Ministerstvo pro místní rozvoj, které spravuje Integrovaný regionální operační program (IROP), zaznamenalo nebývalý zájem o výzvy na sociální služby a sociální bydlení. Možnost jejich podávání končí sice až 29. listopadu 2018, respektive 18. září 2018, doporučujeme ale na nic nečekat. Žádosti budou v případě rovnosti bodů seřazeny podle data a času podání.

„Vývoj v podávání žádostí ukazuje, že prodloužení povinné doby udržitelnosti projektů sociálního bydlení na dvacet let není bariérou pro žadatele. Jde nám o to, aby vynaložené finance na tyto projekty sloužily lidem, pokud možno co nejdéle,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Výzva Sociální bydlení II. byla vyhlášena v březnu 2018, přičemž na projekty je připraveno 600 milionů korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Výzva Sociální bydlení pro sociálně vyloučené lokality II. disponuje částkou 1,4 miliardy korun z EFRR. K 20. srpnu 2018 bylo do výzvy Sociální bydlení II. předloženo 29 žádostí o podporu za celkem 216 milionů korun, u výzvy Sociální bydlení pro sociálně vyloučené lokality II. pak dokonce 159 žádostí za asi 1,3 miliardy korun. Jelikož jsou výzvy otevřeny až do 18. září 2018, dá se předpokládat, že celková částka žádostí překročí finance, které má IROP pro tyto účely k dispozici.

Výzvy Rozvoj sociálních služeb II. a Rozvoj sociálních služeb v sociálně vyloučených lokalitách II. hlásí ještě vyšší zájem žadatelů. Ve výzvách lze žádat o dotace na nákup nebo výstavbu objektů a jejich zařízení a vybavení, aby zde mohly být poskytovány kvalitní sociální služby. Jedná se například o chráněné bydlení, denní a týdenní stacionáře a azylové domy. Do těchto výzev, které byly vyhlášeny před třemi měsíci, bylo ve výzvě Rozvoj sociálních služeb II. předloženo 6 projektů celkem za asi 129 milionů korun a ve výzvě Rozvoj sociálních služeb v sociálně vyloučených lokalitách II. dokonce již 29 projektů za 669 milionů korun, což skoro dvojnásobně přesahuje určenou částku pro tuto výzvu. O podporu mohou zájemci žádat až do 29. listopadu 2018, zájemcům o dotaci však doporučujeme podat žádost co nejdříve. Žádosti budou v případě rovnosti bodů seřazeny podle data a času podání.

Informace k 79. výzvě naleznete na stránkách www.irop.mmr.cz.*

 /TZ MMR/

Růst platů zaměstnanců ve veřejném sektoru je správný a rozhodně s ním souhlasí jak kraje, tak Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR). Oba tito partneři shodně požadují, aby ke zvyšování platů došlo od 1. ledna 2019. Od nového roku totiž budou na nároky spojené s rostoucími platy připraveny krajské rozpočty i městské, případně obecní kasy.

Stanovisko krajů i SMO ČR zaznělo v tomto týdnu na jednání s premiérem Andrejem Babišem za účasti ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové a zástupců Unie zaměstnavatelských svazů ČR.

Máme signály o tom, že by se měly platy zaměstnanců ve veřejné správě navyšovat a my to plně podporujeme. Proto jsme požádali pana premiéra, zda by byl takový krok proveden systémově, od 1. ledna 2019, abychom na něj mohli reagovat v připravovaných rozpočtech krajů, měst a popřípadě obcí. Premiér nás ubezpečil, že s tím počítá a o dřívějším termínu se neuvažuje,“ uvedla Jana Mračková Vildumetzová, předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje.

Zvyšování platů se týká například zdravotníků, pedagogů, příslušníků bezpečnostních sborů nebo zaměstnanců v sociálních službách a kultuře. Kraje už před časem apelovaly ve společném prohlášení se Svazem měst a obcí ČR na vládu, aby rozhodnutí o navyšování platů nečinila nahodile, ale aby šlo o systémové kroky. Nečekané navyšování platů totiž v minulosti ve výsledku znamenalo například omezování investic v krajských a městských rozpočtech. Krajům, městům a obcím pak zůstalo méně peněz na opravy silnic, škol, nebo domovů pro seniory.

Během schůzky se řešila také otázka sociálního bydlení. „Pan premiér společně s ministryní Klárou Dostálovou představili koncept dotačního programu pro města a obce, ze kterého budou moci samosprávy získat dotaci na dostupné bydlení. O záměru se bude samozřejmě ještě diskutovat,“ dodala Jana Mračková Vildumetzová.*

/zr/

 

Protože v prvním červencovém týdnu od 2. do 8. 7. si bude i nemálo starostů a zastupitelů obcí a měst s ohledem na dva sváteční dny vybírat dovolenou, prodloužili jsme uzávěrku příjmu přihlášek a nominací do soutěže Komunální projekt roku až do 17. července.

Soutěž Komunální projekt roku 2018 letos vstoupila do svého už čvrtého ročníku (předchozí tři ročníky se uskutečnily pod názvem Komunální politik roku). Jde o soutěž inspirativních a občansky přínosných komunálních projektů uskutečněných v obcích, městysech, městských částech, městských obvodech a městech, za jejichž přípravou, prosazením nebo uskutečněním výrazně stály konkrétní osobnosti z řad komunálních politiků.

Soutěž pod záštitou ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové je pořádána časopisem Moderní obec a vydavatelstvím Profi Press. Spolupořadateli soutěže jsou Svaz měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR, přičemž soutěž má podporu Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny a Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu. Právě tento senátní výbor bude mít ve své režii i samotné vyhlášení výsledků soutěže 18. září ve Valdštejnském paláci v Praze, sídle horní parlamentní komory, kam budou pozváni všichni účastníci soutěže.

A vůbec nemusí jít o projekty pouze za desítky či stovky milionů korun. V soutěži se úspěšně prosazují i projekty za pouhé statisíce či třeba jen desetitisíce korun.

Do soutěže se může přihlásit každá starostka nebo každý starosta, stejně jako všichni radní a zastupitelé, přičemž mohou do soutěže sami nominovat kohokoliv z příslušného zastupitelstva – a také být sami do soutěže stejným způsobem nominováni. Z obcí, měst, městských obvodů a městských částí může být zasláno více přihlášek či nominací různých projektů – musí však jít o projekty realizované od 1. 1. 2017 do 10. 7. 2018.

Uzávěrka příjmu přihlášek a nominací byla prodloužena do 17. července 2018.

Soutěžní kategorie jsou tyto:

Sociální projekt roku,

Děti a rodiče,

Sport a veřejné zdraví,

Veřejná zeleň,

Kulturní a vzdělávací činnost,

Odpadové hospodářství,

Utváření veřejného prostoru,

Ekologický projekt roku,

Chytrá obec.

Vyplnit přihlášku (nominaci) je velmi snadné a rychlé - najdete ji spolu s dalšími podrobnostmi o soutěži na: www.komunalniprojektroku.cz. Na této adrese si můžete prohlédnout všechny vítězné i ostatní přihlášené projekty z minulých tří ročníků soutěže.

Nositelé vítězných projektů z každé kategorie obdrží finanční odměnu pro svoji obec, město, městskou část či městský obvod a převezmou originální plastiku z českého křišťálu Dobré srdce (na snímku). Z řad vítězů jednotlivých kategorií bude hodnotitelskou komisí vybrán celkový vítěz, který kromě finanční odměny pro svoji obec či město a skleněné plastiky získá i titul Komunální politik roku 2018.

Členy hodnotitelské komise jsou vítězové jednotlivých kategorií soutěže z minulého roku, zástupci spolupořadatelů soutěže a také redakce časopisu Moderní obec a vydavatelství Profi Press.

Těšíme se s Vámi na shledanou v soutěži Komunální projekt roku 2018.*

Ivan Ryšavý,

šéfredaktor Moderní obce

Mladí lidé budou moci získat zvýhodněný úvěr na pořízení nebo opravu vlastního bydlení. Tyto úvěry bude poskytovat Ministerstvo pro místní rozvoj ČR prostřednictvím Státního fondu rozvoje bydlení od poloviny srpna. Půjčit si lze až dva miliony korun. Pro letošní rok je pro žadatele připraveno 650 milionů korun.

„Program není časově omezen, letos máme připraveno celkem 650 milionů korun, ale vzhledem k vysoké očekávané poptávce bude naší snahou, aby se tato částka navyšovala. Naším dlouhodobým cílem je podporovat dostupnost bydlení v ČR ,“ uvedla ministryně Klára Dostálová.

Zvýhodněný úvěr je určen pro ty, kteří žijí v manželství nebo registrovaném partnerství, ve kterém alespoň jeden z manželů nebo registrovaných partnerů nedosáhl ke dni podání žádosti 36 let, nebo nežijí v manželství nebo registrovaném partnerství, ale trvale pečují o dítě do 15 let a ke dni podání žádosti nedosáhli 36 let. Možná výše úvěrů se pak odvíjí od záměru realizace. Pokud jde o modernizaci bytu, lze získat maximálně 300 tisíc korun, v případě koupě bytu až 1,2 milionu korun. Pokud se jedná o stavbu či koupi rodinného domu, je stanovená maximální výše úvěru na dva miliony korun. Doba splatnosti úvěru bude 20 let, výjimečně 25 let.

Státní fond rozvoje bydlení bude zpracovávat žádosti podle pořadí, ve kterém budou doručeny. Jedná se o časově neohraničený program. Některé žádosti mohou být převedeny do následujícího kalendářního roku. Žádosti lze podávat písemně, osobně či poštou na obou pracovištích Státního fondu rozvoje bydlení od 15. 8. 2018 (Vinohradská 1896/46,120 00, Praha 2 nebo Dolní náměstí 192/9, 779 00, Olomouc.).*

/var/

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová předložila Vládě ČR soubor materiálů týkajících se Národního elektronického nástroje pro zadávání veřejných zakázek (NEN) včetně zprávy o fungování NEN za rok 2017. Všechny materiály byly Vládou ČR schváleny. Povinnost elektronického zadávání veřejných zakázek začne platit od října letošního roku pro všechny zadavatele. Pro orgány státní správy bude využívání NEN povinné od prvního července.

V loňském roce jsme na MMR vynaložili značné úsilí na to, abychom maximálně vylepšili přívětivost systému NEN. Uživatelé tak například mohou zadat zakázku v mnohem kratším čase, než tomu bylo doposud. Administrátoři veřejných zakázek si totiž nyní mohou vybrat z možností, jestli upřednostní zjednodušený průchod systémem, nebo zda využijí průvodce, který sice administraci prodlouží, ale zase je krok za krokem celým procesem provede. Na konci května jsme také provedli několik zátěžových testů, které simulovaly předpokládané rozložení zátěže systému po 1. červenci. NEN má též nejvyšší možnou známku bezpečnosti podle nezávislého testu v porovnání s vybranými systémy jak ze státní správy, tak ze soukromého sektoru. Můžeme tedy říci, že je plně připraven převzít funkci povinného nástroje pro všechny uživatele,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Národní elektronický nástroj (NEN) byl spuštěn v roce 2015. Nyní je v něm je evidováno 654 zadavatelů napříč veřejnou správou. Jde o ministerstva, města, obce a sektorové zadavatele. Dále v něm Ministerstvo pro místní rozvoj eviduje přes 5900 dodavatelů, což dělá  více než 14 000 uživatelů. V současné době je objem veřejných zakázek v NEN 83 miliard korun a počet veřejných zakázek činí více než 18 tisíc. K červnu 2018 už je přitom objem veřejných zakázek na úrovni 75% objemu celého roku 2017.

MMR hodlá v následujícím období i nadále zvyšovat uživatelskou přívětivost systému NEN, především pak jeho rychlost. Nadále bude pokračovat i ve školení uživatelů, kterých bylo do dnešního dne proškoleno už více než čtyři tisíce.*

/TZ MMR/

Soutěž Architekt obci, která oceňuje spolupráci mezi architekty a samosprávou, vstoupila 10. května do druhého ročníku. Tato podkategorie soutěže Architekt roku si klade si za cíl ocenit dlouholetou spolupráci mezi architektem a samosprávou, kdy je hodnocena kvalita architektonického či urbanistického řešení, jeho udržitelnost, výběr a koncepce místa, vzájemná spolupráce, komunikace s místními obyvateli a v neposlední řadě přínos pro kvalitu života obyvatel. Vypisovateli soutěže Architekt obci jsou Svaz měst a obcí ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj a časopis Moderní obec, jež se rozhodli společně namotivovat architekty i samosprávu k dlouhodobější a koncepčnější spolupráci při utváření veřejného prostoru obcí a měst.

Podle Svazu měst a obcí ČR je spolupráce mezi architektem a samosprávou základem pro tvorbu kvalitních veřejných prostranství, která utvářejí atmosféru měst a obcí. Ve větších městech má na starosti koncept změn městský architekt, který dbá především na udržení vize rozsáhlé přestavby a to napříč politickým spektrem, mnohdy i po několik volebních období.

„Dlouhodobá spolupráce mezi architektem a samosprávou je to, co je zásadní pro přestavbu měst a obcí ve funkční sídla, kde se lidem dobře žije. Ukázkovým příkladem povedených změn a rekonstrukcí je město Litomyšl, které má od devadesátých let ve svých službách městskou architektku Zdeňku Vydrovou, jež minulý ročník soutěže Architekt obci vyhrála,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodává: „Udržet koncepci stavebních úprav, které trvají mnohdy několik let, není jednoduché, zvlášť když v investicích města hrají roli i politické preference. Z toho důvodu jsme také spoluvypisovateli této soutěže, která je apolitická, zaměřující se na podporu spolupráce architekta se samosprávou, tedy tandem profesionál a zástupce města.“

Stejného názoru je také Ministerstvo pro místní rozvoj, které výstavbu v městech a obcích podporuje, stejně jako roli městského architekta. „Považuji za nezbytné, aby mezi architektem a samosprávou fungovala dobrá a především kontinuální komunikace a spolupráce při plánování, jakým směrem se bude rozvoj města v budoucnu ubírat. Architektonická tvář měst a obcí je totiž jejich velmi důležitým znakem. Věřím proto, že i naše soutěž přispěje k podpoře koncepce rozvoje měst a efektivních investic do jejich zvelebování,“ konstatuje ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Časopis Moderní obec, který se věnuje obcím a městům, pravidelně fundovaně informuje o veškerém dění ve městech a obcích a napomáhá rozvoji samosprávy sdílením příkladů dobré praxe, jež mají v měsíčníku své místo, si od vypsání soutěže slibuje především změnu v přístupu k investicícm v městech a obcích. Šéfredaktor Moderní obce Ivan Ryšavý podporu soutěže vysvětluje: „Poté, co si většina měst a obcí doladila základní infrastrukturu a začala se důsledněji věnovat i zlepšování svého veřejného prostoru, přichází na řadu další fáze. Stále více radnic si totiž uvědomuje, že jako veřejným investorům se jim v tomto úsilí vyplatí cílevědomě a soustavně spolupracovat s architekty, kteří mohou do utváření veřejného prostoru v obcích a městech vnést nové pohledy a kvalitní architektonická či urbanistická řešení. Proto naše redakce podporuje soutěž Architekt obci, která vyzvedává nejlepší příklady této spolupráce na místní úrovni a může jimi inspirovat další sídla.

Obce mohou své přihlášky zasílat do 10. června 2018 na adresu Svazu měst a obcí ČR, či v digitální podobě na e-mail tuzilova@smocr.cz. Tříkolové hodnocení nezávislou porotou proběhne do konce června 2018 a vítězové soutěže Architekt obci budou společně s vítězi soutěže Architekt roku, kterou vypisuje společnost ABF, a. s., vyhlášeni 11. září 2018 v Centru architektury a městského plánování v Praze.*

/zr/

 

K foto:

V prvním ročníku soutěže Architekt obci zvítězilo město Litomyšl a jeho městská architektka Zdeňka Vydrová (na snímku vpravo) s projektem Regulační plán Mariánské ulice a koncepce úpravy Partyzánské ulice. Cenu převzala spolu se starostou Litomyšle Radomilem Kašparem.

Foto: archiv

 

Více než šest miliard korun poputuje z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj, na rekonstrukce a výstavbu silnic II. a III. třídy včetně mostů.  Ve výzvě Vybrané úseky silnic II. a III. třídy bylo schváleno 112 projektů. Do dalších výzev na silnice, které se týkají i mostů a lávek, je možné stále podávat žádosti. Do konce roku je na tyto účely alokováno 10 mld. Kč.

 

„Rekonstrukce silnic II. a III. třídy patří k našim prioritám, stejně jako rekonstrukce některých mostů a lávek, které jsou v nedobrém stavu. Aktuálnosti této problematiky jsme si na ministerstvu vědomi, a proto jsme vyhlásili další výzvu s názvem Vybrané úseky silnic II. a III. třídy – II, ve které bude příjem žádostí uzavřen ke konci letošního roku,“ řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Z úspěšných projektů jmenujme například Most Vlastiboř, který vede přes Bechyňský potok. Kvůli velmi špatnému stavu byla nutná jeho kompletní demolice a následně výstavba nového mostu. Most je součástí významné komunikace propojující města Soběslav, Bechyně a přilehlých regionů. Rekonstrukce mostu Brzotice přes vodní nádrž Želivku zase zabrání zhoršování technické úrovně mostu, v krajním případě zhroucení mostní konstrukce a odříznutí jedné části obce od druhé.

Na vyhodnocenou výzvu v oblasti silnic navázala výzva IROP Vybrané úseky silnic II. a III. třídy - II, kde bude příjem projektů na území všech krajů České republiky mimo hlavního města Prahy uzavřen na konci roku 2018. Současně probíhá příjem žádostí o podporu ve výzvách určených pro projekty na území jednotlivých vybraných městských aglomerací. Jedná se o výzvy č. 40 Vybrané úseky silnic II. a III. třídy – integrované projekty IPRÚ a č. 42 Vybrané úseky silnic II. a III. třídy – integrované projekty ITI, kde musí projekt splnit soulad se strategií příslušné aglomerace a být předložen nejpozději v roce 2022. Podobně tomu je v oblasti podpory udržitelné dopravy, kde jsou otevřeny výzvy č. 50 Udržitelná doprava - integrované projekty ITI a 51 Udržitelná doprava - integrované projekty IPRÚ.

Pro ucelený přehled doplňujeme, že v rámci IROP jsou vedle silnic  II. a III. tříd podporovány také rekonstrukce a případně i výstavby cyklostezek. V některých projektech jsou tak budovány či rekonstruovány cyklostezky i s důležitými lávkami. Například rekonstrukce lávky pro cyklisty a chodce přes E55 v Sezimově Ústí, která je v kritickém stavu. Ve Vrchlabí také mohla vzniknout lávka pro pěší a cyklisty přes řeku Labe jako součást systému cyklostezek na nábřeží.*

Již 24. ročník soutěže Vesnice roku v Programu obnovy venkova byl dnes zahájen v Praze na konferenci Den malých obcí. Přihlášky mohou obce podávat do 30. dubna. Soutěžní klání bude stejně jako každý rok probíhat ve dvou kolech – krajském a celostátním. Vítězná obec získá finanční odměnu dva miliony korun a nově také osobní automobil na dva roky, který zapůjčí partner soutěže Škoda AUTO.

„Soutěž Vesnice roku spadá do dlouholeté strategie Ministerstva pro místní rozvoj, jak podporovat rozvoj našeho venkova. Věřím, že každá obec má co nabídnout. Jsem si vědoma toho, že se zejména menší venkovské obce potýkají s dlouhodobým úbytkem obyvatel, nedostatkem pracovních míst, omezenou nabídkou služeb nebo zhoršenou dopravní obslužností. Snažíme se proto prostřednictvím našich dotačních titulů tuto problematiku řešit systematicky. Dotace, které poputují vítězům soutěže Vesnice roku, jistě napomohou řešit jejich nejpalčivější potíže,“ uvedla při zahájení soutěže ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Cílem soutěže Vesnice roku v Programu obnovy venkova je snaha povzbudit obyvatele venkova k aktivní účasti na rozvoji svého domova, zveřejnit rozmanitost a pestrost uskutečňování programů obnovy vesnic a upozornit širokou veřejnost na význam venkova. Všechny obce budou nejprve hodnoceny v krajských kolech, která proběhnou během května a června. Celostátní kolo proběhne první zářijový týden. Vítěz letošního ročníku bude vyhlášen 15. září na Jarmarku venkova v Luhačovicích.
Obce oceněné v soutěži mohou získat finanční odměnu ve výši od 400 tisíc korun. Vítěz a nositel titulu „Vesnice roku 2018“ získá odměnu dva miliony korun a zapůjčení vozu Škoda Octavia Combi G-Tec na dva roky zdarma. Vítězem posledního ročníku byla obec Heřmanov z Kraje Vysočina. Druhé místo obsadila obec Lukavice z Pardubického kraje, na třetím místě skončil Slavkov ze Zlínského kraje, který také získal Cenu veřejnosti.
Přihlášené obce jsou v soutěži hodnoceny v následujících oblastech: koncepční dokumenty, společenský život, aktivity občanů, podnikání, péče o stavební fond a obraz vesnice, občanská vybavenost, inženýrské sítě a úspory energií, péče o veřejná prostranství, přírodní prvky a zeleň v obci, péče o krajinu, připravované záměry a informační technologie obce.

Soutěž byla poprvé vyhlášena Spolkem pro obnovu venkova ČR v roce 1995 pod názvem Soutěž o nejzdařilejší program obnovy vesnice. Od roku 1996 je jedním z vyhlašovatelů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Svaz měst a obcí ČR. Ministerstvo zemědělství se mezi vyhlašovatele připojilo v roce 2007.*

/tz/

 

K foto:

Zástupci vyhlašovatelů soutěže (zleva): ministr zemědělství Jiří Milek, ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, předsedkyně Spolku pro obnovu venkova Veronika Vrecionová a předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl

Foto: archiv MMR

 

Strategický rámec hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje odsouhlasila česká vláda letos v lednu. Materiál připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj jako hlavní garant regionální politiky v České republiky. V TV Municipal nyní na toto téma můžete zhlédnout rozhovor s Klárou Dostálovou, náměstkyní ministryně pro místní rozvoj zodpovědnou za řízení sekce regionálního rozvoje.

Klára Dostálová především vysvětlila, že strategický rámec schválený vládou je výchozím dokumentem, který má pomoci Moravskoslezskému, Ústeckému a Karlovarskému kraji jako regionům hospodářsky problémovým. Z tohoto pohledu se totiž dosavadními nástroji podle náměstkyně ministryně pro místní rozvoj stále nedaří tyto tři kraje přiblížit ostatním.

"Je také důležité zmínit, že tento dokument představuje návrh změny, nejde o strategický  návrh záchrany území či jeho udržitelného rozvoje – ale opravdu jde o změnu. To je zásadní podstata tohoto dokumentu," zdůraznila Klára Dostálová. Připomněla rovněž, že každý z těchto tří krajů se potýká s poněkud jinými problémy. Podle jejích slov nepůjde o změnu, k níž bude možné dospět během několika měsíců. Pokud se v souladu se strategickým rámcem vše řádně připraví a v každém kraji vzniknou s aktivní účastní místních aktérů reálné dvouleté akční plány, pak restart těchto tří regionů bude trvat několik let a bude stát i několik miliard korun.

Kláry Dostálové jsme se ptali i na to, jak lze definovat "problémový a ekonomicky zaostávající region", proč se v posledních deseti patnácti letech nepodařilo v České republice setřít mezi kraji jejich výrazné rozdíly v ekonomické i sociální úrovni, zda se zmíněné tři kraje se strategickým rámcem ztotožňují – a jak na tento dokument reagují ostatní kraje, v čem by při restartu tří krajů měla spočívat úloha obcí a měst, místních podnikatelů, akademické sféry i neziskových organizací – a zda v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji ještě vůbec zbývá dost šikovných lidí k prosazení změny a jestli už dávno neodešli za lepším životem do jiných míst v Česku či v zahraničí. Zajímaly nás také finanční nástroje, s jejichž využitím by měl být restart tří krajů zahájen a které nové obory a za jakých podmínek budou podporovány apod.*

Celý rozhovor na TV Municipal můžete zhlédnout na: https://moderniobec.cz/video/strategicky-ramec-hospodarske-restrukturalizace-usteckeho-moravskoslezskeho-a-karlovarskeho-kraje/.

/rš/

 

Ambici podpořit diskusi o současné praxi plánování staveb v krajině včetně městského intravilánu má letošní ročník konference Křižovatky architektury, který se uskuteční už 2. června v Praze pod názvem Kulturní krajina: proměny-tvorba-ochrana. K hlavním tématům konference budou patřit: systémy sídelní zeleně, plánování městské krajiny, kvalita městské krajiny a dotační tituly. Pořadatelé proto zvou zejména zástupce měst a obcí, kteří budou mít také zvýhodněné vstupné. Mediálním partnerem konference je měsíčník Moderní obec.

Dosavadní praxe projektování staveb v krajině včetně městského intravilánu není ideální. Především monofunkční a technicky orientovaný přístup je proto třeba nahradit postupem integrovaným, který bude brát v potaz všechny souvislosti řešení konkrétního problému či potřeby: počínaje sociálními a ekonomickými parametry konkrétní lokality a konče imperativy památkové ochrany.

Celkové kvality veřejných prostranství lze dosáhnout jedině koncepčním přístupem k plánování a navrhování,“ potvrzuje Pavla Melková, jedna z přednášejících na konferenci a ředitelka Sekce detailu města Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Právě územní plán je totiž základním nástrojem k zachování a tvorbě takové krajiny, s níž se její obyvatelé mohou identifikovat. Mj. to bude vyžadovat užší a nepochybně i méně předsudečnou spolupráci a komunikaci mezi politickou sférou, širokou veřejností a odborníky.

Letošní 8. ročník konference Křižovatky architektury, který se koná pod názvem „Kulturní krajina: proměny-tvorba-ochrana“, má ambici takovou vícestrannou diskusi podpořit. Vystoupení řady představitelů politického života, státní správy, vedení měst a obcí a samozřejmě profesí, především architektů a urbanistů, jí nepochybně může dodat řadu nových impulsů.

Hlavními tématy budou: systémy sídelní zeleně, plánování městské krajiny, kvalita městské krajiny a dotační tituly.

V programu vystoupí např.: Anna Matoušková, náměstkyně ministra kultury, Pavla Melková z IPR Praha, Klára Salzmann, členka představenstva České komory architektů, Dan Jiránek, výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR, či Leoš Anderle ze společnosti Sekyra Group. V diskusním panelu věnovaném dotačním titulům se účastníci mohou těšit na Kláru Dostálovou, náměstkyni ministryně pro místní rozvoj, Pavla Sekáče, náměstka ministra zemědělství i další osobnosti.

Konference KŘIŽOVATKY ARCHITEKTURY, jejímž mediálním partnerem je i měsíčník Moderní obec, se koná již 2. 6. v Národním technickém muzeu v Praze. Součástí programu bude též diskusní panel se zástupci měst a obcí. K diskusi jsou zváni zejména zástupci měst a obcí, státní správy, dále památkáři, architekti, urbanisti, projektanti, akademická obec, developeři, studenti i média, ale také široká veřejnost, zástupci samosprávy a státní správy i neziskových organizací.Využijte zvýhodněné vstupné pro státní správu, samosprávu a neziskové organizace.*

Více informací a on-line registrace na www.krizovatkyarchitektury.cz.

/rš/

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down