Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili s Renátou Zajíčkovou, starostkou Městské části Praha 5. Ta se také stala tváří červnového čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Červnové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Téma měsíce tentokrát nese název Odpady a obce a bylo připraveno ve spolupráci s časopisem Odpady. Jako vždy i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách červnového čísla našeho časopisu vystupují.

* Renáta Zajíčková, starostka Městské části Praha 5: Pokusy využívat participativní rozpočtování v Praze 5 tu byly už v roce 2016. Jenže tehdy tomuto způsobu zapojování občanů do rozhodování o rozvoji své městské části nebyla stanovena žádná pevnější pravidla a vlastně se ani nevedla pořádná evidence takto podpořených projektů.

My jsme – i na základě výsledků z veřejných setkání s občany –provedli revizi pravidel a všechny informace o hlasování lidí o jednotlivých projektech a a jejich realizaci zveřejňujeme na webu.  Mimochodem, v Praze 5 mají právo navrhovat projekty hrazené radnicí z participativního rozpočtu od letošního roku i mladí lidé starší 15 let. Osvědčuje se to a nemíníme tuto věkovou hranici zvyšovat.

Před každým kolem podávání návrhů do participativního rozpočtu se se nově s předkladateli projektů setkáváme, i formou on-line a vysvětlujeme jim pravidla a varujeme je i před zbytečnými možnými chybami, které by mohly vést k vyřazení jejich projektů.

Loni jsme na tyto účely vyčlenili 15 milionů korun a počet přihlášených projektů trhal rekordy. Nejvíce hlasů – bezmála 1500 – obdržel projekt singletrack Motol pro rodinné vyjížďky na kolech, ale podpořeny byly například také projekty květinové louky, retenční nádrže na zachycování dešťové vody na sídlištním plácku, zastínění dětského hřiště proti slunci popínavými rostlinami a další.

* Radka Vladyková, výkonná ředitelka Kanceláře Svazu měst a obcí ČR: Po novém stavebním zákoně, který přinese zjednodušení a zrychlení povolování staveb volala odborná i laická veřejnost. Svaz měst a obcí ČR od něj očekával zjednodušení a zrychlení stavebních řízení, způsob jeho projednávání, navrhovaná znění a množství pozměňovacích návrhů vyvolává ale víc otázek než odpovědí a vzbuzuje řadu obav. Pokud zákon nebude kvalitní, tedy aplikovatelný a funkční, tak, aby vyvažoval veřejné a soukromé zájmy, může dojít nejen k devastaci životního prostředí, kulturního dědictví, ale i k ekonomickému kolapsu celého státu.

Není pravda, že se jedná o jedno razítko a jeden rok. Některé dotčené orgány státní správy (DOS) zůstávají vyčleněné. Razítka je nutné počítat i ta, která nejsou tzv. DOS, ostatně těch je asi jenom devět, zbytek jsou vlastníci technické a dopravní infrastruktury, jejichž souhlas je nutné mít vždy, případně i místo na napojení (těch může být klidně i 35 – obzvláště v Praze).

Často je ďábel ukryt v detailu: lhůta začíná běžet až po podání ÚPLNÉ žádosti. Zatím není zcela zřejmé, co to bude znamenat, neboť technická část ještě není zcela známa, má být řešeno vyhláškou. Obecně by se dalo říct, že dojde ke zjednodušení tím, že bude jen jeden druh řízení a bude rovnou řízení o povolení stavby. Stavebník může ovšem vydat peníze na poměrně rozsáhlou dokumentaci a až pak se dozví, zda lze stavět. Ani informace, jak obsažná bude stavební dokumentace, zatím nejsou. A to samozřejmě souvisí s její finanční náročností. Než bude známo znění prováděcích vyhlášek, nelze jednoznačně říct, zda jedno stavební řízení bude mít pozitivní přínos.

* Pavel Černý, advokát, Frank Bold Advokáti: Nový stavební zákon je bezesporu jednou z důležitých plánovaných právních úprav a urychlí výstavbu jednotným rozhodováním při povolování výstavby. Jeho cílem je zrychlit a zjednodušit řízení o povolení staveb, která dnes i pro relativně jednoduché projekty často trvají neúměrně dlouho. Toho má být dosaženo zejména zavedením jediného řízení o povolení stavby, místo současného územního a stavebního řízení, zavedením jednotné soustavy státních stavebních úřadů a integrací rozhodování, pro kterou se vžilo označení: jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko.

Tento princip nebude ve výsledné podobě zákona zakotven zcela důsledně, protože některá dílčí povolení, například k zásahům do kulturních památek nebo zvlášť chráněných částí přírody, budou nadále vydávána samostatně. Řada dnešních závazných stanovisek dotčených orgánů však bude nahrazena buď jejich nezávazným vyjádřením, nebo kompetence přejde přímo na nové stavební úřady. Ty budou součástí jednotné státní stavební správy v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. To by mělo zajistit vyšší efektivitu rozhodování, jednotný výklad práva a odstranit riziko systémové podjatosti úředníků.

Úprava účastníků řízení se v návrhu oproti současnému stavu zásadně nemění. Jedním z důsledků integrace rozhodování by naopak mělo být opětovné zařazení ekologických spolků mezi účastníky všech řízení o povolení stavby, pokud jsou dotčeny zájmy ochrany přírody. V integrovaném řízení se budou účastníci moci vyjadřovat ke všem aspektům věci, včetně těch, které podle platné úpravy řeší závazná stanoviska, vydávaná bez účasti veřejnosti. Je však nutné zajistit, aby o zásazích do veřejných zájmů rozhodovali úředníci s příslušnou kvalifikací, i když budou součástí stavebního úřadu.

Zákon má stanovit jednoznačné lhůty pro vydání rozhodnutí o povolení jednotlivých typů staveb. Záruky jejich dodržování však nejsou v aktuálně projednávané verzi návrhu příliš silné (na začátku května 2021).

Dosažení základního cíle urychlení řízení o povolování staveb tak bude záležet především na tom, jak kvalitně a efektivně bude fungovat nová státní stavební správa.

* Pavel Březina, předseda představenstva Svazu českých a moravských spotřebních družstev (SČMSD): Zálohový systém v ČR potřebují především výrobci nápojů, kteří hledají pro ně nejlevnější a nejrychlejší způsob, jak se dostat k použitým PET lahvím, zrecyklovat je a recyklát použít jako příměs při výrobě nových PET lahví. Potřebují si tento systém uzavřít z pro ně ekonomicky výhodného důvodu a při tom se snaží využít neznalosti veřejnosti a ekologické líbivosti v zálohách. Ale odpad není jen plast, nebo dokonce jen PET lahev. Problematika je mnohem složitější, a pokud se chceme chovat zodpovědně a ekologicky, musíme se zajímat o veškerý odpad.... Podporovatelé záloh na PET lahve počítají v kalkulaci nákladů na zálohový systém s určitým počtem přístrojů na automatický výkup PET lahví a plechovek. Tento počet přístrojů není dostatečný ani pro všechny hypermarkety, supermarkety a diskonty v České republice, natož pro tisíce menších prodejen, kde by nákup takového přístroje neměl ekonomickou návratnost a tedy smysl. Menší prodejny by podle návrhu neměly povinnost PET lahve vykupovat, ale tím by si podle mě výrazně uškodily v rámci konkurence. PET lahve by byly ceninou, proto by prodejny tyto lahve musely v neporušeném stavu skladovat a evidovat. Současně by byla použitá PET lahev odpadkem, takže vyčlenit navíc v rámci prodejen dostatečně velký prostor na skladování odpadků by bylo pro většinu prodejen neřešitelným problém. Lahve by se dávaly do PET pytlů, tedy by se vytvářel nový plastový odpad a z prodejen by byly sváženy nákladními vozy k recyklaci

* Karel Ferschmann, starosta obce Němčovice na Rokycansku a předseda SMS Plzeňského kraje: Zcela jistě by nám, obcím, pomohlo zavedení povinného zálohování PET lahví a nápojových plechovek, tak jak to má zavedeno v současné době asi deset evropských států.  Pokud budeme věřit údajům, které máme od  autorizované společnosti, tak by se mohla četnost svozů žlutých kontejnerů snížit až o polovinu, protože jejich obsah údajně tvoří okolo 50 procent PET lahví. To bychom ušetřili hodně. Na druhou stranu zálohování je jediná možnost jak splnit cíle stanovené EU, protože dobrovolným způsobem nejsme schopni splnit požadovaných 90 procent sběru PET lahví. Do roku 2025 bychom měli zajistit sběr 50 procent nápojových plechovek. To tedy nevím, jak tohle splníme.

* Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek na Kolínsku: Svaz měst a obcí ČR se dlouhodobě staví k návrhům na zavedení systému zálohování plastových lahví velmi rezervovaně a na tomto stanovisku stále setrvává. Současný systém sběru recyklovatelných odpadů včetně plastů funguje velmi dobře, což dokládají každoroční statistiky množství vytříděného odpadu, které vykazují stabilní růstovou tendenci. Občané obcí jsou na zavedená pravidla evidentně zvyklí, vědí, jak se v nich orientovat a využívají sítě široce dostupných kontejnerů.  Právě rozvíjení fungující kontejnerové sítě a motivaci občanů k samotnému třídění považuje Svaz za klíčové pro plnění stále náročnějších cílů, které do oblasti odpadového hospodářství přináší nová legislativa.

* Lukáš Vlček, náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství, životního prostředí a neuvolněný místostarosta města Pacov na Pelhřimovsku: Ambicí našeho kraje v rámci jeho Integrovaného systému nakládání s odpady v Kraji Vysočina (ISNOV) je účinně pomáhat obcím, aby během následujících už necelých deseti let disponovaly dobudovanou infrastrukturu na třídění odpadu, měly vyřešeno energetické využití zbytkového komunálního odpadu – a hlavně aby i veřejnost se učila brát tuto problematiku za svoji prioritu a snažila se předcházet vzniku odpadů.

Kraj Vysočina například už podepsal dohodu se Sdružením obcí Vysočiny o spolupráci na řešení problematiky odpadů. Aktivně jezdíme po území našeho kraje a diskutujeme problematiku a formy řešení s městy, obcemi, svozovými společnostmi. Jednáme se společnostmi, které se zabývají energetickým zpracování odpadů. Připravujeme finanční nástroje pro zvýšení podpory investic do technologií třídění odpadů a vzdělávací aktivity. V letošním roce jsme opět vyhlásili krajský dotační program Odpady 2021 na podporu aktivit k předcházení vzniku odpadů, správného třídění a materiálového využití jednotlivých využitelných složek odpadu v obcích.

Kdybych to měl shrnout, tak zjednodušeně řečeno s obcemi a svazky obcí definujeme společné problémy a hledáme možnosti řešení. Kraj Vysočina v tom hraje především roli moderátora a nabízí municipalitám i pomoc svých odborníků a chceme spolupracovat i se specialisty, kteří v kraji působí. Jsme v kontaktu například se ZERA –Zemědělskou a ekologickou regionální agentura, z. s., v Náměšti nad Oslavou, která má řadu zajímavých zkušeností a technologických řešení v oblasti BRKO. Nezaměnitelnou úlohu bude hrát i napojení na zemědělství – protože kde jinde, než zpět na poli by měl biologicky rozložitelný komunální odpad opět skončit?

* Václav Vachuška, manažer Dobrovolného svazku obcí Horažďovicko: Náš realizační tým spouští unikátní pilotní projekt cirkulárního řešení sběru a následného využití popelů. Projekt zahrnuje organizovanou spolupráci napříč mikroregiony ve sdílení know-how pro produkci ekologicky bezpečných popelů, jejich odděleného sběru a následnou přeměnu na posypový materiál, využitelný během zimního období. To vše lokálně, nákladově efektivně, bez zbytečných přesunů odpadů a s úsporou přírodních zdrojů napříč republikou.

* Jakub Bednárek, starosta obce Bořenovice na Kroměřížsku, manažer Mikroregionu Morkovsko: Snahu odklonit popeloviny z komunálního odpadu vítáme. Jde o skvělý nápad, a navíc to řeší problém, který nás hodně trápí.  Sám zastupují obec, která je dlouhodobě, po řadu let, nejlepší do 500 obyvatel v třídění odpadu ve Zlínském kraji. Přesto je u nás produkce komunálního odpadu stále vyšší, než bychom chtěli. To je dáno tím, že máme obec plynofikovanou jen plynem propan, který je o dost dražší než zemní plyn, a občané jej tak příliš nevyužívají. Topí i nadále tuhými palivy, především uhlím. To v zimě s sebou nese vysoký nárůst produkce komunálního odpadu právě kvůli popelu z uhlí. Jsou domácnosti, kterým na popel nestačí ani dvě popelnice o obsahu 110 litrů.

Do projektu snížení produkce komunálního odpadu zavedením odděleného sběru a zpracování popele z domácích topenišť se rozhodně chceme zapojit. Pokud se povede odklonit popel z popelnic, budeme mít po starostech. Máme dostatek svých nádob, do kterých by občané ukládali jen popel. K tomu je navíc obrovská přidaná hodnota v možnosti materiál dále využít. Celkově by se nám snížila produkce komunálního odpadu – a ještě by se snížily primární i sekundární náklady.

* Lukáš Kříž, IT expert: Chytré řízení odpadů patří vedle inteligentní dopravy, energetiky nebo bezpečnosti ke klíčovým principům chytrých měst. Implementovat jej lze ale i bez vazby na další systémy. Odpadové hospodářství obvykle zastřešuje tři hlavní činnosti. Jsou jimi sběr, likvidace a recyklace. Technologie pro chytré odpadové hospodářství se prozatím zaměřují převážně na první krok čili na sběr a související optimalizaci dopravy.

Právě v této oblasti lze dosáhnout nejvyšších efektů nákladových i užitkových. Svoz probíhá v okamžiku reálného zaplnění odpadních nádob a vede po optimalizované trase. Obyvatelé měst tudíž vždy mají kam odklad ukládat. Jde samozřejmě o velké zjednodušení celé problematiky.

Podle analytiků společnosti Mordor Intelligence se technologie chytrého odpadového hospodářství stále nacházejí v rané vývojové etapě, v níž se ještě utváří dodavatelský ekosystém. Vedle provozní a nákladové optimalizace městům také pomáhají s plněním oborových regulací, které se k zacházení s odpadem vztahují. Vedle domácností dopadají také na podniky, které mohou implementací chytrých technologií v této oblasti dosáhnout synergie hned v několika oblastech, ekonomickou a regulatorní stránku věci nevyjímaje.

Chytré odpadové hospodářství se stává ideálním místem pro uplatnění technologií internetu věcí. Nejrůznější čidla mohou sledovat nejen zaplněnost kontejnerů, ale také jejich obsah, fyzické přemístění nebo narušení, případně monitorovat přístup domácností. Ze sbíraných dat mohou centrální systémy flexibilně sestavovat trasy sběru nebo predikovat blížící se naplnění nádob.

Koncept internetu věcí znamená pro odpadové hospodářství revoluci. Ta se podle zmíněných analytiků odehrává zejména v oblasti optimalizace nákladů a těží z ní primárně firmy, které poskytují příslušné služby. Dodavatelé řešení pro chytré odpadové hospodářství se obvykle soustředí na monitoring, optimalizaci svozových tras a na analytiku. Senzory internetu věcí pro každou z těchto oblastí dodávají vstupní data, s nimiž systémy dále pracují. Obvykle využívají vizualizační platformy, které jim v reálném čase dávají přehled o situaci a umožňují přijímat tzv. informovaná rozhodnutí.

* Milan Hrabec, společnost Šebesta a spol. s r. o.: Hodně záleží i na tom, jak byla a je čistírna odpadních vod (ČOV) udržovaná a jak se o ní provozovatel stará. Ale po 20 letech provozu se už musí častěji opravovat. Někdy už po 15 letech nastávají problémy typu odcházejících motorů, čerpadel, někdy odcházejí celé technologie od nátoku po odtok. Nejrychleji se opotřebují díly, které se točí, například čerpadla.

ČOV jsou schopny z vody dostat velké spektrum látek. Některé chemické látky však dokážou technologií projít a přes ČOV se dostat do životního prostředí. Takový problém představují například zbytky hormonálních přípravků nebo antibiotik.  Jejich (nejen) stopové množství se dá dohledat ve vodních tocích, následně v mase ryb, a potažmo i v organismu lidí. Postupně si takto vytváříme rezistenci/imunitu na léky.

Specifickým problémem jsou také kvasinky, které mohou poškodit biologii ČOV. S tímto problémem se setkávají zejména na Moravě, koncem listopadu, kdy je po vinobraní a vinaři se potřebují zbavit kvasinek.  Ty uniknou, když vinař čistí sudy nebo zpracovává hrozny, a neřízeně je pustí do odpadu a potažmo i do čističky. Kvasinky zlikvidují vše. Tyto problémy se týkají spíše větších vinařů, ale mohou nastat, když se sejde více menších producentů vína.

* Adam Zábranský, pražský radní pro oblast bydlení a transparentnost: V Praze je nedostatek finančně dostupného nájemního bydlení. V takovém prostředí vlastníci upřednostňují domácnosti, které nevnímají jako rizikové z hlediska možného prodlení s platbami nájemného nebo poškození bytu. Nízkopříjmové domácnosti se tak často cyklí v drahých nebo nevyhovujících formách ubytování.

Převážná většina vlastníků požaduje při uzavření nájemní smlouvy jistotu (tzv. kauci), a to ve výši až tří měsíčních nájmů. Nízkopříjmové domácnosti, které pravidelně hradí své životní náklady, často nemají k dispozici finanční rezervu, kterou by za tímto účelem mohly uvolnit. Navíc Úřad práce, který za tímto účelem může poskytnout dávku mimořádné okamžité pomoci, ji někdy buď neposkytne vůbec, nebo nedostatečně rychle, takže ji budoucí nájemce nemá k dispozici v okamžiku uzavření nájemní smlouvy. Vlastníci pak upřednostňují jiné nájemce, kteří tento problém nemají.

Pandemie covid-19 sice dočasně zlevnila nájemní bydlení v Praze v průměru o 10 až 20 %, nicméně pro nízkopříjmové obyvatele hlavního města výše zmíněné bariéry vstupu na trh přetrvávají. Pro spuštění Městské nájemní agentury (MNA) jsou tedy vhodné podmínky – výše nabízeného nájemného se bude držet na úrovni nižších tržních cen a v kombinaci s dalšími zárukami může být spolupráce s MNA pro majitele zajímavou variantou.

V posledních dvou letech se významně zvýšil počet žádostí o pronájem bytu pro osoby v sociální tísni z nízkých desítek měsíčně na 50 až 100 měsíčně. Na čekací listině na městský byt má Praha v tuto chvíli již téměř 600 domácností. Bytový fond Hlavního města Prahy nedisponuje dostatečnými kapacitami, aby mohl včas vyhovět všem důvodným žádostem. Proto je třeba hledat jiné cesty, jak této zvýšené poptávce vyjít vstříc...

... Praha bude realizovat Městskou nájemní agenturu prostřednictvím své příspěvkové organizace Centrum sociálních služeb Praha (CSSP). Pokud by MNA využívala standardní vztah nájem – podnájem, nemohli by případní podnájemci čerpat příspěvek na bydlení, což je dávka státní sociální podpory, kterou nízkopříjmové domácnosti často pobírají. Proto je model realizovaný MNA odlišný.

Vlastník uzavře s MNA inominátní smlouvu o poskytnutí bytu, Městská nájemní agentura následně uzavře s domácností standardní nájemní smlouvu. Vlastník bytu získá od města garantovaný příjem, jenž je na spodní hranici tržního nájemného v Praze a který vlastník dostane vyplacený vždy – bez ohledu na obsazenost bytu anebo platební morálku nájemce. Nájemce platí Městské nájemní agentuře nájemné, které je zhruba o 10 % vyšší než částka garantovaného příjmu.

Jen u nanejvýš jedné třetiny bytů předpokládáme, že bude nutné je pronajmout za cenu, jež odpovídá nájemnému v městských bytech a která bude nižší než garantovaný příjem (řádově o několik desítek Kč na m2 bytu). V těchto případech půjde o nájemníky v mimořádně tíživé sociální situaci, přičemž částka, kterou by město muselo vynaložit za ubytování těchto lidí v pobytových zařízeních, by byla výrazně vyšší než doplatek výše uvedeného rozdílu.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Každý je oprávněn pořizovat si pro své účely zvukový záznam zasedání zastupitelstva obce, a to včetně proslovů či jiných projevů soukromých osob, neboť nemají charakter projevů osobní povahy. Pokud by i přesto některá ze soukromých osob měla za to, že pořizováním zvukového záznamu jejího vystoupení v rámci zasedání zastupitelstva obce jsou dotčena její osobnostní práva, může se ochrany těchto práv domáhat jen cestou žaloby k soudu ve věcech občanskoprávních, neboť řešení takového sporu náleží výhradně do působnosti a pravomoci soudu.

Zejména je třeba zdůraznit, že řešení takového sporu nenáleží mezi úkoly Policie ČR – a její orgány tedy nemohou do takových sporů jakkoliv zasahovat, a to ani tím způsobem, že jednání některé z osob označily za přestupek.

*  Milan Školník, katedra politologie Univerzity Hradec Králové: V Sociologickém časopisu jsme na základě výsledků našeho výzkumu uvedli, že v obcích, kde mají uvolněné zastupitele, dochází také k soutěživějším volbám, resp. bývá tam větší počet kandidátů na každý mandát. Vycházeli jsme z argumentu, že odměna uvolněného zastupitele může být nemalou motivací proč kandidovat do obecního zastupitelstva. Samozřejmě je třeba mít zároveň na paměti, že v menších obcích, kde uvolněné zastupitele obvykle nemají, se o zvolení do zastupitelstva logicky uchází i méně obyvatel.

Do budoucna bychom chtěli zjišťovat, zda obce s uvolněnými zastupiteli jsou šikovnější v získávání dotací, jestli více investují, zapojují-li se do různých meziobecních i přeshraničních projektů apod. Opět to vychází z toho, že uvolněný zastupitel má lepší podmínky ve srovnání s neuvolněným – ovšem je třeba kontrolovat i celou řadu jiných proměnných, které to mohou ovlivňovat.

Zmínit je možné velikost úřadu, resp. počet úředníků, které má starosta k dispozici, aby mu pomohli s agendou. Dále stranickou příslušnost, jelikož členství ve straně, která je zrovna ve vedení kraje či ministerstev, může být další, byť ne vždy přiznávanou výhodou, třeba už jen co do lepšího přístupu k informacím. S tím souvisí i geografická blízkost k úřadům státní správy. Přece jenom zastupitelé obcí z okolí Prahy to mají na ústřední orgány státní správy blíž než třeba jejich kolegové ze vzdálenějších obcí na Moravě či ve Slezsku.

Pokud zjistíme, že obce se zastupiteli na plný úvazek jsou pro jejich obyvatele skutečně přínosnější, tak je třeba se zabývat otázkou, co brání zejména malým obcím v tom, aby i ony měly komunální politiky na plný úvazek. První, co nás napadne, jsou pochopitelně omezené finance. V malých obcích může uvolněný starosta být značnou zátěží pro jejich rozpočet.

Dále to jsou nepochybně tzv. starostové srdcaři. I když by jim zastupitelstvo mohlo navýšit odměnu, chtějí svoji funkci vykonávat jen za minimální částku nebo úplně zadarmo – právě proto, že si uvědomují, že rozpočet jejich obce není bezedný. K dispozici přitom mají třeba jen externí účetní a jednoho obecního zaměstnance na půl úvazku, někdy ani to ne.

V obou případech je třeba formulovat návrhy a tlačit na Ministerstvo vnitra a legislativce. Jde o to najít způsob, jak pomoci obcím, které by měly chtěly mít uvolněného zastupitele – ale z různých důvodů, hlavně asi finančních, by to tam za současných podmínek bylo obtížně řešitelné. A tam, kde o uvolněného zastupitele zájem nemají, se snažit alespoň o ještě účinnější metodickou pomoc a ulehčovat lidem na obecních úřadech práci, protože agendy, která se na obce přenáší, je čím dál více a bojují s ní především ty malé obce bez úřednických aparátů a uvolněných zastupitelů.

* Milan Kašík, mediální analytik: Komunikace radnic s občany je nejen jejich hlavním posláním, ale i základním prostředkem budování důvěry a poskytování kvalitního a hlavně rychlého až průběžného občanského servisu.

Mnozí mávnou nad touto „moudrostí“ rukou a ihned mě poučí, že to přece dělá všemocný radniční web. Ano, dělá. Ale jak a kde? Je proto s podivem, že mnohé radnice i přes existenci těchto webů stále vynakládají značné finanční prostředky na různé zpravodaje a magazíny s nízkou periodicitou, a tím i s nulovou operativností.

Leckterá radniční periodika se ani po třiceti letech nezbavila nelichotivého označení „hlásné trouby radnic“, a v tom je skryt onen ďábel v detailu. Málokdo si uvědomí, tato radniční „hlásnost“ může zapříčinit až zrušení výsledku komunálních voleb, což se událo v roce 2018. Tehdy byly soudem zneplatněny komunální volby ve Strakonicích se zdůvodněním, že vítězné hnutí Strakonická Veřejnost narušilo předvolební kampaň a bylo zvýhodněno v radničním periodiku Zpravodaj města Strakonice a na výlepových plochách.

* Luděk Tesař, ekonom: Nejdéle sloužícím premiérem samostatné ČR byl Václav Klaus, který vládl zemi celkem 2010 dnů (5,5 roku) a nevytvořil žádný dluh. Vládl téměř absolutně vyrovnaně. Stát v té době sice rozdával a prodával majetek v projektech velké a malé privatizace, což pomáhalo udržet saldo státních financí nad hladinou, ale řekli jsme si, že okolnosti jednotlivých období po sobě jdoucích vlád nebudeme zohledňovat.

Druhým nejdéle sloužícím premiérem byl Miloš Zeman. U kormidla své vlády stál 1454 dnů (zhruba 4 roky) a vytvořil dluh 201 miliard. Kč (průměrně 138 mil. Kč na den své vlády).

Pomyslný bronz za trvanlivost ve funkci premiéra získal i Bohuslav Sobotka, který vládl 1414 dnů (také přibližně 4 roky). Ten vytvořil pouze mírný přebytek 39 mld. Kč (průměrně 28 milionu Kč na den své vlády).

Jepičí život mezi premiéry za nejkratší vládnutí měl Josef Tošovský, který vládl pouze 201 dnů a vytvořil mírný deficit 22 mld. Kč (průměrně 107 mil. Kč na den své vlády).

V historii samostatné ČR přebytky po sobě zanechali jen dva premiéři – Bohuslav Sobotka a Jiří Rusnok. Ale ani Václavu Klausovi nelze upřít, že dluhy zkrátka nedělal. Ostatní již na plné plachty brázdili moře dluhů...

... Králem dluhů však může být jen jeden – a nyní je jím podle čísel a výkonů jednoznačně (připomínám, že nezohledňujeme žádné okolnosti vládnutí) – jím je Andrej Babiš. Sesazeno z trůnu jím bylo Jeho Veličenstvo Miroslav Topolánek i se svým dvorem, jeho eminencí Petrem Nečasem. Největší dluh státu i výkony v zadlužování na den připadly premiérovi Andreji Babišovi  (upozorňuji, že jsme hodnotili jen data do konce roku 2020)...

... Dluh jistě může pomoci vybudovat i budoucnost. Ale hlavním problém všech dosavadních státních dluhů bylo, že se vždy projídaly a projídají a nebyly a nejsou investovány. Austrálie například dokázala za 2 mld. dolarů (42 mld. Kč) vybudovat největší odsolovací zařízení na jižní polokouli.

Nikdo však nepřekoná nás, Čechy. My jsme během dosavadní existence samostatné České republiky od roku 1993 za dluh více než 100 mld. dolarů dokázali vytvořit největší SKORONIC ve vesmíru. Věřím, že toto nejdražší SKORONIC pomůže našemu národu tím, že se přetaví alespoň v hmatatelné kouzlo, kterým čarují naše skvělé starostky a starostové, ale i firmy a živnostníci. Před těmi všemi smekám. Vzdejme jim hold, král nekrál.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF: Na první pohled je zřejmé, že finanční situace obcí se v minulém roce výrazně nezměnila, spíše se vyhranila. V roce 2020 mírně stoupl počet obcí ve dvou prvních stupních, ale zároveň se zvedl počet obcí ve dvou nejhorších stupních a mírně se snížil počet obcí v prostředních třech stupních.

Na mírném zhoršení se podepsala nejistota ohledně daňových výnosů a ekonomické situace obecně, menších ochota investovat – a to i přes poměrně značný růst investičních dotací, mírný růst dluhu a další faktory spojené s pandemií.

Pro hodnocení skupiny obcí se počítá průměrný rating, který umožňuje porovnat velikostní kategorie obcí stejně jako obce podle krajů. Platí, že čím nižší je jeho hodnota, tím je hodnocení lepší – a naopak.

V rámci velikostních kategorií jsou vítězem nejmenší obce. V loňském roce vykázaly zdaleka nejvyšší příjmy v přepočtu na obyvatele. K tomu jim pomohla i kompenzace vlády za propad daňových příjmů, která se rozdělovala – na rozdíl od mechanismu rozdělení sdílených daní – čistě podle počtu obyvatel, a poměrně nízké kapitálové výdaje.

Nejhorší průměrný rating měly obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999. Ty vykazují dlouhodobě nejnižší celkové příjmy v přepočtu na obyvatele a v jejich rámci i nejnižší dotace. Meziroční dynamika celkových příjmů byla v uplynulém roce po největších obcí druhá nejnižší. Jsou jedinou kategorií obcí, která meziročně zvedla kapitálové příjmy, a to dokonce o 22 %.

* Vladimír Sochor, specialista pro EPC Českomoravské záruční a rozvojové banky: Metoda byla v ČR poprvé představena v roce 1992. První projekty byly realizovány v letech 1993-4 v Městské nemocnici v Jilemnici a v pražské nemocnici na Bulovce. Od té doby se množství projektů rozrostlo na více než 25 desítek. Metoda je zajímavá tím, že přináší optimální kombinaci energeticky úsporných opatření, kterou firma na klíč zrealizuje. Investice se obvykle postupně splácí z uspořených provozních nákladů.  Nejpodstatnější ale je, že objem úspor uvedený ve smlouvě bude skutečně dosažen. Pokud by se tak nestalo, šlo by to na úkor té firmy. Ze všech energeticky úsporných řešení je metoda EPC nejkvalitnější, protože se maximalizují úspory při optimalizaci investičních nákladů. Metoda EPC je pro mě srdeční záležitostí a prosazoval jsem ji i za svého působení na ministerstvu průmyslu a obchodu.*

 /rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Úvodní rozhovor říjnového vydání Moderní obce jsme vedli s Karlem Ferschmannem, starostou obce Němčovice. Ten se stal i „tváří“ aktuálního čísla Moderní obce (viz první strana obálky nahoře).

Aktuální vydání Moderní obce však obsahuje dlouhou řadu i dalších podnětných a atraktivních textů. Přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách říjnového čísla vystupují:

* Karel Ferschmann, starosta obce Němčovice na Rokycansku: Samozřejmě by nejen nám, ale všem obcím moc pomohlo, kdyby vláda konečně rozjela tu proklamovanou masívní investiční podporu obcím a spoluúčast státu a obcí u těchto dotací byla v poměru 90 : 10, jak se rovněž slibovalo, a zvláště kdyby DPH vždy mohla být započitatelnou položkou. Pak na investice dosáhnou i menší obce, které to potřebují ze všech nejvíc.

* František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova na Hodonínsku: Vláda může měnit daně, ale musí přece myslet i na dopady svých návrhů. Snížení zdanění fyzických osob snižuje příjem obecních rozpočtů o cca 20 miliard korun. A vláda absolutně neříká, jak výpadek nahradit. Zvýšením obecních daní? Máme lidem vzít peníze jinde nebo přestat opravovat chodníky, školy, stavět školky, domovy pro seniory a podobně? Je neuvěřitelné, do jaké situace se města a obce dostávají.

* Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF, a. s.: Důsledky pandemie nemoci covid-19 a všech doprovodných a vyvolaných jevů v první polovině letošního roku neměly až tak výrazné dopady do rozpočtového hospodaření obcí, krajů i Prahy. Nicméně je pravda, že výnos tří hlavních daní, který mezi sebou sdílejí stát, obce, kraje a Praha byl meziročně o 61,2 mld. Kč, resp. o 13 % nižší než ve stejném období loňského roku. Navíc bylo nutné v rámci územních rozpočtů financovat nové hygienické a další nečekané výdaje.

* Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor na Ministerstvu průmyslu a obchodu: Na konci srpna jsme vyhlásili výzvu na podávání žádostí o dotace na zpracování místních energetických koncepcí. Má to být dokument, který by měl vedením měst a obcí pomoci se zorientovat v tom, jaké mají ve své lokalitě zdroje energie, jak síťové, tak lokální, jakými způsoby je v lokalitě energie spotřebovávána a které konkrétní možnosti řešení jsou v obci vhodné. Tato první výzva je otevřená do konce června 2021.

Leona Gergelová Šteigrová, zástupkyně ředitele pro oblast veřejných zakázek na Ministerstvu práce a sociálních věcí: V současné době, kdy se vlivem opatření týkajících se pandemie rozpočty samospráv významně zmenšují, je třeba maximálně využít dostupné nástroje. V případě veřejných zakázek lze nákupní strategii nastavit tak, aby zadavatel získal i přidanou hodnotu k danému plnění. Ta může mít řadu podob – závisí na prioritách zadavatele. Ze zkušenosti našich zahraničních partnerů víme, že právě v době významných ekonomických poklesů (např. ekonomické krize kolem roku 2008) samosprávy významně začaly využívat prvky odpovědného veřejného zadávání – snažily se tím i v rámci svých nákupů získávat plnění, která současně plnila jejich priority v oblasti sociální soudržnosti, zaměstnanosti a životního prostředí. Jednoduše řečeno, nechaly své peníze pracovat dvakrát.

* Václav Kučera, ředitel Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje: POL POINT (policejní bod) je videokonferenční systém, který umožňuje komunikaci občana s úřadem, konkrétně s Policií České republiky, aniž by občan musel vstoupit do budovy policie, přičemž může sdělit nebo získat informace, které jsou důležité pro trestní nebo jiné řízení. POL POINT – kontaktní místo police je pilotní projekt Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, jímž se ve Středočeském kraji zavádí videokonferenční systém, který je libovolně přístupný pro všechny občany.

Projekt byl spuštěn v únoru letošního roku. V rámci zmíněné infrastruktury jsou budována místa s videokonferenčními jednotkami, která jsou přímo dostupná občanům na našem území. Současně je vytvořeno centrální místo (operační místnost), které je nepřetržitě (pozn. cíl projektu) obsazeno policistou, který je schopen komunikovat s oznamovateli na jakémkoliv terminálu. Policista může bezodkladně provádět příjem oznámení a tento dokumentovat.

Virtuální způsob komunikace umožňuje přijmout oznámení z jakéhokoliv místa a přijaté oznámení obratem postoupit příslušnému policejnímu orgánu k dalšímu šetření. Občan, který oznámení podává, nemusí nic podepisovat, protože průběh celého výslechu se nahrává a nahrávka se přikládá ke spisu.

* Jan Havránek, ředitel společnosti AQE advisors, a. s.: Kvalitu života ve městech ovlivňuje řada faktorů. Z 29 ukazatelů, které jsou do Indexu kvality života zahrnuty, je jich jen několik, které vedení města může skutečně přímo ovlivnit. Většina je v kompetenci státní správy – a hlavně samotných lidí, kteří ve městě žijí. Přesto, z dlouhodobého hlediska, je zřetelně jasná role města na kvalitě života jeho obyvatel. Z provedené analýzy je patrné, že investice – a v konečném důsledku i zadlužování veřejného rozpočtu, mají vliv na kvalitu života.

Co by se stalo, kdyby města, která mají skvělý rating, ale nižší kvalitu života, začala masivně strategicky investovat? Investovat do oblastí, které zvýší atraktivitu města, zlepší podmínky pro služby ve městě, přitáhnou novou generaci? Co by se stalo za dvacet let? Žádná změna totiž nebude patrná dříve.

Chceme-li zlepšit skutečně kvalitu života, chce to mít vizi a odvahu ji naplňovat. Využijme doby, kdy jsou levné zdroje, levnější dodávky služeb i investičních celků. Hledáme-li návody, jak zlepšit podmínky pro život, pojďme se chovat jako Ekonomové, a nikoliv jako účetní.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Co je to důležitý zájem obce? Důležitý zájem obce je objektivní kategorie, která odůvodňuje nehospodárnost, tedy výdaj, který je pro obec a její občany důležitější než cokoli jiného včetně peněz na účtu. Je to třeba ono zakoupení vybavení ordinace – ztrátová investice, která ovšem zajistí lidem zubaře. Nebo obec vynaloží milion korun na oslavy výročí obce, a pozve známé umělce, aby toto výročí s občany oslavila. I zde je pro obec důležitým zájmem důstojná oslava jejího výročí, než cokoli jiného. Podstatné je, že tento důležitý zájem skutečně existuje, pomeleme ho, a odůvodníme jím ono „rozhazování peněz“ z obecního rozpočtu.

* Milan Košař, loňský vítěz soutěže Architekt obci a dlouholetý architekt města Vysoké Mýto, v současné době Ústí nad Orlicí a Poděbrad: V posledních letech se poměrně daří některým firmám, které prodávají městský mobiliář, nabízet estetické, funkční a výrazně nové prvky, které se prosazují. Škoda, že jich není víc, protože některé firmy v podstatě ovládly trh … Nevím, zda je šťastné, že v obcích tradičního typu – historická stavení a usedlosti – se objevují prvky typicky městského mobiliáře, jako jsou prosklené a moderní autobusové zastávky. Jaký má smysl adaptovat to, co je typicky městské, moderní do prostředí, kam příliš nezapadají. Jenže v nabídce třeba zastávek autobusové dopravy či MHD na vesnici, kde by měly plnit funkci přístřešku a zároveň zapadat do prostředí, žádné takové nejsou. Buď starosta nějakého dodavatele osloví, a on mu prvek udělá jako atypický, nebo přijme nabídku pro mobiliář měst a pořídí to, co je v centru větších měst. Je to o kultivování názoru.

* Karolína Hrbková, zahradní a krajinná architektka: Klimatická změna má dopad i na to, jak se o zeleň staráme. V poslední době ve městech a obcích rezonuje například počet a provedení sečí travnatých ploch. Obecně lze konstatovat, že do budoucna bude nutné změnit přístup měst při správě zeleně. Seče trávníků provádět ne podle norem a termínů, ale podle aktuální situace, aby se předešlo zvýšeným odparům a vysychání trávníků. Travnaté plochy je možné nově zakládat, jako například květnaté louky a seče provádět mozaikovitě. Kromě estetického přínosu je tam možné omezit počet sečí a posílit biodiverzitu v lokalitě. Hlavně hmyz a na něj navázaní živočichové to zajisté ocení.

V suchých letech lze podpořit stromy pomocí vaků s vodou umístěných u paty stromu na kořenový systém. Postupně je tak dodávána vláha a dřeviny (hlavně nové výsadby) jsou schopny přečkat nepříznivé podmínky. V posledních třech letech byla tato opatření více než vhodná pro zajištění uchycení nových stromů. Odpadly tak investice do náhradních výsadeb, kdy mladé stromky nepřečkaly první nebo druhý rok po výsadbě a uschnuly.

* Jitka Vrtalová, Partnerství pro městskou mobilitu: Základní funkcí doprovodného mobiliáře na cyklostezkách je zpříjemnit jízdu na kole, případně zvýšit bezpečnost. Tradičně nejznámější součástí mobiliáře jsou odpočívky, infopanely či ližiny na schodištích. V poslední době se stále častěji objevují také automatizované úschovny a cykloboxy, především u terminálů veřejné dopravy v centrech měst a u cykloturistických cílů, dále místa pro samoobslužný servis kol (základní nářadí, cyklopumpy nebo prodejní automaty s dušemi či lepením). S rozmáhajícím se fenoménem elektrokol souvisí také budování sítě dobíjecích stanic. Obvykle samospráva sleduje také provoz na stezkách s pomocí sčítačů. Stále málo je veřejných pítek, která hlavně v horkém počasí nabízejí vítanou možnost občerstvení a ochlazení.

* Zdeněk Král, majitel firmy REX: Naši předkové lépe než my kvůli omezeným zdrojům uměli pracovat s tzv. úsporou z množství. Šetřili tím spoustu peněz. Podstatou takové úspory je typizace výrobků. V tomto nejdále z evropských zemí v oblasti mobiliáře a veřejného prostoru došla státní správa v Rakousku-Uhersku v 19. století. Secesní lavičku  dodnes můžeme spatřit snad v každém rakouském městě, stejně jako dosud stále v mnoha obcích Maďarska, ale i u nás.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

 

 

 

 

 

Dubnové číslo Moderní obce, odborného měsíčníku pro veřejnou správu, je už u svých čtenářů. I tentokrát na 68 stranách přínáší zajímavé a důležité informace pro všechny, kdo se starají o efektivní chod a rozvoj svých obcí a měst.

Už tradičně z aktuálního vydání Moderní obce přinášíme výběr zajímavých citátů některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují.

* Lubomír Žmolík, starosta obce Lipová-lázně na Jesenicku: Určitě bych byl pro to, aby starostové měli volební období šestileté, jako je to například v některých spolkových zemích Německa. Koneckonců připravit a uskutečnit větší komunální projekt často přesahuje jedno čtyřleté volební období.

* Jouni Parkkonen, výkonný ředitel finské organizace KOVA, sdružující 47 členských neziskových organizací a nadací či fondů poskytujících nájemní bydlení: Finská vláda, zejména municipality, dbají při plánování nové výstavby na to, aby byty pro udržitelné bydlení byly rozesety v různých oblastech, nikoli segregovány v jednom místě či několika sousedících nájemních domech. Finsko se tak vyhnulo problémům vznikajícím s existencí slamů. Sociální mix – tedy aby spolu žili lidé z různých sociálních a společenských vrstev – se vyplácí všem a vede k vyšší toleranci. V developerské bytové výstavbě mají municipality silnou pozici, díky vlastnictví pozemků pro výstavbu.

* Antonín Staněk, ministr kultury ČR: Dobře si uvědomuji význam památek pro turistický ruch jako významný ekonomický faktor. Je však pravdou, že exaktní provázání příjmů z turistiky s výdaji na památky stále není nastaveno. V každém případě bude ministerstvo kultury nadále otevřeno diskusi s partnery na téma možných modifikací programu tak, aby co nejlépe vyhovoval v současných podmínkách a nadále plnil své poslání – činit naše města krásnějšími.

* Karel Ferschmann, starosta obce Němčovice na Rokycansku: Zálohování PET lahví a hliníkových plechovek by jednoznačně přispělo k ochraně životního prostředí. Třídit ostatní obaly občané určitě nepřestanou, protože k barevným kontejnerům se naučili chodit i s dalšími druhy odpadů. Navíc ve všech zemích, kde se zavedlo zálohování PET lahví, došlo ke zvýšení třídění odpadů a neexistuje žádný důvod, proč by tomu mělo být v Česku jinak.

* Marek Sýkora, předseda komise životního prostředí předsednictva Svazu měst a obcí ČR: Skutečností je, že PET lahve jsou nejlépe tříděným artiklem. Jsou výrazným „ekonomickým tahounem“ dotřiďovacích linek, z nichž řada je vlastněna obcemi. Zavedou-li se zálohy na PET lahve, tyto linky zkrachují! Systém, kdy každý obchodník musí zajistit buď automat na lahve (investice za zhruba půl milionu korun), nebo zavést oddělený výkup „petek“ (investice do stavebních úprav obchodů) výrazně ohrozí již tak velkými hráči zasažený maloobchod ve venkovském prostoru (nebude to pro ně ta poslední smrtelná rána do vazu?).

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Přestože obec uzavírá soukromoprávní vztah, například kupní smlouvu o prodeji nemovitosti, musí se řídit vedle soukromého práva i pravidly, která jí stanovuje zákon o obcích. Jinými slovy, „obec není firma“.

* Luděk Tesař, ekonom: Z každých 10 Kč investic obcí představovaly v roce 2018 dotace průměrně 1,5 Kč (za poslední čtyři roky to v průměru byly 2 Kč). Stále platí má kritika dotací a jsem nadále přesvědčen o tom, že projekty se v praxi dotacemi zbytečně často prodražují, komplikují a byrokracie vyžadovaná poskytovateli dotací je pro příjemce peklem na Zemi. Čekáním na dotace se často stavební práce natolik zdraží, že se pak zkrátka očekávaný pozitivní efekt dotace vůbec nedostaví. Ba naopak, na patře zůstává pachuť kocoviny jako po pořádném flámu. Někdy dotace svými následky takřka až fyzicky bolí a kontroly poskytovatelů takovou „radost“ z dotace dají obcím pocítit o to intenzívněji.

* Ondřej Štrup, odborník na facility management: Novou oblastí facility managementu jsou měkké služby – bezpečnostní služby (včetně BOZP, PO a OŽP), služby jednotlivým zaměstnancům či návštěvníkům (stravování, recepční služby, překlady, asistence atd.) a dále interní logistické služby (interní doprava, autoprovoz, interní pošta, archivy, tiskové služby atd.). Bližší přehled je vysvětlen v krátkých videích na úvodní stránce www.fminstitute.cz. Významným posunem, který facility management přinesl je vnímání integrace řízení těchto podpůrných služeb. Pod pojmem integrace řízení nemusí být zahrnován pouze integrovaný outsourcing FM služeb, významná je integrace řízení na straně objednatele (v našem případě vedení obce či města).

* Jana Černá, Magistrát města Mostu: Rozhodnutí zapojit náš úřad do Národní ceny České republiky za společenskou odpovědnost znamenalo možnost získat další prestižní ocenění, a to na opravdu nejvyšší úrovni. Zároveň ale také přineslo spoustu práce. Do příprav podkladové zprávy k účasti se zapojilo mnoho zaměstnanců napříč celým úřadem. Jak samotné ocenění, slavnostně udělené v prostorách Španělského sálu Pražského hradu, tak zejména Zpráva hodnotitele, předaná následně, jsou pro nás důležité. Jednak je prestižní ocenění možností, jak můžeme představit činnost našeho úřadu, jednak je pro nás zejména závazkem, abychom pokračovali v nastaveném směru, kterým se mostecký magistrát v oblasti společenské odpovědnosti ubírá.

* Zbyněk Linhart, předseda senátního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí:  Pokračující socio-ekonomické rozevírání nůžek mezi regiony může destabilizovat demokratický systém v naší zemi. Podíl hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele se v Ústeckém kraji vůči ČR neustále snižuje, místo toho, aby se k průměru přibližoval. Strukturálně postižené však nejsou jen severozápad a Moravskoslezský kraj, ale i menší území, například Jesenicko, část jižních Čech, část Vysočiny, případně část jižní Moravy a ještě další drobnější celky. V těchto regionech se například častěji vyplácejí doplatky na bydlení a příspěvky na živobytí.

* Aleš Erber, lesnický specialista, analytik a odborný lesní hospodář: Mnozí vlastníci obecních a městských – a především pak vedení státních lesů, ještě do nedávné minulosti kladli vysoký důraz jen na vysoký zisk z lesního hospodaření bez potřeb vyváženosti sociálních a ekologických aspektů – podle principu TUH. Jenže takové hospodaření může vést za určitý čas k finančním ztrátám, což se u řady majetků i stalo.

* Jaroslav Klusák, energetický manažer města Litoměřice: Energetický manažer (či jeho tým) by měl být tím, kdo navrhuje projekty, komunikuje s externími firmami, konzultanty a předkládá návrhy řešení vedení měst. Zároveň je vhodné, pokud je energetický manažer na dosahování úspor motivován (finančně i nefinančně). Například v Litoměřicích je pět procent z ročních čistých úspor rozdělováno na odměny mezi pracovníky, kteří se na úsporách podíleli. Co se týče zakotvení pozice manažera v ISO, norma již pozici zmiňuje. Důležité je, aby tato pozice v jakékoliv organizaci byla aktivní, měla řádně nastavené kompetence a jejími doporučeními se zabýval vrcholný management, stejně tak je nezbytné, aby v organizaci byl řádně nastaven systém spolupráce energetického manažera a nižšího managementu (vedoucích, a dalších úředníků). Velmi dobrá je praktická zkušenost z Pardubického kraje, kdy veškeré investice, které mají přesah do energetiky, posuzuje energetický manažer z hlediska jejich dopadů na budoucí provozní výdaje a energetickou náročnost kraje.

* Lenka Kováčová, koordinátorka Fondu Otakara Motejla: Často setkáváme se stížnostmi, že otevřená data jsou uživateli využívána málo. Bohužel v řadě měst (ale i národních institucí) převládá představa, že otevření dat automaticky povede k vytvoření jakési datové gramotnosti v řadách veřejnosti, která je pak začne sama od sebe ve velkém využívat. To samozřejmě vede k následnému zklamání. Je proto potřeba, aby ti, co data publikují, to dělali kvalitně, pravidelně je aktualizovali, přidávali nové datové sady a doplnili je metadaty. Jedině tak je budou urbanisté, architekti, vývojáři a aktivní občané využívat.

* Matěj Dědina, advokátní koncipient CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ, advokátní kancelář s. r. o.: Ministerstvo spravedlnosti dokončuje práce na paragrafovém znění zákona o hromadných žalobách, který má do právního řádu zavést v našich podmínkách dosud neznámý institut kolektivního uplatňování nároků. Z hlediska věcné působnosti zákon vychází obecně z nejširšího možného pojetí. Takto pojatá působnost hromadné žaloby způsobí, že dopadne i na právní vztahy státu a územní samosprávy. Počítá se s tím, že hromadnou žalobu bude možné podat ve všech oblastech, v nichž lze nároky uplatňovat cestou civilního soudního řízení. Prostřednictvím kolektivního řízení bude proto možné společně uplatňovat nároky jak na plnění (např. na náhradu škody), tak na zdržení se protiprávního jednání či odstranění protiprávního stavu a nároky určovací. Půjde tak nejen o typické spotřebitelské spory, které jsou v hromadném uplatňování nároků nejčastější (a v zahraničí mnohdy také výhradní), ale rovněž o nároky z pracovně-právních vztahů (nedodržování zákonných podmínek odměňování, pracovních podmínek apod.), nekalé soutěže a další.

* Zbyněk Vočka, vedoucí oddělení sociální pomoci, odbor sociálních věcí, Krajský úřad Olomouckého kraje: Bylo by vhodné, aby stát (Ministerstvo vnitra) změnil systém výpočtu příspěvku, který je určován v závislosti na počtu opatrovanců, jímž je obec veřejným opatrovníka jmenována, a jehož výše by nově byla stanovována i v závislosti na faktu, jak je personálně výkon přenesené působnosti obcí zajištěn. Takový způsob výpočtu příspěvku by mohl vést ke zvýšení počtu zaměstnanců obcí vykonávajících veřejné opatrovnictvím, a tím k lepšímu plnění povinností opatrovníka.

* Václav Chmelík, advokátní koncipient, KVB advokátní kancelář s. r. o., (na otázku Je možné zřídit k nemovitostem ve vlastnictví obce zástavní právo? Zástavní právo by bylo zřizováno v souvislosti s úvěrem kupujícího, s jehož pomocí by kupující získal prostředky na uhrazení kupní ceny.): Zastavení obecního majetku obecně nic nebrání, ale je třeba vždy pamatovat na to, že pokud by dlužník, v jehož prospěch je zástavní právo zřízeno, své závazky neplnil, jeho věřitel by se uspokojil na předmětu zástavy ve vlastnictví obce. Je tudíž žádoucí, aby vznik zástavního práva byl ze strany obce vhodně právně ošetřen tak, aby případná rizika byla co možná nejvíce eliminována. Na druhou stranu je ovšem třeba konstatovat, že zřizování zástavního práva ještě před převodem vlastnictví v souvislosti s čerpáním úvěru (hypotéky) kupujícího je v praxi běžné a vzhledem k tomu, že původnímu vlastníkovi předmětu převodu kupní cenu hradí zpravidla poskytovatel úvěru, riziko je v takovém případě na straně obce spíše minimální. Dodáváme, že rozhodnutí o zastavení nemovitých věcí musí být s ohledem na ustanovení § 85 písm. k) zákona o obcích bezvýhradně schváleno zastupitelstvem obce.*

Moderní obec si můžete číst i v mobilu, tabletu nebo na počítači. Podrobnosti najdete na: https://digi.profipress.cz/.

/red/

Foto: Titulní strana obálky dubnového vydání Moderní obce se starostou Lipové-lázní Lubomírem Žmolíkem.

Foto: Ivan Ryšavý

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Voda a les byly nejskloňovanějšími pojmy na dnešni konferenci Samosprávy 2019. Už čtvrtým rokem za sebou ji uspořádalo Sdružení místních samospráv ČR. Konference, která se konala v Brně, se zúčastnil i ministr zemědělství Miroslav Toman.

Pozornost, kterou po loňském katastrofálním suchu  konference věnovala vodě, jistě není překvapivá. Obsahem hned několika příspěvků byly i dopady klimatických změn na hospodaření v lesích a souvislost mezi suchem a kůrovcovou kalamitou.

ČERPÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH DOTACÍ MÁ BÝT PODMÍNĚNO ZADRŽOVÁNÍM VODY

Pokud jde o vodu, europoslanec Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv, upozornil mimo jiné na přetrvávající problémy ve způsobu obhospodařování zemědělské půdy. „Domnívám se, že jediným účinným řešením je podmínit čerpání evropských i národních zemědělských dotací tím, že zemědělci budou na obhospodařované půdě provádět efektivní retenční úpravy. Ty povedou k žádoucímu zadržování voy v půdě a zároveň budou prevencí lokálních povodní, jejichž následky často – a mnohdy opakovaně – nesou obce,“ prohlásil.

STÁT MUSÍ VÝRAZNĚJI PODPOŘIT BOJ S KŮROVCEM

Velmi zajímavé bylo pro účastníky konference také téma kůrovce, mimo jiné proto, že města a obce vlastní zhruba 17 procent všech lesů v ČR. „Nejsou však schopny pouze z vlastních prostředků zajistit včasnou a účinnou ochranu těchto lesů před kůrovcovou kalamitou, bez významnější pomoci státu není možné šíření kůrovce zastavit, mimo jiné i kvůli oslabení lesních ekosystémů v důsledku sucha,“ připomíněl místopředseda SMS ČR Jan Sedláček.

Sdružení místních samospráv požaduje také vyšší kontrolu soukromých vlastníků lesů. Zásadním problémem jsou podle SMS ČR takoví vlastníci, kteří na výskyt kůrovce nereagují nebo o něm dokonce ani nevědí. „Je k ničemu, když se v obecním lese dokážeme s kůrovcem vypořádat, ale v sousedních lesích neudělají soukromí vlastníci vůbec nic,“ uvedl k tomu Karel Ferschmann, předseda Pracovní skupiny pro životní prostředí SMS ČR.

Kromě hlavního tématu vody, kůrovce a financí na řešení těchto problémů se program konference věnoval například trendům a vybraným příkladům při spolupráci obcí v ČR a zahraničí, tomu, jak lze efektivně využívat PR a sociální sítě u měst a obcí, významu finanční analýzy nebo aktuálním a inspirativním projektům v oblasti smart cities/smart villages.

Konferenci připravilo Sdružení místních samospráv ČR ve spolupráci s Institutem veřejné správy Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a letos se konala pod záštitou a za účasti ministra zemědělství Miroslava Tomana.*

/zr/

K foto:

Na konferenci promluvil i ministr zemědělství Miroslav Toman

Foto: archiv MZe

 

Sdružení místních samospráv ČR považuje reakci státu na kůrovcovou kalamitu za pomalou a nedostatečnou a požaduje větší podporu i kontrolu soukromých vlastníků lesů.

Města a obce, které vlastní zhruba 17 % všech lesů v České republice, nejsou schopny z vlastních prostředků včas a dostatečně bojovat s kůrovcovou kalamitou. Bez větší podpory státu a bez zásahu proti těm vlastníkům lesů, kteří kůrovcem zasažené porosty ve svých lesích nelikvidují, se šíření kůrovce nepodaří zastavit,“ uvedl Jan Sedláček, místopředseda SMS ČR a starosta obce Křižánky na Žďársku.

Výši podpory na činnosti spojené s likvidací kůrovcem napadených stromů, kterou definuje nový návrh nařízení vlády (kterým se mění nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích), považuje SMS ČR za nedostatečnou a výčet těchto činností za nekompletní. „Chybí například příspěvek na nákup a instalaci lapačů, do kterých je kůrovec lákán specifickými feromony,“ upozornil Jan Sedláček.

Zásadním problémem jsou podle SMS ČR soukromí vlastníci lesů, především fyzické osoby, kteří na výskyt kůrovce nereagují, nebo o něm dokonce ani nevědí. „Je k ničemu, když my se v obecním lese dokážeme s kůrovcem vypořádat, ale v sousedních lesích neudělají soukromí vlastníci vůbec nic,“ připomněl Karel Ferschmann, starosta obce Němčovice na Rokycansku a předseda Pracovní skupiny pro životní prostředí SMS ČR.

Soukromých vlastníků lesů s výměrou do 50 ha je v České republice zhruba 300 tisíc. Podle SMS ČR musí stát tyto vlastníky aktivně informovat o jejich povinnosti napadené stromy včas zlikvidovat a zároveň jim nabídnout finanční i poradenskou pomoc, protože laik nemusí výskyt kůrovce zaregistrovat včas. V okamžiku, kdy začínají stromy viditelně usychat, je již na účinný zásah proti kůrovci pozdě.

Současná kůrovcová kalamita je jako povodeň,“ dodal Karel Ferschmann, „a stát musí adekvátně reagovat. Umím si představit i krajní opatření, že napadené lesy, o které se majitel nepostará, vykácejí státem najaté firmy bez souhlasu majitele a stát se s ním následně spravedlivě vyrovná.

SMS ČR také upozorňuje na skutečnost, že Lesy ČR, největší správce lesů v ČR, v posledních letech omezují svůj technický aparát a většinu lesnických prací zadávají na základě výběrových řízení soukromým firmám. Tento způsob hospodaření pak ztěžuje Lesům ČR možnost flexibilně reagovat na výskyt a šíření kůrovcové kalamity. Tvorbu nového návrhu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích, SMS ČR aktivně připomínkuje.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv Profi Press

 

 

Ve středu 20. září delegáti v přímé volbě velkou většinou všech hlasů zvolili Stanislava Polčáka, který tuto funkci vykonává už od roku 2015. Hlasovalo pro něj 375 delegátů z 439.

Na posty místopředsedů byli zvoleni Jan Sedláček, Radim Sršeň a Pavel Eliáš, starostové malých obcí z Kraje Vysočina, Olomouckého a Pardubického kraje.

Členové předsednictva zůstávají až na jednu obměnu, kdy Karla Ferschmanna vystřídal na jeho pozici Tomáš Dubský, ve stejném složení. Svou pozici obhájili Radek Brázda, Oldřich Vávra, Petr Halada i Věra Kovářová.

Republikové shromáždění SMS ČR se uskutečnilo v prostorách Senátu Parlamentu České republiky pod záštitou předsedy Senátu Milana Štěcha.

Součástí programu bylo také vyhlášení držitele ocenění Počin roku 2017 v oblasti samospráv, kterým se stal hejtman Libereckého kraje Martin Půta za iniciativu změny zákona o rozpočtovém určení daní. Ten znamená posílení příjmů všech obcí od roku 2018 ve výši téměř 9 miliard korun.

/zr/

 

K foto nahoře:

Post předsedy SMS ČR obhájil Stanislav Polčák, poslanec Evropského parlamentu

Foto: Oldřich Koblížek, starosta obce Vraclav

 

V pořadí už druhý ročník soutěže Komunální politik roku má své vítěze. Byli slavnostně vyhlášeni 22. listopadu v nově zrekonstruovaných prostorách Akademie veřejného investování na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR v Praze.

Soutěž je pořádána vydavatelstvím Profi Press s. r. o. a redakcí časopisu Moderní obec s cílem vyhledat, zviditelnit a ocenit inspirativní a občansky přínosné projekty uskutečněné územními samosprávami. Za všemi těmito nevšedními projekty stojí i nevšední lidé – komunální politici. Proto jsou oceňováni ti, kteří vznik projektu inspirovali, získali pro jeho realizaci zastupitelstvo i veřejnost, významně se podíleli na jeho uskutečnění, obstarali pro něj peníze a dál jej případně rozvíjejí.

Také letos soutěži Komunální politik roku 2016 poskytla svoji záštitu ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a spolupořadatelství se znovu ujaly Svaz měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR. Redakce Moderní obce se mohla opřít i o podporu Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR.

Slavnostního ceremoniálu vyhlášení výsledků soutěže se mj. zúčastnil ministr dopravy Dan Ťok, náměstci šéfů resortů pro místní rozvoj, vnitra, práce a sociálních věcí, školství, mládeže a tělovýchovy, životního prostředí a další hosté. Ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou, která byla služebně v zahraničí, zastupoval její náměstek Zdeněk Semorád. Přišel i nový předseda senátního výboru Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR Zbyněk Linhart spolu se členem tohoto výboru a předsedou senátorského klubu ODS Milošem Vystrčilem, který v loňském roce pomáhal pořadatelům soutěže položit její základy. Svaz měst a obcí ČR zastupoval jeho místopředseda Pavel Drahovzal.

 

Vítězové jednotlivých kategorií soutěže:

* Kategorie Sociální projekt roku: Zuzana Čiháková, starostka města Kouřim na Kolínsku, za projekt Posilování komunity dobrovolnickou prací a dárcovstvím.

* Kategorie Děti a rodiče: Karel Ferschmann, starosta obce Němčovice na Rokycansku, za projekt Zapojení předškolních dětí do činnosti dobrovolných hasičů.

* Kategorie Sport a veřejné zdraví: Filip Kořínek, starosta města Černošice v okrese Praha-západ, za projekt Hala Věry Čáslavské.

* Kategorie Kulturní a vzdělávací činnost: Ladislav Kubín, místostarosta obce Slavkov na Opavsku, za projekt 8. setkání Slavkovů z Evropy 2015.

* Kategorie odpadové hospodářství: Martin Ander, náměstek primátora statutárního města Brna, za projekt  RE-USE Managament statutárního města Brna.

* Kategorie Veřejná zeleň: Věslav Michalik, starosta obce Dolní Břežany v okrese Praha-západ, za projekt Nový hřbitov v Dolních Břežanech.

* Kategorie Dopravní projekt roku: Pavel Žerníček, starosta obce Rapotín na Šumperku, za projekt Elektrizace trati č. 293 Šumperk – Kouty nad Desnou.

* Ladislav Chlupáč, starosta města Litoměřice (kategorie Ekologický projekt roku).

Z nich hodnotitelská komise soutěže vybrala celkovou vítězku – starostku Zuzanu Čihákovou z Kouřimi, která obdržela i titul Komunální politik roku 2016. O svém projektu Posilování komunity dobrovolnickou prací a dárcovstvím uvedla: „V naší zemi města a vesnice zaznamenávají krásný a hladivý rozvoj. Všude většinou působí nějaký aktivní spolek, kde hodnoty pro svoji organizaci, ale i pro svou obec vytvářejí jeho členové dobrovolnickou prací – skauti, hasiči, sportovci, rybáři, myslivci... Cílený rozvoj dobrovolnictví, který na tuto práci navazuje, má obrovský význam. Zapojuje další lidi do prací pro celek, může být také specializovaný podle zapojení do projektů. Cíleným projektem lze představit lidi, kteří pomáhají například v rámci sousedské výpomoci. Cílená podpora a rozvoj dobrovolnické práce přinese ovoce každé komunitě.“

Vítězové jednotlivých kategorií obdrželi křišťálové srdce, výrobek sklářů v Novém Boru, a pro svoji obec či město i šek na 20 tisíc korun. Celková vítězka soutěže pak získala titul Komunální politik roku 2016 a pro své město odměnu ve výši 50 tisíc korun.

K úspěchu soutěže přispěla i spolupráce s partnery jejích jednotlivých kategorií  – společnostmi ELEKTROWIN, hřiště.cz, MUNICIPAL – Centrum vzdělávání a odborných služeb, Wolters Kluwer ČR, EKO-KOM, PEKASS, I-Tec Czech a ECOBAT. Partnerem soutěže se stala společnost Asseco Solutions.

Vítězné i všechny další soutěžní projekty postupně představí časopis Moderní obec, počínaje lednovým vydáním 2017. Už nyní však lze zhlédnout videomedailonky vítězů všech kategorií i fotografie ze slavnostního vyhlášení výsledků soutěže, a to na internetové adrese: www.komunalnipolitikroku.cz pod odkazy Videogalerie a Fotogalerie.*

/rš/

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down