Zhruba 14 % občanů ČR starších 18 let nebydlí v místě svého trvalého bydliště a v době voleb tak musí buď cestovat, nebo si vyřídit voličský průkaz. V absolutních číslech je to více než milion voličů. Možnost volit by tak ve zmíněných případech usnadnila korespondenční volba, a proto dnes autoři petic za možnost distančních voleb předali poslancům společné prohlášení, v němž je vyzývají, aby podpořili existující návrh zákona.

Jak dále vyplývá z průzkumu, který pro Institute for Democracy 21 (IFD21) vypracovala agentura MEDIAN, každý pátý občan, který nebydlí na své adrese, se podle zjištěných dat k volbám nechystá.

Pod aktuálním návrhem zákona o korespondenční volbě, který předložila Markéta Pekarová Adamová letos v červnu, je podepsáno 28 poslanců z TOP 09, STAN, Pirátů, ODS a KDU-ČSL. Tento návrh je nyní zařazen na schůzi Poslanecké sněmovny a čeká na projednání v prvním čtení - to však může trvat ještě dlouho.

Předkladatelé proto chtějí nechat hlasovat o jeho dřívějším projednání, i s odkazem na zájem veřejnosti o toto téma. „V obecné rovině současný návrh zákona podporujeme, máme k němu jen několik výtek technického charakteru,” uvedl Vojtěch Pikal z Pirátů, jeden z poslanců, kteří dnes společné prohlášení od občanů obdrželi.

Pod návrhem jsme podepsaní a podporujeme ho, jsem ale skeptický k tomu, zda se jej podaří v tomto volebním období schválit, protože to opatření se vládním stranám příliš nehodí,” vyjádřil obavu předseda STAN Jan Farský. Z uvedeného průzkumu MEDIANU pro IFD21 vyplývá, že 45 % voličů ANO zavedení korespondenční volby podporuje, u voličů ČSSD je to 35 %.

Pozitivně se k tématu nedávno vyslovil v pořadu Otázky Václava Moravce také ministr vnitra Jan Hamáček. Připustil, že by se mohlo týkat i Čechů, kteří jsou v zahraničí krátkodobě, nebo jen v době voleb nejsou doma. „Teď si musí vyzvedávat voličský průkaz, potom v tom místě hledat volební místnost, takto by se to vyřešilo, ministr“ uvedl.

Kladně se v témže diskusním pořadu vyjádřil i předseda lidovců. „Zavedení korespondenční volby by bylo fér vůči lidem, kteří nás reprezentují v zahraničí, především vůči vědcům a dalším lidem, kteří mají někdy potíže cestovat stovky kilometrů kvůli volbám,“ prohlásil Pavel Bělobrádek.

Výzvu od občanů dnes převzali kromě Pavla Bělobrádka a Jana Farského také Helena Válková, předsedkyně petičního výboru (ANO), Leo Luzar (KSČM), Vojtěch Pikal (Piráti) a Markéta Pekarová Adamová (TOP09). Problematika volby mimo domov se podle zmíněného průzkumu nejvíce týká mladých lidí, ve věkové kategorii 18–29 let dokonce každého třetího voliče (30 %), každého třetího občana žijícího v Praze a každého pátého na Plzeňsku. Ve skupině, která uvedla, že chodí k volbám, jich jenom 10 % bydlí mimo trvalé bydliště, naproti tomu u skupiny respondentnů, která avizovala, že se k příštím volbám nechystá, je to dvakrát tolik (20 %).

Účastnit se voleb je pro tuto část populace náročné, buď musejí cestovat, často stovky kilometrů, anebo si vyřizovat voličský průkaz. Týká se to hodně studentů, ale nejhůř jsou na tom rozhodně stovky tisíc Čechů v zahraničí,” řekla Kateřina Písačková z Institute for Democracy 21, autorka jedné ze tří existujících petic. Dodala, že téměř desetina občanů s volebním právem (9 %) si podle zjištěných dat alespoň jednou v životě vyřizovala voličský průkaz. Většina z nich (91 %) pro volby v rámci České republiky, 6,5 % pro volbu v zahraničí a necelá 3 % pro obě tyto možnosti. Pokud by korespondenční volba byla zavedena, využilo by ji podle průzkumu MEDIANU pro vyzývají, aby podpořili existující návrh zákona v příštích parlamentních volbách až 32 % voličů. Tři čtvrtiny respondentů by umožnily volit poštou nejen ze zahraničí, ale i v rámci ČR, jako to funguje například v Německu či Rakousku.

Mnoho z nás žije dlouhodobě v zahraničí, vychováváme své děti s dvojím občanstvím a chceme jim jít příkladem v plnění občanských povinností. Mnohahodinové cesty na ambasády a velvyslanectví však i nám zabraňují v našem právu volit,“ stojí ve společném prohlášení autorů petic.

Další výsledky průzkumu :

/zr/

 

K foto:

Z dnešního převzetí petice od občanů vyzývající, aby poslanci podpořili návrh zákona, který by zavedl možnost korespondenční volby

Foto: archiv

Tři čtvrtiny Čechů by umožnily volit korespondenčně jak krajanům v zahraničí, tak všem, kteří jsou v době voleb mimo své trvalé bydliště. Tento způsob volby by v příštích parlamentních volbách zvažovala téměř čtvrtina českých voličů, pokud by měli tu možnost. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu agentury MEDIAN pro Institute for Democracy 21 (IFD21).

Česká republika je jednou z mála členských zemí Evropské unie, která volbu poštou nenabízí. Volba na dálku by přitom zaujala i nevoliče – zhruba 12 % z nich totiž říká, že by se korespondenčně příštích voleb do parlamentu pravděpodobně zúčastnili.

Celkově by zavedení jakékoliv korespondenční formy hlasování uvítalo 43 % Čechů. Největší podporu má u voličů TOP 09 (uvítalo by ji 84 %), u Pirátů (64 %) a také u stoupenců SPD (50 %). V nedělních Otázkách Václava Moravce její zavedení podpořili i Jan HamáčekPavel Bělobrádek, současná vláda koresponedenšní hlasování dokonce slibuje v aktuálním programovém prohlášení.

Průzkum agentury MEDIAN pro IFD21 zjišťoval postoj Čechů k zavedení korespondenční volby ze zahraničí i vnitrostátně, například po vzoru Německa, kde možnost volit poštou využívá zhruba pětina občanů a poštovné jim hradí stát. Korespondenční volba funguje i v Rakousku, kde v posledních prezidentských volbách hlasovalo poštou přibližně 700 tisíc voličů.

Pokud by korespondenční volba byla zavedena, podle výsledků průzkumu by ji využila v příštích parlamentních volbách třetina těch, kteří se voleb plánují zúčastnit (32 %), a okolo 12 % těch, kteří by ke klasickým volbám určitě nešli. Z průzkumu také vyplynulo, že v Česku bydlí mimo adresu svého trvalého bydliště 14 % občanů s volebním právem, tedy více než milion lidí. Volby pro ně znamenají buď cestování a s ním spojené časové i finanční náklady, nebo byrokratickou proceduru vyřizování žádosti o voličský průkaz. Ve věkové kategorii 18–29 let se to týká každého třetího voliče.

Pro umožnění volit korespondenčně lidem, kteří v ČR bydlí mimo své trvalé bydliště, se v průzkumu vyslovilo 75 % respondentů. Krajany s trvalým pobytem v zahraničí by poštou nechalo volit 72 % dotázaných, a dokonce 79 % v případě, že jde o občany ČR krátkodobě mimo republiku. V zahraničí pobývají stovky tisíc Čechů, voleb se však pravidelně účastní pouhý zlomek z nich.

Politické strany, které se pragmaticky obávají korespondenční volby ze zahraničí, podle mne chybně předpokládají, že by většina dnes vyřazených voličů hlasovala stejně jako těch 10 % krajánků, kteří si dnes zařizují volební průkazy a cestují na ambasády – ti patří mezi nejangažovanější a nejvzdělanější část Čechů v zahraničí. Dopady na volební výsledky by asi byly relativně omezené – zvlášť při zařazení hlasů z ciziny do větších volebních krajů,“ říká sociolog společnosti MEDIAN Daniel Prokop.

Hlavní výhodou korespondenčního hlasování pro všechny občany doma i v zahraničí má být možnost odvolit takřka odkudkoliv a také kdykoliv od doby, kdy je zveřejněn termín voleb. „Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Na odborných seminářích slýcháme různé protiargumenty týkající se většinou bezpečnosti nebo tajnosti voleb. Když ten mechanismus funguje úspěšně v zahraničí, cesta se bude muset najít i u nás. Tlak zdola tu evidentně je,“ tvrdí Kateřina Písačková, autorka jedné ze tří petic za korespondenční volby (viz: https://e-petice.cz/petitions/petice-za-zavedeni-korespondencni-volby-v-cr.html ).  Petice mají dohromady řádově tisíce podpisů.

Úprava volebního zákona by občanům umožnila mnohem větší flexibilitu než současný stav, který je nutí fyzicky dojít do volební místnosti. Vliv korespondenční volby na vyšší volební účast je podle Daniela Prokopa pravděpodobný, ne však zaručený. „Korespondenční volba by především umožnila hlasovat lidem, kteří volit chtějí, ale mají to ztíženo nepřítomností v bydlišti či jinou indispozicí. Využití korespondenční volby a nárůst účasti by byl asi menší, protože i její vyřízení by stálo nějaké úsilí. A navíc, rodiny často chodí volit spolu, a když nejangažovanější člen hlasuje na dálku, ti další se občas voleb nezúčastní. Ale to se týká zejména elektronických voleb, které kromě své rizikovosti paradoxně často nevedou k navýšení účasti,“ vysvětluje Daniel Prokop.

Návrh Markéty Pekarové Adamové z TOP 09 na zavedení korespondenční volby, alespoň pro Čechy žijící v zahraničí, momentálně čeká na projednání v Poslanecké sněmovně.*

/zr/

Grafika: ČSÚ

-

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down