Úvodní rozhovor aktuálního květnového vydání Moderní obce jsme vedli se starostou Uničova na Olomoucku Radkem Vincourem (na snímku nahoře). Ano, jde o starostu toho města, které letos v březnu bylo za vrcholící koronavirové krize uvrženo do přísné karantény. Právem se proto Radek Vincour stal i „tváří“ aktuálního čísla Moderní obce.

Květnové vydání Moderní obce, které mělo redakční uzávěrku už 6. dubna, přináší dlouhou  řadu zajímavých textů. Připomeňme u nich například obsáhlý rozhovor s kjinistryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou nebo zásadní text, v němž ředitel odboru 12 - Financování územních rozpočtů a programové financování Ministerstva financí ČR Miroslav Matej a ekonom Luděk Tesař, kmenový spolupracovník Moderní obce, shrnují svá doporučení územním samosprávám, jak rozumně reagovat na ekonomické dopady související s koronavirem.

Určitě si nenechte ujít ani další díl seriálu Stovky otázek bez odpovědí aneb Jak řešit situace, které zákon o obcích výslovně neupravuje. Připravuje jej dlouholetá stálá spolupracovnice naší redakce advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, přičemž se tentokrát soustřeďuje na celý komplex otázek typu Na co vše můžeme čerpat z rozpočtu obce v souvislosti s mimořádnými opatřeními?

A upozorňujeme také na téma měsíce nazvané Chytrá města s mnoha příklady vtipných a přenositelných řešení z obcí a a měst postavených na moderních technologických prvcích.

V níže uvedeném přehledu dáváme prostor představitelům municipální sféry, kteří se v květnovém vydání Moderní obce vyjadřují k dopadům pandemie covid-19 na územní samosprávu, jak je ve svých obcích a městech zvládají, ale i k tomu, co z této situace pro města a obce vyplývá do budoucna.

* Radek Vincour, starosta Uničova: V období, kdy jsme byli uzavřeni, jsem prožíval zvláštní pocit. Bylo nutno zajištovat spoustu věcí, ale - najednou bylo všude ticho a klid, křižovatky, které se ještě před pár dny velmi těžko projížděly, se najednou daly projet bez zastavení, parkovací místa na náměstí, jichž je obvykle kritický nedostatek, náhle volala po řidičích. A proti tomu každý večer se ozýval potlesk občanů, kteří ve stanovenou dobu vyšli ven či na balkony, jako poděkování všem lidem, kteří během čtrnácti dní zajišťovali vše, co bylo nutné, a současně jako symbol vzájemné podpory nás všech.

* Kateřina Halaštová, starostka obce Krhová na Vsetínsku: Za zásadní nedostatek v současné době považuji komunikaci s malými obcemi ze strany kraje i hygienické služby. Informace se dozvídám pouze přes média. Jako starostce obce mně přijde tristní, když občanům mohu sdělovat jen všeobecné informace. Stávající způsob komunikace s hygienickou stanicí bych nejraději obrátila. Hygienici by totiž mohli zprostředkovat pro občany v karanténě nabídku s našimi službami v obci. Konkrétní informace by těmto lidem mohla pomoct v jejich těžké životní situaci.

* Jan Sedláček, starosta obce Křižánky na Žďársku, místopředseda Sdružení místních samospráv ČR: Je jasné, že pandemickou krizovou situaci takového rozsahu nikdo z nás nečekal. A samozřejmě jsme jako společnost daleko více nastaveni na krizové situace související s povodněmi nebo s dopady orkánu. Je však smutnou skutečností, že systém krizové řízení od nejvyššího stupně až po ten náš nejnižší alespoň v prvních týdnech vůbec nezafungoval. Daleko více se uplatňují vztahy na jedné úrovni. Tedy pomoc samotných obcí mezi sebou. Přesto si myslím, že starostové malých obcí alespoň zatím obstáli – a i přes pomyslné hození do vody si vedou více než dobře. Právě teď se ještě jasněji a zřetelněji než kdykoliv dříve ukazuje, že velký počet malých obcí je zcela jednoznačně obrovskou výhodou. Právě díky existenci a fungování malých samospráv mohla pomoc doputovat až k tomu „poslednímu“ občanovi.

* Stanislav Mrvka, starosta Jindřichova Hradce: Možná vás překvapím, ale náš současný problém není v tom, že je málo legislativních nástrojů, ale v tom, že si leckdo zvykl nic nerespektovat a prosazovat jen své osobní zájmy. Tento průšvih snad mnoha lidem otevře oči. A ty, co se nepoučí a budou svou sobeckostí poškozovat ostatní, je třeba tvrdě postihovat. Je nutné, aby se příslušné instituce nebály v plném rozsahu využívat pravomoci, které jsou jim svěřeny.

* Jana Filipovičová, starostka obce Hrušky na Břeclavsku: Letošní vývoj ekonomiky se bezesporu dotkne nejen celého národního hospodářství, ale ovlivní také obecní a komunální rozpočty. Naše obec má v současnosti připravenu celou řadu projektů. Některé zcela jistě zrealizujeme do konce letošního roku, neboť zde proběhla výběrová řízení. Co bude následovat, si nyní nedokážu představit. V rámci rozpočtového výhledu jsou plánovány investice na následující dva roky, u kterých jsme chtěli využít na dofinancování existující dotační tituly. Zda budou tyto zachovány, popřípadě v nejbližší době pozastaveny, dnes není důležité. Prioritou je vrátit se do normálního života, maximálně podpořit podnikatelskou sféru a udržet pracovní pozice pro naše spoluobčany. Investiční aktivity obce se za dané situace dají posunout.

* Irena Burešová, starostka města Přelpouč na Pardubicku: Samospráva i státní správa je brzděná přebujelou, složitou a těžkopádnou administrativou. V současné mimořádné době, kdy je potřeba konat z hodiny na hodinu, se potýkáme s tím, že některé úkony musí být schváleny radou města (například ve vztahu ke zřizovaným organizacím), nebo dokonce zastupitelstvem města (zejména finanční a majetkové záležitosti). Svolávání těchto orgánů řešení konkrétních problémů samozřejmě zpomaluje a oddaluje, a to je špatně. Jako dobré bych viděla ve zmíněných příkladech posílení pravomoci starosty v době nouzovém stavu na základě schválení a doporučení bezpečnostní rady či krizového štábu. Větší pravomoci by měli mít i strážníci městské policie v případech nedodržování nařízených opatření.

* Radek Brázda, starosta obce Troubky na Přerovsku: V naší obci jsme postupně řešili především zajištění informovanosti obyvatel, dále formu zajištění a rozvozu obědů pro naše seniory. (Rozvoz zajišťujeme již dlouhá léta bezplatně ze dvou kuchyní – školní a ze zemědělské společnosti, a to do jídlonosičů, avšak z důvodu zvýšené hygieny jsme přistoupili k rozvozu obědů v jednorázových obalech a pouze s hlavním chodem, přičemž drtivá většina seniorů na to přistoupila. Přípravu obědů zajišťuje školní kuchyně). Dále se díky dobrovolné aktivitě našich obyvatel – žen, podařilo zajistit asi pět set roušek, které byly rozneseny občanům ve věkové kategorii 65+ a dále pak lidem sociálně slabším. Samozřejmě prostřednictvím těchto dobrovolných aktivit jsou zajištěni i naši zaměstnanci, a to včetně naší pečovatelské služby, z nichž část se do šití roušek rovněž zapojila.

* Michael Canov, senátor, starosta města Chrastava na Liberecku:  Očekávám tvrdý velmi tvrdý zásah do rozpočtu města . V Chrastavě máme tři budovy základní školy. Dvě jsme rekonstruovali a třetí měla přijít na řadu příští rok. Je prakticky jisté, že tato rekonstrukce bude muset být odložena na neurčito. Také budeme muset obdobně odložit plánovanou poměrně rozsáhlou dostavbu kanalizace – a možná i řadu dalších menších akcí.

* Jana Černochová, poslankyně, starostka městské části Praha 2: Moc mě potěšila lidská soudržnost, vzájemná sousedská pomoc. A humor, který Čechy neopouští humor ani v takto těžkých situacích. Hlásí se nám desítky dobrovolníků, ochotných pomáhat druhým s nákupem, šitím roušek, distribucí informačních letáků a podobně. Pomáhají nezištně a nevidím u nich strach z toho, že by se mohli nakazit. Takových lidí se hlásí mnohem víc než například při povodních v roce 2002, zkrátka nedá se to s ničím srovnat. Myslím, že jsme si všichni najednou uvědomili, jak by vypadal svět bez lidí – studený a prázdný.

* Jiří Červenka, starosta obce Blížejov na Domažlicku: Co se týká celkové investiční strategie obce v dané situaci a do budoucna, tak vše bude záviset na délce vyhlášených omezení a jeho dopadu na celkovou ekonomiku státu. Jako každá obec, i naše má stanovené pořadí svých priorit. Případná opatření budou spočívat v tom, že tyto priority budou zastupitelstvem obce přehodnoceny, případně budou zrušeny (vyškrtnuty) nebo přesunuty na další období. Musí však být zabezpečen nutný chod obce, tj. doprava, energie, svoz komunálního odpadu atd.

* Michaela Matoušková, starostka obce Řečany nad Labem na Pardubicku: Jeden z problémů, který jsem vnímala, byla nemožnost konání zastupitelstev obcí. Ta jsme mohli svolat jen v případě projednání skutečností vyplývajících z řešení krizové situace. Je to však zásah do samosprávné působnosti obcí. V době nouzového stavu by měla být uvolněna pravidla v samostatné působnosti obce tak, aby obec sama mohla vyhodnotit stav a k němu přijmout opatření. Přece zde existují dostatečné pojistky proti zneužití nouzového stavu i na místní úrovni, tak proč obce tak omezovat?

Stát by se v legislativě nyní měl zaměřit na opatření k podpoře ekonomiky. Podle prognóz odborníků nastanou dvě důležité fáze: První bude bezprostředně po ukončení nouzového stavu a druhá po více než roce. Obě fáze budou potřebovat odlišná řešení a odlišné podpůrné prostředky. Mnoho lidí se ocitne na hranici chudoby, spousta živnostníků nebude schopna svoje obchody a služby znovu otevřít a navázat na činnost před dobou koronavirovou. To způsobí další zatížení státu a oslabení kupní síly obyvatelstva. A zde vidím nutnost pomoci státu. Pouhou podporou podnikatelského sektoru se rovnováhy v ekonomice nedosáhne. Poklesne kupní síla obyvatelstva a nabídka zboží a služeb převýší poptávku. Právě do kupní síly obyvatelstva by měla směřovat další opatření. V tom je podle mého názoru prostor pro změnu daňových opatření a snižování zatížení práce.

* Jana Murová, starostka města Město Albrechtice na Bruntálsku: Prvořadý úkol pro naše město byl přijmout a zajistit dodržování všech opatření tak, aby nedošlo k nákaze, příp. šíření koronaviru. Celá situace se řeší společně s místními firmami, zejména prodejnami potravin a drogériemi. Pomáháme jim se zajištěním roušek, rukavic a informováním veřejnosti o jejich provozních dobách. Připravuje se pro podnikatele, kteří jsou v nájmu, odpuštění nájmu po dobu uzavření provozovny. Velmi nás potěšila práce dobrovolnic, které neúnavně den co den šijí roušky. Na druhou stranu, někteří občané přijdou na místo, kde si mohou vyzvednout roušky a bezostyšně vezmou všechny, které jsou k dispozici.

* Karel Musílek, starosta obce Maleč na Havlíčkobrodsku: V obci musíme šetřit, šetřit a šetřit. Úpravy rozpočtu budou nezbytné.

* Petr Halada, starosta obce Kamýk nad Vltavou na Příbramsku: Stát by měl lépe a kvalitněji informovat samosprávy o stavu a šíření nákazy. A hlavně dostalo se nám všem velkého poučení, že bychom se totiž na podobné krizové situace měli daleko lépe připravit. Strašně dlouho jsme žili v idylce, že se nám nic nemůže stát. Každá obec by měla mít operativní sklad prostředků pro případ řešení krizové situace. Potěšilo mě, že se hodně lidí zapojilo do šití roušek, stejně jako to, že jsme vytvořili tým, který je ochoten kdykoliv pomoci potřebným.

* Petr Helekal, starosta městyse Dolní Čermná na Ústeckoorlicku: Já osobně jsem z celkového směrování „úkolování“ samosprávy hodně smutný. Příkladem může být naše snaha zajistit pro občany ochranné pomůcky – bavlněné roušky, které nebyly na začátku nouzového stavu vůbec k dispozici. Každý z nás opravdu dělal, co mohl. Sehnali jsme materiál, dobrovolnice zdarma šily roušky a my je obratem distribuovali. Po odeznění hlavní vlny jsme následně dostali několikastránkový výklad ministerstev vnitra a financí, jak s těmito „společenskými úsluhami“ nakládat a jak o nich následně účtovat. Z pohledu starosty obce, který se snažil v dané chvíli především ochránit zdraví svých občanů, však konstatuji, že mne takováto „pomoc“ od ministerstva mírně řečeno spíše nadzvedla ze židle, než aby mi skutečně prakticky pomohla.

Z dosavadního průběhu koronavirové krize v zemi podle mého názoru obecně vyplývá fakt, že legislativa na tyto situace není dostatečně připravená, a to jak na celostátní, tak na samosprávné úrovni. Věřím proto, že po jejím překonání si z celého vývoje vezmeme všichni ponaučení a nastoupí diskuse o navrhovaných legislativních změnách i s námi – malými obcemi, kterých se to evidentně bezprostředně rovněž dotýká.

/red/

I jednotlivá vydání Moderní obce si můžete zakoupit a digitálně přečíst na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Předplatit tíštěnou Moderní obec  lze na: https://www.profipress.cz/predplatne/.*

První zasedání předsednictva Svazu měst a obcí ČR, které bylo v květnu zvoleno během jednání XVII. sněmu svazu v Ostravě, se neslo v duchu zhodnocení činnosti svazu. Členové předsednictva se zejména soustředili na výsledky letošních krajských svazových setkání a možnosti změny jejich programu do budoucna tak, aby krajská setkání více cílila na praktické a konkrétní dopady a příklady vládních legislativních opatření, s nimiž se představitelé místních samospráv stále potýkají.

Předsednictvo SMO ČR projednalo i informaci o budoucí podpoře přeshraniční spolupráce v programovém období 2021–2027 a rozhodně nesouhlasí s podmínkou, která by představovalo velkou administrativní zátě zdržující podávání žádostí.

Kriticky se předsednictvo postavilo i k návrhu zákona o právu na digitální služby. „Opět stejná písnička, další povinnost obcím a orgánům veřejné správy bez doplnění odpovídajících finančních prostředků. Občan by měl mít nárok získat veškeré potřebné informace v elektronické podobě z daného úřadu, který by ale k tomu potřeboval nové IT vybavení, proškolení zaměstnanců apod. A to něco bude stát,“ uvedl k tomu předseda Svazu měst a obcí a starosta Kyjova František Lukl.

Výbornou vizitkou jsou pro svaz nově přijatí členové. „V poslední době přistoupilo pět obcí, a to zejména těch menších, což je pro náš svaz výborná vizitka, že i malé obce v něm cítí velkou oporu a perfektní servis. Ale neznamená to, že usínáme na vavřínech.  Naopak, podpora znamená hledání dalších aktivit ve prospěch našich obcí,“ uzavřel František Lukl.

Nové předsednictva SMO ČR po květnovém sněmu svazu v Ostravě pracuje v následujícím složení: předseda František Lukl (starosta Kyjova), čestný místopředseda Zdeněk Hřib (primátor hl. m. Prahy), místopředseda Martin Charvát (primátor Pardubic), Vlastimil Picek (starosta Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi), Pavel Drahovzal (starosta Velkého Oseku), místopředsedkyně pro evropské záležitosti Markéta Vaňková (primátorka Brna), členka Karolína Koubová (primátorka Jihlavy), člen Marek Hrabáč (primátor Chomutova), členka Pavla Štrobachová (starostka Smečna), člen Pavel Smolka (starosta Vítkova), členka Dagmar Novosadová (starostka Kunína), člen Jiří Červenka (starosta Blížejova), člen Karel Rejchrt (starosta Božanova).*

/zr/

 

 

Jednání o nás bez nás, otazníky nad dělbou pravomocí mezi orgány samosprávy a mírou jejich odpovědnosti, negativní zahraniční zkušenosti, neodvolatelnost starosty zastupitelstvem, dopady na státní rozpočet nebo nedokonalé kontrolní mechanismy. To jsou důvody, proč Svaz měst a obcí ČR (SMO) odmítá aktuální poslanecký návrh na zavedení přímé volby starostů a hejtmanů, který by vyžadoval změnu Ústavy ČR.

Návrh ústavního zákona navrhla v prosinci loňského roku skupina poslanců. Vláda k ní zaujala neutrální stanovisko, avšak upozornila na řadu nedostatků v předloženém materiálu. Nesouhlasně se k návrhu postavilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR i Ministerstvo vnitra ČR, kterých se bezprostředně týká. Nyní ho mají na stole poslanci. Novelou zákona se zabývala také Legislativní komise SMO, což je odborný poradní orgán předsednictva svazu.

Návrh poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy a dalších počítá s přímou volbou starostů a hejtmanů, čímž podle předkladatelů návrhu předjímá „zdůraznění osobní odpovědnosti osoby primátora, starosty nebo hejtmana" a „vyšší stabilitu systémů obecních a krajských zřízení". Navíc má touto změnou dojít k „podstatnému posílení důvěry občanů, kterým se tak vrátí nutný pocit a zájem, že se podílejí na správě věcí veřejných a skutečně o nich sami rozhodují, což by mělo zvýšit i volební účast".

Svaz měst a obcí s novelou zákona v současné podobě nesouhlasí. O případných změnách volebního systému je nutné vést širokou diskusi napříč politickým spektrem a zapojit do ní představitele samospráv, včetně našeho svazu,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl s tím, že v návrhu spatřuje mnoho nejasností, a to především v souvislosti s úpravami pravomocí, které mohou vnést do měst a obcí chaos.

SMO upozorňuje na to, že současný volební systém je stejně demokratický jako přímá volba. Stejný model jako v České republice funguje i v dalších evropských státech. Naopak zkušenosti ze Slovenska, kde přímou volbu starostů mají, ukazují na velká rizika. Za jedno z hlavních nebezpečí přímé volby starostů zejména v malých obcích SMO považuje fakt, že starosta může být zvolen nejsilnější menšinou několika hlasů, např. svého příbuzenstva nebo komunity.

Pokud takový starosta bude třeba špatně hospodařit, zastupitelstvo s tím nic nenadělá, nelze ho bezprostředně odvolat. U přímo voleného starosty také nebudou pořádně fungovat všechny kontrolní mechanismy,“ vysvětluje místopředseda SMO a starosta Blížejova na Domažlicku Jiří Červenka a dodává: „Změna by rovněž měla velký dopad na státní rozpočet v souvislosti s volbami a obecní rozpočty vzhledem k uvolněnosti přímo voleného starosty.

Sněm Svazu SMO v roce 2011 podpořil spíše zavedení většinových prvků při volbách, aby hlas voliče byl adresnější. „Dnes mandáty poměrně často získávají kandidáti, pro které hlasovalo méně lidí než pro ty, co mandát nezískali,“ konstatuje  František Lukl a dodává: „To není spravedlivé ke kandidátům z jiných stran a dokonce ani ke kandidátům téže politické příslušnosti.“*

Systém je možné si vyzkoušet na kalkulačce výsledků voleb z roku 2010 na http://lamp.smocr.cz/volby/.

/zr/

K foto:

Blížejov na Domažlicku

Ilustrační foto: http://www.blizejov.cz/

Předsedou Svazu měst a obcí ČR (SMO) se stal starosta Kyjova František Lukl. V Praze ho dnes zvolila Rada SMO. V čele této organizace sdružující více než 2600 měst a obcí a zastupující tak více než osm milionů obyvatel vystřídá dosavadního předsedu Dana Jiránka, který pro svaz nadále pracuje jako výkonný ředitel.

František Lukl bude řídit a zastupovat svaz na jednáních v následujících čtyřech letech tak, aby představitelé samospráv společně hájili zájmy měst a obcí.

Děkuji moc a věřím, že důvěru ve mně vloženou nezklamu a svaz jako tři Svatoplukovy pruty, které se společně nezlomí, tedy statutární města, města a obce, budou dobrým partnerem pro vládu a parlament a pracovat především pro prospěch našich obcí a měst,“ řekl po zvolení nový předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl. Ve volbě získal 67 hlasů, pro druhého kandidáta - primátora Plzně Martina Zrzaveckého - hlasovalo 32 měst a obcí, které jsou v radě vzešlé ze XIV. sněmu – více na http://www.smocr.cz/cz/nase-akce/snem/xiv-snem/default.aspx.

Nový předseda povede svaz v duchu priorit na období  2015–2017, které letos koncem května v Olomouci schválil XIV. sněm SMO. Je jich pět a budou rozpracovány do akčních plánů. Svaz tak bude prosazovat, aby územní samosprávy byly plnohodnotným a silným článkem veřejné správy, byly adekvátně financovány, nabízely kvalitní a dostupné veřejné služby občanům a efektivně se realizovala mezinárodní spolupráce. Velmi důležité také je, aby svaz i nadále poskytoval kvalitní informační, koordinační, vzdělávací a podpůrný servis svým členům.

"Ve svazu jsem deset let, z toho osm let v předsednictvu. Jako předseda bych chtěl využít zkušenost z obcí, starostování i ministerské z Ministerstva pro místní rozvoj. Chci rozvíjet dobrou a silnou pozici SMO jako respektovaného partnera vlády ČR a parlamentu. Rovněž budu podporovat profesionalizaci svazu tak, aby obce cítily benefit, pokud jsou jeho členem,“ řekl František Lukl a dodal: „Síla svazu je v tom, že tu jsou tři komory – statutárních měst, měst a obcí, které se podporují. Prioritou nyní je rozpracování priorit SMO na období 2015–2017, schválených na XIV. sněmu, do strategického plánu a aktivity do konkrétních úkolů. Ne slova, ale činy, to je motto většiny z nás představitelů měst a obcí, známku nám přitom dávají voliči. S vámi se všemi udělám vše pro to, abyste vašeho hlasu nikdy nelitovali. Jsme na jedné lodi a jako kapitán budu respektovat svou posádku, která je jedinečná a nezastupitelná.

Kromě Františka Lukla jsou členy předsednictva: primátorka Prahy Adriana Krnáčová jako čestná předsedkyně, primátor Karlových Varů Petr Kulhánek, který se stal také místopředsedou pro evropské záležitosti, dalšími místopředsedy jsou primátor Pardubic Martin Charvát, starosta Brandýsa nad Labem - Staré Boleslavi Vlastimil Picek a starosta Velkého Oseka Pavel Drahovzal. Členy předsednictva jsou dále primátor Plzně Martin Zrzavecký, primátor Ostravy Tomáš Macura, starostka Jílového u Prahy Květa Halanová, starosta Vítkova Pavel Smolka, starostka Kunína Dagmar Novosadová, starosta Blížejova Jiří Červenka a starosta Božanova Karel Rejchrt.*

/zr/

 

Na snímku: Nové předsednictvo Svazu měst a obcí ČR

Foto: archiv SMO

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down