Součástí aktuálního prosincového vydání časopisu Moderní obec je i speciální příloha, v níž jsou shrnuty a popsány všechny projekty, které se zúčastnily letošního, již sedmého ročníku naší celostátní soutěže Komunální projekt roku.

Jakkoliv je doba složitá, neboť covid nejenže nepřestává ohrožovat naše zdraví, ale nadále také omezuje naše normální rodinné či pracovní životy i jindy běžné společenské, sportovní, kulturní nebo jiné aktivity, věříme, že obsah této přílohy pomůže naplnit čtenáře tolik potřebným optimismem. Příloha totiž zahrnuje všech 51 projektů, které byly přihlášeny do soutěže Komunální projekt roku 2021. A všechny a bezezbytku byly uskutečněny v době, kdy nejen v naší vlasti střídavě vrcholily a zase opadávaly jednotlivé vlny koronaviru.

I tyto projekty jsou dokladem, že navzdory covidu obce žily a fungovaly, byť, pravda, často velice obtížně a za cenu mimořádně vysokého pracovního nasazení starostek a starostů, zastupitelek a zastupitelů, zaměstnanců radnic, stejně jako pracovníků příspěvkových organizací a obchodních společností zřizovaných a zakládaných municipalitami, ale i mnoha dobrovolníků a členů nejrůznějších místních spolků a organizací.

Vítězové letošního ročníku soutěže Komunální projekt roku spolu s partnery soutěže a jejími podporovateli. Foto: Zdeněk Rerych

Děkujeme dnes již bývalé ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálové, která soutěž zaštítila a věnovala do ní i svoji cenu. Děkujeme také všem podporovatelům soutěže – senátnímu Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, minulému sněmovnímu Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, stejně jako Svazu měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR. Velké poděkování rovněž patří všem partnerům soutěže, bez jejichž přispění by se soutěž v tak velkém záběru nemohla uskutečnit.*

Těšíme se s Vámi všemi na shledanou napřesrok v už 8. ročníku soutěže Komunální projekt roku!

Redakce

(Na první straně obálky prosincové přílohy časopisu Moderní obec - nahoře: Multifunkční kaple ve městě Březová na Sokolovsku, která se stala celkovým vítězem soutěže Komunální projekt roku 2021.)

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Ve čtvrtek 16. prosince odeslala Česká republika prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj do Bruselu jako jedna z prvních členských zemí návrh Dohody o partnerství. Tento dokument je důležitým krokem k čerpání evropské finanční podpory v letech 2021–2027. Celkově by mělo Česko z Unie získat během této doby jeden bilion korun.

„Ministerstvo pro místní rozvoj, které koordinuje čerpání peněz na české projekty z Evropské unie z fondů politiky soudržnosti, posílá Evropské komisi návrh Dohody o partnerství. Ta popisuje pravidla pro následující programové období. Zahájili jsme formální projednávání této dohody a následovat bude dialog o jednotlivých programech. Po celou dobu jejich přípravy jsme komunikovali s potenciálními žadateli v regionech a konzultovali jsme jednotlivé záměry,“ uvedla Klára Dostálová, doslouživší ministryně pro místní rozvoj.

V této souvislosti ministerstvo dokončilo také nastavení společných pravidel pro jednotlivé fondy. Díky nastavením Jednotného národního rámce mohou jednotlivá ministerstva připravovat první výzvy pro další programové období.

Dohodu o partnerství, dokument, který je zastřešujícím dokumentem pro čerpání finančních prostředků z EU fondů v oblasti politiky soudržnosti a jednotlivých programů, dosud schválilo z evropských zemí pouze Řecko. Připravován byl v rámci partnerství zahrnujícího Evropskou komisi, ostatní resorty, regionální i místní samosprávy, zaměstnavatelské i zaměstnanecké svazy, neziskový sektor, akademickou sféru a je tak dokumentem založeným na široké shodě všech zainteresovaných aktérů v ČR.*

/tz/

Zástupci koaličních stran chtějí zatočit s novým stavebním zákonem, připomíná dnes vydaná tisková zpráva Ministerstva pro místní rozvoj. Podle MMR to znamená zahodit více než čtyři roky práce do koše. Nikdo svéprávný ale nemůže hájit současný nefunkční stav, kdy trvá povolit dálnici v průměru 13 let a bytový dům v Praze více než pět let. Největší a nejdůležitější infrastrukturní stavby v tuto chvíli paralyzuje i tzv. systémová podjatost, která je důsledkem současného přežitého modelu stavební správy, upozorňuje MMR.

Jsme připraveni se zástupci budoucí koalice, kteří deklarovali vůli s námi jednat, zasednout k jednomu stolu a pokusit se najít společné konstruktivní řešení. Není přece možné, aby bylo stavebnictví paralyzováno na další čtyři roky. Všechny politické strany měly zrychlení stavebního řízení v programu jako recept na krizi dostupného bydlení. Musíme tedy udělat všechno proto, abychom viděli zrychlení a zefektivnění stavebního řízení a povolovacích procesů v praxi, a ne stále jen na papíře. To opravdu ničemu nepomůže,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Odkládání účinnosti zákona by také mohlo ohrozit digitalizaci stavebního řízení, na kterou čerpáme peníze z evropských fondů. Změna je naprosto nutná, zrychlení stavebního řízení ostatně deklarovali všichni.

MMR připomnělo, co se stane, když nový stavební zákon odložíme:
 * Od roku 2006 byl stavební zákon novelizován přesně 26krát a stavební řízení bylo přitom stále složitější a komplikovanější. Pokud nový stavební zákon nová sněmovna odloží nebo dokonce zcela zruší, můžeme se těšit na další čtyři roky stavební agónie, tvrdého vyjednávání kompromisů o té správné podobě zákona a zahodíme do koše zákon, který konečně mohl pomoci zvýšit naši konkurenceschopnost.

* Zahraniční investoři kvůli nepředvídatelnému a zdlouhavému povolování staveb budou i nadále raději dávat přednost Polsku nebo i Rumunsku. Nebudeme moci nahradit výpadek soukromých investorů, protože nebudeme mít připravené a povolené projekty.

* Povolování dálnice bude i v dalších letech trvat v průměru 13 let a obyčejného bytového domu pět let, přitom nám stále zbývá do dobudování dálniční sítě 800 kilometrů a města trápí krize dostupného bydlení. Budeme muset zapomenout na ambiciózní plán výstavby vysokorychlostních tratí a napojení na další evropské tratě. Přitom by se díky novému stavebnímu zákonu přípravy zrychlily minimálně o 30 procent.

* Problémy s povolováním staveb má nejen stát, kraje, města a obce a velcí investoři – developeři, ale i občané, kteří si chtějí postavit jen rodinný domek. I jim trvá povolovací martýrium roky.

* Bydlení, kouzelné zaklínadlo v programech všech politických stran, rozhodně nebude dostupnější, spíš naopak. Už teď tempo povolování výstavby bytů nestačí ani zdaleka uspokojit poptávku. V Praze se sice připravuje více než 120 tisíc bytů, jsou ale dlouhodobě zamrzlé v nefunkčním povolovacím procesu. Pokud se nic nezmění, za deset let může Praze chybět i více než čtvrt milionu bytů.

* Stavebnictví bude dál dusit tzv. systémová podjatost, kdy nadřízené orgány a soudy ruší povolení s odkazem na obavu, že úředníci stavebních úřadů nejsou dostatečně nezávislí na lokální politické reprezentaci. Systémová podjatost už teď brzdí dostavbu dálnic, Pražského okruhu, nové trasy metra D nebo Radlické radiály. Má tedy vliv na životy milionů lidí, kteří by zmíněné komunikace mohli využívat. Státní soustava, která je v novém zákoně, by konečně zajistila, že významné projekty už nebudou zbytečně zdržovány.

* Stavební správa dál zůstane roztříštěná: Dnes stavby povoluje 714 obecných stavebních úřadů, 606 speciálních stavebních úřadů, 4 vojenské stavební úřady, 9 báňských a další 4 speciální (ministerstva). Stavebník si navíc dál bude muset řídit více než 80 právními předpisy, bude si muset opatřit desítky razítek a stavební úřady budou dál hrát mezi sebou nekonečný ping – pong.

* Máme před sebou nové programové období evropských fondů a zdroje z fondů obnovy, které bude potřeba vyčerpat poměrně rychle. Celkem se jedná o skoro bilion korun. Velká část projektů vyžaduje stavební povolení, hrozí tedy, že se je nepodaří efektivně vyčerpat.*

/zr/

 

Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo výzvu pro obce v programu Podpora rozvoje regionů, ve kterém mohou žádat o dotaci na obnovu místních komunikací, sportovní infrastruktury nebo například rekonstrukci veřejných budov. Ministerstvo má v programu připraveno přes 2,1 mld. Kč. Žádosti lze posílat až do 17. prosince.

„Každoročně je naším cílem pomáhat s rozvojem zejména malých obcí, zvyšovat kvalitu života jejich obyvatel, zlepšit infrastrukturu a zatraktivnit obecní prostor. Starostové a starostky s touto podporou počítají a velmi si ji chválí, protože díky ní dochází k rozvoji obcí po celé naší zemi. Ani letos samozřejmě nechybí podpora místních komunikací a dotace na obnovu veřejných budov, o které byl zejména v minulých letech velký zájem,“ uvedla ministryně Klára Dostálová.

Ministerstvo pro místní rozvoj spustilo příjem žádostí o dotace v programu Podpora rozvoje regionů, a to konkrétně v rámci programu Podpora obnovy a rozvoje venkova pro obce do 3 tisíc obyvatel a pro obce od 3 tisíc do 10 tisíc obyvatel. Dotaci lze získat na obnovu místních komunikací, a to například na opravy vozovek a krajnic, obnovu školních hřišť sloužících pro hodiny tělesné výchovy a obnovu školních tělocvičen nebo na rekonstrukce a přestavbu veřejných budov. Jde o rekonstrukci, modernizaci či přístavby budov, které jsou využívané, a jejich provoz je hrazen z obecního rozpočtu, například kulturní domy, budovy se sídlem obecních úřadů, knihovny, školky a školy a multifukční domy.

Obce do 3 tisíc obyvatel dále mohou získat dotace na rekonstrukci nebo vybudování veřejných sportovišť a dětských hřišť, které budou sloužit široké veřejnosti.
Žádosti o dotaci lze posílat až do 17. prosince, do 12 hod. (včetně). Veškeré informace a zásady programu naleznete na webu zde.

/zr/

Ilustrační foto: archiv MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje první modelový projekt výstavby dostupného nájemního bydlení v partnerství se soukromým sektorem. Pilotní záměr počítá s výstavbou 1380 bytů pro definované cílové skupiny za zhruba 3 mld. Kč.

Pro projekt máme vytipované pozemky ve vlastnictví státu nebo jeho podřízených organizací v Praze. Na základě tohoto vzorového záměru chceme vytvořit metodická doporučení včetně vzorových smluv a vzorových podkladů pro soutěžení poradců a dodavatele definovaného díla. Ty by byly využitelné pro další projekty státu. Chtěli bychom je ale nabídnout i obcím a krajům. Naším cílem je mimo jiné ukázat, že je možné tímto způsobem podporovat výstavbu a inspirovat samosprávy,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Tento projekt chce MMR nabídnout jako vhodný pro spolupráci s Národním rozvojovým fondem zřízeným pod Národní rozvojovou bankou, jehož přispěvateli jsou banky. Jedním z hlavních cílů Národního rozvojového fondu je právě podpora smysluplných PPP projektů veřejného sektoru. Forma partnerství veřejného a soukromého sektoru v segmentu dostupného bydlení je v zahraničí osvědčeným řešením. S úspěchem jej už roky využívají v Irsku nebo ve Velké Británii.

„S podporou poptávkové strany si do budoucna nevystačíme. Přicházíme proto s řešením, které stimuluje nabídku. Stát nepotřebuje vytvářet zisk, má potřebné pozemky a soukromý sektor má zase potřebné know – how,“ konstatovala dále ministryně Klára Dostálová.

Veřejný sektor bude definovat standard bydlení, cílové skupiny, pro které je toto bydlení určeno, a současně výši nájemného. Bude také kontrolovat dodržování požadovaného standardu poskytovaného soukromým sektorem. Současně bude celý čas vlastníkem nemovitosti stát nebo jemu podřízené organizace – Státního fondu podpory investic (SFPI).

Konsorcium, které vzejde z veřejné soutěže, zajistí projektovou a stavební činnost, ale i provozování bytových jednotek. Financovat projekt bude konsorcium, stát bude platit konsorciu poplatek za dostupnost bydlení – splátku, která v sobě zahrnuje náklady výstavby a samotného provozu.

„Výhodou PPP projektu je, že stát nemusí vytvářet žádné nové „OPBH“, o pronájem bytu se stará koncesionář a stát určuje cílové skupiny a nájemné. V modelovém příkladu nám v koncesní smlouvě uzavřené na 27 let vychází nájemné v bytu 2+kk na zhruba 8,2 tisíce korun. Výše poplatku za dostupnost, kterou by platil stát koncesionáři, pak vychází na zhruba 93 tisíc na byt za rok po dobu 27 let. To je pro stát levnější než aktuálně poskytovaná pomoc v politice bydlení, zároveň bude mít kontrolu na kvalitou bydlení, kterou dnes nemá. Po celou dobu trvání koncesní smlouvy budou byty v majetku státu,“ dodala Klára Dostálová.

Stát si pomocí PPP projektu začne vytvářet zásobárnu bytů pro potřebné, ať už jde o matky samoživitelky nebo seniory, kteří získají možnost důstojného bydlení. Už dnes stát platí ročně na příspěvku a doplatku na bydlení zhruba 8,5 mld. Kč. ročně, často ovšem za nevyhovující bydlení. Stát ale potřebuje dostupné nájemní bydlení i pro profese nezbytné pro chod státu jako jsou pracovníci Integrovaného záchranného systému, učitelé nebo sestřičky, ale i pro špičkové úředníky, pro které se bydlení ve velkých městech stává nedostupným a stát si je potřebuje udržet.

Významným plusem PPP projektu je, že nezvyšuje zadluženost státu a náklady státu jsou předem definované a neměnné. Rizika toho, jak se bude finální cena výstavby lišit od předpokládané ceny a kolik v budoucnu zaplatíme za opravy a reinvestice, nese soukromý sektor.

Zadavatelem projektu bude Státní fond podpory investic. Stát tak podpoří smysluplné investice a současně využije řady pozemků vhodných k bytové výstavbě, kterými disponuje, a jsou okamžitě k dispozici. Stát a jeho organizace dále disponují řadou pozemků na lukrativních místech, které jsou vhodné ke směně se soukromým sektorem za pozemky k výstavbě dostupného bydlení vhodnější. Zároveň vlastní pozemky, které mají obrovský potenciál ve formě rekultivace brownfieldů a nevyužitých ploch.

Dalším zajímavým souborem jsou pozemky, které vlastní armáda nebo nemocnice. Tyto pozemky mají přístup k plné občanské vybavenosti a také kvalitní dopravní obslužnost a je možné je v souladu s územním plánem využít k výstavbě služebních bytů pro lékaře, sestřičky a další zaměstnance Integrovaného záchranného systému.

Stát by měl vytvořit pod SFPI entitu (státního developera), která bude s pozemky ve vlastnictví státu nakládat jako developer a soustavně pracovat na jejich evidenci a předprojektové přípravě. Nyní ucelená databáze pozemků státu a jeho organizací vhodných k výstavbě dostupného bydlení neexistuje.

EKONOMICE PARAMETRY MODELOVÉHO PROJEKTU

 * projekt zhruba 1 380 bytů v hodnotě 3 mld. Kč;

*  cena výstavby 1 m2= 45 tis. Kč;

* vlastníkem objektu je celou dobu stát;

* dochází z rozdělení rizik mezi privátním subjektem a veřejným subjektem;

* předpokládané nájemné 164 Kč na m2(2+kk o 50 m2 – 8 200 Kč nájem);

* dnes by stát nemusel na výstavbu vyčlenit žádné prostředky (s výjimkou přípravy – tu lze ale z velké části platit pomocí technické podpory z Evropy);

* až v okamžiku, kdy by byly byty hotové a byly k dispozici pro bydlení, stát by platil tzv. poplatky za dostupnost ve výši cca 272 mil. Kč ročně po dobu 27 let, ale zpět by se mi vracel příjem ve výši cca 140 mil. Kč (130 mil. Kč je příjem z nájemného a 10 mil. Kč z daní od provozovatelů bytů);

* celkový čistý náklad státu za to, že bude vlastnit a pronajímat 1 380 bytů je odhadován na cca 130 mil. Kč – to odpovídá roční platbě za jeden byt 93 tis. Kč.

/zr/

 

 

 

 

Na svátek sv. Václava, 28. 9. 2021 přislíbil premiér Andrej Babiš zástupcům Předsednictva Svazu měst a obcí ČR jednu miliardu korun urychlené vypsání dotační výzvy na výstavbu sportovních zařízení pro města a obce.

Sváteční úterý se neslo ve znamení úspěšného setkání členů Předsednictva Svazu – předsedy Františka Lukla, starosty Kyjova a místopředsedů Miroslava Žbánka, primátora Olomouce a Pavla Drahovzala, starosty Velkého Oseku – s premiérem Andrejem Babišem, ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou a vedením Národní sportovní agentury v čele s jejím předsedou panem Filipem Neusserem. Cílem jednání zástupců Svazu bylo získat finance na výstavbu sportovních zařízení pro města a obce formou dotačního titulu. Premiér Andrej Babiš přislíbil celkem 1 miliardu Kč a brzké vypsání dotační výzvy. Z důvodu urychlení dotačního procesu budou města a obce žádosti zasílat na Ministerstvo pro místní rozvoj - ministryně Klára Dostálová přislíbila vypsání výzvy v řádu týdnů.

Přislíbené finance pokryjí zrušenou výzvu „Sportovní infrastruktura – Investice nad 10 mil. Kč“, kterou Národní sportovní agentura v srpnu tohoto roku bez náhrady zrušila a ve které žádaly desítky obcí s již připravenými stavebními projekty. „Každou korunu, kterou vynaložíme do sportovišť, vynaložíme pro zdraví a zábavu našich občanů,“ řekl předseda Svazu František Lukl a dodal: „Všechna města a obce svými dotacemi podporují sportovní a spolkovou činnost každoročně miliony korun.“

Ministerstvo pro místní rozvoj vypíše dotaci z programu Podpora rozvoje regionů, jako tomu bylo v minulém roce s tím, že nebude omezena horní hranice počtu obyvatel obce. Ve čtvrtek proběhne další jednání k nalezení finančních prostředků, které pokryjí požadovanou miliardu Kč.*

/ak/

V Českém muzeu hudby na pražské Malé Straně byly včera odpoledne oznámeny výsledky soutěže Komunální projekt roku 2021. V letošním už sedmém ročníku soutěže se sešlo 51 projektů obcí a měst, které se ucházely o vítězství v některé ze sedmi soutěžních kategorií. Z těchto sedmi dílčích vítězů byl pak vybrán celkový vítěz soutěže. Udělena byla také Zvláštní cena hodnotitelské komise soutěže a letos poprvé rovněž Cena ministryně pro místní rozvoj.

Soutěž Komunální projekt roku 2021 i letos obdržela záštitu ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové. Tu letos na slavnostním ceremoniálu zastupovala náměstkyně Marcela Pavlová. Soutěž má dlouhodobě podporu také Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR a Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, stejně jako Svazu měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR.  Také jejich zástupci – senátor Zbyněk Linhart, poslanec Ivan Bartoš, místopředseda SMO ČR Pavel Drahovzal a předseda SMS ČR, poslanec Evropského parlamentu Stanislav Polčák – včera nechyběli mezi účastníky slavnostního odpoledne v Českém muzeu hudby.

Vyhlašovatelé soutěže – vydavatelství Profi Press s. r. o. spolu s redakcí jeho časopisu Moderní obec – na slavnostní ceremoniál pozvali nositele všech soutěžních projektů, bez ohledu na jejich umístění v soutěži. Přítomni byli rovněž členové hodnotitelské komise soutěže, která se rok co rok vždy skládá především z vítězů předchozího ročníku soutěže, tedy zkušených praktiků z řad místní samosprávy, kteří nejlépe dokážou docenit přínos každého soutěžního projektu pro obec či město, kde byl uskutečněn, i práci a obětavost, která se za jeho přípravou a zdárným uskutečněním skrývá. Nikoliv náhodou nositelé vítězných projektů, tedy osobnosti, které nejvíce přispěly k realizaci vítězných projektů, jako cenu už tradičně přebírají křišťálové srdce v otevřené dlani. Vítězné obce a města pak od partnerů soutěže obdrží finanční odměny.

Ke včerejšímu vyhlášení výsledků soutěže se fotogalerií vrátíme v říjnovém vydání Moderní obce, které se bude z tiskárny ke čtenářům expedovat už 6. 10. Všechny projekty, které se soutěže zúčastnily, Moderní obec představí v příloze svého prosincového vydání. Věříme, že se nám do listopadového čísla podaří uskutečnit i rozhovor s celkovým vítězem soutěže.

Ke včerejšímu slavnostnímu odpoledni se můžete vrátit zhlédnutím záznamu vyhlášení výsledků soutěže na: https://www.moderniobec.cz/video/komunalni-projekt-roku-2021/

VÝSLEDKY SOUTĚŽE KOMUNÁLNÍ PROJEKT ROKU 2021:

* kategorie Sociální projekt roku: Zámek Třemešek v obci Dolní Studénky na Šumpersku, zahrnující komunitní centrum, rodinné centrum, sociální a nájemní byty i sociální kavárnu. Nositel projektu: starosta obce Radim Sršeň.

* kategorie Děti a rodiče: Nový školní pavilon s jídelnou ve městě Smečno na Kladensku, který umožňuje i pořádání kulturních a společenských akcí města a upoutává svým nápaditým vzhledem citlivě zakomponovaným do stávající obytné zástavby. Nositelka projektu: starostka města Pavla Štrobachová.

* kategorie Chytrá obec: Nová budova radnice Městské části Praha 12, která v sobě spojuje chytrá řešení v oblasti úspor energií, nakládání s dešťovou vodou i v podpoře elektromobility. Nositel projektu: místostarosta městské části Petr Šula.

* kategorie Utváření veřejného prostoru: Multifunkční kaple ve městě Březová na Sokolovsku, sloužící nejen pro smuteční obřady, ale také pro výstavy, koncerty apod., a která zároveň městu i výrazný duchovní rozměr. Nositel projektu: starosta města Miroslav Bouda.

* kategorie Veřejná zeleň: Dosadba dřevin v Mertových sadech v Jindřichově Hradci. Projekt přispěl k další stabilizaci Mertových sadů podél řeky Nežárky obnovou dřevin na základě zpracované studie sídelní zeleně, ke zvýšení jeho biodiverzity a zajištění jeho dlouhodobé perspektivy. Nositelka projektu: vedoucí oddělení ochrany přírody městského úřadu Petra Šelepová.

* kategorie Ekologický projekt roku: Osvětová kampaň Městské části Praha 10 nazvaná Duben bez odpadů 2021. Kampaň vhodně doplňuje a rozvíjí celostátní akci Ukliďme Česko. Nositelka projektu: místostarostka městské části Jana Komrsková.

* kategorie Odpadové hospodářství: RE-USE centrum v novém sběrném dvoře města Příbora na Novojičínsku, jež je zaměřené na prevenci vzniku odpadu, přičemž jsou tam zdarma přijímány věci, které mohou sloužit  dalším uživatelům. V hale RUC je i dílna umožňující drobné opravy předaných věcí. Nositel projektu: místostarosta města Pavel Netušil.

* Zvláštní cena hodnotitelské komise soutěže KPR 2021: Víkendovka – dobrodružné víkendy pro děti a rodiče. Projekt umožňuje upevňovat dobré vztahy rodičů a dětí v rámci jednotlivých rodin i mezi rodinami v obci navzájem, a posilovat tak i dobré sousedské vztahy. Nositel projektu: Sbor dobrovolných hasičů Češnovice (místní část obce Pištín na Českobudějovicku).

* Cena ministryně pro místní rozvoj: Rekonverze tubusu větrné elektrárny s transformovnou na rozhlednu s turistickým infocentrem na vrchu Šibeník u městyse Nový Hrádek na Náchodsku. Zapojením projektu do produktu cestovního ruchu Česko-polská Hřebenovka - východní část došlo k obnovení a novému přeshraničnímu propojení této významné pěší trasy spolu s vybudováním nových souvisejících investic. Nositel projektu: starosta městyse Zdeněk Drašnar.

* CELKOVÝ VÍTĚZ SOUTĚŽE KOMUNÁLNÍ PROJEKT ROKU 2021: Multifunkční kaple ve městě Březová na Sokolovsku. Nositel projektu: starosta města Miroslav Bouda.

/rš/

Na snímku nahoře: Ze společného fotografování vítězů soutěže Komunální projekt roku 2021 spolu s  dalšími osobnostmi, které jim předávaly ceny, a s partnery soutěže.

Foto: Zdeněk Rerych (je i autorem snímků ve fotogalerii)

 

 

 

 

 

 

Příští rok na jaře chce mít Ministerstvo pro místní rozvoj ČR stanoveno, ve kterých obcích zůstanou zachovány stavební úřady. Příslušná vyhláška má být připravena v létě 2022. Dle ministryně Kláry Dostálové má fungovat v České republice síť 323 stavebních úřadů v rámci nového státního systému. Ministryně to uvedla na konferenci Veřejná správa na rozcestí, kterou pořádalo v pátek v Brně Sdružení místních samospráv ČR.

Stavební úřady budou zachovány v obcích, které splňují některá zákonná kritéria, jako je například správní obvod nad deset tisíc obyvatel. O finální podobě sítě stavebních úřadů chceme jednat i se Sdružením místních samospráv ČR či Svazem měst a obcí ČR,“ uvedla Klára Dostálová. Dodala, že ministerstvo osloví s nabídkou přechodu do nového státního systému všechny stávající úředníky, kteří by si měli polepšit o jednu platovou třídu.

Budeme v jednáních s MMR usilovat mimo jiné o to, aby byl počet stavebních úřadů navýšen. Současný návrh představuje jejich snížení více jak o polovinu nynějšího stavu, což povede ke zhoršení dostupnosti této služby pro občany,“ uvedl Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv ČR.

Důrazně proti stavebnímu zákonu vystoupil na Martin Kupka, místopředseda ODS. „Po volbách navrhneme zrušení celé této institucionalizace stavebních úřadů,“ uvedl. Tento návrh na konferenci podpořila také Věra Kovářová, místopředsedkyně hnutí STAN.

Široká shoda zástupců devíti parlamentních stran, kteří na konferenci vystoupili v rámci politické diskuse, panovala na potřebě otevření tzv. rozpočtového určení daní pro kraje i obce.  "Rozpočtové určení daní pro kraje musí projít zásadní změnou, nevychází ze žádného systému, nezohledňuje například počty obyvatel, které se za poslední roky výrazně proměnily. Například ve Středočeském kraji žije o několik set tisíc lidí více,“ uvedl Petr Gazdík, místopředseda hnutí STAN. RUD by podle něho mělo mimo jiné zohledňovat počet žáků, počet seniorů nebo například délku pozemních komunikací v daném kraji. Politiky často uváděným řešením, jak obcím a krajům přinést více peněz, bylo také zahrnutí do RUD daně z minerálních olejů a spotřební daně.

Podařilo se nám společným tlakem dosáhnout toho, že obcím a městům připadá v rámci Rozpočtového určení daní 25,84 procenta ze sdílených daní. Tuto hodnotu sdílení daní mezi samosprávami a státem považujeme již za přiměřenou,“ dodal Stanislav Polčák.

Dary pro obce zasažené tornádem

Sdružení místních samospráv ČR na konferenci rovněž symbolicky předalo transparentní účty zástupcům osmi obcí, které v letošním roce tvrdě zasáhlo tornádo a jiné živelní katastrofy. V rámci akce Sdružení místních samospráv České republiky „Obec pomáhá obci“ přispěly samosprávy z celé republiky částkou přesahující 45 milionů korun. „Obce z celé České republiky prokázaly mimořádnou solidaritu a sounáležitost. Pomoc jsme koncipovali díky spolupráci s Českou spořitelnou, která byla stvrzena smlouvou přímo na konferenci. Spolupráce byla koncipována tak, abychom darující obce i příjemce administrativně jen minimálně zatěžovali. Protože jsme přesvědčeni, že starostové ví nejlépe, co jejich obce potřebují, není finanční pomoc účelově ani časově nijak vázána. Obce samy určí, jak peníze využijí,“ říká Jana Přecechtělová, ředitelka SMS ČR.

Sdružení místních samospráv ČR na konferenci zástupcům obcí představilo také výhody informačního systému AGIS, který bude moct do konce října začít zdarma využívat každá obec. V systému najdou obce na jednom místě užitečné informace z různých registrů a budou moci využívat i dotační poradnu, která jim usnadní vyhledávání a čerpání vhodných dotačních titulů pro jejich rozvoj.

/zr/*

 

 

 

Dnes proběhlo na Ministerstvu pro místní rozvoj setkání ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové a jejích náměstků s vedením Svazu měst a obcí ČR, a to s předsedou Františkem Luklem a místopředsedy Miroslavem Žbánkem a Pavlem Drahovzalem. Hlavními tématy jednání byl další postup ve věci stavebního zákona po jeho schválení, Národní plán obnovy, budoucí programové období pro čerpání fondů EU a další témata.

Svaz měst a obcí je klíčovým partnerem Ministerstva pro místní rozvoj, s nímž budeme nyní intenzivně spolupracovat kvůli zavádění změn po schválení nového stavebního zákona. Ten bude nabývat účinnosti postupně, plné účinnosti nabyde 1. července 2023,“ komentovala setkání ministryně Klára Dostálová. V souvislosti se schválením nového stavebního zákona se na jednání řešil přesun úředníků, pronájem prostor nebo nové rozmístění stavebních úřadů.

Zákon byl schválen, a tak je teď nutné se koukat dopředu a začít podnikat potřebné kroky, aby přechod úředníků i ostatní kroky, které souvisí s nabýváním účinnosti nového stavebního zákona, proběhly co nejlépe. Deklarovali jsme paní ministryni naši připravenost se na procesu podílet a pomůžeme ministerstvu jednotlivé kroky komunikovat mezi naše primátory a starosty,“ uvedl předseda SMO ČR František Lukl.

Diskuze se dotkla i územního plánování v samostatné působnosti. Obě strany si vzájemně potvrdily, že bude i nadále fungovat pracovní skupina pro budoucnost územního plánování 2030 a společně s partnery se pokusí najít způsob, jak legislativně čistě upravit pořizování územně plánovací dokumentace v samostatné působnosti a vyřešit financování územních plánů v samostatné působnosti.

Dalším důležitým tématem bylo nové programové období pro čerpání evropských fondů 2027+, kdy ministerstvo deklarovalo připravenost předložit nový programový dokument Integrovaného regionálního operačního programu 2027+ do konce září 2021 vládě ke schválení.

Posledním velkým tématem byl Národní plán obnovy. „Shodli jsme se s kolegy ze Svazu, že Národní plán obnovy je pro investice měst a obcí velká šance. Připomněla jsem představitelům měst a obcí, že finanční prostředky, které plánujeme prostřednictvím našich komponent v NPO využít ve prospěch krajů, měst a obcí, dosahují více než 6 mld. korun a je nutné, aby byly projekty zazávazkovány do roku 2023, což z pohledu projektové přípravy není mnoho času,“ řekla ministryně Klára Dostálová. Obě strany se také shodly na potřebnosti správného nastavení jednotlivých komponent Národního plánu obnovy, které směřují do území k obcím a městům.

Jsme si vědomi toho, že projekty musí být dobře připravené a musí odpovídat vyjednaným podmínkám, aby se prostředky z NPO čerpaly co nejlépe, proto jsem rád, že jsem za SMO ČR mohl paní ministryni dnes sdělit, že připravenost měst a obcí je v diskutovaných oblastech vysoká,“ uzavřel předseda SMO ČR František Lukl.*

/zr/

Z dnešního jednání ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové s představiteli Svazu měst a obcí ČR

Foto: archiv MMR

 

Ministerstvo pro místní rozvoj počítá s náhradami škod, které způsobilo tornádo na obecním majetku, včetně hřbitovů a náhrobků. V případě poškozených náhrobků budou moci lidé obcím dodat faktury za opravu. Ty je poté zahrnou do nákladů. Peníze se začnou vyplácet v průběhu září, po schválení Strategie obnovy území vládou ČR. Po pátečním jednání se starosty zasažených obcí a s náměstkem hejtmana Jihomoravského kraje Janem Zámečníkem v Brně to uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

„Ničivé tornádo na Moravě se bohužel nevyhnulo ani hřbitovům. Kromě téměř dvou tisíc hrobů zasáhlo i márnice, kaple a další stavby a vybavení. Postiženým obcím s obnovou těchto míst pomůžeme, aby jejich obyvatelé mohli důstojně vzpomínat na své blízké. Nejen na tato pietní místa, ale na obnovu veškerého zasaženého obecního majetku poskytneme dotace. Výzvu pro podávání žádostí o dotace a podmínky podpory zveřejníme na konci příštího týdne, a to ve čtvrtek 19. srpna,“ konstatovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

„Děkujeme. Poškozené náhrobky vnímáme jako vážný problém, který místní pochopitelně trápí. Hřbitovy jsou důležitou součástí vesnic a i jejich opravou uděláme další významný krok k celkové obnově zasaženého území,“ prohlásil náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Jan Zámečník.

Finanční podpora bude určena zejména na obnovu hřbitovních zdí včetně vstupních bran, márnic, hřbitovních křížů a kaplí, kolumbárií i alejí, které jsou v majetku obce. Poničené náhrobky bude moci obec zahrnout do obnovy také. V případě, že lidé už na své náklady náhrobky opravili, budou moci obcím dodat faktury a obec jim tyto náklady v plné výši proplatí. Způsobilost výdajů bude od 24. června 2021.

PODPORA JE SOUČÁSTÍ PŘIPRAVOVANÉ STRATEGIE OBNOVY

Oblasti podpory obnovy území vyplývají ze Strategie obnovy části Jihomoravského kraje postižené v červnu 2021 tornádem, kterou nyní Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje v souladu se zákonem o státní pomoci při obnově území. Strategie, kterou bude projednávat vláda v září letošního roku, bude vycházet z odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území, který zpracovává Jihomoravský kraj. Odhad nákladů bude sloužit jako podklad pro nastavení podpory ze strany jednotlivých resortů a příslušné posílení rozpočtových prostředků určených na obnovu území. Předpokládá se, že strategie obnovy území bude vládou schválena v první polovině září.

/zr/

Na snímku: Z pátečního jednání ministryně Kláry Dostálové se starosty zasažených obcí a s náměstkem hejtmana Jihomoravského kraje Janem Zámečníkem v Brně

Foto: archiv MMR*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down