Celková produkce odpadů dosáhla v České republice v roce 2019 hodnoty 37,0 mil. tun. Z celkového množství odpadu tvořil 14,4 % odpad komunální. Nová metodika, kterou používá Český statistický úřad, však již do celkové produkce komunálního odpadu nezahrnuje pouze odpad sbíraný obcemi (který ČSÚ také stále publikuje), ale rovněž odpad podobný odpadu komunálnímu.

Z celkového objemu odpadu v roce 2019 představoval 1,5 mil. tun nebezpečný odpad. V roce 2019 se do České republiky také dovezlo 2,6 mil. tun odpadu, z toho 44 tis. tun nebezpečného, a vyvezlo 3,4 mil. tun. Produkce komunálního odpadu představovala v roce 2019 hodnotu 5,3 mil. tun, více než 71 % (3,8 mil. tun) přitom pochází z obcí. „Na jednoho obyvatele České republiky připadalo v roce 2019 v průměru 499 kg vyprodukovaného komunálního odpadu,“ uvedla Marie Boušková, ředitelka odboru statistiky obchodu, dopravy, služeb, cestovního ruchu a životního prostředí Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Nejvíce odpadu se v roce 2019 vyprodukovalo ve Středočeském kraji a v Praze, kde objem překročil hranici 5 mil. tun. Nejméně odpadu připadalo na Karlovarský kraj s více než 680 tis. tun. Z hlediska konečného nakládání se u nás v roce 2019 15,1 mil. tun odpadu materiálově recyklovalo, na skládkách skončilo 3,6 mil. tun, 1,3 mil. tun bylo energeticky využito a zhruba 1 mil. tun odpadu byl kompostován.

Aktuálně vydaná publikace ČSÚ (viz: https://www.czso.cz/csu/czso/produkce-vyuziti-a-odstraneni-odpadu-2019 ) je oproti předchozím vydáním kvalitativně inovována. Reflektuje metodická doporučení Eurostatu a využívá nejnovější statistické postupy při zpracování administrativních dat za užití Integrovaného systému ohlašovacích povinností (ISPOP). To díky lepšímu pokrytí souboru respondentů umožnilo zvýšit kvalitu výsledných údajů. Zároveň došlo i k poklesu administrativní zátěže podnikatelů o 63 %.

Po dohodě s Eurostatem ČSÚ zároveň použil nejnovější definici komunálního odpadu a odpad, který je svým charakterem podobný odpadu z domácností, zahrnul do komunálního odpadu.

Komunální odpad bude od referenčního roku 2020 povinně reportovaným údajem, na rozdíl od předchozí praxe, kdy byl údaj o produkci komunálního odpadu poskytován OECD a Eurostatu na dobrovolné bázi.  Podle nové metodiky byla v roce 2018 produkce komunálního odpadu na obyvatele zhruba 493 kg ročně, což bylo mírně nad evropským průměrem. Nová metodika však do celkové produkce komunálního odpadu nezahrnuje již jen odpad sbíraný obcemi (který ČSÚ také stále publikuje), ale systematicky také odpad podobný odpadu komunálnímu, a to v souladu s doporučeními Eurostatu a expertů z tuzemské akademické sféry.

/zr/

Ilustrační foto: Archiv TS Malá Haná*

V rámci implementačního plánu adaptační strategie české metropole na klimatickou změnu, k jehož vzniku se Praha zavázala před pěti lety, nyní vznikla i nová metodika pro tvorbu komunitních zahrad v hlavním městě.

Metodika je určená veřejnosti, aby věděla, na koho se má obrátit a jaké má možnosti, pokud se rozhodne pro založení komunitní zahrady,“ uvedla Michaela Beránková, asistentka gesčního zastupitele Pirátů a místopředsedy výboru životního prostředí Zastupitelstva hl. m. Prahy Tomáše Murňáka.

My jako Piráti podobné aktivity podporujeme. Je třeba se aktivně adaptovat na klimatickou změnu a komunitní zahradničení je jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout,“ dodal k tomu Tomáš Murňák.

Hlavní město podporuje aktivity směřující ke vzniku komunitních zahrad, protože to je v městském zájmu. Tyto zahrady mimo jiné přispívají ke zlepšení mikroklimatu v dané lokalitě, podporují biodiverzitu a v neposlední řadě kultivují zeleň na městských pozemcích, o kterou by se metropole musela nákladně starat.

Dalšími pozitivy jsou podpora setkávání Pražanů napříč generacemi a možnost zaměřit se na ekologickou výchovu těch nejmenších, kteří ve městě mají často jen velmi omezený přístup do volné přírody.

Pro zájemce o komunitní zahradničení Česká pirátská strana připravuje také Piratecon, kde se zájemci mohou setkat jak s autorkou metodiky z organizace Kokoza, tak s lidmi, kteří už mají zakládání komunitní zahrady za sebou a mohou se podělit o své osobní zkušenosti. Program bude dělen do několika bloků, ve kterých by každý mohl pohovořit o své komunitní zahradě. O úskalích a radostech, které mu každodenně přináší. Termín konání ale bude upřesněn v návaznosti na uvolňování bezpečnostních opatření nouzového stavu.

Komunitní zahradničení je rovněž vítaným elementem zušlechťování městských vnitrobloků. Je proto možné tyto aktivity spojit, a kromě pěstování se lze zaměřit také na kompostování, sběr dešťové vody nebo celkové zazelenění dvora záhony s okrasnými květinami. K oživení domovních vnitrobloků magistrát zkraje letošního roku vydal také speciální metodiku.

Praha zároveň každoročně vyhlašuje granty v oblasti životního prostředí, které mohou být využity právě na tvorbu komunitních zahrad či oživení vnitrobloků. Dotační řízení se obvykle vyhlašuje koncem kalendářního roku. Nejvyšší možný příspěvek je 200 tisíc korun a Praha celkově v loňském roce rozdělovala 45 milionů korun.

Praha se v roce 2015 připojila k celosvětové iniciativě Mayors adapt, kde se města zavázala připravit městskou strategii, jak se vypořádat se změnou klimatu. Praha pociťuje podobné problémy jako většina měst všude na světě – vzrůstající průměrné roční teploty, zvýšený výskyt extrémních meteorologických jevů, delší časová období úplně bez srážek, přívalové deště a lokální záplavy.

V hlavním městě od roku 2017 vzniklo celkem 18 nových komunitních zahrad a v celé České republice se jejich celkový počet zdvojnásobil.*

/zr/

Ilustrační foto: www.repy.cz

Kompostárna hl. m. Prahy ve Slivenci získala na kompost, který tam vzniká z organického odpadu, registraci jako organické hnojivo pod názvem Pražský kompost. Aktuálně je v kompostárně přibližně šedesát tun hotového hnojiva. Pražané, kteří do kompostárny ve Slivenci loni přiváželi rostlinný odpad, si nyní mohou přijet pro hotový kompost: jeden kilogram za každých pět kilogramů odevzdaného odpadu.

„Půdy trpí v současné době akutním nedostatkem organické hmoty. Proto je tolik důležité, aby organické zbytky ze zahrádek a z údržby zeleně nekončily na skládce či ve spalovně, ale aby se změnily na výživný kompost, který pomůže úrodnost půd zlepšit,“ říká pražská radní Jana Plamínková.

Kompostárna byla vybudována na volném pozemku na okraji městské části Praha-Slivenec nedaleko Pražského okruhu. Od července do konce září loňského roku přijímala bioodpad pouze od občanů hl. m. Prahy, od října své služby rozšířila a začala přijímat rostlinný materiál také od firem, mimopražských občanů a z velkoobjemových kontejnerů svážených ze spádové oblasti zahrnující především levý břeh Vltavy. Do konce roku 2017 přijala téměř 295 tun bioodpadu. V letošním roce do konce října 1676 tun rostlinných zbytků z domácností a zahrad i z údržby zelených ploch.

Po roce provozu kompostárny zažádaly Lesy hl. m. Prahy o registraci vzniklého produktu podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Na základě podrobných zkoušek a chemických rozborů bylo vydáno rozhodnutí o registraci Pražského kompostu, jako organického hnojiva. Znamená to, že splňuje veškeré limity chemických a fyzikálních vlastností a nyní se již může využívat pro zlepšování kvality půdy jak na zahrádkách, tak i při údržbě a výsadbách městské zeleně. Na první Pražský kompost již čekají zájemci, kteří v loňském roce do kompostárny přivezli více než 141 tun rostlinného odpadu. Nyní si mohou za každých pět kilogramů dovezeného materiálu odvézt jeden kilogram hotového kompostu.

Pražané mají možnost do kompostárny měsíčně zdarma uložit až 250 kilogramů biologicky rozložitelného odpadu. Pro občany s bydlištěm mimo Prahu a pro firmy je uložení biomasy zpoplatněno jednotnou sazbou 600 Kč/t bez DPH.*

/zr/

Ilustrační foto z kompostárny ve Slivenci: archiv Hl. m. Prahy

V hlavním městě začal pilotní projekt sběru bioodpadu. První nádoby jsou rozmístěny u vybraných bytových domů v městské části Praha 13. Realizaci projektu zajišťuje odbor ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy ve spolupráci se společností Pražské služby, a. s. Výsledky a zkušenosti z projektu se stanou podkladem pro postupné zavádění celoplošného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu na území české metropole.

Do projektu je přímo zapojeno 33 domů, což čítá téměř 1200 bytů, přičemž sběr je zaměřen na rostlinnou složku bioodpadu. Počítá se především s bioodpadem vznikajícím v kuchyních, do nádob se mohou dávat i zbytky rostlin, hlína, tráva, rozřezané větvičky, umaštěné papíry, prostě cokoliv, co je rostlinného původu a po vhození do kompostu se dokáže rozložit.

V rámci projektu bylo rozmístěno 38 hnědých nádob, nejčastěji s objemem 240 litrů. Většina z nich je uzamčena. Jde o speciální nádobu, která je provětrávaná v horní části konstrukce. Zpočátku je svoz stanoven jednou týdně, počítá se s navýšením až dvakrát týdně. Bioodpad se odváží na průmyslovou kompostárnu Úholičky.

Bioodpad je v Úholičkách zpracováván tradičním kompostováním. Po skončení procesu je výsledkem zralý kompost, který se vrátí přímo nebo v podobě substrátu zpátky do půdy. "Jedním z nejzávažnějších problémů životního prostředí v posledních letech je zvýšená eroze a tím spojená degradace zemědělského půdního fondu. Zjednodušeně řečeno dochází k odnosu nejúrodnější části půdy. Navracením kompostu do půdy se dá erozi úspěšně bránit,“ vysvětluje pražská radní Jana Plamínková. Zapravení kompostu do půdy má přínosy pro udržení a obnovu kvality půdy, dále zvýšení půdní úrodnosti a má pozitivní vliv na ochranu životního prostředí. Třídění a zpracování bioodpadu kompostováním s navrácením do půdy patří odpadové hospodářství mezi významné cíle s nenahraditelnou rolí.

Bioodpad z domácností, především od rodinných domů, se v Praze sbírá od roku 2004. Komerční varianta služby je dostupná v posledních letech pro kohokoliv, kdo o ni projeví zájem. Kvalita vytříděného bioodpadu a čistota sběru je klíčová pro výrobu kvalitního kompostu. Obsah hnědých popelnic je pravidelně monitorován, a pokud obsahuje příměsi, nelze jej zkompostovat.

Svoz bioodpadu z domácností je už třetí velký magistrátní pilotní projekt, na kterém se podílí Pražské služby. Jsme rádi, že můžeme přispět našimi zkušenostmi tentokrát ze svozu biologicky rozložitelného odpadu a zároveň i technickou podporou. V minulosti jsme se aktivně podíleli na pilotním projektu svozu kovových obalů nebo svozu tříděného odpadu z činžovních domů v Praze 7,“ pozýnamenává tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

V současnosti může směsný komunální odpad, tj. odpad, který se běžně dává do černé popelnice, obsahovat až 40 % biologicky rozložitelné složky. Projekt ověří možnou kvantitu vytřídění rostlinné biologicky rozložitelné složky. „Lidem chceme umožnit pohodlně a při tom efektivně třídit bioodpad,“ uzavírá Jana Plamínková. Podporou je informovanost občanů, a to jak osobní formou, tak veřejnou propagací, mezi kterou patří například polepy nádob.* Účastnící projektů se mohou pro přímé informace registrovat na adrese: https://bio.praha.eu

/tz/

 

K foto:

První nádoby jsou rozmístěny u vybraných bytových domů v městské části Praha 13

Foto: archiv hl. m. Prahy

 

Klíčový dokument pro nakládání s odpady, Plán odpadového hospodářství pro příštích 10 let, má již k dispozici hlavní město Praha. Plán koncepčně řeší odpadové hospodářství v metropoli, jeho součástí je předcházení vzniku odpadů a zvýšení podílu jejich recyklace a materiálového využití.

 

Přijetím Plánu odpadového hospodářství (POH) se hlavní město zavazuje k plnění evropských cílů ve všech oblastech nakládání s odpady do roku 2025. Například by měla být zvýšena úroveň přípravy k recyklaci na 50 procent hmotnosti u papíru, plastů, kovů a skla. POH je také např. řešena problematika snižování maximálního množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky. K tomuto účelu poslouží kompostárny.

Mezi cíle města patří hlavně předcházení vzniku odpadů, podpora čistší produkce, zřizování center pro opětovné použití a podobně. V oblasti nakládání s komunálními odpady je plánována výstavba nových třídicích linek, recyklačních center, a hlavně  záměry spojené se zefektivněním infrastruktury k zajištění a zvýšení energetického využití směsného komunálního odpadu. V průběhu let tedy dojde k výraznému omezení skládkování v nadcházejícím období. Proto bude nutno posílit sběrnou síť jejím rozšířením o sběr biologicky rozložitelných odpadů, zejména rostlinného původu. V plánu je vybudovat zařízení pro recyklaci stavebních a demoličních odpadů, biodegradace (biologický rozpad) a stabilizaci nebezpečných odpadů. Samozřejmostí je podpora osvěty a informovanosti v oblasti odpadového hospodářství.

„Jsem ráda, že byl konečně krajský Plán odpadového hospodářství schválen. Současně si uvědomuji, že nás i v této sféře čekají další projekty, např. výstavba kompostáren a vůbec zajištění plně funkčního chodu všech složek pro nakládání s odpady. Budu se snažit, aby město informovalo obyvatele o odpadovém hospodářství a osvěta s tím spojená mohla probíhat i v dalších formách a úrovních,“  řekla radní hl. m. Prahy Jana Plamínková.*

 

Krajský POH byl schválen usnesením Rady hl. m. Prahy dne 29. března 2016.

Na mezinárodním veletrhu zemědělské techniky TECHAGRO, který včera skončil v Brně, byla pokřtěna kniha Kompostování a kompostárny. Vedoucí autorského kolektivu Ing. Petr Plíva, CSc., z Výzkumného ústavu zemědělské techniky přizval ke spolupráci řadu dalších odborníků. Publikace volně navazuje na knihu Kompostování v pásových hromadách na volné ploše vydanou ve vydavatelství Profi Press s. r. o. v roce 2009, řeší však zpracování a využití surovin a bioodpadů technologií kompostování z širšího pojetí a do větší hloubky.

Na slavnostním křtu se sešli autoři publikace spolu se zástupci vydavatelství, partneři publikace i další odborníci a návštěvníci veletrhu. Vedoucí autorského kolektivu Ing. Petr Plíva, CSc., z Výzkumného ústavu zemědělské techniky při svém vystoupení zdůraznil, že širší využívání kompostu může pomoci odstranit snižující se kvalitu půd na naše území. Ředitel vydavatelství Profi Press Ing. Martin Sedláček zase vyjádřil přání, aby nová publikace byla přínosem pro všechny zájemce o kompostování.

V úvodní části publikace je dán prostor poznatkům, které dokumentují význam kompostování a zejména využití kompostu v širším měřítku. Jsou uvedeny i přínosy spojené s aplikací kompostu na zemědělskou půdu. V další časti jsou popsány charakteristické znaky surovin, které vstupují do procesu přeměny technologií kompostování, včetně jejich potenciálního množství a systému sběru a svozu zejména bioodpadů z komunální sféry. Dále jsou v publikaci uvedeny teoretické znalosti a praktické zkušenosti z vlastního technologického procesu kompostování, od přípravy a založení surovin do kompostovací zakládky přes monitorování a řízení celého procesu až k výrobě konečného produktu. Popis odlišností jednotlivých technologií výroby kompostu je doplněn informacemi o použité technice a doporučeném vybavení pro řízení výroby.

V závěrečných kapitolách jsou popsána pravidla hodnocení vyrobeného kompostu a způsoby jeho konečného zpracování a expedice, a to nejen pro aplikaci na zemědělskou půdu. Autoři  také v publikaci shromáždili informace a poznatky o kompostování a kompostárnách, které získali přímo v provozech kompostovacích zařízení a  o nichž se v publikaci nebylo možno podrobněji rozepsat.

Kompostování a kompostárny, autoři: Ing. Petr Plíva, CSc., doc. Ing. Vlastimil Altmann, Ph.D., Ing. Aleš Hanč, Ph.D., Ing. Květuše Hejátková, Ing. Amitava Roy, Ph.D., Ing. Jiří Souček, Ph.D., Ing. Lucie Valentová, Ph.D.

Vydalo vydavatelství odborného tisku Profi Press s. r. o., Jana Masaryka 2559/56b, 120 00 Praha 2 – Vinohrady, www.profipress.cz.  Publikaci objednávejte na adrese vydavatelství

nebo na tel.: 277 001 600 nebo 277 001 601.

JARMILA ŠŤASTNÁ,

šéfredaktorka časopisu Odpady

K foto:

Novou knihu na slavnostním setkání společně pokřtil (zprava) Ing. Martin Sedláček, ředitel vydavatelství Profi Press,  Hana Gruntorádová, odpovědná redaktorka publikace (Profi Press), za celý autorský kolektiv Ing. Petr Plíva, Ing. Martin Karban, ředitel VÚZT, zcela vlevo  Lukáš Šlížek, provozní ředitel společnosti Energreen Projekt, s. r. o. ,  hlavní  partner publikace.*

Foto: archiv

 

Povinný sběr biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) se v obcích rozběhl od 1. dubna. Z průzkumu, který provádělo České ekologické manažerské centrum (CEMC) mezi 607 obcemi z celé České republiky, vyplývá, že pro většinu obcí není třídění BRKO žádnou novinkou. Územní samosprávné celky se shodují v tom, že bioodpad je surovina, která by měla byt tříděna, zpracována a následně využita převážně v místě jejího vzniku, tedy na zahrádkách nebo ve spolupráci s místními zemědělci. Obce se dále domnívají, že využití rostlinných odpadů v zemědělství komplikuje zbytečná byrokracie. Jako další problém uvádějí nedostatečnou čistotu sběru BRKO a malou osvětu široké veřejnosti.

 

Téměř 70 % obcí uvedlo, že třídění BRKO zajišťovalo už i dříve. V tomto ohledu obce dosud využívaly převážně sběrné dvory (29 %), hnědé popelnice (30 %), kompostéry poskytnuté obcí (17 %) a komunitní (obecní) kompostárny (10 %).

Zanejvětší přínos nové povinnosti obce považují možnost „znovuvyužití přírodního zdroje (kompostu)“ (62 %). Přínos pro necelých 30 % obcí představuje „prodloužení životnosti skládek“ a „snížení nákladů na odpadové hospodářství“.

Třídění BRKO bude obce něco stát. Výhodu budou mít obce, jimž se podaří přesvědčit občany, aby své bioodpady v co největší míře zužitkovali sami. Řada obcí již pořídila pro občany kompostéry. Obce bude třídění BRKO stát v průměru 97 Kč na obyvatele a rok, ukázal průzkum. Čím bude obec větší, tím budou náklady nižší. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že 70 %dotázaných  obcí uvedlo, že náklady nezjišťovalo nebo je nezná, tudíž je nutné považovat průměrnou hodnotu za orientační. Minimum obcí (10 %) dále uvedlo, že tyto náklady hodlá promítnout do poplatků za odpady. Polovina obcí o zavedení poplatků letos neuvažuje, ale v budoucnu to nevylučuje.

Nová vyhláška Ministerstva životního prostředí určila několik způsobů, které obce mohou využít pro splnění zákonné povinnosti. Z průzkumu vyplynulo, že malé (do 500 obyvatel) a střední obce (do 3000 obyvatel) převážně volí jeden způsob. Naopak obce do 20 tisíc obyvatel a obce s více než 20 tisíci obyvatel volí především kombinace. Můžeme konstatovat, že pytlový sběr je vůbec nejméně využívaný způsob třídění BRKO. Jako nejběžnější způsoby třídění BRKO obce volí:

Obce do 500 obyvatel: velkoobjemové kontejnery  (27 %), sběrné nádoby– hnědé popelnice (17 %), komunitní kompostování (13 %).

Obce do 3000 obyvatel: velkoobjemové kontejnery (22 %), sběrné nádoby  – hnědé popelnice (16 %), komunitní kompostování (12 %).

Obce do 20 tis. obyvatel: kombinace: sběrný dvůr/velkoobjemový kontejner/sběrné nádoby (16 %), kombinace: sběrný dvůr/sběrné nádoby (13 %), (hnědé popelnice (13 %), sběrný dvůr (11 %).

Obce nad 20 tis. obyvatel: kombinace: sběrný dvůr/sběrné nádoby (29 %) nebo kombinace: sběrný dvůr/velkoobjemový kontejner/sběrné nádoby (20 %).

Důležitou roli úspěšného třídění BRKO budou hrát dostatečné kapacity na jeho zpracování. Polovina obcí uvedla, že v jejich lokalitě jsou kapacity dostatečné. Necelých 20 % obcí naopak ve svém okolí dostatečné kapacity nemá. Dále 30% obcí uvádí, že tuto skutečnost neumí posoudit nebo neví.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) pro obce připravilo vzorovou obecně závaznou vyhlášku obce k nakládání s odpadem. Dobrou zprávou pro MŽP je, že 65 % obcí ji hodlá využít. Pouhých 15 % obcí o vyhlášce neví.

Operační program Životní prostředí (OPŽP) bude hrát i v příštích letech významnou roli. Více než polovina obcí hodlá požádat o dotaci. Na zlepšení systému třídění odpadů v obci chce o dotaci požádat 38 % obcí a dále 24 % obcí uvádí, že by rády zažádaly o dotaci z OPŽP pro jiný účel (například čistička odpadních vod, vodovod, energetické úspory apod.).

Významnou roli v informování o nové povinnosti obcí sehrála odborná tištěná a elektronická média. Tento zdroj označilo 56 % obcí. Druhým nejčastěji označovaným zdrojem byl „úředník státní správy“ (40 %) a masmédia (35 %). „Svaz, kterého je obce členem“, označilo jako zdroj informací 23 % obcí.

Obce měly možnost se vyjádřit, co je v oblasti životního prostředí trápí. Nejčastěji zmiňovaly například pálení rostlinných zbytků nebo absenci čistírny odpadních vod. Nutno podotknout, že zákon o ovzduší umožňuje obcím pálení zakázat, pokud zajistí jiný způsob pro odstranění rostlinných zbytků. Povinné třídění BRKO tak může obecně přispět ke zlepšení kvality ovzduší. Z pohledu třídění BRKO je nutné vzít v potaz, že se venkov, resp. životní styl na venkově, mění, a to zejména v okolí velkých aglomerací. Jeden respondent výstižně poznamenal, že občané nechtějí kompostovat, ale potřebují se zbavit trávy.

Která klíčová sdělení obcí z výsledků průzkumu vyplynula?

Obce do 500 obyvatel:

 

Obce od 500 do 3000 obyvatel:

 

Obce od 3000 do 20 000 obyvatel:

 

Obce nad 20 000 obyvatel:

Více zde: http://www.tretiruka.cz/media-a-odpady/odpady-a-obce-v-roce-2015/vysledky-pruzkumu-brko-v-obcich/*

/zr/

 

FOTO: V Supíkovicích na Jesenicku loni v září otevřeli novou kompostárnu, kterou nechalo vybudovat Sdružení měst a obcí Jesenicka. Bude se v ní zpracovávat rostlinný odpad z bezmála celého okresu.

Foto: archiv

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down