Úvodní dvojrozhovor lednového vydání Moderní obce jsme připravili s Lukášem Vlčkem a Tomášem Kocourem, starostou a místostarostou města Pacov na Pelhřimovsku (viz první strana obálky nahoře). Právě toto město se totiž se svým projektem Domu sociálních služeb stalo celkovým vítězem soutěže Komunální projekt roku 2020. Ostatně součástí prvního letošního vydání Moderní obce je i samostatná příloha, v níž představujeme všechny projekty, jež se loni této celostátní soutěže zúčastnily.

Lednové vydání však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů.  Tématem měsíce tentokrát byla Komunální technika a údržba veřejné zeleně. Přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách lednového čísla našeho časopisu vystupují.

* Lukáš Vlček, starosta Pacova: Příjmy a finanční možnosti samospráv budou v letošním roce velkým problémem. Řada měst a obcí bude ráda, když bude mít na holý provoz, aby vůbec udržely základní rozsah služeb. Fakt, že klesnou sdílené daňové příjmy, se ještě dá pochopit v kontextu loňské situace. Problém je, že se v krizi upravují pravidla – superhrubá mzda a její nastavení, což také dopadne na samosprávy - přijdou o část svých příjmů. To, že se proinvestujeme z krize, může prohlásit jen stát, ale nemohou to prohlásit města ani obce, protože některé možná nebudou mít ani na svůj běžný provoz. Propady budou obrovské.

* Olga Dočkalová, starostka obce Sudice na Blanensku a jednatelka TS Malá Haná: Pandemie covid-19 je určitě pro odpadové hospodářství velkou zkouškou a praxí. Loni na jaře, kdy se nedaly koupit ochranné prostředky, nám vypomohli starostové s ušitými rouškami a dezinfekci dodalo v první fázi město spolu s místní firmou. Později pomáhaly zajistit dezinfekci a ochranné prostředky Ministerstvo životního prostředí a společnost EKO-KOM. Sami pracovníci technických služeb mnohdy nakládají kontaminovaný odpad a manipulují s ním. Kdyby se zastavilo vyvážení odpadů neřešili bychom »pouze« koronavirus, ale i další závažné infekční nemoci, stejně jako třeba přemnožení hlodavců, hlavně v městských oblastech, a s tím spojené další možné nemoci. Proto by mělo být odpadové hospodářství zařazeno do kritické infrastruktury.

* Martin Charvát, primátor Pardubic: V současné době připravujeme několik velkých rozvojových projektů, ale zdroje města jsou omezené. Rádi bychom tedy některé z nich realizovali ve spolupráci se soukromým sektorem. S Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou jsme proto uzavřeli memorandum o spolupráci. Zkušeností jejích odborníků chceme využít při identifikaci a posuzování projektů města, u nichž lze uvažovat o realizaci formou PPP, a dále podle typu projektu využít financování Národního rozvojového fondu, či samotné banky.

* Lada Rejšková, starostka obce Libotenice na Litoměřicku: Loni jsme opravili kapli, tělocvičnu, budujeme sociální bydlení a opravili jsme místní komunikaci. V následujících letech však zřejmě nebudeme moci žádat o další dotace na techniku, jelikož na roky 2021 a 2022 máme rozjeto mnoho investičních akcí a rádi bychom je úspěšně dokončili. Ostatně, nynější vývoj situace ohledně příjmů obcí nevypadá příznivě. Za přiznané dotace jsme vděční. Jenže do budoucna se stane problémem spolufinancování, půjdou-li příjmy obce dolů.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Každý člověk může podat trestní oznámení. Nikdo mu v tom nesmí bránit, nikdo mu kvůli tomu nesmí vyhrožovat – a i když se oznamovatel mýlí, není povinen za tento „omyl“ nic platit, protože by to omezovalo svobodné rozhodnutí každého poukázat na nepravosti.

Máme tu však důležitý ústavní nález, který podobného oznamovatele povolal k finanční odpovědnosti, a zrušil veškeré předcházející rozsudky nižších soudů, které návrh starostky postupně zamítaly. A proč takto soud rozhodl? Protože se starostka nedala, byla odvážná a se svými právníky správně pojmenovala příkoří, jež se jí stalo. Nezačínáme tedy přímo jen rozsudky, ale ve finále je podstatný právě onen ústavní nález. Který bychom se měli naučit aplikovat.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF – Czech Credit Bureau: Na rozdíl od krajů skončil rozpočet obcí v prvních devíti měsících právě uplynulého roku přebytkem. Jeho výše byla sice o něco nižší než ve stejném období roku 2019, i tak se na celkových příjmech v daném období podílel téměř 10 %. K uvedenému datu 30. září 2020 celkové příjmy obcí dosáhly výše 269,7 mld. Kč a meziročně vzrostly o 5,5 mld. Kč, resp. o 2,1 %. Přírůstek celkových výdajů obcí byl značně vyšší než u jejich příjmů a dostal se až na 10,1 mld. Kč. Dynamika celkových výdajů obcí byla více než dvojnásobná.

Koncem září 2020 představovaly příjmy obcí 75 % skutečnosti za celý rok 2019. Ve zbývající části minulého roku však obce patrně neobdrží mimořádné příjmy tak, jako tomu bylo v srpnu, kdy šlo o více než 12 mld. Kč (kompenzace za propad daňových příjmů v důsledku opatření vlády na snížení ekonomických dopadů pandemie). Celkové loňské příjmy obcí tak zůstanou pod úrovní předminulého roku.

* Luděk Tesař, ekonom: Co můžou za současné koronavirové situace dělat obce? Hlavně všichni musíme posilovat vzájemně psychickou odolnost. Pokud jde o provozní hospodaření, pak jim lze doporučit:

a) Snížit provozní výdaje, ideálně alespoň o 10 %, a zmrazit je na dva roky.

b) Zmrazit platy, snížit příspěvky všem spolkům a organizacím. (Ideální je na nižší úroveň než v letech 2016/2017. Na tyto roky totiž krize zřejmě srazí obce, včetně dopadů daňového balíčku.)

c) Zvýšit příjmy, tedy hlavně ceny za veškeré služby obce, vodné a stočné (alespoň 120 Kč za m3), zásadně zvýšit poplatky za odpady (využít změny zákona), ceny nájmů, dopravy atd. Nezapomínejme, že žádný zákon, který reguluje ceny nebo poplatky nikdy neoperuje s pojmem „ztráta“, ale vždy pracuje s pojmem „přiměřený zisk“. Nezapomínejme na odpisy. Nikdy nepracujme se slovem „zdarma“!!! Vůbec toto slovo nepoužívejme, i kdyby šlo o vložky nebo o dopravu či o další potřeby lidí apod. Takto bychom mohli udělat zdarma vše co člověk potřebuje, zrušit peníze, k čemuž se možná schyluje a zavést komunismus. Dokud nedojde ke zrušení peněz, vždycky to někdo zaplatí!

d) V krajním případě zvýšit daň z nemovitostí.

* Lukáš Kříž, spolupracovník redakce: Virtuální setkávání při práci z domova může v zaměstnancích postupně vyvolat jistý pocit odcizení, jenž se posléze přetaví v pasivitu a nezájem. Pro vyřešení tohoto problému je důležité aktivní zapojení vedoucích zaměstnanců, kteří musí sbírat a vyhodnocovat zpětnou vazbu a vytvářet novou, digitální kulturu pracoviště. Nad rozhodnutími o interním uspořádání agend a činností by měla panovat trvale ověřovaná shoda. Mnoho dílčích pracovních i organizačních úkonů by mělo mít své vlastníky, kteří se o jejich realizaci budou starat. A pozornost si zaslouží i jistá nepracovní socializace kolektivu, byť ve virtuální podobě.

* Martin Lukáš, konzultant ICT pro veřejnou správu: Autorizace klienta (fyzické osoby a fyzické osoby jednající za právnickou osobu) je jedním ze základních předpokladů správného fungování elektronické služby. Fyzické osoby mají různé role, a v rámci požadované služby různá oprávnění a povinnosti. Poskytovatel služby - městský nebo obecní úřad - je povinen nabídnout klientovi veškeré role, které mu v rámci služby přísluší.

* Karolína Hrbková, zahradní a krajinářská architektka: V posledních letech je nejvíce kritizováno sečení tzv. na drn, kdy v horkých dnech projedou sekačky s nízko položenou žací lištou. Pokud se taková seč provádí v odrostlé trávě, následuje zežloutnutí trávníků a jejich velmi obtížná regenerace. I když taková činnost může odpovídat normám, je zcela nevhodná.

Druhým extrémem je nestíhání sečení například v deštivém období, kdy sekačky nemohou vyjet. Pokud takové počasí trvá třeba tři týdny, jsou trávy přerostlé, mnohdy dojde k jejich kvetení a seče se pak vykonávají s velkými obtížemi.

Z technického hlediska realizační firmy je zase obtížné v jednu chvíli pokrýt katastr města nebo obce sečemi. Trávy rostou a nakvétají v celém katastru obce víceméně v jeden čas a ve větších městech je nutné najednou posekat všechny plochy v dané intenzitní třídě.

Ve velkém městě s vyšším zastoupením zeleně je proto nezbytné, aby bylo ustanoveno několik pracovních čet a seče probíhaly na více místech najednou. S jednou pracovní četou není možné zvládnout hlavně první seče včas, aby nebyla tráva přerostlá a nakvetlá.

Ideální je tak postupně revidovat travnaté plochy a jejich zařazení do intenzitních tříd. Jak bylo zmíněno výše, preference občanů se přesouvají k přirozeně a přírodně vypadajícím lokalitám. I v městských parcích se začínají objevovat květnaté louky s prosekanými cestičkami a paloučky. Není tedy nezbytně nutné, aby byla celá plocha parku pokryta sterilním nízko sečeným trávníkem. Pokud je tedy část parku přeměněna na květnatou louku, lze tuto část místo osmi sečí sekat postupně mozaikovitě jen dvakrát až třikrát do roka. Obdobně lze změnit část sídlištních trávníků.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Úvodní rozhovor říjnového vydání Moderní obce jsme vedli s Karlem Ferschmannem, starostou obce Němčovice. Ten se stal i „tváří“ aktuálního čísla Moderní obce (viz první strana obálky nahoře).

Aktuální vydání Moderní obce však obsahuje dlouhou řadu i dalších podnětných a atraktivních textů. Přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách říjnového čísla vystupují:

* Karel Ferschmann, starosta obce Němčovice na Rokycansku: Samozřejmě by nejen nám, ale všem obcím moc pomohlo, kdyby vláda konečně rozjela tu proklamovanou masívní investiční podporu obcím a spoluúčast státu a obcí u těchto dotací byla v poměru 90 : 10, jak se rovněž slibovalo, a zvláště kdyby DPH vždy mohla být započitatelnou položkou. Pak na investice dosáhnou i menší obce, které to potřebují ze všech nejvíc.

* František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova na Hodonínsku: Vláda může měnit daně, ale musí přece myslet i na dopady svých návrhů. Snížení zdanění fyzických osob snižuje příjem obecních rozpočtů o cca 20 miliard korun. A vláda absolutně neříká, jak výpadek nahradit. Zvýšením obecních daní? Máme lidem vzít peníze jinde nebo přestat opravovat chodníky, školy, stavět školky, domovy pro seniory a podobně? Je neuvěřitelné, do jaké situace se města a obce dostávají.

* Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF, a. s.: Důsledky pandemie nemoci covid-19 a všech doprovodných a vyvolaných jevů v první polovině letošního roku neměly až tak výrazné dopady do rozpočtového hospodaření obcí, krajů i Prahy. Nicméně je pravda, že výnos tří hlavních daní, který mezi sebou sdílejí stát, obce, kraje a Praha byl meziročně o 61,2 mld. Kč, resp. o 13 % nižší než ve stejném období loňského roku. Navíc bylo nutné v rámci územních rozpočtů financovat nové hygienické a další nečekané výdaje.

* Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor na Ministerstvu průmyslu a obchodu: Na konci srpna jsme vyhlásili výzvu na podávání žádostí o dotace na zpracování místních energetických koncepcí. Má to být dokument, který by měl vedením měst a obcí pomoci se zorientovat v tom, jaké mají ve své lokalitě zdroje energie, jak síťové, tak lokální, jakými způsoby je v lokalitě energie spotřebovávána a které konkrétní možnosti řešení jsou v obci vhodné. Tato první výzva je otevřená do konce června 2021.

Leona Gergelová Šteigrová, zástupkyně ředitele pro oblast veřejných zakázek na Ministerstvu práce a sociálních věcí: V současné době, kdy se vlivem opatření týkajících se pandemie rozpočty samospráv významně zmenšují, je třeba maximálně využít dostupné nástroje. V případě veřejných zakázek lze nákupní strategii nastavit tak, aby zadavatel získal i přidanou hodnotu k danému plnění. Ta může mít řadu podob – závisí na prioritách zadavatele. Ze zkušenosti našich zahraničních partnerů víme, že právě v době významných ekonomických poklesů (např. ekonomické krize kolem roku 2008) samosprávy významně začaly využívat prvky odpovědného veřejného zadávání – snažily se tím i v rámci svých nákupů získávat plnění, která současně plnila jejich priority v oblasti sociální soudržnosti, zaměstnanosti a životního prostředí. Jednoduše řečeno, nechaly své peníze pracovat dvakrát.

* Václav Kučera, ředitel Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje: POL POINT (policejní bod) je videokonferenční systém, který umožňuje komunikaci občana s úřadem, konkrétně s Policií České republiky, aniž by občan musel vstoupit do budovy policie, přičemž může sdělit nebo získat informace, které jsou důležité pro trestní nebo jiné řízení. POL POINT – kontaktní místo police je pilotní projekt Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, jímž se ve Středočeském kraji zavádí videokonferenční systém, který je libovolně přístupný pro všechny občany.

Projekt byl spuštěn v únoru letošního roku. V rámci zmíněné infrastruktury jsou budována místa s videokonferenčními jednotkami, která jsou přímo dostupná občanům na našem území. Současně je vytvořeno centrální místo (operační místnost), které je nepřetržitě (pozn. cíl projektu) obsazeno policistou, který je schopen komunikovat s oznamovateli na jakémkoliv terminálu. Policista může bezodkladně provádět příjem oznámení a tento dokumentovat.

Virtuální způsob komunikace umožňuje přijmout oznámení z jakéhokoliv místa a přijaté oznámení obratem postoupit příslušnému policejnímu orgánu k dalšímu šetření. Občan, který oznámení podává, nemusí nic podepisovat, protože průběh celého výslechu se nahrává a nahrávka se přikládá ke spisu.

* Jan Havránek, ředitel společnosti AQE advisors, a. s.: Kvalitu života ve městech ovlivňuje řada faktorů. Z 29 ukazatelů, které jsou do Indexu kvality života zahrnuty, je jich jen několik, které vedení města může skutečně přímo ovlivnit. Většina je v kompetenci státní správy – a hlavně samotných lidí, kteří ve městě žijí. Přesto, z dlouhodobého hlediska, je zřetelně jasná role města na kvalitě života jeho obyvatel. Z provedené analýzy je patrné, že investice – a v konečném důsledku i zadlužování veřejného rozpočtu, mají vliv na kvalitu života.

Co by se stalo, kdyby města, která mají skvělý rating, ale nižší kvalitu života, začala masivně strategicky investovat? Investovat do oblastí, které zvýší atraktivitu města, zlepší podmínky pro služby ve městě, přitáhnou novou generaci? Co by se stalo za dvacet let? Žádná změna totiž nebude patrná dříve.

Chceme-li zlepšit skutečně kvalitu života, chce to mít vizi a odvahu ji naplňovat. Využijme doby, kdy jsou levné zdroje, levnější dodávky služeb i investičních celků. Hledáme-li návody, jak zlepšit podmínky pro život, pojďme se chovat jako Ekonomové, a nikoliv jako účetní.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Co je to důležitý zájem obce? Důležitý zájem obce je objektivní kategorie, která odůvodňuje nehospodárnost, tedy výdaj, který je pro obec a její občany důležitější než cokoli jiného včetně peněz na účtu. Je to třeba ono zakoupení vybavení ordinace – ztrátová investice, která ovšem zajistí lidem zubaře. Nebo obec vynaloží milion korun na oslavy výročí obce, a pozve známé umělce, aby toto výročí s občany oslavila. I zde je pro obec důležitým zájmem důstojná oslava jejího výročí, než cokoli jiného. Podstatné je, že tento důležitý zájem skutečně existuje, pomeleme ho, a odůvodníme jím ono „rozhazování peněz“ z obecního rozpočtu.

* Milan Košař, loňský vítěz soutěže Architekt obci a dlouholetý architekt města Vysoké Mýto, v současné době Ústí nad Orlicí a Poděbrad: V posledních letech se poměrně daří některým firmám, které prodávají městský mobiliář, nabízet estetické, funkční a výrazně nové prvky, které se prosazují. Škoda, že jich není víc, protože některé firmy v podstatě ovládly trh … Nevím, zda je šťastné, že v obcích tradičního typu – historická stavení a usedlosti – se objevují prvky typicky městského mobiliáře, jako jsou prosklené a moderní autobusové zastávky. Jaký má smysl adaptovat to, co je typicky městské, moderní do prostředí, kam příliš nezapadají. Jenže v nabídce třeba zastávek autobusové dopravy či MHD na vesnici, kde by měly plnit funkci přístřešku a zároveň zapadat do prostředí, žádné takové nejsou. Buď starosta nějakého dodavatele osloví, a on mu prvek udělá jako atypický, nebo přijme nabídku pro mobiliář měst a pořídí to, co je v centru větších měst. Je to o kultivování názoru.

* Karolína Hrbková, zahradní a krajinná architektka: Klimatická změna má dopad i na to, jak se o zeleň staráme. V poslední době ve městech a obcích rezonuje například počet a provedení sečí travnatých ploch. Obecně lze konstatovat, že do budoucna bude nutné změnit přístup měst při správě zeleně. Seče trávníků provádět ne podle norem a termínů, ale podle aktuální situace, aby se předešlo zvýšeným odparům a vysychání trávníků. Travnaté plochy je možné nově zakládat, jako například květnaté louky a seče provádět mozaikovitě. Kromě estetického přínosu je tam možné omezit počet sečí a posílit biodiverzitu v lokalitě. Hlavně hmyz a na něj navázaní živočichové to zajisté ocení.

V suchých letech lze podpořit stromy pomocí vaků s vodou umístěných u paty stromu na kořenový systém. Postupně je tak dodávána vláha a dřeviny (hlavně nové výsadby) jsou schopny přečkat nepříznivé podmínky. V posledních třech letech byla tato opatření více než vhodná pro zajištění uchycení nových stromů. Odpadly tak investice do náhradních výsadeb, kdy mladé stromky nepřečkaly první nebo druhý rok po výsadbě a uschnuly.

* Jitka Vrtalová, Partnerství pro městskou mobilitu: Základní funkcí doprovodného mobiliáře na cyklostezkách je zpříjemnit jízdu na kole, případně zvýšit bezpečnost. Tradičně nejznámější součástí mobiliáře jsou odpočívky, infopanely či ližiny na schodištích. V poslední době se stále častěji objevují také automatizované úschovny a cykloboxy, především u terminálů veřejné dopravy v centrech měst a u cykloturistických cílů, dále místa pro samoobslužný servis kol (základní nářadí, cyklopumpy nebo prodejní automaty s dušemi či lepením). S rozmáhajícím se fenoménem elektrokol souvisí také budování sítě dobíjecích stanic. Obvykle samospráva sleduje také provoz na stezkách s pomocí sčítačů. Stále málo je veřejných pítek, která hlavně v horkém počasí nabízejí vítanou možnost občerstvení a ochlazení.

* Zdeněk Král, majitel firmy REX: Naši předkové lépe než my kvůli omezeným zdrojům uměli pracovat s tzv. úsporou z množství. Šetřili tím spoustu peněz. Podstatou takové úspory je typizace výrobků. V tomto nejdále z evropských zemí v oblasti mobiliáře a veřejného prostoru došla státní správa v Rakousku-Uhersku v 19. století. Secesní lavičku  dodnes můžeme spatřit snad v každém rakouském městě, stejně jako dosud stále v mnoha obcích Maďarska, ale i u nás.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

 

 

 

 

 

Výsledky letos již třetího ročníku soutěže Komunální politik roku 2017 byly včera odpoledne slavnostně oznámeny v sídle Poslanecké sněmovny v Praze. Soutěž, kterou každoročně vyhlašuje časopis Moderní obec spolu s vydavatelstvím Profi Press s. r. o., i tentokrát získala záštitu ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové.

Spolupořadateli soutěže jsou Svaz měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR, vyhlášení výsledků podpořily Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR a Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Smyslem soutěže je zviditelnit inspirativní a občansky přínosné projekty uskutečněné v obcích a městech a ocenit osobnosti z komunální politiky, které se významně zasadily o jejich realizaci. V letošním ročníku soutěže bylo vypsáno sedm kategorií, z jejichž vítězů hodnotitelská komise vybrala celkového vítěze, který obdržel titul Komunální politik roku 2017. Vítěz každé kategorie získal pamětní list a artefakt z českého křišťálu v podobě srdce v otevřených dlaních, od partnera dané kategorií také symbolický šek na dvacet tisíc korun pro své město či obec.

Na vyhlášení výsledků soutěže byli pozvání všichni její účastníci a partneři soutěže. Ministryni Karlu Šlechtovou při slavnostním ceremoniálu zastupovala státní tajemnice Ministerstva pro místní rozvoj Zdeňka Pikešová, pozvání na akci přijala také ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Přítomni byli rovněž poslanci, senátoři a představitelé ústředních orgánů státní správy.

V kategorii Sociální projekt roku zvítězila Sylva Kováčiková, místostarostka města Bílovce (okres Nový Jičín), za projekt Secesní Salchrova vila v Bílovci rozsvítila podzim života našim seniorům. Cenu za Sylvu Kováčikovou z rukou ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové převzal starosta Bílovce Pavel Mrva. Symbolický šek mu předal zástupce společnosti ELEKTROWIN Jan Marxt.

Projektem Dětská skupina Peřinka se v kategorii Děti a rodiče prosadila Brigita Petrášová, starostka obce Morkůvky na Břeclavsku, Prvním gratulantem, který jí také předal cenu, byl náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký. Symbolický šek jí za partnera kategorie na podium přinesl ředitel společnosti hřiště.cz Ladislav Fuxa.

V kategorii Sport a veřejné zdraví patří prvenství Jiřímu Horákovi, starostovi obce Vysoká nad Labem v okrese Hradec Králové, za projekt Sportovní areál Vysoká nad Labem. Cenu za vítězství převzal od senátora Zbyňka Linharta, předsedy Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR. Symbolický šek vítězi předala advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, zakladatelka společnosti MUNICIPAL – Centrum vzdělávání a odborných služeb.

Křišťálové srdce za vítězství v kategorii Kulturní a vzdělávací činnost si ze slavnostního odpoledne odnesl Tomáš Hájek, starosta městyse Ostrovačice (okres Brno-venkov), za projekt Přístavba Základní školy a Mateřské školy Ostrovačice a výstavba víceúčelového sportoviště. Cenu a šek mu předal ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstva vnitra David Sláma a zakladatel projektu Mobilní rozhlas Ondřej Švrček.

Kategorii Odpadové hospodářství ovládl Tomáš Šulák, starosta obce Veselíčko na Přerovsku, díky projektu Kompostárna Veselíčko a odpadová spolupráce v MAS Moravská brána. Cenu za vítězství převzal z rukou ředitele České inspekce životního prostředí Erika Geusse, symbolický šek mu za společnost EKO-KOM předal její provozní ředitel Petr Šikýř.

Projekt Rozkvetlý Liberec a  komunitní plánování ploch zeleně, jehož nositelkou je náměstkyně primátora Liberce Karolína Hrbková, byl hodnotitelskou komisí soutěže vybrán jako nejlepší v kategorii Veřejná zeleň. Ocenění za prvenství obdržela z rukou výkonného ředitele Svazu měst a obcí ČR Pavla Drahovzala, symbolický šek jí za partnera kategorie – společnost Pekass, předal David Procházka.

V kategorii Utváření veřejného prostoru zvítězil projekt Náves Velká Polom starostky Ludmily Bubeníkové ze stejnojmenné obce v okrese Ostrava-město. Jako první ji na podiu pozdravil a cenu jí předal místopředseda Sdružení místních samospráv ČR Radim Sršeň. Partnerem kategorie byla společnost Zebra Group, jejíž jednatel Petr Řihák Ludmile Bubeníkové daroval pro Velkou Polom symbolický šek.

Hodnotitelská komise soutěže udělila i svoji zvláštní cenu. Ta patří starostce Třince Věře Palkovské za projekt Pořízení elektrobusů pro MHD Třinec. Na slavnostním ceremoniálu ji zastupovala členka zastupitelstva města Milada Hejmejová, které cenu předal senátor Miloš Vystrčil, jenž vyhlašovatelům soutěže při její přípravě před více než dvěma roky ochotně radil.

Celkovou vítězkou soutěže byla vyhlášena a z rukou státní tajemnice Ministerstva pro místní rozvoj Zdeňky Pikešové převzala titul Komunální politik roku 2017 starostka Velké Polomi Ludmila Bubeníková.

Na závěr slavnostního ceremoniálu ředitel vydavatelství Profi Press s. r. o. Martin Sedláček všem oceněným, ale také všem dalším účastníkům soutěže poděkoval a pozval je do jejího příštího ročníku. Dosavadní název soutěže se od roku 2018 změní na Komunální projekt roku, zůstane však její členění na jednotlivé kategorie, přičemž celkový vítěz soutěže obdrží – jako dosud – titul Komunální politik roku.

Pohodovou atmosféru vyhlášení výsledků soutěže ukončeného slavnostním rautem zpříjemnily swingové evergreeny v podání zpěvačky Petry Ernyei za doprovodu Jazz Duet. Moderátorkou odpoledne byla Jolana Voldánová.

/rš/

 

Na snímku nahoře:

Ludmila Bubeníková, celková vítězka soutěže Komunální politik roku 2017, s cenou z českého křišťálu v podobě srdce v otevřených dlaních

 

Snímky ve fotogalerii dole:

Hromadný snímek všech oceněných v letošním ročníku soutěže Komunální politik roku 2017 i s osobnostmi, které jednotlivá ocenění předávaly, a s partnery jednotlivých kategorií

Snímky vítězů jednotlivých kategorií s předávajícími osobnostmi a zástupci partnerů

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down