Již deset krajů – Jihomoravský, Královéhradecký, Liberecký, Olomoucký, Vysočina, Zlínský, Plzeňský, Moravskoslezský, Pardubický a Ústecký – se přihlásilo do dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), který pomůže prodejnám na venkově. Včera, v den uzávěrky příjmu žádostí do první výzvy programu, zvažoval svoji účast ještě Jihočeský kraj,

V první výzvě z programu Obchůdek 2021+ mohly kraje žádat o podporu do 29. října 2021. Provozovatelé prodejen s potravinami a smíšeným zbožím v obcích do 1000 obyvatel, popř. do 3000 obyvatel, kdy v dané místní části nežije víc než 1000 lidí, v něm budou moci dostat finanční podporu na provoz až 100 000 Kč.

Těší mě, že se kraje zapojují a věřím, že se přidají i ty zbývající. Společně tak udržíme na venkově malé obchůdky, které by bez pomoci zanikly,“ konstatoval vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodal: „MPO tak prostřednictvím krajů podpoří malé prodejny, které často představují jediná místa, kde se lidé v dané obci mohou setkávat.“

Podporu z programu Obchůdek 2021+ je možné využít ve všech krajích České republiky kromě hlavního města Prahy. Žadatel o dotaci se obrátí na kraj, ve kterém se malá prodejna nachází, a je to právě kraj, který finanční podporu poskytuje. Kraje a starostové vesnic jsou garancí toho, že se podpora dostane přímo těm subjektům, které ji nejvíce potřebují.

Koloniály mohou obdržet až sto tisíc korun na financování provozních výdajů za měsíce leden až říjen 2021, tedy na mzdy, nájem, vytápění či na náklady spojené s akceptací platebních karet,“ vysvětlila náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková s tím, že další výzvy plánuje MPO vyhlašovat až do roku 2025.

Podání žádostí krajů i  hodnocení probíhá v systému AIS MPO a je velice jednoduché. Spustili jsme i speciální web na adrese www.obchudek2021plus.cz, kde najdou kraje i obchodníci další informace. Provozovatelé venkovských koloniálů mohou také získat v rámci dalšího projektu MPO ceskoplatikartou.cz platební terminál na minimálně 6 měsíců zdarma a nehradí ani poplatky za provedené transakce,“ dodal ředitel odboru podnikatelského prostření a obchodního podnikání MPO Pavel Vinkler.
Program Obchůdek 2021+ je financován ze státního rozpočtu ČR. MPO v něm vyhlašuje jednotlivé výzvy a kraje si mohou požádat o podporu. MPO krajské žádost vyhodnotí a vydá rozhodnutí o dotaci. Zájemci o tuto pomoc (provozovatelé venkovských obchůdků) se obracejí na kraje, které podporu nejdřív předfinancují a o poté požádají MPO o proplacení.*

Více informací k programu je k dispozici zde.

/zr/

Ilustrační foto: Archiv Družstva CBA

Včerejší mezinárodní konferencí s názvem Společně k moderní obci symbolicky skončilo předsednictví Jihočeského kraje v rámci Euroregionu Dunaj-Vltava (ERDV).

Konferenci stejně jako celé jihočeské předsednictví poznamenala koronavirová pandemie, a proto se z bezpečnostních důvodů opět uskutečnila formou videokonference, přičemž se do ní zapojilo několik desítek  účastníků. Všichni se  shodli na tom, že ani ztížené podmínky Jihočechy neodradily a pod jejich předsednictvím se podařilo uskutečnit mnoho zdařilých projektů, které přispěly k rozvoji všech členských regionů.

Předsednictví Jihočeského kraje probíhalo od června 2020 do červa 2021, poznamenala ho proto citelně koronavirová pandemie. I přes to, že prakticky nebylo možno se osobně potkávat a vyměňovat si zkušenosti, podařilo se mnoho zdařilých projektů, které mohou posloužit starostům všech obcí z obou stran hranice jako inspirace. Třeba v oblasti digitalizace služeb pro občany,“ konstatoval náměstek hejtmana pro oblast venkova Pavel Hroch a jako konkrétní příklad iniciativy Jihočeského kraje v rámci předsednictví ERDV uvedl volbu Vesnice roku ERDV 2020. „Vítězem se stala obec Groβschönau, která je proslulá zejména svými projekty zaměřenými na využití solární energie a my si od nich rádi vezmeme inspiraci. Ale ani naše obce nezůstávají se svými projekty pozadu. Například město Strmilov zaujalo projektem na informování občanů a obec Chlumany je průkopníkem v oblasti regionálních trhů, do kterých se zapojují místní občané,“ dodal Pavel Hroch, podle jehož slov byla v rámci volby Vesnice roku ERDV 2020 oceněna i jihočeská obec Borová Lada. A to za komplexní opatření k zamezení odchodu mladých lidí z oblasti nacházející se v národním parku.

Evropský region Dunaj – Vltava je trilaterální pracovní společenství, které bylo založeno 30. června 2012. Skládá se ze sedmi partnerských regionů – Horního Rakouska, dolnorakouského Mostviertelu a Waldviertelu, Dolního Bavorska, Horní Falce, Plzeňského kraje, Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Jejich společným cílem je významně přispět k dalšímu rozvoji celého území a realizaci evropské myšlenky. Stěžejními tématy jsou průmysl, zdravotnictví a cestovní ruch.  Zde experti všech sedmi regionů pracují v rámci strategie ERDV na tom, aby prostřednictvím svých znalostí a kontaktů konkrétní opatření všemožně podpořili. Předsednictví přebírá po Jihočeském kraji Horní Falc.

/zr/

K foto:

Mezinárodní konference Společně k moderní obci se uskutečnila formou videokonference

Foto: Hana Brožková*

Počestné právo, vážení rychtáři, sousedé, tetičky, ponocní, syndičky, slídilové účtů, milí hosté. Autentickým pozdravem baráčníků tento týden odstartovala unikátní výstava v prostorách hlavní budovy Krajského úřadu Jihočeského kraje. Jejím cílem je představit veřejnosti činnost a tradice baráčníků v našem regionu. Konkrétně VI. župy Boleslava Jablonského se sídlem v Soběslavi, VIII. župy Tomáše ze Štítného se sídlem v Českých Velenicích, IX. župy Jakuba Kubaty se sídlem v Českých Budějovicích a X. župy Josefa Holečka se sídlem ve Vodňanech.

Obdivuji vitalitu, vytrvalost umění i činorodost baráčníků, kteří jsou ve valné většině v důchodovém věku. To, co pro pospolitost ve venkovském prostoru dělají a jak zachovávají tradice, je nejdůležitější. Velice rád se s tetičkami, sousedy, syndičkami a berními setkávám a je mi mezi nimi opravdu dobře,“ uvedl náměstek hejtmana pro kulturu Pavel Hroch a popřál baráčníkům úspěšné pokračování v jejich záslužné činnosti.

Po slavnostní vernisáži následovalo tradiční setkání baráčníků v sále krajského zastupitelstva, kterého se zúčastnila i návštěva z Prahy, rychtář Veleobce sdružených obcí Baráčníků Praha soused Jaroslav Proček. I zde byla hlavním tématem záslužná činnost baráčníků a snaha o zachování lidových tradic prostřednictvím mladé nastupující generace. Náměstek hejtmana Pavel Hroch kromě opětovných slov chvály dodal, že kvůli rozsahu a přínosu baráčnické činnosti rozhodlo vedení kraje o možnosti standardní dobu výstavy prodloužit z jednoho na dva měsíce. Tedy do konce září, vždy v hodinách, kdy je budova úřadu přístupná veřejnosti.

Návštěvníci si tu tak mohou podle rychtářky IX. župy Jakuba Kubaty tetičky Ludmily Opelkové prohlédnout krásné kroje, vyšívané šátky, vzpomínkové fotografie, kroniky a mnoho dalších zajímavých předmětů. „Každá z našich obcí, které se zde prezentují, obsadila v budově vždy jedno ze čtyř pater,“ dodala rychtářka.

O ukončení přátelského setkání se pak postaral rychtář VI. župy v Soběslavi soused Václav Kastner. Všem také připomněl, že 28. srpna 2021 se koná oslava 90. výročí vzniku právě soběslavské župy, na kterou všechny přítomné srdečně pozval. Zároveň poděkoval krajskému úřadu za vstřícnost a ochotu.

/zr/

Foto: archiv kraje*

Rádi byste věděli, jak vypadala vaše obec či město před dvěma sty lety? Co bylo na místě, kde v současné době stojí váš dům? Řešení je jednoduché. Jihočeský kraj zajistil georeferencování tzv. povinných otisků stabilního katastru, které tvoří podrobnou katastrální mapu z let 1824–1843. Výstup v podobě bezešvé a prostorově určené mapy je přístupný široké, laické i odborné veřejnosti v rámci Geoportálu Jihočeského kraje.

V nové mapové aplikaci ( Císařské otisky stabilního katastru v Jihočeském kraji (gov.cz) ) uvidíte, jak vypadaly jižní Čechy před budováním Vltavské kaskády, přehrad či před vysídlením pohraničních oblastí. Jde o kopii originální katastrální mapy v měřítku     1 : 2 880, která zachycuje jedinečný stav území z období před téměř 200 lety. Název „císařské otisky“ je odvozen od ukládání kolorovaných mapových listů do císařského archivu ve Vídni. Všechny názvy sídel jsou v němčině, proto je mapa doplněna i českými popisky.

Mapování probíhalo po jednotlivých katastrálních územích geodetickými metodami postupně v jednotlivých korunních zemích monarchie. V současné době byly získány skeny mapových listů od Ústředního archivu zeměměřictví a katastru, následně Odbor informatiky Krajského úřadu Jihočeského kraje zajistil jejich ořez a sestavení do bezešvé mozaiky, která je prostorově určena. V rámci Jihočeského kraje nejsou zatím k dispozici mapové listy z území Vitorazska, které bylo do roku 1920 součástí Dolního Rakouska. Pochopitelně jsou i další mapové listy, které se nedochovaly. Tato prázdná místa budou postupně doplňována originálními aktualizovanými katastrálními mapami stabilního katastru.

Díky komplexnímu přehledu je možné využít císařské otisky například pro efektivnější ochranu životního prostředí, sledování stavebního vývoje nebo památkovou péči.*

/zr/

 

Vláda schválila dotační program Obchůdek 2021+ z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Pomůže malým koloniálům na venkově. Provozovatelé prodejen s potravinami a smíšeným zbožím v obcích do 1000 obyvatel (resp. do 3000 obyvatel, kdy v jednotlivých částech obce nežije víc než 1000 lidí) v něm budou moci dostat finanční podporu na provoz až 100 000 Kč. Právě obchody bývají přirozeným centrem venkova a právě dostupnost služeb rozhoduje o tom, kde lidé bydlí.

Podporu z programu Obchůdek 2021+ bude možné využít ve všech krajích České republiky kromě hlavního města Prahy.

Maximální dotace z programu Obchůdek 2021+ pro jeden koloniál za jeden rok bude 100 tisíc Kč, rámcový program bude fungovat na principu výzev pro kraje. První MPO vyhlásí letos, poslední v roce 2025,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a pokračoval: „V praxi to bude znamenat, že se žadatel o dotaci bude obracet na kraj, v kterém se malá prodejna nachází a bude to právě kraj, který bude finanční podporu poskytovat.

Pro rok 2021 je aktuální rozpočet programu 39 milionů Kč, do roku 2025 se nyní počítá s celkovou částkou 156 milionů Kč.

Nejdůležitějším aspektem programu Obchůdek 2021+ je nalezení konsenzu mezi MPO a kraji, které budou finanční prostředky poskytovat konkrétním maloobchodníkům. Kraje a starostové vesnic budou garancí toho, že se podpora dostane přímo těm subjektům, které ji nejvíce potřebují a kde bude nejvíce přínosná. Důležitost venkovských prodejen a jejich udržení potvrdila i pandemická situace, kdy lidé žijí na vesnici ocenili možnost nákupů přímo v místě jejich bydliště,“ přiblížil situaci na venkově ředitel odboru podnikatelského prostření a obchodního podnikání MPO Pavel Vinkler.

Oceňuji velmi profesionální úroveň spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu na přípravě podpůrného programu Obchůdek 2021+. Nepochybně podpoří nejen malé podnikatele, kteří provozují maloobchodní prodejny, ale také posílí občanskou vybavenost na venkově,“ popsal svůj náhled předseda představenstva Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina.

Chci poděkovat MPO, že k přípravě zmiňovaného programu přizvalo i zástupce obcí a především, že naše připomínky byly zohledněny a zapracovány do programu. Jedná se o první program, kdy je podpora zaměřena přímo na provozní náklady obchodníků. To určitě významně přispěje k udržení prodejen na venkově. Na obchod musí být nahlíženo, jako na základní službu, a tak k němu musí být přistupováno. Myslím, že právě Obchůdek 2021+ je vykročením tím správným směrem,“ vyzvedl starosta obce Vysočina a člen předsednictva Sdružení místních samospráv ČR Tomáš Dubský.

Velice děkuji všem zúčastněným za vytvoření dotačního programu Obchůdek 2021+ na podporu venkovských prodejen,“ uzavřel náměstek hejtmana Jihočeského kraje Pavel Hroch.

Program Obchůdek 2021+ bude financován ze státního rozpočtu ČR. Fungovat bude tak, že MPO vyhlásí výzvu, kraje si požádají o podporu z ní, MPO krajskou žádost vyhodnotí a pokud bude vše v pořádku, vydá rozhodnutí o poskytnutí dotace. Zájemci o dotaci se budou obracet na kraje, které pomoc nejprve předfinancují ze svého a o proplacení dotace si požádají ex post v rámci rozpočtového roku. Pomoc z programu bude sloužit na provozní náklady malých koloniálů, například z ní bude možné hradit mzdy zaměstnanců, nájem, vytápění, osvětlení, ochranné pomůcky aj.

DRUŽSTVO CBA: OSM TISÍC KORUN NESTAČÍ

Podle předsedy Družstva CBA Romana Mazáka dotační program Obchůdek 2021+ může prodejnám v nejmenších obcích přinést zhruba 8 tisíc korun měsíčně navíc. Tato částka, jak uvedl Roman Mazák,  však zdaleka nepokryje náklady obchodů. V nejmenších vesnicích potřebují pomoc mnohem vyšší, až okolo 40 tisíc korun měsíčně. Víra v záchranu až stovky prodejen díky tomuto programu je tak nereálná. Řešením by naopak mělo být zapojení všech obchodních sítí, které by na venkově měly mít vždy určitý počet prodejen odvozený od celkového obratu. V opačném případě by musely odvádět speciální daň, která by ve finále směřovala právě k malým prodejnám.

Podle obchodníků je však částka ve výši zhruba 8000 Kč naprosto nedostačující. „Matematika je vcelku prostá. Prodejna na vesnici s 300 obyvateli udělá tržby maximálně okolo 150 tisíc korun. Její průměrná obchodní přirážka činí zhruba 30 procent. Pokud vezmeme v potaz i DPH, prodejna dosáhne hrubého měsíčního zisku okolo 30 tisíc korun. Z toho musí platit mzdu, energie, nájmy a další náklady na provoz prodejny. Pokud tedy dostane ročně dotaci 100 tisíc, znamená to 8 tisíc měsíčně. Místo zisku 30 tisíc tak bude mít nově 38 tisíc, což je stále naprosto nedostačující,“ zdůraznil předseda Družstva CBA Roman Mazák.

Ten propočty demonstruje na mzdě prodavačky či prodavače. Tato mzda  včetně odvodů dosahuje 30 tisíc korun měsíčně. „A to mluvíme jen o jednom zaměstnanci a vůbec neřešíme jeho možnou náhradu v případě dovolené, nemoci nebo jiné provozní komplikace. I kdyby prodavačka nechodila na dovolenou, tak vyčerpá téměř celý zisk takové modelové prodejny. Na vodu, plyn, elektřinu, zařízení či nájem prostor pak už prakticky nic nezbývá,“ doplnil Roman Mazák.

Podle jeho názoru je program ušitý na míru těm sítím, které provozují prodejny i přes jejich dlouhodobou ztrátu, a dotace ji tak částečně sníží. CBA se však dlouhodobě zaměřuje na efektivitu svých provozoven a ty ztrátové proto raději zavírá.

Ministerstvo věří, že pomocí programu zachrání až stovky malých obchodů z nejmenších obcí. Podle Romana Mazáka by však v takovém případě muselo razantně změnit metodiku programu včetně plánované výše dotací. Hranice 1000 obyvatel v obci je pro rentabilitu prodejny zpravidla skutečně zásadní. Pokud nicméně ve vesnici bydlí například jen třetina uvedeného počtu obyvatel, pro prodejnu je to ještě větší komplikace.

Platí, že čím menší počet obyvatel v obci, tím by měla být dotace pro prodejnu vyšší. Právě odstupňování z hlediska obyvatel je naprosto zásadní, jako vcelku rozumný model si lze představit hranici 250, 500, 750 a 1000 obyvatel,“ konstatoval Roman Mazák. V obci pod 500 obyvatel se podle něj dotace pro ziskovost prodejny musí pohybovat ideálně okolo 30 až 40 tisíc korun měsíčně. U obcí okolo tisíc obyvatel by pak měla měsíční dotace činit 20 tisíc korun. Nižší částky pak podle předsedy Družstva CBA opět nemají šanci pokrýt náklady prodejen.

I proto, že CBA považuje záchranu až stovky prodejen při plánované výši dotací za nereálnou, navrhuje alternativu. Do obslužnosti venkova by se podle družstva měly zapojit všechny obchodní sítě na tuzemském trhu „Jednou z variant může být povinnost obchodních sítí mít na každou miliardu obratu deset prodejen v menších vesnicích, týkalo by se to i všech subjektů s významnou tržní silou. Pokud by tak neučinily, platily by speciální daň z každé neexistující malé provozovny, která by se procentuálně určovala z celkového obratu. Tyto peníze by pak šly ve formě dotací malým provozovnám. Velké nadnárodní řetězce by díky takovému nastavení nevydělávaly pouze obrovské peníze na lidech, ale konečně jim poskytly také službu, o kterou se doposud staraly jen malé provozovny,“ nastínil předseda Družstva CBA.

Dotační výzvy vypisují letos jednotlivé kraje, podle Romana Mazáka by nicméně peníze měly v ideálním případě jít přímo obci, která by se následně rozhodla, zda je poskytne již existujícímu obchodu nebo si prodejnu otevře sama. Samotný obchod pak může teoreticky fungovat i na obecním úřadě, je pak už pouze na něm, zda chod zajistí z vlastních zdrojů nebo využije externích obchodníků.

Družstvo CBA CZ je sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek, které aktuálně čítá více než 1000 prodejen a produkuje obrat více než 4 miliardy Kč. Současným cílem CBA je vybudovat stabilní síť kvalitních maloobchodů, čehož se snaží dosáhnout podporou maloobchodníků, investicemi do prodejen, kvalitním marketingem nebo zaváděním nových technologií a služeb. Pilířem je jednotný maloobchodní pokladní systém s centrálním číselníkem zboží čítajícím v současnosti již více než 120 tisíc položek.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv Družstva CBA

 

Úvodní rozhovor dubnového vydání Moderní obce jsme připravili s Klárou Čudrnákovou, starostkou Dražůvek na Hodonínsku. Ta se také stala tváří aktuálního čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Dubnové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Téma měsíce tentokrát nese název Finance pro projekty obcí, měst a krajů. Jako vždy i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách dubnového čísla našeho časopisu vystupují.

* Klára Čudrnáková, starostka Dražůvek na Hodonínsku: Trvá to už příliš dlouho (řeč byla o pandemii koronaviru – pozn. redakce) a naději z veřejného prostoru není kde čerpat, média ukazují jen zmar a špatné zprávy. Nebudu tu rozebírat děti a jejich rok u počítačů nebo zavřené živnosti a obchody, to je kapitola sama pro sebe a velmi, velmi smutná. Bez pomyslného světélka na konci tunelu, ať už se přijímají vládní opatření taková nebo maková… jaký na tom hledat duchovní rozměr, pokud nejste odevzdaný fatalista? Tady už nejde o návrat k „rozežranosti“ předkovidové doby, ale o návrat k nutnosti pracovat, vzdělávat se, lidsky důstojně existovat… každý svým způsobem hledá vysvětlení, ale prázdných řečí už bylo ve veřejném prostoru tak moc, že přestaly působit. V těžké situaci hledáte podstatu, ne faleš...

Dá se to pojmout i jinak, ale to zřejmě nebude recept pro všechny. Jsme regionem, kde víra v existenci vyššího řádu, než je ten pozemský, je dosud součástí života. Ve farnosti máme šikovného mladého kněze, který nabídl, že v určitý čas bude lidem v kostele k dispozici, aby si, pokud mají potřebu, přišli popovídat. Já sama nejsem praktikující věřící a do kostela chodím jen o větších svátcích, ale považuji se za křesťanku. A tuto nabídku zajít do kostela – ne ke zpovědi, ale jen tak si popovídat, najít povzbuzení a pochopení, považuji za formu žádoucí psychoterapie.

A ještě jeden příklad – dokonce o něco dřív, než se tento moribundus u nás objevil (na slovo covid už mám alergii), oslovil obec jeden mladý pán (všimněte si, že zase mluvím o mladém člověku) s tím, že by na návrší nad Dražůvkami, odkud jsou vidět kostelní věže všech okolních obcí, rád postavil kapličku zasvěcenou sv. Anežce České jako patronce a ochránkyni nemocných a těch, kdo o ně pečují. Už z vlastní iniciativy nechal připravit i projekt a namalovat obraz světice. Svoji myšlenku konzultoval samozřejmě i s církví, která ho stejně jako obec podpořila. Na takovou věc potřebujete i oficiální povolení se všemi náležitostmi, což jsme absolvovali, a stavbu kapličky zahájíme ve chvíli, kdy to povětrnostní podmínky dovolí. Už byl posvěcen základní kámen a pokračuje finanční sbírka, do níž samozřejmě obec přispěje též.

A jak iniciátor celé akce na nápad přišel? Sám neví… prostě se stalo. Třeba se zázraky opravdu dějí...

* Karolína Koubová, primátorka statutárního města Jihlavy: V našem městě máme celkem propracovanou studii vizuálního smogu. Ta nebývá zcela běžnou součástí kulturních strategií, ale mohu ji jedině doporučit. Studie nám řeší například to, jak ve městě vypadají propagační a inzertní plochy, jak můžeme pomoci nájemcům vitrín v historickém centru města tak, aby domy ze 16. století nebyly ověšeny igelity a kolíčky na prádlo. Díky ní se nám podařilo omezit i reklamy na vozech MHD, taky aby nepokrývaly skla vozidel, což vítají i cestující, kteří nás na to sami upozornili. Jsem přesvědčena, že město si určitou regulaci v této oblasti zaslouží.

Osobně mám i velkou radost z projektu Jihlava vzdělává kulturou. Obecně totiž existuje obrovská nabídka kulturních aktivit pro školy, které se v ní však složitě orientují. Nám šlo o tom zkoordinovat poptávku škol, jejich vzdělávací plán a současně program kulturních organizací. Vzájemně si vyberou, na čem budou spolupracovat, dané téma je pak řešeno formou projektového vyučování a praktických poznatků. Děti samy vymýšlejí program, určují si obsah, hledají i financování. Tato spolupráce, kdy jsou rozvíjeny měkké dovednosti jako komunikace, fundraising apod. a hledají se synergie mezi vzděláváním a kulturou, jsou velice zajímavé i pro podnikatele, kteří na to slyší. Příklad je blíže popsán například na webu www.DobraPraxe.cz právě pod naším městem.

Další naší vizí rozvoje je nově vzniklá příspěvková organizace Brána Jihlavy. Jde ve své podstatě o agenturu, která je zčásti dotována městem, ale má výnosy i ze svého provozu, ze služeb, z fundraisingu, a to ideálně ze dvou třetin – i když to je možná příliš ambiciózní sen. Mimo provoz vybraných budov města ve vazbě na kulturu a cestovní ruch, je smyslem této „příspěvkovky“, aby úředníci magistrátu nevykonávali produkční práci například u městských oslav, trhů, kulturních akcí, kampaní a podobně. Je to taková prodloužená ruka města v oblasti kultury a cestovního ruchu.

* Tomáš Navrátil, prímátor statutárního města Opavy: Denně se na konkatedrálu (řeč byla o nedávné celkové obnově, kterou  od předchozích oprav po druhé světové válce prošla konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie v Opavě – pozn. redakce) byla o dívám z okna své kanceláře. Pohled na ni mě často vede k osobnímu zamyšlení nad současnou dobou, jejím vývojem a směřováním i nad duchovním a morálním odkazem těch, v jejichž práci dnes na opavské radnici pokračujeme… Pro mne – a myslím, že i pro mnohé další Opavany – je tento chrám, mimochodem druhé biskupovo sídelní místo, důvodem k hrdosti na město, v němž žijeme, a také jedním z prvních míst, kam přivádíme návštěvy, které do slezské metropole zavítají.

* Kamila Černá, radní města Aš na Chebsku: Naším cílem je na jednom místě přehlednou a pochopitelnou formou informovat o životě ve městě a jeho okolí, pomáhat lidem s obtížným vyhledáváním dostupných služeb, řemeslníků, volných parcel na výstavbu, nabízet možnosti koupi bytu, pronájmu komerčních nemovitostí a rovněž upozorňovat na firmy, které jsou vstřícné ke svým zákazníkům (řeč byla o vzniku a fungování projektu Spokojení Ašákovi, informační platformě pro obyvatele Aše i jejích spádových oblasté – pozn. redakce). Především však jde o to probudit komunitní život a vytvářet pocit hrdosti na své město.

* Milan Čigáš, tajemník Městského úřadu v Litoměřicích: Kurz je ryze praktický (řeč byla o ošetřovatelském kurzu, který absolvovalo i několik zaměstnanců litoměřické radnice, aby pak jako dobrovolníci pomáhali na covidové jednotce místní nemocnice – pozn. redakce). Vše si v něm sami vyzkoušíte. Od zkušených zdravotníků si osvojíte nemálo teoretických znalostí, které si však hned ověříte v praxi. Osaháte si reálné pomůcky, chvíli jste v roli personálu, ale chvíli i pacientem. Zvládnutí základních jednoduchých technik péče pomůže ulevit nemocným a odlehčit profesionálním zdravotníkům. Jste „pečovatelem v záloze“.

V kurzu si projdete například částí věnovanou obstarání osobní hygieny včetně výměny plen a převlečení postele s pacientem na lůžku. Ono i takové zdánlivě jednoduché ustlání postele pro ležícího pacienta má svůj ohromný význam. Špatně ustlaná postel mu totiž může způsobit řadu bolestí. V přeneseném smyslu dobře nebo špatně ustlaná postel v nemocnici hraje stejnou roli jako slovo v našem životě. Dobře či špatně zvoleným slovem můžeme druhému člověku způsobit radost, ale také ublížit…

Pro mě osobně bylo velkým lidským a milým překvapením závěrečné školení v doprovázení umírajících. Otevřenost a lidskost lektorek –zdravotnic i přes všechny nutné obleky, holínky, troje rukavice, respirátor, štít a navzdory únavě až vyčerpání mě hluboce zasáhla do duše. Člověk nesmí ani v těchto náročných okamžicích zapomínat na to, že jsme lidé a musí doprovodit pacienta „na druhou stranu“, když nemohou být přítomní blízcí. Nikdo by neměl prožívat ani v těchto okamžicích opuštěnost a osamocenost. Nezastupitelnou roli hrají i (někdy opomíjení) nemocniční kaplani a právě „pečovatelé v záloze“.

* Vít Zeman, náměstek primátorky statutárního města Jihlavy: Při posuzování jednotlivých developerských projektů je třeba přemýšlet nad tím, aby provoz nutné dopravní či modrozelené infrastruktury odpovídal počtu obyvatel, na které obec dostává finance z rozpočtového určení daní. Je logické, že pro centrum města, s hustotou obyvatel kolem 100 obyvatel na hektar, budou provozní náklady nižší než například pro rezidenční čtvrti s hustotou 25 nebo 40 obyvatel na hektar.

* Jana Přecechtělová, výkonná ředitelka Sdružení místních samospráv ČR: Konzervace tratí (řeč byla o návrhu novely zákona č. 266/1994 Sb., o drahách – pozn. redakce), která je ze zákona dvojího druhu a má určitou logiku v případě zakonzervování vleček, např. ve výrobních areálech. Konzervace železničních úseků oproti tomu opravdu mohou znamenat v konečném důsledku zrušení tratě. Pokud totiž nebude o zakonzervovanou trať i nadále postaráno, tedy nebude docházet k pravidelné a základní údržbě, je jasné, že za několik let po konzervaci ke zrušení nakonec opravdu dojde. Máme logicky obavu z dopadů novely, neboť problém zrušených lokálek řešíme již dlouhodobě na několika místech republiky.

* Bohumil Augusta, ředitel a jednatel společnosti KŽC Doprava, která  v letech 2010 - 2012 zachránila 23 regionálních tratí před zánikem a je lídrem v segmentu železniční nostalgie a muzejnictvíV roce 2008 jsme od státu odkoupili krachující regionální dráhu Česká Kamenice – Kamenický Šenov, kterou jsme postupně začali sami svými silami opravovat, a v roce 2010 ji uvedli do stavu, kdy na ní mohly znovu vyjet vlaky. Dnes funguje převážně jako rekreační, protože se nachází na pomezí Českého Švýcarska a Lužických hor. Obnovení provozu po 10 letech úsilí nově přivedlo na trať mezi 10 až 20 tisíci cestujících, kteří v rozsahu březen a říjen využívají vlaky k přepravě. Pozoruhodné je, že se nenaplňuje pouze turistická doprava, ale trať, která nemusela už vůbec existovat a mohla být vytrhaná nebo rozkradená, lidé v rámci základní dopravní obslužnosti používají i k běžným cestám, protože naše vlaky na této trati suplují (doplňují) i autobusy veřejné linkové dopravy. A díky integraci do krajského dopravního systému se provoz na trati vyplácí cestujícím, ale i městům a obcím v okolí.

Dráhu provozujeme (tzv. administrativně) ročně za 1,5 milionu Kč, což zahrnuje náklady na kontrolu a měření dráhy, opravy nezbytných havarijních částí, legislativu dráhy, náklady na doklady, a pak provádíme systémově obnovu svršku uceleně tam, kde je to třeba. S tím vším se vejdeme ročně do 1 500 000 Kč. A efekt je vidět.

U Správy železnic (SŽ) se jedná u násobně vyšší částky, ale nelze přesně srovnávat malého provozovatele jedné dráhy s velkým SŽ, která provozuje 95 % sítě v ČR. SŽ je ve všem dražší, tak, jak to bývá, ale taky ve všem efektivnější, protože na to vše mají zázemí, základu, mechanizaci a hlavně peníze.

* Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje: Hlavním účelem založení Krajského investičního fondu je přispět obcím a městům kraje na investice do veřejné služby, školství, sportu, kultury či společenského života. Slíbili jsme, že napumpujeme krajské peníze do jihočeských měst a obcí a Krajský investiční fond nám to umožní... Díky tomu, že spojíme financování z kraje, obce a případně státu, můžeme pro Jihočechy postavit během roku spoustu staveb, které by bez toho ještě dlouho nevyrostly a na něž třeba roky čekají. Když pomůžeme obcím 200 miliony korun z krajského rozpočtu, může to znamenat, že se nakonec prostaví stavby za 500 milionů korun. A to už bude v kraji vidět.

* Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s.: V ČMZRB téma úspor energií a snižování emisí vnímáme jako velmi naléhavé a celospolečensky žádoucí. Ale také víme, že na úrovni obcí, měst a krajů mnohdy vyvstávají problémy už s vlastní přípravou energeticky úsporných projektů. Právě v jejich případě totiž často bývá nutné určitou část finančních prostředků vynaložit již ve fázi zvažování myšlenky projektu – například je třeba zpracovat studii proveditelnosti, energetický posudek a vyhodnotit možné přínosy projektu apod, přičemž nezřídka jde o poměrně značné výdaje.

Proto jsme připravili program ELENA (European Local ENergy Assistance), který firmám, ale také municipalitám zajistí komplexní servis při přípravě energeticky úsporných projektů, a to za zlomek nákladů. Mělo by jít o projekty renovace stávajících nemovitostí, případně o cílené investice do stavebních a technologických opatření typu EPC projektů, kdy územní samosprávný celek na začátku svého projektu nepotřebuje žádné vlastní financování, protože to pro projekt zajistí dodavatel služby a obec mu pak až následně jeho investici splácí v rámci dosažených energetických úspor.

Ve vztahu k obcím, městům a krajům, ale třeba také jejich dceřiným společnostem náš servis k zahrne úvodní poradenství a komplexní hodnocení vybraných projektů.

Dokážeme také zpracovat zadávací dokumentaci pro veřejnou zakázku na výběr poskytovatele energetických služeb – a kromě toho v rámci programu ELENA budeme umět zajistit i pomoc se zpracováním všech dokumentů, které jsou zapotřebí pro žádost o podporu z příslušných dotačních programů. Ale je možné využít i finanční nástroje, čili naše finanční poradenství v rámci programu ELENA bude využitelné pro všechny typy financování projektů.

Chtěl bych také zdůraznit, že v rámci tohoto programu budeme schopni uhradit 90 % nákladů spojených s přípravou energeticky úsporného projektu, a to díky tomu, že máme prostředky z programu HORIZON 2020 spravovaném Evropskou investiční bankou. Samotné financování projektu pak může být financováno z různých zdrojů, přičemž obce, města a kraje mohou využít OP Životní prostředí v gesci Ministerstva životního prostředí nebo OP Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu a nevylučujeme ani využití běžných komerčních úvěrů.

* Karel Havlíček, vicepremiér a ministr dopravy: Letos dokončíme i přestavbu křižovatky Rádelský Mlýn u Jablonce nad Nisou i silnici I/27 Plzeň, Třemošenský rybník – Orlík. Zahajovat v letošním roce budeme například obchvat Jaroměře, Mělníka, Nové Paky, Klatov či Olbramovic, silnici I/53 ze Znojma do Lechovic nebo I/34 ze Stráže nad Nežárkou do Lásenice.

* Luděk Tesař, ekonom: Obce se zatím uskromňovat nemusely a i rok 2020 byl na ně moc hodný. Nejen na obce bude mít ekonomika své elektrizující účinky teprve tehdy, až se ukáže ve své nezakleté podobě a skončí veškerá omezení (pokud někdy). Myslím, že až rok 2022 bude pro obce adrenalinovým zážitkem, ale nemalujme čerta na zeď příliš sytými barvami.

Jsem přesvědčen o tom, že ani zhoršení stavu veřejných financí, nebo snad dokonce hrozba státního bankrotu by nemusely v lidech vyvolávat stres. Jde jen o to, aby se našinec včas na bankrot psychicky připravil a nedělal zbytečné zmatky. Všem by nám měli být inspirací Řekové, kteří si bankrot dovedli užít. Ne nadarmo se bohové kdysi usídlili právě u nich na Olympu.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Rozpočtové hospodaření obcí v nestandardním roce 2020 poznamenal meziroční propad daňových příjmů (o 14,3 mld. Kč), který byl do značné míry kompenzován jednorázovým příspěvkem státu (13,4 mld. Kč) a značný růst neinvestičních dotací. Je nutné poznamenat, že rozdělování sdílených daní mezi obce podléhá jiným kritériím, než které bylo použito pro rozdělení jednorázového příspěvku (podle počtu obyvatel). Takže se dá odvodit, že větší obce na této kompenzaci vydělaly méně než ty malé.

Pozitivním rysem je skutečnost, že kapitálové příjmy v roce 2020 sice vzrostly, byť jen málo. Obce i v tak těžkém období dokázaly meziročně zvýšit objem kapitálových výdajů. K tomu jim pomohl i růst investičních dotací. Dosažení přebytku rozpočtu a doplnění úspor svědčí o tom, že obce jako celek se se zhoršenými podmínkami poměrně vypořádaly dobře. Je nutné dodat, že to, co platí pro celek, nemusí nutně platit i pro jednotlivé segmenty obcí – a už vůbec ne pro jednotlivé obce.

Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Ústavní soud dal za pravdu městu Pelhřimov, že z oprávnění obce v samostatné působnosti při „ochraně veřejné zeleně na veřejném prostranství“ coby místní záležitosti obecně závaznou vyhláškou ukládat povinnosti „k zajištění udržování čistoty ... zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně“ nelze v žádném případě dovodit, že je také oprávněna tuto činnost přímo provádět, a to na vlastní náklady, resp. za ni nést odpovědnost. Odpovědnost za nesplnění obecně závaznou vyhláškou stanovených povinností nese výlučně vlastník, příp. uživatel dotčeného pozemku, byť podléhá režimu veřejného prostranství.

Ústavní soud pak vyslovil dokonce pochybnost nad tím, zda péči o silniční vegetaci (ve smyslu ustanovení § 15 zákona o pozemních komunikacích), byť v průjezdním úseku silnice v intravilánu obce (§ 8 zákona o pozemní komunikaci) lze vůbec podřadit pod místní (lokální) záležitosti ve smyslu ustanovení § 35.

Co si z nálezu Ústavního soudu odnést pro každodenní praxi? Především to, že žádný předmět sporu není příliš „malý“ tehdy, zasahuje-li se do základních principů samosprávy a když stát vyvíjí snahu jednak rozšiřovat její povinnosti (bez zákonného zmocnění), a jednak rozšiřovat své možnosti obci nařizovat „kde co“ (rovněž bez zákonného zmocnění). Protože jde většinou o právní otázky poměrně složité co do znalosti veřejného a ústavního práva, nepochybně je dobré vzít si po bok advokáta, a spolu s ním vést tyto spory v zájmu ochrany samosprávy a její podstaty.

Město Pelhřimov neustoupilo, přestože zdánlivě šlo „jen dva stromy“. Ve skutečnosti se však jednalo o mnohem víc – o to, co si stá může vůči samosprávě dovolit, tedy o meze jeho oprávnění.

Pavel Žalud, Zdeněk Valášek, pracovníci oddělení přestupků a voleb správního odboru Krajského úřadu Libereckého kraje: Stát přikázal, aby základní přestupkovou agendu – tedy přestupky proti pořádku v územní samosprávě, proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku – vykonávaly všechny obce, bez ohledu na to, zda jsou k tomu vůbec vybaveny, a to především dostatečným počtem kvalifikovaného personálu. Výsledkem pak je, že obce (zejména ty menší, kterých je však většina) jsou nuceny uzavírat veřejnoprávní smlouvy s jinými obcemi, aby tyto za ně agendu přestupků vykonávaly.

Například v Libereckém kraji (druhém nejmenším ze 14 krajů v republice) je 215 obcí, ale pouze 34 z nich projednávají přestupky. Tedy 181 obcí jenom v Libereckém kraji muselo uzavřít veřejnoprávní smlouvy s jinou obcí, aby dostálo svým povinnostem, které na ně uvalil stát v rámci přenesené působnosti, a následně zaplatit ze svých rozpočtů větším obcím nemalé částky (které jim stát plně nerefunduje) za to, že za ně budou vykonávat přestupkovou agendu. Tím ze svých malých rozpočtů ve své podstatě mohou dotovat výkon státní správy.

To je stav, který do problematiky řešení přestupků nepřináší nic pozitivního a je podle našeho názoru do budoucna neudržitelný.

* Marie Vítová Dušková, Odbor Hlavního architekta eGovernmentu, Ministerstvo vnitra ČR: Uživatelů otevřených dat v České republice postupně přibývá. Jejich zkušenosti s využitím těchto dat se zvětšují a zároveň stoupají jejich nároky na kvalitu publikovaných datových sad - jednak na kvalitu dat samotných a také na kvalitu jejich popisu, tedy metadat.

Sjednocování podoby zveřejněných dat napříč poskytovateli pomocí otevřených formálních norem významně přispívá ke zvyšování kvality publikovaných dat a usnadní jejich uživatelům následné další zpracování v aplikacích a službách pro občany, nebo při interním využití ve firmě. Připomeňme, že uživatelem dat může být i obec nebo jiná organizace veřejné správy a samosprávy. Požadavky týkající se kvality se ale vztahují nejen na data samotná, ale také na jejich metadata.

Metadata jsou strukturovaná data, která poskytují informaci o jiných datech. Příkladem metadat může být katalogizační lístek v knihovně obsahující popis knihy, například data o původu a umístění knihy. Podobně fungují katalogizační záznamy poskytující informace o datech registrovaných v Národním katalogu otevřených dat, který je součástí Portálu otevřených dat (data.gov.cz). Národní katalog otevřených dat (data.gov.cz/datové-sady) slouží jako centrální místo, kde najdeme všechna otevřená data publikovaná v České republice. Stejně jako katalog knihovny obsahuje na katalogizačních lístcích metadata o jednotlivých knihách, obsahuje Národní katalog otevřených dat metadata o registrovaných datových sadách. Tato metadata zahrnují položky jako např. název, popis, klíčová slova, téma datové sady, periodicita aktualizace, kontakt na kurátora dat nebo odkaz na technickou dokumentaci.

* Martin Lukáš, konzultant pro veřejnou správu MIM Consulting s. r. o.: Současný vedoucí pracovník (manažer) v municipalitě je nucen zvládat rozsáhlou problematiku v různých oblastech řízení města a obce. Při řešení různých úloh je nucen se situovat do určitých pozic, které mu poskytnou dostatek prostoru k efektivnímu řešení úlohy. Manažerovo situování se do různých pozic znamená přebírání různých rolí, jako jsou interpersonální, informační či rozhodovací role.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

 

 

Jak potvrdil jihočeský hejtman Martin Kuba, Krajský investiční fond (KIF) letos městům a obcím může přispět na finančně náročné akce částkou až 30 milionů korun. O příspěvek se mohou žadatelé začít ucházet již od pondělí 15. února. V balíku KIF pro letošní rok má kraj celkem 200 milionů korun.

Hlavním účelem založení fondu je přispět obcím a městům Jihočeského kraje na investice do veřejné služby, školství, sportu, kultury či společenského života. Chceme, aby tak mohly vyrůst v našich městech a obcích nová sportoviště nebo třeba mateřské školy, které obce nezvládnou realizovat jen ze svého rozpočtu. Slíbili jsme, že napumpujeme krajské peníze do jihočeských měst a obcí a krajský fond nám to umožní. Jihočeši často ani neví, k čemu je ten kraj dobrý, a my chceme, aby jim kraj pomáhal přímo v místě, kde bydlí,“ nastínil hejtman Martin Kuba.

V praxi bude podle náměstka hejtmana pro finance a ekonomiku Tomáše Hajduška KIF fungovat tak, že o uvedených 200 milionů korun se budou moct ucházet obce a města na základě připravených investičních projektů na svém území. „Z fondu lze obci nebo městu poskytnout investiční dotaci na plánovanou akci a konkrétně stanovený účel až do výše 50 procent celkových nákladů investiční akce. A to až do výše 30 milionů korun na jednu investiční akci. Vyloučen je souběh s jinými dotačními tituly kraje, naopak vítány jsou dotace ze státního rozpočtu či evropských fondů,“ upřesnil Tomáš Hajdušek.

Díky tomu, že spojíme financování z kraje, obce a případně státu, můžeme pro Jihočechy postavit během roku spoustu staveb, které by bez toho ještě dlouho nevyrostly a na které třeba roky čekají. Když pomůžeme obcím 200 miliony z krajského rozpočtu, může to znamenat, že se nakonec prostaví stavby za 500 milionů korun. A to už bude v kraji vidět,” doplnil Martin Kuba.

Tomáš Hajdušek dále dodal, že veškeré podrobnosti budou uveřejněny na internetových stránkách kraje www.kraj-jihocesky.cz v rubrice Dotace, Fondy EU. Tam bude nově zřízena složka s názvem Krajský investiční fond, na které naleznou zájemci od 15. února konkrétní instrukce a vzorové dokumenty, včetně odkazu na interaktivní formulář k podání žádosti výhradně elektronickou formou.

O výběru žádostí a akcí k podpoře bude rozhodováno v příslušných orgánech kraje průběžně podle počtu přijatých žádostí či s ohledem na harmonogramy realizace předložených investičních akcí. Konečné rozhodnutí pak bude předmětem veřejného projednání na zasedání krajského zastupitelstva,“ uzavřel Tomáš Hajdušek.

/zr/*

 

Kraje chtějí mít přesný přehled o tom, jak je připravena očkovací strategie státu před zahájením vakcinace široké veřejnosti. Hejtmani dnes proto videokonferenčně jednali s premiérem Andrejem Babišem a ministrem zdravotnictví Janem Blatným, aby získali potřebné informace, jež dosud od státu nemají.

Některé kraje se potýkají s tím, že avizované vakcíny opět přišly v jiném termínu, než bylo deklarováno, hejtmanům ale také chybí detailní údaje o tom, jak bude fungovat plánovaný centrální rezervační systém, kdy stát odstartuje informační kampaň, jak budou přesně vymezeny prioritní skupiny zájemců o očkování.

„Ve všech krajích nyní pracují očkovací centra, my jsme například v Jihočeském kraji představili krajskou vakcinační strategii, která se dá využít i v dalších regionech. Ale chceme mít jasně daný rámec toho, jak bude fungovat centrální rezervační systém a budeme jej připomínkovat, aby byl bez problému funkční. Je nutné mít informace o počtu dávek vakcín pro jednotlivé kraje i o tom, jak stát plánuje postupné proočkování co největšího počtu našich občanů,“ uvedl Martin Kuba, předseda Rady Asociace krajů ČR a hejtman Jihočeského kraje.

Podle premiéra Andreje Babiše by měl být rezervační systém připraven od poloviny ledna, informační kampaň chce stát spustit prý ještě do konce tohoto měsíce. „S kolegy hejtmany probereme veškeré detaily, shrneme připomínky k fungování očkovací strategie a centrálního rezervačního systému státu, abychom se ujistili, že reálně celý systém bude dobře nastaven,“ dodal Martin Kuba.

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta také upozornil na to, že praktičtí lékaři, kteří by se měli zapojit do očkování veřejnosti, musí být motivováni k tomu, aby vakcinaci prováděli a zejména starším pacientům pomohli s rezervací očkování.

Jak připomněl ministr zdravotnictví Jan Blatný, okolo pěti tisíc praktických lékařů pro dospělé a 1 tisíc praktických lékařů pro děti a dorost zatím projevilo zájem o to, že by se na očkování podíleli. Ministr dále  potvrdil, že vakcínu kompletně hradí stát a certifikát o provedeném očkování najdou lidé po provedení očkování v dokumentech rezervačního systému. S hejtmany se šéf resortu zdravotnictví domluvil na tom, že veškeré připomínky dají k dispozici tak, aby bylo možné je vypořádat do zahájení činnosti centrálního systému.

/zr/

Ke snímku nahoře:

Hejtmani dnes videokonferenčně jednali s premiérem Andrejem Babišem a ministrem zdravotnictví Janem Blatným, aby získali potřebné informace očkovací strategii státu proti covidu-19

Foto: FB Asociace krajů ČR

V prostorách českobudějovického výstaviště za zpřísněných hygienických opatření se dnes uskutečnilo ustavující zasedání nově zvoleného Zastupitelstva Jihočeského kraje. Část jeho členů se ze zdravotních důvodů hlasování účastnila formou vzdáleného přístupu. Kraj povede koalice složená z ODS, KDU-ČSL+TOP 09 (Společně pro jižní Čechy), ČSSD a hnutí Jihočeši 2012. Hejtmanem byl zvolen Martin Kuba.

„První kroky si v této chvíli nevybíráme my, ale situace kolem nás. Takže mé první kroky směřují na centrální  krizový štáb, který bude projednávat například testování v seniorských domech. Na následném krajském krizovém štábu pak budeme řešit hlavně to, abychom situaci zvládli v našem regionu. Zejména je důležité udržet kapacitu našich nemocnic a péči o naše seniory v seniorských domech. Od čtvrtka se chceme začít věnovat sestavení rozpočtu, abychom si udělali představu o tom, v jakém finančním rámci se budeme pohybovat. Což nebude jednoduché kvůli předpokládanému výpadku daňových příjmů,“ uvedl bezprostředně po svém zvolení Martin Kuba (na snímku nahoře), který chce práci Jihočeského kraje ještě více přiblížit jihočeským občanům.

„Naším cílem je hlavně dodržet to, co jsme našim voličům slíbili,“ dodal nový jihočeský hejtman, který bude mít jako hejtman v kompetenci například zdravotnictví, nemocnice, lékařskou pohotovostní službu a zdravotnickou záchrannou službu, krizové řízení nebo koordinaci velkých staveb a velkých projektů kraje.

Zastupitelé na svém ustavujícím zasedání jmenovali také nové náměstky a radní. Post prvního náměstka obsadí František Talíř za KDU-ČSL+TOP 09 (Společně pro jižní Čechy), v jehož kompetenci bude životní prostředí, zemědělství a lesnictví, regionální rozvoj a cestovní ruch. Dalšími náměstky pak budou Lucie Kozlová za ODS, která bude mít na starosti sociální oblast, národnostní menšiny, vědu a výzkum, IT či e-government, a Pavel Klíma za KDU-ČSL+TOP 09 (Společně pro jižní Čechy), který se ujme oblasti veřejných zakázek, školství, zájmové činnosti mládeže a sportu.

K oblasti dopravy se po čtyřech letech vrací náměstek za ČSSD Antonín Krák, který bude řešit také majetek a územní plánování. Náměstek Pavel Hroch za Jihočechy 2012 pak bude pokračovat v práci pro jihočeský venkov, kulturu a památkovou péči. Oblast financí a investic bude z pozice neuvolněného náměstka spravovat Tomáš Hajdušek za ODS.

Jako neuvolnění členové rady se na chodu kraje budou podílet i Miroslav Joch (ČSSD), Olga Bastlová (ČSSD), Jiří Fišer (Jihočeši 2012) a Jan Bartošek (KDU-ČSL+TOP 09).

/zr/

 

 

Senioři jsou nejohroženější skupinou obyvatel. To je v čase koronavirové pandemie jedna z nejčastějších vět posledních dnů. O to, aby se jejich problémům předcházelo a neřešily se, až vypuknou, usiluje i výzkumný Projekt InCities - Bezpečná města pro chodce a seniory, který už druhým rokem řeší tým docenta Karla Schmeidlera na českobudějovické Vysoké škole technické a ekonomické (VŠTE) v podmínkách Milevska a Chotěboře. 

„Chceme vytvořit metodiku úprav městského interiéru, tedy ulic, náměstí a parků, aby se zvýšil podíl ekologické dopravy na úkor té motorové individuální a abysoučasně i vzrostla intenzita sociálního života ve veřejném prostoru. A to se bez podpory mobility seniorů a zlepšení dostupnosti pro ně důležitých zařízení, jako jsou zdravotní, kulturní, společenská a volnočasová místa, neobejde,“ vysvětluje Karel Schmeidler, sám původní profesí architekt.

Podle milevského starosty Ivana Radosty je podobná aktivita vítaná, protože samotné Milevsko má nejvyšší věkový průměr v Jihočeském kraji. Jen seniorů nad 70 let zde žije téměř 1700. „Cítíme povinnost se o ně postarat. Sice výborně fungují naše městské sociální služby, stejně jako Dům s pečovatelskou službou i Dům pro seniory, ale současně štěstím je, že jsou senioři zpravidla stále soběstační a velmi aktivní. Na druhou stranu nalézt ideální řešení dopravní obslužnosti se nám dlouhodobě nedaří, ať jde o podobu MHD nebo senior taxi. V tom by nám měl návrhy přinést řešený projekt,“ říká Ivan Radosta.

Společným problémem Milevska a Chotěboře je právě mobilita chodců, jako jsou senioři, školáci a dospělí doprovázející malé dítě na větší vzdálenosti. „Řešení nabídne právě naše pilotní studie. Bude pak na jednotlivých samosprávách, jak s ní naloží,“ dodal šéf výzkumného týmu. Podle něho je nepřipravenost české společnosti na demografický vývoj až zarážející, protože senioři se setkávají s různými formami sociální exkluze a nejistoty. Citelným nedostatkem, omezujícím jejich život, je pak absence vhodné dopravy a zvýšení dopravní bezpečnosti.

„Význam stárnutí populace a vyvolaných změn se zatím řešil především v souvislosti s ekonomikou státu, výrobou a penzijními systémy,“ upozorňuje Karel Schmeidler. Zato poměrně malá pozornost se věnuje sociální sféře, jako je bydlení seniorů, péče o ně nebo jejich mobilita, kterou řeší právě výzkumný projekt VŠTE, podpořený Technologickou agenturou ČR.

Ten řeší střední a menší sídla, u kterých dopravní studie chybějí, na rozdíl od podobných projektů evropských zaměřených zpravidla na velká města, u kterých jsou zcela jiné technické a urbanistické možnosti řešení. Přinést by měly ekologizaci dopravy s důrazem na cyklistiku a pěší pohyb a nová řešení pro místa s velkým počtem dopravních nehod. „Je to příležitost, jak řešit začlenění seniorů, mnohdy omezovaných nedostatkem vhodné dopravy, do života měst. To je téma daleko širší než jen české,“ uzavřel Karel Schmeidler, který projekt počátkem března, ještě před propuknutím koronavirové pandemie v Evropě, představil v Bruselu na mezinárodní konferenci.

Projekt InCities - Bezpečná města pro chodce a seniory má za sebou první rok věnovaný dotazníkovým šetřením, studiu dat a analýzám obou řešených oblastí. Výsledky tvůrci představí v roce 2021, kdy nabídnou konkrétní návrhy zvýšení mobility seniorů a tedy kvality jejich života.  „Podaří-li se nám to, a já jsem přesvědčen, že ano, budeme velmi spokojeni, protože bychom přispěli ke zvýšení účasti seniorů ve všech sférách veřejného života. Zlepšit život starším generacím a redukovat některé nerovnosti je totiž úkolem nejen státní správy a místních samospráv, ale i vědecké a výzkumné sféry,“ říká Vojtěch Stehel, prorektor VŠTE.

/zr/*

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down