 1. náměstek primátora hlavního města Prahy Petr Hlaváček.

Dokončovaná pravidla mají zlepšit a usnadnit vzájemnou komunikaci i napříč městskými částmi. “Díky spolupráci Svazu městských částí a Magistrátu nastavujeme transparentnější prostředí pro investory, kteří budou dopředu znát své možnosti, i pro městské části, které tak získají jednoznačnou vyjednávací pozici s developery. Finanční zátěž související se zajištěním dostatečné infrastruktury, jako jsou například školy a parky, se navíc mezi městské části a investory rozdělí,” připomněla  místopředsedkyně Svazu městských částí hlavního města Prahy a starostka městské části Praha-Petrovice Olga Hromasová.

Podle Františka Korbela z advokátní kanceláře Havel&Partners je cílem metodiky win-win model pro město, developery i obyvatele, který zajišťuje spravedlivou dohodu v území, a tím i zvýšení jeho hodnoty a užitné kvality pro všechny strany. “Město nemá být aktivistickým odpůrcem využívání území, ale partnerem pro výstavbu, který srozumitelně definuje požadavky na všechny systémové investory,” uvedl Korbel.

Investoři přípravu jednotné metodiky přijímají pozitivně. „Vítáme veškeré iniciativy, které povedou k vyšší předvídatelnosti při plánování investičních záměrů a sjednocení pravidel napříč celým pražským developerským trhem. Současná roztříštěná situace s dopředu nejasnými a nevydefinovanými požadavky je pro soukromé investory, z nichž řada již běžně při realizaci svých projektů veřejnému sektoru přispívá, nepřehlednou a nepředvídatelnou džunglí. Věříme, že nová magistrátní metodika kontribucí pomůže tento stav alespoň částečně napravit,“ potvrdil generální ředitel Skanska Reality Petr Michálek.*

/zr/

 

Ilustrační foto: archiv CAMP – Centrum architektury a městského plánování

V sobotu 27. března proběhla Hodina Země, celosvětová kampaň na ochranu klimatu. Do akce se u nás i přes svízelnou situaci v souvislosti s pandemií covid-19 zapojil rekordní počet účastníků: 143 obcí a 110 firem. Hodina Země cílí na obce, firmy i na jednotlivce. Z 3000 účastníků si 1230 stanovilo svůj klimatický závazek, díky kterému se za rok ušetří na 3300 oxidu uhličitého. Akci koordinoval Ekologický institut Veronica.

Z letošní účasti jsme nadšeni,” uvedl koordinátor akce Petr Ledvina. „Připojilo se o dvacet obcí více než loni a dokonce sedmnáct statutárních měst. Takový počet jsme ještě nikdy neměli. Zúčastnilo se téměř 2x více firem a svůj klimatický závazek přijalo 1230 jednotlivců, což je 2x více než v minulém roce”.

Mezi osobní klimatické závazky patřilo například méně létat, méně jezdit autem, méně jíst maso nebo méně topit. Společně se lidé zavázali uspořit ve svých domácnostech na 3300 tun CO2. „K akci na webu se můžete připojit ještě celý týden. Na výběr máte ze 13 navrhovaných opatření nebo si můžete stanovit závazek vlastní,” nabízí Petr Ledvina.

Na hodinu potemnělo osvětlení v řadě obcí a měst. Důležitější než symbolické jednohodinové zhasnutí jsou však klimatické závazky jednotlivých obcí. A ty jsou letos významnější než předchozí roky a týkají se i uhlíkové neutrality.

Brno na webu Hodiny Země deklaruje svůj závazek snížit emise CO2 o 40 % do roku 2030 a tento závazek podpořilo zhasnutím Špilberku či Nové radnice. Praha má za cíl uhlíkovou neutralitu v roce 2050 a zhasla historické dominanty a významné památky téměř na 50 místech. Potemněly Karlův most, Petřínská rozhledna, Národní divadlo i Staroměstská radnice.

Obec Svatý Jan pod Skalou se přidala ke klimatické žalobě a hodlá více využívat obnovitelné zdroje. Nejrozsáhlejší cíle má pravděpodobně středočeské město Jesenice, které se zaměřuje na využití obnovitelných zdrojů, úspory a využití dešťové vody. Další významné závazky si stanovili v Karlových Varech, Jihlavě či v Písku, kde chtějí budovat energeticky pozitivní čtvrtě. Své klimatické závazky si dávají i další subjekty – firmy, hotely, kavárny a školy.

Vlna solidarity a pocitu vzájemnosti se projevila i v zájmu o ochranu klimatu. Děkujeme všem, kteří si našli hodinu pro ochranu klimatu,“ ocenila aktivitu účastníků akce Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica.

Hodina Země je nejrozsáhlejší celosvětová klimatická akce, ve které si od roku 2007 miliony lidí připomínají nutnost co nejrychleji zastavit vypouštění skleníkových plynů. V České republice se koná od roku 2010.

/zr/

Ilustrační foto: FB profil Hodiny Země

 

Zástupci vedení jihomoravské metropole představili 4. března na Sněmu starostů brněnských městských částí návrh Zásad pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury statutárního města Brna. Začalo tak projednávání klíčového dokumentu, který stanoví transparentní pravidla pro vstup investorů do území města a určuje parametry jejich vztahů se samosprávou. Zásady pro Brno připravili Frank Bold Advokáti. Vyšla také doprovodná publikace s často kladenými dotazy.

Koncepční a smysluplný rozvoj města je velmi důležitý. Naším úkolem je postarat se o veškerou veřejnou infrastrukturu počínaje komunikacemi a sítěmi přes školky a školy nebo zařízení pro seniory až po sportoviště či kulturní scénu. A také vytvářet vhodné podmínky pro aktivitu lidí a firem, kteří v Brně bydlí, respektive sídlí a působí – proto třeba věnujeme tolik úsilí novému územnímu plánu. Ze stejného důvodu jsem zastáncem transparentních podmínek a kultivovaného dialogu, a proto se budu snažit prosadit schválení dnes prezentovaného návrh zásad. Jedině tak můžeme dosáhnout co nejefektivnějšího způsobu výstavby na území města,“ řekla primátorka města Brna Markéta Vaňková.

V návrhu Zásad pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury statutárního města Brna jde v principu o to, aby investoři o svých záměrech informovali město již ve fázi jejich přípravy, tedy před zpracováním dokumentace. Pouze tak může být co nejdříve a bez zbytečných průtahů, znamenajících mimo jiné i zbytečné náklady, nalezena potřebná shoda. Tedy, jak bude zastavěné území vypadat, jaká bude ke komerční výstavbě zapotřebí související infrastruktura a kdo ji za jakých podmínek zajistí.

Podle 1. náměstka primátorky Petra Hladíka je kvalitní plánování rozvoje města naprosto klíčové, protože ovlivňuje podobu, udržitelnost nebo funkčnost daného území na desítky let dopředu. Investoři budou poskytovat městu příspěvek na budování potřebné občanské vybavenosti a zajištění veřejných služeb, a to přímo v lokalitě, která je ovlivněna jejich stavebním záměrem.

Jedná se o logický krok v naší strategii. Poté, co byla zřízena Kancelář architekta města garantující tvarosloví výstavby a veřejného prostoru, přichází na řadu spolupráce s investory. Nechceme, aby vznikaly stovky bytů bez živého parteru, služeb, dostupné zdravotní péče, škol, parků a parkovacích míst. Jsem proto rád, že jsme zahájili proces umožňující být dalším městem, které se rozhodlo skrze zásady spolupráce s investory pro zodpovědný a promyšlený přístup k rozvoji,“ doplnil Petr Hladík.

Podobné zásady fungují již v například v Říčanech, Mnichově Hradišti, Břeclavi nebo v několika městských částech Prahy. Nedávno byly schváleny v Jihlavě, pro kterou je Frank Bold Advokáti jako pro první statutární město v Česku také připravovali. Aktuálně se připravují i v Liberci, Karviné, Olomouci a na dalších místech včetně hlavního města Prahy.

INVESTIČNÍ PŘÍSPĚVEK: PRO KOHO A V JAKÉ VÝŠI?

Zásadami spolupráce se budou v Brně řídit výhradně záměry komerční výstavby. Nebudou tedy závazné pro soukromou výstavbu, tedy například neovlivní stavbu rodinných domů pro uspokojení vlastní bytové potřeby, garáží, sportovišť či drobných staveb, ani výrobních a skladových budov: „Za investora v navrhovaném znění Zásad pak není považováno statutární město Brno, příspěvkové organizace zřízené městem nebo jeho městskými částmi ani obchodní společnosti, ve kterých má město Brno nebo městská část většinovou majetkovou účast, či takzvaní veřejní zadavatelé,“ upozornil 2. náměstek primátorky Tomáš Koláčný.

Investiční příspěvek bude stanovený ve výši 800 korun za metr čtvereční čisté podlahové plochy stavebního záměru. Všechny příspěvky poskytnuté jednotlivými stavebníky na základě smlouvy s městem nebo městskou částí budou směřovat do nově vytvořeného Fondu developerských projektů. Výdaje z fondu poputují zejména na konkrétní projekty v oblasti budování veřejné infrastruktury včetně jejich projektové přípravy.

Velký důraz klademe na vyváženost podílu města Brna a stavebníků na nákladech zvýšené zátěže při výstavbě na území města. Kromě samotného města bude umožněno jednat s investory také městským částem, a to při nezbytné koordinaci postupu a za pomoci města Brna,“ uvedl 4. náměstek primátorky Robert Kerndl.

RYCHLEJI, LEVNĚJI A TRANSPARENTNĚ

Postup podle návrhu zásad nenahrazuje správní řízení či jiné řízení dle příslušných právních předpisů, které musí být pro umístění a povolení investičního záměru investora vedena dle platných a účinných právních předpisů. „Zásady však mohou díky interní koordinaci magistrátu zjednodušit přípravu projektu a díky tomu urychlit celou výstavbu,“ upřesnil advokát Jiří Nezhyba, který ve Frank Bold Advokáti vede tým, který Zásady pro Brno připravil.

Obavy ze zdražení bytů v důsledku zavedení investičního příspěvku vyvracel Tomáš Kaláb z Asociace brněnských architektů a stavitelů. „Zrychlení celého procesu schvalování investičních záměrů a podpora výstavby povedou spíše k tomu, že se náklady investorů sníží a sníží převis nabídky a poptávky,“ vysvětlil.

Velkou přidanou hodnotou zásad je to, že prospívají také developerům, protože jasně a transparentně stanovují pravidla a poskytují jisté garance. Věříme, že s jejich pomocí, už brzy vytvoříme společenské klima podporující férovou spolupráci investorů a samospráv ke prospěchu nás všech,” uvedl Pavel Franc, CEO Frank Bold Advokáti.

Zásady budou projednány v Radě města Brna a následně je bude schvalovat Zastupitelstvo města Brna. Schválený dokument se tak stane oficiálním pro město závazným a veřejně dostupným dokumentem.

Se Zásadami pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury statutárního města Brna se můžete detailněji seznámit zde:  https://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/strategicke_projekty/Zasady_pro_spolupraci_s_investory_na_rozvoji_verejne_infrastruktury_kor-final.docx .

/zr/

Ilustrační foto: archiv*

 

 

Zásady pro spolupráci s investory včera na svém zasedání schválilo zastupitelstvo města Jihlavy. Dokument, který město začne používat od 5. ledna 2021, podrobně upravuje jednání města s developery v rámci příprav stavebních projektů. Zásady zároveň stanovují pro developery investiční příspěvky, které město použije na vybudování veřejné infrastruktury.

Jihlava se tak stává prvním statutárním městem, které přijalo taková pravidla. Zásady, jež by měly pomoct se zrychlením výstavby a motivovat rozvoj udržitelného stavitelství, dosud mělo jen několik menších měst nebo pražských městských částí.

Zásady přinášejí férová pravidla pro Jihlavu i pro investory. Předvídatelně pojmenovávají, jak a kde by se mělo ve městě stavět, a umožní nám tak transparentně schvalovat kvalitní developerské projekty a ty špatné zamítnout. Energii investorů budeme také moct lépe směřovat do specifických potřeb území,“ připomněl Vít Zeman, náměstek primátorky města Jihlavy.

V praxi bude vše probíhat tak, že město už v rámci předprojektové přípravy zkoordinuje své orgány a vydá k investorovu záměru souhrnné vyjádření, které popíše, za jakých podmínek je možné projekt uskutečnit.

V jihlavských zásadách je také stanovena výše investičního příspěvku, kterým developer podpoří vybudování veřejné infrastruktury v lokalitě, jako jsou silnice a chodníky nebo třeba dětská hřiště a školy. „Výše příspěvku je stanovena podle toho, v jaké části města chce investor stavět. V případě umístění mimo zastavěné území města jsou náklady na dobudování infrastruktury vyšší, a vyšší je tedy i příspěvek,“ vysvětlil Jiří Nezhyba z advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti, která zásady pro město připravovala.

Pokud má být investiční záměr umístěný v zastavěném území, činí příspěvek 250 korun na metr čtvereční. Pokud je to mimo zastavěné území, činí příspěvek 600 korun. To vše se týká staveb pro bydlení nebo polyfunkčních objektů, ve kterých tvoří bydlení minimálně čtvrtinu hrubých podlažních ploch. V případě, že je investičním záměrem jiný druh stavby, zaplatí developer 800 korun za metr čtvereční.

Vážíme si férového přístupu vedení města Jihlavy k přípravě pravidel pro spolupráci s developery. Možnost o nich odborně diskutovat vedla k jejich výraznějšímu propojení s praktickým developmentem, což přináší pozitivní výsledky pro město, jeho obyvatele i developery,“ řekl Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů ČR. „Developeři se dlouhodobě podpoře rozvoje území nebrání, diskuse ale prokázala, že problém je systémový v nespravedlivém rozdělení rozpočtového určení daní. Development je již dnes výrazně regulován a zdaněn, bohužel peníze nedojdou tam, kde vznikají, a kde jsou potřeba. Spravedlivé rozdělení daní do místa vzniku přidané hodnoty by pomohlo obcím a ve svém důsledku by mohlo vést i ke snížení cen bytů,“ doplnil Tomáš Kadeřábek.

Jihlava chce s pomocí zásad také podpořit udržitelné stavitelství. Developeři proto mohou z příspěvku získat slevu, pokud zvýší své investice do opatření, která například využívají obnovitelné zdroje energie či dešťovou vodu, nebo se budou podílet na budování městské zeleně.

Pro města jsou zásady pro spolupráci s investory mimo jiné způsob, jak společně s developery efektivně čelit prohlubující se environmentální krizi. Udržitelný a odpovědný přístup se ve stavitelství stává nutností,” uzavřel Pavel Franc, ředitel Frank Bold Advokáti.*

/zr/

k foto:

Historická radnice v Jihlavě

Foto: archiv Magistrátu města Jihlavy

 

 

Úvodní rozhovor prosincového vydání Moderní obce jsme připravili se starostou obce Veselíčko Tomášem Šulákem. Ten se také stává „tváří“ aktuálního čísla Moderní obce (viz první strana obálky nahoře).

Aktuální vydání Moderní obce přineslo oficiální výsledky celostátní soutěže Komunální projekt roku 2020 – ty najdete samostatně  i zde na našem webu.

Prosincové vydání však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů.  Tématem měsíce tentokrát byla Komunální technika, čistota obcí a svoz odpadů. Přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách prosincového čísla našeho časopisu vystupují.

* Tomáš Šulák, starosta Veselíčka na Přerovsku: Nás – a hlavně děti a jejich rodiče, pandemie covidu-19 hodně potrápila v případě obecní mateřské školy. Po letních prázdninách jsme ji kvůli pozitivnímu testu jedné z učitelek museli zavřít, pak jsme ji opět otevřeli – a nyní kvůli karanténě zase nefunguje. Ve druhé vlně byly určitým testem říjnové volby. Ale pro volební komisi jsme nakoupili plastové zástěny, které teď využíváme na radnici.

Na základě nařízení vlády jsme omezili fungování obecního úřadu pro veřejnost, ale po individuální domluvě umíme záležitosti občanů operativně řešit i mimo úřední hodiny. Hodně se nám teď vyplácí, že obec má hojně navštěvovaný facebookový profil, přehledné a stále aktuální webové stránky, že jsme zavedli službu Mobilní Rozhlas, která umožňuje i rozesílání textových zpráv občanům. Vydáváme obecní zpravodaj a poměrně nedávno jsme instalovali i nový bezdrátový obecní rozhlas z dotace programu EFEKT Ministerstva průmyslu a obchodu. To vše umožňuje velmi dobrou informovanost občanů, což je v této době obzvlášť důležité.

Nicméně v kontrastu s jarní vlnou nákazy covid-19, kdy se také v naší obci hromadně šily roušky a rozváželi jsme je díky hasičům i do okolních obcí, dnes pozoruji u lidí určitou únavu z  dlouhého kovidového období bez nějakého zřetelnějšího pomyslného světélka na konci tunelu.

Vláda mnoha svými kroky tuto únavu a nervozitu se snad ani nesnaží rozptýlit a zažehnat. Přitom už na jaře, kdy obce, bez jakékoliv výraznější pomoci z centra, místo vlády řešily v území množství náhle a neočekávaně vzniklých problémů, si vláda snad mohla uvědomit, že obce jsou základním fundamentem státu. To, zdá se, bohužel nepochopila dodnes, jak o tom svědčí i už uvedený příklad, kdy bez skrupulí sahá na peníze obcí v inkasu sdílených daní.

* Lukáš Vlček, starosta města Pacov na Pelhřimovsku, manažer projektu Dům sociálních služeb Pacov, který se stal celkovým vítězem celostátní soutěže Komunální projekt roku 2020:

Náš region je v ČR bohužel jedním z těch, kde je značně vysoký věkový průměr obyvatelstva. Navíc jsme průmyslově zemědělským regionem s nízkým poměrem služeb. K realizaci projektu proto vedly důvody jak komunitní a sociální, tak ekonomické. Projekt má proto pozitivní dopad do řady oblastí života v našem regionu. Osobně si vážím i toho, že příprava a následná realizace projektu prošly skrz funkční období hned tří zastupitelstev. V našem regionu má tedy projekt dlouhodobou podporu, přičemž do jeho plánování a realizace byly zapojeny i neziskové organizace. Kromě toho máme u našich projektů velké štěstí na architekty. Konkrétně u Domova sociálních služeb to byl tým architektů pod vedením arch. Zdeňka Rychtaříka, který navrhl i naši Mateřskou školu Za Branou. Ostatně nikoliv náhodou obě tyto stavby získaly dvě ocenění z celkem pěti v soutěži Stavba roku Kraje Vysočina,

* David Šimek, starosta města Svitavy: U nás všichni bezdomovci – klienti městského Centra sociální pomoci Šance začínají na denní místnosti, když se osvědčí, mohou pokračovat do noclehárny – a jestliže se osvědčí i tam a mají zájem, jdou do azylového domu. Tento systém, který jsme pracovně nazvali schody do společnosti, funguje ale také opačným směrem při neplnění podmínek a dohod. Když začne někdo dělat problémy, sáhne po alkoholu, drogách, může rychle skočit o stupeň níž. To je samozřejmě apel nejen na něj, ale i ostatní. Jedná se o realizaci systému pomoci a spravedlnosti. Samozřejmě covid-19 nám způsobil zvýšená hygienická opatření v zařízení, provádíme testování zaměstnanců. Snažíme se dodržovat vše, co vyplývá z nařízení vlády. Jinak i nadále naši klienti pracují v ulicích města a snaží se zapojovat do veřejného dění.

* Daniela Kovářová, prezidentka Unie rodinných advokátů: Profesně se rodinou zabývám tři desetiletí a jsem přesvědčena, že rodina byla a stále je základem státu. Z rodiny pocházíme, rodiny tvoříme, k rodinnému životu instinktivně směřujeme. Když se nám rozpadne rodina, vztah, manželství, vždy to považujeme za své selhání a sníme o tom, že se nám podaří vybudovat novou. Stát je od nás příliš daleko, ale obecní pospolitost je podle mě vedle rodiny nejdůležitější entitou. S obcemi je to jako s rodinou. Čím víc jsou vnitřně soudržnější, o to víc jsou pevnější a odolnější vůči všem neblahým vlivům zvnějšku. Troufám si odhadnout, že obce budou stále více vzkvétat a že v nejbližší – jak se nyní začalo říkat postkoronavirové – době naopak nastane rozvoj místní pospolitosti.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: K Nejvyššímu soudu České republiky míří závažný případ: Starosta malé obce byl jako soukromá fyzická osoba pravomocně odsouzen za usmrcení z nedbalosti proto, že obec neplnila povinnosti stavebníka. Starosta žádá Nejvyšší soud ČR, aby odsouzení bylo zrušeno. Předmětná obec opravovala svépomocí vlastní prostory, které půjčovala na konání společenských rodinných akcí a došlo k tomu, že v objektu zůstaly nezajištěné jedny dveře. Do nich omylem vešla jedna z účastnic soukromé akce, spadla z nezabezpečeného schodiště a zabila se. Pravomocně odsouzený za trestný čin usmrcení z nedbalosti je již v tuto chvíli starosta obce. ... Starosta nemůže být odsouzen za žádný trestný čin, protože veškeré důkazy, které byly provedeny, dokazují, že nejednal nikdy jako soukromá fyzická osoba, nejednalo se nikdy o jeho vlastní majetek, ale jednal vždy jako zástupce obce, vždy s plným vědomím nejvyššího orgánu obce, a jediným řešením tak je sankční správní řízení vůči obci.

Důvody, proč by starosta neměl být odsouzen, jsou ve shrnutí tyto:

* starosta není statutárním zástupcem obce;

* starosta zastupuje navenek jen vůli orgánů obce, sám tuto vůli nevytváří; i v případě, že vykonává pravomoc rady, není soukromou osobou, ale „obcí“;

* nešlo o majetek starosty, pokud jde o nemovitost, ale o majetek obce;

* nejednalo se o stavbu starosty, nýbrž o stavbu obce v budově obce;

* podobnou odpovědnost starosty zákon o obcích neupravuje; starosta má jasně vymezené role;

* pokud obec pochybila, měla být povolána k odpovědnosti jako právnická osoba v rámci stavebního řízení.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Daň z nemovitých věcí patrně nikdy nebude významným zdrojem příjmů českých obcí. Je však škoda, že možnost zvýšit místní koeficient u daně z nemovitosti využívá méně než 600 obcí, což je zhruba 10 % z jejich celkového počtu. Rozhodnutí zvýšit tento koeficient může být pro představitele obce obtížné. Proto je dobré toto rozhodnutí spojit s vysvětlením, na co se dodatečně získané peníze použijí, jaký prospěch z toho budou obyvatelé obce mít. Je pravděpodobné, že v příštím roce, v důsledku ekonomického propadu a opatření vlády na podporu podnikatelů, daňové příjmy obcí nedosáhnou výše z roku 2019. Ovšem ani příjmy obyvatel neporostou tak, jak tomu v minulosti bylo. Obce mají zatím ještě určitý finanční polštář v podobě úspor. Takže zvýšení výnosu daně z nemovitých věcí se patrně v nejbližších letech konat nebude.

* Bohumil Rataj, předseda Rady Sdružení komunálních služeb, z. s., a jednatel společnosti Technické služby Benešov s.r.o.:  Myslím si , že  v příštím roce určitě dojde k určitému omezení nákupů komunální techniky a investic. Ale pokud vám starší technika selže, nezbývá nic jiného než ji obnovit, neboť někdy se oprava ani vzhledem k cenám bohužel nevyplatí. Někdy však dokonce bývá i výhodnější využít krize k nákupu a investování.

Jaroslav Mynář, předseda představenstva Spolku veřejně prospěšných služeb, z. s., a jednatel Technických služeb Velké Meziříčí s.r.o.: Nemáme žádné signály, že by k výraznému zdražování mělo v oblasti veřejných služeb dojít, maximálně o míru roční inflace. Výjimkou bude oblast odpadového hospodářství, kde nový zákon o odpadech přinese ve výsledku zvýšení nákladů obcí na jejich odpadové hospodářství.

* Jaroslav Krutilek, generální tajemník České leasingové a finanční asociace: Veřejné rozpočty čelí nebývalému tlaku, a to v celostátním měřítku, ale i na úrovni územních samospráv. Není proto divu, že se kraje, města i obce začínají ve větší míře poohlížet po dalších finančních zdrojích. Osvědčeným a bezpečným řešením je leasing. Mnoho lidí si leasingové produkty spojuje výhradně s financováním osobních automobilů. Ve skutečnosti je jejich využití mnohem širší. Jak ukazují letošní pololetní data České leasingové a finanční asociace (ČLFA), která sdružuje přední poskytovatele leasingu, nebankovních úvěrů a factoringu, osobním vozidlům náleží 37% podíl na všech obchodech uzavřených členy asociace v kategorii financování firemních investic. Do této skupiny ČLFA započítává i investice realizované v municipální sféře.

Z pohledu územních samospráv stojí určitě za pozornost výčet dalších komodit, které tvoří zbývající téměř dvě třetiny realizovaných obchodů: Jsou mezi nimi nákladní a užitkové vozy včetně speciálních vozidel komunálních služeb, autobusy, trolejbusy, stroje (například zemědělské) či zařízení, ale třeba také výpočetní a kancelářská technika.

Pro tuzemské firmy je dnes zcela přirozené, že si všechny tyto věci pořizují právě pomocí leasingu, případně účelového nebankovního úvěru. Municipality je v tomto ohledu pomalu následují. Také ony totiž mohou využívat všech výhod, které leasingové financování přináší, tedy snadnou dostupnost, variabilitu, komplexnost, ale rovněž pozitivní dopady do účetnictví.

Zmiňované výhody se zvýrazňují v době, kterou právě prožíváme. ČLFA navíc jedná s příslušnými institucemi o tom, aby produkty členských společností byly využívány k distribuci podpůrných nástrojů, jimiž stát hodlá oživit investiční aktivitu. V této souvislosti bychom přivítali státní podporu investic, která dosud chybí, například prodeje vozidel nebo obměny progresivních technologií, a to formou dočasného zkrácení doby odpisování anebo dočasného snížení DPH. Šlo by bezpochyby o kroky, jež by ocenily i územní samosprávy a které by vedly k potřebnému oživení celého finančního trhu. Jeho důležitá součást – leasingový trh – přitom bude hrát podstatnou roli při restartu ekonomiky.

* Rudolf Kramář, odbor komunikace GŘ Hasičského záchranného sboru ČR: Pokud nehoří v automobilu trakční baterie, je jedno, zda se jedná o elektroauto nebo o auto na benzín či naftu. Trakční baterie se z principu svého chemického složení chová jinak a chemickou reakci, která vedla k požáru, je těžké ukončit. Hoření probíhá po dobu, co je zde elektrický náboj. Použité materiály trakční baterie obsahují velké množství kyslíku potřebného pro hoření, a tak akumulátor vesele plápolá klidně i pod vodou, než dojde ke kompletnímu vybití baterie. Navíc se může sám znovu vznítit i po několika dnech. Proto se uhašené elektromobily odvážejí a „nechávají odležet v kontejnerech s vodou.

* Jitka Soukupová, tisková mluvčí města Beroun: Pokud jde o výrobu videozpravodaje města, platíme kameramana, režiséra a střihače v jedné osobě a pak moderátora, který nám pomáhá s namluvením komentáře. Obsahovou náplň, tvorbu scénáře a organizační záležitosti řešíme společně s kolegyní z oddělení komunikace a vnějších vztahů, často ve svém volném čase. Díky nadšení nás všech, kteří videozpravodaj připravujeme a jsme ochotni mu věnovat i hodně času ze svého volna, jsou finanční náklady přijatelné. Nejdůležitější je však nadšený tým, který tuto práci bere jako výzvu. A pak podpora obce či města. Profesionální nabídky na klíč vesměs sledují finanční přínos. My všichni jsme Berouňáci a snažíme se odvést co nejlepší práci, abychom lidem přinesli kvalitní zpravodajství, které je bude bavit. Ale samozřejmě víme, že máme před sebou ještě velký kus cesty. Věříme, že tato práce má smysl a lidé si zpravodaj oblíbí.

* Martin Lukáš, Konzultant ICT pro veřejnou správu, MIM Consulting s. r. o.: Máte-li ve městě a obci vybudovaný místní Portál občana a přemýšlíte, jak občany zbytečně nezatěžovat vytvářením dalšího uživatelského jména a hesla, a zároveň jim umožnit využívat i elektronické služby jiných orgánů veřejné správy prostřednictvím národního Portálu občana nebo jiných specializovaných a tematických portálů, pak neváhejte registrovat město nebo obec jedním ze čtyř způsobů spolupráce s národním Portálem občana. Způsoby lze kombinovat podle toho, co váš místní portál umožňuje a o co máte zájem. Pro zahájení spolupráce se doporučuje postupovat od nejjednoduššího způsobu ke složitému, každý další způsob lze kdykoliv doplnit. Podmínky nejjednoduššího způsobu:

  1. a) obec musí mít zřízen vlastní webový portál nebo aplikaci (místní Portál občana);
  2. b) místní Portál občana musí být napojen na Národní identitní autoritu (NIA);
  3. c) místní Portál občana poskytuje neveřejný obsah uživateli přihlašujícímu se přes NIA;
  4. d) přihlášení do místního Portálu občana přes NIA není podmíněno jinou registrací.

* Vít Zeman, náměstek primátorky statutárního města Jihlavy: Zásady pro výstavbu, na jejichž podpobě jsme se ve městě dohodli s investory, jsme se snažili odpolitizovat – to znamená prodiskutovat je i s těmi, kterým se nelíbily, a začít o nich mluvit. Konzultujeme je se všemi aktéry výstavby, jako je například místní Hospodářská komora, architekti nebo Asociace developerů. Ať už totiž bude ve městě platný jakýkoliv územní plán, musí fungovat transparentnost vztahů,

* Anna Svobodová, účastnice soutěžní přehlídky mladých architektů do 33 let Young Architect Award 2020 (YAA 2020), v jejímž rámci obdržela Cenu architekta Josefa Hlávky, jejímž mediálním partnerem je měsíčník Moderní obec: V minulém ročníku Young Architect Award jsme s kolegou Ondřejem Blahou uspěli s návrhem bytového domu v pražském Karlíně. Šlo o dům s novou typologií bydlení. Snažili jsme se o co-housingový způsob bydlení, kdy nájemníci sdílejí místnosti, jako jsou obývací pokoj, kuchyň, jídelna, a každý nájemník má svoji soukromou část – ložnici. Tato jedna co-housingová jednotka může být pro studenty, jednotlivce, či jak se dnes říká singles, nebo pro rodiny, které jsou ochotny sdílet. Jde o velmi flexibilní třítraktový skelet.

Všímáme si, že v současné developerské výstavbě mizí velkorysost a hierarchie prostorů. Dům, s nímž jsme zvítězili, má společným prostorám navracet velkorysost a noblesu, za cenu jeho sdílení. Na vyhlášení výsledků soutěže přišel i majitel pozemku, na kterém jsme dům navrhli. Rekonstruovali jsme pro něj poté čtyři byty v Hradci Králové a zůstáváme v kontaktu dosud. Čili účast v soutěži nám hodně pomohla.

* Marcela Káňová, partnerka a vedoucí právního týmu CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s. r. o., advokátní kancelář:

Podle § 48 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ”) platí, že zadavatel vybraného dodavatele vyloučí z účasti v zadávacím řízení mimo jiné, pokud zjistí, že jsou splněny důvody k vyloučení podle odst. 2 (tj. mimo jiné v situaci, kdy údaje předložené účastníkem nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení nepředložil ve stanovené lhůtě).

Vedle toho však § 46 odst. 1 ZZVZ, podle kterého platí, že zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení může požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady.

Pokud je tedy zadavatel prostřednictvím námitek upozorněn na problém v kvalifikaci prostřednictvím námitek, není důvod, proč by nemohl využít § 46 odst. 1 ZZVZ a umožnit mu identifikovaný nedostatek vysvětlit či například předložit jinou referenci. V praxi je obvyklé, že pokud se zadavatel s námitkami ztotožní, v zásadě jim vyhoví tak, že rozhodnutí o výběru dodavatele zruší – a teprve poté postupuje podle § 46 odst. 1 ZZVZ. V důsledku zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele se již nejedná o vybraného dodavatele, ale o účastníka zadávacího řízení.

Rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) však potvrzuje, že postupu podle § 46 odst. 1 lze využít, i pokud by k předchozímu zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele nedošlo. V aktuálním rozhodnutí z 8. 9. 2020, sp. zn. ÚOHS-R127/2020/VZ, předseda ÚOHS totiž konstatoval, že „i pokud je účastník řízení již v pozici vybraného dodavatele, je možné jej vyzývat podle § 46 zákona k objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Smyslem ustanovení § 46 zákona je totiž především vyhnutí se takovému formalismu, který by zadavatele nutil vyloučit účastníka plně způsobilého k plnění veřejné zakázky na základě chyb a nejasností, které nemají vliv na hodnocení nabídky, a to ať už je v pozici dodavatele, či již vybraného dodavatele. Nelze tak učinit závěr, který dovozuje navrhovatel, že by byl zadavatel automaticky povinen vybraného dodavatele vyloučit podle § 48 odst. 8 zákona, pokud by zjistil, že jsou naplněny důvody podle § 48 odst. 2 zákona nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 5 písm. a) až c) téhož ustanovení. Takový závěr by odporoval smyslu ustanovení § 46 zákona. Právo zadavatele požadovat objasnění nebo doplnění se totiž vztahuje na všechny účastníky zadávacího řízení.”*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Zásady pro spolupráci s investory, které se připravují v Jihlavě, zrychlí a zpřehlední komunikaci s developery a pomůžou rozvoji veřejné infrastruktury a občanské vybavenosti v souvislosti s novou výstavbou.

Na podobě těchto pravidel se shodli zástupci města a představitelé Asociace developerů a Svazu podnikatelů ve stavebnictví, kteří o nich dnes také veřejně diskutovali v on-line diskusi (její záznam můžete zhlédnout zde: https://youtu.be/fvCCVH02Hl4). Zásady pro spolupráci s investory ještě do konce letošního roku projedná zastupitelstvo města.

Jihlava má po některých pražských městských částech šanci stát se prvním statutárním městem, které bude mít nastavená pravidla, jež se stanou zárukou efektivního a transparentního řízení vztahů s developerem. Díky tomu se bude v Jihlavě stavět kvalitněji, za jasných a přehledných podmínek, a zároveň v rámci možností legislativy co nejrychleji. Zásady přináší předvídatelnost a transparentnost, čímž minimalizují riziko možného lobbismu a korupce,“ uvedl náměstek jihlavské primátorky Vít Zeman.

Zásady mimo jiné stanovují způsob, jak se developer bude podílet na rozvoji veřejné infrastruktury a občanské vybavenosti, tedy buď finanční kompenzací nebo přímo její výstavbou. Město tak jde vstříc trendu, kdy odpovědní investoři sami investují do míst, kde podnikají, což je nutný krok směrem k vytvoření kvalitního prostředí.

Je především potřeba upozornit na to, že diskusi o příspěvcích developerů by měla předcházet velmi hlasitá diskuse o systémově nevhodně až špatně nastaveném přerozdělení Rozpočtového určení daní. Byty jsou již dnes extrémně zatížené daněmi a jakékoli další sektorové daně jen zvýší jejich cenu, a tedy dostupnost,“ konstatoval Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů České republiky. Nicméně dodal, že v případě Jihlavy se podaří najít pravidla, která nastavují vyvážený vztah mezi městem a investorem, garantují nezávislost rozhodování, jsou založená na principu rovnosti a nedávají prostor pro handlování.

V řadě míst už investor platí. Cílem je, aby peníze, které investoři městům zaplatí, byly skutečně použity v místě, kde se staví. V Jihlavě se takový systém daří nastavit, a město se tak stává vlajkonošem dobré praxe pro nastavování vztahů mezi obcemi a investory. Věřím, že je to začátek restartu vztahů a obnovení důvěry mezi oběma stranami,“ uvedl prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza.

Podle advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti, která pro město Jihlava zásady připravuje, skutečně není cílem zásad odrazovat investory, ale získat městu částečnou kompenzaci za dodatečnou zátěž veřejné infrastruktury a veřejných služeb, které výstavba přináší. „Město předkládá developerům jasný dokument, na jehož základě s nimi bude jednat a díky němuž může dojít jak k vyjasnění sporných bodů stavebních záměrů, tak ke koordinaci požadavků samosprávy, a to ještě před zahájením samotných povolovacích procesů. Tím developer může ušetřit spoustu času při projektové přípravě,“ uvedl advokát Jiří Nezhyba z Frank Bold Advokáti.*

/zr/

Ilustrační foto: statutární město Jihlava

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down