Hejtmani na dnešním jednáním Rady Asociace krajů ČR v Hluboké nad Vltavou již podruhé zvolili předsedkyní Asociace krajů České republiky hejtmanku Karlovarského kraje Janu Mračkovou Vildumetzovou. Potvrdili tak stávající vedení organizace ve složení Jiřího Běhounka v pozici 1. místopředsedy a Jiřího Čunka, Martina Půty a Oldřicha Bubeníčka v roli řadových místopředsedů.

Velmi si vážím velké podpory ze strany ostatních hejtmanů a hejtmanek, kterou mi na dnešním jednání vyjádřili. Výsledek dnešní volby je pro mě signálem, že uplynulé dva roky v roli předsedkyně Asociace krajů ČR přinesly jasné výsledky a zároveň je pro mě potvrzením, že hejtmani vidí smysl v tom, abychom v nastavených aktivitách pokračovali. Mou snahou po celou dobu bylo a vždy bude hájit zájmy všech krajů a naplňovat jejich společné cíle,“ uvedla staronová předsedkyně Rady Asociace krajů ČR Jana Mračková Vildumetzová.

Asociace krajů má čtrnáct členů – třináct hejtmanů a pražského primátora. Vznikla, aby hájila a prosazovala společné zájmy krajů například směrem k vládě a státní správě. Současná vláda se se členy asociace pravidelně setkává a jedná o problémech v regionech.*

/zr/

K foto:

Před jednáním hejtmanek a hejtmanů v Hluboké nad Vltavou

Foto: AK ČR

 

 

Předsedkyně Rady Asociace krajů ČR (AK ČR) a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová se dnes velmi důrazně ohradila proti tvrzení obecně prospěšné společnosti EDUin, podle níž se kraje snaží nadřadit své partikulární zájmy nad zájmy žáků a jejich poptávku po středoškolském vzdělání, neboť chtějí podřídit síť středních škol výhradně aktuálním požadavkům pracovního trhu.

O co však šlo ve skutečnosti na jednání Rady Asociace krajů ČR letos 7. září? Rada tehdy deklarovala jednotné stanovisko všech krajů týkající se požadavku na zavedení centrálního přijímacího řízení na střední školy s nastavením jasného bodového ohodnocení jako podmínky pro přijetí uchazeče na všechny typy středních škol (tzv. cut-off score). Předsedkyně Rady AK ČR Jana Mračková Vildumetzová zároveň požádala ministra školství Roberta Plagu, aby v co nejkratší době připravil potřebná legislativní opatření vedoucí k narovnání a důslednému uplatňování stejných podmínek při přijímacím řízení na střední školy pro školy zřizované kraji i pro ty soukromé.

Karlovarský kraj zároveň přišel se zákonodárnou iniciativou, jejíž podstatou je možnost krajů ve spolupráci s řediteli škol stanovit, které obory se na středních školách otevřou a kolik žáků do nich bude přijato. To byla dosud výhradně kompetence samotných ředitelů.

Předsedkyně Rady AK ČR Jana Mračková Vildumetzová dnes ke kritice kroků krajů ze strany EDUin uvedla: „Společnost EDUin vydala tiskovou zprávu, kde píše, že představitelé krajů, kteří bodové ohodnocení jako podmínku pro přijetí uchazeče na střední školu prosazují, nedomýšleli dopady tohoto opatření, a že uvnitř asociace není k věci jednotné stanovisko. Autoři zprávy si ani nezjistili informaci o tom, že Rada Asociace krajů už toto opatření schválila, a to jednohlasně. Stejně tak souhlasili všichni členové Komise pro školství při Asociaci krajů. Pro kraje je totiž stávající situace ohledně úrovně vzdělávání naprosto nepřijatelná. Ze statistik za uplynulý školní rok vyplynulo, že u maturitních zkoušek bylo neúspěšných celkem 36,2 procenta maturantů, to je obrovské číslo! Přitom stanovení podmínek pro přijetí žáků je nyní na každém řediteli střední školy a kritéria se značně liší. Školy přijímají mnohdy žáky, kteří nemají pro studium na střední škole předpoklady, stupňuje se migrace studentů mezi školami. A my nadále nemůžeme nést odpovědnost za kvalitu vzdělávání, když nemáme možnost ji jakkoliv ovlivnit.“ (Poznámka redakce: Uvedenou tiskovou zprávu společnosti EDUin najdete na: https://www.eduin.cz/tiskove-zpravy/tiskova-zprava-karlovarsky-kraj-ukazuje-pochybnou-motivaci-proc-kraje-chteji-cut-off-skore/ .)

Hejtmani nyní čekají, že ministerstvo školství zareaguje co nejrychleji a předloží návrh „bodové stupnice“ pro přijetí žáků. „V zavedení tohoto tzv. cut-off score rozhodně nevidíme represivní nástroj pro uchazeče o studium, ale motivaci pro všechny vynaložit alespoň nějaké úsilí, aby se na střední školu dostali. Dám příklad z našeho kraje: Střední školy nabízely pro školní rok 2017/2018 celkem 3447 volných míst, přijato bylo 2483 žáků, to je téměř 1000 volných židlí navíc pro vycházející žáky 9. tříd! Ti se tedy nemusejí příliš snažit, aby se na střední školu dostali, i když třeba nemají potřebné studijní předpoklady. To se pak samozřejmě odráží ve špatných výsledcích maturitních zkoušek, nehledě na neefektivní vynakládání finančních prostředků do regionálního školství,“ dodala předsedkyně Rady Asociace krajů.

Podle jejích slov hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, který je zároveň předsedou asociační Komise pro školství, dokonce zvažuje, že by jeho kraj podal ohledně cut-off score vlastní zákonodárnou iniciativu.

Společnost EDUin poukazuje na to, že by zavedení cut-off score mimo jiné omezilo přístup
ke vzdělání zejména dětem ze sociálně a ekonomicky slabých rodin. „Tady už jsme v rovině rozdílných úrovní jednotlivých skupin žáků. Ti z lépe situovaných rodin mají jiný přístup ke vzdělání, ti ze slabších poměrů jsou znevýhodněni. Je to úloha státu, aby ten nepoměr zmírnil. A zavedení cut-off score v tom zásadní roli nehraje,“ konstatovala Jana Mračková Vildumetzová.

Ta také hájí jako hejtmanka Karlovarského kraje krajskou zákonodárnou iniciativu, na základě které by regiony měly možnost ovlivnit, jaké obory a s kolika žáky budou střední školy otevírat. „Vychází to z potřeb regionů, z požadavků trhu práce, z poptávky rodičů a žáků. Není to z kontextu vytržené opatření. Naopak chceme zabránit tomu, aby si například školy bez jakékoliv souvislosti otevíraly obory s atraktivními názvy, přičemž jejich absolventi pak nenajdou v kraji práci.

Asociace krajů nyní věří, že bude mít v brzké době odezvu ministerstva školství, tedy návrh, který by zavedl centrálně stanovenou minimální bodovou hranici u jednotných přijímacích zkoušek pro přijetí na střední školy. Zatím není jasné, od kterého školního roku by opatření mohlo platit.*

/zr/

Ilustrační foto: Střední průmyslová škola Ostrov, příspěvková organizace Karlovarského kraje, má pětapadesátiletou tradici

Foto: web školy

Prohlášení o strategické spolupráci s BMW AG dnes projednala vláda. Týká se výstavby vývojového a testovacího centra mnichovské automobilky, které má vzniknout na Sokolovsku. Investice BMW ve výši zhruba 250 milionů eur spadá do oblasti vyspělých technologií. Má mimo jiné přispět k rozvoji Karlovarského kraje.

Konkrétně by v tomto západočeském regionu měla vzniknout řada kvalifikovaných pracovních míst, což je pro oblast ovlivněnou těžbou hnědého uhlí a jejím pozdějším útlumem velmi důležité. Vývojové a testovací centrum (viz vizualizace) by mělo čítat více než stovku kilometrů zkušebních tratí a celou řadu technických zařízení. Jako jsou třeba laboratoře klimatických zkoušek, systémy odolnosti proti korozi, či postřiková závlahová zařízení. To vše na celkové ploše 525 hektarů. Cílem centra je umožnit reálnou simulaci různých druhů provozu a dopravních situací a na základě toho vyvinout nové systémy.

Investice má pro Českou republiku, konkrétně pro Karlovarský kraj, znamenat stovky pracovních míst včetně těch vysoce kvalifikovaných, jako jsou technici nebo odborníci na digitalizaci a autonomní řízení," říká ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner a dodává:  „Jde tedy o investici s vyšší přidanou hodnotou, na které se chce ČR více zaměřit tak, jak s tím počítá připravovaná novela zákona o investičních pobídkách.“

Termín podpisu prohlášení o strategické spolupráci mezi vládou České republiky a BMW AG bude stanoven. Dokument, který má být základem hladké spolupráce, připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu za přispění Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest a dalších resortů, zapojeni byli samozřejmě také zástupci BMW. V současné době se předpokládá, že centrum zahájí provoz koncem roku 2022.

/zr/

 

Vizualizace připravovaného vývojového a testovacího centra společnosti BMW AG na Sokolovsku: archiv BMW AG

 

 

 

Hry VIII. zimní olympiády dětí a mládeže České republiky 2018 byly včera slavnostně zahájeny v pardubické Tipsport areně. Představily se v ní sportovní výpravy všech 14 krajů. Hry se konají na sportovištích v Pardubickém kraji s olympijským centrem v Litomyšli. Pořadatelé vypsali 11 sportovních soutěží – alpské lyžování, běžecké lyžování, lední hokej, skicross, snowboarding, biatlon, krasobruslení, rychlobruslení, lyžařský orientační běh, taneční soutěž a šachy. Významná celostátní sportovní akce skončí v pátek 2. února.

Pardubice, Letohrad, Dolní Morava, Čenkovice, Litomyšl, Choceň a Česká Třebová. To jsou města, která se v těchto dnech stala hostiteli olympijských klání mladých sportovců. Včera odpoledne byla sportovní událost, která se do Pardubického kraje vrátila po patnácti letech, slavnostně zahájena ceremoniálem po vzoru velké olympiády.

Vnímám odkaz dětské olympiády především v tom, že děti upřednostňují aktivní trávení volného času, sportují a chtějí porovnávat své síly. Doufám, že je účast na těchto hrách namotivuje k dalšímu sportovnímu snažení a za několik let uvidíme alespoň některé z nich na velké olympiádě. Na těchto hrách je však pro mne vítězem každý účastník,“ prohlásil hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a naznačil, ve kterých disciplínách je domácí kraj silný. „Želízka v ohni máme dlouhodobě v biatlonu, protože letohradský klub patří dlouhodobě mezi nejlepší v republice. Může nám pomoci také domácí prostředí, a proto budu rád, když se v dobrém světle ukážou také například hokejisté nebo lyžaři, což jsou všechno disciplíny blízké mému srdci a budu je zcela jistě v průběhu her sledovat,“ konstatoval Martin Netolický.

Jsme strašně rádi, že na slavnostní zahájení dorazilo velké množství diváků a celá show byla podařená a dětem a jejich doprovodu se moc líbila. Doufám, že na všech sportovištích vydrží sněhové podmínky a bude už jen na dětech, aby předvedly skvělé sportovní výkony. Doufám, že u sportu nadále zůstanou a svojí pílí a nadšením se třeba jednou dostanou i na velkou olympiádu,“ doplnil radní Pardubického kraje René Živný.

Na slavnostním ceremoniálu vystoupily krasobruslařky, chrudimská taneční skupina Besta nebo Mika Ronos se svou bubenickou show. S oficiální olympijskou rozcvičkou Kinder Warmup rozehřál přítomné mistr Evropy v krasobruslení Tomáš Verner. Jednotlivé krajské výpravy pak nastoupily se svými vlajkonoši, kterými byla taková jména jako bývalá československá běžkyně na lyžích Gabriela Soukalová, lyžař Ondřej Bank nebo profesionální hokejista Tomáš Rolínek. Více než dvouhodinový program zakončil koncertem Adam Mišík.

Celkem se letošní Olympiády dětí a mládeže zúčastní 1654 dětí a trenérů. Mladí talenti se utkají v jedenácti sportovních odvětvích, jimiž jsou akrobatické lyžování, lední hokej, krasobruslení, snowboarding, alpské disciplíny, běžecké disciplíny, rychlobruslení, biatlon, šachy, lyžařský orientační běh a taneční sport. Česká televize nabízí z každého olympijského dne osm hodin televizních přenosů, které jdou buď na iVysílání, nebo na stanici ČT Sport.

Po prvním dnu her v pořadí krajů vede Liberecký kraj se 40 body před Pardubickým krajem (32) a Karlovarským krajem (20).*

Průběžné výsledky Her VIII. zimní olympiády dětí a mládeže České republiky 2018 lze sledovat na: https://odm.olympic.cz/2018/sporty.

/zr/

K foto:

Ze včerejšího slavnostního zahájení Her VIII. zimní olympiády dětí a mládeže České republiky 2018 v pardubické Tipsport areně

Foto: archiv

Prostřednictvím Asociace krajů dnes všichni hejtmani jednohlasně vyzvali vládu, aby řešila zvýšení mezd učitelů a pracovníků v sociálních službách tak, jak slíbila. I přes opakované sliby totiž příslušné resorty neposkytly schválené finanční prostředky. Hejtmani proto odeslali otevřený dopis ministru školství Stanislavu Štechovi, ve kterém ho žádají o finanční vypořádání.

Hejtmani zcela odmítli vyjádření ministra školství Stanislava Štecha, podle něhož by měli chybějící prostředky na listopadové navýšení platů učitelů hradit ze rozpočtů krajů či fondů odměn školských zařízení. „Doporučení na krytí chybějících prostředků z fondů odměn školských zařízení je nepřijatelné. A za naprosto absurdní považuji rovněž záměr pana ministra předat odpovědnost za řešení budoucí situace na nové vedení resortu. Žádný ministr, ani ten v demisi, se přece nemůže dovolit chovat stylem „po nás potopa“. Žádám proto pana ministra, jako člověka odpovědného za systém resortu školství v celém roce 2017, o dorovnání chybějících finančních prostředků ve výši 25 milionů korun na účty krajů,“ konstatovala předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová.

Nejisté jsou pro kraje i peníze na sociální služby. Kvůli mimořádnému navýšení platů, o kterém rozhodla vláda od 1. listopadu, neměli poskytovatelé sociálních služeb možnost nárokovat prostředky prostřednictvím dotačních řízení. Tedy tak, jak jim ukládá zákon. Nyní proto hrozí, že příští rok peníze neobdrží. „Kraje se chovaly zodpovědně a vyhlásily dotační řízení s dostatečným předstihem. Nyní by se tak mělo chovat i ministerstvo. Obracím se proto na paní ministryni Marksovou s urgentní žádostí o otevření dotačního řízení, aby bylo zajištěno, že kraje a poskytovatelé sociálních služeb peníze na platy pro rok 2018, které jim byly slíbeny, skutečně obdrží,“ připomněla dále Jana Vildumetzová.

Systémové řešení financování patří mezi klíčové priority samospráv. Předsedkyně Rady Asociace krajů ČR proto o něm chce hovořit s novým premiérem bezprostředně po jeho jmenování. „Dlouhodobě potřebné zvýšení mezd pedagogů, zdravotníků i pracovníků v sociálních službách Asociace krajů podporovala. Bohužel ministerstvo školství, stejně jako některé další resorty, tak činí nesystémově a nahodile. A důsledky nekoncepčního jednání přehazují na bedra krajů a jejich rozpočtů. Není možné pokračující zásahy do krajských rozpočtů, které dopadají na provozní a investiční činnosti samospráv, nekonečně rozšiřovat,“ uzavřela Jana Vildumetzová.*

/zr/

Na snímku:

Předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová

Fptop: archiv AK ČR

Po několikaletém úsilí má Místní akční skupina (MAS) Vladař schválenou strategii komunitně vedeného rozvoje. Jde o využití principu plánování odspodu za využití znalostí místních podmínek místními aktéry, tzv. metodu LEADER. Jednou z aktivit pro realizaci takové strategie je i přerozdělování peněz z Evropské unie ve vybraných operačních programech.

MAS Vladař sdružuje šest desítek obcí na území Karlovarského, Ústeckého a Plzeňského kraje. Pracovníci této místní akční skupiny se od roku 2012 scházeli s aktéry v území, zjišťovali jejich potřeby, hledali jejich řešení a následně hledali průnik právě mezi takovými potřebami a nabídkou financování z EU fondů. Jak uvádí ředitel MAS Vladař Josef Ryšavý: „Nejsme úplně spokojeni s výslednou nabídkou témat, které je možné výzvami MAS Vladař pokrýt, ale nastavení operačních programů nám neumožňovalo více. Bojujeme v rámci republikové sítě místních akčních skupin za změnu pravidel, je to běh na hodně dlouhou trať.

Výzvy MAS jsou místně omezené výzvy operačních programů EU, v těchto soutěží jen projekty s přímým dopadem na území MAS Vladař. MAS Vladař bude disponovat pro žadatele alokací 204 mil. Kč, což je třetí největší podpora v rámci ČR. Tato částka odpovídá přímé dotaci z programů, v rozpočtech projektů je však také spoluúčast žadatelů či neuznatelné náklady, a tak MAS Vladař odhaduje přímý dopad podpory do regionu přes 290 mil. Kč.

MAS Vladař bude vybírat z projektů v operačních programech Integrovaný regionální operační program, Program rozvoje venkova a Zaměstnanost. Žadatelé budou realizovat své projekty nejdéle do konce roku 2022. „Rozvoj našeho regionu směřujeme zejména na zkvalitnění vybavení a prostor základních a mateřských škol, z celkové alokace 110mil Kč v IROP na toto opatření půjde podle plánu nejméně 55 milionů. “ poznamenává ředitel. Další podporovanými oblastmi jsou zlepšení bezpečnosti v dopravě, vznik a podpora sociálního podnikání, infrastruktura pro sociální práci. Výzvy z Programu rozvoje venkova jsou zaměřeny na podporu místní ekonomiky, žadatelé z řad malých a středních podniků mohou s touto podporou pořídit nové stroje a technologii pro zemědělskou i nezemědělskou výrobu, případně investovat do staveb s tímto spojených. V posledním programu OPZ se žadatelé mají zaměřit na projekty snižující nezaměstnanost a podporu udržení pracovních míst rodičů za pomoci tzv. prorodinných opatření.

Doufáme, že díky intervenci skrze MAS Vladař vznikne několik nových příměstských táborů, případně i dětských skupin, které pomohou najít rovnováhu mezi potřebami dětí a rodičů s potřebami zaměstnavatelů.“ dodává Josef Ryšavý.

První výzvy mohou žadatelé očekávat v prosinci 2017, ale pracovníci MAS jsou již nyní připraveni konzultovat projektové záměry. Navíc stále probíhá sběr potřeb území pro další vyjednávání o potřebách venkova a MAS Vladař se i ve spolupráci s regionálními stálými konferencemi snaží najít možnost podpory pro záměry z výzev MAS aktuálně nefinancovatelné.*

/ zr/

k foto:

MAS Vladař je pojmenována podle vrchu Vladař, mohutné stolové hory na Karlovarsku

Ilustrační foto: www.kudyznudy.cz

Kraje jednoznačně nesouhlasí se včerejším vyjádření ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyňka Hořelici, podle něhož fond přestane od příštího roku přispívat krajům na opravy silnic II. a III. tříd.

"Rada Asociace krajů ČR, tedy všichni hejtmani, s tím rozhodně nesouhlasí. V roce 2015 kraje obdržely na opravy 4,4 miliardy korun, v roce 2016 to byly 3 miliardy, v roce 2017 3 miliardy korun. Přesto tyto finanční prostředky nestačí, protože kraje za ně nechávají provádět nejen běžné opravy, ale i nákladné rekonstrukce například mostů na silnicích II. a III. tříd. Pokud peníze od Státního fondu dopravní infrastruktury v roce 2018 kraje nedostanou (i když nám to bylo při předchozích jednáních už dříve přislíbeno), nebudeme moci silnice opravovat a jejich devastace se dál bude prohlubovat. Předpokládám, že o tomto tématu ještě budeme jednat, a doufám, že se pro to najde prostor v rámci návrhu státního rozpočtu i při vyhodnocení hospodaření SFDI ke konci letošního roku. Situace, kdy by SFDI nepřispěl v roce 2018 na opravy krajských silnic, je pro nás naprosto nepředstavitelná a nepřijatelná,“ uvedla předsedkyně Rady Asociace krajů a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová.*

/zr/

K foto:

Předsedkyně Rady AK ČR Jana Vildumetzová: Situace, kdy by SFDI nepřispěl v roce 2018 na opravy krajských silnic, je pro nás naprosto nepředstavitelná a nepřijatelná

Foto: archiv Asiciace krajů ČR

Vláda na své dnešní schůzi odsouhlasila vyplatit krajům 394,43 milionu korun na rekonstrukce silnic II. a III. tříd, které jsou ve vlastnictví krajů. Schválila také Souhrnný akční plán Strategie restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje, který jim má pomoci znovu nastartovat ekonomiku postiženou útlumem klíčových lokálních odvětví. Seznámila se také s informací ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové o průběhu dofinancování sociálních služeb.

Vyčleněním téměř 400 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy na investice do krajských silnic kompenzuje vláda krajům vyšší náklady na zabezpečení regionální autobusové dopravy, které dopravcům vznikly nařízením vlády zvýšit mzdy a další odměny řidičům linkových autobusů od 1. ledna 2017. Toto nařízení vlády zvýšilo mzdy řidičům o téměř 40 procent, na druhou stranu hrozilo, že potřebné finanční prostředky budou muset kraje vzít právě z investic do rozvoje a oprav dopravní infrastruktury. Proto vláda na popud premiéra Bohuslava Sobotky rozhodla navýšit příspěvek státu na opravy krajských silnic. Letos tak na opravy krajských silnic stát přispěje celkem částkou přibližně 3,4 miliardy korun.

Plán restrukturalizace krajů

Vláda  také přijala Souhrnný akční plán Strategie restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje, který předložili ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček. Jde o regiony, které řeší problémy s útlumem tradičních průmyslových oborů – především hornictví a hutnictví. Důsledkem je vyšší nezaměstnanost, vylidňování a pokles životní úrovně obyvatel.

Tomu chce vláda čelit plánem na ekonomický a sociální restart těchto regionů. Sedm pilířů Strategického rámce hospodářské restrukturalizace počítá s řadou konkrétních opatření na restrukturalizaci a modernizaci průmyslu, na podporu rekvalifikace obyvatel, modernizaci infrastruktury či využití stávajících brownfieldů. Celkem plán počítá do roku 2020 s výdaji ve výši 41,959 miliardy korun.

Strategie hospodářské restrukturalizace znevýhodněných regionů byla připravena Ministerstvem pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Úřadem zmocněnce vlády pro Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj.

Ministerstvo pro místní rozvoj jako gestor regionální politiky vyhodnotilo na základě mnoha strategických materiálů, že stát musí pomoci strukturálně postiženým regionům, které se dlouhodobě nacházejí v nepříznivé hospodářské situaci. Na realizaci konkrétních projektů na podporu krajů se budou podílet jednotlivá ministerstva ve spolupráci se zástupci dotčených regionů, což považuji za velký krok vpřed,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a dodala: „Vláda České republiky má dluh vůči těmto třem regionům. Byly to těžební kraje s těžkým průmyslem. Po odchodu velkých zaměstnavatelů, ať už jde o těžební průmysl nebo Armádu ČR, tam jen stěží dnes lidé hledají práci. A to je jeden z hlavních cílů této restrukturalizace.“

Na téma restrukturalizace uvedených tří krajů jsme v TV Municipal hovořili s náměstkyní ministryně pro místní rozvoj Klárou Dostálovou, viz: https://moderniobec.cz/video/strategicky-ramec-hospodarske-restrukturalizace-usteckeho-moravskoslezskeho-a-karlovarskeho-kraje/

Dofinancování sociálních služeb

Vláda se rovněž seznámila s informací ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové o aktuálním stavu dofinancování sociálních služeb. Vláda koncem května rozhodla o navýšení platů zaměstnanců v sociálních službách od 1. července až o 23 procent a zároveň odsouhlasila vyčlenit na dofinancování sociálních služeb dalších 1,2 miliardy korun.

Ministryně Marksová informovala vládu, že Ministerstvo práce a sociálních věcí dotace v rekordně krátkém čase zpracovalo a slíbené peníze už krajům ke konci června odeslalo. Teď je podle šéfky resortu na jednotlivých krajích, aby co nejdříve svolaly svá zastupitelstva a rozhodly o rozeslání dodatečných peněz jednotlivým poskytovatelům sociálních služeb.*

/tz/

K foto:

Z dnešní tiskové konference po jednání vlády ČR

Foto: archiv vlády

 

Strategický rámec hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje odsouhlasila česká vláda letos v lednu. Materiál připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj jako hlavní garant regionální politiky v České republiky. V TV Municipal nyní na toto téma můžete zhlédnout rozhovor s Klárou Dostálovou, náměstkyní ministryně pro místní rozvoj zodpovědnou za řízení sekce regionálního rozvoje.

Klára Dostálová především vysvětlila, že strategický rámec schválený vládou je výchozím dokumentem, který má pomoci Moravskoslezskému, Ústeckému a Karlovarskému kraji jako regionům hospodářsky problémovým. Z tohoto pohledu se totiž dosavadními nástroji podle náměstkyně ministryně pro místní rozvoj stále nedaří tyto tři kraje přiblížit ostatním.

"Je také důležité zmínit, že tento dokument představuje návrh změny, nejde o strategický  návrh záchrany území či jeho udržitelného rozvoje – ale opravdu jde o změnu. To je zásadní podstata tohoto dokumentu," zdůraznila Klára Dostálová. Připomněla rovněž, že každý z těchto tří krajů se potýká s poněkud jinými problémy. Podle jejích slov nepůjde o změnu, k níž bude možné dospět během několika měsíců. Pokud se v souladu se strategickým rámcem vše řádně připraví a v každém kraji vzniknou s aktivní účastní místních aktérů reálné dvouleté akční plány, pak restart těchto tří regionů bude trvat několik let a bude stát i několik miliard korun.

Kláry Dostálové jsme se ptali i na to, jak lze definovat "problémový a ekonomicky zaostávající region", proč se v posledních deseti patnácti letech nepodařilo v České republice setřít mezi kraji jejich výrazné rozdíly v ekonomické i sociální úrovni, zda se zmíněné tři kraje se strategickým rámcem ztotožňují – a jak na tento dokument reagují ostatní kraje, v čem by při restartu tří krajů měla spočívat úloha obcí a měst, místních podnikatelů, akademické sféry i neziskových organizací – a zda v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji ještě vůbec zbývá dost šikovných lidí k prosazení změny a jestli už dávno neodešli za lepším životem do jiných míst v Česku či v zahraničí. Zajímaly nás také finanční nástroje, s jejichž využitím by měl být restart tří krajů zahájen a které nové obory a za jakých podmínek budou podporovány apod.*

Celý rozhovor na TV Municipal můžete zhlédnout na: https://moderniobec.cz/video/strategicky-ramec-hospodarske-restrukturalizace-usteckeho-moravskoslezskeho-a-karlovarskeho-kraje/.

/rš/

 

Karlovarský kraj má od pondělí 9. 3. nové vedení složené ze zástupců ČSSD a dosavadních opozičních stran ODS, Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst (HNHRM) a TOP 09 + STAN. Koalici, která drží 30 z celkových 45 mandátů, vede hejtman Martin Havel (ČSSD). Komunisté po šesti letech skončili v opozici.

JUDr. Martin Havel (na snímku), který dosud působil na kraji jako náměstek hejtmana, byl zvolen v tajné volbě 32 hlasy. Tajně byla zvolena jako jeden celek i celá devítičlenná krajská rada, a to 27 hlasy. Informoval o tom web Asociace krajů ČR.

Prvním náměstkem hejtmana pro zdravotnictví a dopravu byl zvolen Jakub Pánik (ČSSD). BcMiloslav Čermák (ČSSD)přišel o zdravotnictví, ale zůstaly mu coby náměstkovi hejtmana  sociální věci. Ing. Edmund Janisch (ČSSD), který byl dosud uvolněným členem zastupitelstva pro lázeňství a cestovní ruch, bude nyní uvolněný člen rady pro školství.

Neuvolněným náměstkem hejtmana s gescí pro ekonomiku a informační technologie se stal Ing. Jiří Červenka (ODS), který pracuje jako ředitel Ašských městských lesů. Starosta Aše Mgr. Dalibor Blažek (HNHRM) je neuvolněným náměstkem pro správu majetku kraje. Kulturu a lázeňství s cestovním ruchem má mít pod palcem coby neuvolněný náměstek hejtmana místostarosta Lokte na Sokolovsku Mgr. Petr Zahradníček (TOP 09 STAN).

Ostrovský advokát Mgr. Petr Šindelář, L.L.M., má spravovat vnitřní věci kraje jako radní. Devátým členem s resortem životního prostředí a zemědělství byl volen někdejší starosta Chodova Ing. Josef Hora (HNHRM).*

/ak/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down