Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo výzvu na podporu marketingových aktivit v cestovním ruchu. Dotace mohou využít organizace destinačního managementu například na tvorbu tematických regionálních, případně nadregionálních produktů cestovního ruchu, na zajištění propagačních materiálů, kampaní, turistických karet nebo monitoring návštěvnosti destinace. MMR má připraveno celkem 60 milionů korun.

„Marketing v cestovním ruchu je velmi důležitý. Vytváří identitu regionu a láká turisty k návštěvě. Zejména letos, kdy většina Čechů bude trávit dovolenou v tuzemsku, se ukazuje, jak moc je nutná podpora této oblasti. Naše země nabízí celou řadu dosud neobjevených destinací. Proto podporujeme vznik produktů cestovního ruchu, které veřejnost s těmito ukrytými skvosty seznámí, čímž dojde k rovnoměrnějšímu rozptýlení návštěvnosti v regionech,“ uvedla ministryně Klára Dostálová.

Vyhlášená výzva z Národního programu podpory cestovního ruchu v regionech obsahuje tři dotační tituly podle velikosti územní dimenze projektu (oblastní, krajská a nadregionální úroveň). Podporované aktivity jsou například tvorba a inovace jednotlivých produktů cestovního ruchu, modernizace webové prezentace či různé krátkodobé tematické či celoroční komunikační kampaně. Dotace činí max. 50 % uznatelných nákladů. Všechny podporované aktivity naleznete v Zásadách programu.

Výzva je vyhlášena do 17. září 2021. Projekt musí být realizován do konce roku 2022. Více informací o programu naleznete zde.

/zr/*

Senát vrátí nový stavební zákon do sněmovny. MMR bude opět hledat podporu u poslanců.

„Věřím, že v dolní komoře znovu najdeme podporu, abychom nový stavební zákon definitivně schválili a mohl jít k podpisu prezidenta. V tom případě by byl platný od začátku příštího roku a postupně začal vstupovat v účinnost,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. I s opozicí se na většině principů nového zákona totiž shodujeme, neschválit nový zákon by ministryně považovala za promarněnou šanci a hazard s budoucností země.

„Pokud Piráti chtějí další čtyři roky na vytvoření nového zákona, dostali bychom se opět do stavu, kdy by se měl schvalovat před volbami. A pak bychom opět zjistili, že vytvořit stavební zákon, který by vyhověl všem, prostě není možné. Ve stavebním právu se setkává obrovské množství zájmů, z nichž velká část je protichůdná. My už si ale další čtyři roky stavební agónie, kdy nám budou z nerealizovaných projektů kvůli politikaření utíkat miliardy, prostě nemůžeme dovolit,“ dodala Klára Dostálová.

O podpoře nového stavebního zákona ministryně opět jedná i s KSČM. Ta si potřebu rekodifikace velmi dobře uvědomuje, vadil jí ale pozměňovací návrh, který u bytů odstranil povinnost denního osvětlení a přirozeného větrání. Ministerstvo pro místní rozvoj s tímto pozměňovacím návrhem nesouhlasilo, proto společně hledají řešení, jak tyto parametry legislativně zachovat.

Klíčové je dodržování lhůt a nezávislost úředníků

„Bohužel se nám nepodařilo senátory přesvědčit, že jedině profesionální státní stavební správa konečně zajistí dodržování lhůt a nezávislost úředníků stavebních úřadů. Nezávislost úředníků je přitom klíčová i pro odstranění tzv. systémové podjatosti, která aktuálně komplikuje velké stavby typu Pražského okruhu nebo metra D. Jiný recept ale nikdo nenabízí,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Senátoři zejména odmítají, aby stavební úřady přešly pod stát. Podstata řady současných problémů stavebního práva je ale právě v tom, že úředník placený obcí není dostatečně nezávislý na politickém vedení. Profesionální státní stavební správa zároveň díky zastupitelnosti úředníků zajistí dodržování lhůt. „Budu i nadále zákonodárce přesvědčovat o tom, proč je třeba schválit nový stavební zákon tak, jak jsme jej připravili. Rekodifikace stavebního práva je velmi důležitá pro budoucnost naší země a my si nemůžeme dovolit další čtyři roky stavební agónie," uvedla  Klára Dostálová.

Systémová podjatost  podle ní naposledy způsobila velké problémy u dostavby Pražského okruhu, kdy o odvolání proti územnímu rozhodnutí bude muset rozhodovat Jihočeský kraj. Aktuálně může podobná situace nastat i u projektu výstavby metra D.

Přestože jsem se snažila trpělivě a poctivě vysvětlovat všechny přínosy přechodu úředníků stavebních úřadů pod stát, senátoři argumenty neakceptovali. Všichni přitom vidí na konkrétních příkladech, že námitky systémové podjatosti běžně zdržují o měsíce nejen velké infrastrukturní stavby, ale prodlužují i povolení běžných bytových domů. Je to zkrátka neoddiskutovatelný problém, který často dobře slouží zejména odpůrcům staveb a dává jim do rukou nástroj pro obstrukce,“ dodala ministryně Dostálová.

Po odpolitizování stavebních úřadů přitom volá i veřejnost. Téměř 80 procent oslovených respondentů chce, aby úředníci stavebních úřadů byli na politickém vedení nezávislí. Vyplývá to z průzkumu, který si MMR udělalo prostřednictvím online aplikace Instant Research společnosti Ipsos.

Nikomu žádné kompetence nebereme 

 Občanovi je totiž úplně jedno, jestli stavební řízení vede úředník placený státem, nebo úředník placený obcí. Jemu jde hlavně o to, aby si stavební povolení vyřídil rychle, nezávisle a předvídatelně. A kromě toho malí i velcí stavebníci potvrzují, že současné uspořádání prostě nefunguje. „Kdyby systém fungoval, nedostávala bych denně zoufalé dopisy od těch, kteří stavební povolení pro rodinný domek vyřizují roky. Povolit bytový dům v Praze by netrvalo v průměru déle než pět let a povolit dálnici více než 13 letStavebník dnes musí shánět desítky razítek od různých úřadů, pro Pražský okruh jich bylo potřeba 250. Naším cílem je, aby toto spíše technické řízení o povolení staveb do budoucna řešil stát, a naopak v územním plánování byla ještě více posilněna práva obcí,“ upřesňuje Dostálová.

Nový stavební zákon chce všechny procesy povolování staveb dát pod jednu střechu tak, aby je koordinoval stavební úřad. Ten byl k tomu i historicky určen. Místo 20 typů řízení bude jenom jedno, samozřejmě s možností odvolání a přezkumu. Všechny tyto procesy a úkony budou muset úřady stihnout v jasně stanovených lhůtách. Díky tomu bude malý i velký investor do roka vědět, zda může stavět, či nikoliv. A to včetně odvolání a přezkumu. U menších, jednoduchých a bezproblémových staveb typu rodinného domku je v zákoně institut zrychleného řízení, kde vydání povolení může být prvním úkonem už za 30 dnů.

/TZ MMR/*

Na nutnost stavebního rozvoje České republiky a potřebu změny postoje společnosti k výstavbě jako takové se snaží upozornit iniciace Rozvoj staveb pro republiku bohatší, za níž stojí Passerinvest Group. Iniciace byla poprvé představena na konferenci Když staví soused, bohatneš i ty, která se konala ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) v pátek 25. června v nové budově Národního muzea v Praze. Vystoupila tam i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, která znovu připomněla přínosy návrhu nového stavebního zákona.

Iniciace Rozvoj staveb pro republiku bohatší se opírá o výsledky expertních studií, z nichž vyplývá, jak rozsáhlý pozitivní přínos má výstavba budov pro státní rozpočet i rozvoj ekonomiky jako takové. Rozvoj výstavby navíc vytváří nová dočasná i trvalá pracovní místa a generuje prostředky pro zlepšení kvality života ve svém okolí i mimo něj.

V naší práci se téměř třicet let věnujeme kvalitnímu městskému urbanismu, rozvoji staveb a veřejného prostoru, rekultivaci zeleně i zdravému přístupu k životu z pohledu dlouhodobé udržitelnosti. Přestože je hezké a fungující město vepsané do naší firemní DNA, neustále se setkáváme se zkratkovitým a populistickým výkladem výstavby jako byznysu, kde developer zdražuje bydlení, vydělává nehorázné prostředky, ničí životní prostředí atd. My si však uvědomujeme nebezpečí, že s touto rétorikou směřuje naše země přinejlepším mezi druhořadé evropské státy," konstatoval na páteční konferenci Radim Passer, zakladatel a CEO, Passerinvest Group, a.s.  Pokud se podle jeho slov na téma developmentu podíváme objektivně a do větší hloubky, "zjistíme, že bez rozvoje staveb, potažmo rozvoje měst a obcí, jako národ jen chudneme, a to nejen ekonomicky".

Radim Passer připomněl, že není obava autorů iniciace ze směřování naší země k úpadku vůbec nová. "Vedla nás již k přípravě nové koncepce řešení dopravní infrastruktury, kterou jsme představili v Dopravní iniciaci v červnu 2017 a na kterou navazujeme iniciací Rozvoj staveb pro republiku bohatší. Ta má být impulsem pro nutnou diskuzi na téma stejně palčivé, jako je dopravní infrastruktura. Oslovili jsme ke spolupráci renomované mezinárodní poradenské firmy, oborové autority, díky nimž vznikly dvě nezávislé studie. Po jejich dokončení nás samotné překvapilo, jak výrazné jsou výsledky ve prospěch společnosti a jak neuvěřitelně moc chudneme jako celý národ, když výstavbě z aktivistických důvodů bráníme. Věříme, že se díky seznámení veřejnosti s iniciací podaří zvýšit povědomí o stavbách jako požehnání pro celou společnost, jelikož jsou v podstatě takovým pomyslným perpetuum mobile ekonomiky, a tudíž prosperity,“ zdůraznil  Radim Passer.

Z nové stavební iniciace, která byla veřejnosti představena na konferenci Když staví soused, bohatneš i ty pořádané ve spolupráci s MMR, vyplývá, že každá stavba významnou měrou přispívá do státního rozpočtu, a napomáhá tak posilování ekonomiky. Z každé investované koruny totiž podle autorů iniciace díky multiplikaci doputuje bezmála 76 % do státního rozpočtu, tedy z každé investované tisícikoruny do výstavby budov státní rozpočet „zbohatne“ o 760 Kč. Mimo to výstavba generuje nové pracovní úvazky, a to nejen v průběhu, ale i po svém dokončení.

Tím však funkce stavby jako generátoru bohatství společnosti nekončí. Například po uvedení kancelářské budovy do chodu stát získává ročně do státního rozpočtu bezmála čtyřikrát tolik peněz, než kolik vybere pronajímatel na nájmu. Státu tak každoročně putuje bezmála 20 tis. Kč z každého čtverečního metru moderní kancelářské budovy v Praze. Radim Passer pro lepší představu vysvětlil, že jen moderní kancelářské budovy na území Prahy vyprodukují tímto algoritmem každý rok bezmála 70 mld. Kč do státního rozpočtu, což je suma, která dokáže hravě pokrýt až 85 % rozpočtu Prahy.

NOVÝ STAVEBNÍ ZÁKON VE HŘE

Velmi důležitým aspektem budoucího rozvoj České republiky je osud návrhu nového stavebního zákona. „Když říkám, že nový stavební zákon přijímáme za pět minut dvanáct, není to pouhá fráze. Poslední čtyři roky jsme opravdu intenzivně pracovali na komplexní rekodifikaci, která snese srovnání snad jen s novým občanským zákoníkem. Stavební zákon aktuálně projednávají senátoři a já pevně věřím, že se k němu postaví odpovědně. Už si nemůžeme dovolit, aby současná legislativa paralyzovala stavebnictví a rozvoj naší země – máme nedostavěnou dálniční síť, zoufale nám chybí nové byty a jsou před námi velké energetické výzvy. Nemáme čas na její další vylepšování a záplatování. Nový stavební zákon musí být skutečně radikálním řezem stavební legislativou. Nástroj k oživení ekonomiky musíme mít co nejdřív, abychom se z koronavirové krize mohli proinvestovat," připomněla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

A pokračovala: "Máme před sebou historicky největší balík evropských dotací. Téměř bilion korun. A nemůžeme je investovat do projektů podle toho, jak se jim podaří prolézt povolovacím martýriem. V novém stavebním zákoně počítáme s tím, že úředníci přejdou pod stát. To je velmi důležité, protože Praha a další města tak nebudou čelit nepříjemnostem se systémovou podjatostí. Ta nyní ohrožuje nejen dostavbu Pražského okruhu, ale aktuálně také třeba výstavbu metra D."

Ministryně se odvolala i na jednoho z našich nejlepších ekonomů, nedávno zesnulého Michala Mejstříka, který spočítal, že celospolečenské přínosy rekodifikace stavebního práva činí přes 7 miliard korun za rok. "To jsou peníze, o které kvůli současné zkostnatělé legislativě každý rok přicházíme. Pokud někdo říká: Dejte nám další čtyři roky, my napíšeme ‚vymazlený‘ stavební zákon, se kterým budou všichni spokojeni, pak je to nejen utopista, ale i neodpovědný sběratel politických bodů,“ dodala Klára Dostálová.

Iniciace Rozvoj staveb pro republiku bohatší je postavena na dvou nezávislých studiích zpracovaných poradenskými společnostmi Ernst & Young, s. r. o., (EY) a Pricewaterhouse Coopers (PWC).*

Podrobnosti o iniciaci, záznam konference, stejně jako další doplňkové materiály naleznete na webových stránkách republikabohatsi.cz.

/zr/

K foto nahoře:

Z páteční konference Když staví soused, bohatneš i ty, která se konala  v pátek 25. června v nové budově Národního muzea v Praze.

Foto: Ivan Ryšavý

 

 

 

V Pantheonu Národního muzea v Praze byly včera odpoledne vyhlášeny výsledky soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Jejím celostátním vítězem se stal Havlíčkův Brod, který tak obdržel i titul Historické město roku 2020. V rámci vyhlášení výsledků soutěže byla předána také další ocenění, mimo jiné rovněž Cena časopisu Moderní obec. Ta patří městu Holešov ve Zlínském kraji.

Zřizovateli  Ceny za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón jsou Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHS ČMS), Ministerstvo kultury ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Spolupořadatelem včerejšího vyhlášení výsledků soutěže byl i Český národní komitét ICOMOS (Mezinárodní rady památek a sídel).

Cena pro celostátního vítěze soutěže sestává z monumentálního uměleckého díla z českého křišťálu vyrobeného firmou Rűckl Crystal, a. s., sklárna v Nižboru, symbolizujícího historická sídla (je majetkem SHS ČMS a na volnou plochu tohoto uměleckého díla jsou připisováni vítězové ceny); replika ceny je předávána vítěznému městu. K ocenění dále náleží pamětní grafický list a finanční částka jeden milion korun.

Poprvé byla Cena udělena v roce 1995 a vítěznému městu Svitavy byla předána v průběhu III. řádného sněmu SHS ČMS. Od roku 1996 je Cena předávána při příležitosti slavnostního setkání, které je zároveň oslavou Mezinárodního dne památek a sídel. Ten každoročně připadá na 18. duben, avšak kvůli pandemii koronaviru zřizovatelé soutěže tentokrát odložili vyhlášení jejích výsledků až na červen.

Po uvítání generálním ředitelem Národního muzea Michalem Lukešem byli včerejším slavnostním ceremoniálu nejprve představeni vítězové krajských kol soutěže. Jsou jim: Prachatice (Jihočeský kraj), Ivančice (Jihomoravský kraj), Cheb  (Karlovarský kraj), Havlíčkův Brod (Kraj Vysočina), Opočno (Královéhradecký kraj), Dubá (Liberecký kraj), Frenštát pod Radhoštěm (Moravskoslezský kraj),Olomouc (Olomoucký kraj, Vysoké Mýto (Pardubický kraj), Městská část Praha 1 (Praha), Horažďovice (Plzeňský kraj), Kutná Hora (Středočeský kraj), Žatec (Ústecký kraj) a Holešov (Zlínský kraj).

Zástupci vítězů krajských kol soutěže obdrželi pro svá města pamětní listy a šeky na 100 tisíc korun.

Z vítězů krajských kol do užšího celostátního finále postoupila města Kutná Hora, Žatec a Havlíčkův Brod. Z nich nakonec jako celostátního vítěze soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón a nositele titulu Historické město roku 2020 odborná porota vybrala Havlíčkův Brod. Města Kutná Hora a Žatec obdržela ceny ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové, k nimž se pojí grafické listy a finanční odměny ve výši 100 tisíc korun.

Ceny ministryně pro místní rozvoj za město Žatec z rukou náměstka ministryně Davida Koppitze převzala starostka Zdeňka Hamousová  a za město Kutná Hora místostarosta Vít Šnajdr.

Cenu za vítězství v celostátní soutěži a titul Historické město roku 2020 pro Havlíčkův Brod převzal místostarosta Libor Honzárek, který je i předsedou SHS ČMS. Ten až do okamžiku vyhlášení výsledků soutěže o úspěchu Havlíčkova Brodu vůbec netušil, protože ve Sdružení plně dodržují zásadu, že do poslední chvíle znají vítěze pouze členové odborné poroty. A jak bylo při předávání ceny pro Havlíčkův Brod trefně poznamenáno, toto město nezvítězilo proto, že předsedou Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska je jeho místostarosta, nýbrž právě navzdory tomuto faktu.

Libor Honzárek po převzetí ceny pro ČTK a Českou televizi mj. uvedl: ,Na rozsáhlou revitalizaci středu města jsme se začali připravovat před 16 lety a zhruba před deseti lety byla dokončena první etapa rekonstrukce hlavního havlíčkobrodského náměstí. Je důležité mít vždy jasný cíl, najít si jakýsi rastr postupných úkolů, domluvit všechny zainteresované složky, tedy projektanta, město, které to platí, památkový ústav, správce sítí, vlastníky objektů... je potřeba udělat kvalitní přípravu a pak dodržovat plán. Za posledních asi deset let jsme do revitalizace městské památkové zóny investovali asi 300 milionů korun, z toho zhruba 50 milionů byly dotace. Z vlastních prostředků města jsme dali čtvrt miliardy korun."

Cenu pro Havlíčkův Brod Liboru Honzárkovi předal náměstek ministryně pro místní rozvoj  David Koppitz, ředitel odboru památkové péče Ministerstva kultury ČR Jiří Vajčner, generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková, prezident Českého národního komitétu ICOMOS Václav Girsa a 1. místopředseda SHS ČMS Jaroslav Zatloukal, místostarosta Uherského Hradiště.

* Cena Ministerstva kultury za památkovou péči byla udělena Pavlu Jeriemu, jednomu z nejzkušenějších památkářů  své generace, který metodicky vedl obnovy nejvýznamnějších památek, zejména areálu státního hradu a zámku v Českém Krumlově či hradu Švihov, nebo významných historických staveb na území české metropole, jako třeba Stavovského divadla, Obecního domu, Rudolfina, Nostického paláce, Mullerovy vily apod.

* Cenu časopisu Moderní obec obdrželo město Holešov. Z rukou zástupců redakce – Ivana Ryšavého a Evy Vítkové – ji převzal starosta města Rudolf Seifert. Redakce městu udělila cenu za loňské dokončení rozsáhlé revitalizace historických Masných krámů v centru Holešova, díky níž tam vznikla reprezentativní odpočinková zóna s mobiliářem, drobnými krámky, zachovanými zbytky historických konstrukcí, vodními střiky a nově zřízeným Památníkem smíření.*

K úspěchu Havlíčkova Brodu a Holešova se podrobněji vrátíme v srpnovém vydání Moderní obce.

/rš/

Na horním snímku:

Zástupci tří měst, která se probojovala do užšího celostátního finále soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón: (zleva): místostarosta Kutné Hory Vít Šnajdr, starostka Žatce Zdeňka Hamousová a místostarosta Havlíčkova Brodu Libor Honzárek.

Foto: archiv SHS ČMS

Ve fotogalerii dole:

Šéfredaktor Ivan Ryšavý předává Cenu časopisu Moderní obec starostovi Holešova Rudolfu Seifertovi (na snímku vlevo).

Starosta Holešova Rudolf Seifert s Cenou časopisu Moderní obec

Foto: Hana Helsnerová

 

 

 

 

 

 

 

 

Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili s Magdalenou Davis, starostkou středočeského Mníšku pod Brdy. Ta se také stala tváří květnového čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Květnové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Téma měsíce tentokrát nese název Chytré obce, města a regiony. Jako vždy i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách květnového čísla našeho časopisu vystupují.

* Magdalena Davis, starostka Mníšku pod Brdy (okres Praha-západ):Pokud chce člověk nějakou změnu v prostoru, který je kolem něj, a ona se neděje, měl by se tou změnou stát sám. Nemám příliš v lásce motta, ale jedno z nich, od Gándího, vystihuje nejlíp moji cestu do politiky: staňte se změnou, kterou chcete ve světě vidět. Když jsem se po deseti vrátila letech z Austrálie, s malým dítětem a k tomu těhotná, do míst svého dětství, postupně jsem zjišťovala, co tam chybí pro rodiče s malými dětmi, pro děti samotné, i pro další občany. Taky jsem viděla, co je špatně z biologického hlediska – že místo potoka se zatravněnými břehy je tam vybetonované koryto a vykácené stromy. Uvědomila jsem si, že to jde proti tomu, čemu věřím, začala jsem přemýšlet, jak to mohu změnit.

* Jana Plamínková, starosta Městské části Praha-Slivenec: Peníze, které máme na účtu naší městské části, spotřebujeme letos na rekonstrukci a dostavbu školy a na další projekty, které už máme rozpracované. Z vlastních prostředků není městská část schopna projekt revitalizace brownfieldu a jeho dalšího využití sama financovat. Od Hlavního města Prahy dostáváme jen velmi malé finanční prostředky, řádově menší než obce srovnatelné velikosti – rozpočet Prahy-Slivence na rok 2021 činí 33 mil. Kč, navyšuje se až dotacemi. Zejména menším sídlům by prospělo, kdyby pravidla pro nakládání s dotačními penězi byla poněkud „pružnější“. Ne na všechny situace a místní podmínky, jak je život v obcích a městech přináší, mohou pravidla striktně nastavená ať už českým státem, nebo „Bruselem“ adekvátně reagovat

* Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv ČR, poslanec Evropského parlamentu: Obce jsou zodpovědnými hospodáři a je logické, že v této složité době usilují o vyrovnaný rozpočet, obzvlášť když přijdou o další peníze kvůli vládním krokům. Celý loňský rok navíc vláda udržovala obce v nejistotě kvůli původní neochotě nahradit alespoň částečně dopady kompenzačního bonusu či daňového balíčku. Není divu, že starostové vytvářeli rezervy.

* Kateřina Malečková, starostka města Blatná (okres Strakonice): Prvním impulzem pro to, abychom začali uvažovat o našem modelu koncepce Blatná – moderní a chytré město, za které jsme v soutěži Chytrá města 2020 získali  cenu ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové, bylo setkání s Ing. Kalašem na Ministerstvu životního prostředí ČR. Začala jsem si vyhledávat města, která se touto cestou v ČR vydala - Písek, Kolín, Vrchlabí, Milevsko. Jenže každé město má svá specifika a je potřeba příklady z ostatních měst vyhodnotit a posoudit vhodnost pro dané město. Neustále řešíme, že mladí a vzdělaní lidé odcházejí do velkých měst, a toto je možná jedna z cest, jak je v menších sídlech udržet. Ukázat jim, že město nechce jenom opravovat chodníky, ale že má chuť se rozvíjet a přijímat nové výzvy,

Městům, která by náš příklad chtěla následovat, bych doporučila nestřílet nápady od boku, ale zadat si zpracování koncepce externí firmě, jako jsme to udělali my. Stanovili jsme si cíle a začali pracovat na jednotlivých opatřeních samostatného dokumentu. Bylo nezbytné přesné vyhodnocení každého cíle. Žádné fiktivní, možná asi kdyby, ale čísla a hodnoty. Dokument byl v roce 2018 schválen zastupitelstvem města jako 5 letá strategie na roky 2019-2024.  Při zpracování velmi pomohl pohled tzv. z venku. Těším se, že po realizaci koncepce bude Blatná čistým městem se spoustou zeleně, městem ekonomicky stabilním, městem se stabilním počtem spokojených obyvatel a lákavá pro turisty.

* Miroslav Novák, starosta města Pohořelice (okres Brno-venkov): Přeměna informačního systému je opravdu otázkou strategického charakteru a její realizace nepatří na úřadech k populárním opatřením. Je to pochopitelné, protože jde o opuštění "vyběhaných kolejí" a nasednutí do "nového vlaku". My jsme vybrali IS VERA Radnice a přechod jsme naplánovali na přelom roku, aby změna byla co nejlogičtější a účetně co nejjednodušší. Chtěl bych ocenit všechny zaměstnance městského úřadu, ktří na implementaci spolupracovali i nad rámec svých povinností. Díky nim jsme všechno zvládli v plánovaných termínech.

* Jiří Pour, advokát a partner COLEGAL s. r. o.: Elektronické podepisování je skvělý nástroj pro jednoduché a bezpečné právní jednání obcí, a to i v soukromoprávních věcech. Jako každá nová technologie však vyžaduje, aby si uživatelé na počátku osvojili jeho základní principy. K tomu je nezbytné nejen správné nastavení vnitřních předpisů obce (zejména spisového či organizačního řádu), ale především praktické vzdělávání odpovědných osob. Vedle školení se jako nejužitečnější nástroj ukazuje vytvoření srozumitelné a praktické příručky, zohledňující reálné každodenní fungování konkrétního obecního úřadu.

* Lukáš Kříž, IT specialista: Podle predikce analytiků společnosti IDC mohou chytrá města letos očekávat v podstatě masivní rozšíření bezpečnostních problémů, které se dotknou zařízení internetu věcí. Jejich relativně četné zranitelnosti se stanou předpokládaným cílem kybernetických útočníků. Pětina provozovaných zařízení internetu věcí bude kompromitována škodlivými kódy. Vedení chytrých měst podle analytiků na situaci zareaguje zvýšenou adopcí řešení typu AI/ML SOAR - Security Orchestration, Automation and Response. Ta využijí pro tzv. mitigaci útoků umělou inteligenci a strojové učení.

Dvě pětiny policejních sborů by v příštím roce měly ke své práci využívat digitální nástroje, jako jsou přenosy videa v reálném čase nebo sdílené pracovní postupy. Mají tak podpořit bezpečnost komunit a alternativní přístupy k výkonu policejní práce.

V této souvislosti není bez zajímavosti, že pouze 10 až 20 procent telefonátů na nouzové linky se týká násilné kriminální činnosti. Zbývající část připadá na přestupky mladistvých, mentálně narušených nebo bezdomovců. Toto rozložení odpovídá i obecným předpokladům, podle nichž desetina populace zodpovídá za čtyři pětiny situací, které musí bezpečnostní složky řešit. Výše uvedené technologické nástroje by jim měly pomoci při vyhodnocování a prioritizaci situací. V mnoha ohledech jde o zefektivnění fungování systému a snížení jeho přetížení ze strany osob, které hledají pomoc na nesprávných místech.

* Lukáš Vlček, náměstek hejtmana Karje Vysočina, neuvolněný místostarosta města Pacova (okres Pelhřimov): Kraj Vysočina v rámci podpory staveb ve vodním hospodářství zaujal strategii, že finančně podporuje především takové projekty, které jsou dotované také z úrovně státu. Tedy, že pomáhá se spoluúčastí obcí, aby se obdobné projekty vůbec mohly uskutečnit. U současných projektů obcí na realizaci vodních nádrží je obecní spoluúčast často více než 30%, což je pro mnoho obcí těžko ufinancovatelné a hrozilo by, že takové projekty vůbec nevzniknou. Kraj Vysočina proto pomáhá se spoluúčastí k národním dotacím, až do úrovně 85 % uznatelných nákladů projektů. Tímto se snažíme podpořit území pro realizaci projektů, které pomáhají zadržovat vodu v krajině. Podle aktuálně uzavřené výzvy krajského programu Stavby ve vodním hospodářství 2021 vidíme, že je to dobře zvolená cesta, protože máme řadu zajímavých projektů, které by se bez této strategie nerealizovali, protože investoři – obce by neměly zdroje na jejich realizaci. Sdružení zdrojů státu, krajů a obcí je podle mého názoru vhodná strategie pro realizaci obdobných projektů.

* Pavel Hájek, starosta obce Těchobuz (okres Pelhřimov): V minulosti bylo pro rekonstrukce rybníků dotace přiznávána do výše 80 % stavebních nákladů, takže podíl obce činil nejméně 20 %. U malých projektů s nákladovostí do 1 mil. Kč to pro nás ještě bylo únosné, ale u větší akce za 10 mil. Kč, jakou byla obnova rybníka Stará paní, to již problém byl a spoluúčast jsme museli řešit úvěrem, který dosud splácíme.

Nyní je dotační podpora již pouze ve výši 70 %, což pro malé obce v případě několikamilionových projektů znamená problém. Situace se na Vysočině daří zlepšovat díky podpoře Kraje Vysočina, který od letošního roku pomáhá dofinancovat projekty až do 85 %. Hojně využívaná je také podpora Kraje Vysočina na projektovou přípravu.

Je nutné si uvědomit, že vybudování vodní nádrže nepřináší obcím žádný finanční benefit, naopak hlavně starosti a náklady s údržbou. To řadu obcí od budování vodních nádrží odrazuje. Oproti tomu vodovody a kanalizace, ačkoli jsou bezpochyby potřebné, mají obdobnou dotační podporu, ale také „garantují“ příjmy z vodného a stočného. Bylo by vhodné vedle investičních dotací zvážit i příspěvek státu na zadržování vody v krajině, které je nepochybně veřejnou službou, například platbou na plochu/objem, tak jak je to u zemědělských pozemků.

V naší obci se s budováním rybníků počítalo již při komplexních pozemkových úpravách dokončených v roce 2009, takže většina pozemků byla a je obecních. Paradoxně největší problémy jsou s pozemky v majetku státu (Povodí či Lesy ČR), což jsou zpravidla vodní toky, bez nichž je zadržování vody nemyslitelné. Dalo by se očekávat, že pro veřejně prospěšné účely poskytne stát pozemky bezplatně, ale bohužel tomu tak není. Vždy jde o několikaleté martýrium, přičemž obec nakonec pozemky musí kupovat. A nákup pozemků není způsobilý výdaj dotace.

* Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR, starosta obce Velký Osek (okres Kolín): V současnosti je úroveň nakládání s komunálním odpadem v ČR ve srovnání s EU na průměrné úrovni, jelikož kolem 40 % odpadu třídíme a využíváme jako materiálovou či energetickou surovinu, 15 % odpadu využíváme k přímému spalování za účelem vzniku tepelné či elektrické energie a přibližně 45 % komunálních odpadů skládkujeme. Do budoucna, asi v horizontu deseti let, se bude muset tento trend významně změnit, protože v roce 2030 můžeme v ČR skládkovat maximálně 10 % komunálních odpadů a materiálově využívat minimálně 60 % komunálních odpadů, tj. 30 % odpadů bude moci být využito buď přímo energeticky, nebo se bude přepracovávat na energetickou či materiálovou surovinu.

* Pavel Nechvátal, starosta obce Pavlice (okres Znojmo): Rychlostní limit 50 km/h v obci je pro většinu řidičů, nejen těžkých nákladních vozidel, neznámý pojem. Podle čtrnáctidenního měření, které si nechala naše obec loni v létě zpracovat, projede Pavlicemi každý den zhruba 8000 vozidel. Z toho 47 %, tedy téměř každé druhé auto, jede rychleji než 50 km/h...   ...Ministerstvo dopravy či Ředitelství silnic a dálnic sice tvrdí, že nejsme tranzitní zemí. Ale já mám jiný názor. Na základě toho, co vidím. Stačí, když se na chvíli zastavím u silnice a podle registračních značek projíždějících vozidel kolem mě zanedlouho procestuje bezmála celá Evropa. Není problém, kromě sousedních Rakušanů a bratrů Slováků, spatřit kamiony polské, maďarské, německé, rumunské a bulharské. K vidění jsou čím dál častěji i nákladní vozidla z Pobaltí nebo ze zemí bývalé Jugoslávie. Sem tam z Ruska, Ukrajiny, Turecka, ale také z Beneluxu či Švédska.

Pro rumunské řidiče kamionů je levnější jet z Rumunska do Německa nikoliv po nemálo zpoplatněné rakouské dálnici z Vídně přes Linec na Pasov, ale z Budapešti na Rajku a dále na Lanžhot, Hustopeče, Pohořelice, Znojmo, Moravské Budějovice, Jemnici, Dačice, Jindřichův Hradec, Třeboň, České Budějovice, Strakonice, Domažlice a Folmavu – a teprve odtud pokračovat do Německa... ...

V územním plánu sice máme leta letoucí namalováno, kudy má vést obchvat, ale u toho asi ještě dlouho zůstane. Při rychlosti výstavby dopravní infrastruktury v naší zemi se obchvatu dočkají možná děti dětí našich dětí… Určitě nejen já se proto ptám, jestli by nebylo lepší tranzitující kamiony z obcí „vyhánět“ na dálnice. A je jedno, zda by šlo o obce ležící na silnici první, druhé nebo třetí třídy. Jak toho dosáhnout? Třeba tím, že mýto na dálnici bude levnější než na zbytku silniční sítě. Nebo prostými zákazy vjezdu, jejichž dodržování bude důsledně hlídat policie.

Snad se jednou dočkáme toho, že nám nebudou praskat domy, nebudeme se bát jít po chodníku nebo přejít silnici z jedné strany na druhou. Že budeme moci prachobyčejně spát v létě s otevřeným oknem. A že budeme nikoliv dunění motorů, ale štěbetání ptáčků.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF: Z hlediska delšího období malým obcím obyvatel ubývá. Vývoj v roce 2019 ukazuje, že to není úplně jednoznačný trend. Totéž, avšak v mnohem menší míře, platí i pro největší obce – zde s počtem obyvatel 5000 a více. Tyto dvě velikostní kategorie obcí mají ještě něco společného. Vykazují totiž nejvyšší podíl skupin obyvatel v seniorském a věku nejnižší podíl dětí v celkovém počtu obyvatel. Tato skutečnost, spolu s tím, že jejich migrační potenciál nebyl až dosud veliký, naznačuje, že v těchto dvou skupinách obcí bude v budoucnu obyvatel spíše ubývat než přibývat.

Na druhou stranu mají jednu výhodu. Jsou to právě tyto dvě velikostní skupiny, které se střídají v prvenství, pokud jde o nejvyšší objem sdílených daní v přepočtu na obyvatele.

* Luděk Tesař, ekonom: Vypadá to, že černá díra financí nás vtahuje a možná není návratu, i když zapneme motory na plný chod zpět. Pakliže jsme skutečně překročili horizont událostí, ani zvedání daní, pozdější nebo žádné odchody do důchodu, nižší či žádné důchody ani redukce výdajů státu nás nespasí.

Pokud si nějaké obce nebo někteří lidé myslí, že je uchrání před černou dírou jejich malá kasička či uzlíček pokladů, pletou se. Jde jen o to si to užít a nerozbít kasičku dřív, než semele černá díra celou loď. Proto, utrácejte, investujte, budujte – a hlavně žijte, i když je to momentálně zakázané.

Stát intenzivně zakazuje lidem žít. Sám Tolkien poznamenal, že andělské mocnosti v jeho mýtu „byly schopny mnoha stupňů chyb a selhání, ale nejhorší byla absolutní satanistická vzpoura a zlo Morgotha a jeho následníka Saurona“… (https://cs.wikipedia.org/wiki/Sauron)

Čekáme na tebe, Frodo Pytlíku!

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Nejvyšší soudy a soud ústavní opakovaně řešily právní otázku, kdo může za obec udělit plnou moc, například advokátovi, kdo může rozhodnout o podání odvolání ve správním řízení (například proti platebnímu výměru, kterým se žádá odvod dotace), žaloby o náhradu škody apod.

Řada protistran se bránila u soudů tím, že pokud podepsal podobnou plnou moc jen starosta obce – a také sám rozhodl o tom, že se obec odvolá či sama podá žalobu, jedná se o absolutně neplatný právní úkon, protože nebyl schválen k tomu příslušným orgánem obce, zejména radou obce.

Vzbuzovalo to řadu nejistot, ale jistotu do toho vnesl jeden z rozsudků Nejvyššího soudu, konkrétně jeho rozhodnutí ze dne 22. 12. 2010, sp. zn. 25 Cdo 2158/2009. Uveďme základní myšlenky z tohoto rozsudku:

* „Podání žaloby však není hmotněprávním úkonem, k němuž by bylo třeba předchozího souhlasného rozhodnutí orgánů obce. Žaloba je procesním úkonem, jímž se právo na soudní ochranu promítá do oblasti práva procesního a uskutečňuje ochranu konkrétnímu hmotněprávnímu nároku.“

Zde Nejvyšší soud zcela jasně odlišuje právní režim v případě hmotněprávního úkonu, např. nájemní smlouvy, smlouvy o dílo apod., a procesního úkonu – typicky odvolání ve správním řízení, námitky, žaloba, správní žaloba, odvolání v soudní řízení, kasační stížnost.

Podmínkou platnosti hmotněprávních jednání je schválení příslušným orgánem obce, tedy nesmí je starosta realizovat sám (ani ve formě dodatků apod.), zato rozhodovat o procesních úkonech mu judikatura plně přiznává. Starosta tedy rozhoduje, zda obec povede správní řízení, soudní řízení apod., a je to plně v jeho pravomoci. Pokud to předkládá k rozhodnutí radě nebo zastupitelům, má na to plné právo, ale nemusí tak učinit.

Má to jedinou výjimku. O podání ústavní stížnosti musí rozhodnout zastupitelstvo obce, jinak ji Ústavní soud nepřijme.

* „Rozhodnutí o podání žaloby – uplatnění nároku obce na náhradu škody – nepatří do rozhodovací pravomoci obecní rady dle § 45 písm. p) zákona č. 367/1990 Sb. (odkazuje se na starý zákon o obcích, ale uvedené platí obdobně i dle stávající úpravy v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích - pozn. aut.) a nejedná se o právní úkon, který by ve smyslu ochrany principu územní samosprávy ohrožoval majetek obce.

Soud dále myšlenku rozvíjí, a de facto vysvětluje, proč danou pravomoc rozhodovat o procesních úkonech obce svěřuje starostovi. Zde je to však poněkud zavádějící, protože i vedením soudního sporu může obci vzniknout škoda – například na nákladech tohoto řízení.

Pokud tedy starosta očekává, že se může jednat o „drahý“ spor, schválení v radě, popř. i zastupitelstvu, neuškodí, zejména pro starostovu „bezpečnost“, aby mu pak někdo vznik škody nevytýkal. Ne vždy však na to bývá čas, protože běží různé lhůty; tedy je praktické, že starosta toto oprávnění má, ale přesto bych doporučila obrátit se na orgán obce, i kdyby jen pro dodatečné posvěcení rozhodnutí starosty.

* „Žaloba byla podána jménem obce a obec zastoupená starostou má právo podat žalobu. Starosta obce je oprávněn k zastupování obce navenek, a tedy ve věcech, v nichž obec zastupuje, je oprávněn činit právní úkony, které se vztahují k zastupování obce jako právnické osoby v soudním řízení (§ 20 odst. 1 o. z., § 21b o. s. ř.). Občanský soudní řád umožňuje účastníku, tedy i obci jako právnické osobě, aby se dal v řízení zastupovat zástupcem, jehož si zvolí, včetně zástupcem z řad advokátů (§ 24, § 25 odst. 1 o. s. ř.). Ke zmocnění advokáta k podání žaloby jménem města byl tedy starosta oprávněn, a jestliže na základě plné moci podala advokátka žalobu, neučinila právní úkon hmotněprávní povahy. V postupu starosty, který udělil plnou moc k zastupování města v občanskoprávním řízení, proto nelze spatřovat pochybení, jež by znamenalo neplatnost plné moci, popř. podání žaloby bez právoplatného zmocnění, a tedy nedostatek podmínky řízení.“

Zde rozsudek zcela jasně uvádí, že starosta je plně oprávněn rozhodnout o podání žaloby za obec, udělit plnou moc advokátovi. Nemusí přitom věc předkládat jakémukoli orgánu obce.

Přes uvedenou velkorysost výkladu Nejvyššího soudu ČR bych však byla opatrná a tam, kde je to jen trochu možné, uvedená rozhodnutí orgánům obce předkládala, zejména tehdy, kdy skutečně může jít o náklady apod.

* Pavel Bachura, zaměstnanec města Nové Město nad Metují (okres Náchod): Všem obcím lze jednoznačně doporučit využívat zákonnou možnost zapisovat poznámky o přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu do katastru, jejíž přílohou budou smlouvy o budoucích smlouvách (nejčastěji smlouvy o budoucí smlouvě o věcném břemeni nebo smlouvy o budoucí kupní smlouvě).

Dochází tak totiž k transparentnějšímu a hospodárnějšímu nakládání s nemovitým majetkem obcí, čímž se umožňuje širokému spektru veřejnosti podílet se na správě veřejných záležitostí prostřednictvím případné veřejné kontroly a větší míry publicity.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Poslanecká sněmovna včera ve třetím čtení schválila nový stavební zákon, který se svým týmem připravila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Místo shánění razítek tak konečně začneme stavět. Zákon, který přinese zrychlení povolovacího řízení, dodržování lhůt, nezávislost a zastupitelnosti úředníků a také kompletní digitalizaci stavebního řízení,  teď poputuje do Senátu.

Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové jsme udělali velký krok pro budoucnost naší země.  Hlavní rozpor byl v novém modelu čistě státní stavební správy, která ale jako jediná dokáže zajistit dodržování lhůt. 

Zpátky do Evropy

 „Stavební zákon je důležitý pro nás pro všechny. Je důležitý pro mladé rodiny, které mi píšou, že je pro ně zcela zásadní předvídatelnost, aby si mohly vyřídit hypotéky na stavbu rodinných domků. Nikdo z nás nechce, aby jeho život řídil úředník stavebního úřadu. Stavební zákon je velmi důležitý pro regionální rozvoj, abychom byli schopni rychle postavit silnice, dálnice, vysokorychlostní tratě nebo energetické sítě. Nový stavební zákon je ale velmi důležitý i pro vznik nových pracovních míst, aby se nám nestávalo, že investory odradí právě délka povolovacích procesů a utečou nám k sousedům,“ dodala Klára Dostálová. Česká republika je totiž v žebříčku Světové banky mapující složitost a délku přípravy a realizace staveb na ostudném 157. místě z celkem 190 zkoumaných států. Ještě před 10 lety byla Česká republika přitom na 76. místě.  V Evropě jsou dnes na tom hůře pouze Albánie, Kosovo a Bosna a Hercegovina.

 Cesta k novému bydlení i investicím

Nový stavební zákon je důležitý pro občany i pro velké investory. „Nový stavební zákon přináší změnu pro nás všechny. Cílem tohoto zákona je razantní zrychlení povolovacího řízení, dodržování lhůt, zastupitelnost úředníků a digitalizace. Prostě a jasně, aby stavebník neobíhal úřady, ale aby vše vyřídil z pohodlí domova od stolu. Pokud bude mít vše v pořádku, může mít stavební povolení na domek v tzv. zrychleném řízení v ruce už za třicet dní. Velký investor pak do roka. Lidé dostanou profesionální a rychlou službu. Hlavní princip zákona: jedno razítko u jednoho úřadu do jednoho roku není žádná proklamace, ale skutečnost! Budeme mít život v našich rukou, ne v rukou úředníků,“ zdůraznila Klára Dostálová.

Co přinese nový stavební zákon

 Úředníkům díky rekodifikaci stavebního práva a zjednodušení povolovacího řízení odpadne až 40 procent agendy. V budoucnu povedou stavební úřady už jen jedno řízení, jehož výsledkem bude jedno rozhodnutí místo současného územního rozhodnutí a stavebního povolení. Nový stavební zákon také zavede apelační princip, který zajistí, že odvolací orgán bude muset vždy rozhodnout. Odpadne tak současný ping-pong, kdy se věc stále dokola vrací nižší instanci. Velkým krokem vpřed bude kompletní digitalizace stavebního řízení, která umožní elektronickou komunikaci mezi občany a úředníky, ale i mezi úředníky navzájem, a přinese větší kontrolu, otevřenost a transparentnost řízení.

„Chtěla bych ubezpečit opoziční poslance, že jejich obavy z kolapsu povolování staveb, až přejdou stavební úřady pod stát, jsou opravdu zbytečné. Už nyní v průzkumu místních samospráv deklarovalo 40 procent stávajících úředníků stavebních úřadů ochotu přejít do služebního poměru. Nyní začneme vysvětlovat výhody práce pro stát a já jsem přesvědčena, že personální nouzí trpět rozhodně nebudeme. A určitě také nebudeme potřebovat desítky miliard navíc, jak se obává opozice,“ uvedla ministryně. V současnosti obecní stavební úřady zaměstnávají přibližně sedm tisíc úředníků. S ohledem na zamýšlené procesní zjednodušení stavební agendy a její digitalizaci si nová stavební soustava vystačí s podstatně méně úředníky.

Jak bude vypadat nová soustava stavebních úřadů

Nový stavební zákon počítá s převodem stavebních úřadů přímo pod stát a s vytvořením zcela nové struktury v čele s Nejvyšším stavebním úřadem se sídlem v Ostravě, se Specializovaným a odvolacím stavebním úřadem jako prvostupňovým úřadem ve věci zákonem vyhrazených staveb (jako jsou dálnice, či letiště apod.) a odvolacím stavebním úřadem pro prvostupňové krajské stavební úřady. Krajské stavební úřady pak budou dále tvořeny územními pracovišti v obcích podle vyhlášky Nejvyššího stavebního úřadu. První vyhláška bude vydána na základě zákonem vymezených kritérií.

Na stavebních úřadech budou muset například pracovat minimálně čtyři lidé, aby se už nestávalo, že občané najdou na stavebním úřadě ceduli: Pro nemoc zavřeno. V současné době je totiž 16 procent stavebních úřadů tzv. jednohlavých. V současnosti funguje na obcích téměř sedm stovek stavebních úřadů, do budoucna by jich mělo být v první fázi asi 300.  I opoziční pozměňovací návrh Martina Kupky počítal s redukcí obecních stavebních úřadů a se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu.

Žádné miliardy navíc

Nová stavební soustava počítá s integrací většiny dotčených orgánů chránících veřejné zájmy, což také výrazně přispěje k urychlení celého řízení. Náklady na provoz stavebních úřadů se ale nijak nezvýší. Ročně by měly vyjít na zhruba 4,1 miliardy, stát přitom už dnes platí kolem čtyř miliard ročně za přenesený výkon státní správy, který zajišťují obce a kraje. Jednorázové náklady na změnu systému dosáhnou přibližně 1,3 miliardy korun, což je z dlouhodobého hlediska přijatelné číslo. Jeden z našich nejlepších ekonomů – nedávno zesnulý profesor Michal Mejstřík – spočítal celospolečenské přínosy rekodifikace stavebního práva na 7,1 miliardy za rok.

Systémová podjatost a rychlejší odstraňování černých staveb  

Převodem stavebních úřadů ze spojeného modelu veřejné správy přímo pod stát dojde k omezení nežádoucího vlivu samosprávy na povolovací procesy, a tudíž k odstranění systémové podjatosti úředníků stavebních úřadů. Další z výhod tohoto systému představuje odstraňování černých staveb, které obce nezvládají platit ze svých rozpočtů. Proto nepovolené stavby dnes neodstraňují. V rámci nové soustavy bude výkon rozhodnutí hrazen přímo ze státního rozpočtu.

Úředníci ve státní stavební správě pod služebním zákonem budou také jednotně metodicky vedeni, bude zvýšena jejich zastupitelnost a samotná flexibilita stavebních úřadů, nový model státní správy rovněž umožní sdílení odborníků v případě složitějších a méně obvyklých případů.

Přínosy nového stavebního zákona pro občana:

Podle Svazu měst a obcí došlo ke schválení nejhorší možná kombinace pozměňovacích návrhů, kombinace, která centralizuje státní správu a koncentruje moc v jejích rukou: „Můžeme jednoznačně říct, že developeři zvítězili,“ říká předseda SMO ČR a starosta Kyjova František Lukl, a pokračuje: „což dokládá například nově možnost přestavby sklepů na byty. To je návrat do středověku.“ Poslancům byla odepřena i klasická diskuze, běžná před schvalováním každého zákona, museli se vyjádřit jen v omezené míře. Opět zazněla nepravdivá slova o nesouhlasu SMO ČR s územním plánováním v samostatné působnosti. Svaz od začátku vehementně podporoval územní plánování v samostatné působnosti, kdy mají města a obce ve své jedinečné kompetenci pořízení svých územních plánů, ale se státní finanční podporou minimálně pro malé obce.

V podstatě byla schválena nejhorší možná kombinace pozměňovacích návrhů, kombinace, která centralizuje státní správu a koncentruje moc v jejích rukou. „Byť byla novela schválena těsným poměrem hlasů, poslanci hlasující pro vůbec nevzali v potaz naše připomínky ohledně obrovské finanční náročnosti realizace zákona, kdy stát vydá desítky mld. korun z kapes daňových poplatníků, peněz, o kterých není nikde jasně potvrzeno, že se někdy do státní kasy vrátí,“ pokračuje František Lukl.

Pokud zadrhne institucionální změna, vidíme i velké ohrožení čerpání peněz z Evropské unie, neboť města a obce a ani stát, nestihnou získávat stavební povolení ke svým projektům v daném čase pro čerpání těchto dotačních finančních prostředků.

Neskládáme zbraně, věříme v rozumnost našich senátorů, jak již v minulosti několikrát dokázali,“ končí František Lukl.*

/zr/

 

 

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová se dnes dohodla s ministrem zdravotnictví Petrem Arenbergerem a předsedou Asociace krajů ČR Martinem Kubou a panem hejtmanem Půtou na změnách v programu REACT-EU, který je určen pro nemocnice.

„Na jednání jsme společně našli řešení, které by mělo zajistit, aby z této výzvy byly podpořeny všechny projekty, které splní všech 23 kritérií. Zároveň jsme se dohodli, že Ministerstvo zdravotnictví bude spolu s hejtmany do budoucna pro další výzvy hledat jiné vhodné, jasně měřitelné kritérium, než je pouze čas podání projektů, pokud budou projekty stejně kvalitní,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

V tuto chvíli ještě není jasné, které projekty aktuální výzvy všech 23 kritérií splnily. Kompletně vyhodnoceny by měly být do poloviny července. Alokace výzvy byla 7,9 miliardy, žádostí bylo podáno 112 celkem za 18,7 miliardy. Už nyní je ale zřejmé, že ne všechny projekty daná kritéria splnily. Zároveň se na dnešní schůzce ministryně se zástupcem hejtmanů a s ministrem zdravotnictví shodla na tom, že další výzva pro zařízení péče o zvlášť ohrožené pacienty, která měla být vyhlášena dnes odpoledne, bude odložena.

„Chci poděkovat za dnešní jednání, zdá se mi, že jsme domluvili velmi konstruktivní kompromis. Dohodli jsme se také, že svoláme Radu Asociace krajů a budeme se bavit o spoluúčasti krajů na financování projektů,“ uvedl předseda Asociace krajů ČR Martin Kuba„Chci poděkovat za korektní jednání, na kterém jsme hledali východisko. Jsem také velmi rád, že Ministerstvo pro místní rozvoj vládě navrhne, aby šly do programu další prostředky,“ doplnil Martin Půta, hejtman Libereckého kraje.

Hlavní body dohody:

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová se na dnešním ranním jednání dohodla s ministrem zdravotnictví Petrem Arenbergerem, šéfem Asociace krajů ČR Martinem Kubou a hejtmanem Martinem Půtou na tom, že 98. výzva v rámci nástroje REACT-EU se nezruší. Budou se ale hledat zdroje, aby se všechny přihlášené projekty, které projdou úspěšně hodnocením, mohly zafinancovat. Vyhodnocení projektů by mělo proběhnout do poloviny července.

Jedním z řešení, na kterém se všichni shodli, je, že Ministerstvo zdravotnictví a Asociace krajů ČR podpoří projekty desetiprocentním spolufinancováním, nebo poníží rozpočty projektů tak, aby se dostalo na všechny přihlášené projekty, které podmínky splňují. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová dá zároveň podnět na vládu, aby alokované prostředky z plánované tranše ve výši 5,5 mld. byly využity také pro pokrytí 98. výzvy.

Na dnešním jednání bylo rovněž dohodnuto, že výzva č. 99, která měla být otevřena 14. května, se zatím odloží a nebude vyhlášena. I v tomto případě se bude jednat o tom, jak nejlépe nastavit míru kofinancování a upravit limity maximální výše dotace na jeden projekt. Stejně tak i u dalších výzev, které se budou v rámci REACT-EU vyhlašovat, bude MMR společně s Ministerstvem zdravotnictví a Asociací krajů ČR hledat řešení, aby zde kritérium času podání žádosti nebylo ani při splnění všech ostatních kritérií, resp. shodné kvalitně projektů, určující.*

/zr/

Ministryně Klára Dostálová dnes během jednání vlády informovala vládu o plnění Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek za rok 2020. V této oblasti došlo v roce 2020 k událostem, které pozitivně ovlivní rozvoj veřejného investování a e-Governmentu v ČR. Zákon o právu na digitální služby přinese zásadní změnu v tom, že každý, kdo bude chtít komunikovat se státem elektronicky, bude mít právo své záležitosti vyřídit přes internet. Úspěšně tak pokračuje projekt Digitální Česko. Přijato bylo též usnesení vlády o Akčním plánu boje proti korupci na roky 2021 a 2022.

„V rámci plnění jednotlivých opatření Strategií elektronizace bylo od roku 2016 dosaženo mnoha výsledků. Například ukončení provozu elektronických tržišť a jejich nahrazení Národním elektronickým nástrojem, zvýšení využívání NEN ze strany zadavatelů, vytvoření Meziresortní pracovní skupiny pro funkčnost NEN a zajištění jejích pravidelných jednání, postupné navyšování míry využívání certifikovaných elektronických nástrojů, a to z 55 % v roce 2016 na více než 75 % v roce 2020,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

 

Podle statistik bylo v roce 2020 v NEN evidováno celkem 2048 zadavatelů, 17 876 dodavatelů a 36 507 uživatelů. Oproti předešlému roku se jedná o nárůst o 35,72 procent u zadavatelů, 31,88 procent u dodavatelů a 24,58 procent u počtu uživatelů. Finanční objem veřejných zakázek v NEN zadaných v roce 2020 činil celkem 72 625 829 986,75 Kč bez DPH. Tato hodnota odpovídá zhruba 15 procentům  trhu veřejných zakázek. Počty zadavatelů, dodavatelů i uživatelů stále stoupají. Oproti tomu finanční objem veřejných zakázek v NEN mírně poklesl, což je pravděpodobně zapříčiněno pandemickou situací, jež ovlivnila veřejnou správu i soukromý sektor.

Počet zadaných veřejných zakázek byl za rok 2020 celkem 24 216. Jedná se o mírný pokles oproti roku 2019 – konkrétně o 10,75 procent. Největšími zadavateli podle počtu zadaných veřejných zakázek byly v loňském roce Ministerstvo obrany (9 114), Ministerstvo vnitra (1 092), Národní památkový ústav (1 016), Úřad práce České republiky (493) a Vězeňská služba České republiky (466). Nejvíce využívanými typy zadávacího řízení byly podle předpokládané hodnoty veřejné zakázky „otevřené řízení“, „zjednodušení podlimitní řízení“ a „užší řízení“.*

/vf/

 

 

 

Na téma digitalizace stavebního řízení na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) debatovali hosté konference Digitalizace ve stavebnictví II, kterou pořádala společnost CEEC Research. Debaty se účastnili ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček a další významní hosté. MMR už letos hodlá spustit první elektronické služby. Další dobrou zprávou je, že se nám na digitalizaci stavebního řízení a územního plánování podařilo zajistit financování z evropských dotací. 

„Poslední tři roky intenzivně pracujeme na digitalizaci stavebního řízení, aby už stavebníci nemuseli jezdit na stavební úřady dodávkou s tunami dokumentace. V budoucnu se tak bude veškerá komunikace s úřady odehrávat elektronicky. Digitalizace tak určitě usnadní život nám všem. Všichni volají po tom, aby byl celý proces povolování stavby rychlý a předvídatelný. K tomu ale nutně potřebujeme také nový stavební zákon, který je aktuálně ve třetím čtení ve sněmovně,“ uvedla ministryně Klára Dostálová.

 

Přes současné pokroky v informačních technologiích a elektronizaci ve většině oborů zůstává stavební řízení uvězněno v dobách papírových Zlatých stránek. Stavebník je dnes povinen k žádosti o stavební povolení připojit projektovou dokumentaci minimálně ve dvou „papírových“ vyhotoveních a všechny ostatní povinné podklady (závazná stanoviska dotčených orgánů, vyjádření vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury apod.) v listinné podobě. Tyto povinné podklady opatřuje stavebník před podáním žádosti o stavební povolení opět na základě „papírové“ žádosti. Jen minimum požadovaných podkladů lze v současné době vyřídit elektronicky. To se s digitalizací stavebního řízení konečně změní.

V budoucnu budou všechny úkony mezi stavebníkem, stavebním úřadem, dotčenými orgány a vlastníky veřejné dopravní nebo technické infrastruktury probíhat elektronicky. Základním komunikačním prostředkem bude Integrační platforma stavebního řízení a Portál stavebníka. Stavebník bude prostřednictvím této platformy vyřizovat všechny povinné náležitosti žádosti o povolení stavby, a to od podání žádosti o vyjádření k existenci inženýrských sítí a jejich ochranných pásem až po žádost o povolení stavby, a to včetně projektové dokumentace. „Dobrou zprávou je, že budeme moci na digitalizaci stavebního řízení a územního plánování využít dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a Národního plánu obnovy,“ dodává ministryně Klára Dostálová.

 Ministerstvo pro místní rozvoj už letos hodlá spustit první prvky plánované digitalizace stavebního řízení, a to konkrétně inteligentní formuláře, které umožní vyplnit a odeslat nejběžnější formuláře (včetně předvyplněných údajů ze základních registrů), hromadnou podatelnu (elektronické zasílání žádostí o stanovisko vlastníkům technické infrastruktury) a hlídacího psa, který napomůže s dodržováním lhůt u stavebních řízení. Kompletní digitalizace stavebního řízení pak bude dokončena do poloviny roku 2023.*

/zr/

 

Integrovaný regionální operační program (IROP) byl jako jediný operační program v České republice vybrán k tomu, aby pomohl rozdělit finance, které Česká republika obdrží od Evropské unie za účelem snížení dopadů pandemie covid-19 prostřednictvím investičního nástroje REACT-EU. České republice bylo přiděleno 21,7 mld. Kč, kdy je EK v říjnu navýší na celkových zhruba 26 miliard Kč. Ty budou poskytnuty na projekty ze zdravotnictví, integrovaného záchranného systému a ekologičtější infrastrukturu pro sociální služby. Nyní otevíráme první žádosti na oblast zdravotnictví.

„Od Evropské unie jsme získali přes 15 miliard korun jen na zdravotnictví, které využijeme na investice do našich nemocnic a zdravotních ústavů, abychom podpořili jejich boj s covidem. Peníze se rozdělí na projekty na modernizaci JIPek, operačních sálů, urgentních příjmů a dovybavení nemocnic. Nemocnice si budou moci nakoupit lékařské přístroje, například magnetické rezonance, rentgeny nebo operační stoly. Počítáme také nejen s nákupem běžných pacientským lůžek, ale i těch, které jsou určeny pro plicní ventilaci. Pro hygienické stanice a zdravotní ústavy máme peníze na laboratorní přístroje a další vybavení,“ říká premiér Andrej Babiš.

 

„Jsou to právě zdravotníci a nemocnice, kdo nesou hlavní tíhu korona krize. Proto je třeba do celého odvětví zdravotnictví investovat a obnovit a modernizovat vybavení. To nyní půjde právě díky penězům z REACT-EU, který bude spravovat Integrovaný regionální operační program. Přidělení finančních prostředků REACT-EU právě pod IROP považuji za ocenění práce a zkušeností, jak pracovníků z programu IROP, tak Centra pro regionální rozvoj České republiky, kterým se daří úspěšně kontrolovat a proplácet projekty z dobíhajícího IROPu. Díky svým zkušenostem budou schopni zajistit rychlou administraci i projektů předložených do výzev REACT-EU, protože Evropská komise podmínila vyčerpání těchto prostředků do konce roku 2023,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

 Tři výzvy na oblast zdravotnictví byly zveřejněny 15. 4. 2021 a nyní jsou otevřeny žadatelům ke zpracování projektů.

Miliardy na IZS a sociální infrastrukturu

Na podporu integrovaného záchranného systému (IZS) bylo vyčleněno přes 4 miliardy korun, které poputují na posílení vybavení základních složek IZS technikou, věcnými a ochrannými prostředky, dále na modernizaci stanic a vzdělávacích a výcvikových středisek složek IZS nebo pořízení informačních technologií IZS. Dvě výzvy na oblast IZS byly zveřejněny 21. 4. 2021.

Dvě miliardy korun jsou pak určeny na projekty zaměřené na sociální infrastrukturu se zvýšenou energetickou účinností. Může se jednat o nákup objektů, zařízení a vybavení, výstavu a stavební úpravy budov, které budou sloužit pro kvalitní poskytování sociálních služeb a zároveň budou v souladu s moderními energetickými standardy. Vyhlášení výzvy se předpokládá v květnu.

Evropská komise ještě tento rok v říjnu navýší rozpočet REACT-EU o dalších zhruba 5 miliard Kč na celkových cca 26 miliard Kč.*

/zr/

 

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down