Již deset krajů – Jihomoravský, Královéhradecký, Liberecký, Olomoucký, Vysočina, Zlínský, Plzeňský, Moravskoslezský, Pardubický a Ústecký – se přihlásilo do dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), který pomůže prodejnám na venkově. Včera, v den uzávěrky příjmu žádostí do první výzvy programu, zvažoval svoji účast ještě Jihočeský kraj,

V první výzvě z programu Obchůdek 2021+ mohly kraje žádat o podporu do 29. října 2021. Provozovatelé prodejen s potravinami a smíšeným zbožím v obcích do 1000 obyvatel, popř. do 3000 obyvatel, kdy v dané místní části nežije víc než 1000 lidí, v něm budou moci dostat finanční podporu na provoz až 100 000 Kč.

Těší mě, že se kraje zapojují a věřím, že se přidají i ty zbývající. Společně tak udržíme na venkově malé obchůdky, které by bez pomoci zanikly,“ konstatoval vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodal: „MPO tak prostřednictvím krajů podpoří malé prodejny, které často představují jediná místa, kde se lidé v dané obci mohou setkávat.“

Podporu z programu Obchůdek 2021+ je možné využít ve všech krajích České republiky kromě hlavního města Prahy. Žadatel o dotaci se obrátí na kraj, ve kterém se malá prodejna nachází, a je to právě kraj, který finanční podporu poskytuje. Kraje a starostové vesnic jsou garancí toho, že se podpora dostane přímo těm subjektům, které ji nejvíce potřebují.

Koloniály mohou obdržet až sto tisíc korun na financování provozních výdajů za měsíce leden až říjen 2021, tedy na mzdy, nájem, vytápění či na náklady spojené s akceptací platebních karet,“ vysvětlila náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková s tím, že další výzvy plánuje MPO vyhlašovat až do roku 2025.

Podání žádostí krajů i  hodnocení probíhá v systému AIS MPO a je velice jednoduché. Spustili jsme i speciální web na adrese www.obchudek2021plus.cz, kde najdou kraje i obchodníci další informace. Provozovatelé venkovských koloniálů mohou také získat v rámci dalšího projektu MPO ceskoplatikartou.cz platební terminál na minimálně 6 měsíců zdarma a nehradí ani poplatky za provedené transakce,“ dodal ředitel odboru podnikatelského prostření a obchodního podnikání MPO Pavel Vinkler.
Program Obchůdek 2021+ je financován ze státního rozpočtu ČR. MPO v něm vyhlašuje jednotlivé výzvy a kraje si mohou požádat o podporu. MPO krajské žádost vyhodnotí a vydá rozhodnutí o dotaci. Zájemci o tuto pomoc (provozovatelé venkovských obchůdků) se obracejí na kraje, které podporu nejdřív předfinancují a o poté požádají MPO o proplacení.*

Více informací k programu je k dispozici zde.

/zr/

Ilustrační foto: Archiv Družstva CBA

Ministerstvo pro místní rozvoj počítá s náhradami škod, které způsobilo tornádo na obecním majetku, včetně hřbitovů a náhrobků. V případě poškozených náhrobků budou moci lidé obcím dodat faktury za opravu. Ty je poté zahrnou do nákladů. Peníze se začnou vyplácet v průběhu září, po schválení Strategie obnovy území vládou ČR. Po pátečním jednání se starosty zasažených obcí a s náměstkem hejtmana Jihomoravského kraje Janem Zámečníkem v Brně to uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

„Ničivé tornádo na Moravě se bohužel nevyhnulo ani hřbitovům. Kromě téměř dvou tisíc hrobů zasáhlo i márnice, kaple a další stavby a vybavení. Postiženým obcím s obnovou těchto míst pomůžeme, aby jejich obyvatelé mohli důstojně vzpomínat na své blízké. Nejen na tato pietní místa, ale na obnovu veškerého zasaženého obecního majetku poskytneme dotace. Výzvu pro podávání žádostí o dotace a podmínky podpory zveřejníme na konci příštího týdne, a to ve čtvrtek 19. srpna,“ konstatovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

„Děkujeme. Poškozené náhrobky vnímáme jako vážný problém, který místní pochopitelně trápí. Hřbitovy jsou důležitou součástí vesnic a i jejich opravou uděláme další významný krok k celkové obnově zasaženého území,“ prohlásil náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Jan Zámečník.

Finanční podpora bude určena zejména na obnovu hřbitovních zdí včetně vstupních bran, márnic, hřbitovních křížů a kaplí, kolumbárií i alejí, které jsou v majetku obce. Poničené náhrobky bude moci obec zahrnout do obnovy také. V případě, že lidé už na své náklady náhrobky opravili, budou moci obcím dodat faktury a obec jim tyto náklady v plné výši proplatí. Způsobilost výdajů bude od 24. června 2021.

PODPORA JE SOUČÁSTÍ PŘIPRAVOVANÉ STRATEGIE OBNOVY

Oblasti podpory obnovy území vyplývají ze Strategie obnovy části Jihomoravského kraje postižené v červnu 2021 tornádem, kterou nyní Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje v souladu se zákonem o státní pomoci při obnově území. Strategie, kterou bude projednávat vláda v září letošního roku, bude vycházet z odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území, který zpracovává Jihomoravský kraj. Odhad nákladů bude sloužit jako podklad pro nastavení podpory ze strany jednotlivých resortů a příslušné posílení rozpočtových prostředků určených na obnovu území. Předpokládá se, že strategie obnovy území bude vládou schválena v první polovině září.

/zr/

Na snímku: Z pátečního jednání ministryně Kláry Dostálové se starosty zasažených obcí a s náměstkem hejtmana Jihomoravského kraje Janem Zámečníkem v Brně

Foto: archiv MMR*

Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) oceňuje skutečnost, že horní parlametní komora do tzv. daňového balíčku pozměňovacím návrhem včera vložila kompenzaci daňových příjmů krajů a obcí ve výši 80 % příjmů, o které samosprávy kvůli zrušení superhrubé mzdy a dalším vládním návrhům v dalších letech přijdou.

SMS ČR spolu se Svazem měst a obcí ČR, Národní sítí MAS ČR, primátorem hl. m. Prahy a hejtmany Pardubického, Libereckého, Olomouckého, Jihomoravského, Královéhradeckého a Moravskoslezského kraje dlouhodobě kritizovalo dopady zrušení superhrubé mzdy a obnoveného kompenzačního bonusu na samosprávy. Nyní budou zástupci krajů a obcí apelovat na poslance a poslankyně, aby senátní verzi daňového balíčku včetně kompenzací pro samosprávy přijali.

Senátoři si na rozdíl od vlády správně uvědomili, že nebudou-li moci obce a kraje investovat, pak se regionální ekonomika obnoví nejen pomalu, ale zotavování po krizi bude bolestnější. Menším obcím tak zachránili i například provoz školek či sociálních zařízení, které by tyto obce při skokovém poklesu příjmů nemohly udržet,“ prohlásil ke včerejšímu rozhodnutí Senátu Stanislav Polčák, předseda SMS ČR. „Uděláme vše pro to, aby poslanci senátní verzi podpořili, a jsme připraveni na den projednávání svolat starosty a starostky do Prahy.“

Celkové dopady zrušení superhrubé mzdy a zavedení kompenzačního bonusu činí podle kvalifikovaných odhadů -30 mld. Kč na obce a -11 mld. Kč na kraje. To by ohrozilo kofinancování projektů a samozřejmě by došlo k výraznému utlumení investičních aktivit samospráv. Proto se obce a kraje obrátily již dříve na Parlament ČR a vládu ČR s žádostí o souběžnou úpravu rozpočtového určení daní (RUD) a poskytnutí náhrady za celkově vyplacené platby kompenzačního bonusu jednorázovým příspěvkem do 3 měsíců po ukončení kompenzačního období.*

/zr/

Ilustrační foto: Valdštejnský palác v Praze, sídlo Senátu Parlamentu ČR

 

Krajský soud v Brně dnes vyhlásil rozsudek, kterým zrušil rozhodnutí Českého báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru Uherský Ostroh pro dobývání výhradního ložiska Moravský Písek – Uherský Ostroh a věc mu vrátil k novému řízení.

Vyhověl tak žalobě společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín a. s., měst Uherský Ostroh, Kyjov, Hodonín a Vracov, obcí Vnorovy, Starý Poddvorov, Mutěnice, Archlebov, Hrušky, Moravský Písek a Jihomoravského kraje. Žalobci se obávají, že v případě zahájení těžby by byl zásadním způsobem ohrožen vodní zdroj Bzenec komplex, který zásobuje pitnou vodou více než 140 tisíc obyvatel Jihomoravského kraje.

Soud rozhodnutí Českého báňského úřadu zrušil ze dvou hlavních důvodů,“ sdělila Kristýna Ryšavá, advokátka společnosti Frank Bold Advokáti, která část žalobců zastupuje. „Zaprvé nebylo dostatečně prokázáno, že záměr nezhorší povodňovou situaci – nebylo například doloženo posouzení rozlivu povodňových vod. A zadruhé, závazné stanovisko stavebního úřadu nedostatečně odůvodnilo umístění záměru do nezastavěného území.“ K dalším žalobním důvodům se při ústním vyhlášení rozsudku soud blíže nevyjádřil.

"Jsem ráda, že soud zrušil rozhodnutí báňského úřadu, a také jsem ráda, že jsme v tomto případě právníci a vůbec všichni spojili síly – obce, města, vodárny i kraj,"  uvedla advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, která v tomto sporu rovněž zastupuje část dotčených obcí. "My teď aktuálně bojujeme ještě o to, aby některé obce, které nejsou přímo účastníky řízení, byly osoby tzv. zúčastněné na řízení -  a to aktuálně až u Nejvyššího správního soudu ČR, protože krajský soud je v prvním kole odmítl, že se jich to přímo nedotýká. Mám jiný názor - dotýká se jich to naprosto zpříma, když jde o vodu. Ostatně ona každá podobná kauza správní právo někam posouvá, a tento případ nebude výjimkou. Jsem proto ráda, že je nás tu víc, souboj to ještě bude náročný."

Jana Zwyrtek Hamplová dodala: "Některé obce zastupuje společnost Frank Bold Advokáti a odvedla už ve správním řízení výbornou práci. Já do toho vstoupila nyní po boku některých obcí s pohledem hlavně ústavním a »samosprávným«. A pak je tu kraj, který jde vlastní cestou. Náš cíl je však společný - aby záměr těžby podle projektu neprošel. Ovšem stále jsme ještě na počátku, a i když jsem opravdu ráda, že došlo ke zrušení rozhodnutí, ale své nadšení trochu krotím - ještě to nebude snadné." 

„Dnešní rozhodnutí soudu dovést tuto kauzu případně až k Nejvyššímu správnímu soudu je dobrou zprávou pro 140 tisíc obyvatel regionu sdílejících obavy z ohrožení nenahraditelného zdroje pitné vody. Je zároveň potvrzením našeho přesvědčení, že státní orgány činné v této kauze nepostupovaly správně a objektivně. Nejen, že nebraly v potaz námitky žalobců, ale nezabývaly se ani závěry šetření Veřejného ochránce práv, které na pochybení úřadů jednoznačně poukázaly. Rozhodnutí soudu vnímáme jako povzbuzení k další práci směřující k definitivnímu ukončení záměru těžby štěrkopísku u Uherského Ostrohu a k trvalé a bezpodmínečné ochraně zdroje pitné vody,“ konstatoval ředitel společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín Pavel Koubek.

Věc se tak vrací do fáze odvolacího řízení, kdy se bude muset Český báňský úřad vypořádat s právním názorem soudu a dále také s obsahem nedávného Závěrečného stanoviska Veřejného ochránce práv ze 2. září 2020. Z tohoto stanoviska vyplývá, že ombudsman nadále pochybuje o zákonnosti procesu vedoucího k vydání rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru i předcházejícího procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Veřejný ochránce práv například konkrétně uvedl: „Ministerstvo životního prostředí mělo reagovat a samo se důsledně vypořádat s dalšími odbornými posouzeními, jež přinejmenším relativizují závěry podkladů shromážděných v procesu posuzování vlivů na životní prostředí, a Ministerstvo životního prostředí si je toho samo vědomo.“

„Jsme velice rádi, že se nám podařilo dosáhnout takového úspěchu. Toto soudní vítězství potvrzuje naši zkušenost, že pokud vytrváte, tak nakonec vyhrajete. Bez trpělivosti a odhodlanosti společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín by se to nepovedlo,“ uzavřel CEO Frank Bold Advokáti Pavel Franc.*

/zr, rš/

Ke snímku nahoře: Proti zamýšlené těžbě štěrkopísku u vodního zdroje Bzenec komplex pořádaly obce a města i protestní pochody Za vodu pro lidi.
Foto: archiv města Kyjova

 

 

Český statistický úřad ukončil zpracování výsledků voleb do krajských zastupitelstev a prvního kola voleb do Senátu Parlamentu ČR.

Voliči ve 13 krajích zvolili 675 zastupitelů a v jednom z 27 obvodů senátora. I přes náročnost zpracování způsobenou nepříznivou epidemickou situací a přijatými hygienickými opatřeními nezaznamenali statistici vážnější komplikace.

V krajských volbách usilovalo o přízeň voličů celkem 9711 kandidátů. Nejvíce mandátů, 178 z celkových 675 získalo hnutí ANO. Volební účast dosáhla 37,95 %, před čtyřmi lety v krajských volbách odevzdalo své hlasy 34,57 % voličů.

Průměrný věk zvolených zastupitelů je 48,31 let. Nejstaršímu je 75 let. Nejmladších, dvaadvacetiletých, je 5. V zastupitelstvech usedne 77,93 % mužů a 22,07 % žen.

Voliči mohli v krajském hlasování udělovat přednostní hlasy. Nejvíce jich získali Martin Kupka (13 434) a Vít Rakušan (12 243) ve Středočeském kraji a Jan Grolich (12 172) v Jihomoravském kraji.

O 27 senátorských křesel se ucházelo 235 kandidátů. Již v prvním kole byl zvolen Zbyněk Linhart ve volebním obvodě 33 – Děčín se ziskem 52,77 % hlasů. Stal se tak historicky 13. senátorem zvoleným hned v prvním kole. Nejtěsnější rozdíl mezi kandidáty před druhým kolem senátních voleb je ve volebním obvodě č. 72 – Ostrava-město a činí 59 hlasů.

Nejvyšší volební účast zaznamenali v obci Čilá na Rokycansku, kde k volbám přišlo 94,12 % voličů. Nejméně voličů, 14,81 %, využilo svého volebního práva v obci Zběšičky v okrese Písek. Poslední okrsek byl zpracován v sobotu v 22.56.

Ráda bych jménem Českého statistického úřadu poděkovala členům volebních komisí i zaměstnancům našeho úřadu na přebíracích místech po celé zemi i v ústředí za odvedenou práci. I přes zhoršenou pandemickou situaci se nám podařilo volby zvládnout bez vážných problémů. Dík patří rovněž Policii České republiky a Hasičskému záchrannému sboru, kteří včasným zásahem při ranní havárii vody v centrále ČSÚ zabránili vyšším škodám. Pomohli nám tak k plné koncentraci na zpracování výsledků voleb,“ zhodnotila průběh zpracování volebních výsledků Eva Krumpová, 1. místopředsedkyně Českého statistického úřadu.

Zítra, v pondělí 5. října, ráno  Státní volební komise projedná výsledky hlasování. Po jejich schválení budou uveřejněny ve Sbírce zákonů. Druhé kolo voleb do Senátu se uskuteční 9. a 10. října 2020.

/zr/

Ilustrační foto: archiv ČSÚ

V Kostelci u Kyjova proběhl 18. srpna workshop s názvem Energeticky efektivní rekonstrukce obecních budov. Podstatou akce byly přímé konzultace obecních projektů s nezávislými odborníky oboru. Akce se konala v rámci programu SMART JMK, který pro své obce zajišťuje Jihomoravský kraj prostřednictvím Regionální rozvojové agentury jižní Moravy.

Problematika rekonstrukce obecního majetku je všeobecným a palčivým problémem většiny obcí. Aby bylo dosaženo maximálního praktického účinku, nebyl workshop konán centrálně v Brně, jak tomu většinou bývá. Místo konání bylo zasazeno přímo do objektu plánovaného k rekonstrukci, do kulturního domu v Kostelci u Kyjova. Aktivně tedy byla dovezena nabídka konzultace řešení do vybraného mikroregionu, což mělo za cíl iniciovat racionální rekonstrukce a nebát se moderních řešení. Využít tedy chytrých řešení pro malé obce a nestrašit prvky smart city v Brně.

Pro odborný obsah byli zajištěni 4 nezávislí experti působící v neziskovém a akademickém prostředí. Předběžnou komunikací se starostkami a starosty obcí, které místně řeší problém s rekonstrukcí budov, byly sebrány anotace projektů. Experti tak mohli být připraveni na tematický rozsah očekávaných dotazů. Přímo na workshopu si pak účastníci donesli projektové dokumentace či studie svých záměrů, které pak mohli podrobně na konkrétních otázkách rozebírat.

Všech 22 aktivních účastníků workshopu si tak odneslo minimálně směr, jakým projekt ubírat. V pokročilejším případě pak informace o variantách potřebné technologie, konstrukčním řešení, finanční náročnosti investice a provozních nákladech. Každopádně však rozptýlení obavy, že rekonstruovat moderními postupy nemá smysl. Inovativní koncept workshopu založený na cíleném doručení informací do území, na detailní konzultaci problému a na osobní vazbě všech zúčastněných se velice osvědčil a bude opakován i v dalších regionech.

Regionální rozvojová agentura jižní Moravy bude nadále v rámci programu SMART JMK konzultované projekty monitorovat a rozvíjet. V rámci programu již bylo obcím poskytnuto 16 projektů odborné asistence, konference, semináře a studijní cesta. Na podzim i v roce 2021 však budou iniciovány další podpůrné aktivity pro chytrý region jižní Moravy. Více informací naleznete na webu www. smart-jmk.cz.*

Jan Kuchyňka

 

Úvodní rozhovor červnového vydání Moderní obce jsme vedli s primátorem Plzně Martinem Baxou. Ten se stal i „tváří“ aktuálního čísla Moderní obce (viz první strana obálky červnového čísla nahoře).

Aktuální vydání Moderní obce  však obsahuje dlouhou řadu i dalších podnětných a atraktivních textů. Například téma měsíce – společné s časopisem Odpady (https://www.odpady-online.cz/) se zabývá problematikou nakládání s odpady v obcích a městech i jejich následným zpracováním.

Přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách červnového čísla vystupují.

* Martin Baxa, primátor Plzně: Jednoznačným ponaučením z koronavirové krize nejen pro mě, ale pro celé město je to, že se máme spoléhat v prvé řadě sami na sebe. Proto jsme také například velmi brzy začali sami shánět ochranné pomůcky – vládní dodávky totiž vázly a byly nedostatečné. Za peníze města jsme jako nakoupili téměř 180 tisíc respirátorů FFP2, několik tisíc litrů dezinfekčních roztoků a antibakteriálních mycích prostředků, ochranné obleky, rukavice a další, vše v celkové částce kolem 24 milionů korun. Osobní ochranné pomůcky jsme využili především pro pobytová zařízení sociálních služeb všech zřizovatelů, tedy hlavně na péči o naše seniory, a rovněž pro další městské organizace, poskytující rozmanité služby našim občanům i v době krize. Stejně tak jsme si vytvořili jejich zásobu pro otevření základních a mateřských škol.

* Hana Pejpalová, ředitelka Státního fondu podpory investic: Fond je institucí, která podporuje udržitelný rozvoj obcí, měst a regionů, bydlení a cestovního ruchu v souladu s koncepcemi, strategickými dokumenty, programy a jinými dokumenty schválenými vládou. Fond nemůže sám o sobě nabízet podpory bez těchto podpůrných materiálů. Postupně k nám asi přejdou některé programy z Ministerstva pro místní rozvoj, do jehož působnosti spadáme. První vlaštovkou je program na revitalizaci brownfieldů.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Práce výborů zastupitelstev obcí, pokud k ní jejich členové přistupují odpovědně a nepletou si ji s politikou, je pro obec důležitá. Udržuje totiž všechny „v pozoru“, a dělá se pak méně chyb. Výbory rovněž mohou upozornit na to, co by třeba zapadlo. Proto bychom měli dobrou práci výborů podpořit a vytvořit pro ni podmínky; a naopak – pokud si členové výborů spletli práci v nich s prvoplánovým politickým bojem a osobními útoky, neměli bychom to tolerovat. Práce výborů by měla mít určitou úroveň, a neměla by vybočovat z mezí zákona.

* Pavel Hájek, starosta Těchobuzi (okres Pelhřimov): Z koronavirové krize pro nás vyplynulo potěšitelné zjištění, že zvolený model kombinovaného multifunkčního zařízení je správný (řeč byla o turistické informační centrum, které pokrývá široké spektrum služeb v obci včetně zajišťování provozu obecního obchodu a jež například během nouzového stavu obstarávalo i dovoz obědů potřebným občanům – pozn. redakce). Filozofie jeho fungování je postavena na snaze s minimálními prostředky poskytnout obyvatelům a návštěvníkům obce co nejvíce potřebných služeb, včetně fungování obecního obchodu. Informační centrum je tak vpravdě centrem celé obce. Tento model bych doporučil právě nejmenším obcím, kde třeba žádný obchod zatím ani nemají.

* David Šimek, starosta obce Příluka (okres Svitavy): Po čtrnáctidenní činorodé a plodné komunikaci jsme spolu se zastupitelem Petrem Poslušným a jeho firmou REALTIME TECHNOLOGIES s. r. o. se sídlem ve Veské u Sezemic proto dali počátkem dubna dohromady zařízení, které s využitím tzv. suché mlhy dokáže vydezinfikovat prakticky jakýkoliv vnitřní prostor.

* Václav Vítek, farmář, člen MAS Stolové hory (okres Náchod): Jako místní farmář musím říct, že se lidé postupně učí jezdit ke mně pro hovězí maso a oceňují to, že se mohou podívat, kde a v jakých podmínkách zvíře vyrostlo. Teď lidé najednou lépe než kdy jindy chápou, že to, co vložím do regionu, zůstane v místní ekonomice.

* Lukáš Kůs, ředitel odboru technické ochrany životního prostředí a integrované prevence České inspekce životního prostředí: V ČR je aktivně provozováno přibližně 180 skládek odpadů, z toho asi 40 % tvoří skládky pro ukládání nebezpečného odpadu. Každý rok inspekce zkontroluje přes stovku skládek odpadů, v nichž jsou vždy zahrnuty všechny skládky pro ukládání nebezpečných odpadů. ČIŽP disponuje zhruba 80 inspektory, kteří se věnují kontrolám nakládání s odpady ve všech specifických oblastech podle zákona, tedy i skládkování odpadů. Provedou v ročním souhrnu více než 3000 kontrol. Předpokládáme, že podle nového zákona o odpadech převezme SFŽP kontrolní roli zaměřenou na poplatkovou agendu, tedy převezme stávající kompetence přiřčené krajským úřadům a obcím. Kontrolní kompetence ČIŽP se nijak zásadně měnit nebudou, stejně tak stávající kontrolní přístup. Nadále se ČIŽP bude při dozorové činnosti a kontrolách zaměřovat na fyzický způsob provozování, na tvorbu finanční rezervy pro rekultivační práce a monitoring při následné péči o uzavřenou skládku, plnění evidenčních povinností a dalších.

* Luděk Tesař, ekonom: Nejtvrdší ekonomické dopady infekce covid-19 teprve přijdou. Zatím je situace v ekonomice taková, že byly uměle vysušeny prameny řek veřejných příjmů, ale dole v údolí ještě plují parníky, na nichž se tančí.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Snížení objemu sdílených daní v letošním roce spadá do kategorie neočekávaných výpadků příjmů. Je to tedy pádný důvod pro využití nastřádaných peněz v minulých obdobích a pro zvýšení vcelku nízkého obecního dluhu. Navíc je známo, že obce si půjčují za velmi výhodných podmínek.

* Veronika Vrecionová, předsedkyně Spolku pro obnovu venkova ČR: Navrhujeme snížení skládkovacího poplatku namísto finální výše 1850 Kč za tunu na částku 1200 Kč za tunu. Stejně tak požadujeme úpravu výše třídicí slevy, aby byla odstupňována pro dosažené výše třídění a byla pro obce motivační a nikoli demotivační, jak je současný návrh.

* Jan Maršák, odbor odpadů Ministerstva životního prostředí: S ohledem na to, že Ministerstvo životního prostředí má k dispozici kompletní informace za téměř všechny obce v ČR, bylo provedeno detailní hodnocení, jak si obce stojí v třídění složek komunálních odpadů. Vyplynulo z něj, že podstatná část obcí není na vrcholu třídění a mají prostor ke zlepšení. Rovněž lze konstatovat, že existují obce dosahující hodnot, které jsou ve třídicí slevě nastaveny až pro roky 2025 nebo 2026.

* Jiří Huďa, starosta obce Zbilidy (okres Jihlava): Letos – vzhledem ke karanténě celostátnímu zákazu shromažďování lidí, byl kontejner pro sběr nebezpečného odpadu odvolán, neboť potenciálně hrozilo právě shromažďování lidí. Termín sběru bude posunut o měsíc či dva, ale rozhodně o něj jako obec nepřijdeme. Stejná situace se týká více obcí, které obsluhuje společnost Služby města Jihlavy. Podstatné je to včas oznámit,“

* Roman Tvrzník, předseda představenstva neziskové společnosti ELEKTROWIN: Nepovažuji za šťastně nastavený požadavek návrh nového zákona o výrobcích s ukončenou životností, který teď projednávají sněmovní výbory. Návrh zákona obsahuje povinnost výrobců, resp. jimi vytvořených kolektivních systémů, dosáhnout splnění kvóty sběru na úrovni 65 % odděleně pro chlazení, televizory a světelné zdroje a souhrnně pro všechny spotřebiče jako celek. V tomto ohledu jde návrh zákona nejen nad rámec směrnice EU, ale zejména nepostihuje situaci, kdy je v některých komoditách sbírán nadbytek – jako v našem případě u televizorů.

* Cyril Klepek, ředitel a zakladatel Cyrklu – digitálního odpadového tržiště: Dopady koronavirové krize na rozpočty obcí budou rovněž dramatické. Kvůli výpadku daňových příjmů se u středně velké obce, která má okolo pěti tisíc obyvatel, může jednat až o více než milion korun. Kde však ušetřit, když „musíme ty chodníky udělat“? Jednou z oblastí, která skýtá největší prostor pro rychlou úsporu a dlouhodobé efektivní nastavení, je dlouho přehlížené odpadové hospodářství. Výdaje obcí na ně podle analýzy neziskové společnosti Arnika tvoří v průměru 8 % jejich rozpočtů. Jsou obce, u nichž jde o téměř nulové náklady, ale mnoho jiných za svůj systém nakládání s odpady platí v průměru až 2200 korun za rok na obyvatele. Tyto roční náklady se u většiny obcí pohybují ve výši 500 až 1200 korun na hlavu. To jsou velké rozdíly, které se výrazně projevují ve finančním řízení municipalit.

* Tomáš Mrázek, mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací: Čistírny odpadních vod jsou sice vybaveny lapači tuků, avšak i ony mají omezené kapacity, které především v době svátků nestačí. Odpadní vodu čistí bakterie, na něž mají tuky negativní vliv. Čistírny pak proto mohou pěnit, nebo v některých místech i zahnívat. To vše snižuje kvalitu vyčištěné vody a samozřejmě i zvyšuje náklady na provoz čistírny odpadních vod, Stoka je také z litinového materiálu a dochází tak k rychlejšímu ochlazení odpadní vody a intenzivnímu srážení tuku.

* Bohumil Rataj, předseda Sdružení komunálních služeb: Myslím si, že po skončení pandemie nebo minimálním množství nově narůstajících případů onemocnění, by bylo vhodné se nad celou situací zamyslet, udělat si vyhodnocení a najít společnou řeč napříč všemi společnostmi a ministerstvy a přijmout jednotnou metodiku pro tyto situace. Vzhledem k tomu, že nikdo z nás doposud ničím takovým neprošel a s podobnými problémy zatím nebyly žádné zkušenosti, se nastalá situace zvládla prozatím velmi dobře. Ale musíme si z toho vzít ponaučení a v rozumných mezích být na podobné události připraveni.

* Jaroslav Mynář, předseda Spolku veřejně prospěšných služeb: Občané a organizace i během koronavirové krize předávali směsný komunální odpad způsobem, na který jsou zvyklí. Technické služby okamžitě poskytly získané informace o způsobu nakládání s odpady v období koronavirové epidemie všem obcím, kde provádějí svoz směsného komunálního odpadu… …Komplikací se však stalo zvýšení množství směsného komunálního odpadu a separovaného odpadu od občanů. Během března a dubna toto zvýšení ve samotném Velkém Meziříčí činilo 11 %, u plastů dokonce 22 %. Podobné poznatky máme i z jiných svozových společností. Samozřejmě že zvýšení nákladů způsobilo i zajištění ochranných a dezinfekčních prostředků pro naše zaměstnance.

* Petr Číhal, obchodní ředitel kolektivního systému EKOLAMP: Hlavním nedostatkem současné, již notně zastaralé odpadové legislativy, je to, že neobsahuje žádné závazné cíle na sběr elektroodpadu. Povinné osoby (tj. výrobci/ kolektivní systémy) si v podstatě samy určují, kolik ho ze sběrných dvorů obcí seberou. Vzhledem k tomu, že náklady na sběr a recyklaci 3 skupin nebezpečného elektroodpadu (zářivky, televize, lednice) jsou daleko vyšší než náklady na sběr ostatních skupin elektroodpadu, není o nebezpečný elektroodpad logicky moc velký zájem... ...Ministerstvo životního prostředí se proto rozhodlo zlepšit situaci obcí a občanů v rámci sběru elektroodpadu a vložilo do nových odpadových zákonů závazné cíle sběru elektroodpadu pro výrobce/kolektivní systémy. Tyto cíle sběru a recyklace jsou rozdělené a členěné tak, aby byl zejména zajištěn sběr nebezpečného elektroodpadu. Zářivky, televize i lednice proto mají svůj samostatný cíl sběru pro každou skupinu zvlášť. Vždy je tedy nutné sesbírat do požadované minimální výše 65 % jak zářivky, tak lednice i televize (65% ze všech prodaných elektrozařízení). Není tedy možné, nahrazovat sběr nebezpečného elektroodpadu jinými skupinami elektroodpadu (jako např. pračkami nebo sporáky), jejichž shromažďování a ekologická recyklace je daleko lacinější.

* Pavel Bureš, EPG Rapotín BPS: „Oleje a tuky, které všichni používáme doma v kuchyni, tak končí zbytečně na skládkách. Málokdo však ví, že mohou ještě dobře posloužit. V naší rapotínské odpadové bioplynové stanici disponujeme technologiemi ke zpracování těchto druhů odpadů a jejich následné přeměně v surovinu pro výrobu elektrické a tepelné energie nebo biometanu,

* Lukáš Kříž, IT expert: Chytré odpadové hospodářství, konkrétně ve vazbě na internet věcí, zatím patří k méně rozvinutým disciplínám. Globální instalovaná báze senzorů se pohybuje ve statisících. Do tří let by měla podle informací firmy Berg Insight vzrůst na 1,5 milionu, což stále není nijak závratné číslo. Například čidel chytrého veřejného osvětlení bude v té době v provozu přes 30 milionů. Internet věcí se v případě chytrého odpadového hospodářství samozřejmě podílí i na řízení svozové flotily. S jeho pomocí lze optimalizovat trasy a snižovat tak spotřebu paliva nebo produkci emisí. Ekonomické a environmetální výhody podobného modelu není třeba vysvětlovat.

* Monika Brindzáková, mluvčí Jihomoravského kraje: Zkušenosti z home office v nouzovém stavu jsou však více než kladné. Naši zaměstnanci reportují, že nezáleží na výkonu stanice, ze které se klient připojuje. Odbor informatiky pak zajišťuje provoz výkonné serverové infrastruktury při relativně malých nárocích na rychlost klientského připojení.

* Adam Kožina, VERA, spol. s r. o.: Když přijdou a odejdou informace jednou vstupní branou, stane se Vaše podatelna centrálním místem, kde je každý dokument, každé podání, každá došlá informace zaznamenána, uložena do spisové služby a přidělena ke zpracování. To znamená, že podatelna eviduje všechny zprávy z datové schránky, všechny zásilky doručené poštou, či některou z doručovacích služeb a všechna podání z portálu. Papírové dokumenty jsou ideálně na skenovací lince převedeny do elektronické podoby. V závislosti na typu dokumentu navíc systém dokáže řadu z nich zpracovat na podatelně automaticky, ať už příjem z XML souborů, formulářů z Portálu občanu, nebo např. vypravení pomocí služby České pošty Dopis Online.

* Vladan Zalejský, ředitel Divize veřejné správy, Asseco Solutions: V obsahu sdělení není prostor pro nejasnosti. Buď informujeme druhou stranu o výsledku naší práce, která je v souladu s očekáváním, nebo otevřeně přiznáme, co se tak nepodařilo. Při pozdější debatě, vzniklé případnými nejasnostmi, bývá pátrání po tom, co a jak to kdo myslel, již hodně drahé.*

/rš/

Tištěnou Moderní obec si můžete předplatit na: https://www.profipress.cz/predplatne/ .  V případě objednání ročního předplatného tištěné verze časopisu získáte zdarma jako bonus digitální verzi vybraného titulu. Digitální verzi časopisu za sníženou cenu si lze objednat i samostatně na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec .

.

 

 

 

 

Lidovecký starosta z Velatic (okres Brno-venkov) Jan Grolich založil petici. proti konstrukci kompenzačního bonusu, na jehož základě se mají obce ze svých příjmů spolupodílet na kompenzacích pro podnikatele jednou třetinou.

Pokud by byly vyplaceny všechny takzvané pětadvacítky i příspěvky pro společnosti s ručením omezeným v maximální výši, činilo by to dohromady v ČR zhruba 45 miliard korun. Z toho činí výpadek pro Jihomoravský kraj 382 milionů korun. To je pro jednotlivé obce znatelný zásah do jejich rozpočtů. Považuji to za krádež a pokrytectví. Je to jako by se vám soused chlubil, že dává peníze na charitu, a přitom bral třetinu z vaší peněženky,“ uvedl starosta obce Velatice Jan Grolich.

Postup vlády se nelíbí ani představitelům větších měst, která by tímto postupem přišla o desítky milionů korun. Stát musí zajistit, aby kompenzace podnikatelů neměly dopad na život našich obyvatel a provoz českých obcí. Proto je důležité, aby se vláda dokázala ke kompenzacím postavit čelem a nehledala žádné kličky. Brno přijde o 200 milionů korun. Obce jsou se svými obyvateli v každodenním kontaktu a ví nejlépe, kam efektivně investovat,“ uvedl 1. náměstek brněnské primátorky Petr Hladík.
Podle poslance a člena zastupitelstva Jihomoravského kraje Stanislava Juránka by takové opatření mělo dopad i na krajské investice. „Je to výrazný zásah do pravomocí krajů a porušení principu subsidiarity, kvůli kterému mohou být ohroženy některé významné investiční akce,“ doplnil Stanislav Juránek, který je členem krajského rozpočtového výboru a v minulosti působil také jako jihomoravský hejtman.

Petice Starostové proti úhradě "25" z rozpočtů obcí a krajů:

Jako představitel obce nesouhlasím s tím, aby se kompenzační bonus pro OSVČ vyplácel dle návrhu zákona č. 159/2020 Sb., formou vratky daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a hradil se ve výši cca 25% z rozpočtů obcí.
Pokud Vláda ČR navrhuje kompenzační bonusy, měla by je krýt ze státního rozpočtu a ne z obecních a krajských rozpočtů.
Pokud Vláda ČR vyzývá obce a kraje k investicícm, nemůže jim vlastními opatřeními snižovat daňové příjmy a investice tak ohrožovat.

K petici se lze připojit podpisem na: https://www.petice.com/starostove_proti_uhrad_25_z_rozpot_obci_a_kraj

/zr/*

Na snímku:

Obec Velatice (na snímku obecní úřad), kde díky starostovi Janu Grolichovi vznikla petice Starostové proti úhradě "25" z rozpočtů obcí a krajů, má necelých osm set obyvatel.

Foto: archiv obce

 

 

 

Sdružení místních samospráv ČR a hejtmani Libereckého, Pardubického, Plzeňského, Zlínského a Jihomoravského kraje vyzvali stát, aby podpořil územní samosprávy ve snaze rozhýbat regionální ekonomiku.

Konkrétně navrhli hned několik opatření, která mohou obcím, městům a regionům pomoci. Mezi jinými jde o posílení jejich rozpočtových zdrojů novelou zákona o rozpočtovém určení daní, akceleraci národních i evropských dotací pro samosprávy či pomoc samosprávám při sjednávání nízkoúročených půjček. Výzvu nyní mohou podepisovat představitelé obcí a měst, o její podpoře jednají i další kraje. SMS ČR zároveň pořádá sběr připravených projektů (investic), které samosprávy mohou prakticky ihned realizovat (a to online zde).

Právě v těchto dnech, kdy začíná být zřejmý rozsah dopadů epidemie COVID 19 a souvisejících nutných opatření vlády do rozpočtů rodin, firem, obcí, krajů a státu, bude jedním z rozhodujících faktorů rychlost, s jakou se nám společně podaří dostat českou ekonomiku zase do kondice. Samosprávy v této výzvě deklarují připravenost realizovat své investice, které mohou zásadně pomoci rozhýbat místní ekonomiku v regionech. Jsou rychlé a dosáhnou na ně především místní firmy či živnostníci,“ konstatoval hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

„V naší výzvě deklarujeme, že jsme solidární se státem, jsme si vědomi, jakou krizí procházíme, a chápeme, že v první řadě musí stát provádět opatření na udržení zaměstnanosti a podporu podniku a firem. Nyní již však nastal čas i pro adekvátní podporu našich obcí, měst a regionů, kdy jak v oblasti samosprávami sdílených daní se státem, tak vlastních příjmů očekáváme propad kolem 20 %,“ podotkl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Navrhli jsme hned několik opatření, kterými stát může své samosprávy nyní podpořit. V poslanecké sněmovně je nyní projednávána v prvním čtení novela zákona o rozpočtovém určení daní, kterou navrhuje Zlínský, Pardubický a Liberecký kraj posílit krajské rozpočty zejména pro investice a údržbu do krajských silnic. Právě tyto investice umí kraje realizovat velmi rychle a také státu se tyto rychlé investice vyplatí,“ upozornil hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek.

Plzeňský hejtman Josef Bernard poukázal i na další možnosti, které stát může využít. „Velkou výhodou regionálních a lokálních investic vedle podpory regionálních firem a živnostníků je také fakt, že s nimi samosprávy mají dlouholeté zkušenosti. Stát by měl napřít své dotační toky na opatření, která jsou nyní tolik potřebná, jako je podpora opatření proti suchu, obnova krajinných struktur, odpadového hospodářství, zateplení veřejných budov a podobná environmentální opatření.

Hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek připomněl, že stát může využít i evropské fondy. „Navrhujeme, aby stát ještě ve stávajícím programovacím období přesunul evropské peníze do Integrovaného regionálního operačního programu či Operačního programu Životní prostředí (OP ŽP). V těchto fondech je připraveno k realizaci množství projektů, na které se prostě jen nedostaly peníze a samosprávy by je mohly realizovat ještě do konce roku.

Předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák uzavřel s tím, že společnou výzvu nyní mohou podpořit i představitelé obcí a měst (a to online zde) a také že SMS ČR nyní od obcí sbírá připravené projekty, které mohou být velmi rychle samosprávami uskutečněny. „Chceme státu na konkrétních datech z území ukázat, že připravené regionální a místní investice nejsou žádnou chimérou, že jde o reálné projekty, které pomohou rozhýbat regionální ekonomiku, zvýší kvalitu života našich občanů, ale pomůžou i životnímu prostředí.“ Stanislav Polčák zároveň upozornil na to, že například v roce 2018 byly celkové investice obcí nejvyšší v historii a dosáhly částky 77 miliard. „Pokud stát samosprávy podpoří, jsou určitě obce a kraje schopny investovat částku na hranici sta miliard, což rozhýbe regionální ekonomiku a pomůže celé společnosti,“ dodal předseda Sdružení místních samospráv ČR.

/zr/

 

 

U příležitosti konference Samosprávy 2020, kterou minulý týden v jihomoravské metropoli uspořádalo Sdružení místních samospráv ČR společně s Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy univerzity v Brně, byl vyhlášen i nositel titulu Přešlap roku 2019.

Touto anticenou Sdružení místních samospráv ČR „oceňuje“ ty počiny, které samosprávám v loňském roce nejvíce zkomplikovaly život.

Nominace putovaly – podobně jako minulý rok – především za ministerstvy, mezi adepty na titul Přešlap roku se však tentokrát ocitly také některé kraje a rovněž báňský úřad.

Hlasování v rámci anticeny Přešlap roku je především pro státní správu určitým lakmusovým papírkem toho, která z jejich rozhodnutí jsou místními samosprávami vnímána nejkontroverzněji. Věříme, že tedy zafungují nejen jako jisté popíchnutí, ale také jako užitečná zpětná vazba, impuls pro přehodnocení konkrétních rozhodnutí nebo způsobu uvažování o určitých věcech. Jsme přesvědčeni, že je potřeba se ozvat, i proto již pět let cenu Přešlap roku udělujeme,“ vysvětlil smysl ceny Přešlap roku první místopředseda SMS ČR a starosta obce Křižánky Jan Sedláček.

Účastníci konference nakonec největší počet hlasů dali Ministerstvu pro místní rozvoj za způsob, jakým projednalo rekodifikaci stavebního zákona. „Je to pádná reakce na výrok paní ministryně, že obce už s tím zákonem problém nemají,“ poznamenal při vyhlašování Jan Sedláček.

Nominací bylo celkem devět. Ministerstvo financí ČR bylo nominováno za takzvanou optimalizaci územních pracovišť finančních úřadů, která vedla ke zhoršení dostupnosti služeb finančních úřadů pro občany v regionech. Také druhou nominaci získalo Ministerstvo financí ČR, a to za červnové prohlášení ministryně Aleny Schillerové, že si obce mají zajistit dodatečné finanční prostředky zvýšením daně z nemovitosti.

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR si nominaci vysloužilo za způsob, jakým projednalo rekodifikaci stavebního práva – tedy bez adekvátního zohlednění názoru samospráv, na které rekodifikace významně dopadne.

Ministerstvo vnitra ČR bylo nominováno za řadu nesmyslných návrhů, které obsahuje novela zákona o obcích, Ministerstvo dopravy ČR si nominaci na anticenu vysloužilo úsilím o výstavbu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe, Ministerstvu vnitra vynesl nominaci jeho návrh na rušení menších obvodních oddělení Policie ČR.

Olomoucký kraj byl nominován za krajský systém odpadového hospodářství, Kraj VysočinaJihomoravský kraj dostaly nominaci na anticenu za to, jakým způsobem „zajišťují“ dopravní obslužnost obcí na hranici těchto krajů.

Posledním nominovaným byl Obvodní báňský úřad pro Jihomoravský a Zlínský kraj, a to za stanovení dobývacího prostoru.*

/zr/

Ilustrační foto: FB profil SMS ČR

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down