Až dvě hodiny po půlnoci na dnešek, tedy na pátek 20. listopadu, Poslanecká sněmovna po bouřlivé a dlouhotrvající diskusi schválila vládou navržený daňový balíček včetně zrušení superhrubé mzdy ve variantě, kterou navrhl předseda vlády Andrej Babiš. Od ledna 2021 se tedy příjmy fyzických osob budou danit 15 procenty, přičemž na příjmy nad 141 764 Kč měsíčně se bude vztahovat zvýšená sazba ve výši 23 % – tzv. solidární přirážka. Zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní sazby pro daň z příjmu fyzických osob spolu s kompenzačním bonusem, schváleným už 10. listopadu, bude pro obce, města a kraje znamenat více než čtyřicetimiliardový propad jejich celkových příjmů v rámci inkasa sdílených daní.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové zrušením superhrubé mzdy se zjednoduší a zprůhlední daňový systém, což je jedním ze závazků programového prohlášení vlády. Patnáctiprocentní sazba daně z příjmů, která se bude nově počítat z hrubé mzdy má nízko a středně příjmovým skupinám zaměstnanců přinést snížení daně o čtvrtinu. "Tyto peníze zůstanou více než 4 milionům zaměstnanců na výplatních páskách. Podpoříme tím jejich chuť utrácet, což pomůže znovu roztočit kola české ekonomiky,“ uvedla již dříve Alena Schillerová.

Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR), Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), Národní síť Místních akčních skupin (NS MAS), Spolek pro obnovu venkova (SPOV ČR) a Asociace krajů (AK ČR) však opakovaně, naposled 18. listopadu ( viz: https://www.moderniobec.cz/hlasovani-o-superhrube-mzde-se-blizi-zalezi-poslancum-na-obcich-a-mestech-kde-ziji-ptaji-se-uzemni-partneri/ ), důrazně varovaly, že celkové dopady zrušení superhrubé mzdy a zavedení kompenzačního bonusu budou podle kvalifikovaných odhadů představovat v daňových příjmech obcí a měst představovat minus 30 mld. Kč pro obce a města a minus 11 mld. Kč pro  kraje. Bude ohroženo kofinancování projektů a samozřejmě dojde k výraznému utlumení investičních aktivit samospráv.

Proto výše uvedení územní partneři vyzvali parlament a vládu o souběžnou úpravu rozpočtového určení daní (RUD) a poskytnutí náhrady za celkově vyplacené platby kompenzačního bonusu jednorázovým příspěvkem do tří měsíců po ukončení kompenzačního období. Představitelé územních samospráv jsou připraveni i k veřejným protestním akcím, pokud nebude jejich apel na vládu a zákonodárce vyslyšen.

Zákon ještě musí projednat Senát a podepsat prezident republiky.*

/rš/

K foto:

Dolní parlamentní komora dnes dvě hodiny po půlnoci rozhodla o zrušení superhrubé mzdy

Ilustrační foto: facebookový profil Poslanecké sněmovny

 

Sdružení místních samospráv ČR zásadně nesouhlasí s návrhem vlády, aby obnovené kompenzační platby pro OSVČ a další ekonomické subjekty byly vypláceny z rozpočtových příjmů určených územním samosprávám. Předložená vládní novela zákona o kompenzačním bonusu, která je projednávaná v legislativní nouzi, totiž opět počítá s tím, že se kompenzační bonus pro podnikající subjekty vyplatí jakožto vratka daně ze závislé činnosti.

Obce a kraje současný neutěšený stav nezavinily, a je proto absurdní, že vláda, která nese největší díl zodpovědnosti za současnou situaci, předkládá návrh, aby nově přijímané zákonné kompenzace byly opět vypláceny z rozpočtových příjmů samospráv. Tyto dopady by tak měla nést vláda ve státním rozpočtu, nikoli rozpočty samospráv,“ konstatoval předseda Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) Stanislav Polčák.

Ten upozornil na to, že důvodová zpráva k zákonu obsahuje zavádějící informace, když uvádí, že propady v rozpočtech obcí v důsledku obnoveného kompenzačního bonusu pro OSVČ a jiné ekonomické subjekty pokryje obcím v létě poskytnutá náhrada.

Vláda v červnu souhlasila s poskytnutím náhrady obcím za předpokládaný propad v jejich daňových příjmech za rok 2020 ve výši 1200 Kč na obyvatele. Tyto prostředky obce obdržely v létě, jakožto náhradu za výpadky daňových příjmů i za kompenzační bonus. Realita však bude taková, že letní náhrada pokryje pouze náklady kompenzačního bonusu, které v samosprávných rozpočtech způsobila vláda, a na pokles daňových příjmů obce neobdrží nic,“ uvedl Stanislav Polčák a odkázal na podaný vládní návrh zákona o zmírnění dopadu poklesu daňových příjmů obcí v roce 2020 v souvislosti s epidemií koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 (ST: 890).

K současnému návrhu vlády proto SMS ČR oslovilo předsedu vlády, ministryni financí a předsedy poslaneckých klubů, aby byla projednávaná novela upravena a obcím zůstal zachován podíl na náhradě za propad jejich rozpočtových příjmů, jak byl předpokládán v létě, tedy vyplacené náhrady obcím byly navýšeny o částku 7,8 mld. Kč.

Připomínám, že obce v důsledku jarních zásahů vlády do jejich rozpočtů logicky zastavily téměř veškeré své investice a návrat jejich investiční aktivity měla podpořit právě letní vyplacená náhrada. Pokud rozpočtové příjmy obcí budou opět podlomeny tímto novým návrhem, obce své investiční plány budou muset znovu výrazně redukovat. Vláda tak opakuje svou chybu z jara letošního roku,“ uzavřel Stanislav Polčák.*

/zr/

K foto:

Předložená vládní novela zákona o kompenzačním bonusu, která je projednávaná Poslaneckou sněmovnou  (na snímku) v režimu legislativní nouze, opět počítá s tím, že se kompenzační bonus pro podnikající subjekty vyplatí jakožto vratka daně ze závislé činnosti.

Ilustrační foto: archiv Poslanecké sněmovny

Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) vítá dnešní krok Senátu Parlamentu ČR, který do vládního protikrizového balíčku vložil pozměňovací návrh, jímž posílí obecní rozpočty o 1200 Kč na obyvatele.

„Jde o stejnou výši podpory, jakou obcím přislíbila vláda, ale přijetí tohoto pozměňovacího návrhu znamená jednodušší a rychlejší cestu. Proto jsme požádali starosty, a to nejen našich členských obcí, aby přijetí tohoto návrhu Poslaneckou sněmovnou podpořili pokojným shromážděním na pražském Malostranském náměstí příští úterý, kdy by dolní parlamentní komora mohla o zákonu jednat,“ řekl v reakci na rozhodnutí senátorů Stanislav Polčák, předseda SMS ČR.

Na svolání podpůrného shromáždění starostů a starostek spolupracuje SMS ČR společně se Svazem měst a obcí ČR a Spolkem pro obnovu venkova ČR.

Příspěvek ve výši 1200 Kč na obyvatele by měl samosprávám nahradit výpadek financí způsobený vládním návrhem zákona o kompenzačním bonusu. Pokud by byl rychle schválen, obce jsou připraveny ještě letos přispět k nastartování české ekonomiky investicemi v řádu desítek miliard, jak jsme informovali již dříve, viz:  https://www.moderniobec.cz/obce-jsou-pripraveny-investovat-vice-nez-43-miliard-korun-upozornuje-sms-cr/.

/zr/

K foto:

Valdštejnský palác v Praze je sídlem Senátu Parlamentu ČR

Foto: archiv

 

Kompenzační bonus OSVČ (tzv. Pětadvacítka administrovaná formou vratky daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti) bude mít negativní dopady na rozpočty obcí a krajů. Ve svém dnešním pravidelném čtvrtletním stanovisku to mimo jiné konstatuje Národní rozpočtová rada. Podle jejího stanoviska tento sektor veřejných rozpočtů přitom byl až dosud velmi stabilní a nebylo by dobré o tuto výhodu přijít. Rozpočty územních samospráv jsou již silně zasaženy cyklickým výpadkem veřejných příjmů a jejich další snižování může mít velmi nepříznivé dopady na jejich investiční aktivitu.

Národní rozpočtová rada (NRR) ve svém dnešním pravidelném čtvrtletním stanovisku mimo jiné:

* Uvádí, že hospodářský vývoj ve druhé polovině roku bude záviset nejen na restartu ekonomiky po rozvolnění domácích opatření utlumujících hospodářskou aktivitu, ale především na vývoji poptávky po českém exportu ze strany našich hlavních obchodních partnerů.

* Konstatuje, že v současné situaci je pomoc zasaženým ekonomickým subjektům ze strany státu nutná, a to i za cenu významného nárůstu deficitu veřejných rozpočtů. Nezbytné rozvolnění veřejných financí by však mělo být podle NRR pouze dočasné a po stabilizační fázi by měl následovat návrat na udržitelnou trajektorii. Z těchto důvodů se NRR domnívá, že uvolnění hranic strukturálního salda až do roku 2027 (schválené v rámci novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti) není nejen žádoucí, ale ani potřebné.

* Uvádí, že celkové saldo hospodaření sektoru veřejných institucí v roce 2020 bude závislé na rozsahu a délce trvání stabilizačních opatření a také na konečné míře propadu HDP, který lze nyní odhadovat jen velmi rámcově. Pokud by ekonomika letos klesla o 5,6 %, jak ve své dubnové predikci předpokládá MF, a pokud by stávající rozsah stabilizačních opatření nebyl dále navyšován, pak by deficit sektoru veřejných institucí dosáhl dle výpočtů NRR 304 mld. Kč, což by odpovídalo 5,5 % HDP.

* Poukazuje na to, že z hlediska efektivity opatření přijímaných na podporu ekonomiky se bohužel v řadě případů ukazuje přetrvávající nepružnost některých částí veřejné správy, což se mimo jiné projevuje nevhodně nastaveným systémem žádostí, ve kterých tudíž dělají žadatelé příliš často chyby, a pomalostí jejich vyřizování.

* Upozorňuje na negativní dopady kompenzačního bonusu OSVČ (tzv. „Pětadvacítky“ administrované formou vratky daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti) na rozpočty obcí a krajů. Tento sektor veřejných rozpočtů přitom byl až dosud velmi stabilní a nebylo by dobré o tuto výhodu přijít. Rozpočty územních samospráv jsou již silně zasaženy cyklickým výpadkem veřejných příjmů a jejich další snižování může mít velmi nepříznivé dopady na jejich investiční aktivitu. Tu lze z hlediska rozsahu považovat za velmi významnou, neboť investice územních samosprávných celků v posledních letech tvořily téměř polovinu veškerých veřejných investic.

* Dodává, že nepříznivý vliv na rozpočty územních samospráv by měla také již Poslaneckou sněmovnou schválená možnost zpětného uplatnění ztráty v rámci daní z příjmů (tzv. Loss carryback). NRR konstatuje, že se jedná o nástroj s potenciálně velmi významnými dopady do veřejných rozpočtů. Jeho efektivnost ve smyslu udržení zaměstnanosti a stabilizace firem je navíc ve srovnání s již existujícími nástroji velmi nízká; kromě toho dochází k dalšímu znepřehledňování daňových zákonů. V případě přijetí tohoto opatření bude zcela klíčové zastropování maximální hodnoty zpětně uplatněné ztráty. Pokud by k němu nedošlo, reálně hrozí, že podniky vlastněné zahraničními subjekty budou mít tendenci v rámci daňové optimalizace přesouvat do České republiky daňové ztráty.

* Vyjadřuje názor, že masivní dodatečný výpadek příjmů by měl být místním rozpočtům kompenzován transferem ze státního rozpočtu v podobě nespecifických dotací. Pokud by byl výpadek řešen dotačními programy vázanými na konkrétní akce, výsledkem by byl nárůst administrativních nákladů a časové prodlevy, což by mohlo přispět k procyklickému chování veřejných investic, a tedy i k prohloubení hospodářského propadu. Kromě toho by došlo také k omezení fiskální autonomie místních samospráv.

* Zároveň se domnívá, že v současné době, kdy jsou v rychlém tempu zaváděna a dále upravována různá opatření pro stabilizaci ekonomiky, a kdy není dostatek prostoru pro diskusi jiných opatření, by neměly být přijímány kroky, které s koronavirovou krizí ne zcela souvisejí, a které mají potenciálně významný dopad na transparentnost a udržitelnost veřejných financí. Například jde o změnu zákona o zadávání veřejných zakázek, kdy vláda navrhuje několik úprav směřujících ke snížení transparentnosti jednacích řízení bez uveřejnění a ke zrušení povinnosti zřizovat u významných zakázek hodnotící komisi.

* Dodává, že v případě opatření, která mohou v budoucnu ovlivnit udržitelnost veřejných financí, se aktuálně jedná také o způsob financování výstavby dalších bloků jaderné elektrárny Dukovany, přičemž náklady na realizaci projektu se mají pohybovat kolem 160 mld. Kč. Je zřejmé, že takovouto částku by si stát musel zajistit na kapitálových trzích, a došlo by tak k nárůstu podílu veřejného zadlužení na HDP, což je ukazatel dluhového pravidla zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Zkušenosti z výstavby jaderných elektráren v zahraničí v posledních letech navíc ukazují, že rozpočtované částky jsou zpravidla významně překračovány. Fiskální náklady dostavby jaderné elektrárny tak mohou být nakonec podstatně vyšší, než uvádějí aktuální odhady. Rozhodnutí obdobného významu proto mají být podle názoru NRR přijímána na základě pečlivých analýz a po podrobnější diskusi.

/zr/*

 

 

 

 

Koronavirová krize a její následky mají obrovský finanční dopad i na rozpočty obcí a krajů. Zatímco senátor Zdeněk Hraba navrhuje poskytnout samosprávám více peněz, ministryně financí chce po obcích spoluúčast na kompenzačním bonusu. Hnutí STAN takový krok odmítá, protože realizace obecních investic je pro českou ekonomiku zcela zásadní.

„Předkládáme proto s kolegy senátory návrh zákona, který má ze státního rozpočtu poskytnout krajům zvláštní podporu 400 Kč za každého obyvatele a obcím 1 000 Kč za každého jejího obyvatele navíc,“ uvedl dnes spoluautor návrhu senátor Zdeněk Hraba (STAN).
„Protože jsou peníze obcím a krajům přerozdělovány z vybraných daní, poklesnou jim letošní příjmy i kvůli různým kompenzačním bonusům, které zavedla vláda jako jedno z opatření na zmírnění dopadů současné krize na občany. Nechceme ale problém opět přenést na druhé - v tomto případě obce a kraje,“ dodal senátor, podle jehož názoru  by taková podpora měla dorazit na účty obcí a krajů nejpozději na konci října.

Návrh zákona je podle hnutí STAN  reakcí na výrazný pokles příjmů samospráv způsobený krizí, ale také téměř třetinovou spoluúčastí obcí, měst a krajů na kompenzačním bonusu. Tím vláda přenáší na samosprávy vlastní zodpovědnost za vydaná restriktivní opatření, která měla negativní vliv na českou ekonomiku.
Tyto dva faktory znamenají zásadní ránu pro rozpočty jakéhokoli města či obce, které budou nuceni škrtat připravené investice, tolik potřebné pro své občany. Mezi ně patří třeba navýšení kapacit škol a školek, dopravní infrastruktura či výstavba vodovodů a kanalizací. Přitom právě udržitelnost investic samosprávných celků je pro českou ekonomiku mimořádně důležitá, protože právě obce a města mají na rozdíl od státu připraveny tisíce projektů, jejichž realizace má ambici rozhýbat lokální ekonomiky napříč Českou republikou zasažené současnou krizí,“ připomněla poslankyně STAN Věra Kovářová.
Už nyní se nám ozývají starostky a starostové a upozorňují nás na potřebné investice, které byli nuceni zrušit kvůli obavám z nedostatku peněz. Není možné, aby samosprávy doplácely na vládní opatření a sanovaly pomoc, kterou svým rozhodnutím způsobil stát. Právě on by měl nést plnou odpovědnost, právě v případě, kdy si vládní činitelé schválili rekordní navýšení rozpočtového schodku. Jsem naopak přesvědčený, že by vláda měla poskytnout samosprávám vyšší prostředky na jejich investice,“ dodal předseda hnutí STAN Vít Rakušan a upozornil na to, že již oslovil své kolegy ve vedení obcí, aby poslance a poslankyně Parlamentu upozornili na závažnost situace a kritické dopady současné krize na nezrealizování projektů v regionech.

/zr/

k foto:

Z dnešní tiskové konference hnutí STAN, kde jeho zástupci představili svůj návrh zákona, na jehož základě by stát ze svého rozpočtu poskytl krajům zvláštní podporu 400 Kč za každého obyvatele a obcím 1000 Kč za každého jejího obyvatele navíc.

Foto: archiv STAN*

 

Lidovecký starosta z Velatic (okres Brno-venkov) Jan Grolich založil petici. proti konstrukci kompenzačního bonusu, na jehož základě se mají obce ze svých příjmů spolupodílet na kompenzacích pro podnikatele jednou třetinou.

Pokud by byly vyplaceny všechny takzvané pětadvacítky i příspěvky pro společnosti s ručením omezeným v maximální výši, činilo by to dohromady v ČR zhruba 45 miliard korun. Z toho činí výpadek pro Jihomoravský kraj 382 milionů korun. To je pro jednotlivé obce znatelný zásah do jejich rozpočtů. Považuji to za krádež a pokrytectví. Je to jako by se vám soused chlubil, že dává peníze na charitu, a přitom bral třetinu z vaší peněženky,“ uvedl starosta obce Velatice Jan Grolich.

Postup vlády se nelíbí ani představitelům větších měst, která by tímto postupem přišla o desítky milionů korun. Stát musí zajistit, aby kompenzace podnikatelů neměly dopad na život našich obyvatel a provoz českých obcí. Proto je důležité, aby se vláda dokázala ke kompenzacím postavit čelem a nehledala žádné kličky. Brno přijde o 200 milionů korun. Obce jsou se svými obyvateli v každodenním kontaktu a ví nejlépe, kam efektivně investovat,“ uvedl 1. náměstek brněnské primátorky Petr Hladík.
Podle poslance a člena zastupitelstva Jihomoravského kraje Stanislava Juránka by takové opatření mělo dopad i na krajské investice. „Je to výrazný zásah do pravomocí krajů a porušení principu subsidiarity, kvůli kterému mohou být ohroženy některé významné investiční akce,“ doplnil Stanislav Juránek, který je členem krajského rozpočtového výboru a v minulosti působil také jako jihomoravský hejtman.

Petice Starostové proti úhradě "25" z rozpočtů obcí a krajů:

Jako představitel obce nesouhlasím s tím, aby se kompenzační bonus pro OSVČ vyplácel dle návrhu zákona č. 159/2020 Sb., formou vratky daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a hradil se ve výši cca 25% z rozpočtů obcí.
Pokud Vláda ČR navrhuje kompenzační bonusy, měla by je krýt ze státního rozpočtu a ne z obecních a krajských rozpočtů.
Pokud Vláda ČR vyzývá obce a kraje k investicícm, nemůže jim vlastními opatřeními snižovat daňové příjmy a investice tak ohrožovat.

K petici se lze připojit podpisem na: https://www.petice.com/starostove_proti_uhrad_25_z_rozpot_obci_a_kraj

/zr/*

Na snímku:

Obec Velatice (na snímku obecní úřad), kde díky starostovi Janu Grolichovi vznikla petice Starostové proti úhradě "25" z rozpočtů obcí a krajů, má necelých osm set obyvatel.

Foto: archiv obce

 

 

 

Ministryně financí Alena Schillerová včera reagovala na výzvy zástupců Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) v záležitosti kompenzačního bonusu, a to formou otevřeného dopisu. Adresáty otevřeného dopisu ministryně financí jsou předsedové tohoto svazu a sdružení a vzhledem k nutnosti uvést na pravou míru některé nepřesnosti z jejich původní výzvy, také zástupci jednotlivých samospráv.

Otevřený dopis ministryně Aleny Schillerové předsedovi Svazu měst a obcí ČR Františku Luklovi a předsedovi Sdružení  místních samospráv ČR Stanislavu Polčákovi zveřejňujeme v nezkráceném znění:

Vážený pane předsedo Lukle, vážený pane předsedo Polčáku,

obracím se na Vás tímto otevřeným dopisem v reakci na výzvy, které v těchto dnech rozesíláte zástupcům samospráv, senátorům, poslancům a členům vlády. Mohu Vás ujistit, že finanční kondice obcí, měst a krajů a udržení lokálně financovaných investic mi neleží na srdci o nic méně než Vám. Jsou to právě opatření vlády na podporu ekonomiky a podnikání v naší zemi a nové dotační programy, díky kterým udržíme finanční kondici samospráv navzdory současné krizi na výborné úrovni.

Jsem si naprosto vědoma dosavadní nezastupitelné role municipalit a krajů při řešení situace, která nemá v novodobé historii naší země obdoby. Tak jako centrální vláda operativně přistoupila k řadě opatření, aby ochránila zdraví všech občanů a omezila šíření pandemie i samosprávy přispěly úctyhodným dílem k tomu, že se podařilo šíření nákazy dostat pod kontrolu.

Státní rozpočet nese bez váhání na svých bedrech bezprecedentní nároky na sociální systém v důsledku růstu nezaměstnanosti a zároveň na záchranné programy k udržení práce, na přímou pomoc v podobě ošetřovného, odpuštění pojistného, nebo výdaje na opatření k zajištění zdraví a bezpečnosti nemluvě. Současně státní rozpočet zajistil ochranné pomůcky pro samosprávy, poskytl prostředky na odměny nejen v sociálních službách, ale i v záchranných službách jednotlivých krajů, což představuje náklad cca 8 mld. Kč.

Dále byl schválen program kompenzační bonus pro OSVČ a společníky malých s.r.o. Ukazuje se, že z Vašeho pohledu se právě tento jeví jako problematický. Původně se tento kompenzační bonus 500 Kč na den vztahoval na období od 12. března do 30. dubna 2020, poté byl v návaznosti na postupné rozvolňování omezujících opatření prodloužen do 8. června. Od samého počátku byl koncipován jako vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, která patří mezi sdílené daně. A všem zákonodárcům bylo známo, že se na dopadech vyplácení bonusu budou podílet jak státní rozpočet, tak i rozpočty krajů a obcí.

Náklady obcí a krajů na vyplácení programu „Pětadvacítka“ odpovídají jejich podílu na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy 23,58 % v případě obcí a 8,92 % v případě krajů. Z každých vyplacených 100 Kč se tedy na kompenzačním bonusu podílí stát částkou 68 Kč, obce a kraje částkou ve výši cca 32 Kč. Je to na vlas stejný klíč, podle kterého se obcím a krajům přerozdělují prostředky ze sdílených daní v době růstu inkasa daní. Díky tomu, že je tento příspěvek vyplácen jako daňový bonus, na něj podnikatelé dosáhnou rychle a bez zbytečných průtahů. Finanční správa vyřizuje žádosti o jeho vyplacení prakticky obratem a dosud už podnikatelům vyplatila přes 13 mld. Kč. To z „Pětadvacítky“ dělá vůbec nejlépe a nejrychleji fungující program přímé podpory pro podnikatele.

Mnozí živnostníci ale na podporu v rámci programu „Pětadvacítka“ nedosáhnou, protože zvolili pro své podnikání formu s.r.o. Proto i pro ně Ministerstvo financí připravilo přímou finanční podporu. Stejně jako v případě „Pětadvacítky“ jde o příspěvek 500 Kč na den po dobu od 12. března do 8. června. A i v tomto případě je příspěvek koncipován jako vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, na níž se dle již zmíněného klíče podílejí také obce a kraje

Proto pro mě bylo velkým překvapením, když právě z tohoto důvodu Senát vrátil návrh kompenzačního bonusu zpět do Poslanecké sněmovny. Jak jsem již uvedla v úvodu dopisu, stejným způsobem byl nastaven program „Pětadvacítka“ pro OSVČ. Nejde tedy o žádnou novinku.

Finanční správa byla připravena vyplácet kompenzační bonus pro malé s.r.o. už minulý pátek, místo toho se ale tato pomoc oddálí zhruba o 4 týdny. A to v době, kdy tato skupina podnikatelů je prakticky jednou z posledních, která si dosud na cílenou pomoc od státu nesáhla. Přitom pomoc je důležitá tehdy, když přijde včas.

Takové zdržení vůči našim podnikatelům považuji za neobhajitelné. Zejména v této době platí, že stát a samosprávy tvoří jeden celek veřejných financí.

Dovolte mi také vyjádřit názor, že odmítat kompenzační bonus pro malé s.r.o. jen kvůli dopadům na příjmy samospráv z daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je krátkozraká politika. Bonus má totiž nejen zamezit ekonomickým ztrátám v důsledku pandemie, ale i podpořit ekonomickou aktivitu a spotřebu. Z toho přitom budou těžit právě obecní a krajské rozpočty. Díky bonusu totiž bude pokles jejich příjmů ze sdílených daní menší, než kdyby k zavedení kompenzačního bonusu nedošlo.

Kompenzační bonus přitom znamená přínos pro rozpočty samospráv i z dlouhodobého hlediska. Podnikatelé díky němu budou moci překlenout současnou složitou situaci, budou v podnikání moci dál pokračovat a dál přispívat do veřejných rozpočtů. Podnikatelé, kterým bude přímá finanční podpora přiznána, začnou finanční prostředky utrácet. Na jedné straně tedy sice dočasně poklesnou příjmy samospráv z daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, ale tento výpadek se jim zároveň bude ihned kompenzovat v podobě vyšších příjmů na dani z přidané hodnoty, která také patří mezi sdílené daně a je tedy i příjmem rozpočtů obcí a krajů, případně na dani z příjmů právnických osob.

Díky kompenzačním bonusům (39,5 mld. Kč) a zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (příjem pouze státního rozpočtu ve výši 10,6 mld. Kč) zůstane ekonomickým subjektům o 50,1 mld. Kč více. To při konzervativním multiplikátoru spotřeby představuje vyšší inkaso DPH o 11,5 mld. Kč, tedy dodatečný přínos pro obce ve výši 2,9 mld. Kč, pro kraje pak 1 mld. Kč. Také o tyto částky je tedy možné kalkulované dopady na místní rozpočty snížit. Dopad kompenzačních bonusů na obce je tak - 6,4 mld. Kč, na kraje - 2,3 mld. Kč.

Skutečné fiskální dopady kompenzačního bonusu, zpřesněné na základě výsledků čerpání první vlny, jsou následující:

 celkemSRMR
 Obcekraje
kompenzační bonus 1. Období-13,8-9,1-3,5-1,2
kompenzační bonus 2. Období-10,7-7-2,7-1
kompenzační bonus pro s.r.o.-15-10-3,7-1,3
Celkem (bez zahrnutí multiplikátoru)-39,5-26,1-9,9-3,5
Celkem (po zahrnutí multiplikátoru)  -6,4-2,3

 

Je potřeba jasně říci, že odhad poklesu příjmů obcí ze sdílených daní, který v těchto dnech prezentuje Sdružení místních samospráv, je příliš pesimistický a není podložen žádnými solidními makroekonomickými daty. Aktuální daňová predikce Ministerstva financí k 7. květnu 2020, počítá s meziročním poklesem daňových příjmů obcí mnohem nižším, a to cca o 11 %, u krajů cca o 12,6 %. Tato predikce přitom zohledňuje i dopady obou kompenzačních bonusů.

Obavy o investiční projekty obcí tak nejsou vůbec na místě. I letos budou mít územní samosprávy na své investice dostatek prostředků. A i když jsme připravili Liberační balíčky s celou řadou daňových úlev, u daně z nemovitých věcí, která tvoří ze 100 % příjem územních samospráv, nedošlo k žádné její změně a právě s ohledem na rozpočty samospráv nedošlo ani k jejímu odložení.

Hospodaření územních samospráv je přitom po letech bezprecedentního růstu daňových příjmů ve výborné kondici. Jak víte, za posledních 5 let vzrostly daňové příjmy obcí o 75 mld. Kč, což je nárůst o 44 %. Krajům pak daňové příjmy vzrostly za stejné období 25,7 mld. Kč, tedy o 52 %. K tomuto nárůstu přitom došlo i díky tomu, že mezi lety 2016-18 bylo celkově třikrát změněno rozpočtové určení daní ve prospěch obcí a krajů, tedy na úkor státního rozpočtu.

Od roku 2012 obce hospodaří s přebytkem v průměrné výši 18,7 mld. Kč, přičemž v loňském roce dosáhly přebytku 25,5 mld. Kč. Na svých bankovních účtech měly ke konci roku 2019 zůstatky ve výši až 215 mld. Kč, které se během letošního prvního čtvrtletí ještě zvýšily na 221,6 mld. Kč. V této souvislosti je nicméně nutné zdůraznit, že polovinu tohoto zůstatku drží 30 největších měst ČR, a zejména na nich bude záležet, zda tyto prostředky využijí rychle a efektivně na realizaci investičních projektů.

U krajů je situace podobná. Ty v roce 2016 vykázaly rekordní přebytek ve výši 12,7 mld. Kč, přičemž na konci roku 2019 hospodařily s přebytkem 5,8 mld. Kč. I krajům přitom rostly zůstatky na účtech. V roce 2019 činily 36 mld. Kč a během prvního čtvrtletí se zvýšily na 40,2 mld. Kč.

Územní samosprávy tak mohou bez obav realizovat rozvojové záměry předpokládané pro letošní rok. Je přitom důležité, aby do jejich financování zapojily své rezervy, které získaly nejenom díky rostoucím daňovým příjmům v minulých letech a i navyšováním jejich podílu na sdílených daních. Investice jsou motorem ekonomiky, proto se na nich musejí podílet také samosprávy.

Mohu Vás ujistit, že jsme připraveni za tímto účelem podpořit rozpočty krajů, měst a obcí masivními dotacemi. Jako ministryně financí jsem si vědoma, že nezadusit teď ekonomiku je zcela klíčové a proinvestiční přístup se nám všem nakonec vrátí.

Proto byl už 22. dubna Svaz měst a obcí ČR vyzván, aby ověřil stav projektů obcí ze zásobníku projektů národních dotačních programů i Integrovaného operačního programu z fondů EU v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Celková hodnota projektů na investice do rozvoje obcí, na které už nezbyly finanční prostředky, dosahuje cca 10 mld. Kč. Jde přitom o projekty pod stavebním povolením, které je možné realizovat okamžitě. I s ohledem na současnou situaci jsme připraveni na ně potřebné prostředky nalézt.

Zaznamenala jsem, že jako řešení je navrhována změna rozpočtového určení z vratky daně na retroaktivně nastavený příspěvek ze státního rozpočtu. Před takovým řešením důrazně varuji. Reálně by došlo k zastavení vyplácení kompenzačního bonusu do doby zajištění jeho rozpočtového krytí novelou zákona o státním rozpočtu, zpochybnění toho, co již bylo vyplaceno a vzniku enormní právní nejistoty ohledně procesu přiznání kompenzačního bonusu.

Věřím, že nalezneme v této složité době dostatek solidarity a nebudeme komunikovat prostřednictvím dalších výzev a otevřených dopisů, nebudeme mezi obcemi vyvolávat zbytečnou paniku ohledně velkého krácení rozpočtů mnoha obcí, ale soustředíme se na rychlou a spravedlivou pomoc naší ekonomice. Právě to je nakonec tím jediným klíčem k zajištění perspektivy daňových příjmů nejen státu, ale
i samospráv. A také k jistotě, že to vše společně zvládneme.

/tz/

Na snímku: ministryně financí Alena Schillerová

Foto: archiv MF ČR*

Tisíce obcí by mohly velmi efektivně napumpovat peníze do lidí a firem. Mohou být nejrychlejším lékem na současnou krizi. Svaz měst a obcí ČR zmapoval situaci a díky unikátnímu dotazníkovému šetření mezi desetinou všech tuzemských obcí přináší nejen nezkreslenou realitu, ale také návrh řešení, jak nastartovat investiční aktivitu měst a obcí, dohromady největších investorů v celé ekonomice.

Jak zaznělo na tiskové konferenci Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) minulý čtvrtek v Praze, územní samosprávy hospodaří lépe než samotný stát. V posledních letech růstu ekonomiky uměly peníze ušetřit a připravit si zdroje na potřebné investice. Toho si je dobře vědoma i ministryně financí Alena Schillerová, která dokonce svazu oficiálně napsala, že není důvod peníze držet – a pokud jich obce mají málo, mají si vzít bankovní úvěry. Taková argumentace je však podle představitelů SMO ČR poměrně licoměrná.

Obce potřebují tři zásadní věci. Za prvé, vláda musí konečně zastavit legislativní chaos. Nikdo prostě nemůže investovat v situaci, kdy se mu rozpočet mění pod rukama prakticky denně. Za druhé, obce by měly mít jednodušší přístup k novým dotačním titulům, zvláště na boj se suchem a na dopravní a technickou infrastrukturu. Také musíme investovat do obnovy a rozšiřování kapacit školských zařízení. A za třetí, obce potřebují, aby se k nim stát choval férově. Jeden den si plácneme, že obce už nepřijdou o žádné další příjmy, další den vláda navrhuje kompenzační bonus, který připraví rozpočty obcí o 11,2 mld. korun. To musí skončit,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta města Kyjova František Lukl.

Tyto tři požadavky vychází ze zmíněného dotazníkového šetření mezi obcemi a městy letos. Z jeho prvních květnových výsledků mimo jiné vyplynulo:

„Výsledkem celého dotazníkového šetření je především obrovská nejistota, ve které se momentálně nacházejí města a obce. K tomu, aby bylo možné naplnit investiční apel vlády, je klíčová stabilizace stávající situace a jednoznačná vize státu, jak bude ve svých legislativních a tím pádem i finančních opatřeních vůči městům a obcím postupovat,“ připomněla ředitelka SMO ČR Radka Vladyková.

Věříme, že jsme s vládou na jedné lodi. Nabízíme, že můžeme mít klíčovým pomocníkem, jak obnovit ekonomiku v tisících místech po celé zemi. Je zřejmé, že takové infuze by pomohly celé ekonomice,“ uzavřel předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Hostem čtvrteční tiskové konference byl i Luděk Tesař, ekonom a přední odborník na veřejné finance a veřejnou správu. Ten na tiskové konferenci vyjádřil své přesvědčení, že dopady covid-19 na obce budou vysoké. "V Cityfinance  (www.cityfinance.cz) jsme vydali 30. března predikci propadu daňových příjmů obcí meziročně o 15 až 20 %. Doporučujeme počítat spíše s 20 %, a to stále platí. Zdůrazňuji, že na obce dopadá také to, že se výrazně (zhruba ¼) podílejí na kompenzačních opatřeních vlády tím, že vláda vyplácí kompenzace ze záloh daní, které byly také určeny obcím. Obce podle mě neuspoří, protože také samy realizují často kompenzace ze svých rozpočtů a přišly samy o příjmy např. z nájmů. Úspory za sport, kulturu a školství spolknou či spolkly náklady stavu Nouze (hygiena, roušky, složitější školský režim…)," sdělil Luděk Tesař.

Připomněl také, že v CityFinance spolu s Ministerstvem financí  uskutečnili zátěžový test, z něhož vyplynulo, že obce a města ustojí propad daňových příjmů o 15 až 20 % bez cizí pomoci díky vysokým rezervám. "Takže cizí zdroje (dotace či úvěry) budou potřebovat ty obce, které finance nemají. Zpravidla jsou to ty aktivnější, které masivně investovaly," prohlásil Luděk Tesař.

"Doporučuji nahlížet na problém dopadů onemocvnění covid-19 jako na problém cash flow, nikoliv jako na trvalé ochromení příjmů. Určitě se přechodně zhorší provozní saldo. Tahle krize vezme obcím více než polovinu jejich finanční kondice a potenciálu k rozvoji. Uvědomme si však také pozitiva této situace, která hrají ve prospěch šikovných obcí. Příkladem jsou ultralevné úvěry, přičemž můžeme očekávat úroky blízké 0,5 % p. a. Pokud nebude vláda opatření proti covid-19 opakovat, lze očekávat, že se stav příjmů poměrně rychle vrátí do normálu. Nicméně i na výsledky rok 2021 dolehne zhoršená situace poplatníků a plátců daní z roku 2020. Přesnější výhledy budou k dispozici přibližně letos v září, je třeba počkat na výsledky po uvolnění opatření, tedy minimálně za červen/červenec," dodal Luděk Tesař s tím, že pokud jde o investice obcí, financí je poměrně dost a zadluženost obcí zůstává velmi nízká. "Prostor pro investice je tedy je obrovský. Hlavním úskalím investic bude nutnost překonat strach," uzavřel Luděk Tesař (texty Luďka Tesaře k dopadům koronavirové krize na hospodaření obcí a měst a rady, jak jim čelit, můžete číst v aktuálním květnovém vydání Moderní obce, jež mají čtenáři už k dispozici, i v červnovém vydání, které se bude expedovat z tiskárny již 1. června).

/zr, red/

Grafy: Dotazníkové šetření SMO ČR - Dopad pandemie koronaviru covid-19 na investiční aktivity a plány municipalit (květen 2020)P*

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down