Klima se podstatně mění. Průměrná teplota v Česku za posledních 60 let vzrostla již o dva stupně. Nové podmínky ovlivňují i plánování měst. Co mohou s problémem dělat?

„Budovy i veřejný prostor je nutné navrhovat tak, aby byly připraveny na vlny sucha a veder,“ dodává Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy. Jak adaptovat města a stavby na klimatické změny ukáže další ze série přednášek RethinkArchitecture, kterou pořádá Česká rada pro šetrné budovy spolu s Centrem architektury a městského plánování (CAMP). Přednáška na téma Odolná města se uskuteční ve čtvrtek 2. prosince od 19 hodin a bude možné ji sledovat buď živě v CAMP nebo online na facebooku CAMP a campuj.online.

Fredy Wolf, který na vídeňském magistrátu spoluzodpovídá za architekturu, tvorbu města a plánování veřejných budov, promluví ve svém příspěvku o strategii plánování v souladu se záměrem adaptace na změnu klimatu. Vycházet bude ze strategického plánu Vídně Urban Heat Islands. Představí také projekt BERTA, který se týká ozeleňování fasád. „Z pohledu adaptace na změnu klimatu by měly budovy a veřejné prostory hrát velkou roli ve zlepšování městského mikroklimatu a tím také přispívat ke zkvalitnění života ve městech,“ říká Fredy Wolf.

Zakladatel stavební společnosti LIKO-S, Libor Musil, na akci představí areál živých staveb ve Slavkově u Brna.  Firma LIKO-S vyvinula řešení pro přírodní tepelnou stabilizaci budov. Ve slavkovském areálu je vidět, jak mohou vypadat budovy v budoucnosti. Kancelářské i průmyslové objekty mají zelené střechy i stěny. Naše zelené stavby ukazují nový koncept budov, které nejenom chladí samy sebe, ale umí ochladit i svoje okolí,“ říká Libor Musil.

Přednášku na téma Adaptace města na změnu klimatu přednese Martin Ander, specialista na komunální projekty v oblasti klimatických adaptací a moderní energetiky. V současné době vede program Adapterra Nadace Partnerství. V rámci středoevropského projektu LIFE TreeCheck pomáhá s týmem spolupracovníků uvádět do praxe v pilotních městech opatření podporující komplexní přístup ke zvyšování odolnosti na dopady změny klimatu.

Prezentaci na téma odolnost představí Klára Filaunová. Ta se věnuje nastavování urbánních procesů a dlouhodobých strategií, které vedou k vytvoření kvalitního městského prostředí. Kontinuálně usiluje o zlepšení stavu českého územně plánovacího prostředí. Právě to zpracovává ve výzkumném tématu JOP neboli Jak organizovat plánování.

Už jen týden mají lidé na to, aby podpořili některého z osmnáctky letošních finalistů soutěže Adapterra Awards. 3. ročník soutěže pořádané Nadací Partnerství hledá a oceňuje nejlepší příklady adaptací na změnu klimatu: tedy projekty na zadržení vody v krajině, ochlazení měst nebo obnovu divoké přírody. Pro Miss sympatie mohou lidé hlasovat do půlnoci 15. října.

V posledním týdnu hlasování jsou průběžné výsledky tajné. Vítěze hlasování veřejnosti i ceny odborné poroty vyhlásí Nadace Partnerství 4. listopadu na listopadové konferenci Příjemné a odolné město v pražském Paláci ARA. Na vítěze čeká zahraniční exkurze za nejlepšími adaptačními řešeními u našich sousedů a finanční ceny od partnerů Nestlé a Plzeňského Prazdroje v kategoriích Volná krajina a Zastavěná území.
V už třetím ročníku soutěží celkem 18 projektů. Na www.adapterraawards.cz mohou lidé z jedné e-mailové adresy podpořit dva české a navíc jeden partnerský projekt z Horního a Dolního Rakouska. Všechny kvalitní projekty bez ohledu na umístění pak doplní inspirační databázi Adapterra, která sbírá ty nejlepší nápady, jak se vypořádat s dopady klimatické změny.

/zr/

K foto:

Mezi finalisty soutěže Adapterra Awards patří i projekt vyčištění a zprůchodnění Rakovského potoka. Projekt byl do soutěže přihlášen městem Rokycany.

Foto: web soutěže*

 

Organizace Pěšky městem zve na mezinárodní konferenci o chodcích a pro chodce ve městech, která se uskuteční v e dnech 21. a 22. října v prostorech pražského CAMPu (Centra pro architekturu a plánování). Akce se koná pod záštitou Magistrátu hl. m. Prahy a Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy.

Na účastníky akce  čeká program nabitý přednáškami zahraničních i českých expertů a několik zajímavých workshopů. Ve vztahu k chodcům se budou řešit témata jako doprava a plánování, klimatická změna, zdraví, ekonomika, děti ve městech a mnoho dalšího. Hlavním řečníkem bude prof. Carlos Moreno – vědec, zmocněnec starostky města Paříže pro smart cities a především autor konceptu tzv. 15minutového města. Nebude chybět ani příjemný networking u šálku dobré kávy.

Říjnové vydání Moderní obce k blížící se konferenci přinese rozhovor s Petrou Syrovou, předsedkyní spolku Pěšky městem, který konferenci pořádá. Ze zajímavého rozhovoru zde vyjímáme alespoň jednu z odpovědí paní předsedkyně: „Z mého pohledu je důležité dívat se na dopravu komplexně. Například automobilová doprava v Praze představuje pouze 33 % v dělbě přepravní práce, pěší doprava 23 %. Řešení typu „až budou postaveny obchvaty a dost parkovacích domů, pak můžeme zklidňovat centra měst“ nebude bez dalších opatření fungovat a bude způsobovat jen další nárůst automobilové dopravy.

Nabídneme-li lidem silnice, budou je využívat a za chvíli budou zase přeplněné a do měst bude proudit více aut. Současně s výstavbou okruhů musí být regulován vjezd aut do center měst (např. zdražením parkování či mýtným) a lidem nabízeny jiné možnosti cestování – kvalitní městská a příměstská doprava, bezpečné a komfortní cesty pro pěší či jízdní kola.

Pokud se na dopravu díváme v kontextu udržitelného rozvoje, tak vnímám, že nastal čas pro přerozdělení veřejného prostoru měst férovějším způsobem. S ohledem na klimatické změny, současnou pandemii, ale i zdraví obyvatel, kvalitu a hodnotu veřejného prostoru je třeba přehodnotit priority v organizaci dopravy a podporovat rozvoj pěší, cyklistické či veřejné dopravy, které prostředí měst i lidem prospívají.“*

Na konferenci se registrujte na webových stránkách Pěšky městem: https://peskymestem.cz/projekt/konference-pesky-mestem/ .

/zr, rš/

Národní síť Zdravých měst ČR se připojila k výzvě Ekologického institutu Veronica a zve města, obce a regiony k účasti na akci Hodina Země 2021. Celosvětová událost na ochranu klimatu se letos odehraje už v sobotu 27. března 2021 od 20.30 do 21.30 hodin.

"K Hodině Země se připojují všichni, kdo si uvědo­mují naše ohrožení klimatickou krizí způsobenou zejména  používáním fosilních paliv – uhlí, ropy, zemního plynu," zdůrazňují organizátoři Hodiny Země 2021. Jak dále připomínají, důsledkem je i extrémní počasí – vlny veder, sucho, přívalové povodně, suchem oslabené lesy napadené kůrovcem. Obce tradičně při Hodině Země dávají symbolickým zhasnutím najevo, že jim ochrana klimatu není lhostejná. Zhasínají veřejné osvětlení, nasvícení památek a veřejných budov.

Východiskem z klimatické krize, na němž se shoduje svět i Evropa, je cesta k uhlíkové neutralitě, opuštění fosilních paliv, dekarbonizace. Role měst, městysů a obcí je přitom velmi významná. Spočívá v přípravě stra­te­gických plánů na dosažení uhlíkové neutrality, v pozornosti věnované využívání obnovitelných zdrojů energie, v důrazu na úspory energie v budovách – při výstavbě, rekonstrukcích i provozu.

Zajištění místního vlivu na výrobu i spotřebu elektřiny a tepla se nazývá komunitní energetika (časopis Moderní obec se tímto tématem zevrubně zabýval například ve svém loňském listopadovém vydání). "Staňte se jejími aktéry. Využijte impulsu Hodiny Země, seznamte se s komunitní energetikou  a udělejte první krok. Informace a inspiraci najdete  v našem novém materiálu Ochrana klimatu na místní úrovni, dos­tup­ném na hodinazeme.cz/obce," vyzývají organizátoři Dne Země 2021.

V ČR se k Hodině Země loni, i v době pandemie, připojilo 124 obcí, včetně osmi statutárních měst. Zapojilo se rekordních skoro 3500 jednotlivců. Organizátoři přivítají, když se obce a městy připojí i letos, byť třeba i pouze virtuálně, například klimatickým závazkem. "Respektujeme pandemická opatření, přizpůsobte si případně čas zhasínání, jak to dovolí aktuální situace," poznamenávají dále organizátoři .

Zapojit do akce se lze prostřednictvím stránky www.hodinazeme.cz. O postoji přihlášené obce či přihlášeného města k ochraně kli­matu se tak dozví nejen veřejnost a místní obyvatelé, ale i další obce a média. Hodinu Země 2021 je možné vyu­žít i k propagaci aktivit, kterou pro ochranu klimatu radnice už beztak činí. Možností je mnoho: úspory energie a větší vyu­žití obnovitelných zdrojů, plán komunitní energetiky, ekologicky šetrný provoz veřejných institucí, podpora ekologicky šetrné dopravy. Takový klimatický závazek je vhodné uvést i v registračním formuláři.*

Další informace (včetně plakátu), najdete na stránkách www.hodinazeme.cz Dotazy prosím pište na ad­resu hodinazeme@veronica.cz.

Facebook Hodiny Země: https://www.facebook.com/hodinazemecr/

/zr/

 

 

 

Hlavní města zemí V4 na základě společného Paktu svobodných měst v uplynulém roce opakovaně upozorňovala na klíčovou roli místních samospráv nejen v boji proti pandemii, ale také při spravedlivém a udržitelném oživení ekonomiky. Díky iniciativě signatářů Paktu svobodných měst, ke kterým se dále připojilo více než 30 evropských měst, se podařilo prosadit opatření, které národním vládám ukládá, aby zapojily města a regiony do přípravy a implementace národních plánů obnovy.

Na základě národních plánů obnovy mohou státy žádat o finance z evropského Nástroje na podporu oživení a odolnosti (RRF), v jehož rámci bude pro všechny členské státy k dispozici více než 670 miliard eur. Primátoři Bratislavy, Budapešti, Prahy a Varšavy ve společném prohlášení apelují na to, aby toto opatření bylo skutečně národními vládami dodržováno.

Jsem přesvědčen, že Praha musí být důležitým partnerem naší vlády při navrhování a implementaci národního plánu obnovy. Praha se podílí více než z jedné čtvrtiny na celkovém HDP České republiky, navíc nyní je pandemií těžce zasažena, jelikož její ekonomika je závislá na terciárním sektoru. V Praze máme jasnou vizi, jak postupovat při ekonomické obnově po pandemii. Máme také připravenou řadu projektů, které odpovídají prioritám a požadavkům EU pro využití finančního nástroje RRF. Jsme například připraveni na naplňování ambiciózních cílů v oblasti digitalizace či překonávání výzev spojených s klimatickou změnou. Doufám, že se národní vlády budou řídit pozměněnými pokyny RRF a budou skutečně spolupracovat s představiteli měst a regionů, a to jak v České republice, tak i v dalších členských státech. Praha je na tuto aktivní roli připravena,” řekl k otevřenému dopisu Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy.

Primátoři ve svém prohlášení dále uvedli, že jsou hluboce znepokojeni neochotou mnoha národních vlád zapojit se do smysluplného dialogu se zástupci měst a regionů. Města a místní samosprávy v několika členských státech uvádějí, že konzultace s jejich národními vládami jsou pouze symbolické, týkají se jen malého podílu prostředků RRF nebo k nim vůbec nedochází. V této souvislosti je obzvláště znepokojivé, že, jak uvedl předseda Evropského výboru regionů,  Apostolos Tzitzikostas, některé takto opomíjené místní orgány, které se obrátily na specializovanou pracovní skupinu Evropské komise, byly zamítnuty a odkázány na jejich národní vládu. To je v rozporu se stanovenými cíli RRF.

Primátoři vyzvali vlády členských států a Evropskou komisi k tomu, aby se zasadily o dodržování zadání finančního nástroje RRF, a umožnily tak skutečné zapojení měst a regionů do tvorby národních plánů obnovy a následné využívání prostředků z nástroje RRF. Tento finanční program je příležitostí významného zdroje financí pro rozpočty členských států EU, ale i měst a regionů, které mohou při obnově ekonomiky výrazně pomoci. Hlavní města zemí V4 nabízejí partnerství všem evropským institucím a národním vládám v jejich společném úsilí o spravedlivé a udržitelné zotavení po pandemii.*

/zr/

 

Na snímku: Pakt svobodných měst byl podepsán primátory Bratislavy, Budapešti, Prahy a Varšavy v prosinci 2019 v metropoli Maďarska

Ilustrační foto: praha.eu

 

V rámci implementačního plánu adaptační strategie české metropole na klimatickou změnu, k jehož vzniku se Praha zavázala před pěti lety, nyní vznikla i nová metodika pro tvorbu komunitních zahrad v hlavním městě.

Metodika je určená veřejnosti, aby věděla, na koho se má obrátit a jaké má možnosti, pokud se rozhodne pro založení komunitní zahrady,“ uvedla Michaela Beránková, asistentka gesčního zastupitele Pirátů a místopředsedy výboru životního prostředí Zastupitelstva hl. m. Prahy Tomáše Murňáka.

My jako Piráti podobné aktivity podporujeme. Je třeba se aktivně adaptovat na klimatickou změnu a komunitní zahradničení je jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout,“ dodal k tomu Tomáš Murňák.

Hlavní město podporuje aktivity směřující ke vzniku komunitních zahrad, protože to je v městském zájmu. Tyto zahrady mimo jiné přispívají ke zlepšení mikroklimatu v dané lokalitě, podporují biodiverzitu a v neposlední řadě kultivují zeleň na městských pozemcích, o kterou by se metropole musela nákladně starat.

Dalšími pozitivy jsou podpora setkávání Pražanů napříč generacemi a možnost zaměřit se na ekologickou výchovu těch nejmenších, kteří ve městě mají často jen velmi omezený přístup do volné přírody.

Pro zájemce o komunitní zahradničení Česká pirátská strana připravuje také Piratecon, kde se zájemci mohou setkat jak s autorkou metodiky z organizace Kokoza, tak s lidmi, kteří už mají zakládání komunitní zahrady za sebou a mohou se podělit o své osobní zkušenosti. Program bude dělen do několika bloků, ve kterých by každý mohl pohovořit o své komunitní zahradě. O úskalích a radostech, které mu každodenně přináší. Termín konání ale bude upřesněn v návaznosti na uvolňování bezpečnostních opatření nouzového stavu.

Komunitní zahradničení je rovněž vítaným elementem zušlechťování městských vnitrobloků. Je proto možné tyto aktivity spojit, a kromě pěstování se lze zaměřit také na kompostování, sběr dešťové vody nebo celkové zazelenění dvora záhony s okrasnými květinami. K oživení domovních vnitrobloků magistrát zkraje letošního roku vydal také speciální metodiku.

Praha zároveň každoročně vyhlašuje granty v oblasti životního prostředí, které mohou být využity právě na tvorbu komunitních zahrad či oživení vnitrobloků. Dotační řízení se obvykle vyhlašuje koncem kalendářního roku. Nejvyšší možný příspěvek je 200 tisíc korun a Praha celkově v loňském roce rozdělovala 45 milionů korun.

Praha se v roce 2015 připojila k celosvětové iniciativě Mayors adapt, kde se města zavázala připravit městskou strategii, jak se vypořádat se změnou klimatu. Praha pociťuje podobné problémy jako většina měst všude na světě – vzrůstající průměrné roční teploty, zvýšený výskyt extrémních meteorologických jevů, delší časová období úplně bez srážek, přívalové deště a lokální záplavy.

V hlavním městě od roku 2017 vzniklo celkem 18 nových komunitních zahrad a v celé České republice se jejich celkový počet zdvojnásobil.*

/zr/

Ilustrační foto: www.repy.cz

Nejúspěšnější výsadby loňského roku v rámci iniciativy Sázíme budoucnost byly dnes oceněny v brněnském sídle Nadace Partnerství. Ocenění Zlatý rýč pro nejúspěšnější sazeče v pěti kategoriích předali ministr životního prostředí Richard Brabec, japonský velvyslanec Kaoru Shimazaki a brněnská primátorka Markéta Vaňková.

Na předání cen navázala debata nad bariérami pro obnovu stromořadí v centrech měst a obcí. Téma je nanejvýš aktuální v souvislosti s probíhající aktualizací normy o technických sítích. Přehled nejlepších sazečů nově shrnuje web www.sazimebudoucnost.cz/kdo-sazi-budoucnost.

Více než 560 tisíc registrovaných výsadeb během několika měsíců v závěru roku 2019 nás utvrzuje v tom, že deset milionů stromů během pěti let je ambiciózní, ale dosažitelný cíl. Děkujeme všem, kdo se svými výsadbami zapojili a přispěli k úspěšnému startu iniciativy Sázíme budoucnost. Věříme, že většímu dopadu našeho snažení pomůže spolupráce s novým generálním partnerem projektu, Nadací Tipsport,“ konstatuje Miroslav Kundrata, strategický ředitel Nadace Partnerství.

Dopady klimatických změn jsou aktuální a urgentní téma. Firemních nadací, které podporují ekologické projekty, je však zoufale málo. Chceme jít příkladem a vyzýváme i ostatní, aby se k iniciativě Sázíme budoucnost připojili,“ dodává Lucia Štefánková, ředitelka Nadace Tipsport, generální partner iniciativy.

Pomyslně splněno tak bude mít například obec, která do pěti let vysadí tolik stromů, kolik má obyvatel. K tomuto cíli má prozatím nejvíce nakročeno město Pohořelice, kde lidé vysadili dva tisíce z cílových 5,1 tisíce stromů. Místostarosta Pohořelic Josef Svoboda za to převzal osobní dar na arboristické ošetření stromu od japonského velvyslance a brněnské primátorky.

Dlouho jsme přemýšleli, jak spravedlivě vyhodnotit nejúspěšnější sazeče. Aby nevyhrávala jenom velká města nebo velké firmy. A protože cílem iniciativy je vysadit strom za každého a  společně s každým Čechem, zvolili jsme přepočet, kolik stromů vysadila obec na jednoho obyvatele, firma na zaměstnance nebo spolek na člena,“ doplňuje Miroslav Kundrata.

Výsadbu stromů ve městech i v krajině a jejich dlouhodobou údržbu finančně podporuje Ministerstvo životního prostředí, které v posledním roce připravilo programy zaměřené právě na sázení stromů.

Sázíme budoucnost o sto šest. Loni na podzim přidalo Ministerstvo životního prostředí 100 milionů korun na zeleň ve městech, a sázet z těchto dotací může každý, kraje, obce i fyzické osoby. Za 5 měsíců od spuštění dotačního programu přišlo již na tři sta žádostí za 50 milionů korun a výzva běží dál do konce srpna. A teď od února nabízíme další finance – 80 milionů korun, tentokrát na výsadbu stromů v krajině, oproti loňsku jsem přidal dvojnásobek peněz,“ dodává ministr Richard Brabec.

Za hlavním cílem iniciativy vysadit deset milionů stromů ovšem stojí méně viditelná, o to možná důležitější snaha o systémová zlepšení legislativy. Nejkrušnější podmínky mají stromy především v centrech velkých měst, kde je prostor na i pod povrchem ulic omezený a soupeří o něj mnoho zájemců. V posledních desetiletích ho ovládla především technická infrastruktura spolu s dopravou, stromy tak z jader obcí mizí. Iniciativa Sázíme budoucnost proto hledá kompromis se správci sítí.

Stromy nám pomáhají zchladit rozpálená centra měst, ale plnohodnotně mohou tuto klimatizační funkci plnit jen zdraví jedinci. Z tohoto pohledu je důležité, zajistit pro stromy v ulicích adekvátně velký prostor pro růst kořenů. Poznatky a technologie, jak udržet ve městech zdravé stromy, se velmi rychle rozvíjejí a ověřila je praxe řady evropských měst. Dostupná řešení existují. Základem  je ale nalezení konsensu mezi správci sítí, správci zeleně, a městy na koordinaci využití omezeného veřejného prostoru,“ shrnuje problematiku Ondřej Feit, ředitel Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu.*

Držitelé Zlatého rýče za loňský rok:

* Město Pohořelice (kategorie Města a obce)

* ZŠ a MŠ Smržice (kategorie Školy)
* Arnika (kategorie Spolky a NNO)
* První zábřežská developerská (kategorie Firmy)
* Sebastian Ehl (lategorie Zemědělci a vlastníci půdy)

/zr/

Podívejte se také na nejnovější videoklip ke kampani.

Na horním snímku: Ze závěrečného fotografování po dnešním předání ocenění zlatý rýč pro nejlepší loňské sazeče stromů v jednotlivých pěti kategoriích iniciativy Sázíme budoucnost

Foto: archiv Nadace Partnerství

Ve fotogalerii dole: Po předání Zlatéhom rýče pro město Pohořelice

Foto: archiv Nadace Partnerství

Změny klimatu jsou hrozbou, která nejen České republice přináší řadu nebezpečí: dlouhá sucha, orkány, velké sněhové srážky nebo masivní námrazy. Aby s těmito hrozbami mohly záchranné složky efektivně bojovat, přišel Hasičský záchranný sbor ČR s projektem Zvýšení připravenosti Hasičského záchranného sboru České republiky k řešení a řízení rizik způsobených změnou klimatu.

Projekt Zvýšení připravenosti Hasičského záchranného sboru České republiky k řešení a řízení rizik způsobených změnou klimatu byl podpořen Integrovaným regionálním operačním programem (IROP) dotací přesahující 600 milionů korun a jeho výsledky mohou občané vidět již dnes. Projekt je přirozeným pokračováním dlouhodobého úsilí reagovat na změny klimatu, před lety to byly hlavně povodně a bleskové povodně. Aktuálně se však počítá s dalšími hrozbami – extrémního sucha, orkány a větrné smrště, nadprůměrné sněhové srážky či masivní námrazy. Hasiči tak potřebují novou specializovanou techniku, aby mohli co nejrychleji pomoci obyvatelstvu zasaženému mimořádnou událostí.

Celkem projekt počítá s pořízením 130 kusů moderní hasičské techniky a věcných prostředků. Technika je průběžně nebo bude rozdělena do tzv. exponovaných území (území České republiky, která jsou ohrožená riziky ze změn klimatu nebo kumulací těchto rizik).

Takových exponovaných území je v České republice vymezeno celkem 108, přitom projektem Změny klimatu bude podpořeno celkem 76 z nich. Hasičský záchranný sbor v nich má 82 stanic, do kterých bude technika a věcné prostředky dislokovány,“ vysvětluje plukovnice Vladimíra Kracíková z Ministerstva vnitra, generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.

Pro řešení mimořádných událostí z důvodu déle trvajícího sucha jsou pořizovány např. specializované cisterny (velkokapacitní, lesní hasicí speciál apod.), letecká monitorovací technika, úpravna vody nebo mobilní skládací velkoobjemové nádrže na vodu. Pokud území zasáhne orkán nebo větrná smršť, hasiči mohou nasadit speciální automobilové žebříky s kloubovým ramenem a pracovním košem, soupravy pro nouzové zastřešení obytných budov, které obsahují mj. prostředky pro výztuže a statické zpevnění budov, a další techniku. A v případě nadprůměrných sněhových srážek a masivních námraz mohou zasáhnout dopravní automobily pro evakuaci a nouzové zásobování obyvatel obcí, vyprošťovací automobil nebo pásová vozidla pro pohyb ve sněhu.

I díky tomu, že je technika rozmístěna v exponovaných územích, mohou hasiči zasáhnout v případě mimořádné události velice rychle, řádově v minutách po vyhlášení poplachu.

I kvůli několika masivním povodním, které české území zasáhly v posledních desetiletích, si lidé dokážou představit, jak vypadá zásah hasičů během takové katastrofy. Jak ale pomáhá hasičský zásah v případě extrémního sucha nebo mrazů?„V době sucha je to například hašení rozsáhlých požárů na polích a v lesích nebo monitorování místa rozsáhlých požárů v přírodním prostředí ze vzduchu pomocí dronů. Zajišťujeme také požární vodu k hašení nebo nouzové zásobování pitnou nebo užitkovou vodou,“ dodává Vladimíra Kracíková.

Při extrémních mrazech je úkolem Hasičského záchranného sboru ČR například odstraňování sněhu z veřejných budov tam, kde hrozí zřícení střechy, zprůjezdnění komunikací od vyvrácených nebo spadlých stromů a náletů různého materiálu, nouzové přežití obyvatel v postižených obcích, pomoc s odstraněním sněhu v exponovaných lokalitách obcí, kde nestačí veřejné komunální služby apod.

Nová technika je pořizována postupně od roku 2017 a již byla mnohokrát nasazena v akci. Nedávno například během vichřice Eberhart (březen 2019) či vichřice Fabienne v rocu 2018, kdy byly využity například speciální automobilové žebříky s kloubovým ramenem a pracovním košem.

V rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) podpořila Evropská unie tento projekt částkou přesahující 600 milionů Kč,“ říká Helena Miškovičová, ředitelka Sekce administrace programů IROP Centra pro regionální rozvoj ČR a dodává: „V rámci programu IROP podporuje EU také další složky Integrovaného záchranného systému (IZS).  Od roku 2015 byly vyhlášeny výzvy k předkládání žádostí o podporu za více než 4,5 miliardy korun. Tyto prostředky mají za cíl zlepšit připravenost záchranných složek k řešení a řízení rizik a přírodních katastrof v exponovaných územích naší země.

Konkrétně je podpora z IROP poskytována na vybudování či stavební úpravy stanic IZS, posílení vybavení složek IZS potřebnou technikou a na modernizaci a vybavení vzdělávacích a výcvikových středisek pro základní složky IZS.

V případě záchranářů se jedná například o technologicky vyspělé simulátory a trenažery pro kardiopulmocerebrální resuscitaci. Realizovány jsou ale i další zajímavé projekty spočívající mimo jiné ve vybudování cvičných objektů a polygonů včetně výcvikových trenažerů pro získání odborných znalostí a nácviku dovedností potřebných k zásahu ve ztížených prostorách, ve výškách nebo u nebezpečných chemických látek.*

/zr/

K foto:

Technika pořízená z programu IROP

Ilustrační foto: GŘ HZS MV ČR

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down