Města Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně vstoupila do nové epochy. Na svém dnešním on-line jednání totiž Výbor UNESCO pro světové dědictví potvrdil přijetí unikátní kandidatury sériové nadnárodní nominace s názvem Slavné lázně Evropy/Great Spas of Europe na zápis Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Tato tři lázeňská města Karlovarského kraje byla do tohoto prestižního seznamu zapsána spolu s dalšími osmi evropskými městy.

Zápis na seznam UNESCO pro všechna tři západočeská lázeňská města znamená potvrzení vysoké hodnoty a jedinečnosti jejich architektury a krajiny, významně to zvyšuje atraktivitu míst z pohledu cestovního ruchu a to nejen pro města samotná, ale pro celé území kraje i ČR. U zrodu nominačního procesu i nelehké tvorby nominační dokumentace stál od počátku hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek, tehdy v roli primátora Karlových Varů.

S myšlenkou nominace našich lázeňských měst na seznam UNESCO přišel okolo roku 2006 karlovarský historik Lubomír Zeman. Fakticky jsme ale na tom začali pracovat až v roce 2010 poté, co jsem se stal primátorem Karlových Varů. Z původně patnácti měst nakonec veškeré přísné podmínky ze strany expertů UNESCO splnilo jedenáct. Od roku 2011 jsem vedl skupinu starostů až do roku 2018, kdy byla dokumentace finalizována a poté předána do Paříže. Pak následovala jednání v rámci interního procesu UNESCO a vyslání expertní komise ICOMOS do jednotlivých měst. O zápisu se mělo rozhodnout už loni, ale pandemie koronaviru rozhodování odsunula na letošek. Vstup lázeňských měst na seznam UNESCO považuji bez nadsázky za svůj největší úspěch, protože to změní vnímání lázní ze strany jejich budoucích návštěvníků a turistů. Značka UNESCO má velkou váhu. Zároveň z toho budou profitovat naši občané, protože to přinese rozvoj cestovního ruchu a s tím spojených služeb, nová pracovní místa a možnosti podnikání,“ uvedl hejtman.

Nominaci lázní společně připravily Belgie, Francie, Itálie, Německo, Rakousko, Velká Británie a Česká republika. Tvoří ji jedenáct významných lázeňských měst, kromě Karlových Varů, Mariánských Lázní a Františkových Lázní jde o Baden-Baden, Bad Ems, Bad Kissingen, Baden u Vídně, Bath, Montecatini Terme, SpaVichy.

Každé z těchto jedenácti měst se rozvíjelo v letech 1700–1930 v blízkosti přírodních minerálních pramenů, jejichž využívání vedlo k rozvoji lázeňské infrastruktury, zaměřené na léčebné, terapeutické a také kulturně-společenské funkce ve městě. Lázeňské procedury musely být doprovázeny terapeutickou a rekreační infrastrukturou, pečlivě navrženou v malebné lázeňské krajině. „Ze zápisu na seznam UNESCO samozřejmě plynou závazky směřující k ochraně hodnot, ale neznamená to zakonzervování stávajícího stavu a území, jak se někdy říká. Na důsledné dodržování památkové ochrany lze v tomto případě snáze získat finance z národních i evropských zdrojů,“ upřesnil Petr Kulhánek.

Česká republika nyní předsedá nominaci všech lázeňských měst na seznam UNESCO a z pozice leadera jedenáctky lázní může úspěšně těžit. „Je třeba si uvědomit, že jde o jednu z nejsložitějších nominací na seznam UNESCO, neboť zahrnuje 11 evropských měst. O to větší význam má, že je naše republika v pozici leadera nominace a tento post bychom si měli udržet i do budoucna. Z toho jednak plyne, že můžeme využít know-how ostatních lázeňských měst a odborníků z oblasti lázeňství a cestovního ruchu, máme skvělou příležitost sledovat trendy z partnerských evropských zemí, jež chtějí a umějí potenciál brandu UNESCO využít. Certifikáty o zápisu na seznam UNESCO se navíc v říjnu letošního roku budou předávat právě u nás v ČR za přítomnosti představitelů evropských měst, expertů a jsou to oni, kdo může veřejnost seznámit s tím, co všechno z této jedinečné události zápisu na seznam UNESCO vyplývá,“ dodal náměstek hejtmana Karlovarského kraje Vojtěch Franta.*

Veškeré informace o mezinárodní sériové nominaci lázní najdete na internetových stránkách Slavné lázně Evropy/Great Spas of Europe: Great Spas of Europe | GreatSpas.eu

/zr/

Na snímku: Karlovy Vary – největší české lázeňské město bylo založeno již roku 1350 králem českým a císařem římským Karlem IV. Město obdařené mnoha termálními a minerálními prameny leží v západních Čechách na soutoku řek Ohře a Teplé.

Ilustrační foto: www.greatspas.eu/great-spas-of-europe

Od začátku letošního Sčítání lidu, domů a bytů obdržel Český statistický úřad k dnešnímu dni přes 2,6 milionu elektronických sčítacích formulářů. Z hlediska zapojení do sčítání je mezi deseti nejaktivnějšími obcemi nejčastěji zastoupen Karlovarský kraj. Mezi obcemi si nejaktivněji zatím vede obec Říčky v Orlických horách v Královéhradeckém kraji – a rovněž obce Vísky v Plzeňském kraji a Těšovice v Karlovarském kraji.

Sčítání běží přes dva týdny, sečtených máme více než pět milionů osob a já bych jim všem chtěla poděkovat, že využily možnost sečtení se online. Data nám ukazují, že velký potenciál na zapojení je především u menších obcí. Všichni mají stále možnost využít elektronický formulář a sečíst celou domácnost, stejně jako pomoci se sečtením těm, kteří si na to sami netroufají. Od soboty bude navíc možnost sečíst se prostřednictvím listinného sčítacího formuláře,“ uvádí Eva Krumpová, 1. místopředsedkyně ČSÚ.

Z údajů o počtu odeslaných elektronických sčítacích formulářů na 100 bytů za každou obec si lze udělat obrázek, jak to v České republice vypadá z hlediska zapojení jednotlivých obcí do sčítání. „Mezi nejaktivnější obce v rámci České republiky patří Říčky v Orlických horách z Královéhradeckého kraje, obec Vísky v Plzeňském kraji a Těšovice na Karlovarsku,“ dodává Eva Krumpová.

Sčítání 2021 probíhá do 11. května. Od 17. dubna začnou sčítací komisaři roznášet listinné formuláře do domácností, které se nesečetly online, a to v předem oznámených termínech. Z důvodu ochrany zdraví a s ohledem na současnou situaci s covid-19 budou komisaři předávat formuláře před domem. Ti, kdo se do té doby nesečtou, si tak budou moci vybrat, zda vyplní elektronický formulář či využijí jeho listinnou formu. ČSÚ doporučuje využívat elektronický formulář, neboť jeho vyplnění je snadné, rychlé a zcela bezkontaktní, z epidemického hlediska tak naprosto bezrizikové.

TOP 10 nejaktivnějších obcí v České republice (ke 12. 4. 2021)

ObecOkresKrajOdeslané formuláře na 100 bytů
Říčky v Orlických
horách
Rychnov nad KněžnouKrálovéhradecký85,4
VískyRokycanyPlzeňský83,3
TěšoviceSokolovKarlovarský75,8
Andělská HoraKarlovy VaryKarlovarský72,6
ŠabinaSokolovKarlovarský72,5
PoustkaChebKarlovarský72,2
SobíškyPřerovOlomoucký72,1
DoubravčiceKolínStředočeský71,2
LíšnicePraha-západStředočeský71,1
ČakovičkyMělníkStředočeský70,8

Pozn.:  Za jeden byt je možné odeslat více než jeden formulář, uvedený ukazatel tak nepředstavuje podíl sečtených bytů v dané obci.

/zr/

*

 

 

Celková produkce odpadů dosáhla v České republice v roce 2019 hodnoty 37,0 mil. tun. Z celkového množství odpadu tvořil 14,4 % odpad komunální. Nová metodika, kterou používá Český statistický úřad, však již do celkové produkce komunálního odpadu nezahrnuje pouze odpad sbíraný obcemi (který ČSÚ také stále publikuje), ale rovněž odpad podobný odpadu komunálnímu.

Z celkového objemu odpadu v roce 2019 představoval 1,5 mil. tun nebezpečný odpad. V roce 2019 se do České republiky také dovezlo 2,6 mil. tun odpadu, z toho 44 tis. tun nebezpečného, a vyvezlo 3,4 mil. tun. Produkce komunálního odpadu představovala v roce 2019 hodnotu 5,3 mil. tun, více než 71 % (3,8 mil. tun) přitom pochází z obcí. „Na jednoho obyvatele České republiky připadalo v roce 2019 v průměru 499 kg vyprodukovaného komunálního odpadu,“ uvedla Marie Boušková, ředitelka odboru statistiky obchodu, dopravy, služeb, cestovního ruchu a životního prostředí Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Nejvíce odpadu se v roce 2019 vyprodukovalo ve Středočeském kraji a v Praze, kde objem překročil hranici 5 mil. tun. Nejméně odpadu připadalo na Karlovarský kraj s více než 680 tis. tun. Z hlediska konečného nakládání se u nás v roce 2019 15,1 mil. tun odpadu materiálově recyklovalo, na skládkách skončilo 3,6 mil. tun, 1,3 mil. tun bylo energeticky využito a zhruba 1 mil. tun odpadu byl kompostován.

Aktuálně vydaná publikace ČSÚ (viz: https://www.czso.cz/csu/czso/produkce-vyuziti-a-odstraneni-odpadu-2019 ) je oproti předchozím vydáním kvalitativně inovována. Reflektuje metodická doporučení Eurostatu a využívá nejnovější statistické postupy při zpracování administrativních dat za užití Integrovaného systému ohlašovacích povinností (ISPOP). To díky lepšímu pokrytí souboru respondentů umožnilo zvýšit kvalitu výsledných údajů. Zároveň došlo i k poklesu administrativní zátěže podnikatelů o 63 %.

Po dohodě s Eurostatem ČSÚ zároveň použil nejnovější definici komunálního odpadu a odpad, který je svým charakterem podobný odpadu z domácností, zahrnul do komunálního odpadu.

Komunální odpad bude od referenčního roku 2020 povinně reportovaným údajem, na rozdíl od předchozí praxe, kdy byl údaj o produkci komunálního odpadu poskytován OECD a Eurostatu na dobrovolné bázi.  Podle nové metodiky byla v roce 2018 produkce komunálního odpadu na obyvatele zhruba 493 kg ročně, což bylo mírně nad evropským průměrem. Nová metodika však do celkové produkce komunálního odpadu nezahrnuje již jen odpad sbíraný obcemi (který ČSÚ také stále publikuje), ale systematicky také odpad podobný odpadu komunálnímu, a to v souladu s doporučeními Eurostatu a expertů z tuzemské akademické sféry.

/zr/

Ilustrační foto: Archiv TS Malá Haná*

Krajské správy Českého statistického úřadu vydaly krajské statistické ročenky. Ty vycházejí ve stejné podobě již podvacáté a letos se soustřeďují především na období let 2017–2019. Svým obsahem se přitom zabývají nejen celým krajem, ale i jeho dílčími územními celky.

Každá krajská ročenka (viz: krajské statistické ročenky) obsahuje 27 kapitol, ve kterých čtenář najde podrobné údaje o příslušném kraji a jeho dílčích celcích vae zhruba 300 tabulkách, 50 grafech a 20 kartogramech.

Oproti klasické tištěné verzi ročenek je na webu navíc k dispozici řada dalších tabulek zaměřených na mezikrajské srovnání v nejrůznějších oblastech. Čtenář se tak může například dozvědět o pokračujících tendencích ve vývoji obyvatelstva, kdy nadále rostl počet obyvatel Středočeského kraje a Prahy a naopak klesal počet obyvatel Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Nezastavil se ani růst průměrných mezd a klesala míra nezaměstnanosti. Ale i přesto nejvyšší míra nezaměstnanosti zůstávala nadále v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.

Vzhledem k požadavku na dlouhodobou srovnatelnost dat se obsah krajských ročenek proti minulým vydáním zásadně neměnil. V kapitole Volby je pozornost věnována výsledkům voleb do krajských zastupitelstev a do třetiny Senátu, které se konaly začátkem října 2020. Rozšířeny pak byly informace hlavně v kapitolách Informační technologie a Věda a výzkum.

Ročenky v knižní podobě je možné objednat a zakoupit na jednotlivých krajských správách Českého statistického úřadu.*

/zr/

Na snímku: Vchod do sídla Českého statistického úřadu v Praze

Foto: archiv ČSÚ

 

Stávající místopředseda Rady Asociace krajů ČR Martin Půta (na snímku) povede Radu Asociace krajů do jejího ustavujícího zasedání, na kterém bude zvoleno nové vedení tohoto orgánu. Během dnešní hejtmanské videokonference to odsouhlasilo všech 11 online zúčastněných hejtmanů. Ustavující zasedání Rady Asociace krajů se uskuteční až poté, kdy bude zvolen hejtman v Karlovarském kraji, kde zatím stále probíhá povolební vyjednávání.

Představitelé krajů se také shodli na ustavení čtyřčlenné skupiny, která bude jednat s Ministerstvem financí, případně s premiérem, o kompenzaci propadu příjmů krajů v souvislosti s možným zrušením superhrubé mzdy.

Bývalý 1. místopředseda Rady Asociace krajů a exhejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek blahopřál nově zvolené hejtmance a hejtmanům k jejich nástupu do čela regionů. Shrnul současnou epidemiologickou situaci s tím, že nadále bude zástupce krajů informovat o výstupech z jednání Rady vlády pro zdravotní rizika a Ústředního krizového štábu.

Pověření hejtmana Libereckého kraje Martina Půty vedením Rady Asociace krajů do ustavujícího zasedání Rady, které jsme odsunuli až po výsledku volby karlovarského hejtmana, považuji za logický krok. Je to stávající místopředseda, který bude i členem skupiny, jež by měla jednat s ministryní financí o kompenzacích pro kraje v souvislosti s propadem daňových příjmů. Propad kraje nepocítí až někdy v budoucnu, potýkají se s ním už letos,“ zdůraznil Jiří Běhounek.

Místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Libereckého kraje Martin Půta chce jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou co nejdříve. „Požádal jsem paní ministryni o rychlé stanovení termínu jednání ke kompenzaci propadu daňových příjmů krajů, protože to považuji za absolutní prioritu pro všechny regiony,“ dodal.

Hejtmani diskutovali především o dalším postupu plošného testování v zařízeních sociálních služeb. Podle hejtmana Kraje Vysočina Vítězslava Schreka jsou už teď zařízení přetížená a opakování testů v pětidenních intervalech na ně kladou vysoké nároky. Tento problém a možné změny v testování projednají zástupci krajů s ministerstvy zdravotnictví i práce a sociálních věcí. Hovořilo se také o ventilátorech a dalších přístrojích pro pacienty s covid-19. Přístroje jsou krajům pouze zapůjčeny a nemocnice je později budou muset vrátit především v případě, kdy se nejedná o majetek českého státu.

Místopředseda Rady Asociace krajů pověřený vedením tohoto orgánu a liberecký hejtman Martin Půta apeloval na své kolegy, aby upozornili poslance z jednotlivých krajů na důsledky schválení návrhu na zrušení superhrubé mzdy Poslaneckou sněmovnou a na fatální dopady tohoto návrhu do rozpočtů nejen vyšších územně samosprávních celků.

Další videokonferenční jednání hejtmanů se uskuteční ve čtvrtek 26. listopadu 2020.*

/zr/

Foto: archiv STAN

 

Poděkováním za zvládnutí koronavirové krize v krajích začalo včerejší jednání představitelů krajů v Mikulově. První místopředseda Rady Asociace krajů ČR a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek především ocenil to, že hejtmani dokázali nastavit fungující systémy ohledně výdeje a distribuce ochranných prostředků, spolupracovat mezi sebou i se státem při řešení řady opatření v době nouzového stavu a v maximální možné míře ochránili občany před šířením nákazy.

Jasnou podobu v období po ukončení nouzového stavu dostalo jednání Asociace krajů s vládou o finančních prostředcích na opravy silnic II. a III. tříd a mostů. „Diskutovali jsme o tom s premiérem Andrejem Babišem i vicepremiérem Karlem Havlíčkem. Nakonec se nám podařilo vyjednat 3 miliardy 700 milionů korun pro všechny kraje ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). K tomu dostane dalších 100 milionů korun Karlovarský kraj, který kvůli nastaveným podmínkám nemůže čerpat peníze z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Dalších 200 milionů získá Středočeský kraj, který má největší rozsah sítě krajských silnic a nejvíce nutných oprav. Celkem jde tedy o čtyři miliardy korun v letošním roce a čtyři miliardy v roce 2021. Další čtyři miliardy korun by kraje čerpaly z IROP,“ vysvětlil Jiří Běhounek.

Hejtman Libereckého kraje a předseda Komise Rady AKČR pro dopravu Martin Půta dodal, že v rámci IROP regiony počítají se spolufinancováním projektů oprav silnic v IROP tak, že 85 procent půjde z EU, 5 procent ze státního rozpočtu a 10 procent zafinancují kraje. Definitivně by se jednání k finančním prostředkům na opravy krajských silnic mělo uzavřít do konce června. Kraje také dále budou jednat s Ministerstvem dopravy o kompenzaci nákladů v oblasti dopravní obslužnosti v regionech.

Asociace krajů dále formou dopisu oslovila ministra školství Roberta Plagu kvůli v poslední době diskutovanému distančnímu vzdělávání v základních a středních školách, které se osvědčilo jako multimediální možnost řízeného studia v době pandemie COVID-19. „Požádali jsme ministerstvo, aby připravilo legislativu ohledně distančního vzdělávání, protože se ukazuje, že je s ním do budoucna třeba počítat, a proto musí mít jednoznačně daný rámec,“ upřesnil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, který zároveň vede Komisi Rady AKČR pro školství a sport.

První.místopředseda Rady AKČR Jiří Běhounek také informoval kolegy hejtmany, že má příslib Ministerstva práce a sociálních věcí, jenž se týká částky ve výši jedné miliardy korun na financování provozu zařízení sociálních služeb v regionech. O věci se ale ještě bude jednat.

Hejtmani se rovněž shodli na tom, že 10. září uspořádá Asociace krajů ČR setkání k 20. výročí vzniku krajů. Na slavnostní akci, jež by se měla konat na zámku Štiřín u Prahy, zrekapitulují hejtmani činnost a aktivity asociace za dobu její existence.

/zr/

Na snímku: V Mikulově včera jednala Rada Asociace krajů ČR

Foto: archiv*

Celkem čtrnácti kritérií se přidržovalo Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), když v uplynulých třech letech mapovalo vybavenost všech obcí do deseti tisíc obyvatel. Zjišťovalo například to, zda jsou tam dostupné prodejny potravin, restaurace, základní či mateřská škola, lékárna, praktický lékař nebo sportoviště (viz mapky ve fotogalerii). Ze shromážděných údajů vytváří SMS ČR geolokační informační systém AGIS SMS ČR, který bude k dispozici obcím a bude také pravidelně aktualizován.

Shromážděné údaje nám poskytují velice dobrou představu o tom, které regiony jsou na tom z hlediska základní vybavenosti obcí hůře. Nikoliv překvapivě se často jedná o oblasti ležící na hranicích krajů, tedy ve vnitřních periferiích, z krajů pak nejhůře dopadla Vysočina, což je dáno také velkým počtem obcí v tomto kraji,“ okomentoval dnes výsledky předseda SMS ČR Stanislav Polčák a dodal: „Není jistě náhoda, že právě v těchto regionech jsme v rámci jiného šetření zaznamenali nejvyšší míru záporné migrace, která je způsobená stěhováním do větších, lépe vybavených aglomerací.“

SMS ČR zjišťovalo, zda jsou v obcích do deseti tisíc obyvatel k dispozici následující položky občanské vybavenosti: prodejna potravin, restaurace/hospoda, základní škola, mateřská škola, praktický lékař, pediatr, zubař, lékárna, pošta, vodovod, čistírna odpadních vod, kulturní sál a sportoviště.

Jde o kritéria, která vystihují to, zda v dané obci jejím obyvatelům nechybí některá ze základních služeb, které si oprávněně spojujeme s komfortním životem ve 21. století. Podle toho, kolik z výše uvedených kritérií obec naplnila, byly všechny obce v ČR indexovány a výsledek jsme promítli do přehledných map,“ vysvětlil Stanislav Polčák.

Například Kraj Vysočina dosáhl celkově indexu 4,99, což znamená, že tamní obce naplňují v průměru 5 z výše zmíněných 14 kritérií. Nejvyššího indexu – přes 8 – dosáhly (pro mnohé zřejmě překvapivě) Moravskoslezský a Karlovarský kraj, což je ovlivněno menším počtem obcí na jejich územích. Poměrně dobře z mapování vycházejí také Zlínský a Olomoucký kraj.

Pro efektivní řízení celé regionální politiky musíme vycházet z dostatečné datové základny, a to i v oblasti vybavenosti obcí, kde jsme v minulosti naráželi na nedostatek spolehlivých dat zejména stran dostupnosti jednotlivých druhů služeb a kvality infrastruktury. Proto jsme se rozhodli finančně podpořit Sdružení místních samospráv ČR při mapování vybavenosti obcí a tato spolupráce se ukazuje jako velmi přínosná. Jde o systémový projekt, uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Získaná data využívá Ministerstvo pro místní rozvoj například při přípravě Akčního plánu Strategie regionálního rozvoje ČR 21+ na léta 2021-2022 nebo v rámci Koncepce rozvoje venkova, kterou před pár týdny schválila vláda. Zároveň data slouží jako podklad pro správné věcné nastavení našich dotačních titulů, jimiž chce MMR pomoci zkvalitnit infrastrukturu a vybavenost obcí.

V neposlední řadě jsou získané údaje využívány při řešení výzkumných projektů, do kterých je MMR zapojeno a jejichž výsledky budou sloužit k vhodnému nastavení podpory rozvoje obcí v budoucnu a smart řešení. Data jsou k dispozici pro všechny resorty, které o ně projevují velký zájem.

"Jsem tedy ráda, že získané údaje z reálného prostředí mají široké využití a zlepšuje se tím spolupráce jak mezi státem a obcemi, tak i mezi obcemi samotnými,“ uzavřela ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Mapování obcí bude pokračovat. SMS ČR chce jednak znovu ověřit situaci ve všech zmapovaných obcích a zjistit tak, jak se jejich vybavenost v průběhu času vyvíjí, jednak chce do mapování zahrnout i obce v rozmezí 10 až 20 tisíc obyvatel.*

/zr/

K foto:

Výsledky mapování vybavenosti všech obcí do deseti tisíc obyvatel dnes vzástupcům médií představili v Poslanecké sněmovně ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák

Foto: Ivan Ryšavý

 

 

 

 

S

Tři souhrnné výstupy k dekarbonizaci od svých tří pracovních skupin probrala uhelná komise. Kompletní návrh ústupu od využívání uhlí by vládě chtěla předložit v září tak, aby kabinet mohl do konce roku rozhodnout. Kraje se již chystají řešit sociálně-ekonomické dopady útlumu těžby uhlí.

Uhelná komise jako poradní orgán vlády ČR má připravit tři scénáře dekarbonizace mezi roky 2030 a 2050. Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí už v letech 2030 až 2035, střední od roku 2035 do roku 2045 a pomalejší pak v letech 2045 až 2050.

První pracovní skupina, která je součástí uhelné komise, připravila Analýzu ukončení uhlí v České republice, na kterou naváže analýza spotřeby a výroby elektřiny. S tím logicky souvisí nutnost navrhnout, co a v jakém poměru uhlí nahradí tak, aby bilance elektřiny byla vyrovnaná. Tuzemské možnosti jsou: jádro, obnovitelné zdroje energie a zemní plyn. Pracovní skupina chce rovněž identifikovat vnější faktory, které by mohly odchod od uhlí dále urychlit.

Práce uhelné komise jde ruku v ruce se Státní energetickou koncepcí a Národním energeticko-klimatickým plánem, jízdní řád výstavby nového jaderného zdroje je už poměrně dobře známý,“ říká předseda uhelné komise, vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Právě na rozšiřování nových zdrojů včetně jádra bude záležet rychlost útlumu využívání uhlí, rychlejší cesta může nastat například kvůli rychle rostoucí ceně emisních povolenek. Důležité je kompromisní řešení, na kterém se uhelná komise, kde jsou zástupci ze všech oblastí, jichž se dekarbonizace týká, shodne.

Druhá pracovní skupina zanalyzovala legislativu, která s dekarbonizací souvisí, a také principy odstavování uhlí v zahraničí. V další fázi navrhne vhodné nástroje (legislativní i administrativní) pro útlum uhlí a stanoví kritéria pro klasifikaci uhelných zdrojů a odstavování uhelných elektráren v ČR.

Jde o syntézu ověřitelných informací. Popisuje situaci, jak se s útlumem využívání uhlí vypořádávaly jednotlivé státy,“ vysvětluje předseda uhelné komise a ministr životního prostředí Richard Brabec a dodává: “Součástí je také přehled veškeré legislativy, která s dekarbonizací souvisí. I na tom je vidět, že dochází k posunu a stále můžeme pracovat s ambiciózním harmonogramem předložit materiál vládě letos v září. Scénáře mají představit dopady na průmysl, strukturu hospodářství, energetiku i životní prostředí. A také vliv na zaměstnanost, tedy sociálně-ekonomické dopady. “

Právě sociálně-ekonomickými dopady se zabývá třetí pracovní skupina. Mimo jiné řeší aktualizaci programu RE:START, který pomáhá strukturálně postiženým regionům, tj. Karlovarskému, Ústeckému a Moravskoslezskému kraji, nově chce více zapojit Úřad práce ČR a Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Na jednání mimo jiné zaznělo, že všechny tři kraje mají už nějakou dobu uhelnou platformu. V rámci ní chystají projekty, které mají sociálně-ekonomické dopady odstavování využívání uhlí zmírnit.

V Karlovarském kraji musíme situaci řešit rychle, Sokolovská uhelná oznámila, že od července bude propouštět. Máme proto nachystáno sedmdesát projektových záměrů formou projektových karet, z toho je třicet prioritních. Je třeba je rychle realizovat a pomoct lidem s novým pracovním uplatněním, ať už se jedná o podporu podnikání nebo nová pracovní místa díky novým investorům,“ konstatuje náměstkyně pro oblast financí Karlovarského kraje a poslankyně Jana Mračková Vildumetzová a dodává: „Můžeme inspirovat i ostatní, stát se pilotním krajem, který ukáže cestu i ostatním regionům.

Další jednání uhelné komise se předpokládá v březnu, pracovní skupiny budou mezitím dále jednat individuálně.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv Sokolovská uhelná

Oblíbené kotlíkové dotace vstupují do své třetí a poslední vlny. Majitelé starých kotlů na tuhá paliva v Moravskoslezském, Ústeckém a Karolovarském kraji mají letos poslední možnost požádat o poměrně velkorysý příspěvek na nový a moderní zdroj tepla. V rámci Kotlíkových dotací mohou domácnosti dostat až 127 500 korun na nový kotel nebo tepelné čerpadlo. O dotace je velký zájem a získat je není úplně jednoduché. Odborníci proto radí s podáním žádosti příliš neváhat. Proto by o této příležitosti měly informovat své občany také úřady měst a obcí.

Pospěšte si. Tak by se dalo shrnout hlavní doporučení odborníků pro získání dotace na kotel nebo tepelné čerpadlo. Ministerstvo životního prostředí totiž nedávno vyhlásilo třetí a poslední vlnu oblíbených kotlíkových dotací, které jsou určeny na modernizace zdrojů tepla v domácnosti. O dotace, jež rozdělují krajské úřady, je velký zájem, a šance na jejich získání výrazně zvyšuje včasné podání žádosti.

„Máme bohaté zkušenosti jak s vyřizováním dotací, tak i s vlastní realizací výměny kotle. Pokud s námi lidé požádali o dotaci dostatečně dopředu, mají velkou šanci uspět. Naše úspěšnost při jejím získání se totiž pohybuje okolo 98 procent,“ konstatuje Luboš Vrbata, vedoucí oddělení Nová řešení společnosti E.ON, která tyto dotace zájemcům vyřizuje.

Blíží se zákaz provozu starých kotlů

Kotlíkové dotace jsou určeny na výměnu starých neekologických kotlů 1. a 2. emisní třídy na tuhá paliva za úspornější systém vytápění. Tyto kotle už brzy nebude možné legálně provozovat a letošní kotlíkové dotace jsou tedy skvělou a poslední možností, jak na nový zdroj tepla získat státní příspěvek. „Domácnosti, které stále ještě topí v kotlích na tuhá paliva první a druhé emisní třídy, by neměly s výměnou otálet. Od září roku 2022 bude provoz těchto kotlů zcela zakázán, navíc výhodnější podmínky pro jejich výměnu už nebudou,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Mezi podporovaná zařízení patří kotle na biomasu, plynové kotle a tepelná čerpadla. Těmito zdroji tepla musí žadatel nahradit starý kotel na tuhá paliva. Výše podpory může činit až 80 procent uznatelných nákladů v maximální výši 120 000 korun. Do uznatelných nákladů lze přitom zahrnout nejen cenu nového kotle či tepelného čerpadla, ale také výdaje za rozvody a instalaci.

Pokud je výměna kotle realizována v obci, která byla Střednědobou strategií zlepšení kvality ovzduší v ČR označena jako prioritní území, bude podpora navýšena o dalších 7500 korun. Maximální částka se tedy může vyšplhat až na 127 500 korun.

Dotace nově doplní i bezúroční půjčky na kotel

Kotlíkové dotace fungují od roku 2015 a od té doby pomohly financovat nákup nového tepelného zdroje 60 tisícům domácností. Do konce roku 2020 by toto číslo mělo vzrůst na minimálně 90 tisíc výměn. Ministerstvo životního prostředí navíc v rámci poslední vlny Kotlíkových dotací připravilo pro některé regiony i program bezúročných půjček, s jejichž pomocí bude možné nákup kotle nebo tepelného čerpadla financovat.

„Klasický model kotlíkových dotací počítá se vstupní spoluúčastí žadatele, který nejprve kotel zaplatí, vymění a následně obdrží dotaci. Pro některé domácnosti je ale prakticky nemožné našetřit peníze na nový kotel dopředu, a tím pádem se pro ně kotlíkové dotace stávají nedostupné. Právě s tím by měl pomoci náš nový program kotlíkových půjček, který jim umožní výměnu předem zafinancovat,“ vysvětluje ministr Richard Brabec.*

Kotlíkové půjčky budou dostupné pro obyvatele Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje. „Ministerstvo se tímto krokem snaží vyjít vstříc i lidem v oblastech, jež se dlouhodobě potýkají s nižšími příjmy. Ti pak mohou tuto bezúročnou půjčku z velké části splatit právě ze získané dotace,“ popisuje nové možnosti Petr Woff z portálu Kupnísíla.cz, který se zabývá ekonomickou a pracovněprávní situací obyvatel ČR. Bezúročné kotlíkové půjčky budou vyřizovat obce, které se do programu zapojí. Obce si následně budou moci peníze ze splacených půjček ponechat na realizaci dalších projektů pro zlepšení životního prostředí.

/zr/

Ilustrační foto: archiv

Pořízení nového ekologického zdroje vytápění bude pro majitele rodinných domů v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji nově jednodušší. Domácnosti, které nemají našetřeny prostředky na výměnu starého kotle, si budou moci dopředu požádat u své obce o tzv. kotlíkovou půjčku, z níž výměnu zaplatí. Půjčka bude bezúročná, takže nezaplatí ani korunu navíc. Moderní ekologicky šetrné zdroje se tak stanou dostupné i pro domácnosti, pro které byly dosud vstupní náklady na nákup nového zdroje překážkou. Na nový pilotní program ministerstvo vyčlenilo celkem 740 milionů korun, které umožní přejít na ekologické topení minimálně sedmi tisícům domácností. Nejvíce peněz půjde do Moravskoslezského kraje.

Na začátku ledna spustilo Ministerstvo životního prostředí třetí a zároveň finální vlnu kotlíkových dotací hrazených z evropských fondů. Na tu nyní navazuje doplňkovým programem, který spouští v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji. Jeho cílem je motivovat k výměně starého kotle i nízkopříjmové domácnosti z ekonomicky slabších krajů. Ve dvou z nich je zároveň kvalita ovzduší dlouhodobě nevyhovující.

„Klasický model kotlíkových dotací počítá se vstupní spoluúčastí žadatele, který nejprve kotel zaplatí, vymění a následně obdrží dotaci. Pro některé domácnosti je ale prakticky nemožné našetřit peníze na nový kotel dopředu, a tím pádem se pro ně kotlíkové dotace stávají nedostupné. Právě s tím by měl pomoci náš nový program kotlíkových půjček, který jim umožní výměnu předem zafinancovat. Cílíme právě na tyto tři kraje, jednak kvůli nevyhovující kvalitě ovzduší, současně tím přispíváme k naplňování vládního programu RESTART, který se zaměřuje na pomoc strukturálně znevýhodněným regionům,“ vysvětluje ministr Richard Brabec.

Z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR na tento projekt ministerstvo vyčlenilo 740 milionů korun. Nejvyšší částku, rovnou půl miliardu, pošle do Moravskoslezského kraje. Jakým způsobem budou moci lidé peníze na nový kotel získat, přibližuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR: "Majitelé domů nebudou o zálohu na nový kotel žádat na kraji, ale přímo u své obce, pokud se jejich obec do tohoto projektu zapojí. Finanční prostředky na půjčky a související administrativu obcím poskytneme z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR".

Část této půjčky následně obci majitelé domů splatí pomocí kotlíkové dotace, o kterou si zažádají klasicky na kraji. Zbytek půjčky, tedy rozdíl mezi pořizovací cenou nového kotle a dotací, budou obci splácet postupně. Peníze lidem obce půjčí bezúročně a bez jakýchkoli dalších poplatků. Na obecních úřadech navíc zafinancujeme specialisty, kteří lidem se vším poradí a pomohou jim získat jak zálohu na pořízení kotle, tak dotaci. Pořízení nového zdroje se tak domácnostem maximálně zjednoduší.

Podle ministra Richarda Brabce je program výzvou zejména pro všechny domácnosti z dotčených krajů, které v současné době stále topí v kotlích 1. a 2. emisní třídy a dosud se z důvodu nedostatku peněz o kotlíkové dotace nezajímaly. Zákaz provozu těchto kotlů v září roku 2022 se totiž rychle blíží a výhodnější podmínky pro jejich výměnu už nebudou.

„Pro pilotní projekt finanční pomoci jsme se rozhodli proto, abychom pomohli vyměnit nevyhovující kotle i těm domácnostem, které dosud z finančních důvodů váhaly. Chceme zamezit tomu, aby se za tři roky nedostaly do neřešitelné situace," shrnuje důvody pilotu ministr Richard Brabec a dodává, že efekt pro životní prostředí bude navíc dvojnásobný. Vrácené peníze z půjček si obce totiž budou moci ponechat a použít je na realizaci projektů, které povedou k dalšímu zlepšení životního prostředí v jejich obci.

Jaké konkrétní projekty budou moci z peněz navrácených splátek obce realizovat, přibližuje Petr Valdman: „Peníze mohou použít na financování projektů zaměřených zejména na energetické úspory, tedy na výstavbu či zateplení veřejných budov a pořízení obnovitelných zdrojů energie, dále na hospodaření se srážkovou vodou nebo výsadbu městské zeleně. Pokud na takové projekty už nyní čerpají dotaci z operačního programu Životní prostředí, nebo teprve připravují žádost, mohou finance použít na jejich dofinancování, a to až do 100 % celkových způsobilých výdajů.“

„Pro zlepšení stavu životního prostředí uděláme maximum, proto se k pilotnímu programu jednoznačně hlásíme a iniciativu ministerstva vítáme. Děkuji ministerstvu, že jsme dostali možnost pomoci našim obyvatelům, pro které pořízení nového ekologického kotle nebylo finančně dostupné, a že se tak společně podaří dostat ekologické topení do všech domácností a zlepšit kvalitu ovzduší. Finance, které městu po splácení úvěru zůstanou, využijeme na progresivní obnovu zeleně tak, aby naše město pokračovalo v trendu jednoho z nejzelenějších měst republiky,“ přiblížil záměry Petr Nedvědický, primátor města Ústí nad Labem. Tam se dnes nový program kotlíkových půjček vyhlašoval.

O finanční prostředky na poskytování zvýhodněných půjček pro své občany a na kotlíkové specialisty mohou u Státního fondu životního prostředí ČR žádat od 6. února 2019 obce i městské části v Karlovarském, Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Příjem žádostí bude probíhat do 29. listopadu 2019 nebo do vyčerpání financí.

Kotlíkové dotace běží od roku 2015. Od té doby investovalo Ministerstvo životního prostředí do výměn zastaralých kotlů na tuhá paliva už 6,7 miliardy korun ze zdrojů EU. V dosavadních dvou výzvách kraje schválily na 60 tisíc výměn v objemu 6,5 miliardy korun, do konce roku 2020 by číslo mělo vzrůst na minimálně 90 tisíc výměn. Největší zájem žadatelé dosud projevili o tepelná čerpadla (30 %), značný zájem byl i o kombinované kotle (26 %) a plynové kondenzační kotle (21 %). Ve třetí vlně kotlíkových dotací není nově možné nakupovat kotle, které spalují uhlí, tedy ani kombinované kotle. Kotlíkovou dotaci je možné použít na výměnu starého kotle 1. nebo 2. emisní třídy či starší za nový ekologický kotel na biomasu (na kusové dřevo nebo pelety), tepelné čerpadlo nebo plynový kondenzační kotel.*

Finanční prostředky vyčleněné na kotlíkové půjčky

Moravskoslezský kraj – 500 mil. Kč
Ústecký kraj – 170 mil. Kč
Karlovarský kraj – 70 mil. Kč

Výhody kotlíkové půjčky

Odkaz na dokumenty k výzvě

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down