Začátkem května startuje v Jihomoravském kraji projekt BATERKOMÁNIE, který v sobě spojuje sběr použitých baterií a charitu. Čím více se jich během půlroční sběrové kampaně v 18 zapojených městech a městských částech vybere, tím více finančních prostředků dají její organizátoři na charitativní nebo obecně prospěšné projekty v kraji. Konkrétně za každý kilogram odevzdaných baterií to bude 10 korun. BATERKOMÁNIE je okořeněna ještě o soutěž měst. Jde při ní nejen o prestiž městských úřadů a úřadů městských částí, ale i o to, kdo vybere charitativní projekty, které získají finanční příspěvek. Toto privilegium připadne třem ve sběru nejúspěšnějším úřadům. Organizátory jsou Jihomoravský kraj a společnost ECOBAT.

V období od 1. května do 31. října 2019 najdete ve všech zapojených městských úřadech a úřadech městských částí sběrné nádoby označené logem soutěže, do kterých mohou úředníci, ale i běžní občané odevzdávat použité baterie. V soutěži měst vyhraje ten úřad, kterému se do sběrné nádoby na úřadě podaří vybrat největší množství baterií v přepočtu na jednoho úředníka. Celkovou částku, která bude rozdělena na charitu, pomohou navýšit i baterie, které lidé donesou také do sběrných dvorů a které děti a studenti vyberou ve školách zapojených do programu Recyklohraní aneb Ukliďme si svět. Maximální výše finančního příspěvku je stanovena na 100 000 Kč.

Ve sběru baterií je Jihomoravský kraj nejlepší v republice. V loňském roce zde lidé vytřídili a k recyklaci předali 292,1 tuny baterií, což znamená, že každý obyvatel kraje odevzdal v průměru 247 gramů baterií. Skutečnost, že jsme nejlepší, neznamená, že bychom nemohli být ještě lepší,“ říká s úsměvem Ing. František Havíř, vedoucí odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje a dodává: „Není to však jediný důvod, proč se k BATERKOMÁNII připojujeme. Je nám také velmi sympatické spojení sběru baterií s charitou a aktivní podpora osvěty pro třídění ze strany zapojených měst.“

Do sběrové soutěže BATERKOMÁNIE v Jihomoravském kraji se přihlásily městské úřady Boskovice, Břeclav, Bzenec, Hrušovany nad Jevišovkou, Hustopeče, Klobouky u Brna, Kyjov, Pohořelice, Slavkov u Brna, Tišnov, Velká nad Veličkou, Veselí nad Moravou, Vyškov, Ždánice, Židlochovice, městské části Brno-Jundrov, Brno-sever a Brno-Starý Lískovec.

Poprvé se třídilo a soutěžilo na Vysočině

První Baterkománie se uskutečnila v roce 2018 v Kraji Vysočina, kde se za půl roku ve 20 zapojených městech podařilo vytřídit přes 9,5 tuny baterií, což bylo o 70 % více než ve srovnatelném období předchozího roku. Na vybrané projekty v kraji bylo předáno 105 tisíc korun.

 

„Těší nás, že jsme takto mohli přispět na pomoc lidem, kteří to potřebují, a na projekty, které dávají smysl,“ říká Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnosti ECOBAT. Díky BATERKOMÁNII v Kraji Vysočina bylo 95 505 korun rozděleno mezi 3 projekty, a to konkrétně na pomoc školačce Adélce z Polné, která trpí autismem, dále na pomoc postiženému Ríšovi z Třeště a na aktivitu „Zasaď svůj strom“ v Počátkách. Původně avizovaný finanční příspěvek navíc organizátoři ještě navýšili o 10 000 korun, a to umožnilo z Baterkománie přispět i na tělocvičnu pro Denní stacionář Bludiště v Chotěboři.

„V soutěži BATERKOMÁNIE nejde jen o hmotnost vytříděných baterií a finance věnované na charitu. Ještě mnohem více si ceníme nadšení úředníků z měst, kteří dokážou povzbudit a motivovat občany, aby sbírali baterie na dobrou věc. Je to hezká osvěta nejen pro sběr baterií, ale i pro místní charitativní a obecně prospěšné projekty, které si zaslouží pozornost,“ dodává Petr Kratochvíl.

 

Baterie do koše nepatří

Zatím jen necelá polovina baterií, které jsou v Česku dány do oběhu, končí na recyklaci. Mělo by jich být mnohem víc, protože každá baterie, která skončí ve směsném odpadu, škodí přírodě. A to je hlavní cíl BATERKOMÁNIE – přesvědčit lidi, aby použité baterie odevzdávali na recyklaci. Když hodíte baterii do popelnice na směsný odpad, skončí na skládce nebo ve spalovně. Když ale absolvujete pár kroků navíc k nejbližšímu sběrnému místu, pak šetříte přírodu, protože díky recyklaci z použitých baterií získáváme druhotné suroviny, zejména kovy, které mohou sloužit k výrobě nových produktů.

 

Sběrná místa jsou na každém rohu

Sběrných míst je v ČR už přes 20 tisíc. Asi nejznámější jsou červené venkovní kontejnery na třídění drobných elektrospotřebičů a baterií. Na popularitě získávají sběrná místa v obchodech. Kdykoli tedy půjdete nakoupit do supermarketu, můžete zde odevzdat i baterie. Dalším místem jsou sběrné dvory. Stále více měst a obcí zřizuje sběrná místa na baterie přímo na městských nebo obecních úřadech. Pokud nevíte, kde máte nejbližší sběrné místo, určitě ho najdete ve vyhledávači mapa.ecobat.cz.

*

/jč/

 

Až do 12. března mohou obce, ale i veřejnost písemně připomínkovat návrh Aktualizace č. 2 Politiky územního rozvoje České republiky, který byl připraven Ministerstvem pro místní rozvoj. Veřejné projednání se bude konat 25. února v Akademii veřejného investování MMR v Praze.

„Zpracovali jsme návrh aktualizace politiky územního rozvoje, která je důležitým dokumentem státu v oblasti územního plánování, kde jsou vymezeny významné záměry především dopravní a technické infrastruktury, např. koridory pro dálnice nebo železnice. Chceme také zapojit naše partnery, a tak dáváme obcím a veřejnosti možnost se k návrhu vyjádřit. Tato aktualizace, byť rozsahem jednoduchá, má pomoci zejména městu Brnu a Jihomoravskému kraji, protože se týká plánované dálnice D43,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Politika územního rozvoje ČR je celostátním nástrojem územního plánování závazným pro navazující územně plánovací dokumentace krajů, resp. obcí a pro rozhodování v území. Aktualizace spočívá ve změně označení stávajícího rozvojového záměru, kterým je dálnice D43 v úseku Brno – Moravská Třebová. V platné politice územního rozvoje je záměr označen jako R43, což odpovídá jeho původnímu zařazení jako rychlostní silnice. Nově se navrhuje označení S43 tak, aby mohlo dojít u tohoto záměru k prověření jeho parametrů a následně k bližší specifikaci v Zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje. Ministerstvo pro místní rozvoj má předložit Návrh Aktualizace č. 2 Politiky územního rozvoje České republiky vládě do konce září letošního roku.
Ministerstvo pořádá také veřejné projednání návrhu, které proběhne dne 25. února 2018, od 17 hod., v Akademii veřejného investování, která se nachází v budově MMR – vchod z ulice Pařížské, č.  935/4, 110 00, Praha 1 - Staré Město. Konečný termín pro podání písemných připomínek ze strany obcí a veřejnosti je do 12. března 2019. Více informací k návrhu Aktualizace č. 2 Politiky územního rozvoje České republiky, způsobu podávání připomínek ze strany obcí a veřejnosti a k místu a době konání veřejného projednání naleznete na: https://mmr.cz/cs/Ministerstvo/Stavebni-pravo/Koncepce-Strategie/Politika-uzemniho-rozvoje-Ceske-republiky/Navrh-Aktualizace-c-2-Politiky-uzemniho-rozvoje.

/zr/

K foto:

Budova Ministerstva pro místní rozvoj v Praze

Ilustrační foto: archiv MMR

Lípa svobody z Velkých Opatovic na Blanensku, která zvítězila v loňském ročníku populární ankety Strom roku, nyní bojuje v konkurenci dalších čtrnácti zemí o další prestižní titul. Český národní strom může veřejnost podpořit v on-line anketě Evropský strom roku 2019.

Za devítiletou historii mezinárodního klání, do kterého vždy postupují vítězové národních kol, se tuzemská zástupkyně –  Tisíciletá lípa z Tatobit na Semilsku – umístila nejlépe jako druhá. Letošní česká reprezentantka z Velkých Opatovic, která v domácí soutěži sesbírala rekordních více než 25 tisíc hlasů, má tak nyní šanci na celoevropské prvenství vůbec poprvé. On-line hlasování na www.evropskystromroku.cz/zadvorskalepa ve prospěch lípy z Velkých Opatovic probíhá od 1. do 28. února pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje Bohumila Šimka.

Zádvorskou lepu, jak místní v hanáckém nářečí stromu přezdívají, se podařilo objevit při pátrání po stromech vysazených k loňskému stému výročí založení Československa. „Naše Zádvorská lepa možná není nejkrásnější ani nejmohutnější soutěžící. Pro všechny Opatovické je však symbolem síly a nezdolnosti. Přežila jako jediná z původní šestnáctky lip z roku 1918, i když ji ohrožovala válka, elektrické vedení nebo stavba parkoviště. Celé století bojuje stejně vytrvale, jako naše republika. Nyní je ten správný čas jí pomoci zabojovat i v Evropě,” vyzývá zástupce stromu Dalibor Badal. Velké Opatovice soutěží jako jediná obec v Česku o ocenění Evropský strom již podruhé. V roce 2015 se tamní Opatovická borovice umístila pátá.

Strom a jeho zástupce letos nemine návštěva známého britského „lovce stromů“ Roba McBrida. Ten zasvětil celý svůj život ochraně a propagaci stromů. Do Velkých Opatovic zavítá už ve čtvrtek 7. února.

Zádvorskou lepu vysadil opatovický písmák a pacifista Jan Pospíšil po šťastném návratu z první světové války před svým domem jako symbol svobody. Lípa stojí na malém ostrůvku uprostřed křižovatky pěti cest v místní části Zádvoří. Na konci druhé světové války kolem stromu prošla ustupující německá, a následně i Rudá armáda. Lepa zdárně přežila ořezy, vyhnula se kácení a vždy byla pro místní obyvatele místem setkávání i pořádání kulturních akcí. Ve Velkých Opatovicích jsou na svůj strom náležitě hrdí a k této dámě v letech přibylo na podzim 2018 patnáct nových lip svobody, které nahradí původní vykácené stromy.
Anketa Evropský strom roku chce motivovat veřejnost starého kontinentu k většímu zájmu o stromy ve svém okolí a péči o ně obecně. Benefiční soutěž od roku 2011 organizuje konsorcium šesti evropských nadací Environmental Partnership Association (EPA), jejíž součástí je i Nadace Partnerství. Lidé mohou z letošní patnáctky uchazečů vybírat vždy dva favority skrze portál www.evropskystromroku.cz. Vítěz letošního devátého ročníku bude odhalen 19. března v Evropské parlamentu v Bruselu.*

/zr/

K foto: Zádvorská lepa ve Velkých Opatovicích na Blanensku byla vysazena v roce 1918 při vzniku Československa

Foto: archiv Nadace Partnerství

 

Domácnosti a firmy v loňském roce sebraly a předaly k recyklaci 727 tun světelných zdrojů. Mezi premianty ve sběru jsou i letos kraje Královéhradecký a Praha. V přepočtu na jednoho obyvatele s výrazným náskokem sesbírali lidé z těchto krajů nejvíce „úsporek“ v celé republice: 129, respektive 118 gramů.

Úsporné zářivky na rozdíl od těch wolframových nepatří do směsného odpadu. Kvůli malému obsahu rtuti a druhotným surovinám se musí odborně recyklovat, a proto je třeba je umístit do speciální sběrné nádoby.

Královéhradecký kraj a Praha mají dlouhodobě nejlepší výsledky. Lidé i firmy jsou zde hodně zaměření na ekologii. Oproti jiným krajům se zde recykluje více než dvojnásobek úsporek. Naopak nejhorší výsledky měly loni kraje Jihomoravský, Ústecký (53 g/obyvatele) a Středočeský (49 g/obyvatele),“ shrnula výsledky sběru Zuzana Adamcová, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP, který zajišťuje zpětný odběr a zpracování osvětlovacích zařízení.

Pětadvacet kilogramů rtuti by mohlo znečistit 79 Máchových jezer

Bilance sběru se dlouhodobě lepší, ale i tak třicet procent úsporných zářivek lidé stále vyhazují do směsného odpadu namísto do speciální sběrné nádoby. Přitom recyklací je možné využít přes 90 % materiálu obsaženého ve světelných zdrojích a zároveň zlikvidovat potenciálně nebezpečnou rtuť.

V 727 sebraných tunách světelných zdrojů je zhruba 25 kilogramů rtuti. „Tak velké množství rtuti by teoreticky mohlo ve volné přírodě znečistit vodu v objemu téměř dvou slapských přehrad či 79 Máchových jezer,“ dodala Zuzana Adamcová.

Použité „úsporky“ lze odevzdat do 4400 sběrných míst

V Česku je nyní k dispozici přes 4400 sběrných míst. „Vysloužilé zářivky lze odevzdat ve sběrných dvorech, obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. Malé sběrné nádoby jsou také velmi často rozmístěny v supermarketech či nákupních centrech, na obecních a městských úřadech,“ připomněla Zuzana Adamcová. Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na: www.ekolamp.cz nebo prostřednictvím mobilní aplikace Kam s ní?, která je zdarma dostupná pro zařízení s operačním systémem Android a iOS.*

/zr/

K témuž také v dubnovém vydání Moderní obce, které se bude z tiskárny distribuovat ke čtenářům už v úterý 3. dubna.

 

Ilustrační foto: EKOLAMP

Už podruhé se v Brně ve dnech 24. až 28. června představily největší sportovní hvězdy naší republiky v kategoriích mladších a starších žáků. Hry olympiády dětí a mládeže 2017 se do jihomoravské metrpole vrátily po 12 letech. Letošních her se ve 22 sportovních odvětvích účastnilo více než 3600 mladých sportovců ve věku 12 až 16 let ze všech krajů České republiky.

Olympiáda dětí a mládeže České republiky (ODM)  je projektem Českého olympijského výboru, který si ke spolupráci vybírá jako pořadatele jednotlivé kraje. Olympiády se odehrávají v dvouletých cyklech a střídá se jejich letní a zimní podoba. První ročník (letní) olympiády proběhl v roce 2003. Hry ODM svým účastníkům navozují atmosféru opravdových olympijských her. Mladí sportovci tak nejsou ochuzeni ani o zapálení olympijského ohně, slavnostní ceremoniály, soužití v olympijské vesnici nebo o složení olympijské přísahy.

V rámci projektu si mezi sebou měří kraje své síly, pozice jednotlivých sportovců se přepočítávají na body (zlatý medailista jich bere dvacet, čtrnáctý umístěný dostane jeden) a vítězem se stává kraj s nejvyšším skórem.Celkově v této největší české multisportovní akci v závěru června v Brně triumfoval domácí Jihomoravský kraj, jehož mladí sportovci získali 40 zlatých, 34 stříbrných a 44 bronzových medailí.

Letošní hry se nesly v duchu horkého počasí, skvělých sportovních výsledků a zábavného doprovodného programu. Slavnostní ceremoniály a předávání medailí oživily koncerty Sebastiana, Lipa či kapely Slza, ve volných chvílích se účastníci mohli zúčastnit speciálních prohlídek brněnské hvězdárny, navštívit olympijskou vesnici anebo si vyzkoušet méně známé sporty jako streetball či slackline.

Během soutěžení ocenili jeho mladí účastnící kvalitní organizaci, přátelskou atmosféru i večerní doprovodný program. Vážili si toho, že mohli potkat třeba Martinu Sáblíkovou, Mirku Knapkovou nebo Martina Doktora. Naopak by rozšířili internetové připojení, aby nebylo dostupné jen na několika místech, a zkrátili fronty na snídani.

Závěrečné pořadí krajů:

Pozice*Kraj*Počet bodů*

1.Jihomoravský kraj509
2.Praha, hlavní město469
3.Středočeský kraj392
4.Moravskoslezský kraj383
5.Plzeňský kraj346
6.Královéhradecký kraj288
7.Zlínský kraj281
8.Liberecký kraj275
9.Jihočeský kraj262
10.Ústecký kraj261
11.Pardubický kraj259
12.Olomoucký kraj254
13.Vysočina240
14.Karlovarský kraj186

Zdroj: www.omd.olympic.cz

Nadcházející zimní verzi Her ODM mezi 29. lednem a 2. únorem 2018 bude hostit Pardubický kraj.*

/red/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down