Sdružení místních samospráv ČR se rozhodlo udělovat nejen cenu za počin roku rozvíjející samosprávu v České republice, ale i „anticenu“ pro tři nejhorší činy vůči životu a praktickému fungování místních samospráv v naší zemi.

Během 3. ročníku konference SAMOSPRÁVY 2017, jež se konala 1. prosince v Brně a kterou Sdružení místních samospráv ČR (SMS) uspořádalo společně s Institutem veřejné správy Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, byla poprvé udělena cena za tzv. Přešlap roku 2017. Cena je určena třem legislativním novinkám, výrokům, nebo činům vůči místním samosprávám v daném roce, které výrazně negativně ovlivnily život v obcích.

Při konferenci starostové v tajné volbě vybírali ze sedmi kandidátů – nejvíce diskutovaných negativních počinů, jimiž se menší obce prostřednictvím SMS v uplynulém roce zabývaly. Konkrétně šlo o elektronickou evidenci tržeb (EET), evropské obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), novelu zákona o střetu zájmů, výrok ministryně pro místní rozvoj o nutnosti slučovat malé obce, zvýšení autorských poplatků ze strany Ochranného svazu autorského (OSA), zákon o rozpočtové odpovědnosti a protikuřácký zákon.

Každý účastník mohl vybrat tři činy a seřadit je od nejhoršího po „méně nejhorší“ skutek. Téměř polovinou hlasů byla za největší Přešlap roku 2017 vybrána nová podoba zákona o střetu zájmů a z ní plynoucí hrozba nezájmu schopných občanů o účast v zastupitelstvech obcí. Na druhém místě se se čtvrtinou hlasů umístila aplikace nařízení o ochraně osobních údajů a její výrazná administrativní a finanční zátěž na obce a případně zřizované školy. Na třetím, bronzovém místě, se umístila ministryně pro místní rozvoj v demisi Karla Šlechtová a její výrok o nutnosti slučování malých obcí, který pronesla na podzim letošního roku.

Protože žádná cena nemohla být předána ani jednomu výherci, bude jim zaslána poštou.*

/zr/

 

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová vyhlásila výzvu na podání žádostí o dotace pro města a obce, které se v sociálně vyloučených lokalitách potýkají s chátrajícími budovami. Pro žadatele je připraveno opět 100 milionů korun. Během dvou let existence tohoto programu již Ministerstvo pro místní rozvoj podpořilo celkem 58 projektů po celé České republice za zhruba 160 milionů korun. Žádosti lze podávat od 7. listopadu do 25. ledna 2018. Dotace bude poskytována až do výše 80 % skutečně vynaložených uznatelných nákladů akce a její čerpání může být rozloženo do dvou let.

"Původně byl tento program naplánovaný jen na tři roky. Avšak vzhledem k tomu, že problém s objekty v nevyhovujícím technickém stavu, které je třeba odstranit, a uvolnit tak prostor dalšímu rozvoji, je stále aktuální, připravujeme jeho prodloužení o další tři roky. Řada měst a obcí na demolice rozpadlých a nevyužitých budov nemá ve svém rozpočtu finance. Pomáháme jim tak s řešením této kritické situace a zároveň chceme, aby se na zkultivovaném území odehrály návazné projekty ve prospěch místních obyvatel,“ uvedla ministryně Karla Šlechtová.

Demolice objektu bude následována celkovou revitalizací prostoru, včetně možné výstavby objektu, který ale bude sloužit jinému účelu než sociálnímu bydlení (školské zařízení, komunitní centrum, sportovní zařízení atd.). Žadatelem v tomto podprogramu mohou být obce, které mají ve svém katastru sociálně vyloučenou lokalitu (SVL) přímo ve svém katastru, nebo obec, která se nachází ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, kde se SVL nachází. Více informací naleznete na: https://www.mmr.cz/cs/Regionalni-politika-a-cestovni-ruch/Podpora-regionu/Programy-Dotace/Demolice-budov-v-socialne-vyloucenych-lokalitach-2018.

Ministerstvo pro místní rozvoj z národních dotací vyhlásilo již dříve také výzvy z programu Podpora obnovy a rozvoje venkova, kde obce mohou získat dotace například na obnovu místních komunikací či dětská hřiště a tělocvičny, či z programu Podpora bydlení, který je určen na výstavbu podporovaných bytů, jež jsou určeny především k poskytování sociálního bydlení pro seniory a osoby, které mají ztížený přístup k bydlení v důsledku své nepříznivé sociální situace způsobené věkem nebo zdravotním stavem.

Vyhlášeny byly i dotační tituly na pořízení územních plánů obcí a program pro obce a kraje postižené živelní pohromou. Celkem tak zatím Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo výzvy z národních dotací (vč. dotací na demolice) za téměř jednu miliardu korun.*

/zr/

 

Na snímku:

Ministryně Karla Šlechtová se loni účastnila demolice dvou panelových domů na sídlišti Chánov v Mostě. Také tato demolice byla podpořena z programu Demolice zchátralých budov v sociálně vyloučených lokalitách

Foto: archiv MMR

 

Není dobré samosprávám připravovat jedno překvapení za druhým, všichni jsme na jedné lodi. Tak lze shrnout výsledky jednání včera v Praze ukončené dvoudenní jubilejní celostátní finanční konference, kterou už podvacáté uspořádal Svaz měst a obcí ČR.

Jde o akci, na níž se slovy předsedy SMO ČR a starosty Kyjova Františka Lukla debatuje, inspiruje a tvoří. Na té letošní, které se zúčastnilo více než tři sta lidí, tak už první den zazněly priority, které samosprávy chtějí řešit s novou vládou. Znějí: Změna v systému zveřejňování oznámení o majetku členů zastupitelstev, změna Ústavy ČR (tak, aby stanovovala povinnosti státu, že pokud samosprávám přidá povinnosti, musí jim na to dát také peníze) a odstranění duplicit často i multiplicit kontrol. Dnes města a obce kontrolují různé orgány na totéž s různými, a jak potvrzují i soudy, často s nesprávnými závěry.

„Vláda, zákonodárci a zastupitelé jsou na jedné lodi. Není možné si dělat naschvály nebo spolu nekomunikovat a nespolupracovat. Odnesli bychom to všichni,“ konstatoval předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodal: „Proto je třeba nastavit systémové financování samospráv, odstranit duplicitu kontrol a velmi citlivě řešit zveřejňování majetkových přiznání zastupitelů tak, aby to nebylo zneužitelné. Rovněž bychom měli spojit síly při nastavování nového programového období pro dotace z Evropské unie. Proto ve Svazu děláme velký projekt Centra společných služeb, která díky meziobecní spolupráci šetří starostům peníze i čas.“

Podle Františka Lukla to byly velmi přínosné roky a velmi dobrá spolupráce s končící vládou. Končícím ministrům poděkoval za to, že vyslyšeli prosbu na změnu rozpočtového určení daní, zajistili financování veřejného opatrovnictví, nastavili dobrovolný vstup do systému sociálního bydlení či nalezli národní zdroje na financování místních komunikací, které nebylo možné dotovat z Evropské unie.

„Nyní při vyjednávání o dotačních podmínkách nového programového období požadujeme, aby Evropská komise významně brala v potaz Českou republiku. Jednáme s ní už přes rok a já velmi usiluji o to, aby v tom naše země hrála prim,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová s tím, že "pokud chceme získat na rozvoj České republiky co nejvíc peněz, potřebujeme silné nastavení". Jak dále vysvětlila, "právě teď je třeba myslet na to, že v dalším programovém období finančních prostředků nebude tolik, víc půjdou na výzkum a vývoj a potřeby měst a obcí tak bude třeba více pokrývat ze státního rozpočtu“.

Podle Karly Šlechtové bude klíčovým dokumentem nová Strategie regionálního rozvoje, kterou resort pro místní rozvoj připravuje. Do přípravy by se měly aktivně zapojit všechny obce. Ministryně také poděkovala za spolupráci se Svazem měst a obcí ČR a připomněla, že to byly právě samosprávy, které byly největšími příjemci dotací na e-government. V souvislosti s duplicitami kontrol podotkla, že nelze čekat, že Evropská unie přestane obce a města kontrolovat, je však třeba řešit, co se kontroluje.

„Kontroly samospráv se nesmí křížit. Na města a obce dopadla během roku některá nesystémová opatření, úkolem nové vlády bude tuto oblast zjednodušit,“ připomněl ministr financí Ivan Pilný a dodal: „Není dobré připravovat obcím náhlá překvapení. Například majetkové přiznání, které musí každý zastupitel nově povinně vyplňovat, je skutečně složité. O to více oceňuji vynikající hospodaření měst a obcí, i díky nim Česká republika v loňském roce dosáhla v sektoru vládních institucí přebytku.“

Správným trendem je podle Ivana Pilného decentralizace financování. Tedy fakt, že peníze do území jdou z míst, kde život v dané lokalitě skutečně znají. Doufá, že se v něm bude pokračovat. Stejně jako v práci starostů, kterou ministr označil za úžasnou a představitelům měst a obcí za ni rovněž poděkoval.

Usnadnit práci starostů by mohlo snížení administrativy. I o ní se  na celostátní finanční konferenci hodně diskutovalo. Například v souvislosti s tím, že různé resorty od měst a obcí požadují stejná data. Rozumné by bylo, aby si ministerstva a státní úřady (například ČSÚ) data mezi sebou sdílely a samosprávy nezatěžovaly sběrem stejných informací. Právě tím by se měl zabývat aktuálně připravovaný nový projekt Svazu měst a obcí ČR.

/tz/

Na dnes v Praze zahájené dvoudenní XX. celostátní finanční konferenci Svazu měst a obcí ČR mezi tuze očekávanými řečníky patřila i ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Ta mj. zdůraznila, že stojíme před nutností reformy veřejné správy. Zásadní změnou bude muset projít i zákon o obcích, přičemž ministryně dodala, že obcí máme příliš mnoho.

Nicméně Karla Šlechtová by se nevydala cestou rušení obcí, nýbrž by volila jejich slučování. Také v této souvislosti vyzvala Svaz měst a obcí ČR, aby byl Ministerstvu pro místní rozvoj nápomocen sběrem dat o tom, jak fungují například dobrovolné svazky obcí, mikroregiony, různé formy meziobecní spolupráce či centra společných služeb. Rovněž nová Strategie regionálního rozvoje musí být podle Karly Šlechtové opřena nikoliv pouze o kraje, ale hlavně o obce.
Na následné tiskové konferenci na dotaz Moderní obce Karla Šlechtová upřesnila, že už nyní je jasné, že v příštím programovém období EU budou evropské dotační programy nastaveny zásadně jinak než dosud. Mnohem více budou zejména podporovány aktivity v oblasti vědy a výzkumu, inovací apod., aby Evropská unie byla konkurenceschopnější vůči Spojeným státům, Číně, Rusku...

Vůbec proto nelze počítat například s tím, že by z evropských peněz byly dotovány třeba rekonstrukce místních komunikací. Už teď Evropská komise s dotačními penězi nepočítá pro obce do tří tisíc obyvatel (na rozdíl od MMR, které na ně penězi z národních zdrojů zatím stále pamatuje), a prohlubování tohoto trendu, totiž podpora především velkých celků typu metropolitních oblastí a aglomerací, se zdá být nevyhnutelné. To je zřejmé už nyní při využívání nástrojů územního rozvoje, k nimž rovněž patří integrované územní investice (ITI – Integrated Territorial Investments). Navíc v příštím programovém období s odchodem Velké Británie z EU bude dotačních peněz podstatně méně, možná až o pětinu než dosud.*

/rš/

 

Na snímku: Z dnešní tiskové konference v rámci Celostátní finanční konference SMO ČR, kde na dotazy novinářů odpovídala ministryně Karla Šlechtová s předsedou Svazu a starostou Kyjova Františkem Luklem
Foto: Ivan Ryšavý

Výsledky letos již třetího ročníku soutěže Komunální politik roku 2017 byly včera odpoledne slavnostně oznámeny v sídle Poslanecké sněmovny v Praze. Soutěž, kterou každoročně vyhlašuje časopis Moderní obec spolu s vydavatelstvím Profi Press s. r. o., i tentokrát získala záštitu ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové.

Spolupořadateli soutěže jsou Svaz měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR, vyhlášení výsledků podpořily Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR a Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Smyslem soutěže je zviditelnit inspirativní a občansky přínosné projekty uskutečněné v obcích a městech a ocenit osobnosti z komunální politiky, které se významně zasadily o jejich realizaci. V letošním ročníku soutěže bylo vypsáno sedm kategorií, z jejichž vítězů hodnotitelská komise vybrala celkového vítěze, který obdržel titul Komunální politik roku 2017. Vítěz každé kategorie získal pamětní list a artefakt z českého křišťálu v podobě srdce v otevřených dlaních, od partnera dané kategorií také symbolický šek na dvacet tisíc korun pro své město či obec.

Na vyhlášení výsledků soutěže byli pozvání všichni její účastníci a partneři soutěže. Ministryni Karlu Šlechtovou při slavnostním ceremoniálu zastupovala státní tajemnice Ministerstva pro místní rozvoj Zdeňka Pikešová, pozvání na akci přijala také ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Přítomni byli rovněž poslanci, senátoři a představitelé ústředních orgánů státní správy.

V kategorii Sociální projekt roku zvítězila Sylva Kováčiková, místostarostka města Bílovce (okres Nový Jičín), za projekt Secesní Salchrova vila v Bílovci rozsvítila podzim života našim seniorům. Cenu za Sylvu Kováčikovou z rukou ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové převzal starosta Bílovce Pavel Mrva. Symbolický šek mu předal zástupce společnosti ELEKTROWIN Jan Marxt.

Projektem Dětská skupina Peřinka se v kategorii Děti a rodiče prosadila Brigita Petrášová, starostka obce Morkůvky na Břeclavsku, Prvním gratulantem, který jí také předal cenu, byl náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký. Symbolický šek jí za partnera kategorie na podium přinesl ředitel společnosti hřiště.cz Ladislav Fuxa.

V kategorii Sport a veřejné zdraví patří prvenství Jiřímu Horákovi, starostovi obce Vysoká nad Labem v okrese Hradec Králové, za projekt Sportovní areál Vysoká nad Labem. Cenu za vítězství převzal od senátora Zbyňka Linharta, předsedy Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR. Symbolický šek vítězi předala advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, zakladatelka společnosti MUNICIPAL – Centrum vzdělávání a odborných služeb.

Křišťálové srdce za vítězství v kategorii Kulturní a vzdělávací činnost si ze slavnostního odpoledne odnesl Tomáš Hájek, starosta městyse Ostrovačice (okres Brno-venkov), za projekt Přístavba Základní školy a Mateřské školy Ostrovačice a výstavba víceúčelového sportoviště. Cenu a šek mu předal ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstva vnitra David Sláma a zakladatel projektu Mobilní rozhlas Ondřej Švrček.

Kategorii Odpadové hospodářství ovládl Tomáš Šulák, starosta obce Veselíčko na Přerovsku, díky projektu Kompostárna Veselíčko a odpadová spolupráce v MAS Moravská brána. Cenu za vítězství převzal z rukou ředitele České inspekce životního prostředí Erika Geusse, symbolický šek mu za společnost EKO-KOM předal její provozní ředitel Petr Šikýř.

Projekt Rozkvetlý Liberec a  komunitní plánování ploch zeleně, jehož nositelkou je náměstkyně primátora Liberce Karolína Hrbková, byl hodnotitelskou komisí soutěže vybrán jako nejlepší v kategorii Veřejná zeleň. Ocenění za prvenství obdržela z rukou výkonného ředitele Svazu měst a obcí ČR Pavla Drahovzala, symbolický šek jí za partnera kategorie – společnost Pekass, předal David Procházka.

V kategorii Utváření veřejného prostoru zvítězil projekt Náves Velká Polom starostky Ludmily Bubeníkové ze stejnojmenné obce v okrese Ostrava-město. Jako první ji na podiu pozdravil a cenu jí předal místopředseda Sdružení místních samospráv ČR Radim Sršeň. Partnerem kategorie byla společnost Zebra Group, jejíž jednatel Petr Řihák Ludmile Bubeníkové daroval pro Velkou Polom symbolický šek.

Hodnotitelská komise soutěže udělila i svoji zvláštní cenu. Ta patří starostce Třince Věře Palkovské za projekt Pořízení elektrobusů pro MHD Třinec. Na slavnostním ceremoniálu ji zastupovala členka zastupitelstva města Milada Hejmejová, které cenu předal senátor Miloš Vystrčil, jenž vyhlašovatelům soutěže při její přípravě před více než dvěma roky ochotně radil.

Celkovou vítězkou soutěže byla vyhlášena a z rukou státní tajemnice Ministerstva pro místní rozvoj Zdeňky Pikešové převzala titul Komunální politik roku 2017 starostka Velké Polomi Ludmila Bubeníková.

Na závěr slavnostního ceremoniálu ředitel vydavatelství Profi Press s. r. o. Martin Sedláček všem oceněným, ale také všem dalším účastníkům soutěže poděkoval a pozval je do jejího příštího ročníku. Dosavadní název soutěže se od roku 2018 změní na Komunální projekt roku, zůstane však její členění na jednotlivé kategorie, přičemž celkový vítěz soutěže obdrží – jako dosud – titul Komunální politik roku.

Pohodovou atmosféru vyhlášení výsledků soutěže ukončeného slavnostním rautem zpříjemnily swingové evergreeny v podání zpěvačky Petry Ernyei za doprovodu Jazz Duet. Moderátorkou odpoledne byla Jolana Voldánová.

/rš/

 

Na snímku nahoře:

Ludmila Bubeníková, celková vítězka soutěže Komunální politik roku 2017, s cenou z českého křišťálu v podobě srdce v otevřených dlaních

 

Snímky ve fotogalerii dole:

Hromadný snímek všech oceněných v letošním ročníku soutěže Komunální politik roku 2017 i s osobnostmi, které jednotlivá ocenění předávaly, a s partnery jednotlivých kategorií

Snímky vítězů jednotlivých kategorií s předávajícími osobnostmi a zástupci partnerů

Ministerstvo pro místní rozvoj, které spravuje Integrovaný regionální operační program (IROP), uzavřelo hodnocení výzev na podporu komunitních center a právě finišuje s hodnocením výzev na podporu infrastruktury sociálních služeb. Celkem jsou pro žadatele připraveny dvě miliardy korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Dotace získá více než 150 projektů infrastruktury sociálních služeb a 53 projektů komunitních center, které vytvářejí zázemí pro téměř 300 sociálních služeb.

„Zřizování komunitních center v našich městech a obcích je třeba podporovat, stejně tak jako sociální služby. Už nyní proto plánujeme druhé kolo výzev na podporu infrastruktury sociálních služeb. K jejich vyhlášení by mělo dojít v březnu příštího roku,“ upozorňuje ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Náklady jednotlivých projektů podporujících vznik komunitních center či vytváření podmínek pro kvalitní poskytování sociálních služeb se pohybují v rozmezí stovek tisíc (např. nákup vozidel terénní sociální služby) až po několik desítek milionů. Jedním z nejobjemnějších schválených projektů je kutnohorský projekt „Plujeme do Přístavu“ s podporou z EU v hodnotě 35 milionů korun. Jeho hlavním cílem je zvýšení kvality a dostupnosti sociální rehabilitace, sociálně aktivizačních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením a sociálně terapeutické dílny.

Ještě větším je pak opavský projekt „Zřízení služby následné péče“ v celkové hodnotě 51 milionů korun z EU, který nabízí novou službu sociální prevence, a to následnou péči pro osoby s chronickým duševním onemocněním pro 24 uživatelů. Zařízení následné péče vznikne v areálu Psychiatrické nemocnice v Opavě a umožní poskytnout mezičlánek mezi ústavní zdravotní a domácí péčí pro klienty, kterým již jejich zdravotní stav dovolí samostatné bydlení, avšak stále vyžadují pomoc a péči při návratu do běžného života.

Komunitní centra: převis poptávky

O dotaci v rámci tohoto programu žádaly především obce. Sešlo se celkem 50 projektů, přičemž 20 žadatelů zůstalo neuspokojeno. Celková alokace je 700 milionů korun. Jak uvedl náměstek ministryně Zdeněk Semorád, ministerstvo počítá s tím, že obce ušetří na výběrových řízeních, tím pádem by mohli být uspokojováni další žadatelé, ketří neuspěli.

V oblasti komunitních center s limitem výše evropské dotace 17 milionů korun využilo nabídku hned několik projektových záměrů – např. komunitní centra v Pacově, Ostravě, v Třebíči, Kopřivnici nebo ve Valašském Meziříčí. Zde všude se obyvatelé mohou těšit na veřejná víceúčelová zařízení, ve kterých se setkávají členové komunity za účelem realizace sociálních, vzdělávacích, kulturních a rekreačních aktivit s cílem zlepšit sociální situaci jednotlivců a komunity jako celku.*

Přehled schválených a podpořených projektů naleznete (viz soubor Přehled schválených projektů) zde.

Další informace k výzvám naleznete zde.

/TZ MMR/

Česká republika bude z Evropského fondu pro regionální rozvoj čerpat výhradně do oblasti kulturního dědictví až 11 mld. Kč. Tato jedinečná částka je poslední příležitostí tak velkého rozsahu, jež mohou z evropských dotací naše památky získat. V Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) je v současné době realizováno již 99 projektů obnovy památek, muzeí a knihoven za 5,25 mld. Kč. Dalších 80 projektů památek je v procesu hodnocení a postupně si rozdělí zhruba další 3 mld. Kč. Krajská a státem zřizovaná muzea a krajské knihovny mohou stále podávat žádosti o podporu, se zaměřením na vznik nových expozic a depozitářů či zvýšení ochrany sbírkových a knihovních fondů.

„Obnova památek je důležitá pro zachování kulturního dědictví naší země a atraktivity českých regionů. Už brzy díky těmto dotacím získá novou vizáž například hrad Kost nebo kolonáda haly Vincentka v Luhačovicích.  Největší objem dotací směřuje zejména na revitalizaci památek zapsaných na seznamu UNESCO a dále pak na některé národní kulturní památky,“ konstatovala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Největší objem dotací směřuje zejména na revitalizaci památek zapsaných na Indikativním seznamu UNESCO, například jsou to Lázně Luhačovice, Žatec – město chmele, a dále pak na některé národní kulturní památky atp. Výjimečnost tak rozsáhlých investic do našeho kulturního dědictví nelze spatřovat jen v samotném rozsahu, ale především v obsahu. Nejedná se totiž o pouhou obnovu památek jako takových, ale každý projekt přináší našemu kulturnímu dědictví určitou přidanou hodnotu.

Příkladem je obnova barokního hospitálu Kuks, který jako jediný projekt v České republice získal v letošním roce cenu Grand Prix v rámci ocenění Europa Nostra a jenž ojedinělým způsobem propojil revitalizaci objektu s navrácením kulturně-společenského života například prostřednictvím bylinné zahrady apod. Tento projekt byl uskutečněn v minulém programovém období díky dotaci z Integrovaného operačního programu.

Mezi nejzajímavější podpořené projekty IROP patří například obnova svatoprokopského areálu na Sázavě (dotace EU ve výši 101 mil. Kč), dále projekt Stará Boleslav – kolébka české státnosti (dotace EU 98,7 mil. Kč), revitalizace hradu Kost (dotace EU 75,1 mil. Kč), revitalizace kolonády haly Vincentka v Luhačovicích (dotace EU 88 mil. Kč) atd.

V oblasti kulturního dědictví IROP bylo dosud vyhlášeno osm výzev, z nichž tři jsou již ukončené (dvě výzvy na Revitalizace vybraných památek a jedna výzva na Muzea).

IROP navázal na úspěchy a zkušenosti IOP (Integrovaný operační program) a ROP (Regionální operační programy). Především v IOP bylo realizováno několik stěžejních projektů revitalizace památek, k nimž patří nejen již zmíněná obnova hospitálu Kuks, ale také vznik Centra sklářského umění ve sklářské huti František v Sázavě s bohatými edukačními aktivitami, dále revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli nebo zpřístupnění a nové využití Národní kulturní památky Vítkovice a dolu Hlubina. Ve srovnání s již dříve realizovanými projekty IOP se v IROP měnily některé podmínky, například v jednom projektu lze čerpat dotaci maximálně 124 respektive 246 mil. Kč, pokud je památka zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Integrovaný regionální operační program (IROP) dosud vyhlásil již 77 výzev v celkové hodnotě přesahující 115 mld. Kč. Program je obecně zaměřený na vylepšení kvality života v různých částech republiky. Kulturní dědictví je jednou z mnoha oblastí zaměření. K dalším patří například rozvoj infrastruktury atp.*

/zr/

K foto:

Obnova barokního hospitálu Kuks jako jediný projekt v České republice získala v letošním roce cenu Grand Prix v rámci ocenění Europa Nostra

Foto: archiv

 

Poté, co letos v červnu na Pražském hradě ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová předala ocenění vítězům kategorií MODEL a OSOBNOST SMART CITY 2017, vybrala v závěru září Odborná porota národní soutěže CHYTRÁ MĚSTA PRO BUDOUCNOST vítěze také v kategoriích PROJEKT a IDEA 2017.

Z nominovaných řešení, která do soutěže přihlásili jak představitelé veřejné správy, tak dodavatelé chytrých řešení, určili porotci soutěže ve druhém kole hodnocení i na základě  výsledků osobních návštěv a pohovorů držitele titulů CHYTRÁ OBEC, CHYTRÉ MĚSTO, CHYTRÝ REGION a CHYTRÁ IDEA SMART CITY.

Kategorie PROJEKT představuje realizovaná chytrá řešení, ať již v plném či pilotním provozu. Hodnocení odráží míru jejich proveditelnosti, udržitelnosti, dosažených úspor, využití opendat a zapojení občanů. Porota nejvýše ocenila tyto obce a tyto projekty:

Ve velikostní kategorii do 10 tisíc obyvatel získala titul CHYTRÁ OBEC 2017 obec HODONICE za projekt Řešení mapových služeb GisOnline. Obec uskutečnila uživatelsky jednoduchý systém webové mapové aplikace “na míru”, která je velmi efektivním, přesným a pravidelně aktualizovaným řešením pro evidenci, řízení a správu majetku. Jde o rozhraní, které obec publikuje široké veřejnosti a zejména svým občanům.

Ve velikostní kategorii 10 až 50 tisíc obyvatel se pro rok 2017 stalo nositelem titulu CHYTRÉ  MĚSTO město Písek za projekt Veřejná část energetického portálu.
Město Písek s dodavatelskou společností ENESA v rámci naplňování pilířů Inteligentní energetika a služby a Integrované struktury a ICT ideového dokumentu Modrožluté knihy Smart Písek provozuje veřejnou část energetického portálu, který zpřístupňuje vybraná statistická data formou opendat široké veřejnosti.

Ve velikostní kategorii město nad 50 tisíc obyvatel zvítězilo a titul CHYTRÝ REGION obdrželo statutární město BRNO za projekt Brňáci pro Brno s efektivním hlášením závad na komunikačních plochách s podporou mobilní aplikace, platformy Google Maps a GPS. Přihlašovatelem projektu je společnost Brněnské komunikace (BKOM), jejímž zřizovatelem je statutární město Brno. Efektivnost projektu spočívá v jeho ověřeném fungování díky jednoduchosti, operativnosti a selekci přístupu při řešení závad nejen na místních komunikacích, ale i silnic II. a III. třídy na území města. Občan tak získává průběžnou kontrolu nad řešením závady od jejího nahlášení, až po vyřešení.

Titul CHYTRÝ REGION získal pro rok 2017 Moravskoslezský kraj za svůj projekt Koncepce a vize Chytřejší kraj. Koncepce vychází ze záměru ušetřit občanům na území celého Moravskoslezského kraje čas, finanční prostředky a zvyšovat kvalitu jejich života díky ucelenému systému moderních informačních technologií a inovací, které tvoří logický propojený celek, který má rovněž snížit odliv mladých talentovaných obyvatel kraje. Realizace projektu probíhá v široké spolupráci veřejných, soukromých, akademických i neziskových organizací. Cílem je rovněž export konceptu za hranice kraje.

První ročník soutěže CHYTRÁ MĚSTA PRO BUDOUCNOST má svého vítěze i v kategorii CHYTRÁ IDEA SMART CITY, kde se prezentují záměry a rozvojové trendy, které ještě neprošly realizací, jsou diskutovány v komunitě SMART CITY a mohou být součástí dlouhodobějších rozvojových trendů. Inspirují stakeholdery k diskuzím, setkávání, tříbení myšlenek a hlubším úvahám v přípravě aktivit v duchu pravidel metodik SMART CITY.
Odborná porota vybrala jako vítěze této kategorie ideu společnosti M.C.TRITON  nazvanou Chytrá řešení v souladu s potřebami měst a regionů. Představuje vizi vycházející ze skutečnosti, že “město není chytré natolik, nakolik pořizuje chytré technologie. Chytrost města je především v jeho strategické prozíravosti. Město by mělo mít pod kontrolou své rozvojové projekty a jejich souvislosti”. Tuto vizi chce M.C.TRITON zhmotnit - chce se stát průvodcem při zavádění konceptu chytrého města a chytrého regionu zaměřeného především na proces implementace jednotlivých chytrých řešení.

Odborná porota dále udělila zvláštní ceny ve dvou oblastech:

AKTIVITY STARTUPŮ v konceptu SMART CITY.  V této oblasti byla zvláštní cena udělena projektu  Aplikace pro predikci obsazenosti parkovacích míst v reálném čase, který vytvořila společnost e-Parkomat . Toto řešení nabízí díky anonymizovanému sledování mobilních zařízení v rámci mobilní sítě mimořádně přesný způsob predikce parkovacích míst a navigace v reálném čase a současně i  generování datových souborů k možnému praktickému využití pro správu a budování měst.

HOSPODAŘENÍ S VODOU.  Další oblastí, která  reaguje  na aktuální celospolečensky diskutovanou problematiku, je oblast hospodaření s vodou. Zde byla zvláštní cena poroty udělena projektu Chytrý monitoring vodoměrů pro oblast vodního hospodářství, který do soutěže přihlásil OVAK (Ostravské vodovody a kanalizace). Oceněn byl významný přínos tohoto řešení pro hospodaření s pitnou vodou.
Druhým projektem v této oblasti, který získal zvláštní cenu poroty je Architektonický návrh využívající trendy odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky, který vytvořila společnost LIKO-s. Její projekt unikátním způsobem reaguje na globální trendy související se změnou klimatu s konkrétním řešením v praxi: zadržování vody, udržení zdravého prostředí a klimatu, hospodaření s vodou díky zeleným střechám, zeleným stěnám a vertikálnímu kořenovému čištění odpadních vod.

Soutěž Chytrá města pro budoucnost  je první soutěží svého druhu v České republice. Má za cíl objevovat nové trendy, propagovat SMART CITY projekty a podporovat obce, města i kraje ve sdílení a dobré praxi využívání nejmodernějších postupů v zájmu reálného zlepšení kvality života lidí v České republice. Mediálním partnerem je i odborný měsíčník Moderní obec.*

V závěru roku 2017 bude vyhlášen druhý ročník soutěže. K soutěži více na: www.soutezchytramesta.cz .

/tz/

Výsledky soutěže Vesnice roku 2017 jsou známy! Titul Vesnice roku získala obec Heřmanov z Kraje Vysočina. Na druhé příčce se umístila obec Lukavice z Pardubického kraje a třetí místo obsadila obec Slavkov ze Zlínského kraje. Vítězové již 23. ročníku byli za účasti ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové a ministra zemědělství Mariana Jurečky slavnostně vyhlášeni v Luhačovicích.

Podle starostky Heřmanova Pavly Chadimové největší devízou malé obce s dvěma stovkami obyvatel je to, že tam lidé opravdu drží za jeden provaz.

„Soutěž Vesnice roku v Programu obnovy venkova se v uplynulých třiadvaceti letech stala fenoménem českého, moravského a slezského venkova. Jejím cílem je mimo jiné povzbudit obyvatele obcí k aktivní účasti na rozvoji svého domova, otevřít rozmanitost a pestrost programů obnovy vesnic a upozornit širokou veřejnost na význam našeho venkova. Děkuji nejen vítězům, ale i všem dalším zúčastněným obcím a už nyní se těším na příští ročník,“ řekla při příležitosti předání cen ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.
Letos se do soutěže přihlásilo 213 obcí ze třinácti krajů České republiky. Účastníci byli posuzováni odbornou porotou v několika oblastech. Do finále postoupili ti, kteří zvítězili v krajském kole a získali tak Zlatou stuhu.
V rámci celostátního kola byla již potřetí udělena také „Vesnice roku 2017 – Cena veřejnosti“, kterou předal předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl. Cena putuje do obce Slavkov ze Zlínského kraje. Ministryně Karla Šlechtová mimo jiné vyhlásila i vítěze „koláčové ceny“ za nejlepší domácí koláče. Tu získala obec Břasy z Plzeňského kraje. Kompletní výsledky soutěže můžete zhlédnout na internetových stránkách www.vesniceroku.cz.

O titul Vesnice roku 2017 letos soutěžilo 213 obcí z celé České republiky. Ministerstvo pro místní rozvoj každoročně poskytuje oceněným obcím až 32 milionů korun na jejich další rozvoj.

Nejpočetnější zastoupení měl Pardubický kraj s 27 soutěžícími obcemi. V Moravskoslezském kraji naopak soutěžilo nejméně obcí, a to osm. Nejmenší soutěžící obcí byly Kačlehy z Jihočeského kraje s 86 obyvateli. Největší soutěžící obcí byl Lom z Ústeckého kraje, kde žije 3770 obyvatel.

/zr/

Opět po roce vypisuje Ministerstvo pro místní rozvoj soutěž pro středoškolské studenty soutěž „Navrhni projekt“. Novinkou letošního ročníku je úprava pravidel, aby studenti měli na soutěž více času. Cílem soutěže je podnítit zájem studentů o řešení problematických oblastí života ve svém okolí s možností využít prostředky z evropských fondů. Až pětičlenné týmy mohou přihlásit svůj projekt do 31. ledna 2018 a vyhrát pro celý svůj tým notebooky, kamery či jiné atraktivní ceny. Cena nemine ani učitele, který se se svými studenty do soutěže zapojí.

„Soutěž ‚Navrhni projekt‘ pořádáme již pošesté. Je to koncept, který se nám osvědčil – nejenom, že se studenti seznámí s fungováním dotací z evropských fondů, ale také začnou aktivně přemýšlet o tom, jak mohou zlepšit své okolí. Kvalita projektů rok od roku stoupá a soutěž má dopad i v reálném životě. Na základě soutěžních projektů vznikl například relaxační park pro seniory nebo aplikace, která turistům pomáhá poznat Národní park Šumava,“ uvedla Olga Letáčková, náměstkyně pro řízení sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů Ministerstva pro místní rozvoj.

 

Soutěž oproti minulému roku doznala změn v pravidlech – studenti již nemusí soutěžit pouze ve dvou- až pětičlenných týmech, ale i jako jednotlivci pouze pod vedením svého pedagoga. Další novinkou je prodloužení celé soutěže – studenti díky tomu získají více času na přípravu svých projektů a pedagogové tak mohou lépe začlenit soutěž do výuky. V současné době je také podána žádost o zařazení soutěže do programu Excelence SŠ, který umožňuje finančně podpořit učitele na základě umístění jejich studentů v soutěžích.

 

MMR vydalo k soutěži příručku, která studenty provede celým procesem přípravy žádosti o dotaci, od prvotního návrhu přes stanovení rozpočtu až po analýzu rizik. Ta je spolu s dalšími informacemi k dispozici na stránkách soutěže www.navrhniprojekt.cz nebo v regionálních Eurocentrech. Aktuality týkající se soutěže mohou studenti získat také na facebookových stránkách „Soutěžte s fondy EU“ (www.facebook.com/souteztesfondyeu/). Propagaci na jednotlivých středních školách ve svém regionu zajistí pracovníci Eurocenter.

 

Soutěž probíhá od 1. září 2017 do 19. dubna 2018, přičemž projekt je nutné odevzdat do konce ledna 2018. Projekty, které budou následně vybrány pracovníky Eurocenter, postoupí do regionálního kola soutěže. V něm dostanou studenti první možnost prezentovat svůj projekt před odbornou porotou. Pokud  postoupí, budou ho moci na základě připomínek a doporučení komise ještě zdokonalit před celostátním kolem, které proběhne 19. dubna 2018 v Praze.*

TZ MMR

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down