Květnové vydání odborného měsíčníku pro feřejnou správu je už u čtenářů. Z titulní strany obálky na čtenáře pohlíží starosta městské části Praha 13 David Vodrážka, s nímž je uvnitř časopisu obsáhlý rozhovor.

Jako v každém novém vydání Moderní obce i tentokrát z jejího květnového čísla vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují.

* Starosta MČ Praha 13 David Vodrážka: Zastávám názor, že v intravilánech měst by se stavět nemělo, město by se mělo spíš rozšiřovat. Jiný přístup říká: město nerozšiřujte, ale zahušťujte ho a zastavujte zevnitř. Snad bych s ním souhlasil v případě brownfieldů, ale stavět uvnitř rondelů na sídlišti, kde lidé už 30 let bydlí, je problém. Do hotových částí města už by se stavět nemělo. Na druhé straně jsou tu platné zákony, platná legislativa. Pokud projekt vyhovuje územnímu plánu, nedá se nic dělat. Ani z pozice starosty nemohu rozhodnout ano, či ne – palec dolů, či nahoru.

* Předsedkyně Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Radka Maxová: Nedivím se, že se najdou města a obce, které z mého pohledu v zoufalství nad neutěšenou situací reagují vyhlášením bezdoplatkových zón. Ale to vnímám jako reakci na dlouhodobě neřešený problém, nikoliv jeho eliminaci. Podle mých informací má vyhlášené zóny 55 měst a obcí a dalších 36 se na to chystá.

* Starosta města Kadaň na Chomutovsku Jiří Kulhánek: Podstata problému byznysu s chudobou je v penězích. Teprve až státní penězovod, na který jsou napojeni obchodníci s chudobou, přiškrtíme, budeme moci očekávat změny k lepšímu.

* Starosta městyse Okříšky na Třebíčsku Zdeněk Ryšavý: Vyvěšením kurdské vlajky na radnici jsme chtěli upozornit a podpořit úsilí kurdského národa o vlastní stát, který jim vítězné mocnosti slíbily již před sto lety po první světové válce, ale tento slib nebyl nikdy naplněn. Vyjádřili jsme tak alespoň touto formou poděkování kurdským milicím za jejich zásadní podíl na porážce islámského státu, protože jejich příslušníci vlastně bojovali a umírali i za nás, za Evropu a Evropany. A bohužel opět dostali Kurdové řadu slibů, od kterých nyní Západ couvá…

* Starostka města Brtnice na Jihlavsku Miroslava Švaříčková (po převzetí titulu Historické město roku 2018 pro Brtnici): Toto je opravdu velká chvíle, neboť se ukazuje, že i malá sídla, jako je Brtnice, mohou dosáhnout na tak velkou cenu. Všem děkuji a slibuji, že se o památky budeme v našem městě starat i nadále a rádi. Je to pro nás velká čest.

* Ekonom Luděk Tesař: Často vzniká mylná iluze, že je snad bydlení pro obec dokonce ziskové. Tato iluze vzniká tak, že příjmy z nájmů jsou v rozpočtu jinde než náklady. Pouhý příjem z nájemného v rozpočtu neznamená zisk, protože jinde v rozpočtu jsou výdaje vztahující se k bytům. Přesto mnozí zastupitelé žijí v dojmu, že například v rozpočtu jejich města příjem z bytů ve výši 10 mil. Kč představuje čistý zisk. Jenže zastupitelé zapomínají nejen na výdaje rozpočtu, ale většinou do nákladů na byty nezahrnou ani odpisy – ty se totiž v rozpočtu nenacházejí, neboť patří do výsledovky. Nepochopený rozdíl mezi rozpočtem a výsledovkou pak iluzi zastupitelů o ziskovosti bytů často živí.

* Advokátka Petra Marková: Zvyšování nájemného není právně zcela neproblematické, některé dílčí otázky pravděpodobně vyřeší až soudní praxe – například, jaké určení srovnatelného nájemného je dostačující, zda lze nájemné zvýšit dohodou i bez určení srovnatelného nájemného, či jak je tomu s náhradou nákladů právního zastoupení ve sporech o výši nájemného.

* Analytička společnosti CRIF - Czech Credit Bureau Věra Kameníčková: Jednoznačně klesající trend vykazuje počet obcí s nepřiměřenou likviditou. V roce 2017 vykázalo likviditu v intervalu od 0 do 1 pouze 107 obcí. V témže roce však mělo téměř 500 obcí likviditu vyšší než 50. Znamená to, že tyto obce mají příliš velké množství likvidních prostředků vzhledem k objemu krátkodobých závazků. A to není příliš efektivní způsob nakládání s penězi. Hodnocení však není jednoznačné, protože jde o podílový ukazatel, takže vysokou úroveň likvidity může ovlivnit velmi malá výše krátkodobých závazků. Ale i tak vzniká otázka, proč obec drží tolik oběžných aktiv ve formě, která moc nevynášejí.

* Předseda Krajské sítě místních akčních skupin Středočeského kraje Miloslav Oliva: Bohužel máme zkušeností, že někteří začínající kolegové vnímají práci v místní akční skupině pouze jako zaměstnání od – do. Chtěli bychom to změnit, nadchnout je a získat pro danou věc. Dalším úskalím je, že starostové říkají: už o tom nemluvte, ale ukažte mi to. Čili je potřeba sdílet příklady dobré praxe, kde bude vidět, že chytré řešení obci skutečně pomohlo, ideálně v podobě uspořených financí obecního rozpočtu. Vznikla by taková virtuální platforma, na níž by se dobrá řešení nacházela, obdoba cloudu, do kterého budou technologické firmy vkládat garantovaná řešení a budou čekat poptávku ze strany samosprávy.

* Zastupitel města Kadaň na Chomutovsku David Šmíd: Každý zastupitel tak od konce letošního března má k dispozici tři hlasovací karty s unikátními obrazci na principu QR kódů. Červená karta znamená hlasování proti návrhu, zelenou kartou se hlasuje pro návrh, zatímco modrou kartu zastupitel využije tehdy, chce-li se zdržet hlasování. Hlasování probíhá zvednutím příslušné karty a skrutátor vzápětí mobilním telefonem hlasovací karty skenuje. Skrutátor nemusí jednotlivé zastupitele obcházet nebo se jinak pohybovat v sále – plynule mobilem během několika sekund nasnímá všechny zvednuté karty, a to takřka z jednoho stanoviště.  Nejde tedy o snímání čárových kódů, jaké známe například ze supermarketů. Zároveň se průběh hlasování přenáší do webového rozhraní, které lze promítat na plátno. Na něm se objeví seznam zastupitelů s údaji o hlasování a součty hlasů. Po dokončení hlasování je možné získat výsledky hlasování pro pořízení zápisu ze zasedání zastupitelstva a pro archivaci.

* Advokátka Jana Zwyrtek Hamplová: Dispozice s nemovitostmi patří v samosprávě k nejsložitějším. Obec by přitom měla jednat jak v souladu se zákonem o obcích, tak v souladu s cíli zákona a neměla by se snažit jeho text obcházet či jinak porušit. Obdobně by měla ctít občanský zákoník a institut dobrých mravů. Důsledkem porušení totiž může být následná žaloba o neplatnost uzavřené smlouvy nebo o určení vlastnického práva. Důsledky těchto žalob jsou pak už jen negativní – dlouhodobá nejistota v daném právních vztahu a následně možné i vysoké přímé škody – například úhrada již provedeného zhodnocení nemovitosti ze strany kupujícího apod.

Advokát Jan Sedláček: Praxe nepřiměřeně vysokých odvodů byla několikrát úspěšně napadena u správních soudů, které se v takových případech postavily spíše za příjemce dotací a vyslovily se ve prospěch širšího uplatnění principu přiměřenosti. V souladu s tímto principem měly finanční úřady při svém rozhodování vždy zvažovat také konkrétní okolnosti porušení dotačních podmínek, (nízkou) závažnost takového porušení, jeho vliv na dosažení účelu dotace, případně též hospodárnost uložené sankce.*

/rš/

Předplatné tištěné Moderní obce si můžete objednat na: https://www.profipress.cz/predplatne/.

Digitální verzi Moderní obce (jednotlivých vydání i celého ročníku) si můžete předplatit na: https://digi.profipress.cz/.

 

 

 

 

 

 

Tváří únorového vydání odborného časopisu pro veřejnou správu Moderní obec je předseda DSO Mikroregion Severo-Lanškrounsko a starosta městyse Dolní Čermná Petr Helekal. Uvnitř únorového čísla Moderní obce s ním najdete i obsáhlý rozhovor.

Přinášíme výběr citátů některých zajímavých osobností, které na stránkýách únorového vydání Moderní obce promlouvají:

* Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Mezi bílá místa, jak jsou definována v programovém prohlášení vlády, spadá celá řada témat, z nichž nemalá část je již pokryta národními zdroji. V roce 2018 alokace vyhlášených výzev z národních dotačních titulů přesáhla 40 mld. Kč. Šlo zejména o oblasti podnikání, sítě (vodovody, kanalizace, čistírny odpadních vod, úpravny vod), památky, životního prostředí a zdravotnictví a záchranné složky. U národních titulů MMR jsme největší převis poptávky nad nabídkou zaznamenali u podpory venkova 9 mld. Kč, a to především u místních komunikacích a sportovní infrastruktury. V oblasti bydlení to byl převis poptávky ve výši 0,5 mld. Kč – zde šlo zejména o komunitní domy pro seniory, pečovatelské byty a bezbariérová opatření v bytových domech.

Je nutné hledat zdroje i jinde. Nabízí se například dluhové financování, finanční nástroje, jiné modely spolupráce, například veřejného a soukromého sektoru – PPP (Public Private Partnership) atd.

Příští programové období EU bude pravděpodobně opravdu posledním, kdy budou do území ČR v rámci kohezní politiky plynout velké finanční prostředky. Proto jsme k návrhům nařízení pro budoucí programové období, která mj. obsahují také návrh témat financovatelných z evropských zdrojů, připravili pozice, které prosazují zájmy ČR. Obecně bude velmi důležité vybrat ta nejpodstatnější témata a stanovit prioritu strategickým projektům – tedy těm, které přinesou největší efekt.

I proto se aktuálně bavíme o Národním investičním plánu a transformaci MMR na Ministerstvo veřejného investování. Tento proces musí probíhat s ohledem na specifické potřeby území, které i v naší rozlohou malé republice existují. Právě tento aspekt, tzv. územní dimenze, je základním pilířem vznikající Strategie regionálního rozvoje ČR a následně by měl být promítnut i do politik a nástrojů všech resortů, které mají v gesci témata úzce související s regionální politikou, včetně operačních programů a národních dotačních titulů. (v rozhovoru, který uveřejňujeme pod titulkemKlára Dostálová: Na úrovni resortů je už zmapováno více než 17 tisíc projektových záměrů)

* Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: V Moravskoslezském kraji se proto snažíme využívat odborné připomínky pracovních skupin fungujících při regionální stálé konferenci (RSK) nejen k zacílení evropských nebo národních zdrojů. Jejich komentáře slouží jako podklad pro připravovanou strategii rozvoje našeho kraje. Obracíme se na ně v souvislosti s programem RE:START, který u nás běží. Podařilo se nám dát dohromady opravdu ty největší kapacity z regionu a vytvořit stabilní systém partnerství, který perfektně funguje. Do dalších let bychom uvítali, aby odborníci v pracovních skupinách mohli vidět dopad a výsledek své činnosti. Ocenil bych také, aby se činnost RSK neomezovala pouze na evropské prostředky. (v rubrice Názor, kde se hejtman vyjadřuje zejména k činnosti regionálních stálých konferencí)

* Jiří Kulhánek, starosta Kadaně: Úřad práce vyplácí podle zákona dávky na bydlení, které například ve městech velikosti 10 až 50 tisíc obyvatel pro čtyřčlennou domácnost činí až 12,5 tisíce korun. Přitom skutečné náklady na bydlení se u obecních bytů v takových městech pohybuji přibližně na polovině uvedené sociální dávky. Proč by tedy spekulant s chudobou logicky nesháněl sociálně slabé do svého bytu, když měsíčně vydělá na státu minimálně šest tisíc korun, aniž by hnul prstem? Tak nám vznikl byznys s chudobou, kdy různé realitní kanceláře skupují byty a stěhují do nich sociálně slabé za účelem velmi jednoduchého zisku.
Recept na řešení? Pojďme tyto dávky snížit na úroveň obecního nájmu v daném místě. Příval sociálně slabých obyvatel organizovaný pochybnými realitkami ustane a stát ušetří několik stovek milionů, které bude moci nasměrovat mnohem efektivněji, než když nyní zcela vědomě vyhazuje veřejné peníze z okna. (v rubrice Polemika věnované iniciativě některých severočeských měst zastropogvat dávky na bydlení výší místního nájemného v obecních bytech)

* Petr Helekal, předseda DSO Mikroregion Severo-Lanškrounsko a starosta městyse Dolní Čermná: Když jsme náš dobrovolný svazek obcí zakládali, chtěli jsme prvotně dosud váhající obce přesvědčit o tom, že činnost DSO bude pro ně výhodná. A jak nejlépe přesvědčíte starostu o tom, že je pro jeho obec něco výhodné? Nejlépe tak, že mu tu výhodnost finančně vyčíslíte. My jsme zprvu za podpory Státního fondu životního prostředí úspěšně uskutečnili dva projekty – jeden se týkal protipovodňových opatření, druhý nakládání s bioodpady. Finanční výhodnost obou projektů jsme mohli zúčastněným obcím dokladovat. Tím jsme postoupili do dalšího levelu a pro meziobecní spolupráci získali další obce. (část jedné z odpovědí Petra Helekala v ústředním rozhovoru celého vydání)

* Jana Zwyrtek Hamplová: Uzavřít dnes v samosprávě dobrý a bezchybný smluvní, zejména majetkoprávní, vztah, je z mnoha důvodů tzv. vysoká právní liga. Obec je totiž velmi specifický smluvní partner, který je zákonem procesně i obsahově velmi limitován a omezen, a současně, pokud něco poruší, následují, rovněž ze zákona, velmi závažné právní důsledky. Pokud to zkombinujeme s odpovědností zastupitelů, pak není obcím a městům a jejich voleným zástupcům co závidět. Proto jsem připravila tento seriál o majetkoprávních dispozicích, opírající se o rozsudky Nejvyššího a Ústavního soudu ČR. Zákon o obcích nám totiž už zdaleka nestačí, chceme-li návod, jak v obcích a městech skutečně správně postupovat. (přední česká odbornice na právo územních samospráv v seriálu Majetkoprávní jednání obcí a měst v judikatuře soudů)

* Ondřej Jakob, radní Mukařova v okrese Praha-východ: Začali jsme se skupinkami koledníků chodit, jak jsme tomu byli zvyklí na rodné Moravě, od domu k domu a vždy se snažíme projít celou obec. Dalo se tu dohromady několik rodin a kamarádů dětí, kteří každoročně chodí koledovat. Snažím se také spoluobčany předem upozornit, například na sociálních sítích, na možnost stát se koledníkem. Obecně je větší zájem dětí chodit s koledou než dospělých býti jejich doprovodem. (z textu Za úspěchem Tříkrákové sbírky stojí také pomoc a aktivita radnic)

* Oldřich Vávra, starosta obce Tupesy na Uherskohradišťsku a předseda Pracovní skupiny Sdružení místních samospráv ČR pro školství, sport a kulturu: Rozhodně návrh Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nevidíme jako bouři ve sklenici vody, ale jako extrémní pokus o zásah do práv zřizovatele, odebrání kompetencí zřizovateli, výraz nedůvěry k samosprávám. Zřizovatelé usilují o stabilitu a rozvoj škol, je naším cílem, aby se konkurzů účastnilo vice uchazečů. Právě proto, že počet jmenovaných ředitelů, kdy zřizovatel nerespektoval pořadí navržené komisí (3 % všech ředitelů), považujeme diskusi za toto téma za nedůležitou vzhledem k jiným tématům, jako je například revize rámcových vzdělávacích programů (RVP) a další. (z vyjádření Oldřicha Vávry k pokusu MŠMT omezit právo zřizovatelů škol a školských zařízení na výběr ředitele právnické osoby zřizované obcí – tento svůj návrh nakonec ministerstvo po zásahu ministra Roberta Plagy stáhlo)

* Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady: Jestliže v posledních letech byl skutečný výkon ekonomiky lepší než odhady, letos tomu bude nejspíš naopak. Neznamená to, že přijde recese, ekonomika ale poroste pomaleji než dosud. ( z textu Rozpočtové zlaté časy končí, samosprávy by se měly mít mnohem víc na pozoru)

* Jiří Krist, předseda Národní sítě Místních akčních skupin ČR: Bude záležet na Ministerstvu financí – a samozřejmě i celé vládě, jak moc bude Česká republika umět z vlastních národních zdrojů takový výpadek snížit. Podle reakcí paní ministryně financí se ovšem zdá, že by její resort nejraději nepřidal nic. Což by byl však paradox, neboť stát si u každého projektu pečlivě počítá a strhává daň z přidané hodnoty (DPH). Pravda, někdy DPH zaplatí Evropská unie, tvrdí se, že projekty s uznatelnými náklady do výše pěti milionů eur s DPH v tomto smyslu nemají problém. Ale v zásadě je DPH z podpořených a realizovaných projektů příjmem státu, byť z ní pak – jako z jedné ze sdílených daní – část celostátního inkasa odsype obcím a krajům.

Ale musím se ptát: Jaká by to byla spravedlnost, kdyby stát nic nekofinancoval, ale z každého eura evropské pomoci by si pro sebe vzal přibližně pětikorunu? Ať už by šlo o měkký projekt, nebo třeba o nějakou stavbu…

Bylo by proto fér, kdyby Ministerstvo financí už teď uklidnilo budoucí žadatele o dotace, aby se nebáli připravovat v předstihu hodnotné projekty a aby netápali v nejistotě, zda budou nebo nebudou muset řekněme rekonstrukci staré školy kofinancovat možná až ze 40 %. Protože v takovém případě by, jak se na tom jistě shodneme, byly náročnější investice především pro menší obce naprosto nemožné. Už kdyby se toto kofinancování podělilo půl na půl mezi stát a obec, byla by to citelná pomoc místním samosprávám.

Zatím jsme zvyklí na to, že investice v obcích podpořené evropskými fondy z 90 či i 95 % platí kdosi „jiný“ a radnice přidají jen deset nebo pět procent z vlastního. Této praxi bude určitě obtížné odvykat… (z rozhovoru s Jiřím Kristem nejen k nastavení operačních programů)

* Pavel Procházka, ředitel – Integrovaná doprava Středočeského kraje: Zatímco kraje možnost zakládání integrovaných systémů řízených organizátory využívají, zcela odlišná situace je na úrovni státu. Přitom výchozí situace je v podstatě stejná: Síť tvořená páteřní železniční dopravou, jejíž trh se bude – na základě evropské legislativy – stále více otvírat, mnoho autobusových linek křižujících Českou republiku na komerční bázi bez koordinace s vlaky, ale i s jinými autobusy navzájem, mnoho systémových služeb, které si každý dopravce řeší po svém – a především nemožnost zakoupení jednoho jízdního dokladu. V některých dopravních relacích se tento stav negativně projevuje i v krajích, neboť některé obce jsou závislé na komerčních spojích, a jsou tak nechány napospas rozhodnutí dopravce, zda daný spoj či linka budou provozovány.

Velmi pozitivně v tomto smyslu působí snaha Ministerstva dopravy ČR vytvořit tzv. národní tarif, který by v první fázi umožnil jízdu a přestup mezi vlakovými spoji bez ohledu na dopravce. Nicméně to vypadá tak, že tomuto návrhu bude scházet natolik vysoká míra integrace, aby jejím výsledkem bylo jednoduché a univerzální použití pro cestující, jak je znám ze Švýcarska. (z textu, v němž se Pavel Procházka věnuje současnosti a budoucnosti integrovaných dopravních systémů)

* Vladislav Gerhard, tajemník městské části Praha 18: Mezi naše silné stránky patří především realizace projektů na zvýšení výkonnosti úřadu, dlouholeté využívání CAF, ISO 9001, benchmarkingu, CSR a MA21, dále vhodně formulovaná strategie úřadu, pravidelně opakovaná sociodemografická studie, systémově ošetřené generování námětů na inovace a také aktivní zapojení většiny zaměstnanců do organizování akcí pro veřejnost.

Za silnou stránku našeho úřadu lze považovat také genderovou politiku (jsme šestinásobným vítězem soutěže Úřad roku – Půl na půl). Kromě toho jsme získali ocenění Podnik podporující zdraví a ocenění Přívětivý úřad 2016, 2017, 2018 v Praze. A v roce 2016 jsme obsadili i druhé místo v rámci celé České republiky v soutěži Přívětivý úřad 2016. (z odpovědi Vladislava Gerharda v rozhovoru, v němž MČ Praha 18 představujeme coby čerstvou držitelku ocenění Excelentní organizace uděleného v rámci Národní ceny kvality ČR)

V únorovém vydání Moderní obce však najdete i mnoho dalších zajímavých a podnětných textů.

Jednotlivá vydání Moderní obce v digitální podobě včetně únorového čísla, ale i celoroční předplatné si můžete on-line zakoupit na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec

/rš/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down