Úvodní rozhovor aktuálního květnového vydání Moderní obce jsme vedli se starostou Uničova na Olomoucku Radkem Vincourem (na snímku nahoře). Ano, jde o starostu toho města, které letos v březnu bylo za vrcholící koronavirové krize uvrženo do přísné karantény. Právem se proto Radek Vincour stal i „tváří“ aktuálního čísla Moderní obce.

Květnové vydání Moderní obce, které mělo redakční uzávěrku už 6. dubna, přináší dlouhou  řadu zajímavých textů. Připomeňme u nich například obsáhlý rozhovor s kjinistryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou nebo zásadní text, v němž ředitel odboru 12 - Financování územních rozpočtů a programové financování Ministerstva financí ČR Miroslav Matej a ekonom Luděk Tesař, kmenový spolupracovník Moderní obce, shrnují svá doporučení územním samosprávám, jak rozumně reagovat na ekonomické dopady související s koronavirem.

Určitě si nenechte ujít ani další díl seriálu Stovky otázek bez odpovědí aneb Jak řešit situace, které zákon o obcích výslovně neupravuje. Připravuje jej dlouholetá stálá spolupracovnice naší redakce advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, přičemž se tentokrát soustřeďuje na celý komplex otázek typu Na co vše můžeme čerpat z rozpočtu obce v souvislosti s mimořádnými opatřeními?

A upozorňujeme také na téma měsíce nazvané Chytrá města s mnoha příklady vtipných a přenositelných řešení z obcí a a měst postavených na moderních technologických prvcích.

V níže uvedeném přehledu dáváme prostor představitelům municipální sféry, kteří se v květnovém vydání Moderní obce vyjadřují k dopadům pandemie covid-19 na územní samosprávu, jak je ve svých obcích a městech zvládají, ale i k tomu, co z této situace pro města a obce vyplývá do budoucna.

* Radek Vincour, starosta Uničova: V období, kdy jsme byli uzavřeni, jsem prožíval zvláštní pocit. Bylo nutno zajištovat spoustu věcí, ale - najednou bylo všude ticho a klid, křižovatky, které se ještě před pár dny velmi těžko projížděly, se najednou daly projet bez zastavení, parkovací místa na náměstí, jichž je obvykle kritický nedostatek, náhle volala po řidičích. A proti tomu každý večer se ozýval potlesk občanů, kteří ve stanovenou dobu vyšli ven či na balkony, jako poděkování všem lidem, kteří během čtrnácti dní zajišťovali vše, co bylo nutné, a současně jako symbol vzájemné podpory nás všech.

* Kateřina Halaštová, starostka obce Krhová na Vsetínsku: Za zásadní nedostatek v současné době považuji komunikaci s malými obcemi ze strany kraje i hygienické služby. Informace se dozvídám pouze přes média. Jako starostce obce mně přijde tristní, když občanům mohu sdělovat jen všeobecné informace. Stávající způsob komunikace s hygienickou stanicí bych nejraději obrátila. Hygienici by totiž mohli zprostředkovat pro občany v karanténě nabídku s našimi službami v obci. Konkrétní informace by těmto lidem mohla pomoct v jejich těžké životní situaci.

* Jan Sedláček, starosta obce Křižánky na Žďársku, místopředseda Sdružení místních samospráv ČR: Je jasné, že pandemickou krizovou situaci takového rozsahu nikdo z nás nečekal. A samozřejmě jsme jako společnost daleko více nastaveni na krizové situace související s povodněmi nebo s dopady orkánu. Je však smutnou skutečností, že systém krizové řízení od nejvyššího stupně až po ten náš nejnižší alespoň v prvních týdnech vůbec nezafungoval. Daleko více se uplatňují vztahy na jedné úrovni. Tedy pomoc samotných obcí mezi sebou. Přesto si myslím, že starostové malých obcí alespoň zatím obstáli – a i přes pomyslné hození do vody si vedou více než dobře. Právě teď se ještě jasněji a zřetelněji než kdykoliv dříve ukazuje, že velký počet malých obcí je zcela jednoznačně obrovskou výhodou. Právě díky existenci a fungování malých samospráv mohla pomoc doputovat až k tomu „poslednímu“ občanovi.

* Stanislav Mrvka, starosta Jindřichova Hradce: Možná vás překvapím, ale náš současný problém není v tom, že je málo legislativních nástrojů, ale v tom, že si leckdo zvykl nic nerespektovat a prosazovat jen své osobní zájmy. Tento průšvih snad mnoha lidem otevře oči. A ty, co se nepoučí a budou svou sobeckostí poškozovat ostatní, je třeba tvrdě postihovat. Je nutné, aby se příslušné instituce nebály v plném rozsahu využívat pravomoci, které jsou jim svěřeny.

* Jana Filipovičová, starostka obce Hrušky na Břeclavsku: Letošní vývoj ekonomiky se bezesporu dotkne nejen celého národního hospodářství, ale ovlivní také obecní a komunální rozpočty. Naše obec má v současnosti připravenu celou řadu projektů. Některé zcela jistě zrealizujeme do konce letošního roku, neboť zde proběhla výběrová řízení. Co bude následovat, si nyní nedokážu představit. V rámci rozpočtového výhledu jsou plánovány investice na následující dva roky, u kterých jsme chtěli využít na dofinancování existující dotační tituly. Zda budou tyto zachovány, popřípadě v nejbližší době pozastaveny, dnes není důležité. Prioritou je vrátit se do normálního života, maximálně podpořit podnikatelskou sféru a udržet pracovní pozice pro naše spoluobčany. Investiční aktivity obce se za dané situace dají posunout.

* Irena Burešová, starostka města Přelpouč na Pardubicku: Samospráva i státní správa je brzděná přebujelou, složitou a těžkopádnou administrativou. V současné mimořádné době, kdy je potřeba konat z hodiny na hodinu, se potýkáme s tím, že některé úkony musí být schváleny radou města (například ve vztahu ke zřizovaným organizacím), nebo dokonce zastupitelstvem města (zejména finanční a majetkové záležitosti). Svolávání těchto orgánů řešení konkrétních problémů samozřejmě zpomaluje a oddaluje, a to je špatně. Jako dobré bych viděla ve zmíněných příkladech posílení pravomoci starosty v době nouzovém stavu na základě schválení a doporučení bezpečnostní rady či krizového štábu. Větší pravomoci by měli mít i strážníci městské policie v případech nedodržování nařízených opatření.

* Radek Brázda, starosta obce Troubky na Přerovsku: V naší obci jsme postupně řešili především zajištění informovanosti obyvatel, dále formu zajištění a rozvozu obědů pro naše seniory. (Rozvoz zajišťujeme již dlouhá léta bezplatně ze dvou kuchyní – školní a ze zemědělské společnosti, a to do jídlonosičů, avšak z důvodu zvýšené hygieny jsme přistoupili k rozvozu obědů v jednorázových obalech a pouze s hlavním chodem, přičemž drtivá většina seniorů na to přistoupila. Přípravu obědů zajišťuje školní kuchyně). Dále se díky dobrovolné aktivitě našich obyvatel – žen, podařilo zajistit asi pět set roušek, které byly rozneseny občanům ve věkové kategorii 65+ a dále pak lidem sociálně slabším. Samozřejmě prostřednictvím těchto dobrovolných aktivit jsou zajištěni i naši zaměstnanci, a to včetně naší pečovatelské služby, z nichž část se do šití roušek rovněž zapojila.

* Michael Canov, senátor, starosta města Chrastava na Liberecku:  Očekávám tvrdý velmi tvrdý zásah do rozpočtu města . V Chrastavě máme tři budovy základní školy. Dvě jsme rekonstruovali a třetí měla přijít na řadu příští rok. Je prakticky jisté, že tato rekonstrukce bude muset být odložena na neurčito. Také budeme muset obdobně odložit plánovanou poměrně rozsáhlou dostavbu kanalizace – a možná i řadu dalších menších akcí.

* Jana Černochová, poslankyně, starostka městské části Praha 2: Moc mě potěšila lidská soudržnost, vzájemná sousedská pomoc. A humor, který Čechy neopouští humor ani v takto těžkých situacích. Hlásí se nám desítky dobrovolníků, ochotných pomáhat druhým s nákupem, šitím roušek, distribucí informačních letáků a podobně. Pomáhají nezištně a nevidím u nich strach z toho, že by se mohli nakazit. Takových lidí se hlásí mnohem víc než například při povodních v roce 2002, zkrátka nedá se to s ničím srovnat. Myslím, že jsme si všichni najednou uvědomili, jak by vypadal svět bez lidí – studený a prázdný.

* Jiří Červenka, starosta obce Blížejov na Domažlicku: Co se týká celkové investiční strategie obce v dané situaci a do budoucna, tak vše bude záviset na délce vyhlášených omezení a jeho dopadu na celkovou ekonomiku státu. Jako každá obec, i naše má stanovené pořadí svých priorit. Případná opatření budou spočívat v tom, že tyto priority budou zastupitelstvem obce přehodnoceny, případně budou zrušeny (vyškrtnuty) nebo přesunuty na další období. Musí však být zabezpečen nutný chod obce, tj. doprava, energie, svoz komunálního odpadu atd.

* Michaela Matoušková, starostka obce Řečany nad Labem na Pardubicku: Jeden z problémů, který jsem vnímala, byla nemožnost konání zastupitelstev obcí. Ta jsme mohli svolat jen v případě projednání skutečností vyplývajících z řešení krizové situace. Je to však zásah do samosprávné působnosti obcí. V době nouzového stavu by měla být uvolněna pravidla v samostatné působnosti obce tak, aby obec sama mohla vyhodnotit stav a k němu přijmout opatření. Přece zde existují dostatečné pojistky proti zneužití nouzového stavu i na místní úrovni, tak proč obce tak omezovat?

Stát by se v legislativě nyní měl zaměřit na opatření k podpoře ekonomiky. Podle prognóz odborníků nastanou dvě důležité fáze: První bude bezprostředně po ukončení nouzového stavu a druhá po více než roce. Obě fáze budou potřebovat odlišná řešení a odlišné podpůrné prostředky. Mnoho lidí se ocitne na hranici chudoby, spousta živnostníků nebude schopna svoje obchody a služby znovu otevřít a navázat na činnost před dobou koronavirovou. To způsobí další zatížení státu a oslabení kupní síly obyvatelstva. A zde vidím nutnost pomoci státu. Pouhou podporou podnikatelského sektoru se rovnováhy v ekonomice nedosáhne. Poklesne kupní síla obyvatelstva a nabídka zboží a služeb převýší poptávku. Právě do kupní síly obyvatelstva by měla směřovat další opatření. V tom je podle mého názoru prostor pro změnu daňových opatření a snižování zatížení práce.

* Jana Murová, starostka města Město Albrechtice na Bruntálsku: Prvořadý úkol pro naše město byl přijmout a zajistit dodržování všech opatření tak, aby nedošlo k nákaze, příp. šíření koronaviru. Celá situace se řeší společně s místními firmami, zejména prodejnami potravin a drogériemi. Pomáháme jim se zajištěním roušek, rukavic a informováním veřejnosti o jejich provozních dobách. Připravuje se pro podnikatele, kteří jsou v nájmu, odpuštění nájmu po dobu uzavření provozovny. Velmi nás potěšila práce dobrovolnic, které neúnavně den co den šijí roušky. Na druhou stranu, někteří občané přijdou na místo, kde si mohou vyzvednout roušky a bezostyšně vezmou všechny, které jsou k dispozici.

* Karel Musílek, starosta obce Maleč na Havlíčkobrodsku: V obci musíme šetřit, šetřit a šetřit. Úpravy rozpočtu budou nezbytné.

* Petr Halada, starosta obce Kamýk nad Vltavou na Příbramsku: Stát by měl lépe a kvalitněji informovat samosprávy o stavu a šíření nákazy. A hlavně dostalo se nám všem velkého poučení, že bychom se totiž na podobné krizové situace měli daleko lépe připravit. Strašně dlouho jsme žili v idylce, že se nám nic nemůže stát. Každá obec by měla mít operativní sklad prostředků pro případ řešení krizové situace. Potěšilo mě, že se hodně lidí zapojilo do šití roušek, stejně jako to, že jsme vytvořili tým, který je ochoten kdykoliv pomoci potřebným.

* Petr Helekal, starosta městyse Dolní Čermná na Ústeckoorlicku: Já osobně jsem z celkového směrování „úkolování“ samosprávy hodně smutný. Příkladem může být naše snaha zajistit pro občany ochranné pomůcky – bavlněné roušky, které nebyly na začátku nouzového stavu vůbec k dispozici. Každý z nás opravdu dělal, co mohl. Sehnali jsme materiál, dobrovolnice zdarma šily roušky a my je obratem distribuovali. Po odeznění hlavní vlny jsme následně dostali několikastránkový výklad ministerstev vnitra a financí, jak s těmito „společenskými úsluhami“ nakládat a jak o nich následně účtovat. Z pohledu starosty obce, který se snažil v dané chvíli především ochránit zdraví svých občanů, však konstatuji, že mne takováto „pomoc“ od ministerstva mírně řečeno spíše nadzvedla ze židle, než aby mi skutečně prakticky pomohla.

Z dosavadního průběhu koronavirové krize v zemi podle mého názoru obecně vyplývá fakt, že legislativa na tyto situace není dostatečně připravená, a to jak na celostátní, tak na samosprávné úrovni. Věřím proto, že po jejím překonání si z celého vývoje vezmeme všichni ponaučení a nastoupí diskuse o navrhovaných legislativních změnách i s námi – malými obcemi, kterých se to evidentně bezprostředně rovněž dotýká.

/red/

I jednotlivá vydání Moderní obce si můžete zakoupit a digitálně přečíst na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Předplatit tíštěnou Moderní obec  lze na: https://www.profipress.cz/predplatne/.*

Na zámku v Jindřichově Hradci byly dnes již popáté uděleny ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro. Vítěze nejlepších počinů v oblasti památkové péče vybírala odborná porota ve čtyřech hlavních kategoriích, o laureátovi ceny Památky děkují rozhodla veřejnost v internetovém hlasování.

Cenou Patrimonium pro futuro chceme vyzdvihnout zásluhy v oblasti památkové péče a ocenit ty, kteří se o to přičinili. Cílem je rovněž prezentovat příklady dobré praxe široké veřejnosti, neboť věříme, že vlastníci, investoři a tvůrci těchto počinů si uznání zasluhují,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

V kategorii Obnova památky byli za restaurování zámecké kaple v Návarově byli oceněni vlastníci zámku Petr Turek a Radka Turková.

V kategorii Objev získalo ocenění Muzeum hlavního města Prahy za objev Valentinské brány a hradby středověkého opevnění v domě na Kocandě.

kategorii Prezentace hodnot zvítězilo město Cheb spolu s Nadačním fondem Historický Cheb za vytvoření prohlídkové trasy Pod střechami chebských domů, cesta napříč staletími.

V kategorii Záchrana památky byli nejúspěšnější Eliška Valdová a Igor Valda za záchranu zámeckého areálu v Třebešicích.

Ocenění pro osobnost památkové péče za celoživotní přínos v oblasti péče o kulturní dědictví převzal profesor Miloš Stehlík.

Zvláštní cenou generální ředitelky NPÚ v podobě bronzové plakety bylo oceněno město Chodov za obnovu a restaurátorské práce v kostele svatého Vavřince v Chodově. Druhou bronzovou plaketu za záchranu renesanční tvrze Kobylků z Kobylího v Podolí převzal Pavel David, který rovněž vyhrál v internetovém hlasování veřejnosti, a stal se tak laureátem ceny Památky děkují.

Poděkování patří nejen oceněným, ale i všem nominovaným, jejichž realizované projekty jsou inspirací i pro další vlastníky kulturních památek. Národní památkový ústav chce prostřednictvím cen Patrimonium pro futuro vyjádřit podporu všem, kteří své úsilí, čas a finance věnují do péče o naše kulturní dědictví,“ dodala generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.*

Medailonky všech nominovaných jsou na webu Národního památkového ústavu: https://www.npu.cz/patrimonium.

K foto:

V kategorii Záchrana památky bylo oceněno úsilí Elišky Valdové a Igora Valdy při záchraně zámeckého areálu v Třebešicích (na snímku).

Fotio: archiv NPÚ

Dnešním setkáním hejtmanky Jihočeského kraje Ivany Stráské se starosty obcí Českobudějovicka a Českokrumlovska, které se uskutečnilo v krajské metropoli, začala série už tradičních každoročních jednání představitelů kraje se zástupci územních samospráv. Další setkání se postupně budou konat v Blatné, Prachaticích, Soběslavi, Jindřichově Hradci a Zvíkovském Podhradí.

Cílem těchto setkání je seznámit starosty s činností kraje v oblastech dotačních programů, zdravotnictví, školství, kultury či cestovního ruchu nebo se změnami v dopravní obslužnosti obcí. Starostové mají naopak jedinečnou možnost konzultovat s krajskými představiteli problémy, které pálí je a obyvatele jejich obcí.

První setkání určené pro starosty obcí Českobudějovicka a Českokrumlovska se uskutečnilo dnes v českobudějovickém Metropolu. Následovat budou schůzky 31. ledna v Soběslavi, 2. února v Jindřichově Hradci, 6. února ve Zvíkovském Podhradí, 7. února v Prachaticích a 9. února v Blatné.*

/tz/

 

K foto:

Setkání představitelů Jihočeského kraje se starosty obcí už mají mnohaletou tradici

Ilustrační foto: archiv kraje

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down