Rada Evropské unie (EU) pro energetiku se zabývala vysokými cenami elektřiny a plynu a související udržitelností. Ministři z členských zemí, kteří mají danou oblast na starosti, probrali také připravovanou legislativu v rámci balíčku Fit for 55. Vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček vyzval Evropskou komisi (EK), aby za udržitelné zdroje energie v kontextu s přechodem na zelenou ekonomiku považovala také jádro a dočasně i zemní plyn. Pomůžou s rostoucími cenami energií.

Vicepremiér a ministr Karel Havlíček na jednání, které se v Bruselu uskutečnilo 2. prosince, ocenil nedávnou předběžnou zprávu Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů. Zdůraznil, že Česká republika bude netrpělivě očekávat finální zprávu, která má být k dispozici příští rok v dubnu.

„V České republice aktivně řešíme, jak by bylo možné lépe chránit zranitelné koncové zákazníky před energetickou chudobou a vysokými cenami energií. V budoucnu se už nesmí stát, aby cenové výkyvy na velkoobchodním trhu měly takové negativní dopady na naše občany, jako mají nyní. Navrhl jsem, abychom v této oblasti vzájemně sdíleli zkušenosti s ostatními členskými státy a hledali společná řešení,“ říká ministr Karel Havlíček.

Vicepremiér také vyzval EK, aby zahrnula jadernou energii a dočasně i zemní plyn mezi energetické zdroje, které se budou při přechodu na zelenou ekonomiku považovat za udržitelné. Komise má během prosince představit tzv. doplňkový delegovaný akt, tzn. stanovit kritéria pro financování těchto zdrojů. Česká republika (ČR) očekává, že předpis posílí důvěru v investiční prostředí a přispěje ke zlepšení situace na trhu.

Během neformálního oběda ministři diskutovali o tzv. dekarbonizačním balíčku, který Evropská komise plánuje zveřejnit letos 14. prosince. Předpokládá se, že tato revidovaná legislativa připraví sektor plynárenství na přechod k čistším zdrojům energií. Kromě zemního plynu by se balíček měl zaměřit na pravidla pro trh s vodíkem a také na emise metanu v energetice.

„Pro nás je zásadní využít zejména stávající plynovou infrastrukturu tak, aby nedošlo ke znehodnocení těchto investic,“ zdůrazňuje vicepremiér Karel Havlíček.

Odpoledne Rada EU pro energetiku probrala návrhy z balíčku Fit for 55. Jde o rozšířená pravidla k přechodu na zelenou ekonomiku s cílem snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Daná věc se dotkne celé řady hospodářských odvětví. Aktuální slovinské předsednictví v EU představilo zprávy o pokroku u dvou legislativních návrhů: u směrnice o energetické účinnosti a směrnice o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie.

„Splnění cílů Fit for 55 bude ekonomicky a technologicky velmi náročné. U obou návrhů se tak musí v první řadě zvolit nákladově efektivní řešení. Pro členské stát proto požadujeme větší míru flexibility. Máme přitom pochybnosti o proveditelnost podcílů zejména v oblasti průmyslu, dopravy a úspor energie. Řada navržených restriktivních opatření výrazně snižuje šance členských států na splnění národní povinnosti,“ hodnotí obě směrnice ministr Havlíček.

Slovinské předsednictví dále informovalo o vývoji jednání s Evropským parlamentem ohledně nařízení o transevropských energetických sítích. Dánsko vystoupilo s příspěvkem o důležitosti zachování biologické rozmanitosti v souvislosti s rozvojem větrné energie, Litva pak prezentovala bod k bezpečnosti běloruské jaderné elektrárny Astravec. Závěrem Francie představila program předsednictví v Evropské unii, které tato země bude mít na starosti v první polovině roku 2022.

/Zdroj: TZ MPO/*

Již deset krajů – Jihomoravský, Královéhradecký, Liberecký, Olomoucký, Vysočina, Zlínský, Plzeňský, Moravskoslezský, Pardubický a Ústecký – se přihlásilo do dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), který pomůže prodejnám na venkově. Včera, v den uzávěrky příjmu žádostí do první výzvy programu, zvažoval svoji účast ještě Jihočeský kraj,

V první výzvě z programu Obchůdek 2021+ mohly kraje žádat o podporu do 29. října 2021. Provozovatelé prodejen s potravinami a smíšeným zbožím v obcích do 1000 obyvatel, popř. do 3000 obyvatel, kdy v dané místní části nežije víc než 1000 lidí, v něm budou moci dostat finanční podporu na provoz až 100 000 Kč.

Těší mě, že se kraje zapojují a věřím, že se přidají i ty zbývající. Společně tak udržíme na venkově malé obchůdky, které by bez pomoci zanikly,“ konstatoval vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodal: „MPO tak prostřednictvím krajů podpoří malé prodejny, které často představují jediná místa, kde se lidé v dané obci mohou setkávat.“

Podporu z programu Obchůdek 2021+ je možné využít ve všech krajích České republiky kromě hlavního města Prahy. Žadatel o dotaci se obrátí na kraj, ve kterém se malá prodejna nachází, a je to právě kraj, který finanční podporu poskytuje. Kraje a starostové vesnic jsou garancí toho, že se podpora dostane přímo těm subjektům, které ji nejvíce potřebují.

Koloniály mohou obdržet až sto tisíc korun na financování provozních výdajů za měsíce leden až říjen 2021, tedy na mzdy, nájem, vytápění či na náklady spojené s akceptací platebních karet,“ vysvětlila náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková s tím, že další výzvy plánuje MPO vyhlašovat až do roku 2025.

Podání žádostí krajů i  hodnocení probíhá v systému AIS MPO a je velice jednoduché. Spustili jsme i speciální web na adrese www.obchudek2021plus.cz, kde najdou kraje i obchodníci další informace. Provozovatelé venkovských koloniálů mohou také získat v rámci dalšího projektu MPO ceskoplatikartou.cz platební terminál na minimálně 6 měsíců zdarma a nehradí ani poplatky za provedené transakce,“ dodal ředitel odboru podnikatelského prostření a obchodního podnikání MPO Pavel Vinkler.
Program Obchůdek 2021+ je financován ze státního rozpočtu ČR. MPO v něm vyhlašuje jednotlivé výzvy a kraje si mohou požádat o podporu. MPO krajské žádost vyhodnotí a vydá rozhodnutí o dotaci. Zájemci o tuto pomoc (provozovatelé venkovských obchůdků) se obracejí na kraje, které podporu nejdřív předfinancují a o poté požádají MPO o proplacení.*

Více informací k programu je k dispozici zde.

/zr/

Ilustrační foto: Archiv Družstva CBA

V roce 2020 bylo v České republice v provozu přibližně 7200 elektromobilů, téměř 3000 plug-in hybridů a 28 000 vozidel s pohonem na stlačený zemní plyn (na CNG). Vláda v pondělí projednala materiál Informace o plnění aktualizace Národního akčního plánu čisté mobility (NAP CM) za rok 2020, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Z materiálu vyplývá, že většina opatření se průběžně plní, nebo jsou už splněna,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček a dodal: „Zavedli jsme tak například nulovou sazbu mýtného za znečištění ovzduší u vozidel s emisní třídou VI poháněných zemním plynem nebo biometanem, a vodíková auta s palivovým článkem jsou stejně jako elektromobily osvobozena od silniční daně.

Velkou tuzemskou prioritou je využívat vodík v dálkové nákladní dopravě, autobusové dopravě a také pro osobní vozidla. Do konce roku by tak měly být v ČR otevřeny první dvě vodíkové plnicí stanice,“ konstatoval zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro vodík Petr Mervart.

Od 1. ledna loňského roku je také účinná vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, která uvádí elektřinu jako palivo a nastavuje cenu za dobitou kWh.

Materiál, který včera schválila vláda, obsahuje detailní plnění opatření aktualizace NAP CM i přehled o čerpání finančních zdrojů z evropských i národních programů. Uvádí také registrace vozidel na alternativní pohon v EU v roce 2020, popisuje rozvoj související infrastruktury plnicích a dobíjecích stanic, spotřebu klasických a alternativních paliv a vývoj výběru spotřební a silniční daně.

Podle Národního akčního plánu čistá mobilita očekáváme, že u nás do roku 2030 bude jezdit 220 až 500 tisíc plně elektrických vozidel, do té doby by také mělo vzniknout 19 - 35 000 dobíjecích bodů, zejména těch rychlodobíjecích,“ připomněl náměstek ministra průmyslu a obchodu pro průmysl a stavebnictví Eduard Muřický a připojil: „S rozvojem elektromobility by mohlo pomoci také dnes uzavřené memorandum, v němž se mimo jiné deklaruje, že účastníci společného prohlášení vidí potenciál zajistit do roku 2025 výstavbu odpovídajícího počtu dobíjecích bodů, a významně tak přispět k naplnění strategického cíle stanoveného Národního akčního plánu čisté mobility pro rok 2025.“

Společné prohlášení podepsaly Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Správa železnic, Ředitelství silnic a dálnic, Ředitelství vodních cest, společnosti ČEZ a ŠKODA AUTO.

Co se týče podpory čisté mobility, v roce 2020 byly vypsány poslední výzvy z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) v gesci MPO. Celková alokace pěti výzev dosáhla 0,64 mld. Kč. Do konce roku 2020 se proplatilo pořízení 386 elektromobilů a 164 dobíjecích stanic (118 pomalých a 46 rychlých) za 116,3 mil. Kč. Celkem by se tak mělo podpořit pořízení zhruba 1100 elektromobilů a 465 dobíjecích stanic (357 pomalých a 108 rychlých).

Z Operačního programu Doprava se dále vypsaly výzvy na podporu výstavby veřejných dobíjecích stanic a plnicích stanic na vodík, CNG a LNG. Také se realizovaly projekty na základě 3 výzev z Integrovaného regionálního operačního programu, který podporuje nákup elektrobusů a autobusů na CNG, trolejbusů a tramvají. V Národním programu Životní prostředí došlo k prodloužení lhůty pro podávání projektů ve 3. výzvě na podporu nákupu elektromobilů, plug-in hybridů a hybridů a vozidel na CNG pro kraje, města a jim podřízené organizace.

/zr/

Na snímku: Rychlodobíjecí stanice pro elektromobily v Zábřehu na Šumpersku

Foto: archiv ČEZ*

Vláda schválila dotační program Obchůdek 2021+ z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Pomůže malým koloniálům na venkově. Provozovatelé prodejen s potravinami a smíšeným zbožím v obcích do 1000 obyvatel (resp. do 3000 obyvatel, kdy v jednotlivých částech obce nežije víc než 1000 lidí) v něm budou moci dostat finanční podporu na provoz až 100 000 Kč. Právě obchody bývají přirozeným centrem venkova a právě dostupnost služeb rozhoduje o tom, kde lidé bydlí.

Podporu z programu Obchůdek 2021+ bude možné využít ve všech krajích České republiky kromě hlavního města Prahy.

Maximální dotace z programu Obchůdek 2021+ pro jeden koloniál za jeden rok bude 100 tisíc Kč, rámcový program bude fungovat na principu výzev pro kraje. První MPO vyhlásí letos, poslední v roce 2025,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a pokračoval: „V praxi to bude znamenat, že se žadatel o dotaci bude obracet na kraj, v kterém se malá prodejna nachází a bude to právě kraj, který bude finanční podporu poskytovat.

Pro rok 2021 je aktuální rozpočet programu 39 milionů Kč, do roku 2025 se nyní počítá s celkovou částkou 156 milionů Kč.

Nejdůležitějším aspektem programu Obchůdek 2021+ je nalezení konsenzu mezi MPO a kraji, které budou finanční prostředky poskytovat konkrétním maloobchodníkům. Kraje a starostové vesnic budou garancí toho, že se podpora dostane přímo těm subjektům, které ji nejvíce potřebují a kde bude nejvíce přínosná. Důležitost venkovských prodejen a jejich udržení potvrdila i pandemická situace, kdy lidé žijí na vesnici ocenili možnost nákupů přímo v místě jejich bydliště,“ přiblížil situaci na venkově ředitel odboru podnikatelského prostření a obchodního podnikání MPO Pavel Vinkler.

Oceňuji velmi profesionální úroveň spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu na přípravě podpůrného programu Obchůdek 2021+. Nepochybně podpoří nejen malé podnikatele, kteří provozují maloobchodní prodejny, ale také posílí občanskou vybavenost na venkově,“ popsal svůj náhled předseda představenstva Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina.

Chci poděkovat MPO, že k přípravě zmiňovaného programu přizvalo i zástupce obcí a především, že naše připomínky byly zohledněny a zapracovány do programu. Jedná se o první program, kdy je podpora zaměřena přímo na provozní náklady obchodníků. To určitě významně přispěje k udržení prodejen na venkově. Na obchod musí být nahlíženo, jako na základní službu, a tak k němu musí být přistupováno. Myslím, že právě Obchůdek 2021+ je vykročením tím správným směrem,“ vyzvedl starosta obce Vysočina a člen předsednictva Sdružení místních samospráv ČR Tomáš Dubský.

Velice děkuji všem zúčastněným za vytvoření dotačního programu Obchůdek 2021+ na podporu venkovských prodejen,“ uzavřel náměstek hejtmana Jihočeského kraje Pavel Hroch.

Program Obchůdek 2021+ bude financován ze státního rozpočtu ČR. Fungovat bude tak, že MPO vyhlásí výzvu, kraje si požádají o podporu z ní, MPO krajskou žádost vyhodnotí a pokud bude vše v pořádku, vydá rozhodnutí o poskytnutí dotace. Zájemci o dotaci se budou obracet na kraje, které pomoc nejprve předfinancují ze svého a o proplacení dotace si požádají ex post v rámci rozpočtového roku. Pomoc z programu bude sloužit na provozní náklady malých koloniálů, například z ní bude možné hradit mzdy zaměstnanců, nájem, vytápění, osvětlení, ochranné pomůcky aj.

DRUŽSTVO CBA: OSM TISÍC KORUN NESTAČÍ

Podle předsedy Družstva CBA Romana Mazáka dotační program Obchůdek 2021+ může prodejnám v nejmenších obcích přinést zhruba 8 tisíc korun měsíčně navíc. Tato částka, jak uvedl Roman Mazák,  však zdaleka nepokryje náklady obchodů. V nejmenších vesnicích potřebují pomoc mnohem vyšší, až okolo 40 tisíc korun měsíčně. Víra v záchranu až stovky prodejen díky tomuto programu je tak nereálná. Řešením by naopak mělo být zapojení všech obchodních sítí, které by na venkově měly mít vždy určitý počet prodejen odvozený od celkového obratu. V opačném případě by musely odvádět speciální daň, která by ve finále směřovala právě k malým prodejnám.

Podle obchodníků je však částka ve výši zhruba 8000 Kč naprosto nedostačující. „Matematika je vcelku prostá. Prodejna na vesnici s 300 obyvateli udělá tržby maximálně okolo 150 tisíc korun. Její průměrná obchodní přirážka činí zhruba 30 procent. Pokud vezmeme v potaz i DPH, prodejna dosáhne hrubého měsíčního zisku okolo 30 tisíc korun. Z toho musí platit mzdu, energie, nájmy a další náklady na provoz prodejny. Pokud tedy dostane ročně dotaci 100 tisíc, znamená to 8 tisíc měsíčně. Místo zisku 30 tisíc tak bude mít nově 38 tisíc, což je stále naprosto nedostačující,“ zdůraznil předseda Družstva CBA Roman Mazák.

Ten propočty demonstruje na mzdě prodavačky či prodavače. Tato mzda  včetně odvodů dosahuje 30 tisíc korun měsíčně. „A to mluvíme jen o jednom zaměstnanci a vůbec neřešíme jeho možnou náhradu v případě dovolené, nemoci nebo jiné provozní komplikace. I kdyby prodavačka nechodila na dovolenou, tak vyčerpá téměř celý zisk takové modelové prodejny. Na vodu, plyn, elektřinu, zařízení či nájem prostor pak už prakticky nic nezbývá,“ doplnil Roman Mazák.

Podle jeho názoru je program ušitý na míru těm sítím, které provozují prodejny i přes jejich dlouhodobou ztrátu, a dotace ji tak částečně sníží. CBA se však dlouhodobě zaměřuje na efektivitu svých provozoven a ty ztrátové proto raději zavírá.

Ministerstvo věří, že pomocí programu zachrání až stovky malých obchodů z nejmenších obcí. Podle Romana Mazáka by však v takovém případě muselo razantně změnit metodiku programu včetně plánované výše dotací. Hranice 1000 obyvatel v obci je pro rentabilitu prodejny zpravidla skutečně zásadní. Pokud nicméně ve vesnici bydlí například jen třetina uvedeného počtu obyvatel, pro prodejnu je to ještě větší komplikace.

Platí, že čím menší počet obyvatel v obci, tím by měla být dotace pro prodejnu vyšší. Právě odstupňování z hlediska obyvatel je naprosto zásadní, jako vcelku rozumný model si lze představit hranici 250, 500, 750 a 1000 obyvatel,“ konstatoval Roman Mazák. V obci pod 500 obyvatel se podle něj dotace pro ziskovost prodejny musí pohybovat ideálně okolo 30 až 40 tisíc korun měsíčně. U obcí okolo tisíc obyvatel by pak měla měsíční dotace činit 20 tisíc korun. Nižší částky pak podle předsedy Družstva CBA opět nemají šanci pokrýt náklady prodejen.

I proto, že CBA považuje záchranu až stovky prodejen při plánované výši dotací za nereálnou, navrhuje alternativu. Do obslužnosti venkova by se podle družstva měly zapojit všechny obchodní sítě na tuzemském trhu „Jednou z variant může být povinnost obchodních sítí mít na každou miliardu obratu deset prodejen v menších vesnicích, týkalo by se to i všech subjektů s významnou tržní silou. Pokud by tak neučinily, platily by speciální daň z každé neexistující malé provozovny, která by se procentuálně určovala z celkového obratu. Tyto peníze by pak šly ve formě dotací malým provozovnám. Velké nadnárodní řetězce by díky takovému nastavení nevydělávaly pouze obrovské peníze na lidech, ale konečně jim poskytly také službu, o kterou se doposud staraly jen malé provozovny,“ nastínil předseda Družstva CBA.

Dotační výzvy vypisují letos jednotlivé kraje, podle Romana Mazáka by nicméně peníze měly v ideálním případě jít přímo obci, která by se následně rozhodla, zda je poskytne již existujícímu obchodu nebo si prodejnu otevře sama. Samotný obchod pak může teoreticky fungovat i na obecním úřadě, je pak už pouze na něm, zda chod zajistí z vlastních zdrojů nebo využije externích obchodníků.

Družstvo CBA CZ je sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek, které aktuálně čítá více než 1000 prodejen a produkuje obrat více než 4 miliardy Kč. Současným cílem CBA je vybudovat stabilní síť kvalitních maloobchodů, čehož se snaží dosáhnout podporou maloobchodníků, investicemi do prodejen, kvalitním marketingem nebo zaváděním nových technologií a služeb. Pilířem je jednotný maloobchodní pokladní systém s centrálním číselníkem zboží čítajícím v současnosti již více než 120 tisíc položek.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv Družstva CBA

 

Uhelná komise doporučila konec hnědého uhlí v České republice v roce 2038, vláda to včera vzala na vědomí. Zároveň doporučila, aby komise na dekarbonizaci ČR pracovala dále. Komise má podrobněji rozpracovat a vyhodnotit podmínky, nástroje a dopady dřívějšího útlumu uhlí v české energetice.

„Jde o vyvážený kompromis, vláda nijak nemění závěry Uhelné komise, respektuje její doporučení a usnesení, kde je uvedeno, že rok 2038 je realistický, ale je nutné udělat další kroky jako je výstavba nových zdrojů, periodické vyhodnocování a socioekonomické dopady,” konstatoval vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodal: „Vzhledem k rostoucím cenám emisních povolenek Uhelná komise bude určitě připravovat i varianty rychlejšího útlumu a v pravidelných cyklech bude vše znovu vyhodnocovat.“

Uhelná komise dosud vypracovala 42 variant s 5 různými scénáři, které vyhodnocovala s ohledem na energetickou soběstačnost a spolehlivost, úsporu oxidu uhličitého i výši investic. Do nových zdrojů se bude do roku 2050 investovat 355 miliard korun. Naposledy Uhelná komise pracovala se třemi scénáři útlumu uhlí, a to s rokem 2033, 2038 a 2043. Loni v prosinci komise doporučila rok 2038, označila ho jako realistický v případě, že se splní řada předpokladů, které je nutné v kontextu s dekarbonizací ČR udělat.

„Do konce letošního roku Uhelná komise zpracuje podrobný harmonogram útlumu pro jednotlivé typy zdrojů, navrhne potřebné regulatorně legislativní nástroje pro prosazování cílů vlády v této oblasti a detailně zhodnotí ekonomické a sociální dopady v útlumem postižených regionech,“ uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla. Pravidelně jednou za 3 až 5 let dojde k přezkumu klíčových parametrů, mimo jiné cen emisních povolenek či cen klíčových energetických paliv a nosičů. Roli bude samozřejmě hrát také průběžně aktualizovaná dostupnost a spolehlivost nových technologií.

Uhelná komise vznikla na základě vládního usnesení č. 565 z 30. července 2019 jako poradní orgán vlády. Předsedy komise jsou ministr průmyslu a obchodu a ministr životního prostředí, celkem má tento subjekt 19 členů. Komise má za hlavní cíl poskytnout vládě objektivní a maximálně konsensuální výstupy v kontextu s využíváním hnědého uhlí v ČR a vším, co s tím souvisí. Uhelnou komisí tvoří 3 pracovní skupiny, podrobné informace včetně zápisů z jednání tohoto poradního orgánu jsou k dispozici zde.

CO ŘÍKAJÍ EKOLOGICKÉ ORGANIZACE

Ekologické organizace považují neschválení roku 2038 za rozumné, návrh spalovat uhlí dalších 17 let kritizovaly veřejně i v samotné Uhelné komisi. Podle vyjádření Greenpeace ČR jde také o porážku prouhelného přístupu ministra Karla Havlíčka a úspěch tlaku veřejnosti a vědeckých institucí. Hlavním problémem doporučení Uhelné komise bylo použití příliš nízkého odhadu ceny emisní povolenky.

Ekologické organizace však považují za selhání vlády, že nestihne schválit harmonogram a finální termín odklonu ani sociální opatření s tím související, které země urgentně potřebuje. Jak včera uvedla tisková zpráva Greenpeace ČR, vláda nedostatečně tlačila na práci Uhelné komise a také ministr Karel Havlíček pak dlouho otálel s vyřešením připomínek ostatních ministrů (které dostal už 18. února).*

/zr/

K foto:

Protest proti těžbě uhlí před zasedáním vlády

Ilustrační foto: Greenpeace – Petr Zewlakk Vrabec

Pec pod Sněžkou, Kunštát, Blansko, Bystřice nad Pernštejnem či Lanžhot, stejně jako třeba Hřensko nebo řada obcí ve Frýdlantském výběžku. V těchto obcích a městech Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podpoří výstavbu přístupových sítí k vysokorychlostnímu internetu, a to hned dvěma miliardami korun z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) . Do května 2023 tak internet zrychlí pro 47 tisíc domácností. Celkem půjde o 64 projektů na zrychlení internetu v územních samosprávných celcích.

„Díky spolupráci Ministerstva průmyslu a obchodu, Českého telekomunikačního úřadu a podnikatelů v elektronických komunikacích se podařilo rozběhnout úspěšný program podpory budování vysokorychlostního internetu,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Zájem o dotace a celkový objem kvalitních projektů odpovídá předpokladům vyhlášených výzev.“

MPO vyhodnotilo dvě výzvy, z nichž doporučilo k realizaci 64 projektů na zrychlení internetu v obcích a městech. Celkově by mělo být na vysokorychlostní internet nově připojeno 47 tisíc domácností. Termín realizace je do května 2023. Jednou z lokalit je například Pec pod Sněžkou. Velké množství projektů je soustředěno na sever od Brna  – Kunštát, Blansko, Bystřice nad Pernštejnem a okolí. Pokryto by mělo být také příhraničí v Lanžhotu na trojmezí s Rakouskem a Slovenskem. Na druhé straně republiky pak lokalita Hřenska či řada obcí ve Frýdlantském výběžku na hranicích s Polskem.

Celkový objem plánovaných investic přesahuje 2,5 miliardy Kč. Výše dotací z OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je téměř 1,9 miliardy Kč. Zbývajících zhruba 600 milionů Kč by mělo být uhrazeno soukromými investory z jejich vlastních prostředků.

Projekty směřují do 718 základních sídelních jednotek, ve kterých doposud není v potřebném rozsahu k dispozici vysokorychlostní připojení k internetu o rychlostech alespoň 30 Mbit/s. Cílem je zajistit vysokorychlostní připojení k internetu pro nejméně 47 tisíc bytů, pro které doposud takovéto připojení nebylo k dispozici a žádný z poskytovatelů služeb připojení k internetu jej neměl zájem v době tří let zprovoznit.

Projekty se od sebe vzájemně liší. Nejrozsáhlejší projekt řeší připojení více než 7 tisíc bytů v oblasti rozléhající se mezi Žďárem nad Sázavou a Brnem, nejmenší projekt pak připojí 13 bytů v obci na Sokolovsku. Úspěšné projekty pokrývají dohromady potřeby z více než 33 %.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu v současné době připravuje nové programy podpory. Budoucí projekty dále zvýší rychlost připojení k internetu: u domácností výrazně přesáhne 100 Mbit/s a u škol, úřadů a dalších socio-ekonomických aktérů přesáhne 1 Gbit/s,“ připomíná náměstek ministra průmyslu a obchodu pro EU fondy Marian Piecha.
„Pokrytí tzv. bílých míst vysokorychlostním internet a také kvalitní připojení socioekonomických aktérů, mezi které patří školy či stavební úřady, jsou klíčové priority Národního plánu pro sítě s velmi vysokou kapacitou, který v lednu schválila vláda. Tento dokument určuje rámec podpory rozvoje digitální infrastruktury z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) i z Národního plánu obnovy," doplňuje náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko.*

Další informace k projektům vysokorychlostního internetu podpořených z OP PIK včetně mapy podpořených projektů jsou k dispozici zde.
/zr/

 

 

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Rada kvality České republiky (ČR) slavnostně vyhlásily držitele Národních cen ČR. Letošní jubilejní 20. ročník soutěže měl čtyři hlavní kategorie, tj. národní ceny: za kvalitu v programu EXCELENCE, za kvalitu v programu START PLUS, za společenskou odpovědnost a za kvalitu v rodinném podnikání.

Ceny s mezinárodním rozměrem získali podnikatelé a organizace z veřejného sektoru na základě modelu EFQM. Tedy na základě posouzení toho, jak kvalitně plní potřeby a očekávání zákazníků, klientů a zaměstnanců a jak jsou efektivní, produktivní a inovativní.

Žijeme ve zlomové době. Transformace a změna podnikání je denním chlebem každého top managementu. Národní ceny umožňují porovnat se s nejlepšími organizacemi a prostřednictvím mezinárodně uznávaného hodnocení nejen zlepšovat firemní kulturu, ale i začlenit do řízení organizací osvědčené přístupy týkající se kvality, společenské odpovědnosti a udržitelnosti,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodal: „Platí, že firmy i státní organizace se často chovají společensky odpovědně a dbají na kvalitu i proto, že intuitivně cítí, že to tak má být a takový přístup pak přirozeně zahrnují do procesně orientovaných systémů řízení svých organizací.

Národní ceny kvality se každoročně udělují ve více než osmdesáti zemích světa podle mezinárodních schémat uznávání EFQM, které vycházejí z modelu excelence EFQM. Hodnocení zvenku firmám napoví, zda jsou na správné cestě k vynikajícím výsledkům, jak si stojí v českém konkurenčním prostředí a zda mají potenciál zlepšit se rozvíjet,“ připomněla náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání a předsedkyně Rady kvality ČR Silvana Jirotková.

Odpovídající přidaná hodnota ve správném systému řízení organizace má být přirozenou součástí všech produktů a služeb, které se poskytují zákazníkům a klientům. Proto Rada kvality ČR podporuje implementaci moderních systémových přístupů k řízení kvality, metod a nástrojů kvality a společenskou odpovědnost v organizacích ze všech odvětví a služeb,“ konstatoval ředitel odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání MPO a 1. místopředseda Rady kvality ČR Pavel Vinkler.
V Národní ceně kvality České republiky programy EXCELENCE a START PLUS za rok 2020 ocenění v každé kategorii získaly první tři organizace. Nejprestižnější program EXCELENCE se týká organizací s robustním systémem managementu s prokazatelně vynikající výkonností. Program START PLUS těch ostatních. Oba se harmonizují s mezinárodními schématy a vycházejí z modelu excelence EFQM.

Absolutním vítězem Národní ceny kvality ČR v programu EXCELENCE se stala Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Získala ocenění Excelentní organizace a mezinárodní certifikát vydaný EFQM  – Recognised for Excellence5 Star.

Absolutním vítězem Národní ceny kvality ČR v programu START PLUS se stal Fyzikální ústav AV ČR, pracoviště ELI Beamlines. Organizace zároveň obdržela mezinárodní certifikát vydaný EFQM  – Commited to Excelence 2 Star.

Vyhlášeny byly i Národní ceny ČR za společenskou odpovědnost, v nichž se hodnotila úroveň zavedení společenské odpovědnosti podle modelu excelence EFQM. Jde schéma uznávání, které   vytvořila Evropská nadace pro management kvality (EFQM) a Organizace spojených národů UN Global Compact. Hodnocení vychází vstříc potřebám firem, které si uvědomují význam společenské odpovědnosti jako neoddělitelné součásti udržitelného podnikání 21. století.

Absolutním vítězem Národní ceny ČR za společenskou odpovědnost se stal Lidl Česká republika, který obdržel ocenění Společensky odpovědná organizace II. stupně a mezinárodní certifikát Committed to Sustainability 3 Star.

Vítězem Národní ceny ČR za kvalitu v rodinném podnikání, která si - ač nevychází z mezinárodních modelů - klade za cíl poskytnout zpětnou vazbu pomocí posouzení manažerských, ekonomicko-finančních a administrativně-psychologicko-právních aktivit, se stala společnost HIT OFFICE.

 

Národní cena kvality České republiky program EXCELENCE

* DIGITÁLNÍ STÁT

1. místo        Městská část Praha 13, Úřad městské části Praha 13

2. místo        Státní pozemkový úřad

3. místo        Liberecký Kraj, Krajský úřad Libereckého kraje

 

* BYZNYS

1. místo        Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o.

2.  místo        Kaufland Česká republika v.o.s.

3. místo        Kermi s.r.o.

 

* CHYTRÉ INOVACE

1. místo        Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

2. místo        Vyšší odborná škola, Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Hradec Králové, Štefánikova 549

3. místo        Střední odborná škola energetická a stavební, Obchodní akademie, Střední zdravotnická škola Chomutov, p.o.

* ABSOLUTNÍ VÍTĚZ programu Excelence

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

 

Národní cena kvality České republiky program START PLUS

1. místo        CZ testing institute s.r.o.

2. místo        Technické služby Tábor s.r.o.

3. místo        Druchema, družstvo pro chemickou výrobu a služby

 

* CHYTRÉ INOVACE

1. místo        Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., pracoviště Dolní Břežany – ELI Beamlines

* ABSOLUTNÍ VÍTĚZ programu START PLUS

Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., pracoviště Dolní Břežany – ELI Beamlines

 

Národní cena České republiky za společenskou odpovědnost

* CHYTRÉ INOVACE

1. místo        Česká zemědělská univerzita v Praze

2. místo        Platforma VIZE O

3. místo        Centrum pečovatelských a ošetřovatelských služeb města Touškov

 

* DIGITÁLNÍ STÁT

1. místo        MENS SANA, z. ú.

2. místo        Městský úřad Hranice

3. místo        Městský úřad Kopřivnice

 

* BYZNYS

1. místo        LIDL Česká republika, v.o.s.

2. místo        Technické služby Opava s.r.o.

3. místo        Zámeček Petrovice, a.s.

* ABSOLUTNÍ VÍTĚZ CSR

Lidl Česká republika, v.o.s.

 

Národní cena ČR za kvalitu v rodinném podnikání

1. místo        HIT OFFICE, s.r.o.

2.  místo        DELFY s.r.o.

3. místo        Ing. Jaromír Latislav (Latislav.cz)

 

Do soutěže se přihlásilo celkem 71 organizací, uděleno bylo 28 cen, z toho 9 zlatých, 8 stříbrných, 8 bronzových a vyhlášeni byli 3 absolutní vítězové. Vyhlášení ročníku 2020 se kvůli koronaviru uskutečnilo on-line s tím, že akce měla záštitu prezidenta ČR, předsedy Senátu, předsedy Poslanecké sněmovny a předsedy vlády.

Národní ceny ČR mají více než dvacetiletou tradici. Během ní se ocenění stala nedílnou součástí Národního programu kvality. Významně totiž pomáhají naplňovat filozofii a systémový přístup nejen ke kvalitě, ale také ke společenské odpovědnosti a udržitelnosti. Pomáhají soukromým společnostem, státní správě a místní samosprávě na cestě k excelenci, společenské odpovědnosti a udržitelnosti.

/zr/

Na snímku: David Vodrážka, starosta Městské části Praha 13

Foto: web MČ Praha 13

Úvodní rozhovor dubnového vydání Moderní obce jsme připravili s Klárou Čudrnákovou, starostkou Dražůvek na Hodonínsku. Ta se také stala tváří aktuálního čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Dubnové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Téma měsíce tentokrát nese název Finance pro projekty obcí, měst a krajů. Jako vždy i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách dubnového čísla našeho časopisu vystupují.

* Klára Čudrnáková, starostka Dražůvek na Hodonínsku: Trvá to už příliš dlouho (řeč byla o pandemii koronaviru – pozn. redakce) a naději z veřejného prostoru není kde čerpat, média ukazují jen zmar a špatné zprávy. Nebudu tu rozebírat děti a jejich rok u počítačů nebo zavřené živnosti a obchody, to je kapitola sama pro sebe a velmi, velmi smutná. Bez pomyslného světélka na konci tunelu, ať už se přijímají vládní opatření taková nebo maková… jaký na tom hledat duchovní rozměr, pokud nejste odevzdaný fatalista? Tady už nejde o návrat k „rozežranosti“ předkovidové doby, ale o návrat k nutnosti pracovat, vzdělávat se, lidsky důstojně existovat… každý svým způsobem hledá vysvětlení, ale prázdných řečí už bylo ve veřejném prostoru tak moc, že přestaly působit. V těžké situaci hledáte podstatu, ne faleš...

Dá se to pojmout i jinak, ale to zřejmě nebude recept pro všechny. Jsme regionem, kde víra v existenci vyššího řádu, než je ten pozemský, je dosud součástí života. Ve farnosti máme šikovného mladého kněze, který nabídl, že v určitý čas bude lidem v kostele k dispozici, aby si, pokud mají potřebu, přišli popovídat. Já sama nejsem praktikující věřící a do kostela chodím jen o větších svátcích, ale považuji se za křesťanku. A tuto nabídku zajít do kostela – ne ke zpovědi, ale jen tak si popovídat, najít povzbuzení a pochopení, považuji za formu žádoucí psychoterapie.

A ještě jeden příklad – dokonce o něco dřív, než se tento moribundus u nás objevil (na slovo covid už mám alergii), oslovil obec jeden mladý pán (všimněte si, že zase mluvím o mladém člověku) s tím, že by na návrší nad Dražůvkami, odkud jsou vidět kostelní věže všech okolních obcí, rád postavil kapličku zasvěcenou sv. Anežce České jako patronce a ochránkyni nemocných a těch, kdo o ně pečují. Už z vlastní iniciativy nechal připravit i projekt a namalovat obraz světice. Svoji myšlenku konzultoval samozřejmě i s církví, která ho stejně jako obec podpořila. Na takovou věc potřebujete i oficiální povolení se všemi náležitostmi, což jsme absolvovali, a stavbu kapličky zahájíme ve chvíli, kdy to povětrnostní podmínky dovolí. Už byl posvěcen základní kámen a pokračuje finanční sbírka, do níž samozřejmě obec přispěje též.

A jak iniciátor celé akce na nápad přišel? Sám neví… prostě se stalo. Třeba se zázraky opravdu dějí...

* Karolína Koubová, primátorka statutárního města Jihlavy: V našem městě máme celkem propracovanou studii vizuálního smogu. Ta nebývá zcela běžnou součástí kulturních strategií, ale mohu ji jedině doporučit. Studie nám řeší například to, jak ve městě vypadají propagační a inzertní plochy, jak můžeme pomoci nájemcům vitrín v historickém centru města tak, aby domy ze 16. století nebyly ověšeny igelity a kolíčky na prádlo. Díky ní se nám podařilo omezit i reklamy na vozech MHD, taky aby nepokrývaly skla vozidel, což vítají i cestující, kteří nás na to sami upozornili. Jsem přesvědčena, že město si určitou regulaci v této oblasti zaslouží.

Osobně mám i velkou radost z projektu Jihlava vzdělává kulturou. Obecně totiž existuje obrovská nabídka kulturních aktivit pro školy, které se v ní však složitě orientují. Nám šlo o tom zkoordinovat poptávku škol, jejich vzdělávací plán a současně program kulturních organizací. Vzájemně si vyberou, na čem budou spolupracovat, dané téma je pak řešeno formou projektového vyučování a praktických poznatků. Děti samy vymýšlejí program, určují si obsah, hledají i financování. Tato spolupráce, kdy jsou rozvíjeny měkké dovednosti jako komunikace, fundraising apod. a hledají se synergie mezi vzděláváním a kulturou, jsou velice zajímavé i pro podnikatele, kteří na to slyší. Příklad je blíže popsán například na webu www.DobraPraxe.cz právě pod naším městem.

Další naší vizí rozvoje je nově vzniklá příspěvková organizace Brána Jihlavy. Jde ve své podstatě o agenturu, která je zčásti dotována městem, ale má výnosy i ze svého provozu, ze služeb, z fundraisingu, a to ideálně ze dvou třetin – i když to je možná příliš ambiciózní sen. Mimo provoz vybraných budov města ve vazbě na kulturu a cestovní ruch, je smyslem této „příspěvkovky“, aby úředníci magistrátu nevykonávali produkční práci například u městských oslav, trhů, kulturních akcí, kampaní a podobně. Je to taková prodloužená ruka města v oblasti kultury a cestovního ruchu.

* Tomáš Navrátil, prímátor statutárního města Opavy: Denně se na konkatedrálu (řeč byla o nedávné celkové obnově, kterou  od předchozích oprav po druhé světové válce prošla konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie v Opavě – pozn. redakce) byla o dívám z okna své kanceláře. Pohled na ni mě často vede k osobnímu zamyšlení nad současnou dobou, jejím vývojem a směřováním i nad duchovním a morálním odkazem těch, v jejichž práci dnes na opavské radnici pokračujeme… Pro mne – a myslím, že i pro mnohé další Opavany – je tento chrám, mimochodem druhé biskupovo sídelní místo, důvodem k hrdosti na město, v němž žijeme, a také jedním z prvních míst, kam přivádíme návštěvy, které do slezské metropole zavítají.

* Kamila Černá, radní města Aš na Chebsku: Naším cílem je na jednom místě přehlednou a pochopitelnou formou informovat o životě ve městě a jeho okolí, pomáhat lidem s obtížným vyhledáváním dostupných služeb, řemeslníků, volných parcel na výstavbu, nabízet možnosti koupi bytu, pronájmu komerčních nemovitostí a rovněž upozorňovat na firmy, které jsou vstřícné ke svým zákazníkům (řeč byla o vzniku a fungování projektu Spokojení Ašákovi, informační platformě pro obyvatele Aše i jejích spádových oblasté – pozn. redakce). Především však jde o to probudit komunitní život a vytvářet pocit hrdosti na své město.

* Milan Čigáš, tajemník Městského úřadu v Litoměřicích: Kurz je ryze praktický (řeč byla o ošetřovatelském kurzu, který absolvovalo i několik zaměstnanců litoměřické radnice, aby pak jako dobrovolníci pomáhali na covidové jednotce místní nemocnice – pozn. redakce). Vše si v něm sami vyzkoušíte. Od zkušených zdravotníků si osvojíte nemálo teoretických znalostí, které si však hned ověříte v praxi. Osaháte si reálné pomůcky, chvíli jste v roli personálu, ale chvíli i pacientem. Zvládnutí základních jednoduchých technik péče pomůže ulevit nemocným a odlehčit profesionálním zdravotníkům. Jste „pečovatelem v záloze“.

V kurzu si projdete například částí věnovanou obstarání osobní hygieny včetně výměny plen a převlečení postele s pacientem na lůžku. Ono i takové zdánlivě jednoduché ustlání postele pro ležícího pacienta má svůj ohromný význam. Špatně ustlaná postel mu totiž může způsobit řadu bolestí. V přeneseném smyslu dobře nebo špatně ustlaná postel v nemocnici hraje stejnou roli jako slovo v našem životě. Dobře či špatně zvoleným slovem můžeme druhému člověku způsobit radost, ale také ublížit…

Pro mě osobně bylo velkým lidským a milým překvapením závěrečné školení v doprovázení umírajících. Otevřenost a lidskost lektorek –zdravotnic i přes všechny nutné obleky, holínky, troje rukavice, respirátor, štít a navzdory únavě až vyčerpání mě hluboce zasáhla do duše. Člověk nesmí ani v těchto náročných okamžicích zapomínat na to, že jsme lidé a musí doprovodit pacienta „na druhou stranu“, když nemohou být přítomní blízcí. Nikdo by neměl prožívat ani v těchto okamžicích opuštěnost a osamocenost. Nezastupitelnou roli hrají i (někdy opomíjení) nemocniční kaplani a právě „pečovatelé v záloze“.

* Vít Zeman, náměstek primátorky statutárního města Jihlavy: Při posuzování jednotlivých developerských projektů je třeba přemýšlet nad tím, aby provoz nutné dopravní či modrozelené infrastruktury odpovídal počtu obyvatel, na které obec dostává finance z rozpočtového určení daní. Je logické, že pro centrum města, s hustotou obyvatel kolem 100 obyvatel na hektar, budou provozní náklady nižší než například pro rezidenční čtvrti s hustotou 25 nebo 40 obyvatel na hektar.

* Jana Přecechtělová, výkonná ředitelka Sdružení místních samospráv ČR: Konzervace tratí (řeč byla o návrhu novely zákona č. 266/1994 Sb., o drahách – pozn. redakce), která je ze zákona dvojího druhu a má určitou logiku v případě zakonzervování vleček, např. ve výrobních areálech. Konzervace železničních úseků oproti tomu opravdu mohou znamenat v konečném důsledku zrušení tratě. Pokud totiž nebude o zakonzervovanou trať i nadále postaráno, tedy nebude docházet k pravidelné a základní údržbě, je jasné, že za několik let po konzervaci ke zrušení nakonec opravdu dojde. Máme logicky obavu z dopadů novely, neboť problém zrušených lokálek řešíme již dlouhodobě na několika místech republiky.

* Bohumil Augusta, ředitel a jednatel společnosti KŽC Doprava, která  v letech 2010 - 2012 zachránila 23 regionálních tratí před zánikem a je lídrem v segmentu železniční nostalgie a muzejnictvíV roce 2008 jsme od státu odkoupili krachující regionální dráhu Česká Kamenice – Kamenický Šenov, kterou jsme postupně začali sami svými silami opravovat, a v roce 2010 ji uvedli do stavu, kdy na ní mohly znovu vyjet vlaky. Dnes funguje převážně jako rekreační, protože se nachází na pomezí Českého Švýcarska a Lužických hor. Obnovení provozu po 10 letech úsilí nově přivedlo na trať mezi 10 až 20 tisíci cestujících, kteří v rozsahu březen a říjen využívají vlaky k přepravě. Pozoruhodné je, že se nenaplňuje pouze turistická doprava, ale trať, která nemusela už vůbec existovat a mohla být vytrhaná nebo rozkradená, lidé v rámci základní dopravní obslužnosti používají i k běžným cestám, protože naše vlaky na této trati suplují (doplňují) i autobusy veřejné linkové dopravy. A díky integraci do krajského dopravního systému se provoz na trati vyplácí cestujícím, ale i městům a obcím v okolí.

Dráhu provozujeme (tzv. administrativně) ročně za 1,5 milionu Kč, což zahrnuje náklady na kontrolu a měření dráhy, opravy nezbytných havarijních částí, legislativu dráhy, náklady na doklady, a pak provádíme systémově obnovu svršku uceleně tam, kde je to třeba. S tím vším se vejdeme ročně do 1 500 000 Kč. A efekt je vidět.

U Správy železnic (SŽ) se jedná u násobně vyšší částky, ale nelze přesně srovnávat malého provozovatele jedné dráhy s velkým SŽ, která provozuje 95 % sítě v ČR. SŽ je ve všem dražší, tak, jak to bývá, ale taky ve všem efektivnější, protože na to vše mají zázemí, základu, mechanizaci a hlavně peníze.

* Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje: Hlavním účelem založení Krajského investičního fondu je přispět obcím a městům kraje na investice do veřejné služby, školství, sportu, kultury či společenského života. Slíbili jsme, že napumpujeme krajské peníze do jihočeských měst a obcí a Krajský investiční fond nám to umožní... Díky tomu, že spojíme financování z kraje, obce a případně státu, můžeme pro Jihočechy postavit během roku spoustu staveb, které by bez toho ještě dlouho nevyrostly a na něž třeba roky čekají. Když pomůžeme obcím 200 miliony korun z krajského rozpočtu, může to znamenat, že se nakonec prostaví stavby za 500 milionů korun. A to už bude v kraji vidět.

* Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s.: V ČMZRB téma úspor energií a snižování emisí vnímáme jako velmi naléhavé a celospolečensky žádoucí. Ale také víme, že na úrovni obcí, měst a krajů mnohdy vyvstávají problémy už s vlastní přípravou energeticky úsporných projektů. Právě v jejich případě totiž často bývá nutné určitou část finančních prostředků vynaložit již ve fázi zvažování myšlenky projektu – například je třeba zpracovat studii proveditelnosti, energetický posudek a vyhodnotit možné přínosy projektu apod, přičemž nezřídka jde o poměrně značné výdaje.

Proto jsme připravili program ELENA (European Local ENergy Assistance), který firmám, ale také municipalitám zajistí komplexní servis při přípravě energeticky úsporných projektů, a to za zlomek nákladů. Mělo by jít o projekty renovace stávajících nemovitostí, případně o cílené investice do stavebních a technologických opatření typu EPC projektů, kdy územní samosprávný celek na začátku svého projektu nepotřebuje žádné vlastní financování, protože to pro projekt zajistí dodavatel služby a obec mu pak až následně jeho investici splácí v rámci dosažených energetických úspor.

Ve vztahu k obcím, městům a krajům, ale třeba také jejich dceřiným společnostem náš servis k zahrne úvodní poradenství a komplexní hodnocení vybraných projektů.

Dokážeme také zpracovat zadávací dokumentaci pro veřejnou zakázku na výběr poskytovatele energetických služeb – a kromě toho v rámci programu ELENA budeme umět zajistit i pomoc se zpracováním všech dokumentů, které jsou zapotřebí pro žádost o podporu z příslušných dotačních programů. Ale je možné využít i finanční nástroje, čili naše finanční poradenství v rámci programu ELENA bude využitelné pro všechny typy financování projektů.

Chtěl bych také zdůraznit, že v rámci tohoto programu budeme schopni uhradit 90 % nákladů spojených s přípravou energeticky úsporného projektu, a to díky tomu, že máme prostředky z programu HORIZON 2020 spravovaném Evropskou investiční bankou. Samotné financování projektu pak může být financováno z různých zdrojů, přičemž obce, města a kraje mohou využít OP Životní prostředí v gesci Ministerstva životního prostředí nebo OP Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu a nevylučujeme ani využití běžných komerčních úvěrů.

* Karel Havlíček, vicepremiér a ministr dopravy: Letos dokončíme i přestavbu křižovatky Rádelský Mlýn u Jablonce nad Nisou i silnici I/27 Plzeň, Třemošenský rybník – Orlík. Zahajovat v letošním roce budeme například obchvat Jaroměře, Mělníka, Nové Paky, Klatov či Olbramovic, silnici I/53 ze Znojma do Lechovic nebo I/34 ze Stráže nad Nežárkou do Lásenice.

* Luděk Tesař, ekonom: Obce se zatím uskromňovat nemusely a i rok 2020 byl na ně moc hodný. Nejen na obce bude mít ekonomika své elektrizující účinky teprve tehdy, až se ukáže ve své nezakleté podobě a skončí veškerá omezení (pokud někdy). Myslím, že až rok 2022 bude pro obce adrenalinovým zážitkem, ale nemalujme čerta na zeď příliš sytými barvami.

Jsem přesvědčen o tom, že ani zhoršení stavu veřejných financí, nebo snad dokonce hrozba státního bankrotu by nemusely v lidech vyvolávat stres. Jde jen o to, aby se našinec včas na bankrot psychicky připravil a nedělal zbytečné zmatky. Všem by nám měli být inspirací Řekové, kteří si bankrot dovedli užít. Ne nadarmo se bohové kdysi usídlili právě u nich na Olympu.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Rozpočtové hospodaření obcí v nestandardním roce 2020 poznamenal meziroční propad daňových příjmů (o 14,3 mld. Kč), který byl do značné míry kompenzován jednorázovým příspěvkem státu (13,4 mld. Kč) a značný růst neinvestičních dotací. Je nutné poznamenat, že rozdělování sdílených daní mezi obce podléhá jiným kritériím, než které bylo použito pro rozdělení jednorázového příspěvku (podle počtu obyvatel). Takže se dá odvodit, že větší obce na této kompenzaci vydělaly méně než ty malé.

Pozitivním rysem je skutečnost, že kapitálové příjmy v roce 2020 sice vzrostly, byť jen málo. Obce i v tak těžkém období dokázaly meziročně zvýšit objem kapitálových výdajů. K tomu jim pomohl i růst investičních dotací. Dosažení přebytku rozpočtu a doplnění úspor svědčí o tom, že obce jako celek se se zhoršenými podmínkami poměrně vypořádaly dobře. Je nutné dodat, že to, co platí pro celek, nemusí nutně platit i pro jednotlivé segmenty obcí – a už vůbec ne pro jednotlivé obce.

Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Ústavní soud dal za pravdu městu Pelhřimov, že z oprávnění obce v samostatné působnosti při „ochraně veřejné zeleně na veřejném prostranství“ coby místní záležitosti obecně závaznou vyhláškou ukládat povinnosti „k zajištění udržování čistoty ... zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně“ nelze v žádném případě dovodit, že je také oprávněna tuto činnost přímo provádět, a to na vlastní náklady, resp. za ni nést odpovědnost. Odpovědnost za nesplnění obecně závaznou vyhláškou stanovených povinností nese výlučně vlastník, příp. uživatel dotčeného pozemku, byť podléhá režimu veřejného prostranství.

Ústavní soud pak vyslovil dokonce pochybnost nad tím, zda péči o silniční vegetaci (ve smyslu ustanovení § 15 zákona o pozemních komunikacích), byť v průjezdním úseku silnice v intravilánu obce (§ 8 zákona o pozemní komunikaci) lze vůbec podřadit pod místní (lokální) záležitosti ve smyslu ustanovení § 35.

Co si z nálezu Ústavního soudu odnést pro každodenní praxi? Především to, že žádný předmět sporu není příliš „malý“ tehdy, zasahuje-li se do základních principů samosprávy a když stát vyvíjí snahu jednak rozšiřovat její povinnosti (bez zákonného zmocnění), a jednak rozšiřovat své možnosti obci nařizovat „kde co“ (rovněž bez zákonného zmocnění). Protože jde většinou o právní otázky poměrně složité co do znalosti veřejného a ústavního práva, nepochybně je dobré vzít si po bok advokáta, a spolu s ním vést tyto spory v zájmu ochrany samosprávy a její podstaty.

Město Pelhřimov neustoupilo, přestože zdánlivě šlo „jen dva stromy“. Ve skutečnosti se však jednalo o mnohem víc – o to, co si stá může vůči samosprávě dovolit, tedy o meze jeho oprávnění.

Pavel Žalud, Zdeněk Valášek, pracovníci oddělení přestupků a voleb správního odboru Krajského úřadu Libereckého kraje: Stát přikázal, aby základní přestupkovou agendu – tedy přestupky proti pořádku v územní samosprávě, proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku – vykonávaly všechny obce, bez ohledu na to, zda jsou k tomu vůbec vybaveny, a to především dostatečným počtem kvalifikovaného personálu. Výsledkem pak je, že obce (zejména ty menší, kterých je však většina) jsou nuceny uzavírat veřejnoprávní smlouvy s jinými obcemi, aby tyto za ně agendu přestupků vykonávaly.

Například v Libereckém kraji (druhém nejmenším ze 14 krajů v republice) je 215 obcí, ale pouze 34 z nich projednávají přestupky. Tedy 181 obcí jenom v Libereckém kraji muselo uzavřít veřejnoprávní smlouvy s jinou obcí, aby dostálo svým povinnostem, které na ně uvalil stát v rámci přenesené působnosti, a následně zaplatit ze svých rozpočtů větším obcím nemalé částky (které jim stát plně nerefunduje) za to, že za ně budou vykonávat přestupkovou agendu. Tím ze svých malých rozpočtů ve své podstatě mohou dotovat výkon státní správy.

To je stav, který do problematiky řešení přestupků nepřináší nic pozitivního a je podle našeho názoru do budoucna neudržitelný.

* Marie Vítová Dušková, Odbor Hlavního architekta eGovernmentu, Ministerstvo vnitra ČR: Uživatelů otevřených dat v České republice postupně přibývá. Jejich zkušenosti s využitím těchto dat se zvětšují a zároveň stoupají jejich nároky na kvalitu publikovaných datových sad - jednak na kvalitu dat samotných a také na kvalitu jejich popisu, tedy metadat.

Sjednocování podoby zveřejněných dat napříč poskytovateli pomocí otevřených formálních norem významně přispívá ke zvyšování kvality publikovaných dat a usnadní jejich uživatelům následné další zpracování v aplikacích a službách pro občany, nebo při interním využití ve firmě. Připomeňme, že uživatelem dat může být i obec nebo jiná organizace veřejné správy a samosprávy. Požadavky týkající se kvality se ale vztahují nejen na data samotná, ale také na jejich metadata.

Metadata jsou strukturovaná data, která poskytují informaci o jiných datech. Příkladem metadat může být katalogizační lístek v knihovně obsahující popis knihy, například data o původu a umístění knihy. Podobně fungují katalogizační záznamy poskytující informace o datech registrovaných v Národním katalogu otevřených dat, který je součástí Portálu otevřených dat (data.gov.cz). Národní katalog otevřených dat (data.gov.cz/datové-sady) slouží jako centrální místo, kde najdeme všechna otevřená data publikovaná v České republice. Stejně jako katalog knihovny obsahuje na katalogizačních lístcích metadata o jednotlivých knihách, obsahuje Národní katalog otevřených dat metadata o registrovaných datových sadách. Tato metadata zahrnují položky jako např. název, popis, klíčová slova, téma datové sady, periodicita aktualizace, kontakt na kurátora dat nebo odkaz na technickou dokumentaci.

* Martin Lukáš, konzultant pro veřejnou správu MIM Consulting s. r. o.: Současný vedoucí pracovník (manažer) v municipalitě je nucen zvládat rozsáhlou problematiku v různých oblastech řízení města a obce. Při řešení různých úloh je nucen se situovat do určitých pozic, které mu poskytnou dostatek prostoru k efektivnímu řešení úlohy. Manažerovo situování se do různých pozic znamená přebírání různých rolí, jako jsou interpersonální, informační či rozhodovací role.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

 

 

Předpisy a základní postupy, které se při zavádění vysokorychlostního internetu uplatní, či praktická doporučení, jak postupovat při koordinaci výstavby sítí s dalšími infrastrukturními stavbami ve městech a obcích. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), Český telekomunikační úřad (ČTÚ) a Broadband Competence Office ČR (BCO) uspořádaly webinář k aktuálním otázkám zavádění vysokorychlostního internetu ve městech a obcích, zejména k roli Jednotného informačního místa a spolupráci se stavebními úřady.

Pandemie zvýšila požadavky na kvalitu připojení, protože řada lidí pracuje z domova, on-line probíhá i výuka školáků, výrazně více se na síti sledují různé videotéky nebo třeba sport,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodal: Vysokorychlostní internet je tak velké téma, jak ostatně ukázal i náš nedávný průzkum. Nároky na kvalitu připojení se zvyšují, roste i ochota lidí si rychlejší internet připlatit.“

Výsledky průzkumu jsou k dispozici zde.

„V rámci projektu Broadband Competence Office už víc než rok aktivně pomáháme samosprávám v rychlejším zavedení vysokorychlostního internetu. Jak ukazuje i náš průzkum, tak covidová krize ukázala, že rychlosti internetu, které stačily dříve, nejsou dnes už dostatečné. Proto je pro nás podpora zavádění internetu ještě vyšší prioritou než dříve a budeme rozšiřovat podporu dotační i nedotační. K ní patří třeba i aktuální série webinářů pro samosprávy i další organizace, které mohou zavádění internetu pomoci,“ poznamenal náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko.

BCO je uskupení centrály a územních koordinátorů, zřízené Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR za cílem dlouhodobě podporovat rozvoj vysokorychlostních sítí s velmi vysokou kapacitou na území naší republiky.

Webinář se tak zaměřil na sítě elektronických komunikací, a to jak z pohledu budování, tak zákonů a další legislativy. „Podpora obcí v zavádění vysokorychlostního internetu je prioritou Českého telekomunikačního úřadu. Problematika, spjatá s řadou zákonů a vyhlášek, může být někdy nepřehledná, proto se náš příspěvek snažil vše důležité zasadit do praktického rámce. Účastníci si odnesli mnoho informací, příkladů a kontaktů, ke kterým se díky záznamu webináře mohou i opakovaně vracet,“ připomněla vedoucí Jednotného informačního místa zřízeného ČTÚ Martina Mihalovíčová.

Webinář navazoval na předchozí ze začátku dubna. BCO – projekt MPO, který poskytuje pomoc se zaváděním vysokorychlostního internetu přímo v konkrétních městech a obcích – poté kontaktovala řada starostů a pracovníků IT oddělení radnic a obecních úřadů. „Jsme připraveni pomoci řešit konkrétní problémy, podávat další informace a poskytovat příklady dobré praxe. To je ostatně smysl celého našeho projektu. Kontaktovat nás je snadné, například přes stránky https://bconetwork.cz/. Na podněty reagujeme do několika pracovních dnů,“ dodal vedoucí projektu BCO Michal Manhart.*

SEZNAM KRAJSKÝCH KOORDINÁTORŮ BCO ČR

Kraje ČR a jména úz. koordinátorů

KrajKoordinátor 
JihočeskýBc. et Bc. Tomáš Novákkontaktovat
JihomoravskýMgr. Marek Sovkakontaktovat
KarlovarskýBc. Jana Vinšovákontaktovat
KrálovéhradeckýMgr. Josef Minář, Dis.kontaktovat
LibereckýMgr. Ing. Roman Hakenkontaktovat
MoravskoslezskýIng. Andreas Hahnkontaktovat
OlomouckýVladimír Matoušekkontaktovat
PardubickýMgr. Bc. Tomáš Krátkýkontaktovat
PlzeňskýIng. Michal Lašťovkakontaktovat
Středočeský-dle sousedního kraje-kontaktovat
ÚsteckýIng. Štěpán Beneškontaktovat
VysočinaMgr. Gustav Charouzekkontaktovat
ZlínskýMgr. Zdeněk Dvořákkontaktovat

/zr/

Záznam webináře je k dispozici na Webinář - Vysokorychlostní internet dostupný pro města a obce - YouTube

 

Ilustrační foto: archiv MPO

 

Nároky domácností na kvalitu internetového připojení se zvyšují. Polovina lidí je ochotna si za rychlost připlatit průměrně až 275 korun měsíčně navíc. Souvisí to i s pandemií koronaviru, protože 77 % respondentů nyní využívá připojení pro práci z domova a 56 % z dotázaných domácností pro on-line výuku. Téměř třetině lidí se právě kvůli těmto zvýšeným nárokům na přenos dat zhoršila kvalita připojení. Vyplývá to z pravidelného průzkumu, který uskutečnila poradenská skupina Grant Thornton ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu.

„Průzkum ukázal, že lidé jsou častěji ochotni si připlatit za super rychlý internet, který chce již 58 % respondentů. A 45 % lidí je ochotno ke svým současným výdajům za internet připlatit v průměru dalších 275 korun měsíčně,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

„Informace o tom, jak jsou obyvatelé spokojeni s rychlostí a cenou za připojení k internetu a jakou mají představu o připojení domácností k internetu v budoucnu, jsou pro nás velmi důležité. Tato data nám totiž umožňují dále plánovat rozvoj internetového připojení v České republice,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro fondy EU Marian Piecha.  

Jak dále vyplynulo z průzkumu, zvyšující se nároky na připojení se projevují i tím, že přibývají optické přípojky, které umožňují rychlost přenosu dat až 1 Gb/s (21 % respondentů). Naopak pozvolna klesá kabelový (29 % respondentů) a bezdrátový internet. Bezdrátové připojení i tak zůstává mezi respondenty dominantní, má ho 38 % domácností. Uživatelé nyní stále více využívají rychlostí připojení nad 100 Mb/s (28 % respondentů).

„Málokdo si před rokem dokázal představit, jak téměř ze dne na den vzroste význam internetového připojení v domácnostech. Kdy se na home office přemístí nemalá část kancelářské populace, a kdy se ve stejný čas zastaví život ve školách a výuka se přesune do online režimu. V těchto časech se domácí internetové připojení stalo klíčovým nástrojem, bez kterého se školní výuka a práce z domova neobejde. Oproti loňsku a v kontextu pandemie tak pozorujeme významný posun na trhu,“ říká partner Grant Thornton Advisory Zbyněk Bolcek.

Počet uživatelů narostl

Rychlost připojení se zvyšuje zejména proto, že téměř 77 % respondentů nyní využívá domácí připojení pro práci z domova (před rokem to bylo 48 %) a 56 % pro domácí výuku. Přitom víc než polovina z těchto uživatelů deklarovala, že za poslední rok se tento způsob využívání domácího připojení zásadně zvýšil. Domácnosti potvrzují, že se spotřeba zvýšila prakticky u všech služeb, ke kterým internetovou přípojku využívají. Kromě práce a školy jde o posílání e-mailů, zpravodajství, televizi či on-line hry a další služby. Zajímavostí je, že i když většina respondentů využívá domácí připojení k práci, pouze 3,6 % z nich dostává od zaměstnavatele na domácí internetové připojení příspěvek.

V souvislostí s pandemií koronaviru téměř třetina lidí (29,4 %) zaznamenala zhoršení kvality domácího internetového připojení. Víc než 25 % nespokojených uživatelů se pokoušelo o změnu poskytovatele, zrealizovat ji se podařilo pouze 7,3 % z nich. Celkově se ale spokojenost respondentů ve srovnání s předchozím rokem o 4 % zvýšila na celkových 60 %. Nejvyšší spokojenost byla v Plzeňském kraji (32 % nespokojených), nejnižší (cca 52 % nespokojených) naopak v kraji Karlovarském, Středočeském a Pardubickém.

Obvyklá měsíční platba za připojení bez ohledu na rychlost se pohybuje od 350 do 500 Kč (43 % respondentů). Existují zde významné regionální rozdíly -  k nejdražším oblastem patří Praha a Karlovarský kraj (36 % respondentů platí víc než 500 Kč), k nejlevnějším regionům naopak Jihočeský a Plzeňský kraj (77 %, resp. 55 % respondentů, platí méně než 350 Kč).

Druhý ročník celorepublikového průzkumu se uskutečnil na přelomu listopadu a prosince loňského roku. Zúčastnilo se ho téměř 6 tisíc domácností. Na dané věci se ve spolupráci s jednotlivými kraji významně podílelo Ministerstvem průmyslu a obchodu.*

/zr/

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down